Summer constellation updates
This commit is contained in:
parent
1d0f60c725
commit
1afb4ee88c
|
|
@ -3,10 +3,10 @@ name: Kozoroh
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.271010
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.271025
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:40:55.739073
|
||||
---
|
||||
|
||||
Nevýrazné zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Vodnářem a Střelcem. Souhvězdí sestává ze slabých hvězd vytvářejících tvar dost deformovaného trojúhelníku, ani jedna z nich není jasnější než 3. magnituda. Vede však k němu spojnice dvou jasných hvězd: Vega - Altair. V blízkosti jsou další vodní souhvězdí: Vodnář, Ryba, Velryba a Jižní ryba - přechod Slunce touto oblastí totiž znamenal ve východním Středomoří a na Středním východě období deštivého počasí. Protože Kozoroh velmi dobře skáče po skalách, dostal se až na oblohu jako symbol stoupajícího Slunce - návratu delších dní a předzvěsti jara. Před 2 000 lety totiž procházelo Slunce Kozorohem v době zimního slunovratu, bylo na obloze nejníže a přechodem do dalšího souhvězdí začalo na nebeské klenbě stále více stoupat. V súčastosti to už není úplně tak, vlivem precese Slunce prochází souhvězdím od 20. ledna do 15. února a v čase zimního slunovratu se nachází ve Střelci - dnes nejjižnějším souhvězdí zvířetníku. Znamení Kozoroha však dodnes zůstalo znakem zimního slunovratu a obratník jižní polokoule, od kterého se Slunce obrací zpět na sever, se nazývá obratník Kozoroha.
|
||||
|
||||
Přestože Kozoroh je umístěn hned východně od bohaté oblasti Mléčné dráhy ve Střelci a zabírá slušnou část oblohy, je překvapivě chudý na deep-sky objekty. Oblast ale obsahuje několik nádherných dvou- a vícenásobných hvězd i pro binokulár nebo malý dalekohled, ve kterých širokém zorném poli mohou vypadat skoro jako nějaká uvolněná otevřená hvězdokupa. Na druhé straně se Kozoroh píši jen jednou zajímavou kulovou hvězdokupou - M30. Nedaleko hvězdy μ Capricorn našel berlínský astronom Johann Gottfried Galle na základě Leverrierových výpočtů v roce 1846 další planetu naší sluneční soustavy - Neptun.
|
||||
|
||||
|
||||
Nevýrazné zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Vodnářem a Střelcem. Souhvězdí sestává ze slabých hvězd vytvářejících tvar dost deformovaného trojúhelníku, ani jedna z nich není jasnější než 3mag. Vede však k němu spojnice dvou jasných hvězd: Vega - Altair. V blízkosti jsou další vodní souhvězdí: Vodnář, Ryba, Velryba a Jižní ryba - přechod Slunce touto oblastí totiž znamenal ve východním Středomoří a na Středním východě období deštivého počasí. Protože Kozoroh velmi dobře skáče po skalách, dostal se až na oblohu jako symbol stoupajícího Slunce - návratu delších dní a předzvěsti jara. Před 2 000 lety totiž procházelo Slunce Kozorohem v době zimního slunovratu, bylo na obloze nejníže a přechodem do dalšího souhvězdí začalo na nebeské klenbě stále více stoupat. V súčastosti to už není úplně tak, vlivem precese Slunce prochází souhvězdím od 20. ledna do 15. února a v čase zimního slunovratu se nachází ve Střelci - dnes nejjižnějším souhvězdí zvířetníku. Znamení Kozoroha však dodnes zůstalo znakem zimního slunovratu a obratník jižní polokoule, od kterého se Slunce obrací zpět na sever, se nazývá obratník Kozoroha.
|
||||
|
||||
Přestože Kozoroh je umístěn hned východně od bohaté oblasti Mléčné dráhy ve Střelci a zabírá slušnou část oblohy, je překvapivě chudý na deep-sky objekty. Oblast ale obsahuje několik nádherných dvoj a vícenásobných hvězd, vhodných i pro binokulár nebo malý dalekohled, v jejichž širokém zorném poli mohou vypadat skoro jako nějaká uvolněná otevřená hvězdokupa. Na druhé straně se Kozoroh pyšní jen jednou zajímavou kulovou hvězdokupou - M30. Nedaleko hvězdy μ Capricorn našel berlínský astronom Johann Gottfried Galle na základě Leverrierových výpočtů v roce 1846 další planetu naší sluneční soustavy - Neptun.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,10 +3,11 @@ name: Cefeus
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.105105
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-06 20:04:28.588108
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:50:42.085043
|
||||
---
|
||||
Souhvězdí severní oblohy táhnoucí se do oblasti nebeského pólu, které v našich zeměpisných šířkách nezapadá. Utváří ho kosočtverec ležící na prodloužené spojnici Velkého vozu s Polárkou, který vrcholí o půlnoci koncem srpna v blízkosti zenitu, ve večerních hodinách je tedy nejlépe viditelný během října a listopadu. Při jeho hledání si můžeme pomoci například pomocí Kasiopeja - míří na něj 2krát prodloužená spojnice hvězd Shedir a Caph. Cefea je relativně nenápadné souhvězdí vložené mezi jasnější a snadněji rozlišitelný Kasiopeja a labutě, ačkoli jeho hvězdný tvar připomínající kresbu dětského domečku se dá bez obtíží během průměrných pozorovacích podmínek vyhledat: α, β, ζ a ι Cephei představují rohy tohoto domku, s γ Cephei na špičce jeho střechy. Jižní část souhvězdí zasahuje i do Mléčné dráhy a na první pohled by se mohlo zdát, že se zde nenachází ani jeden zajímavý deep-sky objekt. Ale není tomu pochopitelně tak. Třeba vzít do ruky lepší binokulár nebo alespoň menší dalekohled! Z nekonečných hlubin vesmíru se pak začnou vynořovat překvapení v podobě zajímavých hvězd, hvězdokup či mlhovin.
|
||||
Souhvězdí severní oblohy táhnoucí se do oblasti nebeského pólu, které v našich zeměpisných šířkách nezapadá. Utváří ho kosočtverec ležící na prodloužené spojnici Velkého vozu s Polárkou, který vrcholí o půlnoci koncem srpna v blízkosti zenitu, ve večerních hodinách je tedy nejlépe viditelný během října a listopadu. Při jeho hledání si můžeme pomoci například pomocí Kasiopei - míří na něj 2krát prodloužená spojnice hvězd Shedir a Caph. Cefeus je relativně nenápadné souhvězdí vložené mezi jasnější a snadněji rozlišitelnou Kasiopeu a Labuť, ačkoli jeho hvězdný tvar připomínající kresbu dětského domečku se dá bez obtíží během průměrných pozorovacích podmínek vyhledat: α, β, ζ a ι Cephei představují rohy tohoto domku, s γ Cephei na špičce jeho střechy. Jižní část souhvězdí zasahuje i do Mléčné dráhy a na první pohled by se mohlo zdát, že se zde nenachází ani jeden zajímavý deepsky objekt. Ale není tomu pochopitelně tak. Třeba vzít do ruky lepší binokulár nebo alespoň menší dalekohled! Z nekonečných hlubin vesmíru se pak začnou vynořovat překvapení v podobě zajímavých hvězd, hvězdokup či mlhovin.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Od emisní mlhoviny IC 1396 proniká do kosočtverce Cefea mlhavý, ale přesto dobře viditelný výběžek Mléčné cesty, který ve směru spojnice Dzétou-iota Cephei odděluje od hlavního proudu Mléčné cesty (pokračujícího dále do Kasiopeja) užší tmavší záliv. Nejjasnější je v okolí hvězd 18, 19 a 20 Cephei, které v něm spolu s několika dalšími slabšími hvězdami vytvářejí asi třístupňové zjasnění. Pokud vám pozorovací podmínky dovolí spatřit i slabé hvězdy, na obloze nebude zrovna Měsíc a někdo se rozhodne vypnout veřejné osvětlení v okolí, stojí za zmínku připomenout, že Mléčná cesta pokračuje dále k hvězdě gama Cephei (kde se nejblíže přibližuje k Polárka) av podobě mlhavého oblouku končí až při zjasnění na místě, kde je podle většiny hvězdných atlasů zakreslena velká otevřená hvězdokupa Collinder 463. Mezi tímto obloukem a hlavním proudem se pak zřetelně ukáže řetěz tmavých mlhovin (Druhá Velká trhlina), které se velmi podobají ty v Labuti.
|
||||
Od emisní mlhoviny IC 1396 proniká do kosočtverce Cefea mlhavý, ale přesto dobře viditelný výběžek Mléčné dráhy, který ve směru spojnice Dzétou-iota Cephei odděluje od hlavního proudu Mléčné dráhy (pokračujícího dále do Kasiopei) užší tmavší záliv. Nejjasnější je v okolí hvězd 18, 19 a 20 Cephei, které v něm spolu s několika dalšími slabšími hvězdami vytvářejí asi třístupňové zjasnění. Pokud vám pozorovací podmínky dovolí spatřit i slabé hvězdy, na obloze nebude zrovna Měsíc a někdo se rozhodne vypnout veřejné osvětlení v okolí, stojí za zmínku připomenout, že Mléčná dráha pokračuje dále k hvězdě gama Cephei (kde se nejblíže přibližuje k Polárce) a v podobě mlhavého oblouku končí až při zjasnění na místě, kde je podle většiny hvězdných atlasů zakreslena velká otevřená hvězdokupa Collinder 463. Mezi tímto obloukem a hlavním proudem se pak zřetelně ukáže řetěz tmavých mlhovin (Druhá Velká trhlina), které se velmi podobají té v Labuti.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Jižní koruna
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.047236
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.047252
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:03:04.454407
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jižní koruna je deváté nejmenší, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy pod nohama Střelce, na východ od Štíra, v oblasti Mléčné cesty bohatě protkán mezihvězdné prostředí. U nás vystupuje nad obzor pouze zčásti v letních měsících, pokud ji chceme vidět celou, musíme cestovat minimálně 5 stupňů na jih, případně až do oblasti Středomoří. Tam ji pro její tvar najdeme snadno, protože je to jinak dost nápadný obrazec. Ačkoliv jas žádné z jejích hvězd nepřesahuje 4. magnitudu, krátká křivka vytvořená z hvězd α, β, γ, δ a θ CRA velmi výstižně připomíná korunu. Leží na jihovýchodním rozhraní Mléčné cesty a obsahuje několik pěkných objektů, včetně dvou nádherných dvojhvězd, velké jasné kulové hvězdokupy a zajímavého komplexu tmavých prachových mračen a jasné reflexní mlhoviny.
|
||||
|
||||
Jižní koruna je deváté nejmenší, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy pod nohama Střelce, na východ od Štíra, v oblasti Mléčné cesty bohatě protkán mezihvězdné prostředí. U nás vystupuje nad obzor pouze zčásti v letních měsících, pokud ji chceme vidět celou, musíme cestovat minimálně 5 stupňů na jih, případně až do oblasti Středomoří. Tam ji pro její tvar najdeme snadno, protože je to jinak dost nápadný obrazec. Ačkoliv jas žádné z jejích hvězd nepřesahuje 4. magnitudu, krátká křivka vytvořená z hvězd α, β, γ, δ a θ CRA velmi výstižně připomíná korunu. Leží na jihovýchodním rozhraní Mléčné cesty a obsahuje několik pěkných objektů, včetně dvou nádherných dvojhvězd, velké jasné kulové hvězdokupy a zajímavého komplexu tmavých prachových mračen a jasné reflexní mlhoviny.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,15 +3,14 @@ name: Labuť
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.037162
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-23 20:26:05.752065
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:16:12.277926
|
||||
---
|
||||
Typické letní souhvězdí nejbohatší oblasti Mléčné dráhy severní polokoule. Souhvězdí je velmi nápadné a někdy se pro jeho X-tvar nazývá i Severní kříž (tvoří ho hvězdy, jehož střed je vyznačen hvězdou γ Cygni, na vrcholu se nachází hvězda Deneb a na patě známá dvojhvězda Albireo. Když se Labuť nachází na východě, leží kříž na levém boku. Až při svém pohybu na západ, někdy kolem Vánoc se kříž postupně vztyčí. Souhvězdí zahrnuje velké množství jednotlivých objektů, ať už pěkných na pohled nebo astronomicky zajímavých. Z dvojhvězd jsou známé zejména Albireo a 61 Cygni, emisní mlhovými Severní Amerika je při troše štěstí zachytitelný triedru, Řasy - pozůstatek po supernově, patří k trojici snadno pozorovatelných objektů tohoto typu. V souhvězdí je také velké množství planetárních mlhovin a otevřených hvězdokup.
|
||||
Nejvýraznější letní souhvězdí nejbohatší oblasti Mléčné dráhy severní polokoule. Souhvězdí je velmi nápadné a někdy se pro jeho tvar nazývá i Severní kříž (tvoří ho hvězdy, jehož střed je vyznačen hvězdou γ Cygni, na vrcholu se nachází hvězda Deneb a na patě známá dvojhvězda Albireo. Když se Labuť nachází na východě, leží kříž na levém boku. Až při svém pohybu na západ, někdy kolem Vánoc se kříž postupně vztyčí. Souhvězdí zahrnuje velké množství jednotlivých objektů, ať už pěkných na pohled nebo astronomicky zajímavých. Z dvojhvězd jsou známé zejména Albireo a 61 Cygni, emisní mlhovými Severní Amerika je při troše štěstí zachytitelný triedru, Řasy - pozůstatek po supernově, patří k trojici snadno pozorovatelných objektů tohoto typu. V souhvězdí je také velké množství planetárních mlhovin a otevřených hvězdokup.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Labuť obsahuje bezpochyby vizuálně nejkrásnější část severní Mléčné dráhy. Velká trhlina zde se svými ostrými hranicemi s hvězdnými oblaky vykazuje velký kontrast. Ten nejnápadnější oblak (vůbec nejjasnější část Mléčné cesty severně od nebeského rovníku) se rozkládá v západním proudu po celé délce od Albireo až k regionu gama Cygni a má podlouhlý tvar. Na východ od spojnice těchto dvou hvězd sahá do vzdálenosti asi dvou stupňů, na západ do vzdálenosti o stupeň dál. Nejdříve si všimněte, že má jiný jas než Oblak v štítu - není takový mlhavý a je spíše nadýchaný bílou barvou. V triedru je v této oblasti vidět velmi velká hustota hvězd. V západní polovině oblak obsahuje velmi jasné kruhové zjasnění v okolí Albireo, v této části se jedná o vůbec nejnápadnější útvar. Východní polovina oblaku je výjimečná díky bohatému nadbytku hvězd jasnosti 6m až 10m a nachází se tam druhé zjasnění, jehož součástí je řetěz jasných hvězd 28, 36, 40 Cygni a dalších. Navíc v celém oblaku se nachází soustava tmavých mlhovin, z nichž je Nejnápadnější Ryba na míse (Barnard 144), v okolí hvězdy η Cygni. Má podobu mírně stočeného oválu do tvaru písmene S. Když hledíme do této oblasti, díváme se vlastně směrem podél spirálového ramene naší Galaxie, ramene Orion. Jeho okraj se v Labuti stáčí směrem ke středu, zatímco na druhé straně oblohy, v zádi a plachtit míří od středu.
|
||||
Labuť obsahuje bezpochyby vizuálně nejkrásnější část severní Mléčné dráhy. Velká trhlina zde se svými ostrými hranicemi s hvězdnými oblaky vykazuje vysoký kontrast. Ten nejnápadnější oblak (vůbec nejjasnější část Mléčné dráhy severně od nebeského rovníku) se rozkládá v západním proudu po celé délce od Albirea až k regionu gama Cygni a má podlouhlý tvar. Na východ od spojnice těchto dvou hvězd sahá do vzdálenosti asi dvou stupňů, na západ do vzdálenosti o stupeň dál. Nejdříve si všimněte, že má jiný jas než Oblak ve Štítu - není takový mlhavý a je spíše nadýchaný bílou barvou. V triedru je v této oblasti vidět velmi velká hustota hvězd. V západní polovině oblak obsahuje velmi jasné kruhové zjasnění v okolí Albirea, v této části se jedná o vůbec nejnápadnější útvar. Východní polovina oblaku je výjimečná díky bohatému nadbytku hvězd jasnosti 6mag až 10mag a nachází se tam druhé zjasnění, jehož součástí je řetěz jasných hvězd 28, 36, 40 Cygni a dalších. Navíc v celém oblaku se nachází soustava tmavých mlhovin, z nichž je nejnápadnější Ryba na míse (Barnard 144), v okolí hvězdy η Cygni. Má podobu mírně stočeného oválu do tvaru písmene S. Když hledíme do této oblasti, díváme se vlastně směrem podél spirálového ramene naší Galaxie, ramene Orion. Jeho okraj se v Labuti stáčí směrem ke středu, zatímco na druhé straně oblohy, v Lodní zádi a v souhvězdí Plachet míří od středu.
|
||||
|
||||
Velmi zajímavou oblastí je ta v okolí hvězdy Deneb. Končí zde Velká trhlina, dva hlavní proudy Mléčné dráhy se navzájem dost komplikovaně spojují a ona sama pokračuje dále už jen jednou větví. Tmavá oblast se středem přibližně mezi Deneb a Gamo Cygni se nazývá Severní uhelné pytel (LDN 896). Východně od něj se nachází nápadný hvězdný oblak, který leží zhruba v oblasti mezi hvězdami ξ, 57, 59 a 68 Cygni. Jeho součástí je i známá emisní mlhovina Severní Amerika. Do oblaku se ze severu (od spojnice hvězd α - η Cephei) zařezává dlouhá a úzká, ale nápadná černá trhlina. Její součástí je velmi tmavá oblast oválného tvaru šířky čtyř až šesti stupňů (Le Gentil 3), vizuálně snad ještě tmavší než samotná obloha a ve které se nenachází ani jedna pouhým okem viditelná hvězda. Je skutečně černá jako uhlí a vypadá jako díra v obloze. Po uhelných pytli z Jižního kříže a dýmky z Hadonoše je snad nejsnáze pozorovatelnou tmavou mlhovinou na obloze. Na excelentních pozorovacích místech se přitom z oblohy neztratí ani s deset dní starým Měsícem, zvlášť pokud je atmosféra natolik čistá, že rozptýlení měsíčního světla v atmosféře je minimální a neexistuje již žádné další světelné znečištění.
|
||||
|
||||
Temná mlhovina pokračuje v podobě úzkého průřezu dále (Funnel nebula - Komín) méně výrazně, ale rovnoměrně se stálou šířkou jednoho stupně přes hvězdu ρ Cygni protínající napříč Mléčnou cestu a na druhém okraji plynule přechází do svého okolí. Jako osamocená mlhavá skvrna je nad Deneb vidět optická dvojhvězda ω Cygni. Asi čtyři stupně východně od Deneb se můžete pokusit spatřit při dobrých podmínkách nenápadnou mlhavou skvrnu velikosti půl stupně, v tomto případě otevřenou hvězdokupu M39. Ta je centrem malého lokálního zjasnění, které se nachází v západní polovině dalšího bílého hvězdného oblaku. Ten má podlouhlý tvar a na druhé straně sahá až k severovýchodním hranicím souhvězdí Ještěrky. Velikostí a jasností je snad i srovnatelný s tím v západní části Labutě (směrem dále se už nápadnější útvar nenachází). Jeho jas je na první pohled nerovnoměrný. První nápadný oválný tmavý flek v podobě Barnard 168 (Tmavá doutník), ve kterém nejsou pouhým okem viditelné hvězdy, se nachází čtyři stupně mírně na jihovýchod právě od M39. Má ostré okraje a kontrastuje se svým okolím - skutečně rozsáhlý oblak prachového materiálu, který nám znemožňuje výhled do vzdálenějších částí Galaxie.
|
||||
Velmi zajímavou oblastí je ta v okolí hvězdy Deneb. Končí zde Velká trhlina, dva hlavní proudy Mléčné dráhy se navzájem dost komplikovaně spojují a ona sama pokračuje dále už jen jednou větví. Tmavá oblast se středem přibližně mezi Deneb a Gamou Cygni se nazývá Severní uhelné pytel (LDN 896). Východně od něj se nachází nápadný hvězdný oblak, který leží zhruba v oblasti mezi hvězdami ξ, 57, 59 a 68 Cygni. Jeho součástí je i známá emisní mlhovina Severní Amerika. Do oblaku se ze severu (od spojnice hvězd α - η Cephei) zařezává dlouhá a úzká, ale nápadná černá trhlina. Její součástí je velmi tmavá oblast oválného tvaru šířky čtyř až šesti stupňů (Le Gentil 3), vizuálně snad ještě tmavší než samotná obloha a ve které se nenachází ani jedna pouhým okem viditelná hvězda. Je skutečně černá jako uhlí a vypadá jako díra v obloze. Po uhelných pytli z Jižního kříže a dýmky z Hadonoše je snad nejsnáze pozorovatelnou tmavou mlhovinou na obloze. Na excelentních pozorovacích místech se přitom z oblohy neztratí ani s deset dní starým Měsícem, zvlášť pokud je atmosféra natolik čistá, že rozptýlení měsíčního světla v atmosféře je minimální a neexistuje již žádné další světelné znečištění.
|
||||
|
||||
Temná mlhovina pokračuje v podobě úzkého průřezu dále (Funnel nebula - Komín) méně výrazně, ale rovnoměrně se stálou šířkou jednoho stupně přes hvězdu ρ Cygni protínající napříč Mléčnou cestu a na druhém okraji plynule přechází do svého okolí. Jako osamocená mlhavá skvrna je nad Denebem vidět optická dvojhvězda ω Cygni. Asi čtyři stupně východně od Denebu se můžete pokusit spatřit při dobrých podmínkách nenápadnou mlhavou skvrnu velikosti půl stupně, v tomto případě otevřenou hvězdokupu M39. Ta je centrem malého lokálního zjasnění, které se nachází v západní polovině dalšího bílého hvězdného oblaku. Ten má podlouhlý tvar a na druhé straně sahá až k severovýchodním hranicím souhvězdí Ještěrky. Velikostí a jasností je snad i srovnatelný s tím v západní části Labutě (směrem dále se už nápadnější útvar nenachází). Jeho jas je na první pohled nerovnoměrný. První nápadný oválný tmavý flek v podobě Barnard 168 (Tmavá doutník), ve kterém nejsou pouhým okem viditelné hvězdy, se nachází čtyři stupně mírně na jihovýchod právě od M39. Má ostré okraje a kontrastuje se svým okolím - skutečně rozsáhlý oblak prachového materiálu, který nám znemožňuje výhled do vzdálenějších částí Galaxie.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Delfín
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.250747
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 19:57:10.292186
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:37:37.696901
|
||||
---
|
||||
Malé, ale nápadné souhvězdí severní oblohy, umístěné mezi Pegasem a Orlem - při jasné hvězdě Altair. Leží hned vedle při východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru těla Orla. Čtyři hvězdy souhvězdí α, β, γ a δ Delphin (všechny s jasností 3,5-4,5 mag) vytvářejí výrazný rovnoběžník, který se trochu podobá na nějakou otevřenou hvězdokupu a někdy se nazývá Jóbova truhla. Jelikož v blízkosti leží i hvězdy η Del (5,38mag) a ε Del (4,3 m), souhvězdí nabývá pěkný obrazec, který si někdy začínající pozorovatelé pletou s plejádou či Malým vozem. Souhvězdí přesto, že leží na okraji Mléčné dráhy, neobsahuje takové objekty jako otevřené hvězdokupy či emisní mlhoviny. Dominují planetárky, kulové hvězdokupy a pár galaxií. Nejkrásnějším objektem je ale i tak nepochybně snadno rozlišitelná dvojhvězda γ Del.
|
||||
Malé, ale nápadné souhvězdí severní oblohy, umístěné mezi Pegasem a Orlem - při jasné hvězdě Altair. Leží hned vedle při východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru těla Orla. Čtyři hvězdy souhvězdí α, β, γ a δ Delphin (všechny s jasností 3,5-4,5 mag) vytvářejí výrazný rovnoběžník, který se trochu podobá otevřené hvězdokupě a někdy se nazývá Jóbova truhla. Jelikož v blízkosti leží i hvězdy η Del (5,38mag) a ε Del (4,3mag), souhvězdí nabývá pěkný obrazec, který si někdy začínající pozorovatelé pletou s Plejádami či Malým vozem. Souhvězdí, přestože leží na okraji Mléčné dráhy, neobsahuje takové objekty jako otevřené hvězdokupy či emisní mlhoviny. Dominují planetárky, kulové hvězdokupy a pár galaxií. Nejkrásnějším objektem je ale i tak nepochybně snadno rozlišitelná dvojhvězda γ Del.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Koníček
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.006264
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 19:57:31.287989
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:53:46.659816
|
||||
---
|
||||
Nejmenší souhvězdí severní oblohy a po Jižním kříži druhé nejmenší souhvězdí na obloze, na rozdíl od něj ale mnohem těžší identifikovatelné. Skupina těchto hvězdiček 4m a 5m, která ho tvoří, leží mezi hvězdou Enif z Pegase, delfínů a Vodnářem, těsně nad nebeským rovníkem. Souhvězdí je chudé na zajímavé objekty, jakož i na samotné hvězdy. Obsahuje jen pár velmi slabých galaxií a hrstku dvojhvězd.
|
||||
Nejmenší souhvězdí severní oblohy a po Jižním kříži druhé nejmenší souhvězdí na obloze, narozdíl od něj ale mnohem hůře identifikovatelné. Skupina hvězdiček 4mag a 5mag, která ho tvoří, leží mezi hvězdou Enif z Pegase, Delfínem a Vodnářem, těsně nad nebeským rovníkem. Souhvězdí je chudé na zajímavé objekty, jakož i na samotné hvězdy. Obsahuje jen pár velmi slabých galaxií a hrstku dvojhvězd.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Ještěrka
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.277525
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 19:57:47.648052
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:59:21.946319
|
||||
---
|
||||
Nevýrazné menší souhvězdí severní oblohy, ležící na okraji Mléčné cesty mezi labutě, Pegasem, Cefea a Andromeda. Severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, nejjižnější až pro severní Evropu. Toto souhvězdí tvoří pouze klikatá řetěz slabých hvězd označovaných arabskými číslicemi, takže Ještěrka je dost nevýrazná. Jelikož její severní polovina leží v Mléčné dráze, obsahuje několik otevřených hvězdokup vhodných i pro malé dalekohledy. Souhvězdí je zajímavé tím, že v 20. století v něm byly pozorovány tři novy: z roku 1910, 1936, 1950. Ta z roku 1936 (CP Lacertae) vzplanula v nejsevernější části souhvězdí a byla známá pod názvem "Nova Lacertae". Objevil ji 16. 6. téhož roku český astronom Záviš Bochníček, pracující i na Slovensku. V době vzplanutí dosáhla během tří dnů jasnost 2,2mag, což byl 175 000 násobek její původní jasnosti a 300 000 násobek jasnosti Slunce. Byla typickým příkladem tzv. rychlé novy. Dodnes se z ní stal slabý bílý trpaslík jasnosti 14,8mag, běžnými amatérskými dalekohledy nepozorovatelný. Vzdálený je 5 400 světelných let. Nova 1910 (DI Lac) dosáhla jasnost 4,3mag. Nejslabší z nich byla nova z roku 1950 (DK Lac), která se zjasnila na 5m.
|
||||
Nevýrazné menší souhvězdí severní oblohy, ležící na okraji Mléčné dráhy mezi Labutí, Pegasem, Cefeem a Andromedou. Severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, nejjižnější až pro severní Evropu. Toto souhvězdí tvoří pouze klikatý řetěz slabých hvězd označovaných arabskými číslicemi, takže Ještěrka je dost nevýrazná. Jelikož její severní polovina leží v Mléčné dráze, obsahuje několik otevřených hvězdokup vhodných i pro malé dalekohledy. Souhvězdí je zajímavé tím, že v 20. století v něm byly pozorovány tři novy: z roku 1910, 1936, 1950. Ta z roku 1936 (CP Lacertae) vzplanula v nejsevernější části souhvězdí a byla známá pod názvem "Nova Lacertae". Objevil ji 16. 6. téhož roku český astronom Záviš Bochníček, pracující i na Slovensku. V době vzplanutí dosáhla během tří dnů jasnost 2,2mag, což byl 175 000 násobek její původní jasnosti a 300 000 násobek jasnosti Slunce. Byla typickým příkladem tzv. rychlé novy. Dodnes se z ní stal slabý bílý trpaslík jasnosti 14,8mag, běžnými amatérskými dalekohledy nepozorovatelný. Vzdálený je 5 400 světelných let. Nova 1910 (DI Lac) dosáhla jasnost 4,3mag. Nejslabší z nich byla nova z roku 1950 (DK Lac), která se zjasnila na 5mag.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Lyra
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.216344
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 19:58:16.280745
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:02:03.967871
|
||||
---
|
||||
Lyra je typické, výrazné souhvězdí severní letní oblohy ležící na okraji Mléčné dráhy, mezi Herkulem a labutě, sice malé, ale o to zajímavější. Souhvězdí je docela bohaté na zajímavé a hezké objekty, hlavně pro větší dalekohledy. Prstenec - M57 - je typickým příkladem planetárních mlhovin. Hvězda Sheliak je zástupcem skupiny zákrytových proměnných hvězd a hvězda ε Lyra je zase jednou z vůbec najpozorovanejších vícenásobných hvězd. Atraktivními dvojhvězdy i pro malé dalekohledy jsou také δ a ζ Lyra. Na spojnici hvězd δ1 a δ2 Lyra vám možná unikne nenápadná otevřená hvězdokupa Stephenson 1. Je tvořena volným seskupením 15 hvězd, které je možné pozorovat v triedru. Patří k našim nejbližším otevřená hvězdokupa, je tedy součástí spirálového ramene Orion. Pro větší dalekohledy je zase nádhernou otevřenou hvězdokupou NGC 6791 a možnost pozorovat několik galaxií.
|
||||
Lyra je typické, výrazné souhvězdí severní letní oblohy ležící na okraji Mléčné dráhy, mezi Herkulem a Labutí, sice malé, ale o to zajímavější. Souhvězdí je docela bohaté na zajímavé a hezké objekty, hlavně pro větší dalekohledy. Prstencová mlhovina - M57 - je typickým příkladem planetárních mlhovin. Hvězda Sheliak je zástupcem skupiny zákrytových proměnných hvězd a hvězda ε Lyra je zase jednou z vůbec najpozorovanejších vícenásobných hvězd. Atraktivními dvojhvězdy i pro malé dalekohledy jsou také δ a ζ Lyra. Na spojnici hvězd δ1 a δ2 Lyra vám možná unikne nenápadná otevřená hvězdokupa Stephenson 1. Je tvořena volným seskupením 15 hvězd, které je možné pozorovat v triedru. Patří k našim nejbližším otevřená hvězdokupa, je tedy součástí spirálového ramene Orion. Pro větší dalekohledy je zase nádhernou otevřenou hvězdokupou NGC 6791 a možnost pozorovat několik galaxií.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,17 +3,17 @@ name: Hadonoš
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.142277
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 19:59:18.141131
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:12:24.913180
|
||||
---
|
||||
Rozsáhlé rovníkové souhvězdí letní oblohy rozprostírající se mezi Herkulem a Štírem. Jižní částí Hadonoše prochází ekliptika a proto se Hadonoše někdy označuje také jako "13. souhvězdí zvířetníku ". Slunce se zde každý rok zdržuje v první polovině prosince, konkrétně od 30. listopadu do 17. prosince. Hadonoše leží téměř přesně uprostřed oblohy: mezi severním a jižním pólem a mezi jarním a podzimním bodem.
|
||||
Rozsáhlé rovníkové souhvězdí letní oblohy rozprostírající se mezi Herkulem a Štírem. Jižní částí Hadonoše prochází ekliptika a proto se Hadonoše někdy označuje také jako "13. souhvězdí zvířetníku ". Slunce se zde každý rok zdržuje v první polovině prosince, konkrétně od 30. listopadu do 17. prosince. Hadonoš leží téměř přesně uprostřed oblohy: mezi severním a jižním pólem a mezi jarním a podzimním bodem.
|
||||
|
||||
V Hadonoši je pět hvězd o magnitudě větší než tři, ale je to mimořádně rozložité a nepřehledné letní souhvězdí, které se však vyplatí pomocí dobré mapy a alespoň nějakého triedru prozkoumat. V severovýchodní části do něj zasahuje rozdělena větev letní Mléčné cesty, jeho nejjižnější části se zase noří do bohaté oblasti mezi Střelcem a Štírem, nedaleko středu Galaxie. Protože se kolem něj koncentruje většina kulových hvězdokup, v souhvězdí je najdeme velmi mnoho - přes 20. V dalekohledu zjistíme, že každá z nich má trochu jiný tvar: některé jsou bohaté, jiné uvolněnější, či nepravidelné. Hadonoše obsahuje i typické objekty Mléčné cesty jako otevřené hvězdokupy, emisní a tmavé mlhoviny.
|
||||
V Hadonoši je pět hvězd o magnitudě větší než tři, ale je to mimořádně rozložité a nepřehledné letní souhvězdí, které se však vyplatí pomocí dobré mapy a alespoň nějakého triedru prozkoumat. V severovýchodní části do něj zasahuje rozdělena větev letní Mléčné dráhy, jeho nejjižnější části se zase noří do bohaté oblasti mezi Střelcem a Štírem, nedaleko středu Galaxie. Protože se kolem něj koncentruje většina kulových hvězdokup, v souhvězdí je najdeme velmi mnoho - přes 20. V dalekohledu zjistíme, že každá z nich má trochu jiný tvar: některé jsou bohaté, jiné uvolněnější, či nepravidelné. Hadonoše obsahuje i typické objekty Mléčné cesty jako otevřené hvězdokupy, emisní a tmavé mlhoviny.
|
||||
|
||||
Nejvýznamnějším a nejvýraznějším prachovým komplexem je rozsáhlý tmavý útvar Dýmka (Pipe nebula - LDN 1773). Její náustek je zřetelně vidět jak zhruba čtyři stupně dlouhý zářez z východní strany do méně nápadné, ale i tak bez problémů viditelné výdutě na západ od roviny Galaxie. Tvoří ji soustava tmavých mlhovin Barnard 77, 78, 59, 65, 66, 67 na hranicích Střelce, Hadonoše a Štíra a v triedru se přemění na oblast prakticky bez jakýchkoli jasných hvězd. Dýmku začněte hledat asi dvanáct stupňů východně od Antara při linii tří hvězd 3-4m, jediných skutečně nápadných v této oblasti. Nejjasnější z nich - θ Ophiuchi - leží ve středu této linie. Hlavička Dýmky je umístěna tři stupně VSV od ní, náustek se táhne dva stupně dolů pod θ Oph a končí tři a půl stupně jihozápadně od 36 Ophiuchi, nejzápadnější hvězdy z linie. Kousek na VSV leží i kulová hvězdokupa M19.
|
||||
Nejvýznamnějším a nejvýraznějším prachovým komplexem je rozsáhlý tmavý útvar Dýmka (Pipe nebula - LDN 1773). Její náustek je zřetelně vidět jak zhruba čtyři stupně dlouhý zářez z východní strany do méně nápadné, ale i tak bez problémů viditelné výdutě na západ od roviny Galaxie. Tvoří ji soustava tmavých mlhovin Barnard 77, 78, 59, 65, 66, 67 na hranicích Střelce, Hadonoše a Štíra a v triedru se přemění na oblast prakticky bez jakýchkoli jasných hvězd. Dýmku začněte hledat asi dvanáct stupňů východně od Antara při linii tří hvězd 3-4mag, jediných skutečně nápadných v této oblasti. Nejjasnější z nich - θ Ophiuchi - leží ve středu této linie. Hlavička Dýmky je umístěna tři stupně VSV od ní, náustek se táhne dva stupně dolů pod θ Oph a končí tři a půl stupně jihozápadně od 36 Ophiuchi, nejzápadnější hvězdy z linie. Kousek na VSV leží i kulová hvězdokupa M19.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Dýmka mimochodem tvoří zadní nohy a část mnohem větší tmavé struktury, o níž se zejména v angloamerických zemích začalo mluvit jako o Tančící koni. Dá se najít přibližně uprostřed mezi M24 a hvězdou Antares a je snadno vidět především pouhým okem. Celý komplex sestává z těchto částí: Barnard 64 a 259 (nozdry koně), B 268 a 270 (hříva), B 47, 60 a 63 (přední noha a kopyto), B 262, 266 a 269 (níže části předního těla), B 77 (břicho), B 78 (zadní část) a nakonec B 65-67 (zadní nohy). Jezdec začíná ještě v Hadonoši a končí ve Střelci blízko Trifid. S tmavými mlhovinami se ještě trochu pohrajeme. Surrealisticky dlouhé rozšíření přední nohy koně, stáčející se až ke komplexu ρ Ophiuchi, zároveň představuje tzv. Tmavou řeku (B 44, 45, 46, 47, 51, 60, 253). Ta začíná zhruba u hvězdy 22 Scorpii, je asi půl stupně široká a deset stupňů dlouhá, postupně se rozšiřuje do lámavé řetězce tmavých oblastí. Celý ento ohromný fyzicky související komplex je přitom jedním z nejtemnějších. Příchozí světlo hvězd na některých místech zeslabuje až o 30 magnitud. To je dost na to, abychom tam neviděli vybuchnout ani mohutnou supernovu!
|
||||
Dýmka mimochodem tvoří zadní nohy a část mnohem větší tmavé struktury, o níž se zejména v angloamerických zemích začalo mluvit jako o Tančící koni. Dá se najít přibližně uprostřed mezi M24 a hvězdou Antares a je snadno vidět především pouhým okem. Celý komplex sestává z těchto částí: Barnard 64 a 259 (nozdry koně), B 268 a 270 (hříva), B 47, 60 a 63 (přední noha a kopyto), B 262, 266 a 269 (níže části předního těla), B 77 (břicho), B 78 (zadní část) a nakonec B 65-67 (zadní nohy). Jezdec začíná ještě v Hadonoši a končí ve Střelci blízko Trifid. S tmavými mlhovinami se ještě trochu pohrajeme. Surrealisticky dlouhé rozšíření přední nohy koně, stáčející se až ke komplexu ρ Ophiuchi, zároveň představuje tzv. Tmavou řeku (B 44, 45, 46, 47, 51, 60, 253). Ta začíná zhruba u hvězdy 22 Scorpii, je asi půl stupně široká a deset stupňů dlouhá, postupně se rozšiřuje do lámavé řetězce tmavých oblastí. Celý tento ohromný fyzicky související komplex je přitom jedním z nejtemnějších. Příchozí světlo hvězd na některých místech zeslabuje až o 30 magnitud. To je dost na to, abychom tam neviděli vybuchnout ani mohutnou supernovu!
|
||||
|
||||
V severní části souhvězdí je nejsvětlejší část Mléčné cesty v okolí otevřené hvězdokupy NGC 6633, která je pouhým okem vidět jako výrazná kruhová skvrna. Západně od ní se nachází úhlově větší, ale méně nápadná spousta IC 4756, která může být rovněž viditelná bez dalekohledu. Stálice 66, 67, 68, 70 a 73 Ophiuchi jsou uspořádány do tvaru drobného písmene V. To je Býk Poniatowského - staré, ale už neexistující souhvězdí zavedené ještě v roce 1777. Směrem na severovýchod od něj a při hvězdě β Ophiuchi, přitom leží další otevřená hvězdokupa - IC 4665. Volnému oku se jeví jako nepřehlédnutelná mlhavá skvrna velikosti Měsíce na okraji Mléčné dráhy.
|
||||
V severní části souhvězdí je nejsvětlejší část Mléčné dráhy v okolí otevřené hvězdokupy NGC 6633, která je pouhým okem vidět jako výrazná kruhová skvrna. Západně od ní se nachází úhlově větší, ale méně nápadná spousta IC 4756, která může být rovněž viditelná bez dalekohledu. Stálice 66, 67, 68, 70 a 73 Ophiuchi jsou uspořádány do tvaru drobného písmene V. To je Býk Poniatowského - staré, ale už neexistující souhvězdí zavedené ještě v roce 1777. Směrem na severovýchod od něj a při hvězdě β Ophiuchi, přitom leží další otevřená hvězdokupa - IC 4665. Volnému oku se jeví jako nepřehlédnutelná mlhavá skvrna velikosti Měsíce na okraji Mléčné dráhy.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Šíp
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.085325
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.085341
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:51:39.578408
|
||||
---
|
||||
Třetí nejmenší souhvězdí na severní obloze, ležící v bohaté Mléčné cestě v oblasti Letního orientačního trojúhelníku. I když souhvězdí sestává jen z hvězd 3. a 4. magnitudy, najdeme ho okamžitě. Vykreslují ho hvězdy α, γ, δ a ε Sagittae, které opravdu připomínají tvar starověkého šípu, nacházejícího se 10 stupňů SSV od Altaira z Orla. Šíp leží podél východní větve letní Mléčné cesty - mezi Orlem a liška. Jeho hvězdné pole jsou hezké zejména v triedru, binární a okulárech dalekohledů s velkým zorným polem: bohatství hvězd 6-9m je rozprášeno ve slabé bledé "záři". Souhvězdí obsahuje jeden z Messierových objektů - kulovou hvězdokupu M71 a pár zajímavých proměnných hvězd. "Z každého rohlíku trošku" zde najdeme i pár hvězdokup, emisních nebo planetárních mlhovin a dvojhvězd.
|
||||
|
||||
|
||||
Třetí nejmenší souhvězdí na severní obloze, ležící v bohaté Mléčné dráze v oblasti Letního orientačního trojúhelníku. I když souhvězdí sestává jen z hvězd 3. a 4. magnitudy, najdeme ho okamžitě. Vykreslují ho hvězdy α, γ, δ a ε Sagittae, které opravdu připomínají tvar starověkého šípu, nacházejícího se 10 stupňů SSV od Altaira z Orla. Šíp leží podél východní větve letní Mléčné dráhy - mezi Orlem a Lištičkou. Jeho hvězdné pole je hezké zejména v triedru, binárech a okulárech dalekohledů s velkým zorným polem: bohatství hvězd 6-9mag je rozprášeno ve slabé bledé "záři". Souhvězdí obsahuje jeden z Messierových objektů - kulovou hvězdokupu M71 a pár zajímavých proměnných hvězd. "Z každého rohlíku trošku" zde najdeme i pár hvězdokup, emisních nebo planetárních mlhovin a dvojhvězd.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,18 +3,19 @@ name: Střelec
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.060800
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 19:59:52.056600
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:04:52.773391
|
||||
---
|
||||
Rozsáhlé a na jasné objekty velmi bohaté zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Štírem a Kozorohem. Hlavně v Severní Americe dostal nápadný obrazec jasných hvězd, z nichž však ani jedna nepřesahuje 1. magnitudu, podle svého tvaru název "Čajník". Tvoří ho skupina osmi hvězd γ, δ, ε, ζ, τ, ρ, π a λ sagittario. Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 19. ledna, v době zimního slunovratu. Nejlepší období pro pozorování objektů tohoto souhvězdí proto nastává u nás právě v létě. Leží však už dost daleko na jihu a proto jeho nejjižnější části u nás nevycházejí a samotný střed Galaxie se ocitá jen několik stupňů nad horizontem, takže jsme zkráceni o některé fantastické pohledy.
|
||||
Rozsáhlé a na jasné objekty velmi bohaté zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Štírem a Kozorohem. Hlavně v Severní Americe dostal nápadný obrazec jasných hvězd, z nichž však ani jedna nepřesahuje 1. magnitudu, podle svého tvaru název "Čajová konvice". Tvoří ho skupina osmi hvězd γ, δ, ε, ζ, τ, ρ, π a λ Sagittario. Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 19. ledna, v době zimního slunovratu. Nejlepší období pro pozorování objektů tohoto souhvězdí proto nastává u nás právě v létě. Leží však už dost daleko na jihu, a proto jeho nejjižnější části u nás nevycházejí a samotný střed Galaxie se ocitá jen několik stupňů nad horizontem, takže jsme zkráceni o některé fantastické pohledy.
|
||||
|
||||
|
||||
Nejdůležitějším faktem souhvězdí Střelec je, že tímto směrem leží ve vzdálenosti 27 000 světelných let jádro naší Galaxie a před ním jedno z jejích spirálních ramen (rameno Střelce). Přesná poloha středu se ztotožňuje s polohou rádiového zdroje Sagittarius A a udává se hodnotou rektascencie 17 h 42,5 min a deklinací -28˚ 59 '. Na obloze je to bod vzdálen asi 4 stupně ZSZ od hvězdy γ sagittario. Do vzdálenosti galaktického centra však nikdy neuvidíme, protože nám ho zakrývají obrovské mraky mezihvězdného prachu, ležících podél spirálové roviny naší Galaxie. Astronomové odhadli, že v oblasti u galaktickém centru jsou hvězdy zeslabené až o 27 magnitud! Nejjasnější vizuálně viditelné hvězdné oblaka proto nacházejí o něco severněji a východněji a představují jakýsi průřez tmavými prachovými mraky.
|
||||
|
||||
Příkladem toho může být rozsáhlý a vůbec nejjasnější oblak Mléčné cesty - Velký oblak ve Střelci, viditelný částečně během čistých a jasných nocí snad i z našich zeměpisných šířek. Je součástí centrální výdutě a prakticky se jedná o nejvzdálenější strukturu naší Galaxie, která se dá vidět bez dalekohledu. Nejslabší hvězdy oblaku leží ve vzdálenosti okolo 20 000 světelných let daleko. Oblak má na obloze podlouhlý tvar šířky průměrně asi tři a půl stupně a délky jako spojnice hvězd μ sagittario a λ Scorpii. I když je vždy poněkud přehnané hovořit o zřetelných barvách, všimněte si, že má nažloutlý odstín. Na západ od Velkého oblaku se nachází tmavý pás s komplikovanými okraji tak jeden a půl stupně široký, který se táhne od hranic se souhvězdím Hada až po ocas Štíra. Na některých místech je jeho rozhraní ostře ohraničené, na jiných místech naopak plynule přechází do svého okolí a přesné hranice lze jen těžko určit.
|
||||
Nejdůležitějším faktem souhvězdí Střelce je, že tímto směrem leží ve vzdálenosti 27 000 světelných let jádro naší Galaxie a před ním jedno z jejích spirálních ramen - rameno Střelce. Přesná poloha středu se ztotožňuje s polohou rádiového zdroje Sagittarius A a udává se hodnotou rektascencie 17h 42,5min a deklinací -28˚ 59 '. Na obloze je to bod vzdálen asi 4 stupně ZSZ od hvězdy γ Sagittario. Do vzdálenosti galaktického centra však nikdy neuvidíme, protože nám ho zakrývají obrovské mraky mezihvězdného prachu, ležících podél spirálové roviny naší Galaxie. Astronomové odhadli, že v oblasti u galaktického centra jsou hvězdy zeslabené až o 27 magnitud! Nejjasnější vizuálně viditelné hvězdná oblaka proto nacházejí o něco severněji a východněji a představují jakýsi průřez tmavými prachovými mračny.
|
||||
|
||||
V těsném sousedství Velkého oblaku jsou pouhým okem vidět dvě nápadné oválné mlhavé zjasnění - mlhoviny Laguna a Trifid. Jedno z nejzajímavějších míst v celé Mléčné dráze se skrývá za velmi výrazným zjasněním v podobě Malého oblaku ve Střelci (M24). Leží v mléčné oblasti šířky asi pět stupňů vybíhající na sever od Velkého oblaku směrem k Štítu, která na západní straně plynule přechází do svého okolí a na východě obsahuje několik malých tmavých zálivů. M24 představuje jen velmi malou část struktury spirálového ramene Pravítka, které spolu s ramenem Střelce tvoří dvě hlavní spirály naší Galaxie. Začíná nedaleko galaktického středu asi 10 000 světelných let od Slunce, otáčí se kolem, mizí za ním a objevuje se až za ramenem Persea.
|
||||
Příkladem toho může být rozsáhlý a vůbec nejjasnější oblak Mléčné dráhy - Velký oblak ve Střelci, viditelný částečně během čistých a jasných nocí snad i z našich zeměpisných šířek. Je součástí centrální výdutě a prakticky se jedná o nejvzdálenější strukturu naší Galaxie, která se dá vidět bez dalekohledu. Nejslabší hvězdy oblaku leží ve vzdálenosti okolo 20 000 světelných let daleko. Oblak má na obloze podlouhlý tvar šířky průměrně asi tři a půl stupně a délky jako spojnice hvězd μ Sagittario a λ Scorpii. I když je vždy poněkud přehnané hovořit o zřetelných barvách, všimněte si, že má nažloutlý odstín. Na západ od Velkého oblaku se nachází tmavý pás s komplikovanými okraji tak jeden a půl stupně široký, který se táhne od hranic se souhvězdím Hada až po ocas Štíra. Na některých místech je jeho rozhraní ostře ohraničené, na jiných místech naopak plynule přechází do svého okolí a přesné hranice lze jen těžko určit.
|
||||
|
||||
M24 naleznete na obloze více než snadno asi dva stupně na sever od hvězdy μ sagittario, protože je to velmi nápadný objekt. V triedru je vidět jako mlhavá bílá oblast rovnoměrného jasu a velikosti 1 x 2 stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Nejnápadnější a nejkontrastnějším je ve své východní části, nejlépe ohraničená podél jihovýchodní, severovýchodní a severozápadní strany. V těsném sousedství se navíc nachází dvojice učebnicových tmavých mlhovin Barnard 92 a 93. Jižně od M24 leží malá, ale nápadná tmavá šmouha a seskupení hvězd 15, 16 a 17 SGR, které nelze jednotlivě rozlišit. Prostředí nakonec dotváří ještě jedna rozmazaná kruhová skvrna o průměru půl stupně, otevřená hvězdokupa M25 (4,6mag).
|
||||
V těsném sousedství Velkého oblaku jsou pouhým okem vidět dvě nápadné oválné mlhavé zjasnění - mlhoviny Laguna a Trifid. Jedno z nejzajímavějších míst v celé Mléčné dráze se skrývá za velmi výrazným zjasněním v podobě Malého oblaku ve Střelci (M24). Leží v mléčné oblasti šířky asi pět stupňů vybíhající na sever od Velkého oblaku směrem k Štítu, která na západní straně plynule přechází do svého okolí a na východě obsahuje několik malých tmavých zálivů. M24 představuje jen velmi malou část struktury spirálního ramene Pravítka, které spolu s ramenem Střelce tvoří dvě hlavní spirální ramena naší Galaxie. Začíná nedaleko galaktického středu asi 10 000 světelných let od Slunce, otáčí se kolem, mizí za ním a objevuje se až za ramenem Persea.
|
||||
|
||||
Rameno Střelce pokračuje přes souhvězdí Střelce a Štíra dále na jih až do souhvězdí kýlu. Většina známých a nádherných mlhovin a hvězdokup, které můžeme v této části oblohy vidět, proto nachází právě v tomto rameni. Jeho součástí je rozsáhlý molekulární oblak, na jehož okrajích pozorujeme známé emisní mlhoviny M8, M16, M17 nebo M20, otevřené hvězdokupy M18, M21 nebo asociaci kolem NGC 6231. Patří k němu například i hvězdokupa NGC 6193 z Oltáře, mlhovina Eta Carinae ze souhvězdí kýlu nebo Šperkovnice v Jižním Kříži.
|
||||
M24 naleznete na obloze více než snadno asi dva stupně na sever od hvězdy μ Sagittario, protože je to velmi nápadný objekt. V triedru je vidět jako mlhavá bílá oblast rovnoměrného jasu a velikosti 1x2 stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Nejnápadnější a nejkontrastnějším je ve své východní části, nejlépe ohraničená podél jihovýchodní, severovýchodní a severozápadní strany. V těsném sousedství se navíc nachází dvojice učebnicových tmavých mlhovin Barnard 92 a 93. Jižně od M24 leží malá, ale nápadná tmavá šmouha a seskupení hvězd 15, 16 a 17 Sgr, které nelze jednotlivě rozlišit. Prostředí nakonec dotváří ještě jedna rozmazaná kruhová skvrna o průměru půl stupně, otevřená hvězdokupa M25 (4,6mag).
|
||||
|
||||
Rameno Střelce pokračuje přes souhvězdí Střelce a Štíra dále na jih až do souhvězdí Lodního kýlu. Většina známých a nádherných mlhovin a hvězdokup, které můžeme v této části oblohy vidět, se proto nachází právě v tomto rameni. Jeho součástí je rozsáhlý molekulární oblak, na jehož okrajích pozorujeme známé emisní mlhoviny M8, M16, M17 nebo M20, otevřené hvězdokupy M18, M21 nebo asociaci kolem NGC 6231. Patří k němu například i hvězdokupa NGC 6193 z Oltáře, mlhovina Eta Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu nebo Šperkovnice v Jižním kříži.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,14 +3,13 @@ name: Štít
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.203007
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 20:00:20.417757
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:14:27.150136
|
||||
---
|
||||
Malé souhvězdí hned jižně od nebeského rovníku, pod hranicí Orla s ocasem Hada, jehož nejjasnější hvězdy sice dosahují pouze 4. magnitudu, ale není těžké ho najít - aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohaté části Mléčné dráhy, na severozápadním rozhraní navíc popredkávanou tmavými mraky Velké trhliny a promítá se do něj velmi jasný hvězdný oblak - velké množství vzdálených hvězd, které oko nerozliší a vnímá jejich právě jako svítící oblak. Při pohledu ze Střední Evropy je to vůbec nejvýrazněji zjasnění v dostupné části Mléčné dráhy.
|
||||
Malé souhvězdí hned jižně od nebeského rovníku, pod hranicí Orla s ocasem Hada, jehož nejjasnější hvězdy sice dosahují pouze 4mag, ale není těžké ho najít - aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohaté části Mléčné dráhy, na severozápadním rozhraní navíc protkanou tmavými mračny Velké trhliny a promítá se do něj velmi jasný hvězdný oblak - velké množství vzdálených hvězd, které oko nerozliší a vnímá jejich právě jako svítící oblak. Při pohledu ze Střední Evropy je to vůbec nejvýrazněji zjasnění v dostupné části Mléčné dráhy.
|
||||
|
||||
Oblak ve štítu oproti svému okolí vykazuje velký kontrast. Právě v této oblasti si můžete všimnout nápadnou kombinaci jasných hvězdných polí s mimořádně tmavými prachovými mraky Velké trhliny nacházejícími se v popředí, které vytvářejí přímo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Velmi nápadná je především jeden stupeň velká mlhovina Barnard 103, ležící mezi hvězdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu jsou navíc rozmístěny po celém souhvězdí a našly si své čísla v Barnardova katalogu tmavých mlhovin. Zřejmě nejnápadnější komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) se rozšiřuje z Velké trhliny do severních částí souhvězdí a jeho kontrast s okolním hvězdným polem je v triedru opravdu pronikavý. Další
|
||||
velkou tmavou mlhovinu dlouhou přes jeden a půl stupně hledejte během dobrých podmínek hned jihovýchodně od γ Sct, v poli přeplněném slabými hvězdami (B312).
|
||||
Oblak ve Štítu oproti svému okolí vykazuje velký kontrast. Právě v této oblasti si můžete všimnout nápadnou kombinaci jasných hvězdných polí s mimořádně tmavými prachovými mraky Velké trhliny nacházejícími se v popředí, které vytvářejí přímo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Velmi nápadná je především jeden stupeň velká mlhovina Barnard 103, ležící mezi hvězdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu jsou navíc rozmístěny po celém souhvězdí a našly si své čísla v Barnardova katalogu tmavých mlhovin. Zřejmě nejnápadnější komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) se rozšiřuje z Velké trhliny do severních částí souhvězdí a jeho kontrast s okolním hvězdným polem je v triedru opravdu pronikavý. Další velkou tmavou mlhovinu dlouhou přes jeden a půl stupně hledejte během dobrých podmínek hned jihovýchodně od γ Sct, v poli přeplněném slabými hvězdami (B312).
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Pokud se budete dívat pozorněji, určitě zjistíte, že Oblak ve štítu má nepravidelný tvar a není pouhým oválem. Na obloze ze severu kopíruje hvězdy λ a 12 AQL, η a β Sct, pak míří k hvězdám ε a δ Sct, od kterých stoupá zpět k λ AQL. Přímo v oblaku je pouhým okem vidět otevřená hvězdokupa M11 (5,8mag). Samotný oblak vypadá pod tmavou oblohou jako živá směs mlhoviny, ve které se třpytí několik právě rozlišitelných hvězdných jisker. Jedná se o velké množství vzdálených hvězd, které oko nedokáže jednotlivě rozlišit a vnímá je proto pouze jako svítící oblak. Ve skutečnosti jde o průřez mezi neprůhlednými mraky mezihvězdné hmoty, kterým vidíme do poměrně velké vzdálenosti směrem ke středu Galaxie. V tomto směru se totiž díváme ne kolmo, ale přímo podél jednoho spirálového ramene - ramena Střelce. To je nejvnitřnějším z hlavních ramen, je široké a rozsáhlé, obtáčí téměř celou Galaxii dříve, než se začne vytrácet.
|
||||
Pokud se budete dívat pozorněji, určitě zjistíte, že Oblak ve štítu má nepravidelný tvar a není pouhým oválem. Na obloze ze severu kopíruje hvězdy λ a 12 AQL, η a β Sct, pak míří k hvězdám ε a δ Sct, od kterých stoupá zpět k λ Aql. Přímo v oblaku je pouhým okem vidět otevřená hvězdokupa M11 (5,8mag). Samotný oblak vypadá pod tmavou oblohou jako živá směs mlhoviny, ve které se třpytí několik právě rozlišitelných hvězdných jisker. Jedná se o velké množství vzdálených hvězd, které oko nedokáže jednotlivě rozlišit a vnímá je proto pouze jako svítící oblak. Ve skutečnosti jde o jakési okno mezi neprůhlednými mraky mezihvězdné hmoty, kterým vidíme do poměrně velké vzdálenosti směrem ke středu Galaxie. V tomto směru se totiž díváme ne kolmo, ale přímo podél jednoho spirálového ramene - ramena Střelce. To je nejvnitřnějším z hlavních ramen, je široké a rozsáhlé, obtáčí téměř celou Galaxii dříve, než se začne vytrácet.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,13 +3,13 @@ name: Panna
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.108284
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-25 20:08:16.005208
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:20:50.980560
|
||||
---
|
||||
Rozsáhlé rovníkové souhvězdí zvířetníku, ve kterém leží průsečík ekliptiky s rovníkem a kterým prochází Slunce od 16. září do 30. října, tedy v době podzimní rovnodennosti, v okamžiku, kdy končí léto a nastává podzim. Na ekliptice je umístěno mezi Lvem a Váhami. Pannu najdeme snadno pomocí prodloužené spojnice pravého horního a levého dolního kola Velkého vozu, i když pouze čtyři její hvězdy jsou jasnější než 3. magnituda. Souhvězdí má na obloze tvar písmene Y, se Spikou na jeho spodním okraji, hvězdou γ Virginis na dně jakési misky, kterou tvoří hvězdy Porrima, Vindemiatrix, β, δ, η Virginis a Denebola z Lva. Na večerní obloze souhvězdí nejlépe uvidíme od března do srpna. O půlnoci vrcholí v první dekádě dubna asi 40 stupňů nad jižním obzorem. Obsahuje 95 hvězd zdánlivé jasnosti do 6mag. Je nejrozsáhlejším souhvězdím zvířetníku a po Hydře druhým největším, na obloze zabírá 0,393 sr.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Souhvězdí není zajímavé jen z historického hlediska, ale především z toho astronomického. Protože Panna leží velmi daleko od hustých mračen Mléčné drájy, najdeme v ní především daleké galaxie, přesněji řečeno, velké množství vzdálených galaxií. Vysvětlení je jednoduché, pohledem mezi hvězdy Vindemiatrix a Denebola, na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, leží srdce obrovské nadkupy galaxií Coma-Virgo, do které patří i Místní skupina galaxíí s Mléčnou dráhou. Bohaté výběžky a pásy galaxií sahají na obloze až ke Centauru a na jihovýchod k ocasu Hydry, jakož i na severozápad k Honícím psům a Velké Medvědci. Přesná poloha středu této superkupy, se nachází ve vzdálenosti asi 54 miliónů světelných let směrem ke dvěma obrovským eliptickým galaxiím M84 a M86. Jádro je velmi husté, v jeho centrální části o průměru asi 5 milionů světelných let (na obloze 12˚ x 10˚) můžeme napočítat okolo 3 000 galaxií. A to jsou vlastně jen ty největší a nejjasnější členové - obrovské eliptické galaxie a spirální galaxie podobné té naší Galaxii nebo galaxii v Andromedě, protože trpasličí eliptické a různé nepravidelné galaxie se nemusí zachytit ani na fotografiích z těch největších dalekohledů.
|
||||
Souhvězdí není zajímavé jen z historického hlediska, ale především z toho astronomického. Protože Panna leží velmi daleko od hustých mračen Mléčné dráhy, najdeme v ní především daleké galaxie, přesněji řečeno, velké množství vzdálených galaxií. Vysvětlení je jednoduché, pohledem mezi hvězdy Vindemiatrix a Denebola, na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, leží srdce obrovské nadkupy galaxií Coma-Virgo, do které patří i Místní skupina galaxíí s Mléčnou dráhou. Bohaté výběžky a pásy galaxií sahají na obloze až ke Centauru a na jihovýchod k ocasu Hydry, jakož i na severozápad k Honícím psům a Velké Medvědci. Přesná poloha středu této superkupy, se nachází ve vzdálenosti asi 54 miliónů světelných let směrem ke dvěma obrovským eliptickým galaxiím M84 a M86. Jádro je velmi husté, v jeho centrální části o průměru asi 5 milionů světelných let (na obloze 12˚ x 10˚) můžeme napočítat okolo 3 000 galaxií. A to jsou vlastně jen ty největší a nejjasnější členové - obrovské eliptické galaxie a spirální galaxie podobné té naší Galaxii nebo galaxii v Andromedě, protože trpasličí eliptické a různé nepravidelné galaxie se nemusí zachytit ani na fotografiích z těch největších dalekohledů.
|
||||
|
||||
Panna nám tedy do pozorovacího programu přináší širokou nabídku galaxií, objektů vzdálených a méně jasných, na které budeme potřebovat nejlépe 250 mm a větší dalekohled. Některé z galaxií jsou však poměrně jasné, vždyť hned jedenáct z nich uvízlo ve známém katalogu Charlese Messiera. Tak jako tato superkupa, či jen malá skupina galaxií jakou je naše Místní skupina, je vlastně v hlubokém tmavém vesmíru spíše pravidlem než výjimkou. Samotná kupa Coma-Virgo je pravděpodobně centrem většího shluku galaktických kup, které překonávají všechny naše představy. Pokud se podíváme na opačnou stranu oblohy od souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, například směrem k velryby, Éridanu nebo Peci, můžeme ve velkém dalekohledu shlédnout i další, mnohem vzdálenější nadkupy galaxií, tedy lépe řečeno, pouze jejich nejjasnější členy. Známé jsou i kupy galaxií v Herkulu nebo v Severní koruně.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,8 @@ name: Lištička
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.064112
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.064131
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:16:25.807531
|
||||
---
|
||||
|
||||
Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy jižně od Labutě, těsně u Albireo, severně od Šípu a Delfína. Liška leží ve východním proudu letní Mléčné cesty. Přestože ta v této oblasti není mimořádně jasná, obsahuje hojný přebytek hvězd 7. až 10. magnitudy. Hvězdné mraky jsou vhodné na zametání triedru, navíc můžeme objevit i několik pěkných objektů. Souhvězdí obsahuje poměrně velký počet otevřených hvězdokup. Nejpůsobivější v zorném poli dalekohledu je NGC 6940, pro jakýkoliv binokulár je naopak určena známá otevřená hvězdokupa Collinder 399, nazývaná jednoduše "Ramínko". Vyskytují se zde i poměrně jasné mlhoviny, dvojhvězdy, trojhvězdí a úplně na východním okraji souhvězdí i pár galaxií. Nejznámějším objektem je však planetární mlhovina M27, jedna z největších a nejjasnějších planetárních mlhovin, úžasná v každém dalekohledu: od triedru až po 500 mm Dobson. Už tím nejmenším dalekohledem lze postřehnout náznak jejího tvaru, podle kterého se také nazývá - Činka.
|
||||
Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy jižně od Labutě, těsně u Albireo, severně od Šípu a Delfína. Liška leží ve východním proudu letní Mléčné dráhy. Přestože ta v této oblasti není mimořádně jasná, obsahuje hojný přebytek hvězd 7. až 10. magnitudy. Hvězdná mračna jsou vhodná na zametání triedrem, navíc můžeme objevit i několik pěkných objektů. Souhvězdí obsahuje poměrně velký počet otevřených hvězdokup. Nejpůsobivější v zorném poli dalekohledu je NGC 6940, pro jakýkoliv binokulár je naopak určena známá otevřená hvězdokupa Collinder 399, nazývaná jednoduše "Ramínko". Vyskytují se zde i poměrně jasné mlhoviny, dvojhvězdy, trojhvězdí a úplně na východním okraji souhvězdí i pár galaxií. Nejznámějším objektem je však planetární mlhovina M27, jedna z největších a nejjasnějších planetárních mlhovin, úžasná v každém dalekohledu: od triedru až po 500 mm Dobson. Už tím nejmenším dalekohledem lze postřehnout náznak jejího tvaru, podle kterého se také nazývá - Činka.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 8
|
||||
rating: 7
|
||||
references: [1] Photo WikiSky
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:16.234125
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:16.234165
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:06:53.877477
|
||||
---
|
||||
|
||||
Malá otevřená hvězdokupa pozorovaná stupeň jižně od mlhoviny Omega, objevena Charlesem Messierem 3. června 1764 a popsána jako "kupa malých hvězd, trochu níže od M17, obklopená nepatrnou mlhovinou". Obsahuje 12 hvězd mezi 9. a 10. magnitudě a dohromady asi 40 hvězd, z nichž některé jsou modré, žluté, ale i oranžové. Její vzdálenost se odhaduje na 4 100 světelných let a věk na 32 milionů let. S jasností 6,9mag hvězdokupu najdeme už v triedru.
|
||||
|
||||
Malá otevřená hvězdokupa pozorovaná stupeň jižně od mlhoviny Omega, objevena Charlesem Messierem 3. června 1764 a popsána jako "kupa malých hvězd, trochu níže od M17, obklopená nepatrnou mlhovinou". Obsahuje 12 hvězd mezi 9. a 10. magnitudě a dohromady asi 40 hvězd, z nichž některé jsou modré, žluté, ale i oranžové. Její vzdálenost se odhaduje na 4 100 světelných let a věk na 32 milionů let. S jasností 6,9mag hvězdokupu najdeme už v triedru.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -5,14 +5,14 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:16.277370
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:16.277411
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:38:26.332985
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kombinace emisní a reflexní mlhoviny objevena ještě před rokem 1750 Le Gentilem, v katalogu Ch. Messiera se objevila 5. června 1764. Název Trifid, jasné mlhoviny viditelné pouhým okem dva obloukového stupně severozápadně od mlhoviny Laguna, pochází od J. Herschela. Už v triedru se přemění na mlhavou elipsu uvnitř s pár hvězdami. Předpokládá se, že leží ve vzdálenosti asi 9 300 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Kombinace emisní a reflexní mlhoviny objevena ještě před rokem 1750 Le Gentilem, v katalogu Ch. Messiera se objevila 5. června 1764. Název Trifid, jasné mlhoviny viditelné pouhým okem dva obloukového stupně severozápadně od mlhoviny Laguna, pochází od J. Herschela. Už v triedru se přemění na mlhavou elipsu uvnitř s pár hvězdami. Předpokládá se, že leží ve vzdálenosti asi 9 300 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 10
|
||||
rating: 8
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:16.135424
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:16.135473
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:38:10.414095
|
||||
---
|
||||
|
||||
Tuto nádhernou bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v červnu 1764 Charles Messier. Obsahuje zhruba 150 hvězd, z nichž nejjasnější je jen o něco slabší než 9m. Rozkládá se na ploše velké zhruba jako průměr Měsíce v úplňku a svou celkovou jasností 5,5mag je vidět pouhým okem jako mlhavá skvrna na sever od hvězdy μ SGR. M23 se nachází ve vzdálenosti 2 050 světelných let, její absolutní magnituda -4,7 odpovídá svítivosti 3 600 Sluncí a je 300 milionů let stará. V triedru nebo malém dalekohledu s větším zorným polem je vidět po boku jedné hvězdy 6,5mag jako velká mlhavá skvrna zabírající asi jeden a půl stupně
|
||||
|
||||
Tuto nádhernou bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v červnu 1764 Charles Messier. Obsahuje zhruba 150 hvězd, z nichž nejjasnější je jen o něco slabší než 9m. Rozkládá se na ploše velké zhruba jako průměr Měsíce v úplňku a svou celkovou jasností 5,5mag je vidět pouhým okem jako mlhavá skvrna na sever od hvězdy μ SGR. M23 se nachází ve vzdálenosti 2 050 světelných let, její absolutní magnituda -4,7 odpovídá svítivosti 3 600 Sluncí a je 300 milionů let stará. V triedru nebo malém dalekohledu s větším zorným polem je vidět po boku jedné hvězdy 6,5mag jako velká mlhavá skvrna zabírající asi jeden a půl stupně
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,13 +1,13 @@
|
|||
---
|
||||
name: Malý oblak ve Střelci
|
||||
rating: 10
|
||||
rating: 9
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:16.459441
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:16.459466
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:38:42.941149
|
||||
---
|
||||
|
||||
Nápadná oblast viditelná pouhým okem na severovýchod od hvězdy μ Sagittarius, kterou v roce 1764 katalogizovat Charles Messier. Toto zjasnění v podobě hvězdného mračna je jednou z nejzajímavějších oblastí celé Mléčné dráhy: je částí vzdáleného vnitřního spirálového ramene naší Galaxie, označovaného jako rameno Pravítka, které nám při pohledu ze Země kromě této oblasti zakrývají prachové mračna bližšího spirálového ramene Střelec-Kýl. Tyto mračna v nichž se nacházejí i jasné mlhoviny Laguna, Trifid či Omega jsou od nás vzdáleny od 5 000 do 7 000 světelných let, naopak hvězdy, které vidíme v M24, leží dále, ve vzdálenosti od 12 000 do 16 000 světelných let. Na bližším rozhraní tohoto hvězdného mračna se nachází malá otevřená hvězdokupa NGC 6603.
|
||||
|
||||
Na Malý oblak je pěkný pohled hlavně v binárních dalekohledech s velkým zorným polem. Jedná se o hvězdný oblak podlouhlého tvaru 90'x 30'SV-JZ, v jehož popředí vystupují slabé hvězdy. V dalekohledu má tvar bledého obláčku bohatě posetého zářícími hvězdami 6-10m a slabými částečně momentálně rozlišitelnými jiskrami. Vidět otevřenou hvězdokupu NGC 6603 vyžaduje zvýšit zvětšení, vypadá jako hustý svazek slabých hvězd. V dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm je již NGC 6603 velmi bohatou sprškou slabých hvězd. Obsahuje jich asi 75 jasnosti 12m a slabších, které se na 10'ploše velmi dobře ukazují oproti okolnímu hvězdnému poli. Řetězec těch jasnějších hvězd vede z centra do severozápadního rozhraní k tmavé díře. Druhý se točí přes jižní část hvězdokupy. 4'JJZ od ní se nachází jasná červená hvězda 9m.
|
||||
|
||||
Nápadná oblast viditelná pouhým okem na severovýchod od hvězdy μ Sagittarius, kterou v roce 1764 katalogizovat Charles Messier. Toto zjasnění v podobě hvězdného mračna je jednou z nejzajímavějších oblastí celé Mléčné dráhy: je částí vzdáleného vnitřního spirálového ramene naší Galaxie, označovaného jako rameno Pravítka, které nám při pohledu ze Země kromě této oblasti zakrývají prachové mračna bližšího spirálového ramene Střelec-Kýl. Tyto mračna v nichž se nacházejí i jasné mlhoviny Laguna, Trifid či Omega jsou od nás vzdáleny od 5 000 do 7 000 světelných let, naopak hvězdy, které vidíme v M24, leží dále, ve vzdálenosti od 12 000 do 16 000 světelných let. Na bližším rozhraní tohoto hvězdného mračna se nachází malá otevřená hvězdokupa NGC 6603.
|
||||
|
||||
Na Malý oblak je pěkný pohled hlavně v binárních dalekohledech s velkým zorným polem. Jedná se o hvězdný oblak podlouhlého tvaru 90'x 30'SV-JZ, v jehož popředí vystupují slabé hvězdy. V dalekohledu má tvar bledého obláčku bohatě posetého zářícími hvězdami 6-10m a slabými částečně momentálně rozlišitelnými jiskrami. Vidět otevřenou hvězdokupu NGC 6603 vyžaduje zvýšit zvětšení, vypadá jako hustý svazek slabých hvězd. V dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm je již NGC 6603 velmi bohatou sprškou slabých hvězd. Obsahuje jich asi 75 jasnosti 12m a slabších, které se na 10'ploše velmi dobře ukazují oproti okolnímu hvězdnému poli. Řetězec těch jasnějších hvězd vede z centra do severozápadního rozhraní k tmavé díře. Druhý se točí přes jižní část hvězdokupy. 4'JJZ od ní se nachází jasná červená hvězda 9m.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 8
|
||||
rating: 7
|
||||
references: [1] Photo HST
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:16.445554
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:16.445582
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:07:31.868753
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jedna z mnoha kulových hvězdokup v souhvězdí, jejíž jasnost je 7,6mag. Objevil ji během července roku 1778 Charles Messier jako "velmi jasnou mlhovinu ... jasnější v centru, ale neobsahující hvězdu". Leží ve vzdálenosti 87 000 světelných let, tedy se nachází dvakrát dál než sousední, menší kulové hvězdokupy M69 a M70. V dalekohledu snadno zjistíme, že M54 je největší a nejvíce zhuštěnou ze tří "Messierových guľoviek" ležících podél "podstavce čajníku".
|
||||
|
||||
Jedna z mnoha kulových hvězdokup v souhvězdí, jejíž jasnost je 7,6mag. Objevil ji během července roku 1778 Charles Messier jako "velmi jasnou mlhovinu ... jasnější v centru, ale neobsahující hvězdu". Leží ve vzdálenosti 87 000 světelných let, tedy se nachází dvakrát dál než sousední, menší kulové hvězdokupy M69 a M70. V dalekohledu snadno zjistíme, že M54 je největší a nejvíce zhuštěnou ze tří "Messierových guľoviek" ležících podél "podstavce čajníku".
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 8
|
||||
rating: 7
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:16.357207
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:16.357232
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:08:07.888728
|
||||
---
|
||||
|
||||
Tuto kulovou hvězdokupu (7,6mag) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysy dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 28 700 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti.
|
||||
|
||||
Tuto kulovou hvězdokupu (7,6mag) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysy dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 28 700 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 8
|
||||
rating: 7
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:16.647909
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:16.647941
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:07:44.920375
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa s celkovou jasností osmé magnitudy, nejmenší a nejslabší ze tří kulových hvězdokup ležících mezi ε a ζ Sagittarii podél "podstavce čajové konvice". Charles Messier ji popsal jako "mlhovinou bez hvězd", když ji v srpnu 1780 objevil. Leží ve vzdálenosti 30 000 světelných let, v blízkosti středu Galaxie. Její absolutní jasnost je -7,3mag, což je o jednu magnitudu méně než celkový průměr všech kulových hvězdokup. Z našeho území ji nemáme během roku možnost často pozorovat, protože nám brání její jižní poloha. Proto si musíme počkat na čas kulminace, který nastává v letních měsících.
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa s celkovou jasností osmé magnitudy, nejmenší a nejslabší ze tří kulových hvězdokup ležících mezi ε a ζ Sagittarii podél "podstavce čajové konvice". Charles Messier ji popsal jako "mlhovinou bez hvězd", když ji v srpnu 1780 objevil. Leží ve vzdálenosti 30 000 světelných let, v blízkosti středu Galaxie. Její absolutní jasnost je -7,3mag, což je o jednu magnitudu méně než celkový průměr všech kulových hvězdokup. Z našeho území ji nemáme během roku možnost často pozorovat, protože nám brání její jižní poloha. Proto si musíme počkat na čas kulminace, který nastává v letních měsících.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 8
|
||||
rating: 7
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:17.023945
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:17.023985
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:08:32.755256
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
Slabší kulová hvězdokupa jasnosti 8,6 mag nacházející se na rozhraní se souhvězdím Kozoroha. Poprvé ji pravděpodobně uviděl v srpnu roku 1780 P. Méchain a o dva měsíce později i Ch. Messier. Svou vzdáleností 68 000 světelných let je jednou z nejvzdálenějších kulových hvězdokup z Messierova katalogu, nachází se daleko za středem Galaxie.
|
||||
|
|
@ -1,11 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 4
|
||||
rating: 6
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:21.483850
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:21.483868
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:57:07.206700
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
Tato planetární mlhovina tvoří rovnostranný trojúhelník se dvěma podobně jasnými hvězdami (11,4mag) na východ od ní. V
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Barnardova hviezda
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.302641
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.302658
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:21:25.025529
|
||||
---
|
||||
tato zajímavá červená hvězdička viditelná pouze dalekohledem se na pozadí vzdálenějších hvězd pohybuje nejrychleji ze všech - ročně se na obloze posune o 10,31 ", čili za 180 let změní svou polohu o půl stupně. Někdy se proto označuje také jako Barnardova šipka. Ze všech známých hvězd má největší vlastní pohyb, který v roce 1916 objevil E. Barnard a po soustavě α Centauri je druhou nejbližší hvězdou k našemu Slunci, dělí ji od něj pouze 5,9 světelných let, což je také hlavním důvodem jejího rychlého pohybu po obloze. Barnardova šipka se k nám stále přibližuje, v roce 9700, kdy se bude nacházet v hlavě Draka, ji bude od nás dělit pouze 3,8 světelného roku! Zaznamenávat její pohyb může být velmi zajímavou činností. Kreslením její polohy ve hvězdném poli při větším zvětšení alespoň jednou za rok se o tom můžeme přesvědčit.
|
||||
tato zajímavá červená hvězdička viditelná pouze dalekohledem se na pozadí vzdálenějších hvězd pohybuje nejrychleji ze všech - ročně se na obloze posune o 10,31", čili za 180 let změní svou o průměr Měsíce. Někdy se proto označuje také jako Barnardova šipka. Ze všech známých hvězd má největší vlastní pohyb, který v roce 1916 objevil E. Barnard a po soustavě α Centauri je druhou nejbližší hvězdou k našemu Slunci, dělí ji od něj pouze 5,9ly, což je také hlavním důvodem jejího rychlého pohybu po obloze. Barnardova šipka se k nám stále přibližuje, v roce 9700, kdy se bude nacházet v hlavě Draka, ji bude od nás dělit pouze 3,8 světelného roku! Zaznamenávat její pohyb může být velmi zajímavou činností. Kreslením její polohy ve hvězdném poli při větším zvětšení alespoň jednou za rok se o tom můžeme přesvědčit.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Burnham 441
|
|||
constellation: Vul
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.899454
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.899477
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:17:41.026286
|
||||
---
|
||||
na tuto dvojhvězdu nám mohl postačit 100 mm dalekohled. Představí se jako barevný kontrast zlaté a modré složky. Rozdíl v magnitudy je velký, zlatá složka dosahuje 6,2 m, modrá pouze 10,7mag. Leží v odstupu 5,9 ".
|
||||
na tuto dvojhvězdu nám mohl postačit 100 mm dalekohled. Představí se jako barevný kontrast zlaté a modré složky. Rozdíl v magnitudy je velký, zlatá složka dosahuje 6,2mag, modrá pouze 10,7mag. Leží v odstupu 5,9".
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Herschel 84
|
|||
constellation: Sge
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.912911
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.912927
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:55:58.588538
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda sestávající z hlavní oranžové (6,5mag) a vedlejší modré složky (8,9mag) v odstupu 28,2 ". V alespoň 100 mm dalekohledu a větším zvětšení asi nejkrásnější dvojhvězda v souhvězdí.
|
||||
dvojhvězda sestávající z hlavní oranžové (6,5mag) a vedlejší modré složky (8,9mag) v odstupu 28,2". V alespoň 100 mm dalekohledu a větším zvětšení asi nejkrásnější dvojhvězda v souhvězdí.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Keplerova supernova
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.700624
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.700647
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:20:16.316435
|
||||
---
|
||||
poslední galaktická supernova, která vzplanula 9. září 1604. Je pojmenována po známém německém astronomovi, který ji v těch časech pozoroval. Pouhým okem byla vidět 12 měsíců a několik týdnů svou jasností -2,5mag překonala i planetu Jupiter. Johannes Kepler a David Fabricius určili její polohu s takovou přesností, že americký astronom německého původu Walter Baade mohl v roce 1943 identifikovat na stejném místě slabou mlhovinu, zbytek supernovy. Samotná hvězda je dnes slabší než 19m a můžeme ji pozorovat pouze těmi největšími dalekohledy. Její pozůstatek odhalil i Hubbleův kosmický dalekohled.
|
||||
poslední galaktická supernova, která vzplanula 9. září 1604. Je pojmenována po známém německém astronomovi, který ji v těch časech pozoroval. Pouhým okem byla vidět 12 měsíců a několik týdnů svou jasností -2,5mag překonala i planetu Jupiter. Johannes Kepler a David Fabricius určili její polohu s takovou přesností, že americký astronom německého původu Walter Baade mohl v roce 1943 identifikovat na stejném místě slabou mlhovinu, zbytek supernovy. Samotná hvězda je dnes slabší než 19mag můžeme ji pozorovat pouze těmi největšími dalekohledy. Její pozůstatek odhalil i Hubbleův kosmický dalekohled.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Lacaille 9352
|
|||
constellation: PsA
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.665435
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.665455
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:49:59.813249
|
||||
---
|
||||
červený trpaslík vizuální magnitudy 7,4. Po Barnardovy a Kapteynovej hvězdě a po hvězdě Groombridge 1830 z velké medvědice Lacaille 9352 vykazuje čtvrtý nejrychlejší známý vlastní pohyb. Za rok se tato hvězda posune o 6,9 ", v roce 2100 se již bude nacházet v sousedním souhvězdí Sochaře. Leží ve vzdálenosti pouhých 10,7 světelných let.
|
||||
červený trpaslík vizuální magnitudy 7,4. Po Barnardově a Kapteynově hvězdě a po hvězdě Groombridge 1830 z Velké medvědice Lacaille 9352 vykazuje čtvrtý nejrychlejší známý vlastní pohyb. Za rok se tato hvězda posune o 6,9", v roce 2100 se již bude nacházet v sousedním souhvězdí Sochaře. Leží ve vzdálenosti pouhých 10,7ly.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Nova Delphini 1967
|
|||
constellation: Del
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.401158
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.401178
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:49:04.513687
|
||||
---
|
||||
souhvězdí proslavila nova objevena 8. července 1967 anglickým učitelem, astronomům amatérům GED Alcock, který mimo jiné objevil i Novu Vulpeculae 1968. Zvláštní nova se pomalu zjasnila na niekoľkotisíckrát a stala se viditelnou i pouhým okem, pak její jasnost nepravidelně kolísala av prosinci 1967 opět zeslábla . Podle záznamů je "nejpomalejší novou". Její současná magnituda je přibližně 12,7mag, čímž se stává viditelnou až trochu větším amatérským dalekohledem.
|
||||
souhvězdí proslavila nova objevena 8. července 1967 anglickým učitelem, astronomům amatérům GED Alcock, který mimo jiné objevil i Novu Vulpeculae 1968. Zvláštní nova se pomalu nekolikatisíckrát zjasnila a stala se viditelnou i pouhým okem, pak její jasnost nepravidelně kolísala a v prosinci 1967 opět zeslábla . Podle záznamů je "nejpomalejší novou". Její současná magnituda je přibližně 12,7mag, čímž se stává viditelnou až trochu větším amatérským dalekohledem.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: RR Lyrae
|
|||
constellation: Lyr
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.718573
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.718596
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:07:37.632495
|
||||
---
|
||||
tato hvězda ležící na hranici s labutí, pouhým okem neviditelná je reprezentantkou významné třídy proměnných hvězd, jejichž jasnost se mění v krátké periodě. Jsou to staré hvězdy vyskytující se hlavně v okolí galaktického středu a v kulových hvězdokupách, nejstarších útvarech galaxie. RR lyra pravidelně pulzuje, podobně jako delta Cephei, ale její perioda je kratší než jeden den - 0,567 dne. V tomto čase - 13 hodin a 36 minut, zdánlivá jasnost kolísá od 7m po 8,1mag. Cyklus může být tedy (z některých oblastí) pozorovaný prakticky za jednu noc. V maximu je bílá, v minimu nabývá nažloutlý odstín.
|
||||
tato hvězda ležící na hranici s labutí, pouhým okem neviditelná je reprezentantkou významné třídy proměnných hvězd, jejichž jasnost se mění v krátké periodě. Jsou to staré hvězdy vyskytující se hlavně v okolí galaktického středu a v kulových hvězdokupách, nejstarších útvarech galaxie. RR Lyra pravidelně pulzuje, podobně jako delta Cephei, ale její perioda je kratší než jeden den - 0,567 dne. V tomto čase - 13 hodin a 36 minut, zdánlivá jasnost kolísá od 7mag po 8,1mag. Cyklus může být tedy (z některých oblastí) pozorovaný prakticky za jednu noc. V maximu je bílá, v minimu nabývá nažloutlý odstín.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: RS Oph
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.442174
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.442190
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:19:43.222339
|
||||
---
|
||||
rekurentní nova, která postupně vzplanula v letech 1898, 1933, 1958, 1967 a 1985. V minimu má jasnost 11,8mag, při vzplanutí někdy až 4,3 m.
|
||||
rekurentní nova, která postupně vzplanula v letech 1898, 1933, 1958, 1967 a 1985. V minimu má jasnost 11,8mag, při vzplanutí někdy až 4,3 mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: R Lyrae
|
|||
constellation: Lyr
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.180064
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.180080
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:06:56.256821
|
||||
---
|
||||
nápadně červenooranžová hvězda viditelná pouhým okem je polopravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá v rozmezí od 3,8 m do 5m v prùbì přibližně 46 dní.
|
||||
nápadně červenooranžová hvězda viditelná pouhým okem je polopravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá v rozmezí od 3,8mag do 5mag v prùbì přibližně 46 dní.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: SS Cygni
|
|||
constellation: Cyg
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.805151
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.805169
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:35:19.887435
|
||||
---
|
||||
jedna z mnoha proměnných hvězd je kataklyzmatické proměnnou hvězdou, která vzplane každé 2 měsíce do jasnosti 8m, ale normálně jde o hvězdu 12. magnitudy. Je prototypem trpasličích hvězd, známých buď jako proměnné hvězdy typu SS Cygni nebo typu U Geminorum.
|
||||
jedna z mnoha proměnných hvězd je kataklyzmatické proměnnou hvězdou, která vzplane každé 2 měsíce do jasnosti 8mag, ale normálně jde o hvězdu 12mag. Je prototypem trpasličích hvězd, známých buď jako proměnné hvězdy typu SS Cygni nebo typu U Geminorum.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 2455
|
|||
constellation: Vul
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.918378
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.918400
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:18:41.685980
|
||||
---
|
||||
trojhvězdí, v 100 mm dalekohledu atraktivní pár jedné bílé a dvou namodralé složek. Nejjasnější složky (7,4mag a 8,5mag) leží v odstupu 6,6 ". Půl stupně na SSV se ve stejném zorném poli nachází dvojhvězda Struve 2457, která sestává z bílé (7,5mag) a modravé složky (9m), ležících ve vzájemné vzdálenosti 10,3 ".
|
||||
trojhvězdí, v 100 mm dalekohledu atraktivní pár jedné bílé a dvou namodralé složek. Nejjasnější složky (7,4mag a 8,5mag) leží v odstupu 6,6". Půl stupně na SSV se ve stejném zorném poli nachází dvojhvězda Struve 2457, která sestává z bílé 7,5mag a modravé složky 9mag, ležících ve vzájemné vzdálenosti 10,3".
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 2470/2474
|
|||
constellation: Lyr
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.921090
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.921105
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:08:17.396529
|
||||
---
|
||||
další dvojitá dvojhvězda v souhvězdí, pozorovaná severovýchodně od γ lyra. Dvě hlavní hvězdy leží v odstupu jen něco přes 10 obloukových minut. V alespoň 10 cm dalekohledu se Struve 2470 rozloží na dvě hvězdy, které leží v odstupu 13,4 ": bílou a světle modrou, první jasnosti 6,6mag, druhou 8,6mag. Světle žluté složky Struve 2474 leží v odstupu 16,2 "a dosahují jasnost 6,7mag, resp. 8,8mag.
|
||||
další dvojitá dvojhvězda v souhvězdí, pozorovaná severovýchodně od γ Lyra. Dvě hlavní hvězdy leží v odstupu jen něco přes 10'. V alespoň 10 cm dalekohledu se Struve 2470 rozloží na dvě hvězdy, které leží v odstupu 13,4": bílou a světle modrou, první jasnosti 6,6mag, druhou 8,6mag. Světle žluté složky Struve 2474 leží v odstupu 16,2" a dosahují jasnost 6,7mag, resp. 8,8mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 2540
|
|||
constellation: Vul
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.261233
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.261250
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:18:18.664334
|
||||
---
|
||||
trojhvězdí. V 100/150 mm přístroji poměrně těsný pár (5,1 ") sestává z nestejně jasné bílé (7,3mag) a modravé složky 8,8mag. Průvodce 12,4mag leží 147 "daleko.
|
||||
trojhvězdí. V 100/150 mm přístroji poměrně těsný pár (5,1") sestává z nestejně jasné bílé 7,3mag a modravé složky 8,8mag. Průvodce 12,4mag leží 147" daleko.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 2653
|
|||
constellation: Vul
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.700872
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.700892
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 09:16:42.973134
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda, v dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm je velmi těsným párem, nestejně jasných žlutobílých hvězd (6,9mag, 9,7mag), které vyžadují přiměřené zvětšení na rozlišení. Leží ve vzájemném odstupu pouze 2,6 ".
|
||||
dvojhvězda, v dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm je velmi těsným párem, nestejně jasných žlutobílých hvězd (6,9mag, 9,7mag), které vyžadují přiměřené zvětšení na rozlišení. Leží ve vzájemném odstupu pouze 2,6".
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 2793
|
|||
constellation: Equ
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.250373
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.250391
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:57:28.874216
|
||||
---
|
||||
snadno rozlišitelná dvojhvězda i pro malé dalekohledy. Hlavní složka je žlutá (7,8mag) a průvodce modravý (8,5mag). Leží v odstupu 26,6 ". Hlavní hvězda má dalšího průvodce ve vzdálenosti pouze 0,4 ", jehož ale nerozlišuje použitím velkého zvětšení.
|
||||
snadno rozlišitelná dvojhvězda i pro malé dalekohledy. Hlavní složka je žlutá (7,8mag) a průvodce modravý (8,5mag). Leží v odstupu 26,6". Hlavní hvězda má dalšího průvodce ve vzdálenosti pouze 0,4", jehož ale nerozlišuje použitím velkého zvětšení.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 2902
|
|||
constellation: Lac
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.398234
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.398256
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:00:28.142212
|
||||
---
|
||||
vícenásobná hvězda, jasnější 6,4 "těsný pár sestává ze žluté (7,6mag) a bílé složky (8,5mag). Druhý pár leží severovýchodně a sestává ze dvou složek jasnosti 12,1mag a 12,9mag v odstupu 5 ". Ve stejném zorném poli jsou další dva páry. Jeden v těsnějším, druhý v širším odstupu. Na prozkoumání okolí by se hodil dalekohled s průměrem objektivu 150 mm.
|
||||
vícenásobná hvězda, jasnější 6,4" těsný pár sestává ze žluté (7,6mag) a bílé složky (8,5mag). Druhý pár leží severovýchodně a sestává ze dvou složek jasnosti 12,1mag a 12,9mag v odstupu 5". Ve stejném zorném poli jsou další dva páry. Jeden v těsnějším, druhý v širším odstupu. Na prozkoumání okolí je třeba dalekohled s průměrem objektivu 150 mm.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 475
|
|||
constellation: Lac
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.001968
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.001986
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:00:44.347950
|
||||
---
|
||||
pěkná nestejně jasná dvojhvězda (6,8mag a 10,8mag). Jasnější hvězda má bílou barvu, slabší průvodce ležící v odstupu 15,5 "je modravý. Hned jihozápadně leží slabší pár dvou složek.
|
||||
pěkná nestejně jasná dvojhvězda (6,8mag a 10,8mag). Jasnější hvězda má bílou barvu, slabší průvodce ležící v odstupu 15,5" je modravý. Hned jihozápadně leží slabší pár dvou složek.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Sualocin a Rotanev
|
|||
constellation: Del
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.436749
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.436769
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:51:56.944536
|
||||
---
|
||||
α (3,77mag) a β Del (3,63mag), dvě nejjasnější hvězdy souhvězdí jsou příkladem neutuchající lidské touhy zanechat po sobě něco trvalého. Pokud názvy těchto hvězd přečteme odzadu, objevíme slova Nicolaus Venator, latinské jméno palermského astronoma Niccola Cacciatore, dlouholetým asistenta slavného italského astronoma Giuseppe Piazziho. Ten velmi toužil aby se jeho jméno zachovalo na obloze. Použil proto lest a těmto dvěma hvězdám dal své vlastní jméno, přesto, že nikdo nemá právo po sobě pojmenovat hvězdu. Na tuto lež se však přišlo příliš pozdě, názvy se mezitím vžilo, a ještě dnes jejich některé atlasy uvádějí jako názvy neznámého původu. Na obloze jsou to jediné hvězdy, které nesou jméno skutečného člověka.
|
||||
α (3,77mag) a β Del (3,63mag), dvě nejjasnější hvězdy souhvězdí jsou příkladem neutuchající lidské touhy zanechat po sobě něco trvalého. Pokud názvy těchto hvězd přečteme odzadu, objevíme slova Nicolaus Venator, latinské jméno palermského astronoma Niccola Cacciatore, dlouholetým asistenta slavného italského astronoma Giuseppe Piazziho. Ten velmi toužil aby se jeho jméno zachovalo na obloze. Použil proto lest a těmto dvěma hvězdám dal své vlastní jméno, přestože nikdo nemá právo po sobě pojmenovat hvězdu. Na tuto lež se však přišlo příliš pozdě, názvy se mezitím vžilo, a ještě dnes jejich některé atlasy uvádějí jako názvy neznámého původu. Na obloze jsou to jediné hvězdy, které nesou jméno skutečného člověka.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: VV Cephei
|
|||
constellation: Cep
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.860987
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.861010
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:02:42.707124
|
||||
---
|
||||
červený veleobr, složka zákrytové proměnné hvězdy, která mění zdánlivou jasnost od 4,9mag po 5,7mag v periodě 20 let. Kdysi byla považována za největší známou hvězdu v pozorované části vesmíru. Má 2 400-násobně větší průměr než Slunce, průměrnou hustotu pouze trojmilióntinu hustoty vody. Vzdálenost od Země je 3 600 ly.
|
||||
červený veleobr, složka zákrytové proměnné hvězdy, která mění zdánlivou jasnost od 4,9mag po 5,7mag v periodě 20 let. Kdysi byla považována za největší známou hvězdu v pozorované části vesmíru. Má 2 400-násobně větší průměr než Slunce, průměrnou hustotu pouze trojmilióntinu hustoty vody. Vzdálenost od Země je 5000ly.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: V Sge
|
|||
constellation: Sge
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.040671
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.040689
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:56:19.952422
|
||||
---
|
||||
pravděpodobně kdysi "nová hvězda", dnes iv triedru skoro na hranici viditelnosti. Téměř každou noc je jinak jasná, magnitudu mění nevyzpytatelně od 8,6 po 13,9.
|
||||
pravděpodobně kdysi "nová hvězda", dnes i v triedru skoro na hranici viditelnosti. Téměř každou noc je jinak jasná, magnitudu mění nevyzpytatelně od 8,6 po 13,9.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ρ Oph
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.602922
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.602943
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:18:49.431993
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda 3 stupně na severozápad od Antares, tvořená modrými složkami jasnosti 5,3mag a 6m v odstupu 3,1 "(4,59mag). Oblast kolem nich je zajímavou pro fotografy. Na západě se nachází podlouhlá temná mlhovina Barnard 42, která se ukazuje jako silueta na krásném plynové prachovém komplexu IC 4604, který ozařuje právě hvězda ρ Ophiuchi. Mlhovina má však velmi slabou plošnou jasnost.
|
||||
dvojhvězda 3 stupně na severozápad od Antarese, tvořená modrými složkami jasnosti 5,3mag a 6mag v odstupu 3,1"(4,59mag). Oblast kolem nich je zajímavou pro fotografy. Na západě se nachází podlouhlá temná mlhovina Barnard 42, která se ukazuje jako silueta na krásném plynové prachovém komplexu IC 4604, který ozařuje právě hvězda ρ Ophiuchi. Mlhovina má však velmi slabou plošnou jasnost.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: λ Oph
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.936969
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.936985
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:17:32.321726
|
||||
---
|
||||
pěkná dvojhvězda s periodou 130 let. Její složky jasnosti 4,2 mm a 5,2mag se nacházejí v odstupu 1,5 ". Jedna z nich má bílou, druhá světle žlutou barvu. Ve větším odstupu můžeme pozorovat i dalších dvou, pravděpodobně optických společníků jasnosti 9,5mag a 11,1mag.
|
||||
pěkná dvojhvězda s periodou 130 let. Její složky jasnosti 4,2mag a 5,2mag se nacházejí v odstupu 1,5". Jedna z nich má bílou, druhá světle žlutou barvu. Ve větším odstupu můžeme pozorovat i dalších dvou, pravděpodobně optických společníků jasnosti 9,5mag a 11,1mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 36 Oph
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.404244
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.404263
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:19:03.237421
|
||||
---
|
||||
nádherná dvojhvězda stejně jasných oranžových složek 5,1mag, ve svém odstupu 4,9 "rozlišitelných iv menších dalekohledech. Ve větším odstupu od ní je na severozápadě vidět ještě oranžový společník jasnosti 8,1mag.
|
||||
nádherná dvojhvězda stejně jasných oranžových složek 5,1mag, ve svém odstupu 4,9" rozlišitelných iv menších dalekohledech. Ve větším odstupu od ní je na severozápadě vidět ještě oranžový společník jasnosti 8,1mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Ras Alhague (α Oph)
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.688207
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.688230
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:17:00.072812
|
||||
---
|
||||
svou 2. magnitudě je nejjasnější hvězdou souhvězdí. Ras Alhague leží při severním okraji souhvězdí a není velmi vzdálená od hvězdy s podobným názvem, Alfa Herculis, hlavní hvězdy Herkula. Je to žlutobílý obor vzdálený od nás 60 světelných let. Tato vzdálenost se díky jeho pohybu 8 km za sekundu stále zvětšuje. Svítivostí převyšuje Slunce 35krát.
|
||||
svou 2. magnitudou je nejjasnější hvězdou souhvězdí. Ras Alhague leží při severním okraji souhvězdí a není velmi vzdálená od hvězdy s podobným názvem, Alfa Herculis, hlavní hvězdy Herkula. Je to žlutobílý obor vzdálený od nás 48 světelných let. Tato vzdálenost se díky jeho pohybu 8 km za sekundu stále zvětšuje.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: τ Oph
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.343827
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.343846
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:19:28.799997
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda, která je tvořena pěkným, ale těsným párem žlutých hvězd jasnosti 5,2mag a 5,9mag, jejichž perioda je 280 let. V současnosti jejich odstup dosahuje asi 1,7 ", ale stále se zmenšuje. Ve vzdálenosti 100 "můžeme najít průvodce jasného 9,3mag.
|
||||
dvojhvězda, která je tvořena pěkným, ale těsným párem žlutých hvězd jasnosti 5,2mag a 5,9mag, jejichž perioda je 280 let. V současnosti jejich odstup dosahuje asi 1,7", ale stále se zmenšuje. Ve vzdálenosti 100" můžeme najít průvodce jasného 9,3mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 70 Oph
|
|||
constellation: Oph
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.421341
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.421360
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:18:21.227949
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda sestávající ze dvou hvězd jasnosti 4,2 mm a 6m se vzájemnou oběžnou dobou 87,85 roku. Oběžná dráha má takovou prostorovou polohu, že zdánlivý úhlový odstup obou hvězd se během oběžné doby výrazně mění. Nejmenší odstup (1,5 ") dosáhly obě hvězdy v letech 1989 a 1990. Na přelomu tisíciletí se jejich odstup zvětšil na 3,9", na co stačil i dalekohled s průměrem objektivu 5 cm. V roce 2005 se vzdálenost zvýšila na 5 ". Vůbec největší odstup 6,8 "dosáhnou obě hvězdy v roce 2024.
|
||||
dvojhvězda sestávající ze dvou hvězd jasnosti 4,2mag a 6mag se vzájemnou oběžnou dobou 87 roku. Oběžná dráha má takovou prostorovou polohu, že zdánlivý úhlový odstup obou hvězd se během oběžné doby výrazně mění. Nejmenší odstup (1,5") dosáhly obě hvězdy v letech 1989 a 1990. Na přelomu tisíciletí se jejich odstup zvětšil na 3,9", na co stačil i dalekohled s průměrem objektivu 5 cm. V roce 2005 se vzdálenost zvýšila na 5". Vůbec největší odstup 6,8" dosáhnou obě hvězdy v roce 2024.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Vega (α Lyr)
|
|||
constellation: Lyr
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.522216
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.522235
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:03:02.397030
|
||||
---
|
||||
díky této hvězdě je souhvězdí nepřehlédnutelné, namodralá Vega je totiž pátou nejjasnější hvězdou oblohy (0,04mag). Spolu s hvězdami Deneb v Labuti a Altairem z Orla tvoří Vega Letní orientační trojúhelník. Vzdálenost od Země je určena na 27 ly a svou svítivostí 53x převyšuje naše Slunce, absolutní magnituda = +0,5. Dva slabí společníci netvoří součást fyzického systému.
|
||||
díky této hvězdě je souhvězdí nepřehlédnutelné, namodralá Vega je totiž pátou nejjasnější hvězdou oblohy (0,04mag). Spolu s hvězdami Deneb v Labuti a Altairem z Orla tvoří Vega Letní orientační trojúhelník. Vzdálenost od Země je určena na 25ly a svou svítivostí 40x převyšuje naše Slunce, absolutní magnituda = +0,5. Dva slabí společníci netvoří součást fyzického systému.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ε Lyrae
|
|||
constellation: Lyr
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.667224
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.667247
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:05:35.165544
|
||||
---
|
||||
"Dvojitá dvojhvězda", vícenásobný systém v blízkosti Vegy, ve kterém můžeme už ostrým zrakem rozlišit dvě složky. V triedru jsou tyto složky zřetelně rozeznatelné, jasnosti 5,1mag a 5,4mag v odstupu 208 obloukových vteřin, které se při pozorování alespoň 60 mm dalekohledem a větším zvětšení rozpadnou na dvojhvězdy (průvodci ε1 6,5mag a ε2 5,3mag). Vzájemná vzdálenost jedné dvojice je 2,6, druhé 2,3 obloukové vteřiny a jejich oběžné doby jsou určeny na 1 166 a 585 let.
|
||||
"Dvojitá dvojhvězda", vícenásobný systém v blízkosti Vegy, ve kterém můžeme už ostrým zrakem rozlišit dvě složky. V triedru jsou tyto složky zřetelně rozeznatelné, jasnosti 5,1mag a 5,4mag v odstupu 208 obloukových vteřin, které se při pozorování alespoň 60 mm dalekohledem a větším zvětšení rozpadnou na dvojhvězdy (průvodci ε1 6,5mag a ε2 5,3mag). Vzájemná vzdálenost jedné dvojice je 2,6", druhé 2,3" a jejich oběžné doby jsou určeny na 1 166 a 585 let. Vzdálené jsou 162ly a 156ly.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: δ Lyr
|
|||
constellation: Lyr
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.285071
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.285087
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:03:45.570563
|
||||
---
|
||||
snadno pozorovatelná optická dvojhvězda v odstupu 620 ", jejíž jedna složka je zbarvena výrazně do červena (s mírně proměnlivou jasností v rozmezí od 4,3 m po 4,4mag) a druhá do bleděmodrá (5,5mag). Dají se rozlišit triedru.
|
||||
snadno pozorovatelná optická dvojhvězda v odstupu 620", jejíž jedna složka je zbarvena výrazně do červena (s mírně proměnlivou jasností v rozmezí od 4,3 m po 4,4mag) a druhá do bleděmodrá (5,5mag). Dají se rozlišit triedru.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Albireo (β Cygni)
|
|||
constellation: Cyg
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.491756
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.491775
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:33:39.994562
|
||||
---
|
||||
tvoří hlavu Labutě nebo spodní konec kříže a je jednou z nejkrásnějších kontrastních dvojhvězd. Ačkoliv nelze oběh slabší hvězdy kolem jasnější přímo postřehnout, jde zde s velkou pravděpodobností o fyzickou dvojhvězdu. Vzájemná vzdálenost obou hvězd je nejméně 660 miliard kilometrů, což představuje asi 0,07 světelného roku. Systém je vzdálen přibližně 410 ly. Hlavní složka je 760 × a vedlejší 120 × svítivější než Slunce.
|
||||
tvoří hlavu Labutě nebo spodní konec kříže a je jednou z nejkrásnějších kontrastních dvojhvězd. Protože nelze oběh slabší hvězdy kolem jasnější přímo postřehnout, nelze s jistotou říci, že jde o fyzickou dvojhvězdu. Systém je vzdálen přibližně 400ly. Hlavní složka je 950× a vedlejší 230× svítivější než Slunce.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Sham (α Sge)
|
|||
constellation: Sge
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.206805
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.206824
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:53:40.902376
|
||||
---
|
||||
název zavedený před zhruba 200 lety Giuseppem Piazza, italským astronomem, který mimo jiné objevil první planetku Ceres, vychází ze staroarabského názvu Sahm - šíp. Tento žlutý obor spektrální třídy G0 má jasnost 4,4mag a je vzdálen 600 světelných let. Má čtyř slabých průvodců.
|
||||
název zavedený před zhruba 200 lety Giuseppem Piazzem, italským astronomem, který mimo jiné objevil první planetku Ceres, vychází ze staroarabského názvu Sahm - šíp. Tento žlutý obr spektrální třídy G0 má jasnost 4,4mag a je vzdálen 382ly. Má čtyři slabé průvodce.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: δ Cygni
|
|||
constellation: Cyg
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.585986
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.586002
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:29:30.934552
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda, magnitudy složek dosahují hodnoty 2,9 a 6,3, jejich odstup = 2,4 "a vzdálenost od Země = 124 ly. Je dobrým testem pro 10-15 cm dalekohled. Hlavní složka je uváděna pozorovateli jako bílá, bleděmodrá nebo dokonce modrozelená, vedlejší se jeví bleděmodrá až modrá.
|
||||
dvojhvězda, magnitudy složek dosahují hodnoty 2,9 a 6,3, jejich odstup - 2,4" a vzdálenost od Země 124ly. Je dobrým testem pro 10-15 cm dalekohled. Hlavní složka je uváděna pozorovateli jako bílá, bleděmodrá nebo dokonce modrozelená, vedlejší se jeví bleděmodrá až modrá.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ζ Sge
|
|||
constellation: Sge
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.127055
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.127071
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:55:19.377316
|
||||
---
|
||||
hlavní hvězda jasnosti 5,5mag má v odstupu 8,6 obloukové vteřiny průvodce 8,7 magnitudy. V menších dalekohledech je to nestejně jasný pár útlé oddělen. Hlavní hvězda je fyzickou dvojhvězdou, amatérskými dalekohledy neodlišoval - zjevuje se jako světle žlutá, průvodce je modrý. Systém je vzdálen 325 světelných let. V odstupu 76 "se na obloze nachází čtvrtá hvězda 11m.
|
||||
hlavní hvězda jasnosti 5,5mag má v odstupu 8,6" průvodce 8,7mag. V menších dalekohledech je to nestejně jasný pár úzce oddělen. Hlavní hvězda je fyzickou dvojhvězdou, amatérskými dalekohledy nerozlišitelný - zjevuje se jako světle žlutá, průvodce je modrý. Systém je vzdálen 260ly. V odstupu 76 "se na obloze nachází čtvrtá hvězda 11mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: χ Cygni
|
|||
constellation: Cyg
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.045954
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.045969
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:34:23.230131
|
||||
---
|
||||
při svém maximu 3m až 5m je tato dlouhoperiodické proměnná hvězda umístěna v jihozápadní části souhvězdí viditelná pouhým okem, zatímco za 6 až 7 měsíců nebo až 406 dnů dosáhne minimum kolem 13. až 14. magnitudy. Po samotné Mira Ceti je nejjasnější hvězdou tohoto typu. Vhodnou srovnávací hvězdou je η Cygni (3,89mag).
|
||||
při svém maximu 3mag až 5mag je tato dlouhoperiodické proměnná hvězda umístěna v jihozápadní části souhvězdí viditelná pouhým okem, zatímco za 6 až 7 měsíců nebo až 406 dnů dosáhne minimum kolem 13. až 14. mag. Po samotné Mira Ceti je nejjasnější hvězdou tohoto typu. Vhodnou srovnávací hvězdou je η Cygni (3,89mag).
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: γ Sge
|
|||
constellation: Sge
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.034884
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.034901
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:52:35.777677
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí zdánlivé jasnosti 3,71mag. Oranžový obor spektrální třídy K5, zářící ze vzdálenosti asi 275 světelných let.
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí zdánlivé jasnosti 3,71mag. Oranžový obr spektrální třídy K5, zářící ze vzdálenosti asi 258ly.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: θ Sge
|
|||
constellation: Sge
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.154002
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.154021
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:55:43.861973
|
||||
---
|
||||
trojhvězdí, pozorovaná podél jihozápadního rozhraní nenápadné otevřené hvězdokupy NGC 6873, která se ve větším dalekohledu nachází ve stejném zorném poli. V 100 mm dalekohledu se složky AB zjevují bledě žluté (6,5mag), a v odstupu 84 "se nachází i třetí, oranžová hvězda jasnosti 9m.
|
||||
trojhvězdí, pozorovaná podél jihozápadního rozhraní nenápadné otevřené hvězdokupy NGC 6873, která se ve větším dalekohledu nachází ve stejném zorném poli. V 100 mm dalekohledu se složky AB zjevují bledě žluté (6,5mag), a v odstupu 84" se nachází i třetí, oranžová hvězda jasnosti 9mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Prima Giedy (α1 Cap)
|
|||
constellation: Cap
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.332693
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.332709
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:45:32.513089
|
||||
---
|
||||
jasností 4,2 mm je spolu s α2 (Secunda Giedo - 3,6mag) optickou dvojhvězdou, za příznivých podmínek rozlišitelných pouhým okem, na severozápadním rohu "trojúhelníkového" souhvězdí. Složky totiž leží v odstupu 378 obloukových vteřin, což odpovídá asi 1/5 průměru Měsíce v úplňku. Prima Giedo je obrem vzdáleným 117 světelných let, zatímco veleobr Secunda Giedo leží ještě dál, ve vzdálenosti asi 2 500 světelných let. Na obloze jsou však hezkým párem dvou oranžovožlutých hvězd.
|
||||
jasností 4,2 mm je spolu s α2 (Secunda Giedo - 3,6mag) optickou dvojhvězdou, za příznivých podmínek rozlišitelných pouhým okem, na severozápadním rohu "trojúhelníkového" souhvězdí. Složky totiž leží v odstupu 378 obloukových vteřin, což odpovídá asi 1/5 průměru Měsíce v úplňku. Prima Giedo je obrem vzdáleným 117 světelných let, zatímco veleobr Secunda Giedo leží blíže, ve vzdálenosti asi 102 světelných let. Na obloze jsou však hezkým párem dvou oranžovožlutých hvězd.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Dabih Major (β Cap)
|
|||
constellation: Cap
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.447948
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.447963
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:42:38.488527
|
||||
---
|
||||
Je to žlutá spektrální dvojhvězda jasnosti 3,3mag s neviditelným průvodcem, který ji oběhne za 1374 dní, vzdálená 650 ly. V odstupu 205 "se nachází modravý společník Dabih Minor - β1, jasnosti 6m. Leží ve vzdálenosti 250 světelných let. Celou soustavu dokresluje třetí, žlutá hvězdička 9. magnitudy a ve větších dalekohledech i slabý pár hvězd 13m.
|
||||
Je to žlutá spektrální dvojhvězda jasnosti 3,3mag s neviditelným průvodcem, který ji oběhne za 1374 dní, vzdálená 650ly. V odstupu 205" se nachází modravý společník Dabih Minor - β1, jasnosti 6mag. Leží ve vzdálenosti 328 světelných let. Celou soustavu dokresluje třetí, žlutá hvězdička 9mag a ve větších dalekohledech i slabý pár hvězd 13mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Sadr (γ Cygni)
|
|||
constellation: Cyg
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.358821
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.358836
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:25:35.851743
|
||||
---
|
||||
- hvězda má průvodce, jehož s magnitudě 9,9 v odstupu 142 "můžeme spatřit pomocí dalekohledu s průměrem objektivu 6 cm. On sám je ještě těsnou dvojhvězdou. Vzdálenost od Země se odhaduje na 750 ly, svítivost má proto 10 000 × větší než Slunce.
|
||||
hvězda má průvodce, jehož s magnitudě 9,9 v odstupu 142" můžeme spatřit pomocí dalekohledu s průměrem objektivu 6 cm. On sám je ještě těsnou dvojhvězdou. Vzdálenost od Země se odhaduje na 1800ly, svítivost má proto 33 000× větší než Slunce.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: π Cap
|
|||
constellation: Cap
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.315585
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.315603
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:46:20.611142
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda, která sestává ze dvou složek jasnosti 5,3mag a 8,9mag v odstupu 3,2 obloukové vteřiny. Na jejich rozlišení budeme potřebovat dalekohled s průměrem objektivu minimálně 10 cm a okulár s kratším ohniskem. Vždyť i v 200 mm a 200x zvětšení je jen těsným párem bledé a modré složky.
|
||||
dvojhvězda, která sestává ze dvou složek jasnosti 5,3mag a 8,9mag v odstupu 3,2". Na jejich rozlišení budeme potřebovat dalekohled s průměrem objektivu minimálně 10 cm a okulár s kratším ohniskem. Vždyť i v 200 mm a 200x zvětšení je jen těsným párem bledé a modré složky.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ρ Cap
|
|||
constellation: Cap
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.766801
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.766819
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:46:00.118030
|
||||
---
|
||||
celkem pěkná dvojhvězda iv binokulárech a malých dalekohledech. Hvězdy (5m, 6,7mag) leží v odstupu 247,6 ", a proto se v 15 cm dalekohledu stávají širokým barevným párem žluté a purpurové hvězdy.
|
||||
celkem pěkná dvojhvězda iv binokulárech a malých dalekohledech. Hvězdy (5mag, 6,7mag) leží v odstupu 247,6", a proto se v 15 cm dalekohledu stávají širokým barevným párem žluté a purpurové hvězdy.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Deneb (α Cygni)
|
|||
constellation: Cyg
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.404240
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.404259
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:19:11.978842
|
||||
---
|
||||
- nejjasnější hvězda souhvězdí, která spolu s Vego v Lyře na západě a Altairem v Orlu na jihu tvoří Letní orientační trojúhelník. Tento jasný modrobílý veleobr (1,2mag) je mnohem dál než jiné jasné hvězdy naší oblohy - leží ve vzdálenosti 3 230 světelných let. Aby byl z této vzdálenosti Deneb takový jasný, musí mít větší energetický výkon než 60 000 Sluncí, čímž se řadí mezi nejzářivější hvězdy viditelné pouhým okem (např. Vega je od nás vzdálena 25 a Altair pouze 11 světelných let). Jeho hmota 25 × a průměr 60 × převyšuje Slunce. Povrchová teplota dosahuje téměř 10 000 K.
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí, která spolu s Vego v Lyře na západě a Altairem v Orlu na jihu tvoří Letní orientační trojúhelník. Tento jasný modrobílý veleobr (1,2mag) je mnohem dál než jiné jasné hvězdy naší oblohy - leží ve vzdálenosti 2600ly. Aby byl z této vzdálenosti Deneb takový jasný, musí mít větší energetický výkon než 60 000 Sluncí, čímž se řadí mezi nejzářivější hvězdy viditelné pouhým okem (např. Vega je od nás vzdálena 25 a Altair pouze 11 světelných let). Jeho hmota 19× a průměr 203× převyšuje Slunce. Povrchová teplota dosahuje 8500K.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: γ1,2 Del
|
|||
constellation: Del
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.846891
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.846911
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:38:13.728826
|
||||
---
|
||||
fyzická dvojhvězda, jejíž složky zdánlivé jasnosti 4,3 m (žlutá) a 5,1mag (nazelenalá) jsou na obloze vzdálené od sebe 10 obloukových vteřin, proto je rozlišíme iv 5 cm dalekohledu. Průvodce by se mohl jevit v některých okulárech i modravý, což je způsobeno díky kontrastu se žlutou hlavní složkou.
|
||||
fyzická dvojhvězda, jejíž složky zdánlivé jasnosti 4,3mag (žlutá) a 5,1mag (nazelenalá) jsou na obloze vzdálené od sebe 10", proto je rozlišíme iv 5 cm dalekohledu. Průvodce by se mohl jevit v některých okulárech i modravý, což je způsobeno díky kontrastu se žlutou hlavní složkou.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ε Equ
|
|||
constellation: Equ
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.429043
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.429061
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:57:07.832424
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda s magnitudu složek 6m v odstupu 0,8 "a skutečným oběhem přibližně 101,4 roku. V malém zvětšení splývají v jednu světle žlutou hvězdu, která pěkně kontrastuje s jednou modrou hvězdou 7m ve stejném zorném poli (10,7 "). Ještě při 200x v 200mm dalekohledu se dvě hlavní složky ukazují jako prodloužená čárka. Jasnější z těchto dvou složek je navíc ve skutečnosti fyzickou dvojhvězdou s oběžnou dobou 100 let, ale její složky jsou příliš těsně u sebe, než aby se daly oddělit pomocí malého dalekohledu.
|
||||
dvojhvězda s magnitudu složek 6mag v odstupu 0,8 "a skutečným oběhem přibližně 101,4 roku. V malém zvětšení splývají v jednu světle žlutou hvězdu, která pěkně kontrastuje s jednou modrou hvězdou 7mag ve stejném zorném poli (10,7 "). Ještě při 200x v 200mm dalekohledu se dvě hlavní složky ukazují jako prodloužená čárka. Jasnější z těchto dvou složek je navíc ve skutečnosti fyzickou dvojhvězdou s oběžnou dobou 100 let, ale její složky jsou příliš těsně u sebe, než aby se daly oddělit pomocí malého dalekohledu.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: γ/6 Equ
|
|||
constellation: Equ
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.714593
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.714611
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:55:38.112501
|
||||
---
|
||||
pouze optická dvojhvězda, za příznivé noci rozlišitelná pouhým okem. Hvězdy (4,6mag, 6m) leží v odstupu téměř 6 obloukových minut. Gamma EQU má však i fyzického průvodce 11. magnitudy, který leží v odstupu 2 obloukových vteřin. Potřebný je na něj alespoň 150 mm dalekohled. Vzdálené jsou 115 světelných let.
|
||||
pouze optická dvojhvězda, za příznivé noci rozlišitelná pouhým okem. Hvězdy (4,6mag, 6mag) leží v odstupu téměř 6 obloukových minut. Gamma EQU má však i fyzického průvodce 11. mag, který leží v odstupu 2". Potřebný je na něj alespoň 150 mm dalekohled. Vzdálené jsou 118 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Alfirk (β Cep)
|
|||
constellation: Cep
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.649793
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.649809
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:52:58.394024
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda rozlišitelná malým dalekohledem s průměrem objektivu 6 cm, kterou tvoří dvě složky 3,2mag (jasně bílá) a 7,9mag (modrá - ve velkém dalekohledu smaragdově zelená) ve vzájemné vzdálenosti 13,3 ". Hlavní hvězda je navíc spektroskopickou dvojhvězdou, s oběžnou dobou pouze 4 a 3/4 hodiny. V téže periodě vykazuje nepatrnou změnu jasnosti mezi 3,3mag a 3,4mag. Je dokonce prototypem skupiny proměnných hvězd nazývaných beta cefeidy, jejichž výkyvy jasností jsou tak malé, že se sotva dají okem postřehnout. Leží ve vzdálenosti 740 světelných let.
|
||||
dvojhvězda rozlišitelná malým dalekohledem s průměrem objektivu 6 cm, kterou tvoří dvě složky 3,2mag (jasně bílá) a 7,9mag (modrá - ve velkém dalekohledu smaragdově zelená) ve vzájemné vzdálenosti 13,3". Hlavní hvězda je navíc spektroskopickou dvojhvězdou, s oběžnou dobou pouze 4 a 3/4 hodiny. V téže periodě vykazuje nepatrnou změnu jasnosti mezi 3,3mag a 3,4mag. Je dokonce prototypem skupiny proměnných hvězd nazývaných beta cefeidy, jejichž výkyvy jasností jsou tak malé, že se sotva dají okem postřehnout. Leží ve vzdálenosti 690 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Erakis (μ Cep)
|
|||
constellation: Cep
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.121755
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.121770
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:57:46.333592
|
||||
---
|
||||
hvězdu pro její nápadnou, tmavě červenou barvu pojmenoval William Herschel jako "Granátová hvězda" - patří totiž k najčervenejším hvězdám celé oblohy, což je snadno ověřitelný fakt i pro neobzrojené lidské oko. I v triedru nebo malém dalekohledu poskytuje pěkný pohled. Postupně, při pohledu stále větším dalekohledem může nabýt oranžovočervený až oranžovožlutý odstín. Povrchovou teplotu má pouze 3 500 K, zatímco její průměr je 70-krát větší než průměr Slunce. Tato hvězda spektra typu M je pro srovnání ve skutečnosti mnohem svítivější jako další známý červený veleobr - Betelgeuse z Orion, vyrovná se přinejmenším 174 tisícům Sluncí a dosahuje absolutní magnitudu -8,3. Na obloze ji vnímáme jako slabou hvězdu jen kvůli její velké vzdálenosti 3 000 světelných let.
|
||||
hvězdu pro její nápadnou, tmavě červenou barvu pojmenoval William Herschel jako "Granátová hvězda" - patří totiž k najčervenejším hvězdám celé oblohy, což je snadno ověřitelný fakt i pro neobzrojené lidské oko. I v triedru nebo malém dalekohledu poskytuje pěkný pohled. Postupně, při pohledu stále větším dalekohledem může nabýt oranžovočervený až oranžovožlutý odstín. Povrchovou teplotu má pouze 3 500 K, zatímco její průměr je 70-krát větší než průměr Slunce. Tato hvězda spektra typu M je pro srovnání ve skutečnosti mnohem svítivější jako další známý červený veleobr - Betelgeuse z Orion, vyrovná se přinejmenším 174 tisícům Sluncí a dosahuje absolutní magnitudu -8,3. Na obloze ji vnímáme jako slabou hvězdu jen kvůli její velké vzdálenosti 2 800 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Deneb Algedi (δ Cap)
|
|||
constellation: Cap
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:27.883044
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:27.883063
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:41:37.068927
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí. Je to zákrytová proměnná hvězda typu Algol, její jasnost však kolísá pouze v rozsahu 2,9mag až 3,1mag, a to v periodě 1,023 dne, což se dá pouhým okem těžko postřehnout. Leží ve vzdálenosti 49 světelných let.
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí. Je to zákrytová proměnná hvězda typu Algol, její jasnost však kolísá pouze v rozsahu 2,9mag až 3,1mag, a to v periodě 1,023 dne, což se dá pouhým okem těžko postřehnout. Leží ve vzdálenosti 38ly.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: η PsA
|
|||
constellation: PsA
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.064704
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.064720
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:49:12.525545
|
||||
---
|
||||
v 200 mm dalekohledu se tento binárního systém ukazuje jako dva modro-bílé disky skoro v kontaktu. Složky mají jasnost 5,8mag a 6,8mag a jsou od sebe 1,7 "vzdálené.
|
||||
v 200 mm dalekohledu se tento binárního systém ukazuje jako dva modro-bílé disky skoro v kontaktu. Složky mají jasnost 5,8mag a 6,8mag a jsou od sebe 1,7" vzdálené.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Al Kurhah (ξ Cep)
|
|||
constellation: Cep
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.250822
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.250838
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 06:58:25.909904
|
||||
---
|
||||
tuto fyzickou dvojhvězdu tvoří dvě složky jasnosti 4,6mag (bílá) a 6,5mag (žlutohnědá) v odstupu 8 obloukových vteřin, které za ideálních podmínek může rozlišit dalekohled s průměrem objektivu nad 6 cm. Jejich vzdálenost od Země je určena na 120 světelných let. Je okrajovým členy "pohybové skupiny v Býku" spojovanou hlavně s otevřenou hvězdokupou Hyády.
|
||||
tuto fyzickou dvojhvězdu tvoří dvě složky jasnosti 4,6mag (bílá) a 6,5mag (žlutohnědá) v odstupu 8 obloukových vteřin, které za ideálních podmínek může rozlišit dalekohled s průměrem objektivu nad 6 cm. Jejich vzdálenost od Země je určena na 86 světelných let. Je okrajovým členy "pohybové skupiny v Býku" spojovanou hlavně s otevřenou hvězdokupou Hyády.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Fum al Samakah (β PsA)
|
|||
constellation: PsA
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.015840
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.015856
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:48:16.677560
|
||||
---
|
||||
optická dvojhvězda rozlišitelná dobrým triedru. Hlavní bílá složka této dvojice má jasnost 4,4mag a modravý průvodce v odstupu 30,3 "dosahuje 7,9mag.
|
||||
optická dvojhvězda rozlišitelná dobrým triedru. Hlavní bílá složka této dvojice má jasnost 4,4mag a modravý průvodce v odstupu 30,3" dosahuje 7,9mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 8 Lac
|
|||
constellation: Lac
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.572048
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.572065
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 07:59:54.096034
|
||||
---
|
||||
Struve 2922, má tak mnoho společníků, že by mohla být klasifikována jako chudá otevřená hvězdokupa, než pouze nějaká vícenásobná hvězda. Čtyři těsný společníci, vše bílé či bleděmodré složky leží v oblasti 82 "od hlavní hvězdy. Další leží 336 "ZJZ. V oblasti se také nacházejí hvězdy 13-14m. Na dostatečné vychutnání vzhledu je zapotřebí alespoň 200 mm dalekohled.
|
||||
Struve 2922, má tak mnoho společníků, že by mohla být klasifikována jako chudá otevřená hvězdokupa, než pouze nějaká vícenásobná hvězda. Čtyři těsný společníci, vše bílé či bleděmodré složky leží v oblasti 82" od hlavní hvězdy. Další leží 336" ZJZ. V oblasti se také nacházejí hvězdy 13-14mag. Na dostatečné vychutnání vzhledu je zapotřebí alespoň 200mm dalekohled.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ε PsA
|
|||
constellation: PsA
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.255685
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.255700
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:23:21.654016
|
||||
---
|
||||
společníci mají jasnost 5,5mag a 6,5mag, přičemž jejich odstup je 1,6 ". Potřebujeme dalekohled s průměrem objektivu nad 100 mm.
|
||||
společníci mají jasnost 5,5mag a 6,5mag, přičemž jejich odstup je 1,6". Potřebujeme dalekohled s průměrem objektivu nad 100 mm.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: γ PsA
|
|||
constellation: PsA
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:29.182167
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:29.182186
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:48:54.216262
|
||||
---
|
||||
hvězdy s jasností 4,5mag a 8,1mag mají vzájemný odstup 4,3 ". Na jejich rozlišení potřebujeme 100 mm dalekohled, hlavně kvůli rozdílnému jasu obou složek. Leží ve vzdálenosti 220 světelných let.
|
||||
hvězdy s jasností 4,5mag a 8,1mag mají vzájemný odstup 4,3". Na jejich rozlišení potřebujeme 100 mm dalekohled, hlavně kvůli rozdílnému jasu obou složek. Leží ve vzdálenosti 215ly.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Fomalhaut (α PsA)
|
|||
constellation: PsA
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-05-01 15:51:28.458627
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-05-01 15:51:28.458645
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-05-26 08:22:53.019591
|
||||
---
|
||||
leží na dvojnásobně prodloužené spojnici hvězd schéma-Markab ze souhvězdí Pegasa. Při své jasnosti 1,2mag je žlutobílý Fomalhaut vzdálen pouhých 23 světelných let a patří mezi 20 nejjasnějších hvězd na obloze. Ve srovnání se Sluncem je více než dvojnásobného průměru a svítivostí naši hvězdu převyšuje 16-krát.
|
||||
leží na dvojnásobně prodloužené spojnici hvězd Schema-Markab ze souhvězdí Pegasa. Při své jasnosti 1,2mag je žlutobílý Fomalhaut vzdálen pouhých 25 světelných let a patří mezi 20 nejjasnějších hvězd na obloze. Ve srovnání se Sluncem je více než dvojnásobného průměru a svítivostí naši hvězdu převyšuje 16-krát.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue