Up to M35
This commit is contained in:
parent
2c28909c97
commit
1db316fab5
|
|
@ -2,9 +2,9 @@
|
|||
name: Malý lev (Leo Minor)
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:30.391030
|
||||
updated_ by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:30.391035
|
||||
updated_ by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-11 20:23:27.518271
|
||||
---
|
||||
|
||||
Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které vyplňuje prostor mezi srpem Lva na jihu, Rysem na západě a zadníma nohama Velké medvědice na severu a východě. Jedná se o slabé, Výplňkové souhvězdí, jehož pouze sedm hvězd je jasnějších než 5m. Pouze jedna hvězda nese bayerovo označení - β Leo Minor, ostatní jsou označeny Flamsteedovými čísly. Souhvězdí kromě několika slabých galaxií neobsahuje žádné zajímavé objekty. Pár z nich, většinou 11. magnitudy zachytíme v 200-250 mm dalekohledu jako drobné mlhavé obláčky.
|
||||
|
||||
|
||||
Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které vyplňuje prostor mezi srpem Lva na jihu, Rysem na západě a zadníma nohama Velké medvědice na severu a východě. Jedná se o slabé, výplňkové souhvězdí, jehož pouze sedm hvězd je jasnějších než 5m. Pouze jedna hvězda nese Bayerovo označení - β Leo Minor, ostatní jsou označeny Flamsteedovými čísly. Souhvězdí kromě několika slabých galaxií neobsahuje žádné zajímavé objekty. Pár z nich, většinou 11. magnitudy zachytíme v 200-250 mm dalekohledu jako drobné mlhavé obláčky.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -2,9 +2,9 @@
|
|||
name: Lev (Leo)
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.022895
|
||||
updated_ by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.022898
|
||||
updated_ by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-11 20:19:37.292925
|
||||
---
|
||||
|
||||
Výrazné zvířetníkové souhvězdí ležící převážně na severní obloze. Spolu se souhvězdími Pastýř a Panna patří mezi nejznámější souhvězdí jarní oblohy. Hlavní skupinou hvězd je snadno rozpoznatelná šestice - Ras Elazed Australis, Ras Elazed Borealis, Adhafera, Algieba, η Leonis a Regulus - tvořící tzv. srp, převrácený otazník nebo půlměsíc představující lví hlavu a hruď. Hlavní kostru souhvězdí pak tvoří další tři jasné hvězdy - Zosma a nemocné, ocas zakončuje jasná Denebola. Ve starém Řecku se za konec tohoto ocasu považovali i slabé hvězdy souhvězdí Vlasů Bereniky, které se definitivně osamostatnili až v 16. století. Lev jako typické souhvězdí mimo Mléčné silnice přeplněné galaxiemi. Slušný počet z nich představuje poměrně výrazné objekty, v jedné relativně blízké skupině galaxií. Pět z nich je i ve známém Messierovom katalogu: M65, M66, M95, M96 a M105. Především první čtyři z nich jsou za příznivých pozorovacích podmínek docela dobře viditelné i v malých dalekohledech, případně v světelných triedru a binokulárech. Nesmíme však zapomínat ani na další z "anonymního" katalogu NGC, některé z nich by se totiž mohly bez problémů zařadit i do mnohem známějšího katalogu Charlese Messiera.
|
||||
|
||||
|
||||
Výrazné zvířetníkové souhvězdí ležící převážně na severní obloze. Spolu se souhvězdími Pastýř a Panna patří mezi nejznámější souhvězdí jarní oblohy. Hlavní skupinou hvězd je snadno rozpoznatelná šestice - Ras Elazed Australis, Ras Elazed Borealis, Adhafera, Algieba, η Leonis a Regulus - tvořící tzv. srp, převrácený otazník nebo půlměsíc představující lví hlavu a hruď. Hlavní kostru souhvězdí pak tvoří další tři jasné hvězdy - Zosma a Chertan, ocas zakončuje jasná Denebola. Ve starém Řecku se za konec tohoto ocasu považovali i slabé hvězdy souhvězdí Vlasů Bereniky, které se definitivně osamostatnili až v 16. století. Lev je typické souhvězdí mimo Mléčné dráhu přeplněné galaxiemi. Slušný počet z nich představuje poměrně výrazné objekty, v jedné relativně blízké skupině galaxií. Pět z nich je i ve známém Messierovom katalogu: M65, M66, M95, M96 a M105. Především první čtyři z nich jsou za příznivých pozorovacích podmínek docela dobře viditelné i v malých dalekohledech, případně ve světelných triedrech a binokulárech. Nesmíme však zapomínat ani na další z "anonymního" katalogu NGC, některé z nich by se totiž mohly bez problémů zařadit i do mnohem známějšího katalogu Charlese Messiera.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -2,9 +2,9 @@
|
|||
name: Rys (Lynx)
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.733634
|
||||
updated_ by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.733639
|
||||
updated_ by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-11 20:24:49.181086
|
||||
---
|
||||
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se nad Rakem a Blíženci. V našich zeměpisných šířkách je z väčšj části Cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lync, která dosahuje 3. magnitudu. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lync a dalších 12 jasnějších než 5m. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - mezigalaktického tulák.
|
||||
|
||||
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se nad Rakem a Blíženci. V našich zeměpisných šířkách je z větší části cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lync, která dosahuje 3. magnitudu. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lync a dalších 12 jasnějších než 5m. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - tzv. mezigalaktický tulák.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,13 +3,8 @@ name:
|
|||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:28.131252
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:28.131264
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-10 20:44:24.460869
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa (7,3m) v jihovýchodní části souhvězdí, až na rozhraní se souhvězdím Jižní ryby, v blízkosti hvězdy ζ Cap, objevená v srpnu roku 1764 Charlesem Messierem. Je viditelná již v triedru jako nezřetelná mlhavá skvrna. Její střed je hustě posetý hvězdami a směrem k okrajovým částem hvězdokupy se hustota snižuje. Vzdálená je 24 700 světelných let a její skutečný průměr se odhaduje na 70 ly. Mimochodem, u nás je to jeden z nejtěžších cílů známého Messierovho maratónu, protože na jaře vychází ráno na obloze jen těsně před východem Slunce.
|
||||
|
||||
V 200 mm dalekohledu je jasná, s širokou centrální žárem nerozlišitelných hvězd. Okraj je nepravidelný a velmi uvolněný, okolní hvězdy jsou viditelné 2,5'z centra kopy. V 300 mm dalekohledu je to už oblak stelární bodů se zábleskem rozlišení. Jádro je široké, jasné a je obklopeno nepravidelnou vnější oblastí jagajúcich se hvězd seskupených v četných řetězcích, nejnápadnější se rozšiřují severně a severovýchodně z jádra kopy. Pokud přidáme dalších 100 mm, M30 se promění na jasný, dobře rozlišitelný disk stelární bodů. Je zřetelně prodloužená V-Z, okraj je vyzdoben množstvím hvězdných řetězců a počet hvězd viditelně vzrůstá směrem do centra.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa (7,3m) v jihovýchodní části souhvězdí, až na rozhraní se souhvězdím Jižní ryby, v blízkosti hvězdy ζ Cap, objevená v srpnu 1764 Charlesem Messierem. Je viditelná již v triedru jako nezřetelná mlhavá skvrna. Její střed je hustě posetý hvězdami a směrem k okrajovým částem hvězdokupy se hustota snižuje. Vzdálená je 27 100 světelných let. Mimochodem, u nás je to jeden z nejtěžších cílů známého Messierovho maratónu, protože na jaře vychází ráno na obloze jen těsně před východem Slunce.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-10 20:44:24.456675
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-10 20:44:24.461019
|
||||
---
|
||||
Jasná, s širokou centrální shlukem nerozlišitelných hvězd. Okraj je nepravidelný a velmi uvolněný, okolní hvězdy jsou viditelné 2,5'z centra kupy.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,12 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-10 20:44:24.457962
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-10 20:44:24.461108
|
||||
---
|
||||
Oblak stelární bodů se zábleskem rozlišení. Jádro je široké, jasné a je obklopeno nepravidelnou vnější oblastí hvězd seskupených v četných řetězcích, nejnápadnější se rozšiřují severně a severovýchodně z jádra kupy.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/450
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-10 20:44:24.459242
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-10 20:44:24.461170
|
||||
---
|
||||
M30 se promění na jasný, dobře rozlišitelný disk stelární bodů. Je zřetelně prodloužená V-Z, okraj je vyzdoben množstvím hvězdných řetězců a počet hvězd viditelně vzrůstá směrem do centra.
|
||||
|
|
@ -4,16 +4,17 @@ rating: 10
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.044700
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 18:24:59.012956
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:01:27.646384
|
||||
---
|
||||
|
||||
Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3,4m). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček.
|
||||
|
||||
Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (sice nepřesných jak se později ukázalo).
|
||||
Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly).
|
||||
|
||||
Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 300 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis.
|
||||
Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis.
|
||||
|
||||
Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II.
|
||||
|
||||
Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi štvť stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem.
|
||||
Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem.
|
||||
|
||||
Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palmě a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikálně se s největší pravděpodobností jedná o část nitřního pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník.
|
||||
|
|
@ -4,8 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.045165
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-07 18:21:49.412935
|
||||
created_date: 2020-02-12 17:53:15.245900
|
||||
---
|
||||
75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78).
|
||||
|
||||
Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palme a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikální se s největší pravděpodobností jedná o část vnútornejšieho pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník.
|
||||
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ name:
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.052068
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.052078
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 17:59:26.085029
|
||||
---
|
||||
|
||||
Malá a hustá eliptická galaxie objevená Le Gentile v roce 1749, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě. Patří tedy rovněž do Místní skupiny galaxií a je jednou z našich nejbližších eliptických galaxií. Její průměr je pouhých 6 000 světelných let. Sestává ze starých slabých červených a žlutých hvězd, je prakticky bez plynu a prachu, což je typické pro eliptické systémy. Zajímavé je, že neobsahuje žádnou kulovou hvězdokupu. Je výrazně kulová a dosahuje jasnost 8,1m. Je vidět už v triedru 7 × 50 jako mlhavá hvězda, snadno viditelnou se stává již dalekohledem s průměrem objektivu přibližně 100 mm. Ve větších dalekohledech neukáže už příliš mnoho detailů.
|
||||
|
||||
|
||||
Malá a hustá eliptická galaxie objevená Le Gentile v roce 1749, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě. Patří tedy rovněž do Místní skupiny galaxií a je jednou z našich nejbližších eliptických galaxií. Její průměr je pouhých 6 000 světelných let. Sestává ze starých slabých červených a žlutých hvězd, je prakticky bez plynu a prachu, což je typické pro eliptické systémy. Zajímavé je, že neobsahuje žádnou kulovou hvězdokupu. Je výrazně kulová a dosahuje jasnost 8,1m. Je vidět už v triedru 7 × 50 jako mlhavá hvězda, snadno viditelnou se stává již dalekohledem s průměrem objektivu přibližně 100 mm. Ve větších dalekohledech neukáže už příliš mnoho detailů.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,13 +3,12 @@ name: Galaxie v Trojúhelníku
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.959699
|
||||
updated_by: admin
|
||||
created_date: 2020-02-08 17:05:31.518800
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:17:33.373986
|
||||
---
|
||||
|
||||
Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirálovou galaxií, dělí ji od nás 2 400 000 světelných let. Spolu s M31 a její průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s magellanovy oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodiernu, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1694, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse.
|
||||
Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirální galaxií, dělí ji od nás 2 700 000 světelných let. Spolu s M31 a její průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s Magellanovy oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodiernu, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1654, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse.
|
||||
|
||||
Nachází se v západní části souhvězdí na spojnici hvězd α Triangulo a β Andromedae. Kvůli velké rozloze a nízké plošné jasnosti je M33 vyzývavým objektem pro malé dalekohledy. Pozorovatel očekávající, že uvidí něco mnohem menší a jasnější bývá obyčejně zklamaný mlžnou slabou žárem, která zabírá plochu větší než Měsíc v úplňku. Pozorovací podmínky jsou kritickým faktorem. Ačkoliv dosahuje jasnost 5,7m, někdy se může stát zcela neviditelnou, zatímco při pozorování v zenitu pod čistou, tmavou oblohou je snadno viditelnou v triedru nebo malých dalekohledech. 400 mm a větší dalekohledy odhalí i některé HII oblasti galaxie. Galaxia bývá také vidět i pouhým okem, na mnoha pozorovacích místech tedy nejvzdálenějším vesmírným objektem není Velká mlhovina v Andromedě, jak se to můžete na některých místech dočíst. Nejlepší je počkat na chvíli, kdy vystoupí co nejblíže k zenitu. Dobrou pomůckou je zaostřit oči na hvězdu Mirach a pak se rychle podívat bočním pohledem na místo, kde se nachází. V jednom okamžiku se z vesmírné temnoty vynoří malý mlhavý chomáček slabého kontrastu a za pár vteřin okamžitě zmizí. Aby mohl být bez problémů vidět opět, je celý tento proces potřebné zopakovat.
|
||||
|
||||
Malé dalekohledy ukáží velmi slabý oválný mrak, prodloužený S-J, s mlhavým rozhraním. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm je M33 poměrně nápadný oblak, který se směrem ke svému středu postupně zjasňuje. Okraj je bledý a mlhavý.
|
||||
Nachází se v západní části souhvězdí na spojnici hvězd α Triangulo a β Andromedae. Kvůli velké rozloze a nízké plošné jasnosti je M33 težším objektem pro malé dalekohledy. Nezkušený pozorovatel očekávající, že uvidí něco mnohem menšího a jasnějšího bývá obyčejně zklamaný nevýraznou mlhovinou, která zabírá plochu větší než Měsíc v úplňku. Pozorovací podmínky jsou ale v případě M33 velice důležitým faktorem! Ačkoliv dosahuje jasnost 5,7m, tak může být na přesvětlené obloze neviditelná, zatímco při pozorování v zenitu pod čistou, tmavou oblohou je snadno viditelná v triedru nebo malých dalekohledech. 400 mm a větší dalekohledy odhalí i některé HII oblasti galaxie. Na obloze Bortle4 a lepší je M33 vidět i pouhým okem. Což ji číní nejvzdálenějším objektem viditelným pouhým okem. Mnoho zdrojů uvádí mylně jako nejvzdálenější objekt viditelný neozbrojeným okem Velkou mlhovinu v Andromedě. Pro pozorování M33 je vhodné počkat na chvíli, kdy vystoupí co nejblíže k zenitu. Dobrou pomůckou je zaostřit oči na hvězdu Mirach a pak se rychle podívat bočním pohledem na místo, kde se nachází. V jednom okamžiku se z vesmírné temnoty vynoří malý mlhavý chomáček slabého kontrastu a za pár vteřin okamžitě zmizí. Aby mohl být bez problémů vidět opět, je celý tento proces potřebné zopakovat.
|
||||
|
||||
Myzer: Jedno památné pozorování pochází ještě z roku 2005 v Tatrách, kde jsme galaxii pozorovali 350 mm Dobson u Velkého Bílém plesa v nadmořské výšce 1 600 m. Na mě největší dojem udělala Galaxie v Trojúhelníku. Spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" s jasným jádrem je velmi dobře vidět už přímým pohledem. Nachází se ve slabém hale, které bočním pohledem na hranici viditelnosti odhalí i nějaké další struktury. Navíc celá galaxie je poseta množstvím mlhavých skvrn, to jsou H-II oblasti samotné galaxie. Všechny dobře zareagovali na UHC filtr a ta nejvýraznější z nich - NGC 604, začala skoro vypalovat oči (ale na rozdíl od h / x Persea to nyní vezměte s rezervou).
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:17:33.367035
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:17:33.374112
|
||||
---
|
||||
Malé dalekohledy ukáží velmi slabý oválný mrak, prodloužený S-J, s mlhavým rozhraním
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:17:33.368974
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:17:33.374216
|
||||
---
|
||||
M33 je poměrně nápadný oblak, který se směrem ke svému středu postupně zjasňuje. Okraj je bledý a mlhavý.
|
||||
|
|
@ -4,8 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.959959
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-09 14:36:41.398122
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:17:33.374293
|
||||
---
|
||||
75x: z dobrého pozorovacího místa, M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie se Jaga skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35'halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale.
|
||||
|
||||
Myzer: Jedno památné pozorování pochází ještě z roku 2005 v Tatrách, kde jsme galaxii pozorovali 350 mm Dobson u Velkého Bílém plesa v nadmořské výšce 1 600 m. Na mě největší dojem udělala Galaxie v Trojúhelníku. Spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" s jasným jádrem je velmi dobře vidět už přímým pohledem. Nachází se ve slabém hale, které bočním pohledem na hranici viditelnosti odhalí i nějaké další struktury. Navíc celá galaxie je poseta množstvím mlhavých skvrn, to jsou H-II oblasti samotné galaxie. Všechny dobře zareagovali na UHC filtr a ta nejvýraznější z nich - NGC 604, začala skoro vypalovat oči (ale na rozdíl od h / x Persea to nyní vezměte s rezervou).
|
||||
75x: z dobrého pozorovacího místa, M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie je pokryta skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35'halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,13 +3,8 @@ name:
|
|||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:34.350657
|
||||
updated_by: cassi
|
||||
created_date: 2020-02-07 23:07:26.027677
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:33:29.937836
|
||||
---
|
||||
|
||||
Pěkná otevřená hvězdokupa východně od Algol na rozhraní s Andromeda, uprostřed Mléčné dráhy. Byla objevena v srpnu roku 1764 Charlesem Messierem. M34 je za lepších podmínek pozorována i bez dalekohledu jako mlhavá skvrna o jasnosti 5,4m. V triedru se představí jako sevřená skupina desítky hvězd osmé velikosti a několika dalších slabších. Zajímavé je i jejich rozložení. Zdá se, jakoby měla zřetelně odděleny dvě části - malou vnitřní kompaktní přibližně kruhovou oblast tvořenou převážně z jasných hvězd a vnější řidší prstenec, který je již dost nepravidelný, ale zřetelně oddělený od jádra. Patří do skupiny hvězdokup označovaných jako Místní asociace, protože její pohyb souvisí s pohybem dalších hvězdokup: Plejád, Melotte 20, NGC 2516 a IC 2602. Od Země ji dělí 1 500 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Pěkná otevřená hvězdokupa východně od Algol na rozhraní s Andromeda, uprostřed Mléčné dráhy. Byla objevena v srpnu roku 1764 Charlesem Messierem. M34 je za lepších podmínek pozorována i bez dalekohledu jako mlhavá skvrna o jasnosti 5,4m. V triedru se představí jako sevřená skupina desítky hvězd osmé velikosti a několika dalších slabších. Zajímavé je i jejich rozložení. Obsahuje asi 500 hvězd a zdá se, jakoby měla dvě části - malou vnitřní kompaktní přibližně kruhovou oblast, tvořenou převážně z jasných hvězd a vnější řidší prstenec, který je již dost nepravidelný, ale zřetelně oddělený od jádra. Patří do skupiny hvězdokup označovaných jako Místní asociace, protože její pohyb souvisí s pohybem dalších hvězdokup: Plejád, Melotte 20, NGC 2516 a IC 2602. Od Země ji dělí 1 500 světelných let.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 10
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.489881
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 20:32:44.071386
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:47:49.361007
|
||||
---
|
||||
|
||||
Charles Messier našel tuto bohatou otevřenou hvězdokupu v roce 1764, ale už před tím, v roce 1745 se o objektu v této části oblohy zmiňuje v listu švýcarský astronom de Cheseaux. Tato velkolepá otevřená hvězdokupa se nachází 2,5 stupně severozápadně od hvězdy η Geminorum a 7 stupňů východně od Krabí mlhoviny. Jako mlhavá skvrna (5,1m) je viditelná i pouhým okem. V triedru se jeví jako kruhová, hustá skupina středně jasných a slabších hvězd. Ve skutečnosti jich obsahuje 2 500, z nichž nejjasnější dosahují 8,0 mag. Je od nás vzdálena přibližně 2 000 světelných let.
|
||||
Charles Messier našel tuto bohatou otevřenou hvězdokupu v roce 1764, ale už před tím, v roce 1745 se o objektu v této části oblohy zmiňuje v listu švýcarský astronom de Cheseaux. Tato velkolepá otevřená hvězdokupa se nachází 2,5 stupně severozápadně od hvězdy η Geminorum a 7 stupňů východně od Krabí mlhoviny. Jako mlhavá skvrna (5,1m) je viditelná i pouhým okem. V triedru se jeví jako kruhová, hustá skupina středně jasných a slabších hvězd. Ve skutečnosti jich obsahuje přibližně 2 500, z nichž nejjasnější dosahují 8,0 mag. Je od nás vzdálena přibližně 2 000 světelných let. Bezprostřední hranice kupy je vyzdobena další kompaktní otevřenou hvězdkupou - NGC 2158, která se promítá jako menší a slabší skvrna ležící 30' na JZ od centra M35. NGC 2158 leží ve vzdálenosti 11 000ly, tedy 5 krát dále než samotná M35.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.490040
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 20:32:44.071537
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:38:32.209917
|
||||
---
|
||||
dalekohledu rozlišíme 75 hvězd, z nichž více než 20 dosahuje jasnost 7,5-10m. Vnější rozhraní je velmi nepravidelné, okraj kopy se nepatrně ztrácí v okolním hvězdném poli. Spolu s okolními hvězdami rozkládajícími se do jeden a půl stupně od centra kupy se počet členů zvyšuje na 150. Relativně na hvězdy chudá V-Z linie rozděluje kopu na dvě části. Severní obsahuje nápadný hvězdný řetězec na SZ straně. Jižní část je rozšířenější a její středem podél na hvězdy chudé linie se vine další hvězdný řetězec.
|
||||
Dalekohledu rozlišíme 75 hvězd, z nichž více než 20 dosahuje jasnost 7,5 až 10m. Vnější rozhraní je velmi nepravidelné, okraj kupy se nepatrně ztrácí v okolním hvězdném poli. Spolu s okolními hvězdami rozkládajícími se do jeden a půl stupně od centra kupy se počet členů zvyšuje na 150. Relativně na hvězdy chudá V-Z linie rozděluje kopu na dvě části. Severní obsahuje nápadný hvězdný řetězec na SZ straně. Jižní část je rozšířenější a její středem podél na hvězdy chudé linie se vine další hvězdný řetězec.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.490137
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.490139
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 18:38:32.209983
|
||||
---
|
||||
dalekohledu můžeme napočítat na ploše 1,5 stupně přinejmenším 150 hvězd. Přestože M35 nemá nějakou centrální kondenzaci, zda dobře rozeznatelné okraje, mnoho jejích hvězd je umístěno v atraktivních sbírkách a řetězcích. Nejnápadnější řetězec, v severní části kopy, se točí SV-JZ a končí u nádherné žluto-modré dvojhvězdě Struve 134. Další řetězec se šíří východně k hvězdě 5 Geminorum (5,8m). Třetí pokračuje podél V-Z linie chudé na hvězdy, která dělí kopu na dvě části. Hvězdami Zářící skvrna NGC 2158 poskytuje pěkný kontrast k M35.
|
||||
V dalekohledu můžeme napočítat na ploše 1,5 stupně přinejmenším 150 hvězd. Přestože M35 nemá nějakou centrální kondenzaci, ani dobře rozeznatelné okraje, mnoho jejích hvězd je umístěno v atraktivních sbírkách a řetězcích. Nejnápadnější řetězec, v severní části kopy, se točí SV-JZ a končí u nádherné žluto-modré dvojhvězdy Struve 134. Další řetězec se šíří východně k hvězdě 5 Geminorum (5,8m). Třetí pokračuje podél V-Z linie chudé na hvězdy, která dělí kopu na dvě části. Hvězdami Zářící skvrna NGC 2158 poskytuje pěkný kontrast k M35.
|
||||
|
|
@ -1,12 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name: Medzigalaktický tulák
|
||||
name: Mezigalaktický tulák
|
||||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.780558
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.780570
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-11 20:25:35.312153
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa (10,3m) sedm stupňů severně od Kastoria. Byla objevena před Novým rokem 1789 W. Herschelem. Výstižně ji pojmenoval Harlow Shapley. Je totiž jednou z našich nejvzdálenějších kulových hvězdokup, od Země ji dělí 210 000 světelných let a je dále jako Velké Magellanovo mračno. Leží oproti galaktickému středu, je od něj vzdálena až 300 000 světelných let. Nachází se na samé periferii Galaxie, tak daleko, že s ní není téměř vůbec gravitačně vázána. V této části oblohy se nachází přibližně pouze 13 kulových hvězdokup, ale i ta nejbližší je od NGC 2419 vzdálená 60 obloukových stupňů! Její nejjasnějšími hvězdami jsou červení a oranžoví obři několikrát jasnější než naše Slunce. Po kulových hvězdokupách Omega Centauri, NGC 6388 a M54 dosahuje NGC 2419 největší absolutní magnitudu: -9,48, což je svítivost 175 000 Sluncí.
|
||||
|
||||
Tuláka můžeme vyhledat
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa (10,3m) sedm stupňů severně od Kastoria. Byla objevena před Novým rokem 1789 W. Herschelem. Výstižně ji pojmenoval Harlow Shapley. Je totiž jednou z našich nejvzdálenějších kulových hvězdokup, od Země ji dělí 210 000 světelných let a je dále jako Velké Magellanovo mračno. Leží oproti galaktickému středu, je od něj vzdálena až 300 000 světelných let. Nachází se na samé periferii Galaxie, tak daleko, že s ní není téměř vůbec gravitačně vázána. V této části oblohy se nachází přibližně pouze 13 kulových hvězdokup, ale i ta nejbližší je od NGC 2419 vzdálená 60 obloukových stupňů! Její nejjasnějšími hvězdami jsou červení a oranžoví obři několikrát jasnější než naše Slunce. Po kulových hvězdokupách Omega Centauri, NGC 6388 a M54 dosahuje NGC 2419 největší absolutní magnitudu: -9,48, což je svítivost 175 000 Sluncí.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name:
|
|||
rating: 4
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.794267
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.794272
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-11 20:28:31.566708
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,9 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
name: Hamburger Galaxy
|
||||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.090891
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.090896
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-12 17:44:14.703684
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
Galaxie NGC 3628, vzdálená je 30Mly je sice největší, ale také nejslabšího z tria galaxií ve Lvu, které tvoří spolu s M65 a M66.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 100/150
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.091018
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.091021
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-11 20:36:48.711057
|
||||
---
|
||||
75x: Galaxie NGC 3628 je největší, ale nejslabšího z Tria galaxií ve Lvu, které tvoří spolu s M65 a M66. Je poměrně slabou "edge-on" spirálou prodlouženou 9'x 1'V-Z. Nepatrné zjasnění podél hlavní osy je jediné v této jasem homogenní galaxii. Hvězda 12,5m leží jižně od východního konce.
|
||||
75x: Je poměrně slabou "edge-on" spirálou prodlouženou 9'x 1'V-Z. Nepatrné zjasnění podél hlavní osy je jediné v této jasem homogenní galaxii. Hvězda 12,5m leží jižně od východního konce.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/450
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.091189
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.091191
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-11 20:36:48.711146
|
||||
---
|
||||
150x: NGC 3628 je nádherným pohledem ve velkých dalekohledech! Galaxia se rozšiřuje na 13'x 2,5'. Velmi prodloužené 4'x 0,75'jadro je umístěno severněji od středu hala, protože nezřetelné tmavá linie se táhne jižním směrem. Halo je nepravidelné v jasu a skvrnité podél tmavé linie, ale stává se velmi matné podél konců hlavní osy. Velmi slabá hvězda může mihnout 2,5'severovýchodne a další 1'SSV od centra galaxie.
|
||||
150x: NGC 3628 je nádherným pohledem ve velkých dalekohledech! Galaxe se rozšiřuje na 13'x 2,5'. Velmi prodloužené 4'x 0,75' jádro je umístěno severněji od středu hala, protože nezřetelné tmavá linie se táhne jižním směrem. Halo je nepravidelné v jasu a skvrnité podél tmavé linie, ale stává se velmi matné podél konců hlavní osy. Velmi slabá hvězda může mihnout 2,5'severovýchodně a další 1'SSV od centra galaxie.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue