From 1522858650e469dc28076cb4179844a9cd401ca1 Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: skybber Date: Sat, 27 Mar 2021 17:32:56 +0000 Subject: [PATCH] Updates --- cs/dso/M/M10.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M107.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M107_200u250.md | 6 +++--- cs/dso/M/M10_100u150.md | 6 +++--- cs/dso/M/M10_300u350.md | 6 +++--- cs/dso/M/M11.md | 8 ++++---- cs/dso/M/M11_200u250.md | 6 +++--- cs/dso/M/M12.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M12_100u150.md | 6 +++--- cs/dso/M/M13.md | 30 +++++++++++++++--------------- cs/dso/M/M13_200u250.md | 6 +++--- cs/dso/M/M16.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M17.md | 8 ++++---- cs/dso/M/M17_100u150.md | 8 ++++---- cs/dso/M/M17_300u350.md | 6 +++--- cs/dso/M/M20.md | 22 +++++++++++----------- cs/dso/M/M31.md | 28 ++++++++++++++-------------- cs/dso/M/M31_300u350.md | 6 +++--- cs/dso/M/M32.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M32_400u500.md | 6 +++--- cs/dso/M/M49.md | 8 ++++---- cs/dso/M/M50.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M50_300u350.md | 6 +++--- cs/dso/M/M57.md | 12 ++++++------ cs/dso/M/M57_300u350.md | 6 +++--- cs/dso/M/M65.md | 8 ++++---- cs/dso/M/M65_200u250.md | 6 +++--- cs/dso/M/M77.md | 18 +++++++++--------- cs/dso/M/M77_400u500.md | 6 +++--- cs/dso/M/M81.md | 18 +++++++++--------- cs/dso/M/M81_400u500.md | 6 +++--- cs/dso/M/M83.md | 12 ++++++------ cs/dso/M/M83_200u250.md | 6 +++--- cs/dso/M/M83_300u350.md | 6 +++--- cs/dso/M/M84.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M86.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M87.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M87_300u350.md | 6 +++--- cs/dso/M/M90.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M90_400u500.md | 6 +++--- cs/dso/M/M93.md | 8 ++++---- cs/dso/M/M93_200u250.md | 6 +++--- cs/dso/M/M94.md | 10 +++++----- cs/dso/M/M94_200u250.md | 6 +++--- cs/dso/M/M97.md | 12 ++++++------ cs/dso/M/M97_100u150.md | 6 +++--- 46 files changed, 218 insertions(+), 218 deletions(-) diff --git a/cs/dso/M/M10.md b/cs/dso/M/M10.md index 6a7f828b9..3588b0ade 100644 --- a/cs/dso/M/M10.md +++ b/cs/dso/M/M10.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.430890 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.430912 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:28:04.405353 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M010.jpg) -Kulová hvězdokupa nedaleko červenavé hvězdy 30 Ophiuchi. Objevil ji Charles Messier v roce 1764 a na hvězdy ji první rozložil W. Herschel. Je uvolněnější a otevřenější oproti M9. Její jasnost je 7mag a má spíše eliptický tvar. Je jednou z nejbližších a nejmladších kulových hvězdokup ke středu Galaxie, od Země je vzdálena 14,300 světelných let. - +![<]($IMG_DIR/dso/M010.jpg) +Kulová hvězdokupa nedaleko červenavé hvězdy 30 Ophiuchi. Objevil ji Charles Messier v roce 1764 a na hvězdy ji první rozložil W. Herschel. Je uvolněnější a otevřenější oproti M9. Její jasnost je 7mag a má spíše eliptický tvar. Je jednou z nejbližších a nejmladších kulových hvězdokup ke středu Galaxie, od Země je vzdálena 14,300 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M107.md b/cs/dso/M/M107.md index a1bb3155f..eb93c290c 100644 --- a/cs/dso/M/M107.md +++ b/cs/dso/M/M107.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 7 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.457068 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.457089 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 12:13:26.521106 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M107.jpg) -Kulová hvězdokupa s celkovou jasností 7,9mag objevena v roce 1782 Pierrem Méchain. Má určité temné oblasti nezvyklé pro kulové hvězdokupy. Je od nás vzdálena asi 20 000 světelných let. - +![<]($IMG_DIR/dso/M107.jpg) +Kulová hvězdokupa s celkovou jasností 7,9mag objevena v roce 1782 Pierrem Méchain. Má určité temné oblasti nezvyklé pro kulové hvězdokupy. Je od nás vzdálena asi 20 000 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M107_200u250.md b/cs/dso/M/M107_200u250.md index 6271bee84..87fb77420 100644 --- a/cs/dso/M/M107_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M107_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.999583 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.999609 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 12:13:26.521265 --- -125x: Velké jádro je ponořeno v 5'x4' nerozlíšiteľnom hale, jehož jižní rozhraní je značně zploštělé. Kulovka je obklopená čtyřmi předními hvězdami, z nichž nejjasnější dosahuje 11mag a nachází se 4,5' západně. \ No newline at end of file +125x: Velké jádro je ponořeno v 5'x4' nerozlišitelném halu, jehož jižní rozhraní je značně zploštělé. Kulovka je obklopená čtyřmi hvězdami, z nichž nejjasnější dosahuje 11mag a nachází se 4,5' západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M10_100u150.md b/cs/dso/M/M10_100u150.md index f69190e93..aac07997c 100644 --- a/cs/dso/M/M10_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M10_100u150.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 100/150 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.850887 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.850910 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:28:04.405548 --- -100x: M10 je vzhledem podobná ke M12, pozorované tři stupně na severozápad, ale je o něco méně zhuštěná a nepatrně jasnější. Jasné jádro má zrnitou strukturu a je umístěno v poměrně dobře rozlišitelný hale, jehož 3-4 tucty hvězd vyčnívají oproti mlhavé pozadí. \ No newline at end of file +100x: M10 je vzhledem podobná ke M12, pozorované tři stupně na severozápad, ale je o něco méně zhuštěná a nepatrně jasnější. Jasné jádro má zrnitou strukturu a je umístěno v poměrně dobře rozlišitelném halu, jehož 3-4 tucty hvězd vyčnívají oproti mlhavé pozadí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M10_300u350.md b/cs/dso/M/M10_300u350.md index d6c6f5522..3288c09d1 100644 --- a/cs/dso/M/M10_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M10_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:15.855453 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:15.855475 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:28:04.405642 --- -150x: Nádhera! Jasné 5'centrálne jádro M10 je rozšířené množstvím zářivých bodů. Okolní hvězdy rozšiřují průměr kulové hvězdokupy na 15'. Dva nápadné hvězdné proudy se rozšiřují severně a jižně od jádra. Při 175x zvětšení rovnoměrné rozmístění jasných hvězd je poseto pozadím blikajících bodů. Jasná přední hvězda 8mag leží severovýchodně od kupy a čtyři další jasné hvězdy na západní straně. \ No newline at end of file +150x: Nádhera! Jasné 5' centrální jádro M10 je rozšířené množstvím zářivých bodů. Okolní hvězdy rozšiřují průměr kulové hvězdokupy na 15'. Dva nápadné hvězdné proudy se rozšiřují severně a jižně od jádra. Při 175x zvětšení rovnoměrné rozmístění jasných hvězd je poseto pozadím blikajících bodů. Jasná přední hvězda 8mag leží severovýchodně od kupy a čtyři další jasné hvězdy na západní straně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M11.md b/cs/dso/M/M11.md index da83c8549..5583446e5 100644 --- a/cs/dso/M/M11.md +++ b/cs/dso/M/M11.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.391378 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.391398 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:29:32.917390 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M011.jpg) -Velkolepá otevřená hvězdokupa nedaleko proměnné hvězdy R Scuti přímo v jasném oblaku v Štítu. Byla objevena německým astronomem G. Kirchem z berlínského observatoře v roce 1681. Je tak bohatá a kompaktní, že připomíná uvolněnější kulovou hvězdokupu, která se dá rozlišit na jednotlivé hvězdy. Zdání klame, je to 316 milionů let stará otevřená hvězdokupa na půli cesty svého vývoje. Předpokládá se, že obsahuje přibližně 2 900 hvězd. Ty nejjasnější dosahují osmou magnitudu a zhruba dalších 500 je jasnějších než 14mag. Vzdálená je 6 200 světelných let. Díky své jasnosti 5,8mag může být viditelná i pouhým okem a už obyčejný triedr zprostředkuje rozmazanou kouli. Ta rozkvete už v menších dalekohledech, kde se zobrazí jako skvrna poměrně slabých hvězd. +![<]($IMG_DIR/dso/M011.jpg) +Velkolepá otevřená hvězdokupa nedaleko proměnné hvězdy R Scuti přímo v jasném oblaku v Štítu. Byla objevena německým astronomem G. Kirchem z berlínského observatoře v roce 1681. Je tak bohatá a kompaktní, že připomíná uvolněnější kulovou hvězdokupu, která se dá rozlišit na jednotlivé hvězdy. Zdání klame, je to 316 milionů let stará otevřená hvězdokupa na půli cesty svého vývoje. Předpokládá se, že obsahuje přibližně 2 900 hvězd. Ty nejjasnější dosahují osmou magnitudu a zhruba dalších 500 je jasnějších než 14mag. Vzdálená je 6 200 světelných let. Díky své jasnosti 5,8mag může být viditelná i pouhým okem a už obyčejný triedr zprostředkuje rozmazanou kouli. Ta rozkvete už v menších dalekohledech, kde se zobrazí jako skvrna poměrně slabých hvězd. diff --git a/cs/dso/M/M11_200u250.md b/cs/dso/M/M11_200u250.md index 9acb6abcd..538326ff0 100644 --- a/cs/dso/M/M11_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M11_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: 5 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:17.612779 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.612799 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:29:32.917598 --- -dalekohled zprostředkuje úchvatný pohled: při 100x zvětšení může být viditelných 150 hvězd 11-14mag na 15' ploše. Hvězda 8mag v centru zanechává dojem, že se nachází v popředí a není skutečným členem. Při 150x zvětšení se členové kupy rozdělí do svazků a shluků, které jsou protkané klikatými tmavými liniemi. Dvě nejnápadnější se klikatí z centra kupy k jejímu severnímu a západnímu rozhraní. I když to není vůbec zřejmé, mezi nadbytkem hvězd můžeme pozorným zkoumavým pohledem odhalit seskupení jasnějších členy ve tvaru "V", které připomíná hejno letících ptáků na obloze. \ No newline at end of file +dalekohled zprostředkuje úchvatný pohled: při 100x zvětšení může být viditelných 150 hvězd 11-14mag na 15' ploše. Hvězda 8mag v centru zanechává dojem, že se nachází v popředí a není skutečným členem. Při 150x zvětšení se členové kupy rozdělí do svazků a shluků, které jsou protkané klikatými tmavými liniemi. Dvě nejnápadnější se klikatí z centra kupy k jejímu severnímu a západnímu rozhraní. I když to není vůbec zřejmé, mezi nadbytkem hvězd můžeme pozorným zkoumavým pohledem odhalit seskupení jasnějších členů ve tvaru "V", které připomíná hejno letících ptáků na obloze. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M12.md b/cs/dso/M/M12.md index b65370c83..923e05bcf 100644 --- a/cs/dso/M/M12.md +++ b/cs/dso/M/M12.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.524165 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.524187 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:31:19.888007 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M012.jpg) -Poměrně uvolněná kulová hvězdokupa s jasností 8mag objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Je od nás vzdálena 15 700 světelných let. S hvězdokupou M10, která je na obloze vdálená 3° tvoří často vyhledávanou dvojici kulových hvězdokup v souhvězdí Hadonoše. - +![<]($IMG_DIR/dso/M012.jpg) +Poměrně uvolněná kulová hvězdokupa s jasností 8mag objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Je od nás vzdálena 15 700 světelných let. S hvězdokupou M10, která je na obloze vzdálená 3° tvoří často vyhledávanou dvojici kulových hvězdokup v souhvězdí Hadonoše. + diff --git a/cs/dso/M/M12_100u150.md b/cs/dso/M/M12_100u150.md index 9a6aaf85b..15983e2dc 100644 --- a/cs/dso/M/M12_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M12_100u150.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 100/150 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.146431 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.146466 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:31:19.888163 --- -100x: M12 je skoro dvojčetem M10 ležící tři stupně na jihovýchod, ale je méně zhuštěná a má menší jádro. 10' halo je dobře rozlišitelné po rozhraní jádra. Hvězda 10,5mag leží 15'ZJZ a hvězda 11mag 14'JJV od centra kulové hvězdokupy. \ No newline at end of file +100x: M12 je skoro dvojčetem M10 ležící tři stupně na jihovýchod, ale je méně zhuštěná a má menší jádro. Její 10' halo je dobře rozlišitelné po rozhraní jádra. Hvězda 10,5mag leží 15'ZJZ a hvězda 11mag 14'JJV od centra kulové hvězdokupy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M13.md b/cs/dso/M/M13.md index 965e0aecb..a9d6e082a 100644 --- a/cs/dso/M/M13.md +++ b/cs/dso/M/M13.md @@ -4,19 +4,19 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.530939 -updated_by: danielkurtin@seznam.cz -updated_date: 2021-02-26 15:33:24.331777 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:43:36.651635 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M013.jpg) -Kulová hvězdokupa jasnosti 5,7mag, kterou objevil Edmund Halley v roce 1714. Když 1. června 1764 pozoroval Messier tuto hvězdokupu, zapsal si, že je to mlhovina bez hvězd, kruhovitá, jasná, má jádro jasnější než okraje a je viditelná v jednostopém dalekohledu. Obecně je považována za nejkrásnější kulovou hvězdokupu severní oblohy, jasnější jsou pouze Omega Centauri a 47 tucanae daleko na jihu. Hlavním důvodem, proč je M13 tak jasná, velká a dobře rozlišitelná i v menším dalekohledu, je, že od nás leží relativně blízko, asi 22 200 světelných let a její absolutní magnituda dosahuje -8,7. Její skutečný průměr je 150 ly a obsahuje několik set tisíc až milion hvězd. Věk hvězdokupy se odhaduje na 11.6 miliard let. V roce 1974 k ní byla vyslána (jako k prvnímu vesmírnému objektu) rádiová zpráva z observatoře v Arecibo. - -Během letních večerů, kdy u nás prochází zenitem, je na západní spojnici "květináče" vidět i pouhým okem jako malá mlhavá skvrnka o průměru čtvrt stupně. V triedru (nebo pouhým okem na vynikající obloze) se v její těsné blízkosti ukáže i dvojice postranních hvězd jasností 6,8mag a 7,3mag. Dalekohledem s průměrem objektivu minimálně 100 mm bychom se mohli pokusit v nepravidelných okrajových oblastech rozlišit jednotlivé hvězdy. Ty nejjasnější jsou červení obři 11. magnitudy. - -John Herschel označil vzhled této hvězdokupy jako "zakřivené větve podobné vlasům". Irský astronom William Parsons si zapsal: "singular lemující přívěsky větvicích ven z kruhovitého prostoru". William Herschel uvádí: "M13 je nejkrásnější hvězdokupa. Uprostřed je nesmírně nahuštěná a velmi bohatá. Nejhustší část z ní je kruh a má přibližně 2 nebo 1/2' v průměru, roztroušené hvězdy, které patří do hvězdokupy, se táhnou až na 8 nebo 9', ale jsou nepravidelné. " - - Větším dalekohledem máme o něco lepší šanci rozeznat tři, na hvězdy relativně chudé, linie, které dělí hvězdokupu na tři části. Nejnápadnější z nich je tmavý hák zařezávající se do kupy z jihovýchodní strany. Další dvě vcházejí do kupy ze severovýchodu a severozápadu. 200x zvětšení vytvoří jakoby 3D pohled: rozlišitelné blikající hvězdy jsou v popředí částečně jinak odlišné záře v pozadí. Asi 40 'SSV od M13 a zároveň od ní 2000 krát dále se také nachází nenápadná spirální galaxie NGC 6207 (11,6mag), na kterou se nesmíte zapomenout podívat, viditelná je již v 200 mm dalekohledu. - -Myzer: Zajímavé je na M13 použít větší zvětšení, párkrát jsem se o to ve svém 250 mm Dobsone pokusil: Kulovku mi nádherně ukázal 7 mm Nagler s TV barlow (342x). Hledáčkem Sky Surfer V jsem ji našel asi za pět sekund. Ačkoliv obraz při takto zvoleném vysokém zvětšení by kromě toho, že pozoruji tuto noc na terase a nejsou nejlepší pozorovací podmínky, mohl být lepší, byl stále použitelný. Kulová hvězdokupa M13 už nevypadala jako skutečná kompaktní kulová hvězdokupa, ale jako nějaká bohatá otevřená hvězdokupa rozlišitelná velmi dobře na jednotlivé hvězdy i ve svém jasném jádru. Navíc přestávala působit jako jeden celkový objekt, protože se v ní daly rozeznat přinejmenším tři na hvězdy chudé oblasti, které ji rozdělovaly na několik částí! Díky širokému zornému polu v něm zůstaly zároveň vidět i všechny okrajové hvězdy, které na mě už působily velmi uvolněným dojmem. Opravdu unikátní pohled na tuto známou kulovou hvězdokupu při vysokém zvětšení. - -Dominik: Já jsem si při pozorováních zapsal: Velká Herkulova hvězdokupa ukázala všechny detaily. V dobsone 350 při zvětšeních 114x a 285x a v dobsone 250 při zvětšení 277x se hvězdokupa rozdělila na pár částí, u jádra se dalo pozorovat výrazné ztmavnutí a z  hvězdokupy trčely známé ramena. - +![<]($IMG_DIR/dso/M013.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 5,7mag, kterou objevil Edmund Halley v roce 1714. Když 1. června 1764 pozoroval Messier tuto hvězdokupu, zapsal si, že je to mlhovina bez hvězd, kruhovitá, jasná, má jádro jasnější než okraje a je viditelná v jednostopém dalekohledu. Obecně je považována za nejkrásnější kulovou hvězdokupu severní oblohy, jasnější jsou pouze Omega Centauri a 47 tucanae daleko na jihu. Hlavním důvodem, proč je M13 tak jasná, velká a dobře rozlišitelná i v menším dalekohledu, je, že od nás leží relativně blízko, asi 22 200 světelných let a její absolutní magnituda dosahuje -8,7. Její skutečný průměr je 150 ly a obsahuje několik set tisíc až milion hvězd. Věk hvězdokupy se odhaduje na 11.6 miliard let. V roce 1974 k ní byla vyslána (jako k prvnímu vesmírnému objektu) rádiová zpráva z observatoře v Arecibo. + +Během letních večerů, kdy u nás prochází zenitem, je na západní spojnici "květináče" vidět i pouhým okem jako malá mlhavá skvrnka o průměru čtvrt stupně. V triedru (nebo pouhým okem na vynikající obloze) se v její těsné blízkosti ukáže i dvojice postranních hvězd jasností 6,8mag a 7,3mag. Dalekohledem s průměrem objektivu minimálně 100 mm bychom se mohli pokusit v nepravidelných okrajových oblastech rozlišit jednotlivé hvězdy. Ty nejjasnější jsou červení obři 11. magnitudy. + +John Herschel označil vzhled této hvězdokupy jako "zakřivené větve podobné vlasům". Irský astronom William Parsons si zapsal: " jednotlivé lemující přívěsky větvicí se ven z kruhovitého prostoru". William Herschel uvádí: "M13 je nejkrásnější hvězdokupa. Uprostřed je nesmírně nahuštěná a velmi bohatá. Nejhustší část z ní je kruh a má přibližně 2 nebo 2,5' v průměru, roztroušené hvězdy, které patří do hvězdokupy, se táhnou až na 8 nebo 9', ale jsou nepravidelné. " + + Větším dalekohledem máme o něco lepší šanci rozeznat tři, na hvězdy relativně chudé, linie, které dělí hvězdokupu na tři části. Nejnápadnější z nich je tmavý hák zařezávající se do kupy z jihovýchodní strany. Další dvě vcházejí do kupy ze severovýchodu a severozápadu. 200x zvětšení vytvoří jakoby 3D pohled: rozlišitelné blikající hvězdy jsou v popředí částečně jinak odlišné záře v pozadí. Asi 40 'SSV od M13 a zároveň od ní 2000 krát dále se také nachází nenápadná spirální galaxie NGC 6207 (11,6mag), na kterou se nesmíte zapomenout podívat, viditelná je již v 200 mm dalekohledu. + +Myzer: Zajímavé je na M13 použít větší zvětšení, párkrát jsem se o to ve svém 250 mm Dobsonu pokusil: Kulovku mi nádherně ukázal 7 mm Nagler s TV barlow (342x). Hledáčkem Sky Surfer V jsem ji našel asi za pět sekund. Ačkoliv obraz při takto zvoleném vysokém zvětšení by kromě toho, že pozoruji tuto noc na terase a nejsou nejlepší pozorovací podmínky, mohl být lepší, byl stále použitelný. Kulová hvězdokupa M13 už nevypadala jako skutečná kompaktní kulová hvězdokupa, ale jako nějaká bohatá otevřená hvězdokupa rozlišitelná velmi dobře na jednotlivé hvězdy i ve svém jasném jádru. Navíc přestávala působit jako jeden celkový objekt, protože se v ní daly rozeznat přinejmenším tři na hvězdy chudé oblasti, které ji rozdělovaly na několik částí! Díky širokému zornému poli v něm zůstaly zároveň vidět i všechny okrajové hvězdy, které na mě už působily velmi uvolněným dojmem. Opravdu unikátní pohled na tuto známou kulovou hvězdokupu při vysokém zvětšení. + +Dominik: Já jsem si při pozorováních zapsal: Velká Herkulova hvězdokupa ukázala všechny detaily. V dobsonu 350 při zvětšeních 114x a 285x a v dobsonu 250 při zvětšení 277x se hvězdokupa rozdělila na pár částí, u jádra se dalo pozorovat výrazné ztmavnutí a z  hvězdokupy trčela známé ramena. + diff --git a/cs/dso/M/M13_200u250.md b/cs/dso/M/M13_200u250.md index d1d100a7c..f55fb1192 100644 --- a/cs/dso/M/M13_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M13_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: 5 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:17.212675 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.212701 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:43:36.651809 --- -je jasnou zářící sférou hvězd s nahuštěnými jádrem, v jehož okolí pozorujeme tenčí, nepravidelné halo. Z jeho okrajů vybíhají proudy a řetězce hvězd ve všech směrech a M13 tak trochu připomíná hvězdici. 150x zvětšením rozlišíme stovky blikajících hvězd. \ No newline at end of file +je jasnou zářící sférou hvězd s nahuštěným jádrem, v jehož okolí pozorujeme tenčí, nepravidelné halo. Z jeho okrajů vybíhají proudy a řetězce hvězd ve všech směrech a M13 tak trochu připomíná hvězdici. 150x zvětšením rozlišíme stovky blikajících hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M16.md b/cs/dso/M/M16.md index 9b019cdd1..ea6a3b7d6 100644 --- a/cs/dso/M/M16.md +++ b/cs/dso/M/M16.md @@ -1,11 +1,11 @@ --- name: Orlí hmlovina rating: 10 -references: [1] Photo HST +references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.660802 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.660825 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:53:54.432056 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M016.jpg) -Otevřená hvězdokupa na rozhraní se souhvězdím Štítu v emisním komplexu nacházejícím se od nás 5 700 světelných let, v sousedním spirálovém rameni Střelec-Kýl. Nejjasnější hvězdy M16 jsou velmi horké a velmi svítivé a hlavně ony ozařují část mlhoviny, která dostala populární název Orlí mlhovina (IC 4703). Tyto hvězdy jsou členy otevřené hvězdokupy, která má 6 magnitudu a 8100 hvězd, některé její hvězdy můžeme rozlišit menším dalekohledem. Stáří se odhaduje na 1-2 milionu let. Celá oblast je místem s intenzivní tvorbou hvězd, v komplexu najdeme ojedinělé tmavé kruhové skvrny - globule, zhuštěné mračna považovány za zárodek hvězdného systému. Objekt je také zdrojem rádiových vln. +![<]($IMG_DIR/dso/M016.jpg) +Otevřená hvězdokupa na rozhraní se souhvězdím Štítu v emisním komplexu nacházejícím se od nás 5 700 světelných let, v sousedním spirálovém rameni Střelec-Kýl. Nejjasnější hvězdy M16 jsou velmi horké a velmi svítivé a hlavně ony ozařují část mlhoviny, která dostala populární název Orlí mlhovina (IC 4703). Tyto hvězdy jsou členy otevřené hvězdokupy, která má 6 magnitudu a 8100 hvězd, některé její hvězdy můžeme rozlišit menším dalekohledem. Stáří se odhaduje na 1-2 milionu let. Celá oblast je místem s intenzivní tvorbou hvězd, v komplexu najdeme ojedinělé tmavé kruhové skvrny - globule, zhuštěné mračna považovány za zárodek hvězdného systému. Objekt je také zdrojem rádiových vln. diff --git a/cs/dso/M/M17.md b/cs/dso/M/M17.md index 901475d98..c0634e928 100644 --- a/cs/dso/M/M17.md +++ b/cs/dso/M/M17.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.605158 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.605179 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:55:48.494700 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M017.jpg) -Jasná emisní mlhovina s rodícími se hvězdami pozorovaná na severním okraji souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Štítu v bohaté oblasti Mléčné dráhy na sever od M18 a M24. První záznam o jejím pozorování provedl na jaře roku 1746 de Cheseaux, nezávisle ji však objevil i Charles Messier v červnu téhož roku. V jejím nitru leží otevřená hvězdokupa NGC 6618 tvořena 35 velmi mladými hvězdami, hvězdokupa je vidět i pouhým okem. V dalekohledu je jasná mlhovina protkaná tmavými místy, která může v kráce soutěžit i s Velkou mlhovinou v Orionu. Leží ve vzdálenosti 5 700 světelných let. \ No newline at end of file +![<]($IMG_DIR/dso/M017.jpg) +Jasná emisní mlhovina s rodícími se hvězdami pozorovaná na severním okraji souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Štítu v bohaté oblasti Mléčné dráhy na sever od M18 a M24. První záznam o jejím pozorování provedl na jaře roku 1746 de Cheseaux, nezávisle ji však objevil i Charles Messier v červnu téhož roku. V jejím nitru leží otevřená hvězdokupa NGC 6618 tvořena 35 velmi mladými hvězdami, hvězdokupa je vidět i pouhým okem. V dalekohledu je jasná mlhovina protkaná tmavými místy, která může v kráse soutěžit i s Velkou mlhovinou v Orionu. Leží ve vzdálenosti 5 700 světelných let. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M17_100u150.md b/cs/dso/M/M17_100u150.md index cfb352cc2..fcd11f23b 100644 --- a/cs/dso/M/M17_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M17_100u150.md @@ -3,8 +3,8 @@ aperture: 100/150 rating: 5 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:16.753806 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.753844 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:55:48.494902 --- -Její hlavní část je podlouhlá mlžná oblast s příčkou, která se táhne 12'VJV-ZSZ. Slabší mlhovinový oblouky ležící západně připomínají svým tvarem číslo "2" a obklopují tmavou masu populární nazvanou "Rybí ústa". Hvězdokupa je slabě koncentrovaná, její 50 hvězd pokrývá 25'plochu. - +Její hlavní část je podlouhlá mlžná oblast s příčkou, která se táhne 12'VJV-ZSZ. Slabší mlhovinové oblouky ležící západně připomínají svým tvarem číslo "2" a obklopují tmavou masu populární nazvanou "Rybí ústa". Hvězdokupa je slabě koncentrovaná, její 50 hvězd pokrývá 25'plochu. + diff --git a/cs/dso/M/M17_300u350.md b/cs/dso/M/M17_300u350.md index ba5ef7807..b4581af45 100644 --- a/cs/dso/M/M17_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M17_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.367164 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.367196 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 08:55:48.495013 --- -100x: s O-III filtrem mlhovina dosahuje mnohem větší kontrast mezi tmavými a jasnějšími plochami jako Velká mlhovina v Orionu. Hlavní část je vyzdobena nepravidelnými rozšířeními na jihu. Západní část je mimořádně zajímavá, s mnoha chomáči a oblouky míchanými s tmavou masou ozdobenou zářícími hvězdami. O-III filtr také ukáže jinak neviditelné slabší části mlhoviny rozšířené na východ a jihozápad. Mlhovina může být také vypátrána severně od jejího příčky, kde se nachází i většina jasnějších členy otevřené hvězdokupy. Celkově v ní napočítáme přinejmenším 75 hvězd. \ No newline at end of file +100x: s O-III filtrem mlhovina dosahuje mnohem větší kontrast mezi tmavými a jasnějšími plochami jako Velká mlhovina v Orionu. Hlavní část je vyzdobena nepravidelnými rozšířeními na jihu. Západní část je mimořádně zajímavá, s mnoha chomáči a oblouky míchanými s tmavou masou ozdobenou zářícími hvězdami. O-III filtr také ukáže jinak neviditelné slabší části mlhoviny rozšířené na východ a jihozápad. Mlhovina může být také vypátrána severně od její příčky, kde se nachází i většina jasnějších členů otevřené hvězdokupy. Celkově v ní napočítáme přinejmenším 75 hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M20.md b/cs/dso/M/M20.md index 635b7aca9..04dd86883 100644 --- a/cs/dso/M/M20.md +++ b/cs/dso/M/M20.md @@ -4,15 +4,15 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.299947 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.299976 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 09:00:13.643122 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M020.jpg) -Kombinace emisní a reflexní mlhoviny objevena ještě před rokem 1750 Le Gentilem, v katalogu Ch. Messiera se objevila 5. června 1764. Název Trifid, jasné mlhoviny viditelné pouhým okem dva obloukového stupně severozápadně od mlhoviny Laguna, pochází od J. Herschela. Už v triedru se přemění na mlhavou elipsu uvnitř s pár hvězdami. Předpokládá se, že leží ve vzdálenosti asi 9 300 světelných let. - - - - - - - +![<]($IMG_DIR/dso/M020.jpg) +Kombinace emisní a reflexní mlhoviny objevena ještě před rokem 1750 Le Gentilem, v katalogu Ch. Messiera se objevila 5. června 1764. Název Trifid, jasné mlhoviny viditelné pouhým okem dva obloukové stupně severozápadně od mlhoviny Laguna, pochází od J. Herschela. Už v triedru se přemění na mlhavou elipsu uvnitř s pár hvězdami. Předpokládá se, že leží ve vzdálenosti asi 9 300 světelných let. + + + + + + + diff --git a/cs/dso/M/M31.md b/cs/dso/M/M31.md index 1bad024b6..60208a137 100644 --- a/cs/dso/M/M31.md +++ b/cs/dso/M/M31.md @@ -4,18 +4,18 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.077556 -updated_by: danielkurtin@seznam.cz -updated_date: 2021-01-26 15:39:00.745774 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 09:27:59.873837 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) -Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3,4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček. - -Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly). - -Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis. - -Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II. - -Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným okem pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem. - -Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palmě a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikálně se s největší pravděpodobností jedná o část nitřního pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník. \ No newline at end of file +![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) +Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3,4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček. + +Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly). + +Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobři, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis. + +Tak jako náš galaktický systém má své průvodce v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Z deseti známých je v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několik. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Výzvou je především dvojice And I a And II. + +Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným okem pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem. + +Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palmě a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikálně se s největší pravděpodobností jedná o část vnitřního pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláček. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M31_300u350.md b/cs/dso/M/M31_300u350.md index bcfde0bdc..8421a6c50 100644 --- a/cs/dso/M/M31_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M31_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.544012 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-10-24 12:11:20.164147 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 09:27:59.874036 --- -75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78). +75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštěným jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou stelární objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78). diff --git a/cs/dso/M/M32.md b/cs/dso/M/M32.md index 673746c1f..0b74f60e5 100644 --- a/cs/dso/M/M32.md +++ b/cs/dso/M/M32.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:05.963614 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:05.963637 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 09:30:07.622654 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M032.jpg) -Malá a hustá eliptická galaxie objevená Le Gentilem v roce 1749, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě. Patří tedy rovněž do Místní skupiny galaxií a je jednou z našich nejbližších eliptických galaxií. Její průměr je pouhých 6 000 světelných let. Sestává ze starých slabých červených a žlutých hvězd, je prakticky bez plynu a prachu, což je typické pro eliptické systémy. Zajímavé je, že neobsahuje žádnou kulovou hvězdokupu. Je výrazně kulová a dosahuje jasnost 8,1mag. Je vidět už v triedru 7×50 jako mlhavá hvězda, snadno viditelnou se stává již v dalekohledu s průměrem objektivu přibližně 100 mm. Ve větších dalekohledech neukáže už příliš mnoho detailů. - +![<]($IMG_DIR/dso/M032.jpg) +Malá a hustá eliptická galaxie objevená Le Gentilem v roce 1749, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě. Patří tedy rovněž do Místní skupiny galaxií a je jednou z našich nejbližších eliptických galaxií. Její průměr je pouhých 6 000 světelných let. Sestává ze starých slabých červených a žlutých hvězd, je prakticky bez plynu a prachu, což je typické pro eliptické systémy. Zajímavé je, že neobsahuje žádnou kulovou hvězdokupu. Je výrazně kulová a dosahuje jasnost 8,1mag. Je vidět už v triedru 7×50 jako mlhavá hvězda, snadno viditelnou se stává již v dalekohledu s průměrem objektivu přibližně 100 mm. Ve větších dalekohledech neukáže už příliš mnoho detailů. + diff --git a/cs/dso/M/M32_400u500.md b/cs/dso/M/M32_400u500.md index 9885c9dc3..ce2076360 100644 --- a/cs/dso/M/M32_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M32_400u500.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/500 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.210886 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.210921 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 09:30:07.622846 --- -100x: M32 se objevuje jasnější než je její přiřazena magnituda, s planoucím jádrem obklopeným 5'x3' halem prodlouženým SSZ-JJV. Světlo M31 proniká k jihovýchodnímu rohu zorného pole než blížící se východ Slunce. Galaxie je velmi odolná vůči velkým zvětšením, ale už neodhalí další detaily. \ No newline at end of file +100x: M32 se objevuje jasnější než je její přiřazena magnituda, s planoucím jádrem obklopeným 5'x3' halem prodlouženým SSZ-JJV. Světlo M31 proniká k jihovýchodnímu rohu zorného pole jako blížící se východ Slunce. Galaxie je velmi odolná vůči velkým zvětšením, ale už neodhalí další detaily. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M49.md b/cs/dso/M/M49.md index 6188ee9f0..8cadb8032 100644 --- a/cs/dso/M/M49.md +++ b/cs/dso/M/M49.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.667975 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.667999 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:03:50.251814 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M049.jpg) -Charles Messier objevil tuto galaxii 19. února 1771. M49 je obří eliptickou galaxií, jednou z největších a nejsvítivějších členy kupy Coma-Virgo. Vzdálená je 56 milionů světelných let a absolutní magnitudu dosahuje -23,1. O velikosti galaxie vypovídá i rozsáhlé halo z kupových hvězdokup, které číta na 5.000 členů. Kulové hvězdokupy jsou většími amatérskými dalekohledy rozlišitelné v galaxiích místní skupiny, příkladem budiž kulová hvězdokupa G1 u M31. Galaxie v kupě galaxií v Paně ale leží minimálně 20x dále než M31. V tomto případě bysme na vizuální rozlišení kulových hvězdokup v naší nejbližší galaktické kupě potřebovali dalekohled se zrcadlem v řádu několika metrů. \ No newline at end of file +![<]($IMG_DIR/dso/M049.jpg) +Charles Messier objevil tuto galaxii 19. února 1771. M49 je obří eliptickou galaxií, jednou z největších a nejsvítivějších členy kupy Coma-Virgo. Vzdálená je 56 milionů světelných let a absolutní magnitudu dosahuje -23,1. O velikosti galaxie vypovídá i rozsáhlé halo z kulových hvězdokup, které číta na 5.000 členů. Kulové hvězdokupy jsou většími amatérskými dalekohledy rozlišitelné v galaxiích místní skupiny, příkladem budiž kulová hvězdokupa G1 u M31. Galaxie v kupě galaxií v Paně ale leží minimálně 20x dále než M31. V tomto případě bychom na vizuální rozlišení kulových hvězdokup v naší nejbližší galaktické kupě potřebovali dalekohled se zrcadlem v řádu několika metrů. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M50.md b/cs/dso/M/M50.md index 1244c9481..e1a95b8b1 100644 --- a/cs/dso/M/M50.md +++ b/cs/dso/M/M50.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: [1] Photo Wikisky created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.318486 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.318517 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:05:21.588404 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M050.jpg) -Nejkrásnější otevřená hvězdokupa v souhvězdí, nachází se v jeho západní části, v třetinové vzdálenosti od Síria k Prokyon. Během dobré noci je jako mlhavá skvrna o jasnosti 5,9mag vidět i pouhým okem. V triedru se promění na jasnou, velkou a zhruba kruhovou koncentraci natištěných hvězd, z nichž 10 dokážeme rozlišit. Vypadá to tak, že poprvé si ji na obloze všiml G. D. Cassini někdy před rokem 1711, v každém případě ji našel i Charles Messier 5. dubna 1772, během pozorování komety v tom roce. M50 je od nás vzdálena 2 900 světelných let. - +![<]($IMG_DIR/dso/M050.jpg) +Nejkrásnější otevřená hvězdokupa v souhvězdí, nachází se v jeho západní části, v třetinové vzdálenosti od Síria k Prokyon. Během dobré noci je jako mlhavá skvrna o jasnosti 5,9mag vidět i pouhým okem. V triedru se promění na jasnou, velkou a zhruba kruhovou koncentraci natištěných hvězd, z nichž 10 dokážeme rozlišit. Vypadá to tak, že poprvé si ji na obloze všiml G. D. Cassini někdy před rokem 1711, v každém případě ji našel i Charles Messier 5. dubna 1772, během pozorování komety v tom roce. M50 je od nás vzdálena 2 900 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M50_300u350.md b/cs/dso/M/M50_300u350.md index 19123025a..d28799e4c 100644 --- a/cs/dso/M/M50_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M50_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.683536 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.683573 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:05:21.588677 --- -75x: velké, nádherné nahromadění jasných hvězd v bohatém hvězd poli. Napočítáme jejich přinejmenším 150 v rozmezí 8-14mag. Nejjasnější hvězda 7,8mag je nápadná v jižní části, protože má červenooranžovou barvu a pěkně kontrastuje s státnich bílými až modrými hvězdami. Z východního rozhraní se táhne proud hvězd na jihovýchod. \ No newline at end of file +75x: velké, nádherné nahromadění jasných hvězd v bohatém hvězd poli. Napočítáme jejich přinejmenším 150 v rozmezí 8-14mag. Nejjasnější hvězda 7,8mag je nápadná v jižní části, protože má červenooranžovou barvu a pěkně kontrastuje s ostatními bílými až modrými hvězdami. Z východního rozhraní se táhne proud hvězd na jihovýchod. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M57.md b/cs/dso/M/M57.md index f028cf002..28c3155f9 100644 --- a/cs/dso/M/M57.md +++ b/cs/dso/M/M57.md @@ -4,10 +4,10 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.019349 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-10-24 09:07:05.027566 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:13:08.666185 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M057.jpg) -Klenot mezi planetárními mlhovinami, snadno dohledatelný, protože leží napůl cesty mezi hvězdami Sheliak a Sulaphat. Byla objevena Ch. Messierem r. 1779, při hledání komet. Tušit ji můžeme už v triedru jako objekt podobný hvězdě. Mlhovina je vzdálena 2600ly, plynový obal mlhoviny se rozpíná do okolí rychlostí asi 20 km za sekundu. Předpokládá se, že vznikla před 20 000 lety. Centrální hvězda, bilý trpaslík, dosahuje 13,4mag a je za výborného seeingu a vhodném zvětšení viditelný už v 250mm dalekohledu. - - Myzer: Centrální hvězdu jsem viděl na La Palme, která se může pochlubit prvotřídním seeingem, nezbytným pro pozorování tohoto těžkého objektu. U nás pozorování vypadají spíše takto: Prstenec byl i při 342x zvětšení ostrý, ale zároveň jemný, jakoby se rozplýval v zorném poli (pečlivého pohledem se dala tušit jeho struktura a že není homogenní). Jeho vnitřek není tmavý, ale má kouřově šedou barvu. Blízko okraje planetárky leží hvězda dvanácté magnitudy, která vypadá jako maličký dobře zaostřený bod a přispívá tak ke kráse celého objektu. Centrální hvězdu jsem nepozoroval, ani jednou se mi nezdálo, že by uprostřed něco bliklo. Na druhé straně to mohu chápat pozitivně v tom smyslu, že jsem si tam žádnou hvězdu uměle nedomyslel a mohu věřit svým očím. +![<]($IMG_DIR/dso/M057.jpg) +Klenot mezi planetárními mlhovinami, snadno dohledatelný, protože leží napůl cesty mezi hvězdami Sheliak a Sulaphat. Byla objevena Ch. Messierem r. 1779, při hledání komet. Tušit ji můžeme už v triedru jako objekt podobný hvězdě. Mlhovina je vzdálena 2600ly, plynový obal mlhoviny se rozpíná do okolí rychlostí asi 20 km za sekundu. Předpokládá se, že vznikla před 20 000 lety. Centrální hvězda, bilý trpaslík, dosahuje 13,4mag a je za výborného seeingu a vhodném zvětšení viditelný už v 250mm dalekohledu. + + Myzer: Centrální hvězdu jsem viděl na La Palme, která se může pochlubit prvotřídním seeingem, nezbytným pro pozorování tohoto těžkého objektu. U nás pozorování vypadají spíše takto: Prstenec byl i při 342x zvětšení ostrý, ale zároveň jemný, jakoby se rozplýval v zorném poli (pečlivého pohledem se dala tušit jeho struktura a že není homogenní). Jeho vnitřek není tmavý, ale má kouřově šedou barvu. Blízko okraje planetárky leží hvězda dvanácté magnitudy, která vypadá jako maličký dobře zaostřený bod a přispívá tak ke kráse celého objektu. Centrální hvězdu jsem nepozoroval, ani jednou se mi nezdálo, že by uprostřed něco bliklo. Na druhé straně to mohu chápat pozitivně v tom smyslu, že jsem si tam žádnou hvězdu uměle nedomyslel a mohu věřit svým očím. diff --git a/cs/dso/M/M57_300u350.md b/cs/dso/M/M57_300u350.md index 1d7a40dd1..626853047 100644 --- a/cs/dso/M/M57_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M57_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: 5 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:16.787325 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-10-24 09:07:05.027827 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:13:08.666461 --- -V 350 mm dalekohledu je skutečně nádherným objektem, jasný oválný kouřový prsten je ve středu vyplněn slabou mlhou. Za ideálních podmínek, při excelentním seeingu, v něm může být viděna slabá centrální hvězda. Při velkém zvětšení jsou rozhraní prstenu zjevně mlhavé a mohou být spatření nějaké nepatrné změny v plošné jasnosti. +V 350 mm dalekohledu je skutečně nádherným objektem, jasný oválný kouřový prsten je ve středu vyplněn slabou mlhou. Za ideálních podmínek, při excelentním seeingu, v něm může být viděna slabá centrální hvězda. Při velkém zvětšení jsou rozhraní prstenu zjevně mlhavé a mohou být spatřeny nějaké nepatrné změny v plošné jasnosti. diff --git a/cs/dso/M/M65.md b/cs/dso/M/M65.md index e839ddf5b..f4c01e72d 100644 --- a/cs/dso/M/M65.md +++ b/cs/dso/M/M65.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.768927 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2021-01-19 20:23:57.948539 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:22:16.343622 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg) -Spirální galaxie nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21' vzdálená M66 byla objevena P. Méchainem v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 31Mly a její velikost je jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31Mly vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I. +![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg) +Spirální galaxie nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21' vzdálená M66 byla objevena P. Méchainem v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 31Mly a její velikost je jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31Mly vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I. diff --git a/cs/dso/M/M65_200u250.md b/cs/dso/M/M65_200u250.md index 55055b073..138162da4 100644 --- a/cs/dso/M/M65_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M65_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.700934 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.700955 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:22:16.343787 --- -100x: M65 je pěknou, jasnou galaxií prodlouženou 7'x2, halo je skvrnité a nestejně jasné v jeho severní části. Hořící jádro se zužuje ke kruhovým koncem. Hvězda 12mag leží 2'JJZ a hvězda 13mag zase 2' SV od centra galaxie. \ No newline at end of file +100x: M65 je pěknou, jasnou galaxií prodlouženou 7'x2, halo je skvrnité a nestejně jasné v jeho severní části. jasné jádro se zužuje ke kruhovým koncům. Hvězda 12mag leží 2'JJZ a hvězda 13mag zase 2' SV od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M77.md b/cs/dso/M/M77.md index e1f051a86..44693b4b5 100644 --- a/cs/dso/M/M77.md +++ b/cs/dso/M/M77.md @@ -4,13 +4,13 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.469929 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.469949 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:40:24.510453 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M077.jpg) -Nejjasnější galaxie (8,9mag) souhvězdí Velryby a výrazný představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu skrývá černou díru. Ve spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vykolení atd hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik desítek až stovek hmotností Slunce. - -Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi galaxiemi ve vesmíru je 1-2 %. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,1mag). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím, u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierova katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 47 milionů světelných let. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/M077.jpg) +Nejjasnější galaxie (8,9mag) souhvězdí Velryby a výrazný představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu skrývá černou díru. Ve spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vyvržení hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik desítek až stovek hmotností Slunce. Rychlost těchto proudů je několik stovek kilometrů za sekundu. + +Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi galaxiemi ve vesmíru je 1-2 %. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,1mag). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím, u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierova katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 47 milionů světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/M/M77_400u500.md b/cs/dso/M/M77_400u500.md index f875aea6d..004b1a7a3 100644 --- a/cs/dso/M/M77_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M77_400u500.md @@ -3,8 +3,8 @@ aperture: 400/500 rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:15.823637 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:15.823654 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:40:24.510694 --- -450x, 6m5+ +450x, 6m5+ Za vynikajících podmínek může být vizuálně viditelná dvojitá struktura M 77. Vnitřní spirální ramena jsou velmi malá, ale jasná. Točí se kolem malého jádra. Jižní konec ramene končí malým zjasněním. Vnější spirály jsou v oblasti výrazně slabší a nejsou spojeny s vnotřní částí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M81.md b/cs/dso/M/M81.md index 0030456b0..2782874da 100644 --- a/cs/dso/M/M81.md +++ b/cs/dso/M/M81.md @@ -4,13 +4,13 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.364023 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.364043 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:45:50.129683 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M081.jpg) -Známá spirální galaxie v severní části souhvězdí, která byla s nedalekou gravitačně vázanou M82 objevena v roce 1772 J. E. Bodem. Charles Messier je přidal do svého katalogu v únoru 1781. Obě jsou nejjasnějšími představiteli v malé skupině galaxií ve Velké medvědici, která zahrnuje zhruba 12 galaxií, nazvané Skupina galaxií M81. Vzdálenost centra této kupy je asi 10 milionů světelných let, čímž je po kupě galaxií v Sochaři vzdálené 8 milionů světelných let, nejbližší skupinou galaxií k Místní skupině. Kromě M82 zahrnuje například NGC 2976 a NGC 3077 - také z Velké medvědice, NGC 2366 s NGC 2403 ze Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Skutečný průměr M81 dosahuje 70 000 světelných let. V roce 1993 v ní byla pozorována jedna supernova. - -Odlišný tvar M81 a M82 je evidentní již v triedru 10×50: M81 je oválná, M82 je více protáhlá. Obě patří k nejjasnějším galaxiím na obloze. M81 je také jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem, tedy jen tak bez dalekohledu. Před tímto náročným pozorováním má cenu si poznamenat, že galaxie má celkovou jasnost 6,9mag, její plošná jasnost ale bude ještě o něco slabší. V důsledku toho, identifikování podobně slabých hvězd bude nezbytné pro její správné rozpoznání. Při svém prvním pokusu se ale předem připravte k nezdaru. M81 je totiž součástí řetězce slabých hvězd, který začíná stálicí 24 Ursa Majoris. Abychom tedy nabyli pevné přesvědčení, že M81 skutečně vidíme a abychom si byli jisti, že se vyznáme v zmatku slabých hvězd, musíme nejdříve některé tyto hvězdy po pořádku přesně identifikovat. Postupovat systémem podívat se nahoru a jednoduše říci: "Ano, já ji vidím", není správné. - -Začneme hvězdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a půl stupně západně od galaxie a budeme pokračovat hvězdou HD 89343 (V = 6,0) na východním konci řetězce. Mezi nimi by měly být vidět (blýsknout se je lepší slovo) přinejmenším tři na hvězdy podobné objekty. První, hned západně od HD 89343, je stálice HD 87703 (V = 7,1). Pokud není bez váhání viditelná zhruba 25% z celkového pozorovacího času, pravděpodobně je M81 mimo dosah. Mnohem těžší (10% z celkového času) je rozpoznatelná skupinka hvězd tvořena HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), která vypadá jako jeden objekt. Díky zmíněným třem hvězdám bude jeho celková jasnost V = 6,8, ale jeho rozloha způsobuje, že plošná jasnost bude menší než jedna hvězda téže magnitudy, což dělá skupinku těžší identifikovatelnou. Třetí objekt, viditelný na správném místě pouze 5-10% z celkového času bočním pohledem, je galaxie M81! I když se to snadno říká, neměla by vypadat jako obyčejná hvězda, ale připomínat spíše sotva viditelného nestelárneho člena vzdálené galaktické kupy ve velkém dalekohledu. Její polohu je vhodné si ověřit ještě i určením další hvězdy HD 85828 (V = 7,7), nacházející se 40' jižně od ní. - +![<]($IMG_DIR/dso/M081.jpg) +Známá spirální galaxie v severní části souhvězdí, která byla s nedalekou gravitačně vázanou M82 objevena v roce 1772 J. E. Bodem. Charles Messier je přidal do svého katalogu v únoru 1781. Obě jsou nejjasnějšími představiteli v malé skupině galaxií ve Velké medvědici, která zahrnuje zhruba 12 galaxií, nazvané Skupina galaxií M81. Vzdálenost centra této kupy je asi 10 milionů světelných let, čímž je po kupě galaxií v Sochaři vzdálené 8 milionů světelných let, nejbližší skupinou galaxií k Místní skupině. Kromě M82 zahrnuje například NGC 2976 a NGC 3077 - také z Velké medvědice, NGC 2366 s NGC 2403 ze Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Skutečný průměr M81 dosahuje 70 000 světelných let. V roce 1993 v ní byla pozorována jedna supernova. + +Odlišný tvar M81 a M82 je evidentní již v triedru 10×50: M81 je oválná, M82 je více protáhlá. Obě patří k nejjasnějším galaxiím na obloze. M81 je také jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem, tedy jen tak bez dalekohledu. Před tímto náročným pozorováním má cenu si poznamenat, že galaxie má celkovou jasnost 6,9mag, její plošná jasnost ale bude ještě o něco slabší. V důsledku toho, identifikování podobně slabých hvězd bude nezbytné pro její správné rozpoznání. Při svém prvním pokusu se ale předem připravte k nezdaru. M81 je totiž součástí řetězce slabých hvězd, který začíná stálicí 24 Ursa Majoris. Abychom tedy nabyli pevné přesvědčení, že M81 skutečně vidíme a abychom si byli jisti, že se vyznáme v zmatku slabých hvězd, musíme nejdříve některé tyto hvězdy po pořádku přesně identifikovat. Postupovat systémem podívat se nahoru a jednoduše říci: "Ano, já ji vidím", není správné. + +Začneme hvězdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a půl stupně západně od galaxie a budeme pokračovat hvězdou HD 89343 (V = 6,0) na východním konci řetězce. Mezi nimi by měly být vidět (blýsknout se je lepší slovo) přinejmenším tři na hvězdy podobné objekty. První, hned západně od HD 89343, je stálice HD 87703 (V = 7,1). Pokud není bez váhání viditelná zhruba 25% z celkového pozorovacího času, pravděpodobně je M81 mimo dosah. Mnohem těžší (10% z celkového času) je rozpoznatelná skupinka hvězd tvořena HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), která vypadá jako jeden objekt. Díky zmíněným třem hvězdám bude jeho celková jasnost V = 6,8, ale jeho rozloha způsobuje, že plošná jasnost bude menší než jedna hvězda téže magnitudy, což dělá skupinku těžší identifikovatelnou. Třetí objekt, viditelný na správném místě pouze 5-10% z celkového času bočním pohledem, je galaxie M81! I když se to snadno říká, neměla by vypadat jako obyčejná hvězda, ale připomínat spíše sotva viditelného nestelárneho člena vzdálené galaktické kupy ve velkém dalekohledu. Její polohu je vhodné si ověřit ještě i určením další hvězdy HD 85828 (V = 7,7), nacházející se 40' jižně od ní. + diff --git a/cs/dso/M/M81_400u500.md b/cs/dso/M/M81_400u500.md index 680befd18..7e808a191 100644 --- a/cs/dso/M/M81_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M81_400u500.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/500 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.670373 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.670395 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:45:50.129920 --- -150x: Velkolepá galaxie! M81 se rozprostírá přes celé zorné pole. Její halo je vypouklý ovál, jehož okraj je slabší plošné jasnosti, ale může se rozšířit při pohledu periferním viděním. Bočním pohledem můžeme zpozorovat široké, mlhavé a nezřetelné spirální ramena: na JJV od jádra, se nachází tenká spirálová rys, oddělená od něj tmavou mezerou. Spirálové rameno SSZ od jádra je širší a mnohem kratší. Dvě atraktivní dvojhvězdy leží JJZ od galaxie: ADS 7565 je atraktivním párem hvězd 10,9mag v odstupu 9 "a ADS 7566 je velmi těsným párem hvězd 9,5mag v odstupu 2,1". \ No newline at end of file +150x: Velkolepá galaxie! M81 se rozprostírá přes celé zorné pole. Její halo je vypouklý ovál, jehož okraj je slabší plošné jasnosti, ale může se rozšířit při pohledu periferním viděním. Bočním pohledem můžeme zpozorovat široké, mlhavé a nezřetelné spirální ramena: na JJV od jádra, se nachází tenká spirálová struktura, oddělená od něj tmavou mezerou. Spirálové rameno SSZ od jádra je širší a mnohem kratší. Dvě atraktivní dvojhvězdy leží JJZ od galaxie: ADS 7565 je atraktivním párem hvězd 10,9mag v odstupu 9 "a ADS 7566 je velmi těsným párem hvězd 9,5mag v odstupu 2,1". \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M83.md b/cs/dso/M/M83.md index 388886185..47beda9d9 100644 --- a/cs/dso/M/M83.md +++ b/cs/dso/M/M83.md @@ -4,10 +4,10 @@ rating: 10 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.558643 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2021-01-18 17:30:09.839427 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:48:01.532051 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M083.jpg) -Nádherná galaxie jižní oblohy, která v přiměřeně velkém dalekohledu ukáže jasné jádro s příčkou, kolem níž se točí spirální ramena. Díky své jasnosti 7,6mag patří sice k nejjasnějším galaxiím, ale je dost rozlehlá a nachází se značně na jihu, téměř na rozhraní s rozlehlým souhvězdím Kentaur. Z oblastí, kde vystupuje vysoko nad obzor, je při dobrých pozorovacích podmínkách viditelná i triedru, při excelentních podmínkách i pouhým okem. - -M83 objevil NL de Lacaille v roce 1752 objevil na Mysy Dobré naděje, Messier ji přidal do katalogu až v březnu 1781. Svou vzdáleností 22 milionů světelných let patří k našim bližším galaxiím a je součástí galaktické kupy Centaurus, spolu s NGC 4945, NGC 5102 a NGC 5253, které se nacházejí právě v tomto jižním souhvězdí, as NGC 5068, která se nachází v Panně o něco severněji. Její absolutní magnituda -21,6 odpovídá svítivosti 36 bilionům Sluncí. Skutečný průměr dosahuje přes 100 000 světelných let. Za posledních 60 let v M83 vzplanuly čtyři supernovy. +![<]($IMG_DIR/dso/M083.jpg) +Nádherná galaxie jižní oblohy, která v přiměřeně velkém dalekohledu ukáže jasné jádro s příčkou, kolem níž se točí spirální ramena. Díky své jasnosti 7,6 mag patří sice k nejjasnějším galaxiím, ale je dost rozlehlá a nachází se značně na jihu, téměř na rozhraní s rozlehlým souhvězdím Kentaur. Z oblastí, kde vystupuje vysoko nad obzor, je při dobrých pozorovacích podmínkách viditelná i triedru, při excelentních podmínkách i pouhým okem. + +M83 objevil NL de Lacaille v roce 1752 objevil na Mysy Dobré naděje, Messier ji přidal do katalogu až v březnu 1781. Svou vzdáleností 22 milionů světelných let patří k našim bližším galaxiím a je součástí galaktické kupy Centaurus, spolu s NGC 4945, NGC 5102 a NGC 5253, které se nacházejí právě v tomto jižním souhvězdí, as NGC 5068, která se nachází v Panně o něco severněji. Její absolutní magnituda -21,6 odpovídá svítivosti 36 bilionům Sluncí. Skutečný průměr dosahuje přes 100 000 světelných let. Za posledních 60 let v M83 vzplanuly čtyři supernovy. diff --git a/cs/dso/M/M83_200u250.md b/cs/dso/M/M83_200u250.md index 6e11eb171..e629b6907 100644 --- a/cs/dso/M/M83_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M83_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: 5 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:17.744285 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2021-01-18 17:34:11.053555 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:48:01.532225 --- -V dalekohledu tvoří tato nádherná galaxie velký trojúhelník s hvězdou 7mag na východě a hvězdou 6mag na severovýchodě. M83 má jasné kruhové jádro umístěno v příčce, z níž obou konců se točí spirální ramena. Rameno ze severovýchodního konce příčky se točí na východ a potom na jih, rameno z jihozápadního konce příčky se točí západně a potom na sever. Bočním pohledem se tyto dvě spirální ramena točí jakoby jedno do druhého. Oblasti mezi nimi jsou ozdobeny velmi slabě viditelnými, ale ve skutečnosti obrovskými emisními oblastmi. +V dalekohledu tvoří tato nádherná galaxie velký trojúhelník s hvězdou 7mag na východě a hvězdou 6mag na severovýchodě. M83 má jasné kruhové jádro umístěno v příčce, z níž obou konců se točí spirální ramena. Rameno ze severovýchodního konce příčky se točí na východ a potom na jih, rameno z jihozápadního konce příčky se točí západně a potom na sever. Bočním pohledem se tyto dvě spirální ramena točí jakoby jedno do druhého. Oblasti mezi nimi jsou ozdobeny velmi slabě viditelnými, ale ve skutečnosti obrovskými emisními oblastmi. diff --git a/cs/dso/M/M83_300u350.md b/cs/dso/M/M83_300u350.md index 2ea7fd88c..7bf3396dc 100644 --- a/cs/dso/M/M83_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M83_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.600700 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2021-01-18 17:28:25.420300 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:48:01.532305 --- -125x: M83 je pěknou "face-on" galaxií s jasným oválným jádrem s příčkou obklopenou zajímavě spirálovou podobou. Rameno, které začíná ze severovýchodního konce příčky se točí napříč 90 stupňů a končí jižně od středu galaxie. Rameno, které začíná z jihozápadního konce příčky se obtáčí kolem celé severní strany galaxie až na východ. Spirální ramena jsou dělené tenkými tmavými liniemi, z nichž nejnápadnější leží SSV a JJZ od příčky - jsou to patrné stopy prachu. Do galaxie se promítá několik předních hvězd z naší Galaxie, okolní hvězdné pole je nejbohatší na jihu a jihovýchodě. +125x: M83 je pěknou "face-on" galaxií s jasným oválným jádrem s příčkou obklopenou zajímavě spirálovou podobou. Rameno, které začíná ze severovýchodního konce příčky se točí napříč 90 stupňů a končí jižně od středu galaxie. Rameno, které začíná z jihozápadního konce příčky se obtáčí kolem celé severní strany galaxie až na východ. Spirální ramena jsou dělené tenkými tmavými liniemi, z nichž nejnápadnější leží SSV a JJZ od příčky - jsou to patrné stopy prachu. Do galaxie se promítá několik hvězd z naší Galaxie, okolní hvězdné pole je nejbohatší na jihu a jihovýchodě. diff --git a/cs/dso/M/M84.md b/cs/dso/M/M84.md index b5c379e7a..df7e932f9 100644 --- a/cs/dso/M/M84.md +++ b/cs/dso/M/M84.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.729439 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.729458 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:49:04.578842 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M084.jpg) -M84 představuje začátek Markarian řetízky galaxií, která se od ní vine nejprve na východ a pak na severovýchod až k M88 ve vlasech Bereniky. Galaxii spolu s blízkou M86 objevil 18. března 1781 Charles Messier. M84 je obrovským eliptickým členem galaktické kupy Coma-Virgo, nachází se přímo v jejím srdci. Pokud se M84 nachází ve vzdálenosti 65 miliónů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -22,4. Patří rovněž ke galaxiím s největším nahuštěním hmoty. Známý je také její rozsáhlý systém kulových hvězdokup. Její jasnost se pohybuje kolem 9. magnitudy. - +![<]($IMG_DIR/dso/M084.jpg) +M84 představuje začátek Markarianova řetízku galaxií, která se od ní vine nejprve na východ a pak na severovýchod až k M88 ve vlasech Bereniky. Galaxii spolu s blízkou M86 objevil 18. března 1781 Charles Messier. M84 je obrovským eliptickým členem galaktické kupy Coma-Virgo, nachází se přímo v jejím srdci. Pokud se M84 nachází ve vzdálenosti 65 miliónů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -22,4. Patří rovněž ke galaxiím s největším nahuštěním hmoty. Známý je také její rozsáhlý systém kulových hvězdokup. Její jasnost se pohybuje kolem 9. magnitudy. + diff --git a/cs/dso/M/M86.md b/cs/dso/M/M86.md index 1c585e04c..e2217cc1d 100644 --- a/cs/dso/M/M86.md +++ b/cs/dso/M/M86.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.638686 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.638707 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:50:08.438922 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M086.jpg) -M86 a M84 objevil Charles Messier 18. března 1781. Tento jasný pár galaxií leží ve směru srdce galaktické kupy Coma-Virgo, M86 se pravděpodobně nachází o něco blíže než M84. S předpokladem, že leží ve vzdálenosti 50 milonů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -22,1. Pravděpodobně je výsledkem středu dvou nebo více velkých eliptických galaxií, které se dostaly příliš blízko sebe. - +![<]($IMG_DIR/dso/M086.jpg) +M86 a M84 objevil Charles Messier 18. března 1781. Tento jasný pár galaxií leží ve směru srdce galaktické kupy Coma-Virgo, M86 se pravděpodobně nachází o něco blíže než M84. S předpokladem, že leží ve vzdálenosti 50 milonů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -22,1. Pravděpodobně je výsledkem střetu dvou nebo více velkých eliptických galaxií, které se dostaly příliš blízko sebe. + diff --git a/cs/dso/M/M87.md b/cs/dso/M/M87.md index 5e83ec539..f31f0d9c9 100644 --- a/cs/dso/M/M87.md +++ b/cs/dso/M/M87.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.625196 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.625217 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:52:28.421956 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M087.jpg) -Obrovská eliptická galaxie ztotožněna se silným rádiovým zdrojem Virgo A, vůbec jedna z nejmohutnějších galaxií, o které víme. Objevil ji Charles Messier v roce 1781. Z jejího jádra vytryskávají směrem na severovýchod proudy materiálu délky 4 000 světelných let. Má rozsáhlý systém kulových hvězdokup, dalekohled o průměru 5 metrů z nich objeví asi 4 000 obklopujících tuto galaxii. M87 leží skoro uprostřed galaktické kupy Coma-Virgo, 65 miliónů světelných let daleko. - +![<]($IMG_DIR/dso/M087.jpg) +Obrovská eliptická galaxie ztotožněna se silným rádiovým zdrojem Virgo A, vůbec jedna z nejmohutnějších galaxií, o které víme. Objevil ji Charles Messier v roce 1781. Z jejího jádra vytryskávají směrem na severovýchod proudy materiálu délky 4 000 světelných let. Má rozsáhlý systém kulových hvězdokup, dalekohled o průměru 5 metrů z nich objeví asi 4 000 obklopujících tuto galaxii. M87 leží skoro uprostřed galaktické kupy Coma-Virgo, 65 miliónů světelných let daleko. + diff --git a/cs/dso/M/M87_300u350.md b/cs/dso/M/M87_300u350.md index bf8b78780..e6cc758f4 100644 --- a/cs/dso/M/M87_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M87_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.410917 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.410950 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:52:28.422139 --- -M87 je jasnou svítivou 4'guľou s centrální oblastí, která se zdá být v jádru trochu jasnější. Okolní pole neobsahuje jasné hvězdy, hvězda 14mag leží 3'na severovýchod od galaxie. \ No newline at end of file +M87 je jasná , kulového tvaru o průměru asi 4', s centrální oblastí, která se zdá být v jádru trochu jasnější. Okolní pole neobsahuje jasné hvězdy, hvězda 14mag leží 3'na severovýchod od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M90.md b/cs/dso/M/M90.md index c1f1b17c8..f8100561f 100644 --- a/cs/dso/M/M90.md +++ b/cs/dso/M/M90.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.578792 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.578816 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:54:30.772734 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M090.jpg) -Tuto galaxii objevil 18. března 1781 Charles Messier. Je jednou z velkých spirálních galaxií v jádru kupy Coma-Virgo a jednou z galaxií, které vykazují modrý posun. Ten naznačuje, že M90 ​​je trochu blíž než 65 miliónů světelných let vzdálené centrum galaktické superkupy. Pokud M90 leží 50 miliónů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -21,4. - +![<]($IMG_DIR/dso/M090.jpg) +Tuto galaxii objevil 18. března 1781 Charles Messier. Je jednou z velkých spirálních galaxií v jádru kupy Coma-Virgo a jednou z galaxií, které vykazují modrý posun. Ten naznačuje, že M90 ​​je trochu blíž než 65 miliónů světelných let vzdálené centrum galaktické superkupy. Pokud M90 leží 50 miliónů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -21,4. + diff --git a/cs/dso/M/M90_400u500.md b/cs/dso/M/M90_400u500.md index fe44fd50d..6bc80d5c4 100644 --- a/cs/dso/M/M90_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M90_400u500.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/500 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.776684 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.776703 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:54:30.772981 --- -150x: Ve velkých dalekohledech je M90 ​​pěkným detailním objektem. Vnější halo je velmi slabé, ale dobře definovatelné. Uvnitř hala leží slabé spirální ramena připojené na koncích dost rozšířeného skvrnitého jádra, kolem kterého se kroutí v protisměru hodinových ručiček. Hvězda 13,5mag leží za severním koncem galaxie 3,5'od centra. 6' severně od M90 leží velmi slabá galaxie IC 3583 pozorovaná na kratší straně trojúhelníku 12mag hvězd. \ No newline at end of file +150x: Ve velkých dalekohledech je M90 ​​pěkným detailním objektem. Vnější halo je velmi slabé, ale dobře definovatelné. Uvnitř hala leží slabá spirální ramena připojené na koncích dost rozšířeného skvrnitého jádra, kolem kterého se kroutí v protisměru hodinových ručiček. Hvězda 13,5mag leží za severním koncem galaxie 3,5'od centra. 6' severně od M90 leží velmi slabá galaxie IC 3583 pozorovaná na kratší straně trojúhelníku 12mag hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M93.md b/cs/dso/M/M93.md index 0c276378f..64cfbaaf3 100644 --- a/cs/dso/M/M93.md +++ b/cs/dso/M/M93.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.702129 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2021-02-06 10:28:45.128187 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:56:30.262590 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M093.jpg) -Jasná a poměrně velká otevřená hvězdokupa se stovkou nepravidelně uspořádaných hvězd. V severní části souhvězdí ji v březnu 1781 objevil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná jako M46, ale méně početná. Tvoří ji 80 hvězd mezi 8. a 13mag mírně zhuštěných do středu. Leží ve vzdálenosti 3 400 světelných let a odhaduje se, že její skutečný průměr by mohl být asi 20 ly. Stará je asi 100 milionů let. M 93 uvidíme už v triedru jako kompaktní zrnitou skvrnu se dvěma jasnějšími hvězdami na jihozápadním okraji, včetně zlaté žluté hvězdy Xi Puppy (3,34mag). +![<]($IMG_DIR/dso/M093.jpg) +Jasná a poměrně velká otevřená hvězdokupa se stovkou nepravidelně uspořádaných hvězd. V severní části souhvězdí ji v březnu 1781 objevil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná jako M46, ale méně početná. Tvoří ji 80 hvězd mezi 8. a 13mag mírně zhuštěných do středu. Leží ve vzdálenosti 3 400 světelných let a odhaduje se, že její skutečný průměr by mohl být asi 20 ly. Stará je asi 100 milionů let. M 93 uvidíme už v triedru jako kompaktní zrnitou skvrnu se dvěma jasnějšími hvězdami na jihozápadním okraji, včetně zlaté žluté hvězdy Xi Puppy (3,34mag). diff --git a/cs/dso/M/M93_200u250.md b/cs/dso/M/M93_200u250.md index 95dc54937..46c212474 100644 --- a/cs/dso/M/M93_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M93_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: 1 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2021-02-06 10:28:44.898822 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2021-02-06 10:28:45.128378 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:56:30.262783 --- -V dalekohledu napočítáme 50 hvězd 8mag a slabších, kteří jsou koncentrovaní zejména v jihozápadní části, někteří se zase rozptýleně nacházejí na západě a východě. +V dalekohledu napočítáme 50 hvězd 8mag a slabších, které jsou koncentrované zejména v jihozápadní části, někteří se zase rozptýleně nacházejí na západě a východě. diff --git a/cs/dso/M/M94.md b/cs/dso/M/M94.md index 59833aea4..c01b7865b 100644 --- a/cs/dso/M/M94.md +++ b/cs/dso/M/M94.md @@ -4,9 +4,9 @@ rating: 9 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.545639 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.545660 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:57:16.260938 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M094.jpg) -Malá, ale velmi kompaktní spirální galaxie, nedaleko spojnice hvězd Cor Caroli - Chara. Na tmavé obloze ji najdeme i v triedru, hlavně díky jasnému jádru. Její ramena jsou těsně navinuté na jasném kompaktním jádru obklopeného eliptickým halem. Vzdálená je přibližně 16 milionů světelných let, je součástí skupiny Canes Venatici I. Nacházejí se v ní hlavně mladé modré otevřené hvězdokupy a rodící se hvězdy. Galaxii objevil v roce 1781 Pierre Méchain. - +![<]($IMG_DIR/dso/M094.jpg) +Malá, ale velmi kompaktní spirální galaxie, nedaleko spojnice hvězd Cor Caroli - Chara. Na tmavé obloze ji najdeme i v triedru, hlavně díky jasnému jádru. Její ramena jsou těsně navinuté na jasném kompaktním jádru obklopeného eliptickým halem. Vzdálená je přibližně 16 milionů světelných let, je součástí skupiny Canes Venatici I. Nacházejí se v ní hlavně mladé modré otevřené hvězdokupy a rodící se hvězdy. Galaxii objevil v roce 1781 Pierre Méchain. + diff --git a/cs/dso/M/M94_200u250.md b/cs/dso/M/M94_200u250.md index 41fa630db..012147f23 100644 --- a/cs/dso/M/M94_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M94_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:15.871261 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:15.871294 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 11:57:16.261145 --- -100x: M94 má jasné, kruhové jádro obklopené slabším vnějším oválným halem. Spíše připomíná nerozlišitelné kulovou hvězdokupu. Hvězda 12mag leží 5,5' západně a hvězda 13mag se nachází 4' jižně. \ No newline at end of file +100x: M94 má jasné, kruhové jádro obklopené slabším vnějším oválným halem. Spíše připomíná nerozlišitelnou kulovou hvězdokupu. Hvězda 12mag leží 5,5' západně a hvězda 13mag se nachází 4' jižně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M97.md b/cs/dso/M/M97.md index ca3a8f062..1c7498b2e 100644 --- a/cs/dso/M/M97.md +++ b/cs/dso/M/M97.md @@ -4,10 +4,10 @@ rating: 8 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.417673 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.417694 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 12:04:38.527808 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M097.jpg) -Oválná planetární mlhovina, blíže ke středu souhvězdí, mezi hvězdami Merak a Phacd. Svůj název dostala podle své podoby, zvláště té, kterou vidíme na fotografiích, protože dva charakteristické vnitřní ovály připomínají oči, ale ty není jednoduché v dalekohledu spatřit. Patří mezi větší planetární mlhoviny, její disk má zhruba stejný průměr jako disk Jupiteru. Její jasnost je 9,9mag, navíc pro svou rozlehlost slabě svítí. Centrální hvězda má jasnost pouze 16mag a zůstává vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. M97 objevil P. Méchain v roce 1781, ve kterém byla rovněž přidána Ch. Messierem do svého katalogu mlhavých objektů. Leží ve vzdálenosti 2 030ly. - - +![<]($IMG_DIR/dso/M097.jpg) +Oválná planetární mlhovina, blíže ke středu souhvězdí, mezi hvězdami Merak a Phacd. Svůj název dostala podle své podoby, zvláště té, kterou vidíme na fotografiích, protože dva charakteristické vnitřní ovály připomínají oči, ale ty není jednoduché v dalekohledu spatřit. Patří mezi větší planetární mlhoviny, její disk má více než dvojnásobný průměr ve srovnání s kotoučkem Jupiteru. Její jasnost je 9,9mag, navíc pro svou rozlehlost slabě svítí. Centrální hvězda má jasnost pouze 16mag a zůstává vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. M97 objevil P. Méchain v roce 1781, ve kterém byla rovněž přidána Ch. Messierem do svého katalogu mlhavých objektů. Leží ve vzdálenosti 2 030ly. + + diff --git a/cs/dso/M/M97_100u150.md b/cs/dso/M/M97_100u150.md index 97ab3fc4c..4a1b942a0 100644 --- a/cs/dso/M/M97_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M97_100u150.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 100/150 rating: 5 created_by: lada.dvorak7@gmail.com created_date: 2020-09-23 20:52:17.832075 -updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.832093 +updated_by: sulcpetr72@gmail.com +updated_date: 2021-03-24 12:04:38.527962 --- -Planetárku bychom mohli na tmavé obloze vypátrat dalekohledem s průměrem objektivu kolem 100mm. V 150mm vypadá jako velký, slabý kruhový disk s mlhavým rozhraním. Subjektivní názory pozorovatelů říkají, že má modravý odstín. +Planetárku bychom mohli na tmavé obloze vypátrat dalekohledem s průměrem objektivu kolem 100mm. V 150mm vypadá jako velký, slabý kruhový disk s mlhavým rozhraním. Subjektivní názory pozorovatelů říkají, že má modravý odstín.