Updates
This commit is contained in:
parent
a90ecd69c6
commit
1092ee10cc
|
|
@ -3,13 +3,12 @@ name: Orel
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:23.444260
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-15 16:41:23.444294
|
||||
updated_date: 2020-04-22 20:08:52.117230
|
||||
---
|
||||
|
||||
Výrazné souhvězdí rozkládající se na nebeském rovníku, v oblasti Mléčné dráhy rozdělené na dvě části Velkou trhlinou, ležící na obloze jižně pod labutí, Šípem a liška. Mléčná cesta táhnoucí se severní a západní částí souhvězdí je v této oblasti bohatá na hvězdy, na některých místech překrytých tmavými mraky plynu a prachu, a během letních nocí se stává oblíbenou procházkou pozorovatelů s triedru. Nejjasnější svítí modrobílá hvězda Altair, která zároveň s hvězdami Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb z Labutě vytváří Letní orientační trojúhelník. Souhvězdí neobsahuje žádné výrazné deep-sky objekty, nachází se zde však množství slabších a menších planetárok a tmavých mlhovin, z nichž je nejznámější tzv. Tmavé místo v Orlu. Tento mimořádně tmavý prachový oblak najdete jeden a půl stupně od gamy Aquilae, přičemž jeho severní část bývá v atlasech označována jako Barnard 143, jižní část představuje Barnard 142. V triedru se objevují jako bezhvězdné oblast ve tvaru písmene "E" skutečně zanechávající silný dojem neprůhledné látky umístěné mezi pozorovatelů a dalekými hvězdami.
|
||||
|
||||
Mléčná cesta v Orlu vizuálně zanechává pocit, že je protkána plynovými a prachovými mraky Velké trhliny, ne na každém místě je stejně jasná, obsahuje hvězdné mraky, nápadné skvrnky náhodných blízkých slabých hvězd a tmavé mlhoviny, které se do ní zařezávají a formují tak její tvar . První mírně zjasnění se nachází v hlavním proudu východně od hvězdy 23 AQL, zhruba na místě, kde Mléčná cesta protíná úroveň nebeského rovníku. Západně od Altaira se zase ukazuje jasný podlouhlý pás zabíhající až do souhvězdí Šípu. V asi 2/3 vzdálenosti od vrchu má v sobě další zjasnění a jedno kruhové (ale méně nápadné) západně od hvězdy mu AQL.
|
||||
|
||||
|
||||
Když se během letních nocí vyberete na procházku s triedru po Mléčné dráze, možná vás překvapí, že v rozsáhlém a jinak výrazném souhvězdí Orla, nenajdete prakticky žádné zajímavé otevřené hvězdokupy. Tuto část oblohy totiž tvoří oblast mezi ramenem Orion a Střelce, jsou zde proto jen velmi blízké, či naopak velmi vzdálené a o to slabší hvězdy, které ale spolehlivě zakrývají temné mraky Velké trhliny, komplexu prachu v našem rameni rozmístěného podél galaktického rovníku. Nejužší a s ostrými hranicemi je v Labuti, naopak nejširší je mezi Orlem a Hadonoše, navíc mírně uhýbá směrem na západ. Na tomto místě je k nám totiž mnohem blíže - jen 1 500 světelných let, zatímco v Labuti se vzdaluje až na tisíce světelných let. Protože je řetěz tmavých mlhovin mírně skloněná vůči rovině naší Galaxie, Mléčná cesta je v Orlu jasnější na jihovýchodě od Velké trhliny, zatímco v Labuti na severozápadě.
|
||||
|
||||
|
||||
Výrazné souhvězdí rozkládající se na nebeském rovníku, v oblasti Mléčné dráhy rozdělené na dvě části Velkou trhlinou, ležící na obloze jižně pod labutí, Šípem a liška. Mléčná cesta táhnoucí se severní a západní částí souhvězdí je v této oblasti bohatá na hvězdy, na některých místech překrytých tmavými mraky plynu a prachu, a během letních nocí se stává oblíbenou procházkou pozorovatelů s triedru. Nejjasnější svítí modrobílá hvězda Altair, která zároveň s hvězdami Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb z Labutě vytváří Letní orientační trojúhelník. Souhvězdí neobsahuje žádné výrazné deep-sky objekty, nachází se zde však množství slabších a menších planetárok a tmavých mlhovin, z nichž je nejznámější tzv. Tmavé místo v Orlu. Tento mimořádně tmavý prachový oblak najdete jeden a půl stupně od gamy Aquilae, přičemž jeho severní část bývá v atlasech označována jako Barnard 143, jižní část představuje Barnard 142. V triedru se objevují jako bezhvězdné oblast ve tvaru písmene "E" skutečně zanechávající silný dojem neprůhledné látky umístěné mezi pozorovatelů a dalekými hvězdami.
|
||||
|
||||
Mléčná cesta v Orlu vizuálně zanechává pocit, že je protkána plynovými a prachovými mraky Velké trhliny, ne na každém místě je stejně jasná, obsahuje hvězdné mraky, nápadné skvrnky náhodných blízkých slabých hvězd a tmavé mlhoviny, které se do ní zařezávají a formují tak její tvar . První mírně zjasnění se nachází v hlavním proudu východně od hvězdy 23 AQL, zhruba na místě, kde Mléčná cesta protíná úroveň nebeského rovníku. Západně od Altaira se zase ukazuje jasný podlouhlý pás zabíhající až do souhvězdí Šípu. V asi 2/3 vzdálenosti od vrchu má v sobě další zjasnění a jedno kruhové (ale méně nápadné) západně od hvězdy mu AQL.
|
||||
|
||||
Když se během letních nocí vyberete na procházku s triedru po Mléčné dráze, možná vás překvapí, že v rozsáhlém a jinak výrazném souhvězdí Orla, nenajdete prakticky žádné zajímavé otevřené hvězdokupy. Tuto část oblohy totiž tvoří oblast mezi ramenem Orion a Střelce, jsou zde proto jen velmi blízké, či naopak velmi vzdálené a o to slabší hvězdy, které ale spolehlivě zakrývají temné mraky Velké trhliny, komplexu prachu v našem rameni rozmístěného podél galaktického rovníku. Nejužší a s ostrými hranicemi je v Labuti, naopak nejširší je mezi Orlem a Hadonoše, navíc mírně uhýbá směrem na západ. Na tomto místě je k nám totiž mnohem blíže - jen 1 500 světelných let, zatímco v Labuti se vzdaluje až na tisíce světelných let. Protože je řetěz tmavých mlhovin mírně skloněná vůči rovině naší Galaxie, Mléčná cesta je v Orlu jasnější na jihovýchodě od Velké trhliny, zatímco v Labuti na severozápadě.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,13 +3,12 @@ name: Velká medvědice
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:23.015837
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-17 08:59:17.333656
|
||||
updated_date: 2020-04-25 10:34:46.936564
|
||||
---
|
||||
Velká medvědice je jedním z nejstarších a dnes možná nejznámějších souhvězdí, jehož součástí je nápadný obrazec sedmi jasných hvězd nazývaný Velký vůz. Ve starším pojetí se za Velký vůz pokládala pouze část souhvězdí, kterou tvoří sedm hlavních hvězd α (1,79mag), β (2,37mag), γ (2,44mag), δ (3,31mag), ε (1,77mag ), ζ (2,09mag), η (1,86mag) URSA Maioris a souhvězdí se jako celek zvyklo téměř ve všech jazycích označovat jako Velká medvědice, podle latinského názvu Ursa Maior. Dnes se často setkáme s běžným pojmenováním Velký vůz, které se však vztahuje na celé souhvězdí. V dnešní "moderní" Americe je obrazec známý jako Velká naběračka - Great Dipper. Nápadné seskupení Velkého vozu není zcela čirou náhodou takovým uspořádáním jednotlivých stálic. Všechny hvězdy s výjimkou Dubhe a Benatnash jsou od nás téměř stejně vzdálené - 74 až 80 světelných let a jsou součástí, tedy vlastně jádrem tzv. "Medvědího proudu", rozptýleného seskupení hvězd, které se ve vesmírném prostoru spolu pohybuje stejným směrem. Do tohoto proudu patří vedle několika méně jasných hvězdách v téže části oblohy - 37, 38, 78, 80 Uma a 21 Leo minor - i některé další hvězdy, které se nacházejí na zcela jiných místech nebeské klenby a mají velmi podobný pohyb prostorem. Patří k nim například Sírius z Velkého psa, Gemma ze Severní koruny, δ a ζ Leonis, β Eridani, δ Aquarii, γ Ceti, α Ophiuchi, ι Cephei, β Aurigae. Jelikož je však v prostoru dělí od sebe i několik stovek světelných let, nemůžeme medvědí proud považovat za otevřenou hvězdokupu. Jeho střed leží od nás zhruba 75 světelných let, čímž je naším nejbližším fyzickým seskupením hvězd, tak blízkým, že ho na obloze vůbec nevnímáme pohromadě. Ve vesmíru jeho jádro zabírá oblast zhruba 32 x 12 světelných let. Slunce, které k němu ale nepatří, leží zhruba na jeho okraji. Medvědí proud se pohybuje vzhledem ke Slunci rychlostí asi 15 km/s směrem k bodu, který je přibližně na rozhraní souhvězdí Střelce a Kozoroha.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
V polovině šedesátých let minulého století si astronomové poprvé vážněji uvědomili, při analýze snímků Palomarskej prohlídky oblohy, že obloha v nedaleké blízkosti severního nebeského pólu je zakryta málo známým prachovým komplexem. Některé prachové mraky byly později katalogizovány B. T. Lynd a popsány Alanem Sandagem. Koncem devadesátých let IRAS a DIBHE, dva satelity s FIR (far infrared) senzory, shromáždili množství informací, které konečně odhalily celkový rozsah fenoménu. Detailně vyhotovené mapy ukazují, že od galaktické roviny se zhruba směrem k severnímu galaktickému pólu táhne rozsáhlé množství prachu (pokrývá souhvězdí Velké a Malé medvědice, Cephei, Žirafy a Rysa), ve vzdálenosti asi 300 pc od ní. Ačkoliv jsou na mnoha místech mlhoviny velmi slabé, nejsou stejné a tvoří husté mraky, svazky, filamenty a jiné rozeznatelné struktury, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Podobně jako jiné součásti mezihvězdného materiálu se skládají z prachových částic, vodíku, kysličníku uhelnatého a dalších složek.
|
||||
V polovině šedesátých let minulého století si astronomové při analýze snímků Palomarskej prohlídky oblohy uvědomili, že obloha v nedaleké blízkosti severního nebeského pólu je zakryta málo známým prachovým komplexem. Některé prachové mraky byly později katalogizovány B. T. Lynd a popsány Alanem Sandagem. Koncem devadesátých let IRAS a DIBHE, dva satelity s FIR (far infrared) senzory, shromáždili množství informací, které konečně odhalily celkový rozsah fenoménu. Detailně vyhotovené mapy ukazují, že od galaktické roviny se zhruba směrem k severnímu galaktickému pólu táhne rozsáhlé množství prachu (pokrývá souhvězdí Velké a Malé medvědice, Cephei, Žirafy a Rysa), ve vzdálenosti asi 300 pc od ní. Ačkoliv jsou na mnoha místech mlhoviny velmi slabé, nejsou stejné a tvoří husté mraky, svazky, filamenty a jiné rozeznatelné struktury, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Podobně jako jiné součásti mezihvězdného materiálu se skládají z prachových částic, vodíku, kysličníku uhelnatého a dalších složek.
|
||||
|
||||
|
||||
Tyto mlhoviny jsou unikátní navíc v tom, že neodrážejí, nerozptylují nebo nesvítí díky individuální hvězdě nebo hvězdokupě (což je vlastnost většiny mlhovin v rovině naší Galaxie). Správně řečeno, tyto mlhoviny můžeme vidět díky tomu, že odrážejí světlo a jsou ionizované celkovým výkonem všech hvězd Mléčné dráhy! Mají tak reflexní (prach rozptyluje modré světlo), jakož i emisní charakteristiky (ERE - červená emise, pásmo 600-1000 nanometrů). Zkráceně řečeno, tmavé mlhoviny nedaleko galakticého rovníku díky Mléčné dráze svítí! Možná to není až tak překvapivé, ale historie vizuálního pozorování sahá v tomto případě daleko do minulosti. Pokud se tehdy totiž někdo o tento specifický obor seriózní zajímal, měl pravděpodobně možnost všimnout si na obloze i věci, které nám díky světelnému znečištění unikají. William Herschel v roce 1811 sestavil seznam 52 oblastí pozadí oblohy, které na něj působily mlhavým dojmem. Severozápadně od galaxie M82 popisuje 1,6 stupňů velkou oblast pokrytou bělavou mlhovinou. V roce 2004 si jeden amatérky astronom na své fotce vyhotovené na dálku kontrolovaným dalekohledem umístěným v horách Nového Mexika všiml v blízkosti galaxií M81-82 matnou šmouhu, která se dnes ztotožňuje s mlhovinou Vulkán, nejjasnější částí celého tohoto komplexu, pravděpodobně ležící iv dosahu zkušeného pozorovatele.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name: Sklad pyrotechniky
|
||||
name: Vrbětický muniční sklad
|
||||
rating: 8
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:16.016962
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-15 16:41:16.016988
|
||||
updated_date: 2020-04-21 18:06:07.910353
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
Spirální galaxie je podobně vzdálená, ale menší kopie galaxie M101. S třetinovým průměrem ve srovnání s naší Galaxií, tedy 40 000ly, leží NGC6946 ve vzdálenosti 25Mly. Galaxie je pravděpodobně nejvýkonější továrnou na hvězdy mezi známými galaxiemi, což potvrzuje i bezprecedentní počet supernov, kterých zde od roku 1917 vzplanulo již 10. V bezprostředním sousedství galaxie na obloze, 40' na severozápad, leží rozlehlá a jasná hvězdokupa NGC 6939, která v dostatečně širokém zorném poli spolu s NGC6946 tvoří krásný pár plný kontrastů.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:22.707318
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-15 16:41:22.707343
|
||||
updated_date: 2020-04-21 18:06:07.910524
|
||||
---
|
||||
uvnitř hala kolem velmi jasného jádra je vícenásobná spirálová struktura! Při 225x zvětšení se mohou objevit čtyři spirální ramena: jedno se točí východně z centrální části, druhé se točí jihovýchodně, třetí (široké a slabé) sahá jižně a nakonec čtvrté sahá z centrální části západně až severozápadně. Několik mlhavých svazků může být viditelných východně a severovýchodně od jádra. Mnoho předních hvězd Mléčné dráhy je umístěno podél hala.
|
||||
uvnitř hala kolem velmi jasného jádra je vícenásobná spirálová struktura! Při 225x zvětšení se mohou objevit čtyři spirální ramena: jedno se točí východně z centrální části, druhé se točí jihovýchodně, třetí (široké a slabé) sahá jižně a nakonec čtvrté sahá z centrální části západně až severozápadně. Několik mlhavých svazků může být viditelných východně a severovýchodně od jádra. Mnoho předních hvězd Mléčné dráhy je umístěno podél hala.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,12 +1,12 @@
|
|||
---
|
||||
name: Bublina
|
||||
name: Bublinka
|
||||
rating: 6
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:12.469519
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-04-15 16:41:12.469544
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-21 18:08:46.581062
|
||||
---
|
||||
|
||||
Emisní mlhovina, na níž bezpečné shlédnutí budeme potřebovat alespoň 250 mm dalekohled. Ačkoli dosahuje 11. magnitudu, vidět ji v dalekohledu dost těžko. Je poměrně rozsáhlá a její plošný jas je dost malý. Při asi 80x zvětšení se jeví jako extrémně slabá, rozsáhlá mlha, letmo viditelná při bočním pohledu kolem hvězdy 8. magnitudy a další nedaleké hvězdy 7m na západ od mlhoviny, které svým jasem překážejí při pozorování tohoto velmi slabého objektu. Nevystačíme si ani s mlhovinový filtry.
|
||||
|
||||
|
||||
Emisní mlhovina, na níž bezpečné shlédnutí budeme potřebovat alespoň 250 mm dalekohled. Ačkoli dosahuje 11. magnitudu, vidět ji v dalekohledu dost těžko. Je poměrně rozsáhlá a její plošný jas je dost malý. Při asi 80x zvětšení se jeví jako extrémně slabá, rozsáhlá mlha, letmo viditelná při bočním pohledu kolem hvězdy 8. magnitudy a další nedaleké hvězdy 7m na západ od mlhoviny, které svým jasem překážejí při pozorování tohoto velmi slabého objektu. Nevystačíme si ani s mlhovinový filtry.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:18.321960
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-04-15 16:41:18.321984
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-21 18:08:46.581254
|
||||
---
|
||||
, 100x - tato emisní mlhovina je velmi slabým 2'x 1'eliptickým obláčkem obalující hvězdu 8m, nacházející se v bohatém hvězdném poli. Nejnápadnější je na SZ rozhraní.
|
||||
|
||||
, 100x - tato emisní mlhovina je velmi slabým 2'x 1'eliptickým obláčkem obalující hvězdu 8m, nacházející se v bohatém hvězdném poli. Nejnápadnější je na SZ rozhraní.
|
||||
|
||||
Dominik: Na tuto velmi pěknou mlhovinu se vyplatí podívat při pozorování hvězdokupy M52. Už při zvětšení 52x as kyslíkovým filtrem vidím ve svém 10 "dobsone středně velký a jasný eliptický oblak, který se nachází v blízkosti nějakých jasných hvězd, ale vůbec si nevšímám žeby mi vadily ... Při větším zvětšení mlhovina neodkryje detaily, když tak můžu vidět nerovnoměrnosti v jasnosti. Mnoho detailů však tento eliptický oblak neodkryje.
|
||||
|
|
@ -1,12 +1,12 @@
|
|||
---
|
||||
name: Modrá snehová guľa
|
||||
name: Modrá sněhová koule
|
||||
rating: 8
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:12.464101
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-15 16:41:12.464123
|
||||
updated_date: 2020-04-21 18:07:51.532644
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jasná modrozelená planetární mlhovina (8,3mag), kterou jako rozmazanou hvězdu postřehneme již v menším dalekohledu. Vzdálenost planetárky je asi 1 200 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
Jasná modrozelená planetární mlhovina, kterou jako rozmazanou hvězdu postřehneme již v menším dalekohledu. Vzdálenost planetárky je asi 1 200 světelných let.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,8 +4,8 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-04-15 16:41:18.299960
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-04-15 16:41:18.299987
|
||||
updated_date: 2020-04-21 18:07:33.550587
|
||||
---
|
||||
250x: Tato pěkná namodralá planetárka má velkou plošnou jasnost! Disk je prodloužený 30 "x 25" SZ-JV s nepatrně tmavším centrem. Podél severovýchodní a jihozápadní strany se nachází nějaké zjasnění, ale rozhraní jsou mlhavé. Centrální hvězda je těžkým cílem, ale může se mihnout během momentů dobrého Seeing. Trojice hvězd 13-14m leží za SSV rozhraní.
|
||||
|
||||
250x: Tato pěkná namodralá planetárka má velkou plošnou jasnost! Disk je prodloužený 30 "x 25" SZ-JV s nepatrně tmavším centrem. Podél severovýchodní a jihozápadní strany se nachází nějaké zjasnění, ale rozhraní jsou mlhavé. Centrální hvězda je těžkým cílem, ale může se mihnout během momentů dobrého Seeing. Trojice hvězd 13-14m leží za SSV rozhraní.
|
||||
|
||||
Dominik: 250mm: Je výrazná už při sv. 52x, má poměrně výraznou modrou barvu, je kruhovitá, a při sv. 104x je krásně vidět, že její název je výstižný, zdá se, že v jejím středu je mírně ztmavení.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue