From 05d84a2c386867d9ad5c2f22d6a9659d29d65868 Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: skybber Date: Mon, 12 Oct 2020 20:43:14 +0000 Subject: [PATCH] Updates --- cs/constellation/eridanus.md | 6 ++--- cs/constellation/taurus.md | 12 +++++----- cs/constellation/triangulum.md | 6 ++--- cs/constellation/virgo.md | 18 +++++++-------- cs/dso/Abell/Abell59_400u500.md | 2 +- cs/dso/Abell/Abell59_600u800.md | 2 +- cs/dso/Abell/Abell85_400u500.md | 2 +- cs/dso/Abell/Abell85_600u800.md | 4 ++-- cs/dso/Cr/Cr21.md | 2 +- cs/dso/Cr/Cr464.md | 8 +++---- cs/dso/DeHt/DeHt3.md | 2 +- cs/dso/DeHt/DeHt3_400u500.md | 2 +- cs/dso/DoDz/DoDz1.md | 2 +- cs/dso/DoDz/DoDz1_400u500.md | 2 +- cs/dso/HCG/HCG1.md | 15 +++++++++++++ cs/dso/HCG/HCG1_400u500.md | 9 ++++++++ cs/dso/HoCr/HoCr1_400u500.md | 2 +- cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md | 6 ++--- cs/dso/Jn/Jn1.md | 2 +- cs/dso/Jn/Jn1_400u500.md | 2 +- cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320.md | 2 +- cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320_400u500.md | 2 +- cs/dso/K/K3-90.md | 10 +++++++++ cs/dso/K/K3-90_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/K/K3-94_400u500.md | 2 +- cs/dso/K/K4-10_400u500.md | 2 +- cs/dso/M/M1-22_400u500.md | 2 +- cs/dso/M/M1.md | 22 +++++++++--------- cs/dso/M/M109.md | 7 ++---- cs/dso/M/M2-2.md | 2 +- cs/dso/M/M2-2_400u500.md | 2 +- cs/dso/M/M31.md | 22 +++++++++--------- cs/dso/M/M31_300u350.md | 2 +- cs/dso/M/M33.md | 12 +++++----- cs/dso/M/M33_400u500.md | 2 +- cs/dso/M/M4-18_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/M/M45.md | 18 +++++++-------- cs/dso/M/M53.md | 4 ++-- cs/dso/M/M69.md | 4 ++-- cs/dso/Mel/Mel25.md | 18 +++++++-------- cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md | 2 +- cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md | 2 +- cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md | 2 +- cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md | 2 +- cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232_300u350.md | 2 +- cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md | 2 +- cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md | 10 +++------ cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_200u250.md | 9 ++++++++ cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md | 9 ++++++++ cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md | 2 +- cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md | 2 +- cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md | 8 +++---- cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md | 2 +- cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531_300u350.md | 2 +- cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md | 2 +- cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md | 2 +- cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md | 11 ++++----- cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md | 9 ++++++++ cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md | 2 +- cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/1700-1800/IC1747_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md | 7 +++--- cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md | 2 +- cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909_300u350.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md | 2 +- cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md | 2 +- cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md | 2 +- cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md | 2 +- cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md | 2 +- cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md | 10 +++++++++ cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md | 14 ++++++------ cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md | 2 +- cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md | 2 +- cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md | 2 +- cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md | 2 +- cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_200u250.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md | 11 +++++++++ cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574_400u500.md | 9 ++++++++ cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md | 14 ++++++------ cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md | 2 +- cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md | 8 +++---- cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md | 14 ++++++------ cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md | 2 +- cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md | 6 ++--- cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631.md | 2 +- cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3726_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/400-500/IC434.md | 14 ++++++------ cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md | 2 +- cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052_300u350.md | 2 +- cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4102_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md | 2 +- cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md | 2 +- cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md | 2 +- cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md | 2 +- cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md | 5 +---- cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/500-600/NGC559.md | 2 +- cs/dso/NGC/500-600/NGC559_300u350.md | 2 +- cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md | 5 +++-- cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150_400u500.md | 9 ++++++++ cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md | 26 +++++++++++----------- cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139_200u250.md | 2 +- cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md | 14 ++++-------- cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468.md | 2 +- cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/600-700/NGC672.md | 2 +- cs/dso/NGC/600-700/NGC672_100u150.md | 2 +- cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md | 2 +- cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_200u250.md | 2 +- cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md | 10 ++++----- cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md | 2 +- cs/dso/NGC/700-800/NGC784.md | 2 +- cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md | 14 ++++++------ cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293_400u500.md | 2 +- cs/dso/NGC/800-900/NGC890.md | 2 +- cs/dso/NGC/800-900/NGC891.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/800-900/NGC891_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/NGC/900-1000/NGC925.md | 2 +- cs/dso/NGC/900-1000/NGC925_300u350.md | 2 +- cs/dso/PK/PK100+4.1.md | 2 +- cs/dso/PK/PK100+4.1_400u500.md | 2 +- cs/dso/PK/PK290+7.1.md | 10 ++++----- cs/dso/PM/PM1-333.md | 11 +++++++++ cs/dso/PM/PM1-333_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal1.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal10.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal11.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal12.md | 2 +- cs/dso/Pal/Pal13.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal13_400u500.md | 9 ++++++++ cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md | 11 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal14.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal14_400u500.md | 9 ++++++++ cs/dso/Pal/Pal14_600u800.md | 9 ++++++++ cs/dso/Pal/Pal15.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal15_400u500.md | 9 ++++++++ cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md | 11 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal2.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal3.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal4.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal5.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md | 11 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal6.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md | 11 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal8.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md | 10 +++++++++ cs/dso/Sa/Sa2-230.md | 10 +++++++++ cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Sh2/Sh2-188.md | 4 ++-- cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md | 10 +++++++++ cs/dso/Sh2/Sh2-276.md | 18 +++++++-------- cs/dso/Sh2/Sh2-290.md | 4 ++-- cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md | 2 +- cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md | 2 +- cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md | 2 +- cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md | 2 +- cs/dso/Sh2/Sh2-71.md | 2 +- cs/dso/Sh2/Sh2-71_400u500.md | 2 +- cs/dso/Sp/Sp4-1.md | 3 ++- cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md | 4 ++-- cs/dso/Stock/Stock2.md | 2 +- cs/dso/Stock/Stock23.md | 2 +- cs/dso/Stock/Stock23_300u350.md | 2 +- cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md | 2 +- cs/star/Proxima_Centauri.md | 6 ++--- 231 files changed, 992 insertions(+), 419 deletions(-) create mode 100644 cs/dso/HCG/HCG1.md create mode 100644 cs/dso/HCG/HCG1_400u500.md create mode 100644 cs/dso/K/K3-90.md create mode 100644 cs/dso/K/K3-90_400u500.md create mode 100644 cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_200u250.md create mode 100644 cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md create mode 100644 cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md create mode 100644 cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md create mode 100644 cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md create mode 100644 cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574_400u500.md create mode 100644 cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150_400u500.md create mode 100644 cs/dso/PM/PM1-333.md create mode 100644 cs/dso/PM/PM1-333_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal1.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal10.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal11.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal13.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal13_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal14.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal14_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal14_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal15.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal15_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal2.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal3.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal4.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal5.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal6.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal8.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md create mode 100644 cs/dso/Sa/Sa2-230.md create mode 100644 cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md create mode 100644 cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md diff --git a/cs/constellation/eridanus.md b/cs/constellation/eridanus.md index 0539e150e..9f9384a0b 100644 --- a/cs/constellation/eridanus.md +++ b/cs/constellation/eridanus.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.138477 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:38:27.664280 --- -Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy ležící jihozápadně od Oriona. Toto, v pořadí šesté největší souhvězdí, se večer v pozdní podzim a během zimy klikatí přes úctyhodnou část oblohy: pramení u jasného Rigela v Orionu a vine se dále na západ a jih směrem dolů. Ze všech souhvězdí má největší rozsah deklinace (60 stupňů). Vodní proud je tvořen většinou hvězdami 3. a 4. magnitudy, takže se místy při nepozorném pohledu ztrácí. Ústí řeky vyznačuje hvězda první magnitudy Achernar, která však z našich zeměpisných šířek není viditelná, protože leží na deklinaci skoro -60˚. V Eridanu se nachází mnoho galaxií, z nichž vizuálně nejkrásnější jsou NGC 1232 a NGC 1300. - -![<]($IMG_DIR/cons/Eri.png) +Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy ležící jihozápadně od Oriona. Toto, v pořadí šesté největší souhvězdí, se večer v pozdní podzim a během zimy klikatí přes úctyhodnou část oblohy: pramení u jasného Rigela v Orionu a vine se dále na západ a jih směrem dolů. Ze všech souhvězdí má největší rozsah deklinace (60 stupňů). Vodní proud je tvořen většinou hvězdami 3. a 4. magnitudy, takže se místy při nepozorném pohledu ztrácí. Ústí řeky vyznačuje hvězda první magnitudy Achernar, která však z našich zeměpisných šířek není viditelná, protože leží na deklinaci skoro -60˚. V Eridanu se nachází mnoho galaxií, z nichž vizuálně nejkrásnější jsou NGC 1232 a NGC 1300. + +![<]($IMG_DIR/cons/Eri.png) diff --git a/cs/constellation/taurus.md b/cs/constellation/taurus.md index eb8838095..3c7451d46 100644 --- a/cs/constellation/taurus.md +++ b/cs/constellation/taurus.md @@ -5,9 +5,9 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.131353 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 14:15:41.792378 --- -Souhvězdí zvířetníku severní oblohy, kterým prochází Slunce před letním slunovratem, od 13. května do 20. června. V opačném ročním období, tedy v pozdní podzim, se proto Býk nachází u nás při svém přechodu meridiánem vysoko nad jihem. Býk leží těsně na okraji zimní Mléčné dráhy a patří mezi nejatraktivnější a nejzřetelnější souhvězdí severní polokoule. A to nejen proto, že se zde nacházejí dvě výjimečné otevřené hvězdokupy - Hyády a Plejády, jaké pozemská obloha vůbec nabízí. Na obloze ho nepřehlédneme, navíc leží v těsném sousedství Orion. S trochou fantazie můžeme ve hvězdném obrazci rozpoznat rozzuřeného býka se zlověstným červeným okem tvořeným hvězdou Aldebaran, hlavou ve tvaru "V", kterou představuje otevřená hvězdokupa Hyády a hrozivými rohy rozšiřujícími se severovýchodně k hvězdám β a ζ Tauri. Býk je také známý tím, že v roce 1801 v něm G. Piazzi objevil první planetku Ceres. - -![<]($IMG_DIR/cons/Tau.png) -V Býku se nacházejí slabé části Mléčné dráhy. Jedna část začíná vybíhat z okolí mlhoviny Kalifornie a pokračuje nezřetelně východně od Plejád směrem na jih. Od hlavního proudu je oddělena tmavší oblastí. V asi 2/3 vzdálenosti od červeného Aldebaranu směrem k hvězdě Alnath (β Tauri) se zase nachází mlhavý kruhový oblak. V triedru 10 × 50 je v něm vidět i velká otevřená hvězdokupa bez centrálního zhuštění NGC 1746, která obsahuje několik početných hvězd. - -Přibližně na rozhraní Býka, Vozka, Blíženců a Orion se nachází galaktické anticentrum, proto zde chybí jasné mléčné pozadí. V místech l = 175˚ pozorujeme rozsáhlý komplex molekulových mraků vzdálen pouhých 450 světelných let, který v některých oblastech zeslabuje příchozí světlo hvězd až o 30 magnitud. Sestává z množství Barnardových mlhovin (B14, 18, 22, 210, 220, 212, 215) a je také oblastí, kde se dnes tvoří nové málo hmotné hvězdy. Příkladem může být známa T Tauri, kolem níž je ve velkém dalekohledu vidět Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554 - 55). +Souhvězdí zvířetníku severní oblohy, kterým prochází Slunce před letním slunovratem, od 13. května do 20. června. V opačném ročním období, tedy v pozdní podzim, se proto Býk nachází u nás při svém přechodu meridiánem vysoko nad jihem. Býk leží těsně na okraji zimní Mléčné dráhy a patří mezi nejatraktivnější a nejzřetelnější souhvězdí severní polokoule. A to nejen proto, že se zde nacházejí dvě výjimečné otevřené hvězdokupy - Hyády a Plejády, jaké pozemská obloha vůbec nabízí. Na obloze ho nepřehlédneme, navíc leží v těsném sousedství Orion. S trochou fantazie můžeme ve hvězdném obrazci rozpoznat rozzuřeného býka se zlověstným červeným okem tvořeným hvězdou Aldebaran, hlavou ve tvaru "V", kterou představuje otevřená hvězdokupa Hyády a hrozivými rohy rozšiřujícími se severovýchodně k hvězdám β a ζ Tauri. Býk je také známý tím, že v roce 1801 v něm G. Piazzi objevil první planetku Ceres. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tau.png) +V Býku se nacházejí slabé části Mléčné dráhy. Jedna část začíná vybíhat z okolí mlhoviny Kalifornie a pokračuje nezřetelně východně od Plejád směrem na jih. Od hlavního proudu je oddělena tmavší oblastí. V asi 2/3 vzdálenosti od červeného Aldebaranu směrem k hvězdě Alnath (β Tauri) se zase nachází mlhavý kruhový oblak. V triedru 10 × 50 je v něm vidět i velká otevřená hvězdokupa bez centrálního zhuštění NGC 1746, která obsahuje několik početných hvězd. + +Přibližně na rozhraní Býka, Vozka, Blíženců a Orion se nachází galaktické anticentrum, proto zde chybí jasné mléčné pozadí. V místech l = 175˚ pozorujeme rozsáhlý komplex molekulových mraků vzdálen pouhých 450 světelných let, který v některých oblastech zeslabuje příchozí světlo hvězd až o 30 magnitud. Sestává z množství Barnardových mlhovin (B14, 18, 22, 210, 220, 212, 215) a je také oblastí, kde se dnes tvoří nové málo hmotné hvězdy. Příkladem může být známa T Tauri, kolem níž je ve velkém dalekohledu vidět Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554 - 55). diff --git a/cs/constellation/triangulum.md b/cs/constellation/triangulum.md index 2ebf3fb58..57db568fb 100644 --- a/cs/constellation/triangulum.md +++ b/cs/constellation/triangulum.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.360422 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 14:47:18.043278 --- -Velmi malé souhvězdí severní oblohy, jehož název odpovídá obrazu téměř rovnoramenného, ostroúhlého trojúhelníku, který utvářejí tři nejjasnější hvězdy 3. magnitudy. Souhvězdí se nachází v pěkném prostředí několika nápadných hvězdných uskupení. Na severovýchodě leží "hlava Medúzy" (β, π, ρ, ω Persea), jižně se rozprostírá seskupení hvězd souhvězdí Berana (α, β, γ Arietis) a na jihovýchodě zastaralé, dnes už neexistující souhvězdí Severní mouchy, které tvořily hvězdy 33, 35, 39 a 41 Arietis. Exponátem Trojúhelníku je spirální galaxie M33, po M31 a naší Galaxii třetí největší z Místní skupiny. Protože je rozsáhlá a má nízkou plošnou jasnost, tak se ale ne nejlépe pozoruje: . Po ní už následuje jen hrstka barevných dvojhvězd a slušný počet slabých galaxií, z nichž však běžným newtonem zachytíme pouze velmi nepatrnou část. - -![<]($IMG_DIR/cons/Tri.png) +Velmi malé souhvězdí severní oblohy, jehož název odpovídá obrazu téměř rovnoramenného, ostroúhlého trojúhelníku, který utvářejí tři nejjasnější hvězdy 3. magnitudy. Souhvězdí se nachází v pěkném prostředí několika nápadných hvězdných uskupení. Na severovýchodě leží "hlava Medúzy" (β, π, ρ, ω Persea), jižně se rozprostírá seskupení hvězd souhvězdí Berana (α, β, γ Arietis) a na jihovýchodě zastaralé, dnes už neexistující souhvězdí Severní mouchy, které tvořily hvězdy 33, 35, 39 a 41 Arietis. Exponátem Trojúhelníku je spirální galaxie M33, po M31 a naší Galaxii třetí největší z Místní skupiny. Protože je rozsáhlá a má nízkou plošnou jasnost, tak se ale ne nejlépe pozoruje: . Po ní už následuje jen hrstka barevných dvojhvězd a slušný počet slabých galaxií, z nichž však běžným newtonem zachytíme pouze velmi nepatrnou část. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tri.png) diff --git a/cs/constellation/virgo.md b/cs/constellation/virgo.md index 99591faaf..b24075123 100644 --- a/cs/constellation/virgo.md +++ b/cs/constellation/virgo.md @@ -5,12 +5,12 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.250446 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 10:45:08.753232 --- -Rozsáhlé rovníkové souhvězdí zvířetníku, ve kterém leží průsečík ekliptiky s rovníkem a kterým prochází Slunce od 16. září do 30. října, tedy v době podzimní rovnodennosti, v okamžiku, kdy končí léto a nastává podzim. Na ekliptice je umístěno mezi Lvem a Váhami. Pannu najdeme snadno pomocí prodloužené spojnice pravého horního a levého dolního kola Velkého vozu, i když pouze čtyři její hvězdy jsou jasnější než 3. magnituda. Souhvězdí má na obloze tvar písmene Y, se Spikou na jeho spodním okraji, hvězdou γ Virginis na dně jakési misky, kterou tvoří hvězdy Porrima, Vindemiatrix, β, δ, η Virginis a Denebola ze Lva. Na večerní obloze souhvězdí nejlépe uvidíme od března do srpna. O půlnoci vrcholí v první dekádě dubna asi 40 stupňů nad jižním obzorem. Obsahuje 95 hvězd zdánlivé jasnosti do 6mag. Je nejrozsáhlejším souhvězdím zvířetníku a po Hydře druhým největším, na obloze zabírá 0,393 sr. - -![<]($IMG_DIR/cons/Vir.png) - -Souhvězdí není zajímavé jen z historického hlediska, ale především z toho astronomického. Protože Panna leží velmi daleko od hustých mračen Mléčné dráhy, najdeme v ní především daleké galaxie, přesněji řečeno, velké množství vzdálených galaxií. Vysvětlení je jednoduché, pohledem mezi hvězdy Vindemiatrix a Denebola, na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, leží srdce obrovské nadkupy galaxií Coma-Virgo, do které patří i Místní skupina galaxíí s Mléčnou dráhou. Bohaté výběžky a pásy galaxií sahají na obloze až ke Centauru a na jihovýchod k ocasu Hydry, jakož i na severozápad k Honícím psům a Velké Medvědci. Přesná poloha středu této superkupy, se nachází ve vzdálenosti asi 54 miliónů světelných let směrem ke dvěma obrovským eliptickým galaxiím M84 a M86. Jádro je velmi husté, v jeho centrální části o průměru asi 5 milionů světelných let (na obloze 12˚ x 10˚) můžeme napočítat okolo 3 000 galaxií. A to jsou vlastně jen ty největší a nejjasnější členové - obrovské eliptické galaxie a spirální galaxie podobné té naší Galaxii nebo galaxii v Andromedě, protože trpasličí eliptické a různé nepravidelné galaxie se nemusí zachytit ani na fotografiích z těch největších dalekohledů. - -Panna nám tedy do pozorovacího programu přináší širokou nabídku galaxií, objektů vzdálených a méně jasných, na které budeme potřebovat nejlépe 250 mm a větší dalekohled. Některé z galaxií jsou však poměrně jasné, vždyť hned jedenáct z nich uvízlo ve známém katalogu Charlese Messiera. Tak jako tato superkupa, či jen malá skupina galaxií jakou je naše Místní skupina, je vlastně v hlubokém tmavém vesmíru spíše pravidlem než výjimkou. Samotná kupa Coma-Virgo je pravděpodobně centrem většího shluku galaktických kup, které překonávají všechny naše představy. Pokud se podíváme na opačnou stranu oblohy od souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, například směrem k Velrybě, Éridanu nebo Peci, můžeme ve velkém dalekohledu shlédnout i další, mnohem vzdálenější nadkupy galaxií, tedy lépe řečeno, pouze jejich nejjasnější členy. Známé jsou i kupy galaxií v Herkulu nebo v Severní koruně. - -![<]($IMG_DIR/cons/MarkarianChain-BL.jpg) +Rozsáhlé rovníkové souhvězdí zvířetníku, ve kterém leží průsečík ekliptiky s rovníkem a kterým prochází Slunce od 16. září do 30. října, tedy v době podzimní rovnodennosti, v okamžiku, kdy končí léto a nastává podzim. Na ekliptice je umístěno mezi Lvem a Váhami. Pannu najdeme snadno pomocí prodloužené spojnice pravého horního a levého dolního kola Velkého vozu, i když pouze čtyři její hvězdy jsou jasnější než 3. magnituda. Souhvězdí má na obloze tvar písmene Y, se Spikou na jeho spodním okraji, hvězdou γ Virginis na dně jakési misky, kterou tvoří hvězdy Porrima, Vindemiatrix, β, δ, η Virginis a Denebola ze Lva. Na večerní obloze souhvězdí nejlépe uvidíme od března do srpna. O půlnoci vrcholí v první dekádě dubna asi 40 stupňů nad jižním obzorem. Obsahuje 95 hvězd zdánlivé jasnosti do 6mag. Je nejrozsáhlejším souhvězdím zvířetníku a po Hydře druhým největším, na obloze zabírá 0,393 sr. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vir.png) + +Souhvězdí není zajímavé jen z historického hlediska, ale především z toho astronomického. Protože Panna leží velmi daleko od hustých mračen Mléčné dráhy, najdeme v ní především daleké galaxie, přesněji řečeno, velké množství vzdálených galaxií. Vysvětlení je jednoduché, pohledem mezi hvězdy Vindemiatrix a Denebola, na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, leží srdce obrovské nadkupy galaxií Coma-Virgo, do které patří i Místní skupina galaxíí s Mléčnou dráhou. Bohaté výběžky a pásy galaxií sahají na obloze až ke Centauru a na jihovýchod k ocasu Hydry, jakož i na severozápad k Honícím psům a Velké Medvědci. Přesná poloha středu této superkupy, se nachází ve vzdálenosti asi 54 miliónů světelných let směrem ke dvěma obrovským eliptickým galaxiím M84 a M86. Jádro je velmi husté, v jeho centrální části o průměru asi 5 milionů světelných let (na obloze 12˚ x 10˚) můžeme napočítat okolo 3 000 galaxií. A to jsou vlastně jen ty největší a nejjasnější členové - obrovské eliptické galaxie a spirální galaxie podobné té naší Galaxii nebo galaxii v Andromedě, protože trpasličí eliptické a různé nepravidelné galaxie se nemusí zachytit ani na fotografiích z těch největších dalekohledů. + +Panna nám tedy do pozorovacího programu přináší širokou nabídku galaxií, objektů vzdálených a méně jasných, na které budeme potřebovat nejlépe 250 mm a větší dalekohled. Některé z galaxií jsou však poměrně jasné, vždyť hned jedenáct z nich uvízlo ve známém katalogu Charlese Messiera. Tak jako tato superkupa, či jen malá skupina galaxií jakou je naše Místní skupina, je vlastně v hlubokém tmavém vesmíru spíše pravidlem než výjimkou. Samotná kupa Coma-Virgo je pravděpodobně centrem většího shluku galaktických kup, které překonávají všechny naše představy. Pokud se podíváme na opačnou stranu oblohy od souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, například směrem k Velrybě, Éridanu nebo Peci, můžeme ve velkém dalekohledu shlédnout i další, mnohem vzdálenější nadkupy galaxií, tedy lépe řečeno, pouze jejich nejjasnější členy. Známé jsou i kupy galaxií v Herkulu nebo v Severní koruně. + +![<]($IMG_DIR/cons/MarkarianChain-BL.jpg) diff --git a/cs/dso/Abell/Abell59_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell59_400u500.md index 1f69aa962..6045c70ef 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell59_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell59_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.436510 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 13:13:22.182682 --- -225x, [OIII], 6m7 +225x, [OIII], 6m7 Velmi slabá PN, ruší pouze 6m5 hvězda 3'SV, s [OIII] PN bliká neustále na správném místě, může být držena po dobu asi 2-3 sekund najednou, hvězda by měla být mimo zorné pole, ale to není pro úspěšné pozorování absolutně nutné. PN se v [OIII] objevuje jinak než na POSS deskách, jako kulaté zjasnění, které je mírně koncentrováno směrem ke středu \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell59_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell59_600u800.md index 0db85a760..6a33e5168 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell59_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell59_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.409094 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 13:13:22.182813 --- -113x-172x, [OIII], 7m + +113x-172x, [OIII], 7m + Za vynikajících podmínek, v přehlídkovém zvětšení je nepřímo viditelná slabá oblast s ohniskem nejjasnějšího oblouku. Při 4 mm pupile (172x) je zjasnění o něco zřetelnější, ale je udržitelná pouze nepřímo. Jeví se jako kulaté zjasnění, které je lépe definováno na severní straně, kde je jasnější. Zjasnění lze také vidět přes filtry NPB, i když hůře než prostřednictvím [OIII]. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell85_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell85_400u500.md index fd8887125..617d07999 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell85_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell85_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.452976 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 13:25:55.857109 --- -110x, [OIII], 7m + +110x, [OIII], 7m + SNR nelze vidět, hvězdné řetězce v poli ruší pozorování. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell85_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell85_600u800.md index 3575583cf..40791f921 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell85_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell85_600u800.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.420700 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 13:25:55.857180 --- -613/5000 -113x-172x, [OIII], 7m + +613/5000 +113x-172x, [OIII], 7m + S [OIII] východně od 9.5mag jasné „startovací hvězdy“ GSC 42853095. Extrémně obtížné hvězdné pole kvůli vysoké hustotě hvězd a mnoha hvězdným řetězcům, nejlépe při 172x. Mlhovinu lze identifikovat velmi slabě a nepřímo podle úrovně jasu - GSC tvoří s tuctem hvězd J konec 5'x3 ' SJ oválu, který má jasnou hranu jasu uprostřed. V jasnější než Z. celá mlhovina, ale není vidět. Podobná, ale ještě obtížnější hrana je 7,5' J od GSC hvězdy, zbývající části v [OIII] nejsou viditelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Cr/Cr21.md b/cs/dso/Cr/Cr21.md index ddb5755ab..e1209b241 100644 --- a/cs/dso/Cr/Cr21.md +++ b/cs/dso/Cr/Cr21.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.119595 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:25:49.751054 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Cr021.png) +![<]($IMG_DIR/dso/Cr021.png) diff --git a/cs/dso/Cr/Cr464.md b/cs/dso/Cr/Cr464.md index aa75bd976..f953f3093 100644 --- a/cs/dso/Cr/Cr464.md +++ b/cs/dso/Cr/Cr464.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.078892 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:12:26.440264 --- -Jedná se buď jen o bohaté pole hvězd, které je jako rozsáhlá mlhavá plocha vidět i pouhým okem nebo o extrémně velkou, uvolněnou a nepravidelnou otevřenou hvězdokupu. V triedru na ploše velikosti dvou stupňů napočítáte pět hvězd 6mag, osm 7mag a dvacet 8mag a slabších. Stálice 11 a 12 Cam představují široký pár (108,5"), jehož první složka dosahuje jasnost 5.4mag a druhá 6.5mag. - - - +Jedná se buď jen o bohaté pole hvězd, které je jako rozsáhlá mlhavá plocha vidět i pouhým okem nebo o extrémně velkou, uvolněnou a nepravidelnou otevřenou hvězdokupu. V triedru na ploše velikosti dvou stupňů napočítáte pět hvězd 6mag, osm 7mag a dvacet 8mag a slabších. Stálice 11 a 12 Cam představují široký pár (108,5"), jehož první složka dosahuje jasnost 5.4mag a druhá 6.5mag. + + + diff --git a/cs/dso/DeHt/DeHt3.md b/cs/dso/DeHt/DeHt3.md index 9fb695a78..15dad816d 100644 --- a/cs/dso/DeHt/DeHt3.md +++ b/cs/dso/DeHt/DeHt3.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-27 18:54:13.380817 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:55:33.170039 --- -![<]($IMG_DIR/dso/DeHt3.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/DeHt3.jpg) Dengel-Hartl 3 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/DeHt/DeHt3_400u500.md b/cs/dso/DeHt/DeHt3_400u500.md index 458fc5506..78a5836c4 100644 --- a/cs/dso/DeHt/DeHt3_400u500.md +++ b/cs/dso/DeHt/DeHt3_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-27 18:54:13.407121 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:54:13.410472 --- -180x, [OIII] filtr, 7m+ +180x, [OIII] filtr, 7m+ PN reaguje na [OIII] jen mírně, lze ji také vidět slabě bez filtru, ale nejlepší dojem je v pupile 2 mm a [OIII]. PN se jeví jako úplně kulatá, její disk je rovnoměrně osvětlený bez další struktury. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/DoDz/DoDz1.md b/cs/dso/DoDz/DoDz1.md index 9a37c135a..ffd61f940 100644 --- a/cs/dso/DoDz/DoDz1.md +++ b/cs/dso/DoDz/DoDz1.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.793387 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:38:20.691918 --- -![<]($IMG_DIR/dso/DoDz1.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/DoDz1.jpg) Dolidze-Dzhimshelejshvili 1 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/DoDz/DoDz1_400u500.md b/cs/dso/DoDz/DoDz1_400u500.md index dd6a9e31d..71fe0aff0 100644 --- a/cs/dso/DoDz/DoDz1_400u500.md +++ b/cs/dso/DoDz/DoDz1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-27 18:36:36.183541 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:36:36.185463 --- -600x, bez / UHC filtr, 6m4 +600x, bez / UHC filtr, 6m4 PN v galaktickém halo! Již při zvětšení 100x lze ji rozpoznat jako hvězdu 13mag, ale při každém zvětšení zůstává stelární. Dobře reaguje na mlhové filtry a lze jej jasně identifikovat pomocí přikládání filtru! \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/HCG/HCG1.md b/cs/dso/HCG/HCG1.md new file mode 100644 index 000000000..6a705aa3c --- /dev/null +++ b/cs/dso/HCG/HCG1.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-06 18:57:14.597534 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-06 18:59:07.368585 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/HCG1.jpg) + +- a - UGC248 b (PGC 1627); 14m9 +- b - UGC248 a (PGC 1625); 15m6 +- c - PGC1614; 15m9 +- d - PGC1618; 17m0 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/HCG/HCG1_400u500.md b/cs/dso/HCG/HCG1_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..818d0b4bb --- /dev/null +++ b/cs/dso/HCG/HCG1_400u500.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-06 18:57:14.625265 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-06 18:57:14.628842 +--- +586x, 7m+ A a B jsou spojeny v mírně zakřiveném těle, obě jádra lze snadno od sebe oddělit jako hvězdné světlé skvrny, C nejslabší složka a stále ji lze přímo pozorovat jako hvězdné rozjasnění. D je přímé a ploché, jako C poněkud oddělené od A a B směrem k Z. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/HoCr/HoCr1_400u500.md b/cs/dso/HoCr/HoCr1_400u500.md index b0e60819b..c60a35fd2 100644 --- a/cs/dso/HoCr/HoCr1_400u500.md +++ b/cs/dso/HoCr/HoCr1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 19:34:22.465267 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-26 19:34:22.468315 --- -225x, [OIII] filtr, 6m8 +225x, [OIII] filtr, 6m8 PN objevená v roce 2006. Slabá, ale lze udržet nepřímo s [OIII]. Disk je dobře vymezený, přibližně 1' velký a rovnoměrně osvětlený disk. Leží 1' východně od tří slabých (14-15 mag) hvězd tvořících špičatý trojúhelník. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md b/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md index c77eb82e1..ab24e774b 100644 --- a/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md +++ b/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md @@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:18.407852 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-25 21:00:45.999513 +updated_date: 2020-10-06 16:49:56.144051 --- -600x, bez filtru, 6m0 -I při zvětšení 600x (pupila 0,65 mm) je PN na první pohled stelární. Po detailním zkoumání vyjde najevo, že se jedná o extrémně malý a velmi jasný disk, kolem kterého se zdá být velmi slabá halo. Střed disku se stále jeví jako stelární - jde buď o iluzi, nebo o centrální hvězdu. PN velmi dobře reaguje na filtry. S filtrem [OIII] je Hu 2-1 velmi jasný a stelární. Slabé a těsné halo lze jen předpokládat. \ No newline at end of file +600x, bez filtru, 6m0 +I při zvětšení 600x (pupila 0,65 mm) je PN na první pohled stelární. Po detailním zkoumání vyjde najevo, že se jedná o extrémně malý a velmi jasný disk, kolem kterého se zdá být velmi slabé halo. Střed disku se stále jeví jako stelární - jde buď o iluzi, nebo o centrální hvězdu. PN velmi dobře reaguje na filtry. S filtrem [OIII] je Hu 2-1 velmi jasný a stelární. Slabé a těsné halo lze jen předpokládat. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Jn/Jn1.md b/cs/dso/Jn/Jn1.md index b21ef3da7..199a47fd2 100644 --- a/cs/dso/Jn/Jn1.md +++ b/cs/dso/Jn/Jn1.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.845457 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-03 08:21:35.944713 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Jn1.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Jn1.jpg) diff --git a/cs/dso/Jn/Jn1_400u500.md b/cs/dso/Jn/Jn1_400u500.md index 2b39d1d70..c99fcbbe9 100644 --- a/cs/dso/Jn/Jn1_400u500.md +++ b/cs/dso/Jn/Jn1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.299946 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 19:08:43.410826 --- -129x, [OIII] filtr, 7m3 +129x, [OIII] filtr, 7m3 Slabá a rozsáhlá PN. Nejlépe se středními pupilami (3 mm) a [OIII]. Na první pohled oblouk otevřený na východ jako půlkruh. Jižní a severní části jasnější než spojovací část na západě. Severní část nejjasnější s mírně zakřivenou strukturou, jižní část poněkud slabší, protáhlá 1:5 SV. PN není uvnitř úplně tmavá. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320.md b/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320.md index 63f2fff57..1991e937e 100644 --- a/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320.md +++ b/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.226889 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-26 20:10:52.075905 --- -![<]($IMG_DIR/dso/J320.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/J320.jpg) diff --git a/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320_400u500.md b/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320_400u500.md index 6233664b6..57c2768eb 100644 --- a/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320_400u500.md +++ b/cs/dso/Jonckheere/Jonckheere320_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.838756 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-26 20:10:52.076124 --- -600x, bez filtru, 6m3 +600x, bez filtru, 6m3 Ve zvětšení 66x (pupila 6mm) je velmi snadné rozpoznat jako hvězdu 9-10mag. Nejlepší pohled při 600x (pupila 0,65mm). Kolem dvou těžko rozlišitelných stelárních jader (jihovýchodní mírně jasnější) nebo uzlů, je vidět malé, ale jasné, eliptické halo, následované dalším, slabším a kulatějším vnějším halo. Filtr [OIII] má malý účinek, ale nechá více vyniknout obě jádra. Všechny hranice mlhoviny jsou velmi rozptýlené, detaily PN velmi obtížné, přestože tato neobvyklá PN je poměrně jasná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/K/K3-90.md b/cs/dso/K/K3-90.md new file mode 100644 index 000000000..5a4e00aac --- /dev/null +++ b/cs/dso/K/K3-90.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-06 18:00:46.916853 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-06 18:00:46.949496 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/K3-90.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/K/K3-90_400u500.md b/cs/dso/K/K3-90_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..645d29113 --- /dev/null +++ b/cs/dso/K/K3-90_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-06 18:00:46.946227 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-06 18:01:05.873026 +--- +420x, UHC filtr, 6m5 +Lze rozpoznat bez filtru i při zvětšení 300x (pupila 1.3 mm). Při 420x (pupila 1 mm) a s UHC filtrem pohled trochu vylepšuje, ale zůstává u slabého, nestrukturovaného disku bez centrální hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/K/K3-94_400u500.md b/cs/dso/K/K3-94_400u500.md index 8ad60b98e..4f4f35e61 100644 --- a/cs/dso/K/K3-94_400u500.md +++ b/cs/dso/K/K3-94_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-27 17:57:28.158028 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 17:57:28.160141 --- -420x, UHC, 6m2 +420x, UHC, 6m2 Bez filtru ne správné poloze je velmi slabá oblast viditelná pouze bočním viděním 420x (pupila 1 mm). UHC filtr přináší mírné zvýšení kontrastu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/K/K4-10_400u500.md b/cs/dso/K/K4-10_400u500.md index bae02cd22..c24884cf9 100644 --- a/cs/dso/K/K4-10_400u500.md +++ b/cs/dso/K/K4-10_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.739608 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 20:20:46.135069 --- -600x, bez / [OIII] filtr, 6m4 +600x, bez / [OIII] filtr, 6m4 PN by měla mít průměr 30", ale z toho není nic vidět. Hvězdný objekt na dané poloze prokazuje mlhovinový charakter pomocí přikládání filtru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M1-22_400u500.md b/cs/dso/M/M1-22_400u500.md index 446484c74..27ea51917 100644 --- a/cs/dso/M/M1-22_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M1-22_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-27 19:15:56.411168 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 19:15:56.413817 --- -420x, UHC filtr, 6m5 +420x, UHC filtr, 6m5 Lze ji považovat za extrémně slabé rozjasnění bez filtru se zvětšením 420x (pupila 1 mm). Díky filtru UHC malý disk vynikne trochu lépe - kromě mírného zvýšení jasu směrem ke středu nejsou vidět žádné další podrobnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M1.md b/cs/dso/M/M1.md index cab179e22..51da7d9e6 100644 --- a/cs/dso/M/M1.md +++ b/cs/dso/M/M1.md @@ -4,15 +4,15 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.611904 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.611925 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:22:36.214700 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg) -Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuch si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomům Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleyovy vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku. - -Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynové mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 v jejím středu byl zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let. - -I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokulární 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8.4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny preciznější na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé. - -Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný aspekt, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez, nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentů jedoucím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetegujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou. - +![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg) +Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuch si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomům Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleyovy vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku. + +Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynové mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 v jejím středu byl zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let. + +I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokuláremí 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8.4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny preciznější na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé. + +Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný charakter, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez, nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentů jedoucím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetegujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou. + diff --git a/cs/dso/M/M109.md b/cs/dso/M/M109.md index 97d7da89e..01375e756 100644 --- a/cs/dso/M/M109.md +++ b/cs/dso/M/M109.md @@ -4,11 +4,8 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.133709 -updated_by: cassi@cassi.cz -updated_date: 2020-10-04 15:40:56.455257 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 19:53:20.114833 --- ![<]($IMG_DIR/dso/M109.jpg) Spirální galaxie s příčkou nedaleko hvězdy Velkého vozu Phacd. Přestože Charles Messier tuto galaxii viděl, byla přidána do jeho katalogu až v 20. století. Objevil ji však P. Méchain někdy v období let 1781-1782. Její absolutní magnituda je asi -20,9, svítivost 19 bilionů Sluncí, skutečný průměr přesahuje 100 000 světelných let. Je to jeden z objektů vhodný pro větší dalekohledy protože její jasnost dosahuje 9.8mag - -V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm se jedná pouze o slabé, mlhavé halo, které obsahuje malé jasné jádro. - diff --git a/cs/dso/M/M2-2.md b/cs/dso/M/M2-2.md index e1be3a3a5..35ec6d1b2 100644 --- a/cs/dso/M/M2-2.md +++ b/cs/dso/M/M2-2.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.452536 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-02 21:57:12.310713 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M2-2.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/M2-2.jpg) diff --git a/cs/dso/M/M2-2_400u500.md b/cs/dso/M/M2-2_400u500.md index cf350085d..6773dfa92 100644 --- a/cs/dso/M/M2-2_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M2-2_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.812986 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-02 21:57:12.310937 --- -600x, bez filtru, 6m9 +600x, bez filtru, 6m9 Světlá plocha, dobře reaguje na [OIII]. PN mírně protáhlá 5:4 SV-JZ, světlé centrum. Centrum se zdá být obklopeno velmi slabým prstenem. Samotný střed není rovnoměrně osvětlen, ale strukturu nelze jasně „uchopit“. Centrální hvězda není vidět. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M31.md b/cs/dso/M/M31.md index a373b293a..671948c74 100644 --- a/cs/dso/M/M31.md +++ b/cs/dso/M/M31.md @@ -7,15 +7,15 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.077556 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 13:46:00.475352 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) -Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3.4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček. - -Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly). - -Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis. - -Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II. - -Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem. - +![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) +Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3.4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček. + +Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly). + +Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis. + +Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II. + +Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem. + Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palmě a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikálně se s největší pravděpodobností jedná o část nitřního pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M31_300u350.md b/cs/dso/M/M31_300u350.md index 1cf79dae0..79372befd 100644 --- a/cs/dso/M/M31_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M31_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.544012 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 08:55:05.746313 --- -75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78). +75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78). diff --git a/cs/dso/M/M33.md b/cs/dso/M/M33.md index d0603fe6d..1dfe13734 100644 --- a/cs/dso/M/M33.md +++ b/cs/dso/M/M33.md @@ -7,9 +7,9 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.942549 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:18:09.212638 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M033.jpg) -Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirální galaxií, dělí ji od nás 2 700 000 světelných let. Spolu s M31 a jejími průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s Magellanovými oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodierny, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1654, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse. - -Galaxie se nachází v západní části souhvězdí na spojnici hvězd α Triangulo a β Andromedae. Kvůli velké rozloze a nízké plošné jasnosti je M33 težším objektem pro malé dalekohledy. Nezkušený pozorovatel očekávající, že uvidí něco mnohem menšího a jasnějšího bývá obyčejně zklamaný nevýraznou mlhovinou, která zabírá plochu větší než Měsíc v úplňku. Pozorovací podmínky jsou ale v případě M33 velice důležitým faktorem! Ačkoliv dosahuje jasnost 5.7mag, tak může být na přesvětlené obloze neviditelná, zatímco při pozorování v zenitu pod čistou, tmavou oblohou je snadno viditelná v triedru nebo malých dalekohledech. 400 mm a větší dalekohledy odhalí i některé HII oblasti galaxie. Na obloze Bortle4 a lepší je M33 vidět i pouhým okem. Což ji číní nejvzdálenějším objektem viditelným pouhým okem. Mnoho zdrojů uvádí mylně jako nejvzdálenější objekt viditelný neozbrojeným okem Velkou mlhovinu v Andromedě. Pro pozorování M33 je vhodné počkat na chvíli, kdy vystoupí co nejblíže k zenitu. Dobrou pomůckou je zaostřit oči na hvězdu Mirach a pak se rychle podívat bočním pohledem na místo, kde se nachází. V jednom okamžiku se z vesmírné temnoty vynoří malý mlhavý chomáček slabého kontrastu a za pár vteřin okamžitě zmizí. Aby mohl být bez problémů vidět opět, je celý tento proces potřebné zopakovat. - -Myzer: Jedno památné pozorování pochází ještě z roku 2005 v Tatrách, kde jsme galaxii pozorovali v 350 mm dobsonu u Velkého Bílém plesa v nadmořské výšce 1 600 m. Na mě největší dojem udělala Galaxie v Trojúhelníku. Spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" s jasným jádrem je velmi dobře vidět už přímým pohledem. Nachází se ve slabém hale, které bočním pohledem na hranici viditelnosti odhalí i nějaké další struktury. Navíc celá galaxie je poseta množstvím mlhavých skvrn, to jsou H-II oblasti samotné galaxie. Všechny dobře zareagovali na UHC filtr a ta nejvýraznější z nich - NGC 604, začala skoro vypalovat oči (ale na rozdíl od h / x Persea to nyní vezměte s rezervou). +![<]($IMG_DIR/dso/M033.jpg) +Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirální galaxií, dělí ji od nás 2 700 000 světelných let. Spolu s M31 a jejími průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s Magellanovými oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodierny, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1654, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse. + +Galaxie se nachází v západní části souhvězdí na spojnici hvězd α Triangulo a β Andromedae. Kvůli velké rozloze a nízké plošné jasnosti je M33 težším objektem pro malé dalekohledy. Nezkušený pozorovatel očekávající, že uvidí něco mnohem menšího a jasnějšího bývá obyčejně zklamaný nevýraznou mlhovinou, která zabírá plochu větší než Měsíc v úplňku. Pozorovací podmínky jsou ale v případě M33 velice důležitým faktorem! Ačkoliv dosahuje jasnost 5.7mag, tak může být na přesvětlené obloze neviditelná, zatímco při pozorování v zenitu pod čistou, tmavou oblohou je snadno viditelná v triedru nebo malých dalekohledech. 400 mm a větší dalekohledy odhalí i některé HII oblasti galaxie. Na obloze Bortle4 a lepší je M33 vidět i pouhým okem. Což ji číní nejvzdálenějším objektem viditelným pouhým okem. Mnoho zdrojů uvádí mylně jako nejvzdálenější objekt viditelný neozbrojeným okem Velkou mlhovinu v Andromedě. Pro pozorování M33 je vhodné počkat na chvíli, kdy vystoupí co nejblíže k zenitu. Dobrou pomůckou je zaostřit oči na hvězdu Mirach a pak se rychle podívat bočním pohledem na místo, kde se nachází. V jednom okamžiku se z vesmírné temnoty vynoří malý mlhavý chomáček slabého kontrastu a za pár vteřin okamžitě zmizí. Aby mohl být bez problémů vidět opět, je celý tento proces potřebné zopakovat. + +Myzer: Jedno památné pozorování pochází ještě z roku 2005 v Tatrách, kde jsme galaxii pozorovali v 350 mm dobsonu u Velkého Bílém plesa v nadmořské výšce 1 600 m. Na mě největší dojem udělala Galaxie v Trojúhelníku. Spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" s jasným jádrem je velmi dobře vidět už přímým pohledem. Nachází se ve slabém hale, které bočním pohledem na hranici viditelnosti odhalí i nějaké další struktury. Navíc celá galaxie je poseta množstvím mlhavých skvrn, to jsou H-II oblasti samotné galaxie. Všechny dobře zareagovali na UHC filtr a ta nejvýraznější z nich - NGC 604, začala skoro vypalovat oči (ale na rozdíl od h / x Persea to nyní vezměte s rezervou). diff --git a/cs/dso/M/M33_400u500.md b/cs/dso/M/M33_400u500.md index af972c037..a5eb1fd82 100644 --- a/cs/dso/M/M33_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M33_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.462198 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:18:09.212776 --- -75x: M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie je pokryta skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce z HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35' halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale. +75x: M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie je pokryta skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce z HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35' halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale. diff --git a/cs/dso/M/M4-18_400u500.md b/cs/dso/M/M4-18_400u500.md index fd9ca72f7..5dda10814 100644 --- a/cs/dso/M/M4-18_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M4-18_400u500.md @@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:18.288099 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:18.288117 +updated_date: 2020-10-06 16:51:21.704311 --- -600x, bez filtru, 6m8 +600x, bez filtru, 6m8 Jasná i bez filtru, reaguje jen nepatrně na [OIII], dokonce při 600x absolutně stelární. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M45.md b/cs/dso/M/M45.md index a2ef2b7e9..d13a19de2 100644 --- a/cs/dso/M/M45.md +++ b/cs/dso/M/M45.md @@ -7,12 +7,12 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.143559 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 14:33:09.789414 --- -Otevřená hvězdokupa známá také pod názvem "Kuřátka" či "Sedm nebeských sester". Možná nejkrásnější otevřená hvězdokupa na celé obloze - je jedno zda se na ni díváme pouhým okem, triedrem či dalekohledem. I během průměrných pozorovacích podmínek ve městech při úplňku Měsíce bychom měli v Plejádách na první pohled pouhým okem rozlišit šest hvězd. Nejjasnější z nich je modrobílý obr Alcyone (η Tau - 2.87mag), potom následuje Atlas (27 Tau - 3.63mag), Electra (17 Tau - 3.7mag), Maia (20 Tau - 3.87mag), Merope ( 23 Tau - 4.18mag) a taygeta (19 Tau - 4,3 m). Pokud se naskytne tmavá průzračná noc, měli bychom bez problémů spatřit ještě Pleione (28 Tau - 5.9mag), Celaeno (16 Tau - 5.46mag) a Sterope I (21 Tau - 5.76mag). V závislosti na bystrého zraku a atmosférických podmínek v dosahu ještě dalších sedm hvězd, přičemž z odlehlých končin bychom je mohli napočítat až kolem 20. Devět nejjasnějších hvězd je soustředěno na ploše jednoho stupně, ale další hvězdy skupiny můžeme najít ještě o stupeň dál. Vhodné je pozorovat triedrem případně dalekohledem, přičemž je třeba použít okulár s velmi malým zvětšením a širokým zorným polem, abychom zahlédli celou skupinu. Odhaduje se, že celkově hvězdokupa obsahuje 400-500 hvězd, přičemž 200 z nich můžeme dokážeme rozpoznat středním amatérským dalekohledem. - -![<]($IMG_DIR/dso/M045.jpg) - -Plejády, se středem vzdáleným asi 444 světelných let, jsou čtvrtou nejbližší otevřenou hvězdokupou k naší Sluneční soustavě. Její nejjasnější hvězdy jsou všechny mladí, horcí, modrobílý obři absolutní magnitudy od -1,5 po -2,5 (červení obři zcela chybí, ale naopak byli objeveni hnědí trpaslíci s malou hmotností). Tak například nejjasnější hvězda Alcyone zdánlivé jasnosti 2.87mag má absolutní magnitudu -2,7. Prach, který tak esteticky odráží modré světlo těchto hvězd ve skutečnosti s hvězdokupou vůbec nesouvisí. Plejády jsou staré 100 milionů let a vykazují dlouhý pohyb směřující ven z medvihviezdneho plynu a prachu, ze kterého byly zrozené. V současnosti zběžně procházejí okrajem tmavě prachového komplexu v Býku. Není náhoda, že na barevných fotografiích reflexní mlhoviny vypadají modré jako samotné hvězdy. Modré světlo je rozptylované lepší než červené, proto je záře hvězd Plejád na prachu reflexní mlhoviny dobře vidět. - -Nejjasnější členové kupy ve tvaru jakési "naběračky" dominují pozadí slabších hvězd už v triedru nebo malém dalekohledu. Kupa obsahuje řadu atraktivních dvojhvězd. Zvláštní řetězec hvězd 7-8mag začíná u dvojhvězdě Struve 450 a pokračuje hned jižně k hvězdě Alcyone a východně k hvězdě Merope, pak směřuje nejprve jižně a potom jihovýchodně. Alcyone má ve svém bezprostředním sousedství tři slabší hvězdy, čímž vytváří pěknou čtyřhvězdu. Atlas vytváří s Pleione širokou dvojhvězdu. Další známou je Asterope - nebo Sterope I a Sterope II, kterou volné oko sice nerozliší, ale už triedr ji zobrazí jako široký pár. Reflexní mlhoviny zahalující hvězdy "naběračky" jsou nejjasnější a nejsnáze pozorovatelné kolem hvězdy Merope, kde mají i označení **NGC 1435 (Tempel nebula)**. Kolem této hvězdy se během vynikajících pozorovacích podmínek mohou blýsknout už v triedru 10 × 50. Mlhovina vypadá jako světlá šmouha, která se táhne vzdáleností asi deseti úhlových minut a mírně vystupuje nad jas okolní oblohy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm při malém zvětšení můžeme odhalit slabý závoj mlhoviny kolem dalších dvou z jasnějších hvězd. Přestože se jedná o reflexní mlhoviny, vypadá to tak, že pomůže i filtr O-III, i když pravda, že zastíní její slabší vnější části. - -Myzer: Malou inspiraci možná najdete v následujících řádcích, z jednoho pozorování koncem léta během velmi kvalitních podmínek: Hodinu před koncem astronomické noci jsem se rozhodl zjistit, kolik hvězd asi uvidím pouhým okem v Plejádách, které se již nacházely dost vysoko nad obzorem (50 stupňů ). Není to sice mým zvykem, ale tentokrát jsem udělal výjimku a začal všechno zakreslovat. Na papír jsem přenesl šest hlavních nejjasnějších hvězd nápadné hvězdokupy (Alcyone, Merope, Atlas, Maia, Electra, taygeta) a začal se konečně soustředěně dívat. Dalších pět hvězd (Pleione, CELEANO, Asterope, 18 Tau, HD 23753) bylo celkem lehkých, protože nejslabší z nich má 5,76 magnitudy. Ostatní hvězdy přibývaly už jen postupně, protože nebyly vidět stabilně a pouze občas problikávaly. Proto jsem jim věnoval hodně času, s cílem zakreslit je na správném místě a vyhnout se chybám. Výsledek byl více než nečekaný - napočítal jsem až sedmnáct hvězd! Zkouška správnosti však následovala až o den později, když jsem si náčrt porovnával s programem Sky Charts. Vše bylo zpečetěno, poloha hvězd jednoznačně seděla se skutečností. Nejslabší zachycena hvězda (SAO 76264) má vizuální jasnost 6,96 magnitudy. Shodou okolností je to i hvězda s nízkým barevným indexem spektrálního typu A, tedy velmi vhodná pro určování MHV. +Otevřená hvězdokupa známá také pod názvem "Kuřátka" či "Sedm nebeských sester". Možná nejkrásnější otevřená hvězdokupa na celé obloze - je jedno zda se na ni díváme pouhým okem, triedrem či dalekohledem. I během průměrných pozorovacích podmínek ve městech při úplňku Měsíce bychom měli v Plejádách na první pohled pouhým okem rozlišit šest hvězd. Nejjasnější z nich je modrobílý obr Alcyone (η Tau - 2.87mag), potom následuje Atlas (27 Tau - 3.63mag), Electra (17 Tau - 3.7mag), Maia (20 Tau - 3.87mag), Merope ( 23 Tau - 4.18mag) a taygeta (19 Tau - 4,3 m). Pokud se naskytne tmavá průzračná noc, měli bychom bez problémů spatřit ještě Pleione (28 Tau - 5.9mag), Celaeno (16 Tau - 5.46mag) a Sterope I (21 Tau - 5.76mag). V závislosti na bystrého zraku a atmosférických podmínek v dosahu ještě dalších sedm hvězd, přičemž z odlehlých končin bychom je mohli napočítat až kolem 20. Devět nejjasnějších hvězd je soustředěno na ploše jednoho stupně, ale další hvězdy skupiny můžeme najít ještě o stupeň dál. Vhodné je pozorovat triedrem případně dalekohledem, přičemž je třeba použít okulár s velmi malým zvětšením a širokým zorným polem, abychom zahlédli celou skupinu. Odhaduje se, že celkově hvězdokupa obsahuje 400-500 hvězd, přičemž 200 z nich můžeme dokážeme rozpoznat středním amatérským dalekohledem. + +![<]($IMG_DIR/dso/M045.jpg) + +Plejády, se středem vzdáleným asi 444 světelných let, jsou čtvrtou nejbližší otevřenou hvězdokupou k naší Sluneční soustavě. Její nejjasnější hvězdy jsou všechny mladí, horcí, modrobílý obři absolutní magnitudy od -1,5 po -2,5 (červení obři zcela chybí, ale naopak byli objeveni hnědí trpaslíci s malou hmotností). Tak například nejjasnější hvězda Alcyone zdánlivé jasnosti 2.87mag má absolutní magnitudu -2,7. Prach, který tak esteticky odráží modré světlo těchto hvězd ve skutečnosti s hvězdokupou vůbec nesouvisí. Plejády jsou staré 100 milionů let a vykazují dlouhý pohyb směřující ven z medvihviezdneho plynu a prachu, ze kterého byly zrozené. V současnosti zběžně procházejí okrajem tmavě prachového komplexu v Býku. Není náhoda, že na barevných fotografiích reflexní mlhoviny vypadají modré jako samotné hvězdy. Modré světlo je rozptylované lepší než červené, proto je záře hvězd Plejád na prachu reflexní mlhoviny dobře vidět. + +Nejjasnější členové kupy ve tvaru jakési "naběračky" dominují pozadí slabších hvězd už v triedru nebo malém dalekohledu. Kupa obsahuje řadu atraktivních dvojhvězd. Zvláštní řetězec hvězd 7-8mag začíná u dvojhvězdě Struve 450 a pokračuje hned jižně k hvězdě Alcyone a východně k hvězdě Merope, pak směřuje nejprve jižně a potom jihovýchodně. Alcyone má ve svém bezprostředním sousedství tři slabší hvězdy, čímž vytváří pěknou čtyřhvězdu. Atlas vytváří s Pleione širokou dvojhvězdu. Další známou je Asterope - nebo Sterope I a Sterope II, kterou volné oko sice nerozliší, ale už triedr ji zobrazí jako široký pár. Reflexní mlhoviny zahalující hvězdy "naběračky" jsou nejjasnější a nejsnáze pozorovatelné kolem hvězdy Merope, kde mají i označení **NGC 1435 (Tempel nebula)**. Kolem této hvězdy se během vynikajících pozorovacích podmínek mohou blýsknout už v triedru 10 × 50. Mlhovina vypadá jako světlá šmouha, která se táhne vzdáleností asi deseti úhlových minut a mírně vystupuje nad jas okolní oblohy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm při malém zvětšení můžeme odhalit slabý závoj mlhoviny kolem dalších dvou z jasnějších hvězd. Přestože se jedná o reflexní mlhoviny, vypadá to tak, že pomůže i filtr O-III, i když pravda, že zastíní její slabší vnější části. + +Myzer: Malou inspiraci možná najdete v následujících řádcích, z jednoho pozorování koncem léta během velmi kvalitních podmínek: Hodinu před koncem astronomické noci jsem se rozhodl zjistit, kolik hvězd asi uvidím pouhým okem v Plejádách, které se již nacházely dost vysoko nad obzorem (50 stupňů ). Není to sice mým zvykem, ale tentokrát jsem udělal výjimku a začal všechno zakreslovat. Na papír jsem přenesl šest hlavních nejjasnějších hvězd nápadné hvězdokupy (Alcyone, Merope, Atlas, Maia, Electra, taygeta) a začal se konečně soustředěně dívat. Dalších pět hvězd (Pleione, CELEANO, Asterope, 18 Tau, HD 23753) bylo celkem lehkých, protože nejslabší z nich má 5,76 magnitudy. Ostatní hvězdy přibývaly už jen postupně, protože nebyly vidět stabilně a pouze občas problikávaly. Proto jsem jim věnoval hodně času, s cílem zakreslit je na správném místě a vyhnout se chybám. Výsledek byl více než nečekaný - napočítal jsem až sedmnáct hvězd! Zkouška správnosti však následovala až o den později, když jsem si náčrt porovnával s programem Sky Charts. Vše bylo zpečetěno, poloha hvězd jednoznačně seděla se skutečností. Nejslabší zachycena hvězda (SAO 76264) má vizuální jasnost 6,96 magnitudy. Shodou okolností je to i hvězda s nízkým barevným indexem spektrálního typu A, tedy velmi vhodná pro určování MHV. diff --git a/cs/dso/M/M53.md b/cs/dso/M/M53.md index b01d234a0..5516f44c3 100644 --- a/cs/dso/M/M53.md +++ b/cs/dso/M/M53.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.181297 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 13:57:09.950233 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M053.jpg) -Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 58 000ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 80 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7.8mag, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Jeden stupeň na východ, v téměř stejné vzdálenosti od nás, se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně řídká NGC 5053, která s M53 prokazatelně gravitačně interaguje.Ve větších dalekohledech patří M53 k půvabným objektem, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité. +![<]($IMG_DIR/dso/M053.jpg) +Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 58 000ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 80 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7.8mag, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Jeden stupeň na východ, v téměř stejné vzdálenosti od nás, se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně řídká NGC 5053, která s M53 prokazatelně gravitačně interaguje.Ve větších dalekohledech patří M53 k půvabným objektem, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité. diff --git a/cs/dso/M/M69.md b/cs/dso/M/M69.md index 21f68e9d1..3891816f1 100644 --- a/cs/dso/M/M69.md +++ b/cs/dso/M/M69.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.232056 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 14:36:39.898885 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6637.jpg) -Tuto kulovou hvězdokupu (7.6mag) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysu dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 28 700 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6637.jpg) +Tuto kulovou hvězdokupu (7.6mag) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysu dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 28 700 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti. diff --git a/cs/dso/Mel/Mel25.md b/cs/dso/Mel/Mel25.md index 1cd9eb72a..1d72e31f7 100644 --- a/cs/dso/Mel/Mel25.md +++ b/cs/dso/Mel/Mel25.md @@ -7,12 +7,12 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.817413 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 14:36:49.423785 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Mel025.jpg) -Po "Medvědím proudu" naše druhá nejbližší otevřená hvězdokupa. Ve vzdálenosti 150 světelných let je tak blízko, že se jí hvězdy na obloze ani nezdají být pohromadě a sahají do prostoru zhruba 20 stupňů. Jednou z nejvzdálenějších členů je ω Andromedae (5mag) - leží až 50 stupňů od centra kupy! Nápadné "V" dlouhé čtyři a půl stupně, jehož špičku tvoří γ Tauri (3.6mag) a okraje α (0.85mag) a ε Tauri (3.5mag) se připojuje od západu na jasnou načervenalou hvězdu Aldebaran a na obloze představuje hlavu býka. Aldebaran představuje krvavé oko Býka, ale ve skutečnosti není členem kupy - nachází se v bližší vzdálenosti - 68 světelných let - a na Hyády se pouze náhodou promítá. Hyády, podobně jako Plejády, jsou ideálním objektem pro triedr 10 × 50, ve kterém zahlédneme i její slabší hvězdy. - -V malém dalekohledu jsou stálice sice roztroušeny, ale odhalí pěkný barevný kontrast jejích čtyř oranžových obrů: γ (3.6mag), ε (3.5mag), δ (3.8mag), θ2 Tauri (3.8mag). Poslední dva jsou nápadné dvojhvězdy viditelné i pouhým okem. θ Tauri sestává z hlavní bílé složky a oranžového průvodce. Navzájem jsou vzdáleny 15 světelných let a předpokládá se, že mají společný původ. Naproti tomu δ Tauri je pouze optickou dvojhvězdou, kterou tvoří spolu s hvězdou 68 Tauri. V přiměřeném dalekohledu, hlavně s velkým zorným polem, můžeme v centru Hyády pozorovat otevřenou hvězdokupu NGC 1647. Je desetkrát dál, i proto se v malém dalekohledu jeví jako mlhavá skvrna. - -Právě přítomnost oranžových obrů naznačuje, že Hyády jsou mnohem starší než Plejády. Jejich stáří se odhaduje přibližně na 700, dokonce možná až na 870 milionů let. Skutečná šířka jádra Hyády - "V" - je asi 12 světelných let, ale členy patřících do této hvězdokupy můžeme najít ještě i ve vzdálenosti 40 světelných let. Celkově jich obsahuje asi 200, přičemž se všechny pohybují stejným směrem. Hyády jsou totiž pohyblivou hvězdokupou, součástí hvězdného proudu, který se od nás neustále vzdaluje. Směřují k bodu, který leží na obloze severovýchodně od Betelgeuze z Orion. Tento bod se nazývá bodem konvergence - na tomto místě se hvězdy Hyády za 65 milionů let shluknou a nakonec se ztratí v dálavách vesmíru. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/Mel025.jpg) +Po "Medvědím proudu" naše druhá nejbližší otevřená hvězdokupa. Ve vzdálenosti 150 světelných let je tak blízko, že se jí hvězdy na obloze ani nezdají být pohromadě a sahají do prostoru zhruba 20 stupňů. Jednou z nejvzdálenějších členů je ω Andromedae (5mag) - leží až 50 stupňů od centra kupy! Nápadné "V" dlouhé čtyři a půl stupně, jehož špičku tvoří γ Tauri (3.6mag) a okraje α (0.85mag) a ε Tauri (3.5mag) se připojuje od západu na jasnou načervenalou hvězdu Aldebaran a na obloze představuje hlavu býka. Aldebaran představuje krvavé oko Býka, ale ve skutečnosti není členem kupy - nachází se v bližší vzdálenosti - 68 světelných let - a na Hyády se pouze náhodou promítá. Hyády, podobně jako Plejády, jsou ideálním objektem pro triedr 10 × 50, ve kterém zahlédneme i její slabší hvězdy. + +V malém dalekohledu jsou stálice sice roztroušeny, ale odhalí pěkný barevný kontrast jejích čtyř oranžových obrů: γ (3.6mag), ε (3.5mag), δ (3.8mag), θ2 Tauri (3.8mag). Poslední dva jsou nápadné dvojhvězdy viditelné i pouhým okem. θ Tauri sestává z hlavní bílé složky a oranžového průvodce. Navzájem jsou vzdáleny 15 světelných let a předpokládá se, že mají společný původ. Naproti tomu δ Tauri je pouze optickou dvojhvězdou, kterou tvoří spolu s hvězdou 68 Tauri. V přiměřeném dalekohledu, hlavně s velkým zorným polem, můžeme v centru Hyády pozorovat otevřenou hvězdokupu NGC 1647. Je desetkrát dál, i proto se v malém dalekohledu jeví jako mlhavá skvrna. + +Právě přítomnost oranžových obrů naznačuje, že Hyády jsou mnohem starší než Plejády. Jejich stáří se odhaduje přibližně na 700, dokonce možná až na 870 milionů let. Skutečná šířka jádra Hyády - "V" - je asi 12 světelných let, ale členy patřících do této hvězdokupy můžeme najít ještě i ve vzdálenosti 40 světelných let. Celkově jich obsahuje asi 200, přičemž se všechny pohybují stejným směrem. Hyády jsou totiž pohyblivou hvězdokupou, součástí hvězdného proudu, který se od nás neustále vzdaluje. Směřují k bodu, který leží na obloze severovýchodně od Betelgeuze z Orion. Tento bod se nazývá bodem konvergence - na tomto místě se hvězdy Hyády za 65 milionů let shluknou a nakonec se ztratí v dálavách vesmíru. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md index 91f2bad74..c515cbd92 100644 --- a/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.459656 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 12:46:18.286204 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0055.jpg) -Spirální galaxie ležící na jižním okraji souhvězdí na rozhraní s Fénixem. Je druhým nejjasnějším členem kupy galaxií v sochařů, která zabírá na obloze skoro 20 stupňů a zahrnuje galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, jakož i NGC 45 a NGC 247 ve velryb. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnituda -18,9 odpovídá svítivosti 3 bilionů Sluncí. Její jasnost dosahuje hodnotu 8.1mag, takže nám na její pozorování postačí i malý dalekohled. Ale ani to není úplně pravda. V našich zeměpisných šířkách vystupuje během podzimních měsíců jen velmi nízko nad horizont a tudíž zůstává pro nás prakticky nepozorovatelná. Abychom ji lépe viděli, musíme vycestovat alespoň k severním břehům Afriky nebo ještě lépe do oblastí kolem rovníku. Galaxii objevil J. Dunlop v roce 1826. - -Zážitek poskytne v dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm. Nejdříve zřejmě postřehneme, že galaxie má tvar velmi prodlouženého pruhu velkého půl stupně a má rozdílný jas na jednotlivých koncích. Jasnější část představuje jádro na západní straně, které v délce představuje asi 1/3 hala a polovinu jeho šířky. V neposlední řadě si všimneme i nějaké skvrnité, nestejně jasné plochy. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0055.jpg) +Spirální galaxie ležící na jižním okraji souhvězdí na rozhraní s Fénixem. Je druhým nejjasnějším členem kupy galaxií v sochařů, která zabírá na obloze skoro 20 stupňů a zahrnuje galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, jakož i NGC 45 a NGC 247 ve velryb. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnituda -18,9 odpovídá svítivosti 3 bilionů Sluncí. Její jasnost dosahuje hodnotu 8.1mag, takže nám na její pozorování postačí i malý dalekohled. Ale ani to není úplně pravda. V našich zeměpisných šířkách vystupuje během podzimních měsíců jen velmi nízko nad horizont a tudíž zůstává pro nás prakticky nepozorovatelná. Abychom ji lépe viděli, musíme vycestovat alespoň k severním břehům Afriky nebo ještě lépe do oblastí kolem rovníku. Galaxii objevil J. Dunlop v roce 1826. + +Zážitek poskytne v dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm. Nejdříve zřejmě postřehneme, že galaxie má tvar velmi prodlouženého pruhu velkého půl stupně a má rozdílný jas na jednotlivých koncích. Jasnější část představuje jádro na západní straně, které v délce představuje asi 1/3 hala a polovinu jeho šířky. V neposlední řadě si všimneme i nějaké skvrnité, nestejně jasné plochy. + diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md index 38af32a4a..febcd03e5 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md @@ -1,10 +1,10 @@ --- name: -rating: 1 +rating: 4 references: created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:05.289864 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:05.289890 +updated_date: 2020-10-09 20:14:59.444445 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0108.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0108.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md index d59f1ee77..e0495de90 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md @@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:15.168972 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:15.168991 +updated_date: 2020-10-09 20:14:59.444703 --- -283x-404x, 6m5+ +283x-404x, 6m5+ Malá a relativně slabá. Galaxii dominuje jasná centrální oblast, která je obklopena slabou, asi 1' velkým kulatým halem. Od jádra je vidět velmi slabá podlouhlá SV-JZ lišta, která končí poněkud lépe definovanými konci. Samotné konce se zdají být ploché a mohou připomínat spirální ramena. Vnější oblasti nejsou viditelné \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md index a9fcb458f..9ff35ecdd 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.357094 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:04:59.435159 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0185.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0185.jpg) Průvodce Velké mlhoviny v Andromedě (M31). Na obrázku je jsou vyznačeny kulové hvězdokupy M185. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md index 43c325934..ddf1a523a 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.163270 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:04:59.435332 --- -V dalekohledu má oválný tvar s postupným zjasněním ke středu. Stupeň západně si můžeme všimnout ještě slabší galaxii NGC 147, rovněž průvodce M31. +V dalekohledu má oválný tvar s postupným zjasněním ke středu. Stupeň západně si můžeme všimnout ještě slabší galaxii NGC 147, rovněž průvodce M31. diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md index 87d0e7bb4..40ebfc0b7 100644 --- a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.918194 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:46:57.204028 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1187.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1187.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md index e0dfb6051..b33f51c52 100644 --- a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.511646 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:43:39.165856 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1232.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1232.jpg) Galaxie desáté magnitudy pozorována i malým dalekohledem. Najdeme ji hned západně od jedné hvězdy 9mag a vypadá jako velmi slabý, mlhavý kruhový obláček. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232_300u350.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232_300u350.md index d42394ddf..069ef203d 100644 --- a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-28 07:43:39.160909 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:43:39.166166 --- -v můžeme bočním pohledem spatřit i H-II oblasti v podobě úzkých svazků a s fantazií i spirální ramena. Ve větším dalekohledu je galaxie jasná a má oválné jádro. Halo obsahuje mnoho svazků a zhuštění ve velmi slabé spirálové struktuře otáčivé v protisměru hodinových ručiček. +v můžeme bočním pohledem spatřit i H-II oblasti v podobě úzkých svazků a s fantazií i spirální ramena. Ve větším dalekohledu je galaxie jasná a má oválné jádro. Halo obsahuje mnoho svazků a zhuštění ve velmi slabé spirálové struktuře otáčivé v protisměru hodinových ručiček. diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md index 550adcb8d..045cc591f 100644 --- a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.746461 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:42:27.918976 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1300.jpg) -Možná méně známá, ale o to zajímavější spirální galaxie, která má uprostřed slabou příčku. Její jádro se trámovitě rozšiřuje a na konce tohoto trámu se pod pravým úhlem připojují spirální ramena. Leží asi 3 stupně severně od hvězdy τ4 Eri a jelikož její jasnost je 10.4mag, máme šanci ji zachytit i v menších dalekohledech. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1300.jpg) +Možná méně známá, ale o to zajímavější spirální galaxie, která má uprostřed slabou příčku. Její jádro se trámovitě rozšiřuje a na konce tohoto trámu se pod pravým úhlem připojují spirální ramena. Leží asi 3 stupně severně od hvězdy τ4 Eri a jelikož její jasnost je 10.4mag, máme šanci ji zachytit i v menších dalekohledech. diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md index bf7d153d8..9177ea3f3 100644 --- a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.670663 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:58:51.748271 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1332.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1332.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md index c7472177f..2a51dc09d 100644 --- a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md @@ -4,11 +4,7 @@ rating: 4 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:03.684409 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:03.684429 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-11 08:29:27.685884 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1333.jpg) -Reflexní mlhovina, která je v 250 mm dalekohledu poměrně nápadnou oválnou mlhou, která na severovýchodním rozhraní obaluje hvězdu 10.8mag. Ve větším dalekohledu můžeme podél jižního rozhraní pozorovat nápadně jasnou skvrnku, na severu a jihu zase nápadné, nepravidelné bezhviezdne temné prachové mlhoviny Barnard 1 a 2. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1333.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3b6e0a252 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_200u250.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-11 08:29:27.680847 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-11 08:29:27.686023 +--- +V dalekohledu poměrně nápadnou oválnou mlhou, která na severovýchodním rozhraní obaluje hvězdu 10.8mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..7db7b3709 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-11 08:29:27.683776 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-11 08:29:27.686120 +--- +Ve lze podél jižního rozhraní pozorovat nápadně jasnou skvrnku, na severu a jihu zase nápadné, nepravidelné bezhvězdné temné prachové mlhoviny Barnard 1 a 2. diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md index 643bb33af..10acb52f1 100644 --- a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.718792 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:59:45.256723 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1395.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1395.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md index c3d87d903..a9c3c66d4 100644 --- a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.450335 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:57:01.492101 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1421.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1421.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md index e599fac27..b930ec044 100644 --- a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.378895 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:30:59.019185 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1491.jpg) -Emisní mlhovina hned západně od hvězdy 11mag. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1491.jpg) +Emisní mlhovina hned západně od hvězdy 11mag. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md index 610e55f33..c8f73349f 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 7 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:03.401027 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:03.401050 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:25:21.966290 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg) -Jasná planetární mlhovina s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9.4mag). - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg) +Jasná planetární mlhovina s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9.4mag). + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md index 19ebe42a0..4ea6373d0 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md @@ -3,8 +3,8 @@ aperture: 300/350 rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:12.265560 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:12.265579 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:25:21.966400 --- -V dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. I v planetárce můžeme zpozorovat i blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého Seeing může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13mag. - +V dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. V planetárce můžeme zpozorovat i blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého seeingu se může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13mag. + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md index a21569713..2db10b282 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md @@ -3,8 +3,8 @@ aperture: 400/500 rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:12.248262 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:12.248282 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:25:21.966458 --- -260x, [OIII] filtr, 6m7 +260x, [OIII] filtr, 6m7 I bez filtru je PN slabý velký kruhový třpyt kolem jasné centrální hvězdy. Slabá, nepolapitelná struktura při velkém zvětšení a s [OIII] filtrem. Nápadná západní strana se jeví jako uzel připojený k centrální hvězdě. Východní strana je poněkud oddělena od centrální hvězdy spojením na severozápadě a jihozápadě. PN je otevřená na sever a na jih. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md index 8df31a419..58c997c91 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.476069 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:36:57.409205 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1531.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1531.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531_300u350.md index 32e1dd940..ed1f56dd3 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-28 07:36:57.406090 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:36:57.409424 --- -Galaxie se v porovnání s menšími průměry promění na pěkný objekt, velmi prodloužený s úzkými konci a planoucím jádrem. Halo je skvrnité zvlášť směrem k centru a tenká tmavá linie se rozšiřuje podél hlavní osy, tiahnujec se jihovýchodně od jádra. NGC 1531 je mnohem menší a méně prodloužena. Při 175x zvětšení můžeme spatřit slabé Stelara jádro. +Galaxie se v porovnání s menšími průměry promění na pěkný objekt, velmi prodloužený s úzkými konci a planoucím jádrem. Halo je skvrnité zvlášť směrem k centru a tenká tmavá linie se rozšiřuje podél hlavní osy, tiahnujec se jihovýchodně od jádra. NGC 1531 je mnohem menší a méně prodloužena. Při 175x zvětšení můžeme spatřit slabé Stelara jádro. diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md index 145e569d7..23c53f666 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.437104 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 08:00:15.433388 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1537.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1537.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md index f14641ab3..2ca3a5b74 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.348358 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:58:17.489594 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1600.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1600.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md index dd93a678b..1a583bee0 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md @@ -4,11 +4,8 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:02.387423 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:02.387445 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:24:09.494037 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1647.jpg) -Otevřená hvězdokupa mezi Aldebaran a β Tauri. Jelikož dosahuje jasnost 6.4mag a zabírá poměrně velkou plochu, je vidět i malým dalekohledem jako mlhavá skvrna. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm je již uvolněnou, nepravidelně roztroušenou skupinkou 50 hvězd na ploše 45'. Zahrnuje tucet hvězd 9,5-10mag, ale většina členů je jasnosti 11-12mag. Členové tvoří široké páry a trojice. Největší koncentrací je V-Z pás táhnoucí se centrem kupy, který je od okrajových shluků oddělen relativně na hvězdy chudými mezerami. Hned severně od centra kupy je 30 "široký pár hvězd deváté magnitudy. Kopu bychom mohli snadno poznat pomocí dvou jasných krajních hvězd: za severním rozhraním leží hvězda 7.5mag a při jižním rozhraní se nachází žlutá hvězda 6mag. NGC 1647 obsahuje přibližně 200 hvězd, všechny jsou však pozorovatelné až větším dalekohledem. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1647.jpg) +Otevřená hvězdokupa mezi Aldebaran a β Tauri. Jelikož dosahuje jasnost 6.4mag a zabírá poměrně velkou plochu, je vidět i malým dalekohledem jako mlhavá skvrna. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..dae3bcda0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: 1 +created_by: vic@vic.cz +created_date: 2020-10-07 14:24:09.487006 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:24:09.494206 +--- +V dalekohledu je uvolněnou, nepravidelně roztroušenou skupinkou 50 hvězd na ploše 45'. Zahrnuje tucet hvězd 9,5-10mag, ale většina členů je jasnosti 11-12mag. Členové tvoří široké páry a trojice. Největší koncentrací je V-Z pás táhnoucí se centrem kupy, který je od okrajových shluků oddělen relativně na hvězdy chudými mezerami. Hned severně od centra kupy je 30 "široký pár hvězd deváté magnitudy. Kopu bychom mohli snadno poznat pomocí dvou jasných krajních hvězd: za severním rozhraním leží hvězda 7.5mag a při jižním rozhraní se nachází žlutá hvězda 6mag. NGC 1647 obsahuje přibližně 200 hvězd, všechny jsou však pozorovatelné až větším dalekohledem. diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md index 8dcea6b03..741c4aef5 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.373865 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 11:40:21.544349 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1672.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1672.jpg) Pěkná galaxie (9.7mag) s jiskřivými hvězdami v jejím bezprostředním okolí. Obsahuje jasné středové jádro, nejnápadnějším detailem je jedno spirálové rameno, se kterým galaxie nabývá tvar háku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672_400u500.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672_400u500.md index 49f560510..f9a2bb2bb 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-28 11:40:21.542777 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 11:40:21.544508 --- -V dalekohledu je poměrně jasná a 4'veľká, dosti koncentrovaná a s jasným jádrem. Na východní straně oválného jádra leží spirálové rameno, které se točí severně a vine se dále kolem dvou hvězd na severozápad od jádra. Rozšíření na západní straně je velmi slabé, projevující se pouze jako mlhavá plocha bez spirálového ramene. Hvězda 9mag leží 6,5'VSV a hvězda 6.5mag se nachází 13' severovýchodně. +V dalekohledu je poměrně jasná a 4'veľká, dosti koncentrovaná a s jasným jádrem. Na východní straně oválného jádra leží spirálové rameno, které se točí severně a vine se dále kolem dvou hvězd na severozápad od jádra. Rozšíření na západní straně je velmi slabé, projevující se pouze jako mlhavá plocha bez spirálového ramene. Hvězda 9mag leží 6,5'VSV a hvězda 6.5mag se nachází 13' severovýchodně. diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/IC1747_400u500.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/IC1747_400u500.md index 14f491967..48655a999 100644 --- a/cs/dso/NGC/1700-1800/IC1747_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/IC1747_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:10.978045 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 17:11:27.729670 --- -600x, bez filtru, 7m3 +600x, bez filtru, 7m3 Malá, jasná PN, vyžaduje velké zvětšení. PN je kruh, který je otevřený směrem k západu, v severní oblasti je světlejší. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md index 9a475c204..8fe0561d6 100644 --- a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md @@ -4,8 +4,7 @@ rating: 4 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:02.612533 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:02.612564 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:26:01.244726 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1746.jpg) -Otevřená hvězdokupa, která v \ No newline at end of file +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1746.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md index c297be44b..13836600b 100644 --- a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:10.911621 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:10.911658 +updated_by: vic@vic.cz +updated_date: 2020-10-07 14:26:01.244846 --- -dalekohledu a malém zvětšení vypadá jako velmi velká, rozsáhlá a nepravidelně rozházená skupina 75 hvězd na ploše 40', bez nějakého centrálního zhuštění. Hvězdokupu tvoří tři koncentrace, přičemž dvě z nich mají vlastní NGC označení. NGC 1750 je západní sekce, NGC 1746 je nejbohatší - obsahuje tři tucty hvězd 10mag a slabších. NGC 1758 je východní částí a obsahuje třicítku hvězd 12mag a slabších, přičemž její nejnápadnější členové se nacházejí v polooblouk vyhloubeného na sever. Západní část není tak koncentrovaná, ale je obklopena většinou z jasnějších hvězd, které tvoří krátké rady, malé shluky a dvojhvězdy. Malé zvětšení poskytují nejlepší pohled. \ No newline at end of file +V dalekohledu a malém zvětšení vypadá jako velmi velká, rozsáhlá a nepravidelně rozházená skupina 75 hvězd na ploše 40', bez nějakého centrálního zhuštění. Hvězdokupu tvoří tři koncentrace, přičemž dvě z nich mají vlastní NGC označení. NGC 1750 je západní sekce, NGC 1746 je nejbohatší - obsahuje tři tucty hvězd 10mag a slabších. NGC 1758 je východní částí a obsahuje třicítku hvězd 12mag a slabších, přičemž její nejnápadnější členové se nacházejí v polooblouk vyhloubeného na sever. Západní část není tak koncentrovaná, ale je obklopena většinou z jasnějších hvězd, které tvoří krátké rady, malé shluky a dvojhvězdy. Malé zvětšení poskytují nejlepší pohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md index 18c9ef807..cb62a5e6e 100644 --- a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.605064 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 11:45:02.610831 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1788.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1788.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909.md index 066de55f1..1185c4e4e 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.446635 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:46:00.930911 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC2118.jpg) -Vyzývavá reflexní mlhovina větších rozměrů nedaleko jasného Rigela z Orionu, který ji osvětluje. Možná ne každý ví, že na tmavé obloze ji jako velmi mlhavý pás můžeme spatřit již v triedru 10 × 50. V oblasti světelného znečištění si netřeba klást zbytečné naděje, pozadí je příliš světlé a mlhovina nerozeznatelná. - +![<]($IMG_DIR/dso/IC2118.jpg) +Vyzývavá reflexní mlhovina větších rozměrů nedaleko jasného Rigela z Orionu, který ji osvětluje. Možná ne každý ví, že na tmavé obloze ji jako velmi mlhavý pás můžeme spatřit již v triedru 10 × 50. V oblasti světelného znečištění si netřeba klást zbytečné naděje, pozadí je příliš světlé a mlhovina nerozeznatelná. + diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909_300u350.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909_300u350.md index f4eb034fa..b580d4603 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1909_300u350.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.153519 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 07:46:00.931051 --- -50x: IC 2118 je velmi slabý pruhový oblak zabírající 30'x 10'SZ-JV. Nejjasnější část se rozprostírá 70'VSV od hvězdy ψ Eridani (4.8mag). - +50x: IC 2118 je velmi slabý pruhový oblak zabírající 30'x 10'SZ-JV. Nejjasnější část se rozprostírá 70'VSV od hvězdy ψ Eridani (4.8mag). + Myzer: Tento objekt je jedním z nejtěžších a viděl jsem ho zatím jen 2-krát, vždy pod skutečně tmavou oblohou - v Rakousku v roce 2008 a poprvé na La Palme v roce 2006: Ačkoli přesáhla celé zorné pole 350 mm Dobsona, byla velmi snadno viditelná. Měla zajímavý lesk a byl rozeznatelný celý její charakteristický tvar. Tento objekt mě velmi překvapil, protože jsem čekal, že bude lépe vidět v širokém zorném poli malého refraktoru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md index f92e43569..b8e439e6b 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.671530 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:09:28.229277 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1973.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1973.jpg) Poměrně jasný mlhovinový komplex mezi M42 na jihu a otevřenou hvězdokupou NGC 1981 na severu. Blízkost mlhoviny k M42 ji činí druhořadou, ale jinak je to zajímavý objekt, který si zaslouží pozornost. Tyto tři mlhoviny jsou slabší ostvětlenými částmi téhož velkého oblaku plynu a prachu. NGC 1977 je ze všech největší, ale je ji nejtěžší vidět, kvůli záři 42 Ori (4.7mag). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md index 03683b637..25e7d6ff7 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.690373 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:12:00.994080 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1980.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1980.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md index 6d2679935..7d7552fd0 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.665535 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:09:57.044476 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1999.jpg) -Emisní mlhovina jeden stupeň jižně od Velké mlhoviny v Orionu. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm je poměrně jasnou, kruhovou mlhovinou kolem hvězdy 9.3mag. Připomíná spíše planetární mlhovinu s jasnou centrální hvězdou. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1999.jpg) +Emisní mlhovina jeden stupeň jižně od Velké mlhoviny v Orionu. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm je poměrně jasnou, kruhovou mlhovinou kolem hvězdy 9.3mag. Připomíná spíše planetární mlhovinu s jasnou centrální hvězdou. + diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md index c2cefdfb1..9106f4c83 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.423156 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 07:18:51.578459 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253.jpg) -Jasná podlouhlá spirální galaxie ležící na severním okraji souhvězdí nedaleko α Scl, na rozhraní s velryby, objevená v roce 1783 C. Herschelovou při hledání nových komet. Je jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií (7.6mag) a největším a nejjasnějším členem kupy galaxií v Sochaři. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let. Je k nám natočena zboku, už v triedru ji můžeme vidět jako tenký podlouhlý rozmazaný pás velikosti půl stupně. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychází, takže pro lepší pohled třeba za ní vyrazit do jižnějších šířek. V minulosti v ní byla zaznamenána supernova SN1940E jasnosti 14mag. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253.jpg) +Jasná podlouhlá spirální galaxie ležící na severním okraji souhvězdí nedaleko α Scl, na rozhraní s velryby, objevená v roce 1783 C. Herschelovou při hledání nových komet. Je jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií (7.6mag) a největším a nejjasnějším členem kupy galaxií v Sochaři. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let. Je k nám natočena zboku, už v triedru ji můžeme vidět jako tenký podlouhlý rozmazaný pás velikosti půl stupně. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychází, takže pro lepší pohled třeba za ní vyrazit do jižnějších šířek. V minulosti v ní byla zaznamenána supernova SN1940E jasnosti 14mag. + Ladin: před první návštěvou Edelweissspitze jsem NGC 253 dobře znal z pozorování z Krkonoš za podzimních inverzí. Nicméně těch pár stupňú na jih a daleko tmavší obloha pro mě připravily naprostý šok: *... trochu zklamaný sjíždím k jihu nad horizont, kde narážím na zlatý hřeb večera, galaxii v Sochaři NGC253. Jdu do kolen, otírám slzy a několik minut z okuláru žeru, chlemstám a olizuju každý foton, každý detail téhle krasavice. Naprosto opojen vesmírnou nádherou, ztrácím veškeré společenské zábrany, padám na matraci a hlasitě chrochtám blahem…* \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md index a884771b3..c867aecea 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.995936 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 07:15:30.745115 --- -nádherná galaxie. Dlouhé halo má skvrnitou strukturu, jádro je dobře zhuštěné a prodloužené, ale jen o něco jasnější. JJZ od centra jsou pozorovány dvě hvězdy 9. magnitudy a podél východní strany leží zase přímka 4 slabých hvězd. +nádherná galaxie. Dlouhé halo má skvrnitou strukturu, jádro je dobře zhuštěné a prodloužené, ale jen o něco jasnější. JJZ od centra jsou pozorovány dvě hvězdy 9. magnitudy a podél východní strany leží zase přímka 4 slabých hvězd. diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md index 70abd9fb2..d4a8f7b93 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.042726 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 07:15:30.745201 --- -150x: úžasná galaxie ve velkých dalekohledech! Její ohromný obal je prodloužený a postupně houstne k velmi rozšířenému jádru. Tmavý prachový pás je viditelný severozápadně od jádra a přinejmenším tucet hvězd je ponořených v hale. - +150x: úžasná galaxie ve velkých dalekohledech! Její ohromný obal je prodloužený a postupně houstne k velmi rozšířenému jádru. Tmavý prachový pás je viditelný severozápadně od jádra a přinejmenším tucet hvězd je ponořených v hale. + diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md index 0832de282..913b3f5be 100644 --- a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.654278 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:15:40.114352 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2023.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2023.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md index d47c5c07c..7bba3a698 100644 --- a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md @@ -5,7 +5,7 @@ references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:01.664456 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-28 12:17:45.921484 +updated_date: 2020-10-11 08:32:06.765046 --- ![<]($IMG_DIR/dso/NGC2024.jpg) Emisní mlhovina ležící hned východně od hvězdy alnitak, která vážně překáží při pozorování. Přesto NGC 2024 může být viditelná už v triedru 10 × 50 jako nesouměrnost směrem na severovýchod v záři kolem hvězdy. Z barevných fotografií známý tmavý pás protínající celou mlhovinu můžeme spatřit během vynikajících podmínek již 150 mm dalekohledem s použitím alespoň 70x zvětšení. Nezapomeňte ale alnitak odstranit ze zorného pole! V přiměřeně větších dalekohledech vybavených i filtrem O-III, NGC 2024 zabírá plochu půl stupně s jemnými pruhy oddělenými širokým S-J tmavým pásem. Celkovým tvarem mlhovina připomíná javorový list a má tři nápadně jasné oblasti. Východní část je největší: blízko jejího jižního konce do ní odbočuje z hlavního tmavého pruhu další, ale menší tmavý pruh. Západní část, nejbližší k hvězdě alnitak, je od ostatních dvou prakticky oddělena S-J tmavým pruhem. Severní část je jemně připojena k ostatním dvěma částem úponky slabé mlhoviny. diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cd6e591d2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-11 08:32:06.755055 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-11 08:32:26.204561 +--- +6.2m+ +Mlhovina byla velmi nápadná přestože byl ve stejném zorném poli i Alnitak. Temné dělení které ji rozděluje na dvě části se dalo držet nepřetržitě bočním pohledem stejně tak, jako mlhovina kolem. Mlhovina má přibližně tvar jako obvod čtverce s otevřenou jednou stranou. Dalších dělení jsem si v tomto letmém pohledu nevšiml, ale se jednalo o pozorované ostré ohraničení mlhoviny za kterým jsem již nedetekoval že mlhovina pokračuje. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md index 8fc055277..7fd02e414 100644 --- a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.685669 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 20:21:27.042197 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2070.jpg) -Někdy označována také jako mlhovina 30 Doradus. Snad nejnápadnější a nejjasnější místo v LMC, největší ze všech emisních mlhovin v této nepravidelné galaxii. Osvětluje ji hustá hvězdokupa R136 tvořena 30 mladými hvězdami spektrálního typu O3. Jedná se o nejzářivější, nejžhavější a nejhmotnější hvězdy, které byly kolem hvězdy 30 Doradus pozorované Hubbleovým dalekohledem a předpokládá se, že v budoucnu explodují jako supernovy. Navíc se předpokládá, že celá hvězdokupa by mohla mít svůj průměr zhruba 150 světelných let a obsahovat tisíce horkých modrých hvězd, z nichž se možná rodí nová kulová hvězdokupa! Většina z těchto hvězd je alespoň 50krát hmotnější než naše Slunce. - -Podle starých záznamů si tarantuli během svého pobytu v jižní Africe všiml na obloze i N. L. de Lacaille v polovině 18. stotočia. V dalším století na ni obrátil dalekohled John Herschel, který ji zřejmě jako první popsal. V dalekohledu je možné dobře pozorovat několik zřetelných podlouhlých výběžků různého tvaru vybíhajících z centrální části, v níž se nachází hvězda 30 Doradus. Použitím UHC nebo O-III filtru je vlastně jedinou skutečně nápadnou oblastí v LMC, zřetelně se ukazující mezi hvězdami theta a epsilon Doradus jako mlhavá skvrna velikosti čtvrt stupně nepatrně jasnější v centru, která svítí jako rozmazaná hvězda čtvrté velikosti. Na jaký pozoruhodný objekt se díváme nás však přesvědčí až astronomické data. Tarantula je totiž součástí rozsáhlého komplexu ionizovaného vodíku v prostoru přesahujícího 1 500 světelných let a zřejmě se tak jedná o největší emisní mlhovinu v celé Místní skupině galaxií. Například by se do ní zmesnilo 30 Velkých mlhovin v Orionu a kdyby se nacházela na jejím místě, pokryla by celé toto souhvězdí tak, že na Zemi by všechno vrhalo svůj stín! Zároveň je našim nejjasnějším extragalaktickým objektem viditelným bez optických přístrojů. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2070.jpg) +Někdy označována také jako mlhovina 30 Doradus. Snad nejnápadnější a nejjasnější místo v LMC, největší ze všech emisních mlhovin v této nepravidelné galaxii. Osvětluje ji hustá hvězdokupa R136 tvořena 30 mladými hvězdami spektrálního typu O3. Jedná se o nejzářivější, nejžhavější a nejhmotnější hvězdy, které byly kolem hvězdy 30 Doradus pozorované Hubbleovým dalekohledem a předpokládá se, že v budoucnu explodují jako supernovy. Navíc se předpokládá, že celá hvězdokupa by mohla mít svůj průměr zhruba 150 světelných let a obsahovat tisíce horkých modrých hvězd, z nichž se možná rodí nová kulová hvězdokupa! Většina z těchto hvězd je alespoň 50krát hmotnější než naše Slunce. + +Podle starých záznamů si tarantuli během svého pobytu v jižní Africe všiml na obloze i N. L. de Lacaille v polovině 18. stotočia. V dalším století na ni obrátil dalekohled John Herschel, který ji zřejmě jako první popsal. V dalekohledu je možné dobře pozorovat několik zřetelných podlouhlých výběžků různého tvaru vybíhajících z centrální části, v níž se nachází hvězda 30 Doradus. Použitím UHC nebo O-III filtru je vlastně jedinou skutečně nápadnou oblastí v LMC, zřetelně se ukazující mezi hvězdami theta a epsilon Doradus jako mlhavá skvrna velikosti čtvrt stupně nepatrně jasnější v centru, která svítí jako rozmazaná hvězda čtvrté velikosti. Na jaký pozoruhodný objekt se díváme nás však přesvědčí až astronomické data. Tarantula je totiž součástí rozsáhlého komplexu ionizovaného vodíku v prostoru přesahujícího 1 500 světelných let a zřejmě se tak jedná o největší emisní mlhovinu v celé Místní skupině galaxií. Například by se do ní zmesnilo 30 Velkých mlhovin v Orionu a kdyby se nacházela na jejím místě, pokryla by celé toto souhvězdí tak, že na Zemi by všechno vrhalo svůj stín! Zároveň je našim nejjasnějším extragalaktickým objektem viditelným bez optických přístrojů. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md index c5bf33d31..19fa8b6d3 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.541620 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-02 21:16:55.173396 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-292.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-292.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md index a4943b0b9..ec066d751 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.469268 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 11:45:25.452679 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2169.jpg) -Malá otevřená hvězdokupa (5.9mag) tvořena přibližně 30 hvězdami. V 200 mm dalekohledu a větším zvětšení připomíná obrácené číslo "37". kupa má sedmnáct hvězd jasnosti 7,5-12mag. Devět hvězd tvoří "3" na jihovýchodě a pět hvězd "7" na severozápadě. Pár dalších hvězd je rozprášených kolem. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2169.jpg) +Malá otevřená hvězdokupa (5.9mag) tvořena přibližně 30 hvězdami. V 200 mm dalekohledu a větším zvětšení připomíná obrácené číslo "37". kupa má sedmnáct hvězd jasnosti 7,5-12mag. Devět hvězd tvoří "3" na jihovýchodě a pět hvězd "7" na severozápadě. Pár dalších hvězd je rozprášených kolem. + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md index 3a7c59556..e0adb4ecd 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.492697 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 11:47:26.203280 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2174.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2174.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md index f1c0788fa..3593736ee 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.284470 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:30:03.132500 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2264.jpg) -Velká otevřená hvězdokupa jako skvrna jasnosti 3.9mag o velikosti půl stupně snadno viditelná i pouhým okem nebo triedru v severní části souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Blíženců. NGC 2264 zabírá půl stupně a tvoří ji 20 jasných hvězd do 10mag a dalších 100 slabších hvězd. Hvězdokupa dostala podle svého tvaru a spolu s jemnou mlhovinou, která ji obklopuje, populární název Vánoční stromek. Na jeho podstavě se nachází nejjasnější hvězda kupy - 15 Monocerotis, tvořená hlavní složkou 5mag a 3,5" vzdáleným průvodcem jasnosti 8.5mag. Pro velký rozdíl jasností obou partnerů se však malým dalekohledem nedá rozeznat. V odstupu 74" se nachází ještě průvodce 9mag. Dvou dalších průvodců 11mag uvidíme v odstupu 16,6" a 41,1". Po 15 Mon dosahují tři další nejjasnější hvězdy v NGC 2264 sedmou a osmou hvězdnou velikost. Potom následuje 8 hvězd v rozmezí 8-9mag, jakož i 8 hvězd mezi 9mag a 10mag. 15 Monocerotis je navíc nepravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá v rozpětí asi poloviny magnitudy. Jedná se o modrobílého obra s povrchovou teplotou 30 000 K a svítivostí 8 500 Sluncí. Ačkoliv Vánoční stromek a Rozeta jsou na obloze od sebe v relativně blízké vzdálenosti, ve skutečnosti je to přesně naopak. Za všechno může perspektiva. Rozeta leží opravdu daleko a patří do spirálového ramene Galaxie, které nejlépe vidíme v Perseovi, podle kterého se i nazývá. Naproti tomu Vánoční stromek leží o poznání blíž - asi 2600 světelných let, v pásmu svazků mlhovin a hvězdokup v našem rameni, které pokračuje zhruba směrem k Orionu. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2264.jpg) +Velká otevřená hvězdokupa jako skvrna jasnosti 3.9mag o velikosti půl stupně snadno viditelná i pouhým okem nebo triedru v severní části souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Blíženců. NGC 2264 zabírá půl stupně a tvoří ji 20 jasných hvězd do 10mag a dalších 100 slabších hvězd. Hvězdokupa dostala podle svého tvaru a spolu s jemnou mlhovinou, která ji obklopuje, populární název Vánoční stromek. Na jeho podstavě se nachází nejjasnější hvězda kupy - 15 Monocerotis, tvořená hlavní složkou 5mag a 3,5" vzdáleným průvodcem jasnosti 8.5mag. Pro velký rozdíl jasností obou partnerů se však malým dalekohledem nedá rozeznat. V odstupu 74" se nachází ještě průvodce 9mag. Dvou dalších průvodců 11mag uvidíme v odstupu 16,6" a 41,1". Po 15 Mon dosahují tři další nejjasnější hvězdy v NGC 2264 sedmou a osmou hvězdnou velikost. Potom následuje 8 hvězd v rozmezí 8-9mag, jakož i 8 hvězd mezi 9mag a 10mag. 15 Monocerotis je navíc nepravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá v rozpětí asi poloviny magnitudy. Jedná se o modrobílého obra s povrchovou teplotou 30 000 K a svítivostí 8 500 Sluncí. Ačkoliv Vánoční stromek a Rozeta jsou na obloze od sebe v relativně blízké vzdálenosti, ve skutečnosti je to přesně naopak. Za všechno může perspektiva. Rozeta leží opravdu daleko a patří do spirálového ramene Galaxie, které nejlépe vidíme v Perseovi, podle kterého se i nazývá. Naproti tomu Vánoční stromek leží o poznání blíž - asi 2600 světelných let, v pásmu svazků mlhovin a hvězdokup v našem rameni, které pokračuje zhruba směrem k Orionu. + Jemnou, slabou a rozsáhlou mlhovinu v okolí hvězdokupy, ukáží během čisté a jasné noci větší amatérské dalekohledy. Navíc pozorné vnímání oblasti pomocí mlhovinový filtru a použití malého zvětšení se zdá být nevyhnutelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md index dfb3d7b12..60df89d9f 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-28 12:30:03.124369 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 12:30:03.132644 --- -V dalekohledu je špička Vánočního stromečku zřetelně ozdobena hvězdou 6.5mag. Hned jižně od ní se nachází mlhovina **Kónus**, ale je vidět pouze jako na hvězdy chudá mezera. Stromek je ohraničen hvězdami 8-9.5mag a jasnou modrobílou hvězdou 15 Mon ve spodní části. Můžeme napočítat zhruba tři tucty skutečných členů. Na jihozápad od 15 Mon se nám může mihnout nejjasnější část mlhovinový komplexu. +V dalekohledu je špička Vánočního stromečku zřetelně ozdobena hvězdou 6.5mag. Hned jižně od ní se nachází mlhovina **Kónus**, ale je vidět pouze jako na hvězdy chudá mezera. Stromek je ohraničen hvězdami 8-9.5mag a jasnou modrobílou hvězdou 15 Mon ve spodní části. Můžeme napočítat zhruba tři tucty skutečných členů. Na jihozápad od 15 Mon se nám může mihnout nejjasnější část mlhovinový komplexu. diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md index f4061a07b..6738b30f6 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.561045 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 09:52:07.477833 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC2395.jpg) -Otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem, v triedru rozlišitelná na 16 hvězd, z nichž ta nejjasnější dosahuje 4.6mag. V 300 mm dalekohledu napočítáte zhruba tři tucty hvězd na 10 ploše. NGC 2660 je pozorována méně než jeden stupeň směrem na jih. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/IC2395.jpg) +Otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem, v triedru rozlišitelná na 16 hvězd, z nichž ta nejjasnější dosahuje 4.6mag. V 300 mm dalekohledu napočítáte zhruba tři tucty hvězd na 10 ploše. NGC 2660 je pozorována méně než jeden stupeň směrem na jih. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md index d720882f5..fdcc3ecf3 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.633884 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 17:08:08.997227 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2346.jpg) -Zajímavostí PN ležící kolem jasné centrální hvězdy je to, že v letech 1983-84 (méně výrazně iv 1996) klesla jasnost až na 15mag. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2346.jpg) +Zajímavostí PN ležící kolem jasné centrální hvězdy je to, že v letech 1983-84 (méně výrazně iv 1996) klesla jasnost až na 15mag. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md index 7fe1c8fee..77f290aa6 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.755182 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 17:08:08.997415 --- -450x, [OIII] filtr, 6m+ +450x, [OIII] filtr, 6m+ PN již při středním zvětšení bez filtru jako slabé zjasnění kolem 11.6mag jasné centrální hvězdy V 651 Mon. Velmi malé detaily lze pozorovat pouze při velkém zvětšení, s filtrem [OIII]. Podlouhlý disk V-Z přibližně 2:3 ukazuje na V a Z dvě světlejší oblasti, které obklopují centrální hvězdu jako skořápky s prázdnou oblastí k samotné hvězdě. Východní část se jeví větší a zvenčí zaoblená. Západní část se jeví menší, asi 1: 2 S-J protáhlá a zdá se být trochu více oddělená od centrální hvězdy. Obě oblasti jsou spojeny na jihu, přičemž spojení se jeví jako jasnější na V a zdá se užší a slabší směrem k Z. Na S od centrální hvězdy není vizuálně vnímatelné žádné propojení. Slabá, nejistá rozšíření ubíhají z oblasti na V ve směru S a J. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md index 3485afbaf..1ce97498a 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.658613 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:45:42.045122 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2403.jpg) -Krajní člen galaktické skupiny M81 / M82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16mag. Se svou jasností 8.5mag je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10×50. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2403.jpg) +Krajní člen galaktické skupiny M81 / M82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16mag. Se svou jasností 8.5mag je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10×50. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md index 6c2a006e7..25ac8935e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.640212 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:45:42.045237 --- -je poměrně jasnou mlhovinou s nepatrným centrálním zjasněním. Leží nedaleko 6' dlouhé linie dvou hvězd 10mag. V hale mlhoviny jsou zabalené velmi slabé hvězdy. - +je poměrně jasnou mlhovinou s nepatrným centrálním zjasněním. Leží nedaleko 6' dlouhé linie dvou hvězd 10mag. V hale mlhoviny jsou zabalené velmi slabé hvězdy. + Bortle 5 – eliptická skvrna o úhlovém rozměru cca 6-7‘, bez náznaku spirálních ramen. Dvě jasnější hvězdy (cca 10 mag) se promítají před galaxii, u jádra pak ještě jedna slabší hvězdička (12,4 mag). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md index 5b13c52b3..09a25ef69 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.597395 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 17:04:30.340447 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2440.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2440.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_200u250.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_200u250.md index ae3718771..a87b68674 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.579804 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 17:04:30.340715 --- -Nápadný oválný disk nazelenalé barvy uprostřed s nápadným zjasněním. - +Nápadný oválný disk nazelenalé barvy uprostřed s nápadným zjasněním. + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_400u500.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_400u500.md index 426b1b560..78e5dcf73 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.595322 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 17:04:30.340865 --- -450x, [OIII] filtr, 6m7 +450x, [OIII] filtr, 6m7 Silně strukturovaná PN. Jasná centrální část ve tvaru písmene U otevřené na JZ. Na JZ a SV přiléhají plošné zjasnění. Další část PN je mírně odsazená ve směru JZ. Zdá se, že krátká a úzká vlákna vytékají z hlavního tělesa ve směru V a SV, vlákna se po několika obloukových sekundách difuzně ztrácí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md new file mode 100644 index 000000000..27a26ad37 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 6 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 19:51:35.848465 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 19:52:12.394977 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2574.jpg) +Člen skupiny M81, vzdálený 12.8Mly. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574_400u500.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..b29b5c335 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574_400u500.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 19:51:35.882512 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 19:51:35.885792 +--- +Slabá, velmi velká, protáhlá 5:2 SW-NE, 7,0'x2,5 ', nízký povrchový jas, žádná koncentrace. Čtyři slabé hvězdy jsou poblíž severní strany. Poměrně jasná nehvězdná oblast HII, která je jasně viditelná na NE konci jako uzel vysokého jasu povrchu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md index 94aac99ef..c230810aa 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.128074 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 13:47:59.280025 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2516.jpg) -Pozoruhodná otevřená hvězdokupa jasnosti 3.5mag, viditelná i pouhým okem při hvězdě Avior (epsilon Car) jako výrazné zjasnění na okraji Mléčné dráhy velikosti jednoho stupně, ze kterého vystupují i ​​jednotlivé hvězdy a na které míří déle rameno falešného kříže. Hvězdokupu tvoří asi 100 hvězd mezi sedmou a třináctou magnitudě, z nichž v triedru lze rozlišit asi 1/3. V jejich středu se nachází nápadný červený obr páté magnitudy. NGC 2516 leží ve vzdálenosti 1 200 světelných let. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2516.jpg) +Pozoruhodná otevřená hvězdokupa jasnosti 3.5mag, viditelná i pouhým okem při hvězdě Avior (epsilon Car) jako výrazné zjasnění na okraji Mléčné dráhy velikosti jednoho stupně, ze kterého vystupují i ​​jednotlivé hvězdy a na které míří déle rameno falešného kříže. Hvězdokupu tvoří asi 100 hvězd mezi sedmou a třináctou magnitudě, z nichž v triedru lze rozlišit asi 1/3. V jejich středu se nachází nápadný červený obr páté magnitudy. NGC 2516 leží ve vzdálenosti 1 200 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md index a4eacd010..4c0793d5c 100644 --- a/cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.865815 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 09:56:05.065659 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC2602.jpg) -Otevřená hvězdokupa obsahující osamocené a jasné hvězdy kolem θ Carinae, které jsou velmi dobře vidět v triedru či v širokoúhlém okuláry menšího dalekohledu. Se svou celkovou jasností 1.6mag je po Hyády a Plejádách třetí nejjasnější otevřenou hvězdokupou a nejjasnější v jižní části oblohy. IC 2602 je však v porovnání s plejádou o 100 světelných let dále a tak na obloze zabírá zhruba pouze 1 stupeň. - -Nejjasnější je mírně modrobílá θ Car s jasností 2.8mag, tedy jen o něco jasnější než Alkyone ze skutečných Plejád. Potom následuje asi 60 hvězd mezi 4. a 9. hvězdnou velikostí, z nichž 7 dosahuje nejméně 6mag a je vidět i pouhým okem. 45' jižně od θ Carinae leží slabší otevřená hvězdokupa Melotte 101. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/IC2602.jpg) +Otevřená hvězdokupa obsahující osamocené a jasné hvězdy kolem θ Carinae, které jsou velmi dobře vidět v triedru či v širokoúhlém okuláry menšího dalekohledu. Se svou celkovou jasností 1.6mag je po Hyády a Plejádách třetí nejjasnější otevřenou hvězdokupou a nejjasnější v jižní části oblohy. IC 2602 je však v porovnání s plejádou o 100 světelných let dále a tak na obloze zabírá zhruba pouze 1 stupeň. + +Nejjasnější je mírně modrobílá θ Car s jasností 2.8mag, tedy jen o něco jasnější než Alkyone ze skutečných Plejád. Potom následuje asi 60 hvězd mezi 4. a 9. hvězdnou velikostí, z nichž 7 dosahuje nejméně 6mag a je vidět i pouhým okem. 45' jižně od θ Carinae leží slabší otevřená hvězdokupa Melotte 101. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md index 974b1b6c6..01ff69360 100644 --- a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.183573 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 11:45:00.657924 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2808.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2808.jpg) Kulová hvězdokupa pozorována obyčejným triedru jako mlhavá skvrna. Její zdánlivá hvězdná velikost je 6,2 m a je zdaleka nejjasnější kulovkou třídy I a zároveň snadno rozlišitelná. Najdete ji uprostřed na spojnici hvězd β a ι Carinae. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808_400u500.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808_400u500.md index 0b30b3f2f..ae4954a5a 100644 --- a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-29 11:45:00.656026 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 11:45:00.658076 --- -V dalekohledu při 170x zvětšení je jasná a poměrně velká, halo je značně zploštělé, snad 3: 2. Množství hvězd 14. magnitudy a slabších je rozlišitelných v hale a kolem okrajů jádra, ale vnitřní centrální část jádra zůstává nerozlišitelná. Dvojhvězda 10.5mag složek leží 10'VJV. +V dalekohledu při 170x zvětšení je jasná a poměrně velká, halo je značně zploštělé, snad 3: 2. Množství hvězd 14. magnitudy a slabších je rozlišitelných v hale a kolem okrajů jádra, ale vnitřní centrální část jádra zůstává nerozlišitelná. Dvojhvězda 10.5mag složek leží 10'VJV. diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md index 777fabb0d..ec3afa8e3 100644 --- a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 4 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:05.199638 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:05.199663 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 20:11:17.601429 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2841.jpg) -Pěkná galaxie 9.2mag jihovýchodně od dvojhvězdy 37 Lync (6,1 metru, 10.2mag, 5,7 "). V \ No newline at end of file +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2841.jpg) +Pěkná galaxie 9.2mag jihovýchodně od dvojhvězdy 37 Lync (6,1mag, 10.2mag, 5,7 "). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md index 885a5e428..43cfc4bb7 100644 --- a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:15.021233 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:15.021255 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 20:11:17.601638 --- -dalekohledu má velké jasné halo, které obsahuje jasnější jádro prodloužené podél hlavní osy galaxie. Jedna hvězda 12. magnitudy je umístěna na SSZ rozhraní hala, 1,75'od středu galaxie. V \ No newline at end of file +V dalekohledu má velké jasné halo, které obsahuje jasnější jádro prodloužené podél hlavní osy galaxie. Jedna hvězda 12. magnitudy je umístěna na SSZ rozhraní hala, 1,75' od středu galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md index 8fcab5d64..6cc30e25d 100644 --- a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:15.027616 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:15.027637 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 20:11:17.601836 --- -dalekohledu se NGC 2841 ukáže jako jasné jádro, které obsahuje uvnitř velké prodloužené jádro. Halo náhle bledne směrem na severovýchod - je to důsledek prachových mračen na této straně galaxie. \ No newline at end of file +V dalekohledu se NGC 2841 ukáže jako jasné jádro, které obsahuje uvnitř velké prodloužené jádro. Halo náhle bledne směrem na severovýchod - je to důsledek prachových mračen na této straně galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md index 1d229301f..30f1d775e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.156701 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 11:46:16.623021 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2867.jpg) -Malá planetárka modré barvy s jasností 9.7mag nedaleko ι Carinae. Je neobvyklá tím, že jako jedna z mála těchto objektů má centrální hvězdu v podobě Wolf-Rayetových hvězdy. Objevil ji John Herschel v dubnu 1834. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2867.jpg) +Malá planetárka modré barvy s jasností 9.7mag nedaleko ι Carinae. Je neobvyklá tím, že jako jedna z mála těchto objektů má centrální hvězdu v podobě Wolf-Rayetových hvězdy. Objevil ji John Herschel v dubnu 1834. diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867_400u500.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867_400u500.md index 1f50344b7..d276d9004 100644 --- a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-29 11:46:16.620134 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 11:46:16.623228 --- -V dalekohledu při 170x zvětšení je tato pěkná planetárka malým oválem velké plošné jasnosti s světle modrým odstínem. S UHC filtrem nabude rozměry 15 "x 10" a vypadá jako kosmické vajíčko v nádherném poli hvězd. +V dalekohledu při 170x zvětšení je tato pěkná planetárka malým oválem velké plošné jasnosti s světle modrým odstínem. S UHC filtrem nabude rozměry 15 "x 10" a vypadá jako kosmické vajíčko v nádherném poli hvězd. diff --git a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md index 99d7375f5..1146fc916 100644 --- a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.049760 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 13:16:38.923187 --- -129x, pro 6m7 +129x, pro 6m7 jedna z nejhezčích tenkých galaxií na obloze. Již při 51x vidíme jasnou, tenkou linku v zorném poli, jasná dlouhá, poměr odhadovaný na 1:5, krásná ve všech zvětšeních. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md index 5fb935e0f..401d0ff7f 100644 --- a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.792846 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 11:45:27.419787 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3372.jpg) - -Pokud se podíváme do zorného pole dalekohledu na hvězdu η Carinae, určitě snadno zjistíme, že je obklopena rozsáhlou a jasnou emisní mlhovinou NGC 3372, nazvanou rovněž η Carinae, nádherně viditelnou oproti Mléčné silnici i pouhým okem jako světlá velká skvrna prodloužena v poměru 2: 1 . Je naší nejjasnější částí ionizovaného vodíku a na obloze v prostoru Mléčné dráhy zabírá plochu asi čtyř stupňů. Z praktického hlediska to znamená, že už v triedru ji můžete obdivovat tak jako Velkou mlhovinu v Orionu v dalekohledu! Je popredkávaná jemnými mlhovinový závoji. Prochází ní i pás tmavého prachu, který má tvar písmene "V" a rozděluje ji tak brzy na polovinu. Nejvýraznější tmavý oblak prachu, skutečně nepřehlédnutelná temná mlhovina se nazývá **Klíčová dírka - NGC 3324 (Keyhole nebula)**. Kolem oranžové hvězdy η Carinae se zase rozkládá nápadná jasná skvrna široká asi 15 minut nazývaná Trpaslík. Celá mlhovina má průměr asi 400 světelných let. - -Triedr 10 × 50 v mlhovině rozliší desítku hvězd s náznakem dalších a bočním pohledem se odkryjí i slabší vnější části tohoto pozoruhodného objektu. - -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3372-center.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3372.jpg) + +Pokud se podíváme do zorného pole dalekohledu na hvězdu η Carinae, určitě snadno zjistíme, že je obklopena rozsáhlou a jasnou emisní mlhovinou NGC 3372, nazvanou rovněž η Carinae, nádherně viditelnou oproti Mléčné silnici i pouhým okem jako světlá velká skvrna prodloužena v poměru 2: 1 . Je naší nejjasnější částí ionizovaného vodíku a na obloze v prostoru Mléčné dráhy zabírá plochu asi čtyř stupňů. Z praktického hlediska to znamená, že už v triedru ji můžete obdivovat tak jako Velkou mlhovinu v Orionu v dalekohledu! Je popredkávaná jemnými mlhovinový závoji. Prochází ní i pás tmavého prachu, který má tvar písmene "V" a rozděluje ji tak brzy na polovinu. Nejvýraznější tmavý oblak prachu, skutečně nepřehlédnutelná temná mlhovina se nazývá **Klíčová dírka - NGC 3324 (Keyhole nebula)**. Kolem oranžové hvězdy η Carinae se zase rozkládá nápadná jasná skvrna široká asi 15 minut nazývaná Trpaslík. Celá mlhovina má průměr asi 400 světelných let. + +Triedr 10 × 50 v mlhovině rozliší desítku hvězd s náznakem dalších a bočním pohledem se odkryjí i slabší vnější části tohoto pozoruhodného objektu. + +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3372-center.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md index e413d7bfe..d4de54c36 100644 --- a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.045205 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 13:48:10.249938 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3532.jpg) -Jasná a bohatá otevřená hvězdokupa elipsovitého tvaru asi 3 obloukové stupně západně od η Car, vzdálená 1 300 světelných let. Na obloze zabírá poměrně velkou plochu a její hvězdy se dají velmi dobře pozorovat v triedru, navíc ukázkově vyniká v místech okolního hvězdného oblaku, který spolu s ní téměř připomíná známou M11 v štítu. Volnému oku se jeví hustší jako Jesličky - skutečně velká skvrna třetí hvězdné velikosti. V dalekohledu napočítáme asi 150 hvězd do 12. magnitudy. Právě tato hvězdokupa byla prvním objektem, na který se podíval Hubbleův vesmírný dalekohled, aby nakonec zjistil, že nemá dobře vytvarované hlavní zrcadlo. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3532.jpg) +Jasná a bohatá otevřená hvězdokupa elipsovitého tvaru asi 3 obloukové stupně západně od η Car, vzdálená 1 300 světelných let. Na obloze zabírá poměrně velkou plochu a její hvězdy se dají velmi dobře pozorovat v triedru, navíc ukázkově vyniká v místech okolního hvězdného oblaku, který spolu s ní téměř připomíná známou M11 v štítu. Volnému oku se jeví hustší jako Jesličky - skutečně velká skvrna třetí hvězdné velikosti. V dalekohledu napočítáme asi 150 hvězd do 12. magnitudy. Právě tato hvězdokupa byla prvním objektem, na který se podíval Hubbleův vesmírný dalekohled, aby nakonec zjistil, že nemá dobře vytvarované hlavní zrcadlo. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md index 8c3afe49a..a9fef0df4 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.298556 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-04 17:26:15.446852 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3607.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3607.jpg) NGC 3607 je největší a nejjasnější v malé skupině galaxií spolu s NGC 3605 vzdálenou pouze 2,5' jihozápadně, NGC 3608 pozorovanou 6' severně a NGC 3599 ležící 20' západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md index 73fc47e0d..38259e27b 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.865232 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-04 17:27:15.515706 --- -100x: NGC 3607 má jasné 1,5'x 1' halo, které obsahuje stelární jádro. Její nejbližší soused NGC 3507 je 30 "slabým obláčkem. 2'široký čtverec 12mag hvězd je centrovaný 4' jihovýchodně od NGC 3607. - -Bortle 5 – kruhová skrvnka o průměru asi 1,5‘ mírně se zhušťující do středu. +100x: NGC 3607 má jasné 1,5'x 1' halo, které obsahuje stelární jádro. Její nejbližší soused NGC 3507 je 30 "slabým obláčkem. 2'široký čtverec 12mag hvězd je centrovaný 4' jihovýchodně od NGC 3607. + +Bortle 5 – kruhová skrvnka o průměru asi 1,5‘ mírně se zhušťující do středu. diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631.md index a3de3653c..3e9678d4d 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.324132 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:42:35.645926 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3631.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3631.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631_400u500.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631_400u500.md index f19c4519a..12f51cc67 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3631_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.851618 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:42:35.646295 --- -180x-257x, 6m5 + +180x-257x, 6m5 + Jasné jádro přechází do 3' kulatého halo. V něm je nápadná DN, která se navíjí na V kolem jádra. Na S se připojuje široké rameno, které vede k V. Na J se druhé rameno roztáčí k Z. Patrná světlá HII oblast V od jádra vypadá, leží mimo DN v jasnější oblasti (rameno?). Jižně, světlejší bod na začátku J ramena. Brilantní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3726_400u500.md b/cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3726_400u500.md index ce539e4a8..1f9078010 100644 --- a/cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3726_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3726_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.379856 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:39:28.235546 --- -202x, 6m5+ +202x, 6m5+ Jasná, asi 4' dlouhá galaxie, s oválným protažením N-O 3:2, na jehož S konci je 12mag hvězda. Na J konci je vidět nápadné spirální rameno, které lze sledovat z jasného, ​​téměř stelárního jádra v mírném ohybu směrem na východ a těsně před halo galaxie se sbíhá se do jednoho bodu. Na opačné straně je vidět širší, ale také nápadné spirálové rameno roztočené směrem k SZ. Je indikováno další, slabé a úzké rameno, které se roztáčí od středu k 12mag hvězdě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md index 5fc66fc6e..df767e36d 100644 --- a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md +++ b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.091252 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 19:45:55.302308 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3918.jpg) -Planetární mlhovina nedaleko Jižního kříže svým modrozeleným diskem v malém dalekohledu připomíná planetu Uran. Objevil ji John Herschel 3. dubna 1834. Její zdánlivá hvězdná velikost je 8,1. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3918.jpg) +Planetární mlhovina nedaleko Jižního kříže svým modrozeleným diskem v malém dalekohledu připomíná planetu Uran. Objevil ji John Herschel 3. dubna 1834. Její zdánlivá hvězdná velikost je 8,1. diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md index c23bffa19..42458a295 100644 --- a/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.565798 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 11:44:35.717048 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC0434.jpg) -Asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovská mezihvězdné prostředí B33 vzdálena přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín, podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi. Její tvar však zpravidla vynikne až na fotografiích. Pozorovat ji však možná i vizuálně, velmi efektivní je použít filtr H-Beta. - -Dominik: Přes 350mm Dobson a H-beta je to krásný pohled, tmavý zářez v mlhovině IC 434, tedy známá Koňská hlava má přesné charakteristické obrysy, takové jako jsou známé na fotografiích! Je poměrně výrazná a velká. V okolí se také dají pozorovat mlhoviny jako NGC 2023, IC 435 nebo známá mlhovina s tmavým předělem NGC 2024. Mlhovinu jsem se pokoušel pozorovat i se svým 250mm Dobson s OIII a UHC filtrem, ale zatím pozorování nebyly pozitivní. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/IC0434.jpg) +Asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovská mezihvězdné prostředí B33 vzdálena přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín, podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi. Její tvar však zpravidla vynikne až na fotografiích. Pozorovat ji však možná i vizuálně, velmi efektivní je použít filtr H-Beta. + +Dominik: Přes 350mm Dobson a H-beta je to krásný pohled, tmavý zářez v mlhovině IC 434, tedy známá Koňská hlava má přesné charakteristické obrysy, takové jako jsou známé na fotografiích! Je poměrně výrazná a velká. V okolí se také dají pozorovat mlhoviny jako NGC 2023, IC 435 nebo známá mlhovina s tmavým předělem NGC 2024. Mlhovinu jsem se pokoušel pozorovat i se svým 250mm Dobson s OIII a UHC filtrem, ale zatím pozorování nebyly pozitivní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md index 46f41b48a..2424bcdc7 100644 --- a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.074097 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 16:41:19.423886 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4052.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4052.jpg) Tato hvězdokupa je pozorována 10' severozápadně od hvězdy theta Crucis v jihozápadní části souhvězdí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052_300u350.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052_300u350.md index e3bb15097..1ab521585 100644 --- a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-29 16:41:19.420347 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 16:41:19.424019 --- -V dalekohledu při 100x zvětšení je rozlišitelných 60 hvězd 10mag a slabších na 9' ploše. Nejnápadnější částí hvězdokupy je sevřena 3' skupinka převážně 12-13mag hvězd v jihovýchodní části. +V dalekohledu při 100x zvětšení je rozlišitelných 60 hvězd 10mag a slabších na 9' ploše. Nejnápadnější částí hvězdokupy je sevřena 3' skupinka převážně 12-13mag hvězd v jihovýchodní části. diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4102_400u500.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4102_400u500.md index f110cc820..4d63cd617 100644 --- a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4102_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4102_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:10.503713 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:41:53.978802 --- -283x, 6m5+ +283x, 6m5+ Protáhlá galaxie 2: 3, úzká tmavá oblast se pohybuje kolem oblasti světlého jádra před tím, než následuje spirální rameno, které se na SZ otáčí kolem 270 ° kolem středu. Na SV je nejjasnější bod. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md index ba4069fc8..cfb2a5e0c 100644 --- a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-26 14:46:46.239653 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:37:17.841349 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4236.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4236.jpg) Galaxie pozorována na přímce kappa a lambda Draconis, jejíž katalogizována jasnost je příznivých 9,6 magnitudy. Protože má ale poměrně velké rozměry (21,0' x 7,5') její plošná jasnost je velmi slabá. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md index 2e999f67f..a232fb24d 100644 --- a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-26 14:46:46.254587 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:37:17.841512 --- -75x: mimořádně slabá galaxie leží v poli jasných hvězd. Halo je velmi mlhavý, podlouhlý oblak obsahující rozsáhlé centrální zjasnění, přičemž vyžaduje boční pohled, aby bylo dobře viditelné. - +75x: mimořádně slabá galaxie leží v poli jasných hvězd. Halo je velmi mlhavý, podlouhlý oblak obsahující rozsáhlé centrální zjasnění, přičemž vyžaduje boční pohled, aby bylo dobře viditelné. + Bortle 5 – poměrně velký podlouhlý, ale velmi difúzní flek o úhlové délce zhruba 10‘, mírně zjasňující se do středu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md index c466a4ee1..e39105380 100644 --- a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.343335 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:46:29.714316 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4449.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4449.jpg) Nepravidelná galaxie s příčkou typu Velké Magellanovo mračno. Leží ve vzdálenosti 12Mly a je členem galaktické skupiny M94. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md index c3e558a77..cc4b45fb8 100644 --- a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.525258 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:46:29.714434 --- -100x: galaxie má sterální jádro umístěno v poměrně dobře zhuštěném 3'x 2' SV-JZ hale stejné plošné jasnosti. Má nepravidelný tvar, bočním pohledem jsou rozeznatelné nějaké zjasnění v severní části galaxie. - +100x: galaxie má sterální jádro umístěno v poměrně dobře zhuštěném 3'x 2' SV-JZ hale stejné plošné jasnosti. Má nepravidelný tvar, bočním pohledem jsou rozeznatelné nějaké zjasnění v severní části galaxie. + Bortle 5, velmi koncentrovaný oválek o úhlovém rozměru cca 3‘. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md index a53af46c4..a2e2321ef 100644 --- a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.334683 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 14:57:34.305739 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4490.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4490.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md index 65023505b..b58087da8 100644 --- a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.556543 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-04 15:47:13.775935 --- -100x: NGC 4490 (9.8mag) a NGC 4485 (11.9mag) jsou interagující galaxie pozorované 42' severozápadně od beta Canum Venaticorum. Jsou odděleny 3,5' S-J. Jižní složka NGC 4490 je větší a jasnější. Je prodloužená 5'x 2'SZ-JV s poměrně jasným centrem. NGC 4485 je severní galaxie. Je poměrně jasnou, ale malou kruhovou skvrnou. - +100x: NGC 4490 (9.8mag) a NGC 4485 (11.9mag) jsou interagující galaxie pozorované 42' severozápadně od beta Canum Venaticorum. Jsou odděleny 3,5' S-J. Jižní složka NGC 4490 je větší a jasnější. Je prodloužená 5'x 2'SZ-JV s poměrně jasným centrem. NGC 4485 je severní galaxie. Je poměrně jasnou, ale malou kruhovou skvrnou. + Bortle 5 – jasný ovál o úhlovém průměru cca 3,5‘ se zhuštěním okolo jádra, v těsné blízkosti se nachází menší galaxie NGC 4485. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_400u500.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_400u500.md index 728107a9a..e50d784bc 100644 --- a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.530228 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 14:57:34.305881 --- -360x, pro 6m5 + -NGC 4485 - 2: 3 protáhlá slabým, kompaktním regionem HII 0,5 ' na JZ. Mírně koncentrovaná směrem ke středu. +360x, pro 6m5 + +NGC 4485 - 2: 3 protáhlá slabým, kompaktním regionem HII 0,5 ' na JZ. Mírně koncentrovaná směrem ke středu. NGC 4490 - jasné, protáhlé, lehce spirálovitě zkroucené hlavní tělo se světlou středovou oblastí sledující dlouhou osu. Spirální rameno se přibližuje k JV a SZa je obtížně pozorovatelné. Na dlouhé straně SV lze pozorovat lehce přesazený bod od těla galaxie, bod je protáhlý. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md index 3c9a510e1..6cf62fdf1 100644 --- a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.549596 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 10:12:36.443058 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC4662.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/IC4662.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662_400u500.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662_400u500.md index c23bfbf44..27d9951fa 100644 --- a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-28 10:12:36.439841 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 10:12:36.443310 --- -V dalekohledu při 171x zvětšení se tato nepravidelná galaxie (11.3mag) ukazuje, že interaguje s průvodcem. Strukturu je těžké rozlišit, ale jasnější společník na severovýchodní straně je poměrně jasný, malý a prodloužený SZ-JV. Připojený na jižní straně se nachází větší, ale slabší rozšíření orientované skoro kolmo na jasnějšího společníka. Hvězda η Pavona (3.7mag) pozorovaná 10' severovýchodně překáží při pozorování galaxie. Oba společníci ve skutečnosti zahrnují obrovské H-II oblasti srovnatelné ke komplexu 30 Doradus. +V dalekohledu při 171x zvětšení se tato nepravidelná galaxie (11.3mag) ukazuje, že interaguje s průvodcem. Strukturu je těžké rozlišit, ale jasnější společník na severovýchodní straně je poměrně jasný, malý a prodloužený SZ-JV. Připojený na jižní straně se nachází větší, ale slabší rozšíření orientované skoro kolmo na jasnějšího společníka. Hvězda η Pavona (3.7mag) pozorovaná 10' severovýchodně překáží při pozorování galaxie. Oba společníci ve skutečnosti zahrnují obrovské H-II oblasti srovnatelné ke komplexu 30 Doradus. diff --git a/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md index 8a36abff2..8ac406071 100644 --- a/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md +++ b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md @@ -5,10 +5,7 @@ references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:02.333927 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-27 11:27:09.848260 +updated_date: 2020-10-06 19:27:36.616055 --- ![<]($IMG_DIR/dso/NGC4755.jpg) Jedna z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze, na okraji temné mlhoviny Uhelné pytel a okolo hvězdy kappa Cru. Její nejjasnější hvězda má jasnost 5.8mag a díky celkové jasnosti hvězdokupy 4,2 mm ji můžeme jako mlhavou skvrnu spatřit i pouhým okem. V menším dalekohledu vypadá jako malá jiskřící skříňka diamantů s kontrastní rozdílnou barvou nejjasnějších stálic. Možná právě proto ji John Herschel v 19. století výstižně pojmenoval jako Šperkovnice. Tři z jejích určujících modrobílých hvězd vytvářejí trojúhelník, uvnitř kterého se nachází červený veleobr 8. magnitudy. V okruhu 10'môžeme napočítat dalších 45 hvězd do 10. magnitudy. Většinou jsou to mladí nadobro se svítivostí několika deset tisíc Sluncí. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 7 700 světelných let. - - - diff --git a/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md b/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md index e08ba932c..f45241df8 100644 --- a/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md +++ b/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.641228 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 17:39:21.462042 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4833.jpg) -Rozsáhlá kulová hvězdokupa jasnosti 7mag vzdálena jeden obloukový stupeň od δ Muscae. Uvidíme ji už v triedru a na částečné rozlišení její okrajových hvězd postačuje 150 mm dalekohled. V mnoha publikacích se jí nevěnuje zasloužená pozornost, avšak při vašem prvním pohledu vás určitě velmi překvapí svým půvabem. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4833.jpg) +Rozsáhlá kulová hvězdokupa jasnosti 7mag vzdálena jeden obloukový stupeň od δ Muscae. Uvidíme ji už v triedru a na částečné rozlišení její okrajových hvězd postačuje 150 mm dalekohled. V mnoha publikacích se jí nevěnuje zasloužená pozornost, avšak při vašem prvním pohledu vás určitě velmi překvapí svým půvabem. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC559.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC559.md index 875bb9e12..192533df6 100644 --- a/cs/dso/NGC/500-600/NGC559.md +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC559.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.769917 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-02 07:51:39.273359 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0559.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0559.jpg) Otevřená hvězdokupa, kterou tvoří asi 60 hvězd, s celkovou jasností 9.5mag. Proto se stává trochu náročné ji zahlédnout v triedru nebo malých dalekohledech. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC559_300u350.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC559_300u350.md index a6402a53a..798a1a7a0 100644 --- a/cs/dso/NGC/500-600/NGC559_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC559_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-02 07:51:39.270083 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-02 07:51:39.273637 --- -V dalekohledu ji uvidíme sice slabou, ale pěknou kupu, bohatou a kompaktní skupinu 40 snadno rozlišitelných hvězd. Oproti mlhavé pozadí se však můžeme pokusit rozlišit i slabší hvězdy. +V dalekohledu ji uvidíme sice slabou, ale pěknou kupu, bohatou a kompaktní skupinu 40 snadno rozlišitelných hvězd. Oproti mlhavé pozadí se však můžeme pokusit rozlišit i slabší hvězdy. diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md index b38d887b6..acf6959a3 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md @@ -5,6 +5,7 @@ references: created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-28 10:17:21.248139 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-28 10:17:21.279760 +updated_date: 2020-10-09 20:53:39.462908 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC5148.jpg) \ No newline at end of file +![<]($IMG_DIR/dso/IC5148.jpg) +Planetární mlhovina jasnosti 11.1mag. Slabý objekt malých úhlových rozměrů, který však na fotkách ukáže pěkný pravidelný disk uprostřed s centrální hvězdou. diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150_400u500.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..f9331843c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150_400u500.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 20:53:39.460423 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 20:53:39.463114 +--- +V dalekohledu při 171x zvětšení s UHC filtrem se tato pěkná planetárka zobrazuje jako velký kruhový 2'disk, který je nepravidelně osvětlen. Okraj je trochu jasnější a tenčí podél jihovýchodní strany a naopak mírně rozšířený na severozápadní straně. Středová oblast je tmavší kromě centrální hvězdy, která je okamžitě pozorována přidáním zvětšení na 225x přesto, že podle katalogu údajů dosahuje 16.5mag! Hvězda 10.5mag leží 1,8'JZZ od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md index e0f695cbe..cd527449f 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.472021 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 10:28:30.459378 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC5152.jpg) -Nepravidelná galaxie (10.6mag) vzdálená asi 6 milionů světelných let za hranicemi Místní skupiny. Její blízkost způsobuje, že ve velmi velkých dalekohledech můžeme rozlišit některé její nejjasnější hvězdy. Blízko ní, ale v popředí leží jasná hvězda osmé magnitudy, která však patří do naší Galaxie. Zajímavé, že John Herschel si tuto poměrně nápadnou galaxii nevšiml, objevil ji až Delisle Stewart v roce 1908. +![<]($IMG_DIR/dso/IC5152.jpg) +Nepravidelná galaxie (10.6mag) vzdálená asi 6 milionů světelných let za hranicemi Místní skupiny. Její blízkost způsobuje, že ve velmi velkých dalekohledech můžeme rozlišit některé její nejjasnější hvězdy. Blízko ní, ale v popředí leží jasná hvězda osmé magnitudy, která však patří do naší Galaxie. Zajímavé, že John Herschel si tuto poměrně nápadnou galaxii nevšiml, objevil ji až Delisle Stewart v roce 1908. diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152_400u500.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152_400u500.md index 7451074f1..3ae78fbe9 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-28 10:28:30.456152 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 10:28:30.459637 --- -V dalekohledu se objevuje jasná, velká a prodloužená 3'x1,5' ZSZ-VJV. Hvězda 8mag je umístěna na severozápadním konci galaxie. Halo se postupně zjasňuje k centrálnímu jádru. +V dalekohledu se objevuje jasná, velká a prodloužená 3'x1,5' ZSZ-VJV. Hvězda 8mag je umístěna na severozápadním konci galaxie. Halo se postupně zjasňuje k centrálnímu jádru. diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md index 2a103e360..8f82f1c14 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md @@ -7,16 +7,16 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.434754 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 17:53:00.868339 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC5139.jpg) -Ze stovek kulových hvězdokup, které krouží kolem středu naší Galaxie, je tato nejjasnější a největší na celé obloze. Jak mlhavá rozmazaná hvězda 3.5mag byla známa již ve starověku, řecký astronom Klaudius Ptolemaios ji uvádí ve svém katalogu. Když počátkem 17. století přiřazeno Johann Bayer řecké písmene jasnějším hvězdám, spletl si tuto kulovou hvězdokupu s obyčejnou hvězdou a dal její označení Omega Centauri, název který platí dodnes. První zaznamenané pozorování, které odhalilo její podstatu vykonal během svého pobytu na ostrově Svaté Heleny v jižním Atlantiku v roce 1677 tehdy dvacetiletý Edmund Halley, který se sem dostal na zásobovací lodi Východoindické společnosti. Ostrov Svaté Heleny byl tehdy nejjižnějším místem britského impéria, 16 stupňů pod rovníkem. Právě 14. dubna 1677 prošla Halleyovy komety pouze 4 stupně od Omegy Centauri. - -Omega Centauri je vzdálena 15 600 světelných let a je jednou z těch bližších kulových hvězdokup. Je také nejjasnější známou kulovkou v naší Galaxii, její magnituda dosahuje -10,3, což odpovídá skutečné svítivosti 1,1 milionu Sluncí. Její hvězdná populace převyšuje číslo jeden milion, přičemž hustota hvězd se rapidně zvyšuje směrem do jejího nitra. Předpokládá se, že průměrná vzdálenost mezi hvězdami v jejím středu je pouze 0,1 světelného roku! Je taková mohutná, že se často klasifikuje jako obří kulová hvězdokupa nebo až trpasličí eliptická galaxie. Podle jedné teorie se jedná právě o jádro trpasličí galaxie, kterou před několika miliardami let zachytila ​​naše Galaxie. Její celkový věk by mohl být 15 miliard let. - -![<]($IMG_DIR/dso/NGC5128-5139.jpg) - -Hvězdokupa je snadno viditelná pouhým okem jako rozostřená hvězda a obvykle není problém ji vidět zapadat pod horizont. Její krásu oceníme již v binární, ve kterém se může zdát zrnitá a během lepších podmínek můžeme dokonce spatřit na okraji i pár slabých hvězd. - -Mirek: Je to nepochybně jedna z nejhezčích Kulové hvězdokup. Možná dokonce ta úplně ní. Už pohled 100mm refraktorem je úžasný. Z hustého jádra vystupuje nezpočet hvězd. Newton o průměr 600mm prodeji v pohled překonávající i ty nejlepší fotografie kulové hvězdokupy, které si Můžete představujeme. Obrovské množství hvězd, vzájemné se překrývajících a přesto dokonale rozlišených. POKUD považujete M13ku v Herkulem nebe M22 ve střelce za Překrásný z Omegy se vám zastaví srdce. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5139.jpg) +Ze stovek kulových hvězdokup, které krouží kolem středu naší Galaxie, je tato nejjasnější a největší na celé obloze. Jak mlhavá rozmazaná hvězda 3.5mag byla známa již ve starověku, řecký astronom Klaudius Ptolemaios ji uvádí ve svém katalogu. Když počátkem 17. století přiřazeno Johann Bayer řecké písmene jasnějším hvězdám, spletl si tuto kulovou hvězdokupu s obyčejnou hvězdou a dal její označení Omega Centauri, název který platí dodnes. První zaznamenané pozorování, které odhalilo její podstatu vykonal během svého pobytu na ostrově Svaté Heleny v jižním Atlantiku v roce 1677 tehdy dvacetiletý Edmund Halley, který se sem dostal na zásobovací lodi Východoindické společnosti. Ostrov Svaté Heleny byl tehdy nejjižnějším místem britského impéria, 16 stupňů pod rovníkem. Právě 14. dubna 1677 prošla Halleyovy komety pouze 4 stupně od Omegy Centauri. + +Omega Centauri je vzdálena 15 600 světelných let a je jednou z těch bližších kulových hvězdokup. Je také nejjasnější známou kulovkou v naší Galaxii, její magnituda dosahuje -10,3, což odpovídá skutečné svítivosti 1,1 milionu Sluncí. Její hvězdná populace převyšuje číslo jeden milion, přičemž hustota hvězd se rapidně zvyšuje směrem do jejího nitra. Předpokládá se, že průměrná vzdálenost mezi hvězdami v jejím středu je pouze 0,1 světelného roku! Je taková mohutná, že se často klasifikuje jako obří kulová hvězdokupa nebo až trpasličí eliptická galaxie. Podle jedné teorie se jedná právě o jádro trpasličí galaxie, kterou před několika miliardami let zachytila ​​naše Galaxie. Její celkový věk by mohl být 15 miliard let. + +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5128-5139.jpg) + +Hvězdokupa je snadno viditelná pouhým okem jako rozostřená hvězda a obvykle není problém ji vidět zapadat pod horizont. Její krásu oceníme již v binární, ve kterém se může zdát zrnitá a během lepších podmínek můžeme dokonce spatřit na okraji i pár slabých hvězd. + +Mirek: Je to nepochybně jedna z nejhezčích Kulové hvězdokup. Možná dokonce ta úplně ní. Už pohled 100mm refraktorem je úžasný. Z hustého jádra vystupuje nezpočet hvězd. Newton o průměr 600mm prodeji v pohled překonávající i ty nejlepší fotografie kulové hvězdokupy, které si Můžete představujeme. Obrovské množství hvězd, vzájemné se překrývajících a přesto dokonale rozlišených. POKUD považujete M13ku v Herkulem nebe M22 ve střelce za Překrásný z Omegy se vám zastaví srdce. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139_200u250.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139_200u250.md index f38cdf665..ccadec929 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-29 17:51:00.321574 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 17:51:00.328883 --- -V dalekohledu je něčím nevídaným. Tato mohutná sféra hvězd zabírá asi 36', přičemž okolních členy můžeme najít ještě o 22' dále. Stovky rozlišitelných hvězd se třpytí na zrnitém podkladě. Je evidentní, že hvězdná hustota rapidně roste směrem dovnitř, k masivnímu planoucím jádru nesčetných hvězdných jisker. Šest předních hvězd 10mag z Mléčné dráhy se promítají na hvězdokupu, ale pochopitelně nejsou jejími členy. +V dalekohledu je něčím nevídaným. Tato mohutná sféra hvězd zabírá asi 36', přičemž okolních členy můžeme najít ještě o 22' dále. Stovky rozlišitelných hvězd se třpytí na zrnitém podkladě. Je evidentní, že hvězdná hustota rapidně roste směrem dovnitř, k masivnímu planoucím jádru nesčetných hvězdných jisker. Šest předních hvězd 10mag z Mléčné dráhy se promítají na hvězdokupu, ale pochopitelně nejsou jejími členy. diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md index fcc15910d..1c5e8b258 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md @@ -1,16 +1,10 @@ --- name: -rating: 4 +rating: 1 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:02.418156 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:02.418184 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 20:54:25.651130 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC5148.jpg) -Planetární mlhovina jasnosti 11.1mag. Slabý objekt malých úhlových rozměrů, který však na fotkách ukáže pěkný pravidelný disk uprostřed s centrální hvězdou. - -V 450 mm dalekohledu při 171x zvětšení s UHC filtrem se tato pěkná planetárka zobrazuje jako velký kruhový 2'disk, který je nepravidelně osvětlen. Okraj je trochu jasnější a tenčí podél jihovýchodní strany a naopak mírně rozšířený na severozápadní straně. Středová oblast je tmavší kromě centrální hvězdy, která je okamžitě pozorována přidáním zvětšení na 225x přesto, že podle katalogu údajů dosahuje 16.5mag! Hvězda 10.5mag leží 1,8'JZZ od centra. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5148.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468.md b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468.md index d8c31a3e9..5debe4d5c 100644 --- a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468.md +++ b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468.md @@ -1,6 +1,6 @@ --- name: -rating: 1 +rating: 5 references: created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:02.987589 diff --git a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md index 1617ba8ae..b1c04af39 100644 --- a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md @@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:11.678088 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:11.678116 +updated_date: 2020-10-09 20:55:09.171499 --- -202x, 6m5+ +202x, 6m5+ Relativně slabá oblast, mnoho malých struktur, které lze vnímat, ale nelze u všech stanovit přesnou polohu. Na severním konci je vidět stelární zjasnění, ze kterého vede jasnější struktura směrem na východ. Na jižním konci je viditelný uzel, ale zdá se, že je více plochý. Na Z vede podél galaxie tmavý pruh. Celkově nelze vidět žádnou jasnou spirální strukturu. Galaxie NGC 5472 14.3mag protáhlá 1:3 SV-JZ pouze 5' východně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC672.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC672.md index ca0521f28..76d3b0490 100644 --- a/cs/dso/NGC/600-700/NGC672.md +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC672.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.054982 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:27:31.003259 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0672.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0672.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC672_100u150.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC672_100u150.md index e2f6dfb9e..598e1b766 100644 --- a/cs/dso/NGC/600-700/NGC672_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC672_100u150.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-05 15:27:30.997071 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:27:31.003362 --- -Poměrně jasné oválné halo má nestejnou plošnou jasnost a mlhavé rozhraní. +Poměrně jasné oválné halo má nestejnou plošnou jasnost a mlhavé rozhraní. diff --git a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md index 2fbc136a4..15dd60fd2 100644 --- a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md +++ b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.672343 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 18:54:45.861338 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6067.jpg) -Nádherná otevřená hvězdokupa severně od κ Nor, v níž v zorném poli dalekohledu nebo obřího binárnu uvidíte zhruba 120 hvězd na okraji hvězdného oblaku Mléčné dráhy. Ty nejjasnější hvězdy dosahují 8. magnitudu. Celková jasnost hvězdokupy je 5.6mag a proto bývá během jasných nocí vidět i pouhým okem jako mlhavá skvrna. Vzdálená je 6 800 světelných let. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6067.jpg) +Nádherná otevřená hvězdokupa severně od κ Nor, v níž v zorném poli dalekohledu nebo obřího binárnu uvidíte zhruba 120 hvězd na okraji hvězdného oblaku Mléčné dráhy. Ty nejjasnější hvězdy dosahují 8. magnitudu. Celková jasnost hvězdokupy je 5.6mag a proto bývá během jasných nocí vidět i pouhým okem jako mlhavá skvrna. Vzdálená je 6 800 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md index 74b435fff..f6520af82 100644 --- a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.095910 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 19:01:08.649274 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6144.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6144.jpg) Méně významná kulová hvězdokupa jasnosti 9mag, hned na severozápad od Antares. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_200u250.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_200u250.md index ee4b38b00..8d14a5a4c 100644 --- a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-30 19:01:08.642673 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 19:01:08.649402 --- -V dalekohledu je poměrně slabá a má nestejně zhuštěné halo. Rozlišíme pár okrajových hvězd, zvláště jednu 12. magnitudy na západním rozhraní. Hvězdné pole na sever od kupy je očividně řídké. +V dalekohledu je poměrně slabá a má nestejně zhuštěné halo. Rozlišíme pár okrajových hvězd, zvláště jednu 12. magnitudy na západním rozhraní. Hvězdné pole na sever od kupy je očividně řídké. diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445.md index 3e489e2a7..83b8c056c 100644 --- a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445.md +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.365790 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 19:51:32.055293 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6445.jpg) - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6445.jpg) + Planetarní mlhovina "Malý drahokam" ležící kousek na západ od "Malého démantu" NGC6818. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445_400u500.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445_400u500.md index b0f65682e..1a8fa8ca4 100644 --- a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6445_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.280415 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 20:13:21.266793 --- -450x, UHC, SQM 21,63, 7m+ +450x, UHC, SQM 21,63, 7m+ Spolu s 22' vzdálenou kulovou hvězdokupou NGC 6440, tato velmi zajímavá PN vypadá pošně už v přehlídkovém zvětšení. Při vyšším zvětšení se PN jeví obdélníková a prodloužená SZ-JV o velikosti přibližně 40"x30". PN je vymezena prodlouženými, mírně zakřivenými skořepinami SV-JZ 1:3. Mezi skořápkami je mlhavá výplň. Jasnější SZ skořápka má malé, stelární zjasnění uprostřed. Na SV konci je přibližně 10" dlouhý, úzký kus v pravém úhlu k JV, který nedosahuje až na JV skořápku. JV skořápka začíná rozjasněním uvnitř na SV konci. Skořápka se směrem k JZ mírně rozšíří , ale také zeslabí. Po dalším stelárním zjasnění se skořápka ohýbá směrem k SZ a pokračuje mírně oddělenou částí na SZ. Slabé, obtížně rozlišitelný halo je vidět kolem samotné PN, Halo je nejjasnější v J oblasti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md index 64e3a1fb7..b056b9c12 100644 --- a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.378358 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 19:01:46.361175 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6543.jpg) -Planetární mlhovina se složitou strukturou závojů, uzlů a plynných mraků vymrštěných asi před 1 000 lety od centrální hvězdy. Leží ve střední části souhvězdí, přibližně na spojnici mezi hvězdami ζ - δ Draconis. Její celková jasnost je 8.8mag, takže ji můžeme najít i malým dalekohledem. V 150 mm přístroji rozlišíme i jasný, malý disk s nazelenalým kočičím okem v podobě centrální hvězdy, která dosahuje 11. magnitudu. V roce 1786 mlhovinu objevil W. Herschel. Její vzdálenost není určena přesně, ale odhaduje se na 3 300 světelných let. Zajímavé je, že poloha této planetární mlhoviny se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky - do tohoto místa míří kolmice k rovině ekliptiky a je to zároveň střed kružnice, po níž je precesní pohybů zemské osy unášen severní nebeský pól. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6543.jpg) +Planetární mlhovina se složitou strukturou závojů, uzlů a plynných mraků vymrštěných asi před 1 000 lety od centrální hvězdy. Leží ve střední části souhvězdí, přibližně na spojnici mezi hvězdami ζ - δ Draconis. Její celková jasnost je 8.8mag, takže ji můžeme najít i malým dalekohledem. V 150 mm přístroji rozlišíme i jasný, malý disk s nazelenalým kočičím okem v podobě centrální hvězdy, která dosahuje 11. magnitudu. V roce 1786 mlhovinu objevil W. Herschel. Její vzdálenost není určena přesně, ale odhaduje se na 3 300 světelných let. Zajímavé je, že poloha této planetární mlhoviny se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky - do tohoto místa míří kolmice k rovině ekliptiky a je to zároveň střed kružnice, po níž je precesní pohybů zemské osy unášen severní nebeský pól. diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u500.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u500.md index ff5bed8e5..e50cd3a32 100644 --- a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.114215 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 18:47:41.893399 --- -600x, bez / [OIII] filtr 6m +600x, bez / [OIII] filtr 6m Extrémně jasná a tyrkysová s malým zvětšením! Mlhovinové filtry pomáhají, ale jsou naprosto zbytečné a při velkém zvětšení snižují ostrost obrazu. Filtr [OIII] je užitečný pouze pro lepší rozpoznání uzlu IC 4677 ve vnějším halo NGC 6543, ale za dobrých podmínek není nezbytně nutný. I při 600x (pupila 0,65mm) zůstává IC 4677 viditelná jako slabé, protáhlé rozjasnění asi 2' Z od skutečné PN. Samotná NGC 6543 při vysokém zvětšení ztrácí barvu, nejjednodušším detailem je nyní její nápadné vnitřní halo, která začíná jasně na okraji PN a jehož extrémně rozptýlené hranice je obtížné definovat. V hlavním objektu je patrná centrální hvězda, kolem které je malá temná oblast, která se zdá být směrem k centrální hvězdě temnější a tmavší. Hranice mírně eliptické hlavní části jsou nejjasnějšími oblastmi PN, zde jsou vidět dva méně kontrastní oblouky, které dokonce přesahují hlavní těleso na sever a na jih, tam se silně ohýbají a vytvářejí dojem dvou ramen galaxie. Také to připomíná dva srpy posunuté k sobě. Ve chvílích, kdy se obraz uklidní, se ve strukturách hlavního těla opětovně objevují náznaky dalších struktur. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md index 9bd9e2cfd..750846dd9 100644 --- a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.272047 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 19:11:15.392956 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6723.jpg) -Kulová hvězdokupa ležící SZ od reflexních mlhovin NGC 6726, NGC 6727 a temné mlhoviny Be 157. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6723.jpg) +Kulová hvězdokupa ležící SZ od reflexních mlhovin NGC 6726, NGC 6727 a temné mlhoviny Be 157. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md index 8e956ec57..a474c7d07 100644 --- a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:04.158882 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-27 20:16:17.100965 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 20:10:28.711782 --- ![<]($IMG_DIR/dso/NGC6781.jpg) Jedna z nejzajímavějších nemessierovských planetárních mlhovin kruhového tvaru, její centrální hvězda dosahuje 16.3mag a je vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md index a2ed5125e..60e66ac96 100644 --- a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md @@ -3,8 +3,8 @@ aperture: 400/500 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:13.510234 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-27 20:16:17.101103 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 20:10:28.711937 --- 257x, [OIII] filtr, 6m3 Nejjasnější PN v Orlu má velký kruhový prsten, který ale není příliš výrazný. Střední část je jen o něco tmavší než samotná struktura prstenu. PN je otevřená na sever, slabá hvězda leží na SV okraji. Nejlépe pozorovatelná ve střední pupile a [OIII] filtrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md index cf324036e..d8be4ad3c 100644 --- a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.873673 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-01 19:48:27.217240 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6818.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6818.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC784.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC784.md index 790fcdd5c..5b46d1bd5 100644 --- a/cs/dso/NGC/700-800/NGC784.md +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC784.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.217782 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:26:16.252170 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0784.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0784.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md index 426972d89..d0d2577f4 100644 --- a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.127130 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 11:37:56.350241 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7293.jpg) -Jedna z nejbližších planetárních mlhovin objevena v roce 1824 K. L. Hardingem, její vzdálenost je 650ly, na obloze je velmi rozsáhlá - její průměr dosahuje jeden a půl stupně. Celková jasnost je sice poměrně vysoká - 7.3mag - ale díky své rozloze má nízkou povrchovou jasnost. Odkdy však Maurice Clark informoval, že Helix je na tmavé obloze vidět přes mlhovinový filtr i pouhým okem, stala se z něj pozorovací atrakce. V triedru vypadá jako velký disk, matně kruhový (je lépe viditelným objektem než například Řasy). Pohotově ho ale uvidíte pouze tehdy, pokud bude vyšše nad obzorem, což u nás nebývá příliš často. - -V malých dalekohledech Helix vypadá jako slabý, ale velký mlhavý prstýnek. Střed je tmavý, centrální hvězda může být snad viditelná jen bočním pohledem. Efektivní je použití co nejmenšího zvětšení a O-III filtru. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7293.jpg) +Jedna z nejbližších planetárních mlhovin objevena v roce 1824 K. L. Hardingem, její vzdálenost je 650ly, na obloze je velmi rozsáhlá - její průměr dosahuje jeden a půl stupně. Celková jasnost je sice poměrně vysoká - 7.3mag - ale díky své rozloze má nízkou povrchovou jasnost. Odkdy však Maurice Clark informoval, že Helix je na tmavé obloze vidět přes mlhovinový filtr i pouhým okem, stala se z něj pozorovací atrakce. V triedru vypadá jako velký disk, matně kruhový (je lépe viditelným objektem než například Řasy). Pohotově ho ale uvidíte pouze tehdy, pokud bude vyšše nad obzorem, což u nás nebývá příliš často. + +V malých dalekohledech Helix vypadá jako slabý, ale velký mlhavý prstýnek. Střed je tmavý, centrální hvězda může být snad viditelná jen bočním pohledem. Efektivní je použití co nejmenšího zvětšení a O-III filtru. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293_400u500.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293_400u500.md index 462d53e3e..fda9f5fa6 100644 --- a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.954420 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 11:37:56.350437 --- -100x, [OIII] filtr, 7m+ +100x, [OIII] filtr, 7m+ Mlhovina Helix se jeví jako působivé, přibližně 12'x9' JV-SZ protáhlé zjasnění plné struktur a je nápadným objektem i v dalekohledu 8x30. Zvláště efektivní při použití [OIII] filtru a pupile kolem 4 mm. Nejjasnější sekce jsou na SV a JZ a každá je protáhlá asi 3:1 podél hlavní osy PN. SV sekce se jeví jako slabě rozdělená a má na svém SZ konci malou vidličku, která směřuje ke středu PN. Na konci jsou dva oblouky. Mírně světlejší obklopuje PN a stává se trochu slabší, rozprostírá se do opačného, jasnějšího úseku, druhý, mírně slabší oblouk ubíhá asi 3' jižním směrem. Směr SZ je posunut a nakloněn a vypadá poněkud užší než jeho protilehlá část. Úzké, ale slabé vlákno a z mírně zakřivené asi 4' dlouhé severním směrem. Další, také slabý oblouk obklopuje PN a zasahuje do světlé SV sekce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC890.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC890.md index 8edbe6fa6..74e76f990 100644 --- a/cs/dso/NGC/800-900/NGC890.md +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC890.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.039575 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:26:39.822897 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0890.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0890.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC891.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC891.md index 702253bc8..05a167ce1 100644 --- a/cs/dso/NGC/800-900/NGC891.md +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC891.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.033263 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 07:09:42.040423 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0891.jpg) -Spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Alamak. Za ideálních podmínek je slabě viditelná již v menších dalekohledech. Zjevuje se však slabší než je její vizuální magnituda, hlavně kvůli slabé plošné jasnosti. Je příkladem spirální galaxie, kterou pozorujeme z boku s dobře viditelným pásem tmavého prachu. NGC 891 patří do malé skupiny galaxií spolu s NGC 925, NGC 949, NGC 959, NGC 1003, NGC 1023, NGC 1058 a mnoha dalšími slabšími. V minulosti tu vzplanula supernova 1986J a dosáhla 14. magnitudu. Galaxii objevila v roce 1783 C. Herschelová. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0891.jpg) +Spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Alamak. Za ideálních podmínek je slabě viditelná již v menších dalekohledech. Zjevuje se však slabší než je její vizuální magnituda, hlavně kvůli slabé plošné jasnosti. Je příkladem spirální galaxie, kterou pozorujeme z boku s dobře viditelným pásem tmavého prachu. NGC 891 patří do malé skupiny galaxií spolu s NGC 925, NGC 949, NGC 959, NGC 1003, NGC 1023, NGC 1058 a mnoha dalšími slabšími. V minulosti tu vzplanula supernova 1986J a dosáhla 14. magnitudu. Galaxii objevila v roce 1783 C. Herschelová. diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC891_400u500.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC891_400u500.md index 1dde3a29a..c61205e96 100644 --- a/cs/dso/NGC/800-900/NGC891_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC891_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.791360 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-30 07:09:27.815371 --- -100x: Při tomto zvětšení je galaxie nádherným objektem, i přes své nižší plošné jasnosti! Je velmi velká a tenká, prodloužená 12'x2,5' ve směru SSV-JJZ. S okolními hvězdami se nabízí jakoby 3D pohled. Při 125x zvětšení je centrum značně jasnější a nachází se tam tmavá linie, která protíná galaxii po celé délce. Je nápadná blízko jádra, směrem k okraji se stává obtížnější viditelná. Při 175x galaxie vyplní celé zorné pole. - +100x: Při tomto zvětšení je galaxie nádherným objektem, i přes své nižší plošné jasnosti! Je velmi velká a tenká, prodloužená 12'x2,5' ve směru SSV-JJZ. S okolními hvězdami se nabízí jakoby 3D pohled. Při 125x zvětšení je centrum značně jasnější a nachází se tam tmavá linie, která protíná galaxii po celé délce. Je nápadná blízko jádra, směrem k okraji se stává obtížnější viditelná. Při 175x galaxie vyplní celé zorné pole. + Dominik: NGC 891 jsem pozoroval vícekrát a někdy jsem se musel velmi soustředit, abych prachový pás v galaxii viděl. Až jedno pozorování při lepších podmínkách, přes 350mm Dobson jsem si uvědomil jaká je tato galaxie pěkná, vynikne hlavně při středním a větším zvětšení, jemným bočním pohledem se zjeví tmavý prachový pás, který předěluje galaxii na dvě části, také předěluje jasnější a mírně rozšířené jádro . Každopádně odlišná viditelnost prachového pásu, dokazuje jak důležité jsou podmínky při pozorování deep-sky ojbektov. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925.md index 5ff493a7c..5a1f6f25d 100644 --- a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925.md +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.738747 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:28:27.528038 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0925.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0925.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925_300u350.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925_300u350.md index 132645729..2704f8fab 100644 --- a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC925_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-05 15:28:27.522912 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-05 15:28:27.528430 --- -V dalekohledu má jádro tvar jakési příčky a je ponořeno v mnohem slabším, nepravidelně jasném hale. Při pohledu ještě větším dalekohledem a využitím periferního vidění se kolem jádra v protisměru hodinových ručiček vinou v tenkém slabém hale i spirální ramena. Navíc jsou ozdobené i několika hvězdami z Mléčné dráhy. Centrální část jádra je skvrnitá. +V dalekohledu má jádro tvar jakési příčky a je ponořeno v mnohem slabším, nepravidelně jasném hale. Při pohledu ještě větším dalekohledem a využitím periferního vidění se kolem jádra v protisměru hodinových ručiček vinou v tenkém slabém hale i spirální ramena. Navíc jsou ozdobené i několika hvězdami z Mléčné dráhy. Centrální část jádra je skvrnitá. diff --git a/cs/dso/PK/PK100+4.1.md b/cs/dso/PK/PK100+4.1.md index 73ecdce45..1bc348548 100644 --- a/cs/dso/PK/PK100+4.1.md +++ b/cs/dso/PK/PK100+4.1.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-27 19:03:18.156921 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 19:03:18.183943 --- -![<]($IMG_DIR/dso/PM1-333.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/PM1-333.jpg) Nedávno potvrzená PN, známá jako Preite-Martinez 1-333 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PK/PK100+4.1_400u500.md b/cs/dso/PK/PK100+4.1_400u500.md index 63b20a32d..a5c3bfe3d 100644 --- a/cs/dso/PK/PK100+4.1_400u500.md +++ b/cs/dso/PK/PK100+4.1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-27 19:03:18.181232 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 19:03:18.184164 --- -257x, [OIII] filtr, první 6m5 +, viz III +257x, [OIII] filtr, první 6m5 +, viz III Lze ji vidět jako slabé zesvětlení i bez filtru při středním zvětšení. S [OIII] se objevuje zhruba trojúhelníková struktura, na jejíž špičaté jižní straně je nápadné stelární zjasnění. Počínaje tím se jasnější proužek stáčí na SV a dobře na této straně ohraničuje PN. Západ je trochu oddělen od jiné slabé oblasti, která se zdá být jen slabě spojená s PN. Sever PN končí difúzně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PK/PK290+7.1.md b/cs/dso/PK/PK290+7.1.md index f834b63b3..8266001c4 100644 --- a/cs/dso/PK/PK290+7.1.md +++ b/cs/dso/PK/PK290+7.1.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.788734 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-03 08:55:07.646946 --- -![<]($IMG_DIR/dso/PK290+7.1.jpg) -V 450 mm dalekohledu při 130x zvětšení s UHC filtrem se naskytne potěšující pohled poměrně jasného oválného disku 40 "x 30" s jemným rozhraním. Při 230x zvětšení se zjasňuje směrem k centru, ale centrální hvězda není vidět v mlhovině vysoké plošné jasnosti. Planetárka je umístěna v bohatém hvězdném poli 21' severovýchodně od stálice 5.8mag. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/PK290+7.1.jpg) +V 450 mm dalekohledu při 130x zvětšení s UHC filtrem se naskytne potěšující pohled poměrně jasného oválného disku 40 "x 30" s jemným rozhraním. Při 230x zvětšení se zjasňuje směrem k centru, ale centrální hvězda není vidět v mlhovině vysoké plošné jasnosti. Planetárka je umístěna v bohatém hvězdném poli 21' severovýchodně od stálice 5.8mag. + + + diff --git a/cs/dso/PM/PM1-333.md b/cs/dso/PM/PM1-333.md new file mode 100644 index 000000000..1bc348548 --- /dev/null +++ b/cs/dso/PM/PM1-333.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-09-27 19:03:18.156921 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-09-27 19:03:18.183943 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/PM1-333.jpg) +Nedávno potvrzená PN, známá jako Preite-Martinez 1-333 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PM/PM1-333_400u500.md b/cs/dso/PM/PM1-333_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..a5c3bfe3d --- /dev/null +++ b/cs/dso/PM/PM1-333_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-09-27 19:03:18.181232 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-09-27 19:03:18.184164 +--- +257x, [OIII] filtr, první 6m5 +, viz III +Lze ji vidět jako slabé zesvětlení i bez filtru při středním zvětšení. S [OIII] se objevuje zhruba trojúhelníková struktura, na jejíž špičaté jižní straně je nápadné stelární zjasnění. Počínaje tím se jasnější proužek stáčí na SV a dobře na této straně ohraničuje PN. Západ je trochu oddělen od jiné slabé oblasti, která se zdá být jen slabě spojená s PN. Sever PN končí difúzně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal1.md b/cs/dso/Pal/Pal1.md new file mode 100644 index 000000000..4296ee69f --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal1.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:31:05.371276 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:31:41.119842 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal01.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal10.md b/cs/dso/Pal/Pal10.md new file mode 100644 index 000000000..85862133c --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal10.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:40:54.212266 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:40:54.235401 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal10.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..7ec389e6e --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:40:54.233362 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:40:54.235609 +--- +129x, 7m0 +velká, kulatá a slabá. Na okraji jsou vidět hvězdy, žádná další struktura. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..83f1605aa --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:40:54.234996 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:40:54.235684 +--- +172x, 7 m+ +I když GC lze při bočním vidění rozpoznat jako kulatou, přibližně 2 'velkou plochu, je zjevně těžší než Pal 11 a Pal 12. Okraje jsou difuzní. V GC blikají 3, pozadí působí mírně zrnitě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal11.md b/cs/dso/Pal/Pal11.md new file mode 100644 index 000000000..5a08687b6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal11.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:34:51.651256 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:34:51.683576 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal11.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0f9dd2bbf --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:34:51.674277 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:34:51.683813 +--- +47x, 6m5+ +Při zvětšení 31x již lze vidět slabou plochu přímo na JV připojenou k 9mag hvězdě. Při 47x je plocha o něco lépe vidět. GC má neklidný povrch, její plocha může lze držet bočně. Rozpad na hvězdy nepozorovatelný. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..58133e6f1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:34:51.680032 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:34:51.683966 +--- +257x, první 7m2 +Slabá a kulatá. Obraz snáší i větší zvětšení. Ve hvězdokupě blikají 3 hvězdy, jinak žádná další struktura. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..af6ea2f93 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:34:51.682925 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:34:51.684081 +--- +293x, 7m+ +Jasná a nápadná i v přehlídkovém zvětšení (84x). Při 172x kruhová, bez jakékoli pozoruhodné koncentrace, uvnitř, na mlhavém pozadí, blikají jednotlivé hvězdy. Při 293x lze dobrý tucet hvězd udržet mimo mlhavé pozadí. Nejjasnější hvězdy jsou uprostřed a tvoří čtverec. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal12.md b/cs/dso/Pal/Pal12.md index 4b64a7c48..83593d499 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal12.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal12.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.023707 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-02 20:39:19.934347 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Pal12.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Pal12.jpg) Slabá kulová hvězdokupa (11.7mag, 2,9'), která slouží spíše na prověření kvality dalekohledu než na nějaký velkolepý pohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal13.md b/cs/dso/Pal/Pal13.md new file mode 100644 index 000000000..a93156868 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal13.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:47:10.617255 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:47:10.652536 +--- + ![<]($IMG_DIR/dso/Pal13.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal13_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal13_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..f6621043a --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal13_400u500.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:46:47.163161 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:46:47.166167 +--- +40cm, 60× 6m5+, při velmi dobré průzračnosti se jeví bočním viděním jako malá oblast vedle hvězdy 12 mag, problikává, s možnou koncentrací do středu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..e8da5ca04 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:46:47.165544 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:46:47.166359 +--- +68cm, 113×, 6m5+, na dobré obloze, relativně snadno viditelná nepřímým videním jako slabé zjasnění. Vypadá mírně zrnitě a vykazuje určitou koncentraci směrem ke středu. + +68cm, 293×, 7m0+, kruhové zjasnění viditelné pouhým okem, kromě jasné hvězdy 12 mag 1,7' daleko jsou viditelné hvězdy 16 mag na severním okraji kulové hvězdokupy, přímo v kulovce je bočně vidět 6-7 hvězd při zv. 293× \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal14.md b/cs/dso/Pal/Pal14.md new file mode 100644 index 000000000..eda85aa83 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal14.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:47:29.875722 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:47:29.898376 +--- + ![<]($IMG_DIR/dso/Pal14.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal14_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal14_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..b12b086d4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal14_400u500.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:19:56.024607 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-09 19:41:22.872118 +--- +40 cm 51×, 7m0, extrémně obtížně viditelná i za velmi dobrých pozorovacích podmínek. Leží v trojúhelníku jasných hvězd 11-12 mag, objekt je na hranici viditelnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal14_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal14_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..f70fd1b22 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal14_600u800.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:19:56.027827 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:19:56.028737 +--- +68 cm, 172×, 7m0+, při zvětšení 172× jsou v místě kulové hvězdokupy slabé, ale bočním viděním zcela nápadné dvě zjasnění. Při zvětšení 293× se objeví první hvězdy . \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal15.md b/cs/dso/Pal/Pal15.md new file mode 100644 index 000000000..ef2dd5f86 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal15.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:47:45.611366 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:47:45.630012 +--- + ![<]($IMG_DIR/dso/Pal15.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal15_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal15_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..6798c37b9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal15_400u500.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:07:44.529753 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:14:33.743031 +--- +40cm, 126×,7m0, kulová hvězdokupa je extrémně těžká i když znáte přesnou polohu. Občas na jejím místě problikává slabá, velká skrvna. Pozorování nejisté. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..d713b396b --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: cassi@cassi.cz +created_date: 2020-10-08 19:14:33.742327 +updated_by: cassi@cassi.cz +updated_date: 2020-10-08 19:14:33.743212 +--- +60cm, 126× 7m0, i pro 60cm dalekohled na dobré obloze je to hraniční objekt, velmi malý jas. + +68cm, 172×, 7m0+, při zvětšení 172 je vidět velmi matné zjasnění, není vidět přímým viděním, ale opakovaně se objevuje bočním viděním, bez viditelných hvězd uvnitř. Zjasnění je mírně protáhlé v poměru 2:3 ve směru Sever-Jih, asi 3,5' veliké. Západní okraj je nejlépe definovaný a lépe viditelný; přesnou veliksot však nelze odhadnout \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..8e2c339bf --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:31:05.397069 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:31:05.399408 +--- +129x, 7m0 +Lze najít pouze s přesnou vyhledávací mapou. Malá, nezdá se plošná, v místě svítí několik hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..ed7cfdb93 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:31:05.398838 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:31:05.399498 +--- +113x-419x, 7m+ +Při přehlídkovém zvětšení již viditelná jako slabé, ale snadno viditelné zjasnění, přímo sotva viditelné. Nejlépe s pupilou 4 mm (172x). GC je pak viditelná jako kulatá, mírně koncentrovaná, přibližně 1' velká, rozptýlená plocha. Při větším zvětšení (419x) je uprostřed slabá hvězda v popředí. Občas blikají jednotlivé hvězdy na okrajové oblastí GC, kterou nelze udržet. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal2.md b/cs/dso/Pal/Pal2.md new file mode 100644 index 000000000..234b2ed6b --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal2.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:40:45.896839 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:40:45.927497 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal02.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e6980e013 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:40:45.919788 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:40:45.927720 +--- +80x, 6m5+ +Při zvětšení 31x a 47x není nic jasně vidět. Při 80x se v místě GC objeví stelární zdroj, který lze držet nepřímo. Není jisté, jestli jde o GC - pozorování dvojhvězdy 2,3' NE 13mag se jeví jako pravděpodobnější. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..c5ddc8963 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:40:45.924796 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:40:45.927850 +--- +129x, 7m0 +Mnohem jednodušší než Pal 1. Kruhová, difúzní plocha, žádné hvězdy, žádná struktura. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..289fa4ccd --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:40:45.926989 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:40:45.927946 +--- +27 ", 172x, 7m0 + +Dobře viditelná při posouvání v poli. Udržitelná přímo, středně velká, kulatá a mírně koncentrovaná směrem ke středu. Rozptýlené hrany. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal3.md b/cs/dso/Pal/Pal3.md new file mode 100644 index 000000000..f5628e5f7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal3.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:49:31.348786 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:49:31.379098 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal03.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md b/cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..389c70b6a --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:49:31.373274 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:49:31.379385 +--- +88x, 7m0 + +Za vynikajících podmínek s pupilou 4 mm jako slabé, nekoncentrované zjasnění, s bočním viděním nepřetržitě a bez problémů. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..f1bb0211a --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:49:31.375839 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:50:06.423091 +--- +129x, 6m5 +Extrémně obtížná, rozpoznatelná pouze při pupile 3 mm. Malá, kulatá, bez struktur, neudržitelná 100% času. Probleskuje znovu a znovu ve stejném bodě, bezpečné pozorování. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..7efc03d87 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:49:31.378384 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:49:31.379712 +--- +27 ", 113x, 6m5+ +Při maximální pupile viditelná 100% času bočním viděním s pupilou 4mm, jako slabá GC. Středně velká difúzní a rovnoměrně osvětlená oblast. Občas se v ploše objeví několik stelárních bodů, které ale nelze udržet. Jinak rozpad na hvězdy nebyl nepozorován. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal4.md b/cs/dso/Pal/Pal4.md new file mode 100644 index 000000000..6f41a3d70 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal4.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:56:05.424062 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:56:05.444502 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal04.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..af55f92b9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:56:05.439763 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:56:05.444644 +--- +8 ", 47x-80x, 6m5+ +není nevidět. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..03edcd96d --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:56:05.442820 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:56:05.444723 +--- +51x, 6m6 +Extrémně obtížný objekt. Nejisté pozorování, potvrzené až pozdějším porovnáním s mapou. Za těchto podmínek absolutně na hranici vnímání. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..e2524c585 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 18:56:05.444160 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 18:56:05.444784 +--- +113x-419x, 6m5+ +Nalezena bez přesné vyhledávací mapy. V přehlídkovém zvětšení (113x) 1,5' JZ od hvězdy 14mag je vidět slabá, rozptýlená, relativně malá (~ 1') oblast, kterou lze vidět přímo. Zvětšení 172x nepřináší zlepšení. Při 419x je GC stále viditelná bočním viděním jako slabá, zhruba kulatá oblast, která je slabě koncentrovaná. Na západním okraji GC může být nepřetržitě nepřímo držena hvězda 16 mag. Samotná GC nevypadá zrnitě, i když na povrchu znovu a znovu blikají 2-3 hvězdy, bočním viděním neudržitelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal5.md b/cs/dso/Pal/Pal5.md new file mode 100644 index 000000000..825e08661 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal5.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 19:02:09.076623 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 19:02:09.109077 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal05.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..3ef895dc4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 19:02:09.105794 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 19:02:09.109350 +--- +51x, první 7m0 +I za vynikajících podmínek velmi obtížně pozorovatelná. Pouze s max. pupilou. Viditelná jako velké, kulaté, extrémně slabé zjasnění SZ od hvězdy 9mag + diff --git a/cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..ef02a41ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 19:02:09.108442 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 19:02:09.109497 +--- +113x-293x, 6m5+ +Snadno a okamžitě viditelná při 113x jako velké plošné rozjasnění. GC vypadá mírně zrnitá i při malém zvětšení. Vyšší zvětšení 172x ukazuje GC stejně dobře, zvyšuje se zrnitost. Při 293x lze pozorovat uvnitř GC několik slabých hvězd, ale samotná GC zmizí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal6.md b/cs/dso/Pal/Pal6.md new file mode 100644 index 000000000..d2c1db47b --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal6.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 19:09:17.535715 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 19:09:17.565355 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal06.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8bb23b9ee --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 19:09:17.559658 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 19:09:17.565579 +--- +89x, 7m+ +velmi slabé, kulaté zjasnění, které lze udržet na několik sekund bočním viděním. Střed se zdá trochu světlejší. + diff --git a/cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..24395f12d --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 19:09:17.563225 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 19:09:17.565679 +--- +129x, 7m0 +Při max. pupile je velmi obtížně rozpoznatelná, ale při zvětšení 129x překvapivě jednoduchý objekt, jevící se jako slabé kruhové místo. Lze ji udržet snadno nepřímo. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..8d6ac3669 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-08 19:09:17.564938 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-08 19:09:17.565753 +--- +113x - 419x, 6m5+ +Za průměrné průzračnosti podalpínské oblohy, viděná bočním viděním, jako velmi slabé zjasnění při 113x a 293x. Při 419x, stále nepřímo držená, se GC jeví jako mírně skvrnitá, ale bez rozpadu na jednotlivé hvězdy. Objekt se zdá být mírně koncentrovaný. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8.md b/cs/dso/Pal/Pal8.md new file mode 100644 index 000000000..9e4c3f2d9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal8.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:47:47.693735 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:47:47.737343 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Pal08.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md b/cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..975527849 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:47:47.722172 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:47:47.737609 +--- +88x, 6m5 + +Není viditelná ve zvětšení 18x. Při 44x jednoduše viditelná jako malá, mlhavá plocha. Nejlépe viditelná při zvětšení 88x, jako kulatá, nekoncentrovaná oblast. Dvě slabé hvězdy leží na okraji. Pěkný objekt s úhlopříčkou 4", který lze trvale držet bočním viděním, těžko viditelný přímo. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md b/cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4485adfe7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:47:47.729528 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:47:47.737777 +--- +190x, 6m5+ +GC je vidět přímo a jednoduše jako kulaté, mírně koncentrované zjasnění. Na okraji jsou 3 jasnější hvězdy v popředí. Shluk se zdá být mírně uvolněný - 3 až 4 hvězdy bezpečně a opakovaně blikají od středu. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..e944f09b7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:47:47.733279 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:47:47.737903 +--- +257x, první 7m2 +Pozoruhodně prostředí bohaté na hvězdy, při větším zvětšení je celá GC zrnitá a ukazuje naznaky rozpadu na jednotlivé hvězdy. Hvězdokupa je obklopena slabými hvězdami. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md new file mode 100644 index 000000000..7c0e52765 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 600/800 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-09 15:47:47.736735 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-09 15:48:18.250691 +--- +113x-419x, 7m0+ +Jasná, nápadná a viditelná přímo v přehlídkovém okuláru. Dvojvězda 12mag na SZ okraji. Při 419x zrnitá s blikajícími hvězdami, z nichž dobrý tucet je možné držet přímo. Stelární zjasnění na Z od středu. Hvězdokupa není příliš koncentrovaná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sa/Sa2-230.md b/cs/dso/Sa/Sa2-230.md new file mode 100644 index 000000000..b8adbc496 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sa/Sa2-230.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 1 +references: +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-06 16:00:07.189579 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-06 16:00:07.252443 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sa2-230.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md b/cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..7b6922dad --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-06 15:59:28.486257 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-06 15:59:28.488668 +--- +420x, UHC filtr, první 6m6, viz III +Na správném místě (hned vedle slabé hvězdy v poli), pouze 1 mm pupila (420x) a pomocí UHC filtru opakovaně bliká extrémně slabé rozjasnění. Pozorování není stoprocentně jisté. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md index 21dbf6dea..c9c56ac87 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md @@ -5,6 +5,6 @@ references: created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:05.885792 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:05.885829 +updated_date: 2020-10-06 18:21:19.246055 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-188.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-188.jpg) diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md new file mode 100644 index 000000000..ed01ec9d7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +aperture: 400/500 +rating: 1 +created_by: lada.dvorak7@gmail.com +created_date: 2020-10-06 18:21:19.242118 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2020-10-06 18:21:19.246295 +--- +51x, [OIII] filtr, první 7m0 +Slabá PN pouze při max. pupile a [OIII]. Protáhlý oblouk 1:3 směřující na sever. Mírně silnější střední část. Konce se zužují. Skupina slabých hvězd v oblasti PN ruší. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-276.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-276.md index e1104e4fe..af67bc93a 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-276.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-276.md @@ -7,12 +7,12 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.917442 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-28 11:45:12.053666 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-276.jpg) -Velkolepý objekt souhvězdí, mlhavý pás jako jedna z částí ohromného kruhu průměru 12 stupňů se středem v místech někde mezi pásem a mečem Orion. Je místem, kde se rodí nové hvězdy a ty pak toto místo opouštějí. I když patří mezi velmi těžké objekty, jeho nejjasnější části si na vynikající obloze pouhým okem všimlo už několik pozorovatelů, včetně W. S. Houstona. Pokud použijete filtr H-Beta, zakopnete o něj i v dalekohledu. Stačí pouze posouvat tubusem a o chvíli se sám dostane do zorného pole. Náznakově je vidět i jeho struktura, zúžení, rozšíření a nepatrná změna jasnosti v jednotlivých jeho částech. Nejjasnější je asi jeden stupeň severovýchodně od reflexní mlhoviny M78 a pak se táhne asi 4-5 stupňů na jih, kde se vytrácí. Druhá jasnější část se nachází v bodě asi tři stupně východně od alnitak. - -Myzer: Musím říct, že Barnardův oblouk s filtrem H-Beta nepovažuji za velmi těžký objekt, příkladem může být jedno pozorování po Vánocích 2006 v Modre ze Somet Monart: V zorném poli tří stupňů byl oblouk nejsnáze rozeznatelný severně od reflexní mlhoviny M78, kde se nachází jeho nejužší a pravděpodobně i nejkontrastnějším část. V této části byl oblouk poměrně nápadný a s docela dobře definovatelnými hranicemi. Druhá pozorovatelná část se nacházela přímo východně od hvězdy Dzétou Orionis, v místech kde oblouk vykazuje svou největší šířku. Tato část měla sice už trochu slabší plošnou jasnost a méně jednoznačné hranice, přesto však zůstávala ještě rozeznatelná. Spojení obou zmíněných částí se přitom dalo pozorovat jen velmi náznakově, přesto je to slušný výkon pokud zohledníme skutečnost, že Barnardův oblouk se z Modry při kulminaci ve výši zhruba 50 stupňů ocitá ve směru 30 km vzdálené Bratislavy! Zmínit je třeba i skutečnost, že popisované části byly pozorovatelné i s UHC filtrem, přesto bychom je ale pravděpodobně nerozozoznali bez jejich předchozího vidění pomocí H-Beta filtru. Části jižně od pásu jsme překvapivě neviděli ani na La Palme (pravděpodobně mají jiné emisní vlastnosti a není vhodný H-Beta filtr). - -Dominik: Jedno úspěšné pozorování u Pavouka na Cerové mi vyvrátilo řeči, že tento objekt je obtížné pozorování. Na tento objekt jsem se velmi těšil, protože jsem o něm vždy jen slyšel mluvit a četl jsem o něm reporty, které většinou hovořily o náročnosti pozorování tohoto objektu. Avšak náročnost se mi nepotvrdila, Pavouk mi nastavil oblouk do zorného pole s H-beta filtrem a já jsem se jen divil. Byl to jasný šedý pás přes zorné pole, žádná nenápadná změna kontrastu, ale normální jasný oblak. Oblouk jsem si mohl pohybováním dalekohledu podívat celý a je to pozoruhodný pohled! - - - +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-276.jpg) +Velkolepý objekt souhvězdí, mlhavý pás jako jedna z částí ohromného kruhu průměru 12 stupňů se středem v místech někde mezi pásem a mečem Orion. Je místem, kde se rodí nové hvězdy a ty pak toto místo opouštějí. I když patří mezi velmi těžké objekty, jeho nejjasnější části si na vynikající obloze pouhým okem všimlo už několik pozorovatelů, včetně W. S. Houstona. Pokud použijete filtr H-Beta, zakopnete o něj i v dalekohledu. Stačí pouze posouvat tubusem a o chvíli se sám dostane do zorného pole. Náznakově je vidět i jeho struktura, zúžení, rozšíření a nepatrná změna jasnosti v jednotlivých jeho částech. Nejjasnější je asi jeden stupeň severovýchodně od reflexní mlhoviny M78 a pak se táhne asi 4-5 stupňů na jih, kde se vytrácí. Druhá jasnější část se nachází v bodě asi tři stupně východně od alnitak. + +Myzer: Musím říct, že Barnardův oblouk s filtrem H-Beta nepovažuji za velmi těžký objekt, příkladem může být jedno pozorování po Vánocích 2006 v Modre ze Somet Monart: V zorném poli tří stupňů byl oblouk nejsnáze rozeznatelný severně od reflexní mlhoviny M78, kde se nachází jeho nejužší a pravděpodobně i nejkontrastnějším část. V této části byl oblouk poměrně nápadný a s docela dobře definovatelnými hranicemi. Druhá pozorovatelná část se nacházela přímo východně od hvězdy Dzétou Orionis, v místech kde oblouk vykazuje svou největší šířku. Tato část měla sice už trochu slabší plošnou jasnost a méně jednoznačné hranice, přesto však zůstávala ještě rozeznatelná. Spojení obou zmíněných částí se přitom dalo pozorovat jen velmi náznakově, přesto je to slušný výkon pokud zohledníme skutečnost, že Barnardův oblouk se z Modry při kulminaci ve výši zhruba 50 stupňů ocitá ve směru 30 km vzdálené Bratislavy! Zmínit je třeba i skutečnost, že popisované části byly pozorovatelné i s UHC filtrem, přesto bychom je ale pravděpodobně nerozozoznali bez jejich předchozího vidění pomocí H-Beta filtru. Části jižně od pásu jsme překvapivě neviděli ani na La Palme (pravděpodobně mají jiné emisní vlastnosti a není vhodný H-Beta filtr). + +Dominik: Jedno úspěšné pozorování u Pavouka na Cerové mi vyvrátilo řeči, že tento objekt je obtížné pozorování. Na tento objekt jsem se velmi těšil, protože jsem o něm vždy jen slyšel mluvit a četl jsem o něm reporty, které většinou hovořily o náročnosti pozorování tohoto objektu. Avšak náročnost se mi nepotvrdila, Pavouk mi nastavil oblouk do zorného pole s H-beta filtrem a já jsem se jen divil. Byl to jasný šedý pás přes zorné pole, žádná nenápadná změna kontrastu, ale normální jasný oblak. Oblouk jsem si mohl pohybováním dalekohledu podívat celý a je to pozoruhodný pohled! + + + diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md index 90fb41df3..b3650389e 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:08.981884 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 20:10:38.256943 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Abell031.jpg) -Jedna z těch jasnějších z Abell katalogu (to znamená, že je velmi slabá). Předpokládá se, že je to velmi stará mlhovina, která interaguje z okolním mezihvězdným prostředím. Snímky ukazují modré a červené části planetární mlhoviny. Modrý materiál je blízko její centrální hvězdy a silně září v OIII. Jižní vnější část je ohraničena širokým obloukem, kde zřejmě interaguje materiál mlhoviny z mezihvězdným prostředím. +![<]($IMG_DIR/dso/Abell031.jpg) +Jedna z těch jasnějších z Abell katalogu (to znamená, že je velmi slabá). Předpokládá se, že je to velmi stará mlhovina, která interaguje z okolním mezihvězdným prostředím. Snímky ukazují modré a červené části planetární mlhoviny. Modrý materiál je blízko její centrální hvězdy a silně září v OIII. Jižní vnější část je ohraničena širokým obloukem, kde zřejmě interaguje materiál mlhoviny z mezihvězdným prostředím. diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md index 8e74b3c39..7b18cd24d 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.326273 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 20:10:38.257077 --- -[OIII], 6m5+ +[OIII], 6m5+ S [OIII] se mlhovina rozjasní kolem hvězdy 10mag . Difuzní, poch o průměru 10' může být nepřímo udržována. Povrch je příliš malý a slabý, aby se daly rozeznat jasné struktury, nejvýraznější je světlejší místo na JZ okraji . \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md index 1a3c4dd31..f1d7ffee3 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.093859 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 20:10:38.257162 --- -31x, [OIII], 6m5+ +31x, [OIII], 6m5+ S [OIII] je plošně rozsáhlé zjasnění okamžitě rozpoznatelné podél lichoběžníku hvězd 10mag. Je tak nápadné, že může být drženo přímo. Nejjasnější oblast východně v lichoběžníku, je protáhlá v poměru 1:2 severojižním směrem a představuje rovněž východní hranici zjasnění. Na západ leží další difuzní část, jejíž hranice nejsou zřetelně vymezeny, proto přesné vymezení PN je neurčité, viditelná část je oblast o průměru asi 14'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md index ddbcb476d..425304e55 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.184044 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 20:10:38.257246 --- -51x, [OIII], 6m5 +51x, [OIII], 6m5 Velká, strukturovaná PN, okamžitě nápadná s [OIII], leží JV od hvězdy 10mag, která je vrcholem rovnoběžníku. Nejjasnější část leží Z a JZ od hvězdy, mlhovina je difuzní směrem k JZ, dálší menší plocha leží odděleně na SV od hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md index 21ea5434e..3107fcc9d 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.726033 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 20:10:38.257316 --- -113x, [OIII], 6m5+ +113x, [OIII], 6m5+ I bez filtru je v bodě PN vidět slabé, velmi rozsáhlé zjasnění kolem hvězdy 10mag. [OIII] filtr je lepší než UHC, Hß filtr není účinný vůbec. S filtrem se celý povrch jeví obarvený, přerušený nepolapitelnými tmavými liniemi, nejjasnější oblast je JZ od hvězdy. Na SV je další oblast, kterou lze vidět podél hvězdy. Třetí, poněkud posunutá část, může být vidět na JV konci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-71.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-71.md index 3eacaf8f7..89adf5b65 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-71.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-71.md @@ -3,7 +3,7 @@ name: rating: 1 references: created_by: lada.dvorak7@gmail.com -created_date: 2020-09-23 20:52:07.794613 +created_date: 2020-09-27 18:51:07.294304 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-23 20:52:07.794630 --- diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-71_400u500.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-71_400u500.md index abcd6c82f..7a819d1fd 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-71_400u500.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-71_400u500.md @@ -2,7 +2,7 @@ aperture: 400/500 rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com -created_date: 2020-09-23 20:52:18.419791 +created_date: 2020-09-27 18:51:07.314868 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-23 20:52:18.419817 --- diff --git a/cs/dso/Sp/Sp4-1.md b/cs/dso/Sp/Sp4-1.md index 8eba84ca1..f4daa1469 100644 --- a/cs/dso/Sp/Sp4-1.md +++ b/cs/dso/Sp/Sp4-1.md @@ -5,5 +5,6 @@ references: created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:07.420815 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-26 08:26:44.138160 +updated_date: 2020-10-06 17:54:34.955860 --- +![<]($IMG_DIR/dso/Sp4-1.jpg) \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md b/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md index ba3e08e24..d1e10ec5f 100644 --- a/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md +++ b/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md @@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:18.343001 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-26 08:26:44.138392 +updated_date: 2020-10-06 17:54:34.956041 --- -420x, bez / [OIII] filtru, 6m3 +420x, bez / [OIII] filtru, 6m3 I bez filtru a se zvětšením 100x (pupila 4mm) je Sp 4-1 viditelný jako relativně slabá hvězda přímo v uvedeném bodě a při každém zvětšení zůstává ve tvaru hvězdy. Velmi dobře reaguje na filtr [OIII], což je užitečné pro bezpečnou identifikaci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock2.md b/cs/dso/Stock/Stock2.md index 67077cb95..a7bc80ba5 100644 --- a/cs/dso/Stock/Stock2.md +++ b/cs/dso/Stock/Stock2.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.862383 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-26 19:29:31.691674 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Stock02.png) +![<]($IMG_DIR/dso/Stock02.png) Jasná otevřená hvězdokupa tvořena 50 hvězdami, která zabírá poměrně velkou část oblohy - 60'. Leží nedaleko, jen 2 stupně SSZ od známé dvojité hvězdokupy v Perseovi. Je ideálním objektem pro triedr, binokulár nebo malý dalekohled, ve kterém se ukáže při malých zvětšeních jako velká, volnější kupa tvořena hvězdami 9. a 10. magnitudy \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock23.md b/cs/dso/Stock/Stock23.md index 1f837e35c..00ed27be7 100644 --- a/cs/dso/Stock/Stock23.md +++ b/cs/dso/Stock/Stock23.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.877396 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:20:55.518151 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Stock23.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Stock23.jpg) Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 5.6mag na hranicích Žirafy, Kasiopei a Persea. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock23_300u350.md b/cs/dso/Stock/Stock23_300u350.md index 48556f793..d94334a2f 100644 --- a/cs/dso/Stock/Stock23_300u350.md +++ b/cs/dso/Stock/Stock23_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.881741 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-27 18:20:55.518282 --- -V dalekohledu uvidíte 40 hvězd volně a nepravidelně uspořádaných. Deset hvězd je koncentrovaných blízko nejvýchodnější hvězdy čtyřhran, osm v SV-JZ řetězci. Asi dvacet hvězd se také nachází kolem západní a jižní strany "květináče". +V dalekohledu uvidíte 40 hvězd volně a nepravidelně uspořádaných. Deset hvězd je koncentrovaných blízko nejvýchodnější hvězdy čtyřhran, osm v SV-JZ řetězci. Asi dvacet hvězd se také nachází kolem západní a jižní strany "květináče". diff --git a/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md b/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md index 2cf969cc6..782858fa7 100644 --- a/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md +++ b/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.896244 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-26 19:29:31.691825 --- -Dalekohled hvězdokupu zprostředkuje jako jasnou, extrémně velkou a nezhuštěnou kopu bohatou na hvězdy, které tvoří pěkné řetězce. +Dalekohled hvězdokupu zprostředkuje jako jasnou, extrémně velkou a nezhuštěnou kopu bohatou na hvězdy, které tvoří pěkné řetězce. diff --git a/cs/star/Proxima_Centauri.md b/cs/star/Proxima_Centauri.md index 46c5ecb70..e96ff095c 100644 --- a/cs/star/Proxima_Centauri.md +++ b/cs/star/Proxima_Centauri.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:22.224241 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-09-29 17:54:54.138655 --- -![]($IMG_DIR/dso/Proxima.jpg) - -V roce 1915 měřil R. T. Innes vlastní pohyby hvězd v okolí alfy Centauri. Ve vzdálenosti 2,2 obloukového stupně jihozápadně od této hvězdy našel hvězdičku jasnosti 10.7mag, která se pohybovala stejným směrem i rychlostí jako obě složky α Centauri. Tento červený trpaslík je ve skutečnosti naší nejbližší hvězdou ke Slunci, je vzdálen pouze 4,25 světelného roku. Pravděpodobně patří do systému α Centauri, i když ho obíhá ve velmi velké vzdálenosti. Přitom za několik tisíc let, kdy se dostane za Toliman, už nebude naší nejbližší hvězdou. Proxima, což znamená v latině "nejbližší" - se občas zjasní o více než půl magnitudy a obyčejně za půlhodinu se vrátí ke své původní jasnosti. Proxima Centauri je malou hvězdičkou, její hmotnost dosahuje pouze 1/10 hmotnosti Slunce a je velmi slabá, svítí méně než 0,0008 Slunce +![]($IMG_DIR/dso/Proxima.jpg) + +V roce 1915 měřil R. T. Innes vlastní pohyby hvězd v okolí alfy Centauri. Ve vzdálenosti 2,2 obloukového stupně jihozápadně od této hvězdy našel hvězdičku jasnosti 10.7mag, která se pohybovala stejným směrem i rychlostí jako obě složky α Centauri. Tento červený trpaslík je ve skutečnosti naší nejbližší hvězdou ke Slunci, je vzdálen pouze 4,25 světelného roku. Pravděpodobně patří do systému α Centauri, i když ho obíhá ve velmi velké vzdálenosti. Přitom za několik tisíc let, kdy se dostane za Toliman, už nebude naší nejbližší hvězdou. Proxima, což znamená v latině "nejbližší" - se občas zjasní o více než půl magnitudy a obyčejně za půlhodinu se vrátí ke své původní jasnosti. Proxima Centauri je malou hvězdičkou, její hmotnost dosahuje pouze 1/10 hmotnosti Slunce a je velmi slabá, svítí méně než 0,0008 Slunce