Updates up to M28
This commit is contained in:
parent
da3b00fc58
commit
0f4dcae279
|
|
@ -3,15 +3,15 @@ name:
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.719737
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 20:27:58.949450
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 21:42:54.336728
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa jasnosti 5,7m, kterou první objevil Edmund Halley v roce 1714. Když 1. června 1764 pozoroval Messier tuto hvězdokupu, zapsal si, že je to mlhovina bez hvězd, kruhovitá, jasná, má jádro jasnější než okraje a je viditelná v jednostopém dalekohledu. Obecně je považována za nejkrásnější kulovou hvězdokupu severní oblohy, jasnější jsou pouze Omega Centauri a 47 tucanae daleko na jihu. Hlavním důvodem, proč je M13 tak jasná, velká a dobře rozlišitelná i v menším dalekohledu, je, že leží relativně blízko nás, asi 22 200 světelných let a její absolutní magnituda dosahuje -8,7. Její skutečný průměr je 150 ly a obsahuje několik set tisíc až milion hvězd. Věk hvězdokupy se odhaduje na 11.6 miliard let. V roce 1974 k ní byla vyslána (jako k prvnímu vesmírnému objektu) rádiová zpráva z observatoře v Arecibo.
|
||||
|
||||
Během letních večerů, kdy u nás prochází zenitem, je na západní spojnici "květináče" vidět i pouhým okem jako malá mlhavá skvrnka průměru průměru čtvrt stupně. V triedru (nebo pouhým okem na vynikající obloze) se v její těsné blízkosti ukáže i dvojice postranních hvězd jasností 6,8m a 7,3m. Dalekohledem s průměrem objektivu minimálně 100 mm bychom se mohli pokusit v nepravidelných okrajových oblastech rozlišit jednotlivé hvězdy. Ty nejjasnější jsou červení obři 11. magnitudy.
|
||||
|
||||
John Herschel označil vzhled této hvězdokupy jako "zakřivené větve podobné vlasům". Irský astronom William Parsons si zapsal: "singular lemující přívěsky větvicích ven z kruhovitého prostoru". William Herschel uv8d9: "M13 je nejkrásnější hvězdokupa. Uprostřed je nesmírně nahuštěná a velmi bohatá. Nejhustší část z ní je kruh a má přibližně 2 nebo 2 1/2 'v průměru, roztroušené hvězdy, které patří do hvězdokupy, se táhnou až na 8 nebo 9', ale jsou nepravidelné. "
|
||||
John Herschel označil vzhled této hvězdokupy jako "zakřivené větve podobné vlasům". Irský astronom William Parsons si zapsal: "singular lemující přívěsky větvicích ven z kruhovitého prostoru". William Herschel uvádí: "M13 je nejkrásnější hvězdokupa. Uprostřed je nesmírně nahuštěná a velmi bohatá. Nejhustší část z ní je kruh a má přibližně 2 nebo 2 1/2 'v průměru, roztroušené hvězdy, které patří do hvězdokupy, se táhnou až na 8 nebo 9', ale jsou nepravidelné. "
|
||||
|
||||
Větším dalekohledem máme o něco lepší šanci rozeznat tři relativně na hvězdy chudé linie, které dělí kopu na tři různé části. Nejnápadnější z nich je tmavý hák zařezávající se do kopy z jihovýchodní strany. Další dvě vcházejí do kopy ze severovýchodu a severozápadu. 200x zvětšení vytvoří jakoby 3D pohled: rozlišitelné blikající hvězdy jsou v popředí částečně jinak odlišné záře v pozadí. Asi 40 'SSV od M13 a zároveň od ní 2000 krát dále se také nachází nenápadná spirální galaxie NGC 6207 (11,6m), na kterou se nesmíte zapomenout podívat, viditelná je ještě v 200 mm dalekohledu.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Činka
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.299394
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 21:02:02.108459
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 19:51:15.702237
|
||||
---
|
||||
|
||||
První objevená planetární mlhovina, při hledání komety ji v roce 1764 zahlédl Charles Messier. Celkovou jasností 7,4m se řadí na druhé místo mezi planetárními mlhovinami, hned za Helix. Na rozdíl od něj má vyšší povrchovou jasnost. V triedru ji můžeme spatřit ve stejném zorném poli jako hvězdu γ Sagittae nebo 14 Vul (5,7m). Menšími dalekohledy zahlédneme bočním pohledem náznakově tvar dvou slepených disků, podle kterých nese název. Je vzdálená 1227 světelných let. Centrální hvězda má jasnost pouze 13,4m. Plyn této mlhoviny se stále rozpíná do svého okolí rychlostí asi 30 km za sekundu.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 100/150
|
|||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 21:02:02.101580
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 21:02:02.108568
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 12:12:07.864335
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu s tímto průměrem je asi nejkrásnější planetárkou na obloze. A jedníém z nejpůsobivějších objeků vůbec. Je viditelná jako velký, jasný disk zúžený dovnitř na její východní a západní straně. Jasnější části mlhoviny se zjevují jako klíny rozprostírající se severně a jižně z centra planetárky. Na západním rozhraní leží hvězda 9m.
|
||||
V dalekohledu s tímto průměrem je asi nejkrásnější planetárkou na obloze a jedním z nejpůsobivějších objeků vůbec. Je viditelná jako velký, jasný disk zúžený dovnitř na její východní a západní straně. Jasnější části mlhoviny se zjevují jako klíny rozprostírající se severně a jižně z centra planetárky. Na západním rozhraní leží hvězda 9m.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 21:02:02.103639
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 21:02:02.108656
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 12:12:51.557866
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu připomíná disk spíše jako ohryzek jablka, než činku. Centrální hvězda viditelná uprostřed je obklopená z jedné strany nepatrně tmavší plochou. Slabší vnější části planetárky, snadno viditelné během dobré pozorovací noci rozšiřují mlhovinu na 7'x 6'V-J. Půl tuctu hvězd je ponořených v mlhovině, nejnápadnější v centru severní oblasti.
|
||||
V dalekohledu připomíná disk spíše ohryzek jablka, než činku. Centrální hvězda viditelná uprostřed je obklopená z jedné strany nepatrně tmavší plochou. Slabší vnější části planetárky, snadno viditelné během dobré pozorovací noci rozšiřují mlhovinu na 7'x 6'V-J. Půl tuctu hvězd je ponořených v mlhovině, nejnápadnější v centru severní oblasti.
|
||||
|
|
@ -1,5 +1,5 @@
|
|||
---
|
||||
name: Veľká hmlovina v Androméde
|
||||
name: Velká mlhovina v Andromedě
|
||||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.044700
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,10 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
name: Galaxie v Trojúhelníku
|
||||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.959699
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.959711
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 17:05:31.518800
|
||||
---
|
||||
|
||||
Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirálovou galaxií, dělí ji od nás 2 400 000 světelných let. Spolu s M31 a její průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s magellanovy oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodiernu, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1694, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ aperture: 400/450
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.959959
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.959963
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 12:23:54.339669
|
||||
---
|
||||
75x: z dobrého pozorovacího místa, M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie se Jaga skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35'halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,10 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name: Melotte 22 - Plejády
|
||||
name: Plejády
|
||||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.755657
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.755670
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 23:12:13.688808
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa známá také pod názvem "Kuřátka" či "Sedm nebeských sester". Možná nejkrásnější otevřená hviezdoka na celé obloze - je jedno zda se na ni díváme pouhým okem, triedru či dalekohledem. I během průměrných pozorovacích podmínek ve městech při úplňku Měsíce bychom měli v Plejádách na první pohled pouhým okem rozlišit šest hvězd. Nejjasnější z nich je modrobílý obr Alcyone (η Tau - 2,87m), potom následuje Atlas (27 Tau - 3,63m), Electra (17 Tau - 3,7m), Maia (20 Tau - 3,87m), Merope ( 23 Tau - 4,18m) a taygeta (19 Tau - 4,3 m). Pokud se naskytne tmavá průzračná noc, měli bychom bez problémů spatřit ještě Pleione (28 Tau - 5,9m), Celaeno (16 Tau - 5,46m) a Sterope I (21 Tau - 5,76m). V závislosti na bystrého zraku a atmosférických podmínek v dosahu ještě dalších sedm hvězd, přičemž z odlehlých končin bychom je mohli napočítat až kolem 20. Devět nejjasnějších hvězd je soustředěno na ploše jednoho stupně, ale další hvězdy skupiny můžeme najít ještě o stupeň dál. Vhodné je pozorovat triedru případně dalekohledem, přičemž je třeba použít okulár s velmi malým zvětšením a širokým zorným polem, abychom zahlédli celou skupinu. Odhaduje se, že celkově hvězdokupa obsahuje 400-500 hvězd, přičemž 200 z nich můžeme dokážeme rozpoznat středním amatérským dalekohledem.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
name: Vírová galaxie
|
||||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.256998
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.257015
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 17:21:59.073244
|
||||
---
|
||||
|
||||
Špiriálová galaxie nacházející se v blízkosti oje Velkého vozu, na spojnici hvězd Cor Caroli a Benatnash. Byla objevena pravděpodobně již Charlesem Messierem v roce 1773, ale její výjimečná "virová" spirálová podoba byla odhalena až v roce 1845, kdy na ni namířil svůj šesťstopový reflektor v irském Parsonstowne Lord Rosse. Stala se tak první galaxií spirálového typu, u které byla vizuálně zjištěna její podoba. Vidíme ji shora, proto je její tvar podobný víru s jasným jádrem. Patří do malé skupiny galaxií v loveckého psech, je její dominantním členem. Nachází se dost blízko od nás, svou vzdáleností 13 milionů světelných let patří ještě k našim sousedním galaxiím. Patří k jasnějším galaxiím na obloze (8,4m), na rozpoznání její náznaku nám postačí obyčejný triedr.
|
||||
Spiriálová galaxie nacházející se v blízkosti oje Velkého vozu, na spojnici hvězd Cor Caroli a Benatnash. Byla objevena pravděpodobně již Charlesem Messierem v roce 1773, ale její výjimečná "virová" spirálová podoba byla odhalena až v roce 1845, kdy na ni namířil svůj šesťstopový reflektor v irském Parsonstowne Lord Rosse. Stala se tak první galaxií spirálového typu, u které byla vizuálně zjištěna její podoba. Vidíme ji shora, proto je její tvar podobný víru s jasným jádrem. Patří do malé skupiny galaxií v Honících psech, je její dominantním členem. Nachází se dost blízko od nás, svou vzdáleností 13 milionů světelných let patří ještě k našim sousedním galaxiím. Patří k jasnějším galaxiím na obloze (8,4m), na rozpoznání její náznaku nám postačí obyčejný triedr.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,14 +1,13 @@
|
|||
---
|
||||
name: Prstenec
|
||||
name: Prstencová mlhovina
|
||||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:30.171409
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-01 12:17:18.937123
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 22:11:16.027198
|
||||
---
|
||||
|
||||
Asi nejznámější a nejsnáze pozorovatelná planetární mlhovina dosahující devátou magnitudu, ležící mezi hvězdami Sheliak a Sulaphat. Tušit ji můžeme už v triedru jako objekt podobný hvězdě, v dalekohledu s průměrem objektivu 100 mm se promění na zjevně nezaostřenou hvězdu. Jelikož plynový obal této mlhoviny se do okolí rozpíná rychlostí asi 20 km za sekundu, předpokládáme, že vznikla před 20 000 lety. Mateřská hvězda dosahuje 13,4m, takže je v teoretickém dosahu 250 mm dalekohledu. Vzdálenost planetárky se odhaduje na 2 000 až 4 000 světelných let.
|
||||
|
||||
Na rozeznání charakteristického tvaru nám postačí již dalekohled s průměrem objektivu okolo 100 mm, ve kterém se ukáže jako jasný disk s tmavým středem. Hvězda 12m leží 1'V od centra planetárky. 250 mm dalekohled ukáže nádherný, jasný oválný disk obsahující tmavý, přesto ne zcela černý střed. Okraj prstenu na koncích je viditelně slabší. V 350 mm dalekohledu je skutečně nádherným objektem, jasný oválný kouřový prsten je ve středu vyplněn slabou mlhou. Za ideálních podmínek během excelentního Seeing v něm může být viděna velmi slabá centrální hvězda. Při velkém zvětšení se rozhraní prstenu zjevují mlhavé a mohou být spatření nějaké nepatrné změny v plošné jasnosti.
|
||||
Myzer: Centrální hvězdu jsem viděl na La Palme, která se může pochlubit prvotřídním Seeing, nezbytným pro pozorování tohoto těžkého objektu. U nás pozorování vypadají spíše takto: Prstenec byl i při 342x zvětšení ostrý, ale zároveň jemný, jakoby se rozplýval v zorném poli (pečlivého pohledem se dala tušit jeho struktura a že není homogenní). Jeho vnitřek není tmavé, ale má kouřově šedou barvu. Blízko okraje planetárky leží hvězda dvanácté magnitudy, která vypadá jako maličký dobře zaostřený bod a přispívá tak ke kráse celého objektu. Centrální hvězdu jsem nepozoroval, ani jednou se mi nezdálo, že by uprostřed něco bliklo. Na druhé straně to mohu chápat pozitivně v tom smyslu, že jsem si tam žádnou hvězdu uměle nedomyslel a mohu věřit svým očím.
|
||||
|
||||
Myzer: Centrální hvězdu jsem viděl na La Palme, která se může pochlubit prvotřídním Seeing, nezbytným pro pozorování tohoto těžkého objektu. U nás pozorování vypadají spíše takto: Prstenec byl i při 342x zvětšení ostrý, ale zároveň jemný, jakoby se rozplýval v zorném poli (pečlivého pohledem se dala tušit jeho struktura a že není homogenní). Jeho vnitřek není tmavé, ale má kouřově šedou barvu. Blízko okraje planetárky leží hvězda dvanácté magnitudy, která vypadá jako maličký dobře zaostřený bod a přispívá tak ke kráse celého objektu. Centrální hvězdu jsem nepozoroval, ani jednou se mi nezdálo, že by uprostřed něco bliklo. Na druhé straně to mohu chápat pozitivně v tom smyslu, že jsem si tam žádnou hvězdu uměle nedomyslel a mohu věřit svým očím.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-01 12:17:18.936442
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 12:43:12.675689
|
||||
---
|
||||
Na rozeznání charakteristického tvaru nám postačí již dalekohled s průměrem objektivu okolo 100 mm, ve kterém se M27 ukáže jako jasný disk s tmavým středem. Hvězda 12m leží 1'V od centra planetárky.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-01 12:17:18.936590
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 12:43:12.675819
|
||||
---
|
||||
Dalekohled ukáže jasný oválný disk obsahující tmavý, přesto ne zcela černý střed. Okraj prstenu na koncích je viditelně slabší. Za výborných pozorovacích podmínek, při exceletním seeingu a při zvětšení minimálně 500x, lze v dalekohledu o průměru 250mm vidět bočním pohledem i slabou centrální hvězdu.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-01 12:17:18.936655
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 12:43:12.675885
|
||||
---
|
||||
V 350 mm dalekohledu je skutečně nádherným objektem, jasný oválný kouřový prsten je ve středu vyplněn slabou mlhou. Za ideálních podmínek, při excelentním seeingu, v něm může být viděna slabá centrální hvězda. Při velkém zvětšení jsou rozhraní prstenu zjevně mlhavé a mohou být spatření nějaké nepatrné změny v plošné jasnosti.
|
||||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name:
|
|||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.068146
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.068163
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 22:14:20.076875
|
||||
---
|
||||
|
||||
Spirální galaxie (9,3m) nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21 obloukových minut vzdálená M66 byla objevena P. Méchain v roce 1780. Jejich velikost je pravděpodobně jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31 milionů vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name:
|
|||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.074665
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.074671
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 22:14:08.281235
|
||||
---
|
||||
|
||||
Spirální galaxie jasnosti 8,9m, ale trochu méně nápadná než sousední galaxie M65. První ji objevil P. Méchain v březnu roku 1780. Nevšiml si ji zřejmě ani samotný Charles Messier v roce 1773, kdy nejjasnější kometa toho roku procházela touto oblastí kolem 2. listopadu. Patří do Tria galaxií ve Lvu, které je východní součástí skupiny galaxií Leo I. Absolutní magnituda dosahuje -21, skutečný průměr přinejmenším 75 000 ly. Zdánlivému odstupu 21' mezi ní a sousední M65 odpovídá v prostoru předpokládaná vzdálenost 190 000 světelných let. M 66 vzplanuly už tři supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,10 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name: Pinwheel galaxy
|
||||
name: Větrník
|
||||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.444653
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.444658
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 17:15:56.543853
|
||||
---
|
||||
|
||||
Velká spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko oje Velkého vozu, téměř na rozhraní se souhvězdím Draka. Objevil ji v roce 1781 P. Méchain, Ch. Messier ji přidal do svého katalogu ještě tentýž rok. Je největším a nejjasnějším členem malé skupiny galaxií nacházející se ve vzdálenosti okolo 25 milionů světelných let. Mezi další členy patří například NGC 5585, NGC 5574 a NGC 5204. M101 má absolutní magnitudu -21,5, její svítivost = svítivosti 33 bilionů Sluncí a skutečný průměr přesahuje 190 000 ly. Její jasnost je sice 7,9m, ale protože ji pozorujeme ve směru téměř kolmém na rovinu její spirály, jas je rozložen do velké plochy, čímž se nám galaxie i na trochu prosvětlené obloze snadno ztrácí. Přesto její centrální část je možné vidět i v malém dalekohledu, použijte ale co nejmenší zvětšení! V triedru je zajímavou úkolem odhadovat změny její úhlové velikosti pomocí dvojice hvězd v její těsné blízkosti v závislosti od změny pozorovacích podmínek. Samotná galaxie působí dojmem slabého obláčku bez jakéhokoliv tvaru.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name:
|
|||
rating: 4
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:33.375701
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:33.375707
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 22:23:44.259840
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
Loading…
Reference in New Issue