diff --git a/cs/constellation/auriga.md b/cs/constellation/auriga.md index 9a426c7c2..21e24138d 100644 --- a/cs/constellation/auriga.md +++ b/cs/constellation/auriga.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.261407 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 07:57:11.313220 --- -Nápadné souhvězdí severní oblohy v zajímavé části zimní Mléčné dráhy. Jasné hvězdy utvářejí výrazný obrazec podkovy mezi souhvězdími Blíženců a Persea. Jeho severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, celé souhvězdí nezapadá pod severní obzor až od 60. stupně severní šířky. Souhvězdí Vozka najdeme snadno díky jasné hvězdě Capella, která je navíc doprovázena o něco jižněji třemi hvězdami: ε, ζ a η Aurigae, které se nazývají Kůzlátka (Haedo). Jsou viditelné jako malý trojúhelník hvězd. Právě na tomto místě začíná Mléčná dráha znovu nabírat na jasnosti a pokračuje vedle Žebříku (nápadná linie těsných stálic 5. hvězdné velikosti 16, 17, 18, 19 a IQ Aurigae) v podobě zajímavého úzkého pruhu směrem na jih. Uvnitř výrazného obrazce podkovy tvořeného pěti nejjasnějšími hvězdami souhvězdí se ukrývá tzv. Velká trojka ve Vozce - trojice Messierových hvězdokup M36, M37 a M38, které mohou být během vynikajících podmínek všechny viditelné bez dalekohledu. - -![<]($IMG_DIR/cons/Aur.png) +Nápadné souhvězdí severní oblohy v zajímavé části zimní Mléčné dráhy. Jasné hvězdy utvářejí výrazný obrazec podkovy mezi souhvězdími Blíženců a Persea. Jeho severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, celé souhvězdí nezapadá pod severní obzor až od 60. stupně severní šířky. Souhvězdí Vozka najdeme snadno díky jasné hvězdě Capella, která je navíc doprovázena o něco jižněji třemi hvězdami: ε, ζ a η Aurigae, které se nazývají Kůzlátka (Haedo). Jsou viditelné jako malý trojúhelník hvězd. Právě na tomto místě začíná Mléčná dráha znovu nabírat na jasnosti a pokračuje vedle Žebříku (nápadná linie těsných stálic 5. hvězdné velikosti 16, 17, 18, 19 a IQ Aurigae) v podobě zajímavého úzkého pruhu směrem na jih. Uvnitř výrazného obrazce podkovy tvořeného pěti nejjasnějšími hvězdami souhvězdí se ukrývá tzv. Velká trojka ve Vozce - trojice Messierových hvězdokup M36, M37 a M38, které mohou být během vynikajících podmínek všechny viditelné bez dalekohledu. + +![<]($IMG_DIR/cons/Aur.png) diff --git a/cs/constellation/cancer.md b/cs/constellation/cancer.md index 75fe631a9..6907ba818 100644 --- a/cs/constellation/cancer.md +++ b/cs/constellation/cancer.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.092677 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:29:38.040039 --- -Nevýrazné souhvězdí severní oblohy mezi Blíženci a Lvem. Obrácené "Y" leží ve středu rovnostranného trojúhelníku, který utvářejí hvězdy Pollux, Regulus a Prokyon. Tvoří ho hvězdy Altarf, Acubens, Asellus Australus, ι a χ Cancri. Před 2000 lety Slunce procházelo Rakem v době letního slunovratu, bylo tedy nejsevernějším souhvězdím zvířetníku. V současnosti jím prochází od 20. července do 9. srpna. Znakem Raka se ale stále označuje letní slunovrat a obratník severní polokoule se nazývá obratníkem Raka. V současnosti vystupuje Slunce nejvýše na severní polokouli na rozhraní souhvězdí Blíženců a Býka. Rak je nejméně výrazným souhvězdím zvířetníku, jen jedna jeho hvězda přesahuje 4. magnitudu. Bezměsíčná noc je proto podmínkou, abychom souhvězdí na obloze co nejlépe viděli. Rak se pyšní dvěmi otevřenými hvězdokupami, jedněmi z nejkrásnějších na celé obloze. Tou jasnější je M44, ležící téměř ve středu souhvězdí. V dávných dobách, v roce 270 před n. l. ji nazval "Praesepe" (Jesličky) řecký básník Aratus. Od té doby uplynulo již několik století, kdy je v roce 1610 poprvé dalekohledem rozlišil na jednotlivé hvězdy Galileo Galilei. V současnosti nám na tom bude stačit i obyčejný triedr. V souhvězdí je také několik dvojhvězd a protože se nachází dále od Mléčné dráhy, najdeme v něm i větší počet slabších galaxií. - -![<]($IMG_DIR/cons/Cnc.png) +Nevýrazné souhvězdí severní oblohy mezi Blíženci a Lvem. Obrácené "Y" leží ve středu rovnostranného trojúhelníku, který utvářejí hvězdy Pollux, Regulus a Prokyon. Tvoří ho hvězdy Altarf, Acubens, Asellus Australus, ι a χ Cancri. Před 2000 lety Slunce procházelo Rakem v době letního slunovratu, bylo tedy nejsevernějším souhvězdím zvířetníku. V současnosti jím prochází od 20. července do 9. srpna. Znakem Raka se ale stále označuje letní slunovrat a obratník severní polokoule se nazývá obratníkem Raka. V současnosti vystupuje Slunce nejvýše na severní polokouli na rozhraní souhvězdí Blíženců a Býka. Rak je nejméně výrazným souhvězdím zvířetníku, jen jedna jeho hvězda přesahuje 4. magnitudu. Bezměsíčná noc je proto podmínkou, abychom souhvězdí na obloze co nejlépe viděli. Rak se pyšní dvěmi otevřenými hvězdokupami, jedněmi z nejkrásnějších na celé obloze. Tou jasnější je M44, ležící téměř ve středu souhvězdí. V dávných dobách, v roce 270 před n. l. ji nazval "Praesepe" (Jesličky) řecký básník Aratus. Od té doby uplynulo již několik století, kdy je v roce 1610 poprvé dalekohledem rozlišil na jednotlivé hvězdy Galileo Galilei. V současnosti nám na tom bude stačit i obyčejný triedr. V souhvězdí je také několik dvojhvězd a protože se nachází dále od Mléčné dráhy, najdeme v něm i větší počet slabších galaxií. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cnc.png) diff --git a/cs/constellation/canis major.md b/cs/constellation/canis major.md index 37232a078..82ba8421f 100644 --- a/cs/constellation/canis major.md +++ b/cs/constellation/canis major.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.067960 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:41:31.326649 --- -Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji přezáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyonem z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orionu, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné dráze je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné dráhy. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodná. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí. - -![<]($IMG_DIR/cons/CMa.png) +Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji přezáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyonem z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orionu, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné dráze je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné dráhy. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodná. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí. + +![<]($IMG_DIR/cons/CMa.png) diff --git a/cs/constellation/canis minor.md b/cs/constellation/canis minor.md index 8a0ed56e3..cf26bdfcf 100644 --- a/cs/constellation/canis minor.md +++ b/cs/constellation/canis minor.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.239779 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:17:05.726322 --- -Nevelké souhvězdí severní oblohy při nebeském rovníku, pod Blíženci a východně od Orionu, obsahující pouze dvě hvězdy jasnější než 5mag: Prokyon a Gomeisa. I když se Malý pes nachází na rozhraní zimní Mléčné dráhy, nabízí pozorovateli z deepsky objektů pouze pár slabých galaxií, tedy nic pro menší dalekohledy. Ani dvojhvězdy nejsou bohatě zastoupeny, ale několik z nich je zajímavých a poutá pozornost. V souhvězdí leží také kvasar 4C 05.34, který je jedním z nejvzdálenějších objektů na obloze - 3 000 Mpc. - -![<]($IMG_DIR/cons/CMi.png) +Nevelké souhvězdí severní oblohy při nebeském rovníku, pod Blíženci a východně od Orionu, obsahující pouze dvě hvězdy jasnější než 5mag: Prokyon a Gomeisa. I když se Malý pes nachází na rozhraní zimní Mléčné dráhy, nabízí pozorovateli z deepsky objektů pouze pár slabých galaxií, tedy nic pro menší dalekohledy. Ani dvojhvězdy nejsou bohatě zastoupeny, ale několik z nich je zajímavých a poutá pozornost. V souhvězdí leží také kvasar 4C 05.34, který je jedním z nejvzdálenějších objektů na obloze - 3 000 Mpc. + +![<]($IMG_DIR/cons/CMi.png) diff --git a/cs/constellation/cetus.md b/cs/constellation/cetus.md index 4583d348e..1630cd349 100644 --- a/cs/constellation/cetus.md +++ b/cs/constellation/cetus.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.278478 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-24 15:37:37.508174 --- -Rozsáhlé, čtvrté největší souhvězdí ležící převážně na jižní obloze. Severně od světového rovníku se rozprostírá pouze hlava Velryby, hvězdný pětiúhelník. Velryba se rozkládá jižně od Berana a Ryb a leží dost daleko od Mléčné dráhy. Ačkoliv zaplňuje v podstatě velké prázdné místo oblohy, hvězdný obrazec tvořící kostru souhvězdí není na tmavé obloze vůbec těžké najít. Hlavu Velryby sousedící s Býkem tvoří hvězdy Menkar (2.53mag), γ (3.47mag), ξ (4.28mag) a μ Ceti (4.27mag), dále následuje hlavní klenot souhvězdí - dlouhoperiodické proměnná hvězda Mira Ceti, na ocase zase záři Deneb Kaitos (2.04mag). Z deepsky objektů chybí otevřené hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Hlavním objektem zájmu je Seyfertova galaxie M77, pěkná planetární mlhovina NGC 246, slušný počet pěkných dvojhvězd a pro velké dalekohledy i množství vzdálených galaxií. - -![<]($IMG_DIR/cons/Cet.png) +Rozsáhlé, čtvrté největší souhvězdí ležící převážně na jižní obloze. Severně od světového rovníku se rozprostírá pouze hlava Velryby, hvězdný pětiúhelník. Velryba se rozkládá jižně od Berana a Ryb a leží dost daleko od Mléčné dráhy. Ačkoliv zaplňuje v podstatě velké prázdné místo oblohy, hvězdný obrazec tvořící kostru souhvězdí není na tmavé obloze vůbec těžké najít. Hlavu Velryby sousedící s Býkem tvoří hvězdy Menkar (2.53mag), γ (3.47mag), ξ (4.28mag) a μ Ceti (4.27mag), dále následuje hlavní klenot souhvězdí - dlouhoperiodické proměnná hvězda Mira Ceti, na ocase zase záři Deneb Kaitos (2.04mag). Z deepsky objektů chybí otevřené hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Hlavním objektem zájmu je Seyfertova galaxie M77, pěkná planetární mlhovina NGC 246, slušný počet pěkných dvojhvězd a pro velké dalekohledy i množství vzdálených galaxií. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cet.png) diff --git a/cs/constellation/gemini.md b/cs/constellation/gemini.md index 1aba849c7..d5755cccf 100644 --- a/cs/constellation/gemini.md +++ b/cs/constellation/gemini.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.353617 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 12:39:50.961229 --- -Zvířetníkové souhvězdí severní oblohy, kterým prochází Slunce po letním slunovratu od 21. června do 19. července, proto u nás vystupuje vysoko nad horizont v zimním období. Jasné hvězdy souhvězdí vytvářejí nepravidelný obdélník mezi Rakem a Býkem. Dvojice nejjasnějších hvězd, které dosahují první hvězdnou velikost, se nazývá Kastor a Pollux. Jsou si zcela rozdílné: jasnější a bližší Pollux je osamělým oranžovým obrem, bez průvodců a zajímavostí. Kastor je o něco slabší, ale je působivým hvězdným systémem a patří tak naopak k nejzajímavějším hvězdám na obloze. Souhvězdím přechází na západním okraji zimní Mléčná dráha, proto nabízí široký výběr nebeských objektů: od emisních a planetárních mlhovin, otevřených hvězdokup až po dvojhvězdy a proměnné hvězdy. Nejpůsobivějšími z nich jsou velká otevřená hvězdokupa M35, která je po Hyádách a Plejádách nejkrásnější svého druhu na naší zimní obloze, a jasná planetární mlhovina Eskymák. Ve druhé části souhvězdí, mimo Mléčnou dráhu, leží poměrně slušný počet slabých galaxií. V Blížencích byly v minulosti zaznamenány velké objevy. Nedaleko hvězdy η Geminorum objevil v roce 1781 William Herschel Uran, první planetu novověku. Při hvězdě δ Geminorum našel zase v roce 1930 Clyde Tombaugh Pluto. - -![<]($IMG_DIR/cons/Gem.png) +Zvířetníkové souhvězdí severní oblohy, kterým prochází Slunce po letním slunovratu od 21. června do 19. července, proto u nás vystupuje vysoko nad horizont v zimním období. Jasné hvězdy souhvězdí vytvářejí nepravidelný obdélník mezi Rakem a Býkem. Dvojice nejjasnějších hvězd, které dosahují první hvězdnou velikost, se nazývá Kastor a Pollux. Jsou si zcela rozdílné: jasnější a bližší Pollux je osamělým oranžovým obrem, bez průvodců a zajímavostí. Kastor je o něco slabší, ale je působivým hvězdným systémem a patří tak naopak k nejzajímavějším hvězdám na obloze. Souhvězdím přechází na západním okraji zimní Mléčná dráha, proto nabízí široký výběr nebeských objektů: od emisních a planetárních mlhovin, otevřených hvězdokup až po dvojhvězdy a proměnné hvězdy. Nejpůsobivějšími z nich jsou velká otevřená hvězdokupa M35, která je po Hyádách a Plejádách nejkrásnější svého druhu na naší zimní obloze, a jasná planetární mlhovina Eskymák. Ve druhé části souhvězdí, mimo Mléčnou dráhu, leží poměrně slušný počet slabých galaxií. V Blížencích byly v minulosti zaznamenány velké objevy. Nedaleko hvězdy η Geminorum objevil v roce 1781 William Herschel Uran, první planetu novověku. Při hvězdě δ Geminorum našel zase v roce 1930 Clyde Tombaugh Pluto. + +![<]($IMG_DIR/cons/Gem.png) diff --git a/cs/constellation/hydra.md b/cs/constellation/hydra.md index 38682f913..a73da2cd6 100644 --- a/cs/constellation/hydra.md +++ b/cs/constellation/hydra.md @@ -5,8 +5,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.194932 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 18:19:41.536216 --- -Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascenci táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextantem, Pohárem, Havranem, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydra (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7×50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5mag, končí u hvězdy 58 Hydra, jihozápadně od σ Librae z Vah. - -I když se souhvězdí rozprostírá mimo Mléčnou dráhu, díky jeho rozloze v něm najdeme množství různých pozoruhodných objektů. Většina z nich představuje samozřejmě galaxie, mnohé však jasnější než 10mag. Hydra také obsahuje několik pěkných planetárních mlhovin, pár kulových hvězdokup a jednu pěknou otevřenou hvězdokupu. Tři objekty jsou i v Messierovom katalogu: M48, M68 a M83. V souhvězdí se nachází i galaktická kupa Hydra, jedna z nejhustších kup galaxií. Její nejjasnějším členem je galaxie NGC 3311 (10.9mag). - -![<]($IMG_DIR/cons/Hya.png) +Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascenci táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextantem, Pohárem, Havranem, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydra (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7×50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5mag, končí u hvězdy 58 Hydra, jihozápadně od σ Librae z Vah. + +I když se souhvězdí rozprostírá mimo Mléčnou dráhu, díky jeho rozloze v něm najdeme množství různých pozoruhodných objektů. Většina z nich představuje samozřejmě galaxie, mnohé však jasnější než 10mag. Hydra také obsahuje několik pěkných planetárních mlhovin, pár kulových hvězdokup a jednu pěknou otevřenou hvězdokupu. Tři objekty jsou i v Messierovom katalogu: M48, M68 a M83. V souhvězdí se nachází i galaktická kupa Hydra, jedna z nejhustších kup galaxií. Její nejjasnějším členem je galaxie NGC 3311 (10.9mag). + +![<]($IMG_DIR/cons/Hya.png) diff --git a/cs/constellation/leo minor.md b/cs/constellation/leo minor.md index 9d94c6207..2cc806f75 100644 --- a/cs/constellation/leo minor.md +++ b/cs/constellation/leo minor.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.141833 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-23 11:36:47.978115 --- -Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které vyplňuje prostor mezi srpem Lva na jihu, Rysem na západě a zadníma nohama Velké medvědice na severu a východě. Jedná se o slabé, výplňkové souhvězdí, ve kterém je pouze sedm hvězd jasnějších než 5mag. Jenom jedna hvězda nese Bayerovo označení - β Leo Minor, ostatní jsou označeny Flamsteedovými čísly. Souhvězdí kromě několika slabých galaxií neobsahuje žádné zajímavé objekty. Pár z nich, většinou 11. magnitudy zachytíme v 200-250 mm dalekohledu jako drobné mlhavé obláčky. - -![<]($IMG_DIR/cons/LMi.png) +Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které vyplňuje prostor mezi srpem Lva na jihu, Rysem na západě a zadníma nohama Velké medvědice na severu a východě. Jedná se o slabé, výplňkové souhvězdí, ve kterém je pouze sedm hvězd jasnějších než 5mag. Jenom jedna hvězda nese Bayerovo označení - β Leo Minor, ostatní jsou označeny Flamsteedovými čísly. Souhvězdí kromě několika slabých galaxií neobsahuje žádné zajímavé objekty. Pár z nich, většinou 11. magnitudy zachytíme v 200-250 mm dalekohledu jako drobné mlhavé obláčky. + +![<]($IMG_DIR/cons/LMi.png) diff --git a/cs/constellation/lepus.md b/cs/constellation/lepus.md index 936a4dd03..4eace719f 100644 --- a/cs/constellation/lepus.md +++ b/cs/constellation/lepus.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.218702 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-23 11:39:01.527886 --- -Malé, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, které leží hned pod Orionem. Souhvězdí není těžké najít, protože je to poměrně výrazné seskupení jasnějších stálic. Pro svou jižněji deklinaci však musíme počkat na jeho kulminace, abychom co nejlépe mohli vidět jeho objekty. Pro triedr nebo malý dalekohled však stojí za námahu nalézt pouze kulovou hvězdokupu M79 a krvavě červenou Hindovu karmínovou hvězdu. - -![<]($IMG_DIR/cons/Lep.png) +Malé, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, které leží hned pod Orionem. Souhvězdí není těžké najít, protože je to poměrně výrazné seskupení jasnějších stálic. Pro svou jižněji deklinaci však musíme počkat na jeho kulminace, abychom co nejlépe mohli vidět jeho objekty. Pro triedr nebo malý dalekohled však stojí za námahu nalézt pouze kulovou hvězdokupu M79 a krvavě červenou Hindovu karmínovou hvězdu. + +![<]($IMG_DIR/cons/Lep.png) diff --git a/cs/constellation/lynx.md b/cs/constellation/lynx.md index 943b17dfe..c06291448 100644 --- a/cs/constellation/lynx.md +++ b/cs/constellation/lynx.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.323964 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 17:27:31.847818 --- -Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se severně od souhvězdí Raka a Blíženců. V našich zeměpisných šířkách je z větší části cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lynx, která dosahuje 3mag. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lynx a dalších 12 jasnějších než 5mag. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - Mezigalaktický tulák. - -![<]($IMG_DIR/cons/Lyn.png) +Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se severně od souhvězdí Raka a Blíženců. V našich zeměpisných šířkách je z větší části cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lynx, která dosahuje 3mag. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lynx a dalších 12 jasnějších než 5mag. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - Mezigalaktický tulák. + +![<]($IMG_DIR/cons/Lyn.png) diff --git a/cs/constellation/monoceros.md b/cs/constellation/monoceros.md index 7d07d77c1..93b434ba6 100644 --- a/cs/constellation/monoceros.md +++ b/cs/constellation/monoceros.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.288812 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 17:49:52.324278 --- -Nevýrazné rovníkové souhvězdí složené z hvězd 4. magnitudy, které nad svým okolím příliš nevyniká. Leží totiž téměř uprostřed zimního trojúhelníku zářivých hvězd Sírius, Betelgeuse, Prokyon, mezi Velkým a Malým psem v Mléčné dráze. Souhvězdí tvoří pouze slabé hvězdy, které vyplňují prostor mezi mnohem jasnějšími souhvězdími Velkého psa, Lodní zádě, Hydry, Malého psa, Blíženců a Orion. V Jednorožcoci se nachází samotný okraj Mléčné dráhy, která je na obloze proto poměrně nenápadná. Může vám připadat dost jednotvárná a fádní. Mezihvězdné prostředí je zde však mnohem průhlednější než na opačné straně oblohy (Orel a okolí), proto můžeme vidět do mnohem větší vzdálenosti a pozorovat rozmanité mlhoviny a hvězdokupy. Nejznámějšími z nich jsou mlhovina Rozeta, Kónus a nebo Hubblova proměnná mlhovina - možná nejúchvatnější ze všech pro vizuálního pozorovatele. Z otevřených hvězdokup vyniká M50, NGC 2301 nebo velmi bohatá NGC 2506. Téměř zapomenuté hvězdokupy Collinder 104 a 106 představují pěkný pohled v triedru. - -![<]($IMG_DIR/cons/Mon.png) +Nevýrazné rovníkové souhvězdí složené z hvězd 4. magnitudy, které nad svým okolím příliš nevyniká. Leží totiž téměř uprostřed zimního trojúhelníku zářivých hvězd Sírius, Betelgeuse, Prokyon, mezi Velkým a Malým psem v Mléčné dráze. Souhvězdí tvoří pouze slabé hvězdy, které vyplňují prostor mezi mnohem jasnějšími souhvězdími Velkého psa, Lodní zádě, Hydry, Malého psa, Blíženců a Orion. V Jednorožcoci se nachází samotný okraj Mléčné dráhy, která je na obloze proto poměrně nenápadná. Může vám připadat dost jednotvárná a fádní. Mezihvězdné prostředí je zde však mnohem průhlednější než na opačné straně oblohy (Orel a okolí), proto můžeme vidět do mnohem větší vzdálenosti a pozorovat rozmanité mlhoviny a hvězdokupy. Nejznámějšími z nich jsou mlhovina Rozeta, Kónus a nebo Hubblova proměnná mlhovina - možná nejúchvatnější ze všech pro vizuálního pozorovatele. Z otevřených hvězdokup vyniká M50, NGC 2301 nebo velmi bohatá NGC 2506. Téměř zapomenuté hvězdokupy Collinder 104 a 106 představují pěkný pohled v triedru. + +![<]($IMG_DIR/cons/Mon.png) diff --git a/cs/constellation/orion.md b/cs/constellation/orion.md index 1173e073f..ec47091d9 100644 --- a/cs/constellation/orion.md +++ b/cs/constellation/orion.md @@ -5,10 +5,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.243447 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-30 09:43:57.484773 --- -Orion je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Nápadná linie tří hvězd 2mag dotýkající se nebeského rovníku je pás Orionu, leží ve střední části souhvězdí a kulminuje během pozdních zimních večerů a během chladného ledna. Hvězdy pásu se nazývají Mintaka, Alnilam a Alnitak. Mezi nimi se nachází hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Orionovo pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuze, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuze-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít. - -Orion se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedry. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orionu. Celá oblast je protkána mezihvězdným prostředím a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou, tří a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionovu komplexu. - -V severní části souhvězdí se spojují dvě větve Mléčné dráhy z Blíženců a Býka a směrem dále se Mléčná dráha začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyonu z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuze a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3mag), π1 a π2 Orionis (4mag). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem s průměrem asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny. - -![<]($IMG_DIR/cons/Ori.png) +Orion je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Nápadná linie tří hvězd 2mag dotýkající se nebeského rovníku je pás Orionu, leží ve střední části souhvězdí a kulminuje během pozdních zimních večerů a během chladného ledna. Hvězdy pásu se nazývají Mintaka, Alnilam a Alnitak. Mezi nimi se nachází hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Orionovo pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuze, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuze-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít. + +Orion se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedry. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orionu. Celá oblast je protkána mezihvězdným prostředím a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou, tří a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionovu komplexu. + +V severní části souhvězdí se spojují dvě větve Mléčné dráhy z Blíženců a Býka a směrem dále se Mléčná dráha začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyonu z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuze a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3mag), π1 a π2 Orionis (4mag). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem s průměrem asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ori.png) diff --git a/cs/constellation/pegasus.md b/cs/constellation/pegasus.md index 184640f8b..ec9632cc7 100644 --- a/cs/constellation/pegasus.md +++ b/cs/constellation/pegasus.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.285455 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 10:33:01.947734 --- -Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy ležící mimo Mléčnou dráhu v oblasti chudé na hvězdy, na sever od Vodnáře a sousedící s Andromedou. Ačkoliv souhvězdí leží vedle Mléčné dráhy, navíc v oblasti poměrně chudé na hvězdy, je nápadné především díky tzv. Pegasovmu čtverci (Great Square of Pegasus), který leží na prodloužené spojnici zadních kol Velkého vozu s Polárkou a ve svém nitru neobsahuje hvězdy jasnější než 4. magnitudy. Je tvořen hvězdami Scheat, Markab, Algenib a Sirrah z Andromedy, která však kdysi rovněž byla součástí Pegasa. Všechny čtyři hvězdy mají na první pohled přibližně stejnou hvězdnou velikost. Z deepsky objektů je známá především kulová hvězdokupa M15 a spirální galaxie NGC 7331, v jejíž blízkosti leží populární Stéphanův kvintet. Ostatní galaxie, které představují většinu objektů souhvězdí, jsou slabé a vyžadují tmavou oblohu a větší dalekohled, aby se v zorném poli staly zajímavé. - -![<]($IMG_DIR/cons/Peg.png) +Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy ležící mimo Mléčnou dráhu v oblasti chudé na hvězdy, na sever od Vodnáře a sousedící s Andromedou. Ačkoliv souhvězdí leží vedle Mléčné dráhy, navíc v oblasti poměrně chudé na hvězdy, je nápadné především díky tzv. Pegasovmu čtverci (Great Square of Pegasus), který leží na prodloužené spojnici zadních kol Velkého vozu s Polárkou a ve svém nitru neobsahuje hvězdy jasnější než 4. magnitudy. Je tvořen hvězdami Scheat, Markab, Algenib a Sirrah z Andromedy, která však kdysi rovněž byla součástí Pegasa. Všechny čtyři hvězdy mají na první pohled přibližně stejnou hvězdnou velikost. Z deepsky objektů je známá především kulová hvězdokupa M15 a spirální galaxie NGC 7331, v jejíž blízkosti leží populární Stéphanův kvintet. Ostatní galaxie, které představují většinu objektů souhvězdí, jsou slabé a vyžadují tmavou oblohu a větší dalekohled, aby se v zorném poli staly zajímavé. + +![<]($IMG_DIR/cons/Peg.png) diff --git a/cs/constellation/perseus.md b/cs/constellation/perseus.md index 8a3f3d15a..9214de2f5 100644 --- a/cs/constellation/perseus.md +++ b/cs/constellation/perseus.md @@ -5,8 +5,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.313273 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-12 20:12:31.345260 --- -Výrazné, u nás částečně cirkumpolární souhvězdí severní oblohy, se čtyřmi hvězdami jasnějšími než 3mag. Leží v Mléčné dráze mezi Vozkou a Andromedou, vlevo pod obrazcem Kasiopei. Bohaté hvězdné pole tvoří jedno ze spirálních ramen naší Galaxie - rameno Persea. Perseus je bohatý na objekty typické pro souhvězdí Mléčné dráhy jako otevřené hvězdokupy a emisní mlhoviny. Obsahuje však i pár zajímavých galaxií. Messierové objekty jsou zastoupeny v otevřené hvězdokupě M34 a planetární mlhovině M76. Naši pozornost také upoutává dvojitá hvězdokupa h / χ Persea - NGC 869 & NGC 884 a pro triedr vhodná pohyblivá skupina Alfa Persea, jedna z nejbližších otevřených hvězdokup k naší Sluneční soustavě. Známá je i plynová mlhovina Kalifornie, i když spatřit ji vizuálně není pro začátečníky až tak jednoduché. - -![<]($IMG_DIR/cons/Per.png) -Mléčná dráha vstupuje do souhvězdí v podobě úzké cestičky přes hvězdy φ, 4 a 9 Persea. Pokud však vyrazíte do některé z tmavších lokalit, kde jsou vidět i velmi slabé hvězdy, uvidíte mnohem více detailů. Na sever od hvězdokupy Stock 2 se do Mléčné dráhy zařezává úzký tmavý záliv pronikající až k hvězdě ε Cas, který směrem k východu přechází do rozsáhlejšího kruhového ztemnění. Formuje tak poměrně ostrý mlhavý výběžek Mléčné dráhy ztrácející se až někde u dvojici nepojmenovaných hvězd čtvrté magnitudy na rozhraní Žirafy, Kasiopeja a Persea. Hlavní proud pokračuje mezi otevřenou hvězdokupou M34 a volným seskupením Melotte 20 při α Persea, které obsahuje několik bílých jiskřivých hvězd. V triedru se seskupení rozpadne na pás několika desítek různě jasných hvězd, které téměř přesahují celé zorné pole. Nejjasnějšími z nich jsou ε, ψ, 29, 30, 31 a 34 Persea. Velmi slabá okrajová část Mléčné dráhy oválného tvaru se nachází ještě mezi hvězdami ζ a ε Persea a je ohraničena tmavými mlhovinami. - +Výrazné, u nás částečně cirkumpolární souhvězdí severní oblohy, se čtyřmi hvězdami jasnějšími než 3mag. Leží v Mléčné dráze mezi Vozkou a Andromedou, vlevo pod obrazcem Kasiopei. Bohaté hvězdné pole tvoří jedno ze spirálních ramen naší Galaxie - rameno Persea. Perseus je bohatý na objekty typické pro souhvězdí Mléčné dráhy jako otevřené hvězdokupy a emisní mlhoviny. Obsahuje však i pár zajímavých galaxií. Messierové objekty jsou zastoupeny v otevřené hvězdokupě M34 a planetární mlhovině M76. Naši pozornost také upoutává dvojitá hvězdokupa h / χ Persea - NGC 869 & NGC 884 a pro triedr vhodná pohyblivá skupina Alfa Persea, jedna z nejbližších otevřených hvězdokup k naší Sluneční soustavě. Známá je i plynová mlhovina Kalifornie, i když spatřit ji vizuálně není pro začátečníky až tak jednoduché. + +![<]($IMG_DIR/cons/Per.png) +Mléčná dráha vstupuje do souhvězdí v podobě úzké cestičky přes hvězdy φ, 4 a 9 Persea. Pokud však vyrazíte do některé z tmavších lokalit, kde jsou vidět i velmi slabé hvězdy, uvidíte mnohem více detailů. Na sever od hvězdokupy Stock 2 se do Mléčné dráhy zařezává úzký tmavý záliv pronikající až k hvězdě ε Cas, který směrem k východu přechází do rozsáhlejšího kruhového ztemnění. Formuje tak poměrně ostrý mlhavý výběžek Mléčné dráhy ztrácející se až někde u dvojici nepojmenovaných hvězd čtvrté magnitudy na rozhraní Žirafy, Kasiopeja a Persea. Hlavní proud pokračuje mezi otevřenou hvězdokupou M34 a volným seskupením Melotte 20 při α Persea, které obsahuje několik bílých jiskřivých hvězd. V triedru se seskupení rozpadne na pás několika desítek různě jasných hvězd, které téměř přesahují celé zorné pole. Nejjasnějšími z nich jsou ε, ψ, 29, 30, 31 a 34 Persea. Velmi slabá okrajová část Mléčné dráhy oválného tvaru se nachází ještě mezi hvězdami ζ a ε Persea a je ohraničena tmavými mlhovinami. + diff --git a/cs/constellation/puppis.md b/cs/constellation/puppis.md index 0a76c74e1..0fb91c452 100644 --- a/cs/constellation/puppis.md +++ b/cs/constellation/puppis.md @@ -5,8 +5,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.309512 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:16:36.622579 --- -Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Lodní záď leží jižně od Prokyony, pod Jednorožcem. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě souhvězdím Kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Lodní záď ležící východně a jihovýchodně od Velkého psa a prochází jím Mléčná dráha. Protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Lodní záď velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté a vhodné pro malý dalekohled, některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna východně od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46. - -![<]($IMG_DIR/cons/Pup.png) -Od otevřené hvězdokupy M93 (nenápadná mlhavá skvrna) se směrem k rozhraní zádě, Plachet a Kompasu táhne jasný světlý pás Mléčné dráhy. První zjasnění se v něm přitom nachází na severu v okolí M93, kolem hvězd ξ a ο Pupp. Další, o něco větší a jasnější má v jižní části, kde je vidět množství slabých nakupených hvězd. Hvězdokupy Collinder 121 a 132 vypadají pouze jako bohaté zhuštění hvězdného pole. Západně od světlého pásu Mléčné dráhy se nachází celkem nápadná tmavá oblast, která pokračuje dále do souhvězdí Plachet a tam se láme. Velmi mlhavě a skvrnitě vypadá okolí jasné hvězdy π Puppy (2.7mag). Je totiž nejjasnějším členem rozlehlé a málo zhuštěné otevřené hvězdokupy Collinder 135, která je tvořena 30 hvězdami širokého rozpětí magnitud na ploše jednoho stupně. Na severním rozhraní kupy leží trojice jasných modrých hvězd páté magnitudy. Ještě nápadnější zjasnění najdete nad spojnicí hvězd π a ζ Pupp. Vystupují z něho i jednotlivé hvězdy. Ta nejjasnější z nich, oranžová c Puppy (3.7mag), je součástí jasné a uvolněné hvězdokupy NGC 2451. V jejím okolí leží další pozoruhodná otevřená hvězdokupa NGC 2477 (5.7mag), velmi podobná M46 nebo NGC 7789 z Kasiopeja. - +Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Lodní záď leží jižně od Prokyony, pod Jednorožcem. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě souhvězdím Kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Lodní záď ležící východně a jihovýchodně od Velkého psa a prochází jím Mléčná dráha. Protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Lodní záď velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté a vhodné pro malý dalekohled, některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna východně od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pup.png) +Od otevřené hvězdokupy M93 (nenápadná mlhavá skvrna) se směrem k rozhraní zádě, Plachet a Kompasu táhne jasný světlý pás Mléčné dráhy. První zjasnění se v něm přitom nachází na severu v okolí M93, kolem hvězd ξ a ο Pupp. Další, o něco větší a jasnější má v jižní části, kde je vidět množství slabých nakupených hvězd. Hvězdokupy Collinder 121 a 132 vypadají pouze jako bohaté zhuštění hvězdného pole. Západně od světlého pásu Mléčné dráhy se nachází celkem nápadná tmavá oblast, která pokračuje dále do souhvězdí Plachet a tam se láme. Velmi mlhavě a skvrnitě vypadá okolí jasné hvězdy π Puppy (2.7mag). Je totiž nejjasnějším členem rozlehlé a málo zhuštěné otevřené hvězdokupy Collinder 135, která je tvořena 30 hvězdami širokého rozpětí magnitud na ploše jednoho stupně. Na severním rozhraní kupy leží trojice jasných modrých hvězd páté magnitudy. Ještě nápadnější zjasnění najdete nad spojnicí hvězd π a ζ Pupp. Vystupují z něho i jednotlivé hvězdy. Ta nejjasnější z nich, oranžová c Puppy (3.7mag), je součástí jasné a uvolněné hvězdokupy NGC 2451. V jejím okolí leží další pozoruhodná otevřená hvězdokupa NGC 2477 (5.7mag), velmi podobná M46 nebo NGC 7789 z Kasiopeja. + diff --git a/cs/constellation/sculptor.md b/cs/constellation/sculptor.md index 3a8876ed5..eacf2937a 100644 --- a/cs/constellation/sculptor.md +++ b/cs/constellation/sculptor.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.102916 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:39:34.885771 --- -Nevýrazné souhvězdí jižní oblohy pod velryb a Vodnářem, východně od Jižní ryby. V tomto nepatrném souhvězdí na východ od Fomalhautu leží jižní galaktický pól, který označuje jeden ze dvou bodů osy rotace naší Galaxie. Ta má tvar disku, který se otáčí kolem svého jádra a osa otáčení je kolmá k rovině Mléčné dráhy. Body, ve kterých osa protíná oblohu se nazývají galaktické póly. Severní galaktické souřadnice leží v souhvězdí Vlasy Bereniky. Protože se do této oblasti díváme jakoby ven z naší Galaxie, vidíme tím směrem pouze malý počet hvězd, plynové a prachové mračna jsou rozptýlené. Tímto směrem máme také nejlepší výhled do vzdáleného vesmíru a můžeme pozorovat množství mimogalaktických objektů. V souhvězdí se nachází tzv. systém Sculptor, trpasličí člen naší Místní skupiny galaxií, vzdálený sice pouze 260 000 světelných let, ale má příliš nízkou plošnou jasnost, aby mohl být zachycen v amatérských dalekohledech. Mnohem příznivější je pozorování členů kupy galaxií v sochaři, hrstky spirálních galaxií vzdálených pouhých 8 milionů světelných let, čímž se jedná pravděpodobně o nejbližší kupu galaxií k Místní skupině. Někdy se označuje také jako "skupina jižního galaktického pólu" a dvě z nich: NGC 55 a NGC 253, hlavně z oblastí rovníku, kde vystupují výše na meridiánu, můžeme zachytit i v obyčejném triedru. - -![<]($IMG_DIR/cons/Scl.png) +Nevýrazné souhvězdí jižní oblohy pod velryb a Vodnářem, východně od Jižní ryby. V tomto nepatrném souhvězdí na východ od Fomalhautu leží jižní galaktický pól, který označuje jeden ze dvou bodů osy rotace naší Galaxie. Ta má tvar disku, který se otáčí kolem svého jádra a osa otáčení je kolmá k rovině Mléčné dráhy. Body, ve kterých osa protíná oblohu se nazývají galaktické póly. Severní galaktické souřadnice leží v souhvězdí Vlasy Bereniky. Protože se do této oblasti díváme jakoby ven z naší Galaxie, vidíme tím směrem pouze malý počet hvězd, plynové a prachové mračna jsou rozptýlené. Tímto směrem máme také nejlepší výhled do vzdáleného vesmíru a můžeme pozorovat množství mimogalaktických objektů. V souhvězdí se nachází tzv. systém Sculptor, trpasličí člen naší Místní skupiny galaxií, vzdálený sice pouze 260 000 světelných let, ale má příliš nízkou plošnou jasnost, aby mohl být zachycen v amatérských dalekohledech. Mnohem příznivější je pozorování členů kupy galaxií v sochaři, hrstky spirálních galaxií vzdálených pouhých 8 milionů světelných let, čímž se jedná pravděpodobně o nejbližší kupu galaxií k Místní skupině. Někdy se označuje také jako "skupina jižního galaktického pólu" a dvě z nich: NGC 55 a NGC 253, hlavně z oblastí rovníku, kde vystupují výše na meridiánu, můžeme zachytit i v obyčejném triedru. + +![<]($IMG_DIR/cons/Scl.png) diff --git a/cs/constellation/sextans.md b/cs/constellation/sextans.md index 93b1c888d..ec131a390 100644 --- a/cs/constellation/sextans.md +++ b/cs/constellation/sextans.md @@ -5,6 +5,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.205145 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 11:37:16.101045 --- -Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a Hydrou. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií a i přes svou poměrně malé rozloze jejich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužena NGC 3115. - -![<]($IMG_DIR/cons/Sex.png) +Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a Hydrou. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií a i přes svou poměrně malé rozloze jejich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužena NGC 3115. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sex.png) diff --git a/cs/dso/Abell/Abell13_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell13_400u500.md index ca3235fe6..05716e16f 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell13_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell13_400u500.md @@ -6,8 +6,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.035747 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:25:30.307375 --- -16" 129x, [OIII], 6m8 -občas blikající na SZ straně. Nejisté pozorování. - -**500mm** 62x - 121x, [OIII], 6m5+ +16" 129x, [OIII], 6m8 +občas blikající na SZ straně. Nejisté pozorování. + +**500mm** 62x - 121x, [OIII], 6m5+ Opět obtížné pozorování, nic z PN jako celku není vidět. 121x a [OIII] vykazuje mírné rozjasnění v místě nejjasnějšího oblouku. Problém je v tom, že v tomto bodě je skupina 15 mag hvězd, které nelze s dostatečnou jistotou ve filtru odlišit od mlhy. Pozorování spíše negativní \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell14_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell14_400u500.md index 1e1b944ad..ff7c18ca9 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell14_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell14_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.979896 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:26:01.855191 --- -225x, [OIII], 6m5 +225x, [OIII], 6m5 V místě PN je hustá skupina slabých hvězd. Ani s [OIII] není jasné, zda má zjasnění na svědomí skupina hvězd nebo PN, spíše je to hvězdná skupina. Pozorování PN tedy negativní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell14_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell14_600u800.md index 0aa256dc4..d10d295ca 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell14_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell14_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.947340 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:26:01.857276 --- -293x, NPB, 6m5+ +293x, NPB, 6m5+ V přehlídkovém zvětšení zpočátku slabá mlhovina sestávající ze skupiny hvězd 16 mag. Tato je rozlišena na jednotlivé hvězdy v 300x s centrální hvězdou udržitelnou bočně. Bez filtru slabý náznak mlhoviny, nejjasnější hlavně ve východní části, protože je zde nejvyšší hustota hvězd. s [OIII] 15mag hvězdy zmizí, ale mlhovina není patrná. S NPB filtrem se situace mění - kolem svítí několik hvězd 15mag, ale ohnisko slabého zjasnění se pohybuje přesně v poloze PN, a to na místě, kde prakticky žádné hvězdy nejsou. Pozorování proto považujte za pozitivní, i když hraniční \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell15_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell15_400u500.md index ae29e3716..90ce2ee82 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell15_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell15_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:20.030841 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:15:30.226913 --- -225x, [OIII], 6m5 +225x, [OIII], 6m5 S [OIII] a vysokým zvětšením na místě určení velmi slabá, malá mlhovina, blikající na stejném místě, nejistě bočně. Jsem si jist, že je to PN, centrální hvězda není vidět. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell15_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell15_600u800.md index 6b4b33188..da4df7c2d 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell15_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell15_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.928430 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:15:30.226986 --- -293x, 7m + +293x, 7m + PN lze vidět nepřímo bez filtru jako kulaté rozjasnění kolem slabé centrální hvězdy. [OIII] ani UHC filtr moc nepomůžou. Pohled bez filtru je asi nejlepší. PN lze rozeznat jako prsten se širokými skořápkami a centrálním výpní. Planetárka je přesně kulatá a ostře definovaná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell19_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell19_400u500.md index e52cc2795..af78db684 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell19_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell19_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.854803 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:48:39.543393 --- -129x, [OIII], 6m4 +129x, [OIII], 6m4 Bez filtru viditelná pouze jasná centrální hvězda. Ve středním zvětšením u centrální hvězdy 2-3 blikající velmi slabé hvězdy. S [OIII] hvězdy zmizí. kolem centrální hvězdy zustane slabé halo. Halo nemůže pocházet z centrální hvězdy, protože podobné jasné hvězdy v okolí halo nemají. Slabé halo je obtížné bočně udržitelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell19_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell19_600u800.md index d3aa6688a..3a3f7e9a8 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell19_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell19_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.054853 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:48:39.543520 --- -293x, [OIII] 7m+ +293x, [OIII] 7m+ Jasná centrální hvězda, bez filtru PN není vidět ani při středním zvětšení. Slabé hvězdy kolem centrální hvězdy můžou vypadat jako falešné zjasnění. S filtrem je ale vždy jasně vidět přibližně kulatá, rozptýlená ploška, slabé okrajové hvězdy blikají. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell21.md b/cs/dso/Abell/Abell21.md index ada9eb596..030b4d903 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell21.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell21.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.704849 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:49:07.918240 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Abell021.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Abell021.jpg) Nejjasněší člen rodiny duchů Abell je velká mlhovina o velikosti více než třetiny Měsíce v úplňku (13'). Leží v souhvězdí Blíženců na hranici Canis Minor a je známa také pod označením Sh2-274. Byla objevena v roce 1955 astronomem UCLA George O. Abellem, který jej klasifikoval jako starou planetární mlhovinu. Na fotografiích je mlhovina propletena hadovitými filamenty, které připomínají vlasy Medusy z řecké mytologie. Pro vizuální detekci se doporučuje dalekohled s průměrem alespoň 200mm, samozřejmostí je filtr, nejlépe OIII. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell21_100u150.md b/cs/dso/Abell/Abell21_100u150.md index 815b41b4b..9baf64201 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell21_100u150.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell21_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.741883 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:49:07.918417 --- -Bino, 23x, [OIII], f 6m5 + +Bino, 23x, [OIII], f 6m5 + I bez filtru je v bodě, který je asi 0,5° na JV vidět hvězdokupa NGC 2395, relativně velká, zhruba kulatá, difuzně vypadající plocha, která by neměla být zaměňována s PN. [OIII] filtr zlepšuje viditelnost, PN stále není nápadná, ale může být držena přímo a nepřetržitě. Pozorování objektu ukazuje první detaily i přes nízké zvětšení. PN v J a V polovině se zdá být lépe ohraničená, zatímco rozjasnění se rozptyluje směrem k centru. Na východním konci mlha vykazuje největší jas, zjasnění je přibližně kulaté, na jižním okraji je jas poněkud slabší. Ve směru V-Z se zdá být protáhlá. Navzdory malému průměru a malému zvětšení představují oba popsané maxima jasu dva nejjasnější a omezující „uši“ mlhoviny. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell21_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell21_400u500.md index 753c0746d..ba54e371b 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell21_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell21_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.848449 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:49:07.918558 --- -100x, [OIII], 6m4 +100x, [OIII], 6m4 Známá mlhovina Medusa. Velká, ve tvaru půlměsíce, otevřená směrem na Z. Jasnější kondenzace na JZ a SV, další 2 slabší oblouky, které lze rozeznat, strukturované, obtížně udržitelné. PN je citlivá na pupilu, nejlépší je v 4 mm. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell24_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell24_400u500.md index 66d01d0ed..a77325d70 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell24_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell24_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.927081 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:23:20.315348 --- -66x, [OIII], 6m5 +66x, [OIII], 6m5 velmi slabá, neudržitelná bočně po celou dobu. Velmi difuzní, rozptylující se do ztracena. Žádné jiné struktury. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell24_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell24_600u800.md index c696e6503..2904865f1 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell24_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell24_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.017709 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:23:20.315452 --- -113x, [OIII], 6m5+ +113x, [OIII], 6m5+ Bez filtru není vidět z PN nic. S [OIII] a UHC filtrem lze nepřímo pozorovat velkou kulatou plochu. Uprostřed se PN zdá být jasně tmavší. Západní skořepina je poněkud snáze oddělitelná, je širší a mírně zakřivená. Východní skořápka vypadá kratší, poněkud lehčí a užší. Blesky ve skořápce nejsou vidět. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell6_200u250.md b/cs/dso/Abell/Abell6_200u250.md index 231318b16..cf8393a6a 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell6_200u250.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell6_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.905631 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 19:05:07.057412 --- -80x, [OIII], 6m5+ +80x, [OIII], 6m5+ Vynikající průzračnost. Při 47x zpočátku není nic vidět, vzdálenost mezi úzkou skupinou hvězd a hvězdou 6.6mag je příliš malá, aby bylo možné jasně vidět PN. Při 80x a [OIII] mezi dvěma 10mag hvězdami, hvězdnou skupinou a 6.6mag hvězdou, se bočně objeví kulatý tvar. Typické ostré hrany neviditené, ale rozměry lze vnímat správně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell6_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell6_400u500.md index 2dc900524..b1164aa3b 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell6_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell6_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.685134 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 19:05:07.057542 --- -80x, [OIII], 7m0 +80x, [OIII], 7m0 kulatý, ostře ohraničený kruh, rušený hvězdným souborem na JV \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell6_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell6_600u800.md index e010170a5..322f6c2b1 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell6_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell6_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.269600 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 19:05:07.057629 --- -172x, [OIII], pro 6m5+ +172x, [OIII], pro 6m5+ 6.6mag hvězda 7 'JZ narušuje pozorování slabé PN. Samotná planetární mlhovina je okamžitě vidět jako přesně kulatý, dobře definovaný, naplněný disk. Nepřímo, dobře ohraničený ve směru V a SV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell7_100u150.md b/cs/dso/Abell/Abell7_100u150.md index 6551f7a04..69c492a6e 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell7_100u150.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell7_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.313890 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 17:21:06.243109 --- -23x, [OIII], 6m5 + +23x, [OIII], 6m5 + Bez filtru se v bodě PN objeví malý trojúhelník tvořený hvězdami 11-12mag , které leží uvnitř většího trojúhelníku tvořeného hvězdami 8-9mag. S [OIII] se vynoří z malého trojúhelníku, který lze stále pozorovat jen přes filtr, směrem na sever, velmi slabá mlhovinová oblast, která se zdá být rozptýlená kolem a je odhadována na 10' o něco menší než fotografický rozsah. Mlhovina je dokonale identifikovatelná a lze ji bočně držet jen na několik sekund. Může být vyloučena záměna s rozmazáním malého trojúhelníku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell7_200u250.md b/cs/dso/Abell/Abell7_200u250.md index 94da826bc..ff8511c1b 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell7_200u250.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell7_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.104304 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 17:21:06.243181 --- -47x, [OIII], 6m5 + +47x, [OIII], 6m5 + S [OIII] filtrem lze v uvedeném bodě vidět velké, přibližně kulaté a extrémně slabé zjasnění přibližně 10'. Protáhlá skupina hvězd 12mag na jižním okraji poněkud narušuje dojem, protože hvězdy při bočním vidění vytváří dojem mlhoviny, skutečná mlhovina však pokračuje směrem na sever bez jasného vymezení nebo struktury uvnitř PN. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell7_400u500.md b/cs/dso/Abell/Abell7_400u500.md index cf3848c91..8d6fe2cde 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell7_400u500.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell7_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.167015 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 17:21:06.243256 --- -51x, [OIII], 7m1 +51x, [OIII], 7m1 Je vidět pouze s minimálním zvětšením a [OIII] filtrem. Obrovská PN, kulatá, slabá, bočně a bezpečně udržitelná. Na jihu rušivé hvězdné pole. Patrná struktura. PN se zdá být ve středu trochu tmavší, na západ, těsně nad jižní hvězdnou skupinou. Do prstencové struktury vyčnívá slabý tmavý klín, tato struktura nejistá. Galaxie PGC 16611 asi 10 'severozápadně od středu PN, protáhlá 1:2. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Abell/Abell7_600u800.md b/cs/dso/Abell/Abell7_600u800.md index f10a53514..5d2885dd8 100644 --- a/cs/dso/Abell/Abell7_600u800.md +++ b/cs/dso/Abell/Abell7_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.747446 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 17:24:32.717732 --- -113x, [OIII], 6m5+ +113x, [OIII], 6m5+ Velmi velká - přibližně 12', jedna z největších PN na obloze a vzhledem k jasu a velikosti pouze v minimálním zvětšení. Slabá, ale snadno rozpoznatelná jako kulaté rozjasnění. Na V straně patrná slabší skořepina, která se jeví docela široká. Další fragment skořepiny je vidět na Z okraji, který se zdá menší a posunutý k S. Otevírá se směrem k jihu ke hvězdné skupině a na sever. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Cr/Cr121.md b/cs/dso/Cr/Cr121.md index dd40ff7cd..988a8df14 100644 --- a/cs/dso/Cr/Cr121.md +++ b/cs/dso/Cr/Cr121.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.111272 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:07:13.555047 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Cr121.png) +![<]($IMG_DIR/dso/Cr121.png) Otevřená hvězdokupa vhodná spíše pro triedr jako dalekohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Cr/Cr121_200u250.md b/cs/dso/Cr/Cr121_200u250.md index bfecc5799..7aa3b7d0d 100644 --- a/cs/dso/Cr/Cr121_200u250.md +++ b/cs/dso/Cr/Cr121_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 10:07:13.303600 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:07:13.555255 --- -Je extrémně velkou skupinou 20 hvězd, ne dobře rozlišitelných od hvězdného pole. Její 5 nejjasnějších hvězd tvoří zkřivený řetězec s hvězdou ο1 CMa (3.79mag) na severním konci. Wolf-Rayetových proměnná hvězda EZ Canis Majoris, hned severně od ο1 CMa, je pravděpodobně skutečným členem kupy. +Je extrémně velkou skupinou 20 hvězd, ne dobře rozlišitelných od hvězdného pole. Její 5 nejjasnějších hvězd tvoří zkřivený řetězec s hvězdou ο1 CMa (3.79mag) na severním konci. Wolf-Rayetových proměnná hvězda EZ Canis Majoris, hned severně od ο1 CMa, je pravděpodobně skutečným členem kupy. diff --git a/cs/dso/Cr/Cr132.md b/cs/dso/Cr/Cr132.md index 9a1d2ef7d..b69668c70 100644 --- a/cs/dso/Cr/Cr132.md +++ b/cs/dso/Cr/Cr132.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.095340 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:09:55.348535 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Cr132.png) -Otevřená hvězdokupa viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 8 cm jako rozsáhlé zhuštění bohatého hvězdného pola jižní části Mléčné dráhy Velkého psa. Skládá se z několika tuctů hvězd různých jasností v rozloze jeden a půl stupně. Čtyři nejjasnější hvězdy, jedna 5mag a tři 6mag vytvářejí rohy čtverce. Jak to u většiny otevřených hvězdokup s označením Collinder bývá, jsou nejlepší viditelné v triedru a v malých zvětšeních. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/Cr132.png) +Otevřená hvězdokupa viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 8 cm jako rozsáhlé zhuštění bohatého hvězdného pola jižní části Mléčné dráhy Velkého psa. Skládá se z několika tuctů hvězd různých jasností v rozloze jeden a půl stupně. Čtyři nejjasnější hvězdy, jedna 5mag a tři 6mag vytvářejí rohy čtverce. Jak to u většiny otevřených hvězdokup s označením Collinder bývá, jsou nejlepší viditelné v triedru a v malých zvětšeních. + + + diff --git a/cs/dso/Cr/Cr140.md b/cs/dso/Cr/Cr140.md index 04c339fb7..16adba3ae 100644 --- a/cs/dso/Cr/Cr140.md +++ b/cs/dso/Cr/Cr140.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.103702 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:08:17.710722 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Cr140.png) -Velmi rozsáhlá otevřená hvězdokupa viditelná pouhým okem jako matná skvrnka v Mléčné dráze. Označuje "chlup" na konci ocasu Velkého psa. V dalekohledu se jedná o kostru velkého seskupení "Y" sestávajícího ze čtyř hvězd 5-6mag, které jsou mírně vysunuté z kupy na SV. Prostřední hvězda "Y" má označení Dunlop 47. Jde o širokou modro-žlutou dvojhvězdu, jejíž složky jasnosti 5.5mag a 7.6mag jsou odděleny 99". Celá tato oblast stojí za binokulární procházku. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/Cr140.png) +Velmi rozsáhlá otevřená hvězdokupa viditelná pouhým okem jako matná skvrnka v Mléčné dráze. Označuje "chlup" na konci ocasu Velkého psa. V dalekohledu se jedná o kostru velkého seskupení "Y" sestávajícího ze čtyř hvězd 5-6mag, které jsou mírně vysunuté z kupy na SV. Prostřední hvězda "Y" má označení Dunlop 47. Jde o širokou modro-žlutou dvojhvězdu, jejíž složky jasnosti 5.5mag a 7.6mag jsou odděleny 99". Celá tato oblast stojí za binokulární procházku. + + + diff --git a/cs/dso/Cr/Cr21.md b/cs/dso/Cr/Cr21.md index 113c3c9ad..c9ea4e67d 100644 --- a/cs/dso/Cr/Cr21.md +++ b/cs/dso/Cr/Cr21.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.119595 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-24 15:07:36.431800 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Cr21_27.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Cr21_27.jpg) diff --git a/cs/dso/HCG/HCG1.md b/cs/dso/HCG/HCG1.md index 6a705aa3c..ad55dbdf2 100644 --- a/cs/dso/HCG/HCG1.md +++ b/cs/dso/HCG/HCG1.md @@ -7,9 +7,9 @@ created_date: 2020-10-06 18:57:14.597534 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 18:59:07.368585 --- -![<]($IMG_DIR/dso/HCG1.jpg) - -- a - UGC248 b (PGC 1627); 14m9 -- b - UGC248 a (PGC 1625); 15m6 -- c - PGC1614; 15m9 +![<]($IMG_DIR/dso/HCG1.jpg) + +- a - UGC248 b (PGC 1627); 14m9 +- b - UGC248 a (PGC 1625); 15m6 +- c - PGC1614; 15m9 - d - PGC1618; 17m0 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md b/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md index ab24e774b..01b8af7c8 100644 --- a/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md +++ b/cs/dso/Hu/Hu2-1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.407852 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 16:49:56.144051 --- -600x, bez filtru, 6m0 +600x, bez filtru, 6m0 I při zvětšení 600x (pupila 0,65 mm) je PN na první pohled stelární. Po detailním zkoumání vyjde najevo, že se jedná o extrémně malý a velmi jasný disk, kolem kterého se zdá být velmi slabé halo. Střed disku se stále jeví jako stelární - jde buď o iluzi, nebo o centrální hvězdu. PN velmi dobře reaguje na filtry. S filtrem [OIII] je Hu 2-1 velmi jasný a stelární. Slabé a těsné halo lze jen předpokládat. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/K/K3-90_400u500.md b/cs/dso/K/K3-90_400u500.md index 645d29113..8bf4e9a9c 100644 --- a/cs/dso/K/K3-90_400u500.md +++ b/cs/dso/K/K3-90_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-06 18:00:46.946227 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 18:01:05.873026 --- -420x, UHC filtr, 6m5 +420x, UHC filtr, 6m5 Lze rozpoznat bez filtru i při zvětšení 300x (pupila 1.3 mm). Při 420x (pupila 1 mm) a s UHC filtrem pohled trochu vylepšuje, ale zůstává u slabého, nestrukturovaného disku bez centrální hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M1-18_400u500.md b/cs/dso/M/M1-18_400u500.md index 0c04a6363..a2233e3f7 100644 --- a/cs/dso/M/M1-18_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M1-18_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-24 19:21:13.039734 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-07 08:15:22.753490 --- -225x, [OIII] filtr, 6m8 +225x, [OIII] filtr, 6m8 PN se jeví jako 0,5' velký, kulatý a bezstrukturní disk s difuzními okraji. PN lze držet nepřímo a i bez filtru je na místě PN vidět slabé zjasnění. Přímo na JZ okraji PN je slabá hvězda s přibližně 14 mag viditelná i s filtrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M1-8_400u500.md b/cs/dso/M/M1-8_400u500.md index 6780c7c05..77055b32e 100644 --- a/cs/dso/M/M1-8_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M1-8_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.515046 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:56:18.761849 --- -600x, UHC filtr, 6m4 +600x, UHC filtr, 6m4 Slabě rozpoznatelná v 420x (pupila 1 mm) bez filtru. Filtr UHC pomáhá, na podrobnosti je nejlepší zvětšení 600x (pupila 0,65mm): eliptická centrální část je obklopena velmi nenápadným halo na 3/4. Zdá se, že halo chybí na západě, hranice střední části je zde vidět nejlépe. Vnitřní elipsa se zdá být nejjasnější na západ - zde znovu a znovu bliká stelární zjasnění. Celkově jsou však kontrasty velmi nízké a podrobnosti velmi obtížné! \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M1.md b/cs/dso/M/M1.md index 235e30121..394118390 100644 --- a/cs/dso/M/M1.md +++ b/cs/dso/M/M1.md @@ -7,12 +7,12 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.611904 updated_by: danielkurtin@seznam.cz updated_date: 2021-01-29 12:56:42.704440 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg) -Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuchu si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomem Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleye vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku. - -Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynová mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 byl v jejím středu zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let. - -I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokulárem 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8.4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny přesněji na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé. - -Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný charakter, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentem směřujícím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetekujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou. - +![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg) +Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuchu si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomem Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleye vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku. + +Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynová mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 byl v jejím středu zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let. + +I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokulárem 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8.4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny přesněji na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé. + +Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný charakter, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentem směřujícím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetekujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou. + diff --git a/cs/dso/M/M100.md b/cs/dso/M/M100.md index 0f975dd84..c0510e331 100644 --- a/cs/dso/M/M100.md +++ b/cs/dso/M/M100.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.631871 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:05:58.742170 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M100.jpg) -Spirální galaxie pozorovaná kolmo shora v jižní části souhvězdí, je jedna z několik tisíc galaxií v kupě Virgo. Podobně jako M98 a M99, i tuto galaxii objevil P. Méchain v roce 1781. Spirální strukturu odhalil až v roce 1850 Lord Rosse svým 6-stopovým reflektorem. Galaxie je jedna z největších v kupě v Paně, její průměr činí 107 000 ly a my ji můžeme obdivovat ze vzdálenosti 55Mly. Galaxie se, podobně jako sousední M98 a M99, dobře vyhledává, leží totiž v asterismu tvaru písmene "T", který se nachází mezi Denebolou a Vindematrix. M100 nalezneme v "horní levé" části tohoto asterismu. +![<]($IMG_DIR/dso/M100.jpg) +Spirální galaxie pozorovaná kolmo shora v jižní části souhvězdí, je jedna z několik tisíc galaxií v kupě Virgo. Podobně jako M98 a M99, i tuto galaxii objevil P. Méchain v roce 1781. Spirální strukturu odhalil až v roce 1850 Lord Rosse svým 6-stopovým reflektorem. Galaxie je jedna z největších v kupě v Paně, její průměr činí 107 000 ly a my ji můžeme obdivovat ze vzdálenosti 55Mly. Galaxie se, podobně jako sousední M98 a M99, dobře vyhledává, leží totiž v asterismu tvaru písmene "T", který se nachází mezi Denebolou a Vindematrix. M100 nalezneme v "horní levé" části tohoto asterismu. diff --git a/cs/dso/M/M104.md b/cs/dso/M/M104.md index 2f80a6bd6..0abedca58 100644 --- a/cs/dso/M/M104.md +++ b/cs/dso/M/M104.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.552324 updated_by: danielkurtin@seznam.cz updated_date: 2021-02-21 19:52:40.490716 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M104.jpg) -Spirální galaxie s tmavým prachovým pásem připomínající vzhled mexického sombrera byla objevena Pierrem Méchain v květnu 1781. Je jednou z nejjasnějších a největších galaxií v kupě Coma-Virgo, avšak leží dále od jejího jádra, vzdálená je 31 milionů světelných let. M104 má absolutní magnitudu -23,5, většina její svítivosti pochází z velmi neobvyklé centrální výdutě, která obsahuje jednu z nejmasivnějších černých děr v blízkém okolí, jejíž hmotnost se odhaduje na 1 miliardu hmotností Slunce. - -Tato galaxie se dá velmi snadno nalézt i v menších dalekohledech. Stačí si představit přímku procházející hvězdou Porrima v těle Panny a hvězdu Algorab v severní části Havrana. V asi jedné třetině mezi těmito hvězdami blíže k Havranovi se nachází optická trojhvězda tvořená hvězdami 7. velikosti v podobě rovnoramenného trojúhelníčku. Poté stačí zamířit asi 2/3 stupně směrem, kterým směřuje pomyslný bod C v tomto trojúhelníčku a pak ještě velmi mírně k východu. Tam se nachází galaxie M104. - +![<]($IMG_DIR/dso/M104.jpg) +Spirální galaxie s tmavým prachovým pásem připomínající vzhled mexického sombrera byla objevena Pierrem Méchain v květnu 1781. Je jednou z nejjasnějších a největších galaxií v kupě Coma-Virgo, avšak leží dále od jejího jádra, vzdálená je 31 milionů světelných let. M104 má absolutní magnitudu -23,5, většina její svítivosti pochází z velmi neobvyklé centrální výdutě, která obsahuje jednu z nejmasivnějších černých děr v blízkém okolí, jejíž hmotnost se odhaduje na 1 miliardu hmotností Slunce. + +Tato galaxie se dá velmi snadno nalézt i v menších dalekohledech. Stačí si představit přímku procházející hvězdou Porrima v těle Panny a hvězdu Algorab v severní části Havrana. V asi jedné třetině mezi těmito hvězdami blíže k Havranovi se nachází optická trojhvězda tvořená hvězdami 7. velikosti v podobě rovnoramenného trojúhelníčku. Poté stačí zamířit asi 2/3 stupně směrem, kterým směřuje pomyslný bod C v tomto trojúhelníčku a pak ještě velmi mírně k východu. Tam se nachází galaxie M104. + diff --git a/cs/dso/M/M105.md b/cs/dso/M/M105.md index 2a206de21..6b324762b 100644 --- a/cs/dso/M/M105.md +++ b/cs/dso/M/M105.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.489325 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:06:46.129927 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M105.jpg) -Gigantická eliptická galaxie objevena P. Méchain v roce 1781 v blízkosti další dvojice galaxií: NGC 3384 a NGC 3389, z nichž je nejjasnější. Toto trio je součástí podskupiny galaxií M95 a tedy také součástí západní poloviny 31 milionů světelných let vzdáleného systému Leo I. Skutečný průměr přesahuje 35 000 ly. - +![<]($IMG_DIR/dso/M105.jpg) +Gigantická eliptická galaxie objevena P. Méchain v roce 1781 v blízkosti další dvojice galaxií: NGC 3384 a NGC 3389, z nichž je nejjasnější. Toto trio je součástí podskupiny galaxií M95 a tedy také součástí západní poloviny 31 milionů světelných let vzdáleného systému Leo I. Skutečný průměr přesahuje 35 000 ly. + diff --git a/cs/dso/M/M106.md b/cs/dso/M/M106.md index 413004490..8e6ecd906 100644 --- a/cs/dso/M/M106.md +++ b/cs/dso/M/M106.md @@ -5,8 +5,8 @@ references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.370265 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.370287 +updated_date: 2021-03-13 12:52:51.409070 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M106.jpg) -Poměrně výraznou a rozsáhlou spirální galaxii, v severní části souhvězdí objevil P. Méchain v roce 1779. Leží přibližně uprostřed přímky, kterou vytvářejí hvězdy β Canum Venaticorum a Phecda z Velké medvědice. Na pozorování její spirálové struktury však potřebujeme větší dalekohled. Patří do malé skupiny galaxií spolu s některými dalšími ve Velké Medvídci. M106 leží ve vzdálenosti 23 milionů světelných let a patří mezi největší blízké spirální galaxie, její průměr je 135.000ly a svými rozměry tak může soupeřit s M31. - +![<]($IMG_DIR/dso/M106.jpg) +Poměrně výraznou a rozsáhlou spirální galaxii, v severní části souhvězdí objevil P. Méchain v roce 1779. Leží přibližně uprostřed přímky, kterou vytvářejí hvězdy β Canum Venaticorum a Phecda z Velké medvědice. Na pozorování její spirálové struktury však potřebujeme větší dalekohled. Patří do malé skupiny galaxií spolu s některými dalšími ve Velké Medvídci. M106 leží ve vzdálenosti 23 milionů světelných let a patří mezi největší blízké spirální galaxie, její průměr je 135.000ly a svými rozměry tak může soupeřit s M31. + diff --git a/cs/dso/M/M106_100u150.md b/cs/dso/M/M106_100u150.md index 432731798..ca737a738 100644 --- a/cs/dso/M/M106_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M106_100u150.md @@ -4,6 +4,6 @@ rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.455849 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.455870 +updated_date: 2021-03-13 12:52:51.409258 --- -60x: Pěkný pohled v malým dalekohledech. M106 je jasná, prodloužená 10' x 7'SSZ-JJV a má velké, jasné jádro. \ No newline at end of file +60x: Pěkný pohled v malým dalekohledech. M106 je jasná, prodloužená 10'x7' SSZ-JJV a má velké, jasné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M106_200u250.md b/cs/dso/M/M106_200u250.md index 91757eb89..f8e368c73 100644 --- a/cs/dso/M/M106_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M106_200u250.md @@ -4,6 +4,6 @@ rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.164296 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.164324 +updated_date: 2021-03-13 12:53:55.378879 --- -75x: Nádhera! Jasné jádro je umístěno v dobře zhuštěné 5'x 2'vnitřní oblasti, která je střídavě obklopena mnohem slabším halem 12' x 4'SSZ-JJV. Severní konec hala se rozšiřuje k hvězdě 12.5mag a její jižní konec k hvězdě 13mag. Hvězda 10mag leží 3'dále na jih od jižního konce. Její neobvyklý tvar je pozoruhodný a vystoupí do popředí zejména použitím bočního pohledu, jedno spirálové rameno může být náznakově viditelné. \ No newline at end of file +75x: Nádhera! Jasné jádro je umístěno v dobře zhuštěné 5'x2' vnitřní oblasti, která je střídavě obklopena mnohem slabším halem 12'x4' SSZ-JJV. Severní konec hala se rozšiřuje k hvězdě 12.5mag a její jižní konec k hvězdě 13mag. Hvězda 10mag leží 3' dále na jih od jižního konce. Její neobvyklý tvar je pozoruhodný a vystoupí do popředí zejména použitím bočního pohledu, jedno spirálové rameno může být náznakově viditelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M106_300u350.md b/cs/dso/M/M106_300u350.md index be14334b8..047239c35 100644 --- a/cs/dso/M/M106_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M106_300u350.md @@ -4,6 +4,6 @@ rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.296481 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.296506 +updated_date: 2021-03-13 12:52:51.409425 --- -100x: M106 je pěkná, jasná galaxie se skvrnitou, dobře zhuštěnou 5'x 3' centrální oblastí obsahující 1'jádro. Vnější halo je mnohem více slabší a více matnější, rozšiřuje se 16' x 5'. Bočním pohledem lze mihnout náznak spirálové struktury ve tvaru dvou širokých jasných rozšíření z centrální oblasti. Severněji z nich je nápadnější. Obě rozšíření obsahují nezřetelný tmavý pruh. Několik hvězd je umístěno ve vnějších ramenech na obou stranách. Doprovodná galaxie NGC 4248, ležící 13' severozápadně, má slabé prodloužené 1,25' x 0,5' VJV-ZSZ halo. \ No newline at end of file +100x: M106 je pěkná, jasná galaxie se skvrnitou, dobře zhuštěnou 5'x3' centrální oblastí obsahující 1' jádro. Vnější halo je mnohem více slabší a více matnější, rozšiřuje se 16'x5'. Bočním pohledem lze mihnout náznak spirálové struktury ve tvaru dvou širokých jasných rozšíření z centrální oblasti. Severněji z nich je nápadnější. Obě rozšíření obsahují nezřetelný tmavý pruh. Několik hvězd je umístěno ve vnějších ramenech na obou stranách. Doprovodná galaxie NGC 4248, ležící 13' severozápadně, má slabé prodloužené 1,25'x0,5' VJV-ZSZ halo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M109.md b/cs/dso/M/M109.md index 01375e756..88e004029 100644 --- a/cs/dso/M/M109.md +++ b/cs/dso/M/M109.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.133709 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 19:53:20.114833 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M109.jpg) -Spirální galaxie s příčkou nedaleko hvězdy Velkého vozu Phacd. Přestože Charles Messier tuto galaxii viděl, byla přidána do jeho katalogu až v 20. století. Objevil ji však P. Méchain někdy v období let 1781-1782. Její absolutní magnituda je asi -20,9, svítivost 19 bilionů Sluncí, skutečný průměr přesahuje 100 000 světelných let. Je to jeden z objektů vhodný pro větší dalekohledy protože její jasnost dosahuje 9.8mag +![<]($IMG_DIR/dso/M109.jpg) +Spirální galaxie s příčkou nedaleko hvězdy Velkého vozu Phacd. Přestože Charles Messier tuto galaxii viděl, byla přidána do jeho katalogu až v 20. století. Objevil ji však P. Méchain někdy v období let 1781-1782. Její absolutní magnituda je asi -20,9, svítivost 19 bilionů Sluncí, skutečný průměr přesahuje 100 000 světelných let. Je to jeden z objektů vhodný pro větší dalekohledy protože její jasnost dosahuje 9.8mag diff --git a/cs/dso/M/M13.md b/cs/dso/M/M13.md index 00b6b330b..600e89fc0 100644 --- a/cs/dso/M/M13.md +++ b/cs/dso/M/M13.md @@ -7,16 +7,16 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.530939 updated_by: danielkurtin@seznam.cz updated_date: 2021-02-26 15:33:24.331777 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M013.jpg) -Kulová hvězdokupa jasnosti 5.7mag, kterou objevil Edmund Halley v roce 1714. Když 1. června 1764 pozoroval Messier tuto hvězdokupu, zapsal si, že je to mlhovina bez hvězd, kruhovitá, jasná, má jádro jasnější než okraje a je viditelná v jednostopém dalekohledu. Obecně je považována za nejkrásnější kulovou hvězdokupu severní oblohy, jasnější jsou pouze Omega Centauri a 47 tucanae daleko na jihu. Hlavním důvodem, proč je M13 tak jasná, velká a dobře rozlišitelná i v menším dalekohledu, je, že od nás leží relativně blízko, asi 22 200 světelných let a její absolutní magnituda dosahuje -8,7. Její skutečný průměr je 150 ly a obsahuje několik set tisíc až milion hvězd. Věk hvězdokupy se odhaduje na 11.6 miliard let. V roce 1974 k ní byla vyslána (jako k prvnímu vesmírnému objektu) rádiová zpráva z observatoře v Arecibo. - -Během letních večerů, kdy u nás prochází zenitem, je na západní spojnici "květináče" vidět i pouhým okem jako malá mlhavá skvrnka o průměru čtvrt stupně. V triedru (nebo pouhým okem na vynikající obloze) se v její těsné blízkosti ukáže i dvojice postranních hvězd jasností 6.8mag a 7.3mag. Dalekohledem s průměrem objektivu minimálně 100 mm bychom se mohli pokusit v nepravidelných okrajových oblastech rozlišit jednotlivé hvězdy. Ty nejjasnější jsou červení obři 11. magnitudy. - -John Herschel označil vzhled této hvězdokupy jako "zakřivené větve podobné vlasům". Irský astronom William Parsons si zapsal: "singular lemující přívěsky větvicích ven z kruhovitého prostoru". William Herschel uvádí: "M13 je nejkrásnější hvězdokupa. Uprostřed je nesmírně nahuštěná a velmi bohatá. Nejhustší část z ní je kruh a má přibližně 2 nebo 1/2' v průměru, roztroušené hvězdy, které patří do hvězdokupy, se táhnou až na 8 nebo 9', ale jsou nepravidelné. " - - Větším dalekohledem máme o něco lepší šanci rozeznat tři, na hvězdy relativně chudé, linie, které dělí hvězdokupu na tři části. Nejnápadnější z nich je tmavý hák zařezávající se do kupy z jihovýchodní strany. Další dvě vcházejí do kupy ze severovýchodu a severozápadu. 200x zvětšení vytvoří jakoby 3D pohled: rozlišitelné blikající hvězdy jsou v popředí částečně jinak odlišné záře v pozadí. Asi 40 'SSV od M13 a zároveň od ní 2000 krát dále se také nachází nenápadná spirální galaxie NGC 6207 (11.6mag), na kterou se nesmíte zapomenout podívat, viditelná je již v 200 mm dalekohledu. - -Myzer: Zajímavé je na M13 použít větší zvětšení, párkrát jsem se o to ve svém 250 mm Dobsone pokusil: Kulovku mi nádherně ukázal 7 mm Nagler s TV barlow (342x). Hledáčkem Sky Surfer V jsem ji našel asi za pět sekund. Ačkoliv obraz při takto zvoleném vysokém zvětšení by kromě toho, že pozoruji tuto noc na terase a nejsou nejlepší pozorovací podmínky, mohl být lepší, byl stále použitelný. Kulová hvězdokupa M13 už nevypadala jako skutečná kompaktní kulová hvězdokupa, ale jako nějaká bohatá otevřená hvězdokupa rozlišitelná velmi dobře na jednotlivé hvězdy i ve svém jasném jádru. Navíc přestávala působit jako jeden celkový objekt, protože se v ní daly rozeznat přinejmenším tři na hvězdy chudé oblasti, které ji rozdělovaly na několik částí! Díky širokému zornému polu v něm zůstaly zároveň vidět i všechny okrajové hvězdy, které na mě už působily velmi uvolněným dojmem. Opravdu unikátní pohled na tuto známou kulovou hvězdokupu při vysokém zvětšení. - -Dominik: Já jsem si při pozorováních zapsal: Velká Herkulova hvězdokupa ukázala všechny detaily. V dobsone 350 při zvětšeních 114x a 285x a v dobsone 250 při zvětšení 277x se hvězdokupa rozdělila na pár částí, u jádra se dalo pozorovat výrazné ztmavnutí a z  hvězdokupy trčely známé ramena. - +![<]($IMG_DIR/dso/M013.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 5.7mag, kterou objevil Edmund Halley v roce 1714. Když 1. června 1764 pozoroval Messier tuto hvězdokupu, zapsal si, že je to mlhovina bez hvězd, kruhovitá, jasná, má jádro jasnější než okraje a je viditelná v jednostopém dalekohledu. Obecně je považována za nejkrásnější kulovou hvězdokupu severní oblohy, jasnější jsou pouze Omega Centauri a 47 tucanae daleko na jihu. Hlavním důvodem, proč je M13 tak jasná, velká a dobře rozlišitelná i v menším dalekohledu, je, že od nás leží relativně blízko, asi 22 200 světelných let a její absolutní magnituda dosahuje -8,7. Její skutečný průměr je 150 ly a obsahuje několik set tisíc až milion hvězd. Věk hvězdokupy se odhaduje na 11.6 miliard let. V roce 1974 k ní byla vyslána (jako k prvnímu vesmírnému objektu) rádiová zpráva z observatoře v Arecibo. + +Během letních večerů, kdy u nás prochází zenitem, je na západní spojnici "květináče" vidět i pouhým okem jako malá mlhavá skvrnka o průměru čtvrt stupně. V triedru (nebo pouhým okem na vynikající obloze) se v její těsné blízkosti ukáže i dvojice postranních hvězd jasností 6.8mag a 7.3mag. Dalekohledem s průměrem objektivu minimálně 100 mm bychom se mohli pokusit v nepravidelných okrajových oblastech rozlišit jednotlivé hvězdy. Ty nejjasnější jsou červení obři 11. magnitudy. + +John Herschel označil vzhled této hvězdokupy jako "zakřivené větve podobné vlasům". Irský astronom William Parsons si zapsal: "singular lemující přívěsky větvicích ven z kruhovitého prostoru". William Herschel uvádí: "M13 je nejkrásnější hvězdokupa. Uprostřed je nesmírně nahuštěná a velmi bohatá. Nejhustší část z ní je kruh a má přibližně 2 nebo 1/2' v průměru, roztroušené hvězdy, které patří do hvězdokupy, se táhnou až na 8 nebo 9', ale jsou nepravidelné. " + + Větším dalekohledem máme o něco lepší šanci rozeznat tři, na hvězdy relativně chudé, linie, které dělí hvězdokupu na tři části. Nejnápadnější z nich je tmavý hák zařezávající se do kupy z jihovýchodní strany. Další dvě vcházejí do kupy ze severovýchodu a severozápadu. 200x zvětšení vytvoří jakoby 3D pohled: rozlišitelné blikající hvězdy jsou v popředí částečně jinak odlišné záře v pozadí. Asi 40 'SSV od M13 a zároveň od ní 2000 krát dále se také nachází nenápadná spirální galaxie NGC 6207 (11.6mag), na kterou se nesmíte zapomenout podívat, viditelná je již v 200 mm dalekohledu. + +Myzer: Zajímavé je na M13 použít větší zvětšení, párkrát jsem se o to ve svém 250 mm Dobsone pokusil: Kulovku mi nádherně ukázal 7 mm Nagler s TV barlow (342x). Hledáčkem Sky Surfer V jsem ji našel asi za pět sekund. Ačkoliv obraz při takto zvoleném vysokém zvětšení by kromě toho, že pozoruji tuto noc na terase a nejsou nejlepší pozorovací podmínky, mohl být lepší, byl stále použitelný. Kulová hvězdokupa M13 už nevypadala jako skutečná kompaktní kulová hvězdokupa, ale jako nějaká bohatá otevřená hvězdokupa rozlišitelná velmi dobře na jednotlivé hvězdy i ve svém jasném jádru. Navíc přestávala působit jako jeden celkový objekt, protože se v ní daly rozeznat přinejmenším tři na hvězdy chudé oblasti, které ji rozdělovaly na několik částí! Díky širokému zornému polu v něm zůstaly zároveň vidět i všechny okrajové hvězdy, které na mě už působily velmi uvolněným dojmem. Opravdu unikátní pohled na tuto známou kulovou hvězdokupu při vysokém zvětšení. + +Dominik: Já jsem si při pozorováních zapsal: Velká Herkulova hvězdokupa ukázala všechny detaily. V dobsone 350 při zvětšeních 114x a 285x a v dobsone 250 při zvětšení 277x se hvězdokupa rozdělila na pár částí, u jádra se dalo pozorovat výrazné ztmavnutí a z  hvězdokupy trčely známé ramena. + diff --git a/cs/dso/M/M15.md b/cs/dso/M/M15.md index d8cc4b683..0f2362c6b 100644 --- a/cs/dso/M/M15.md +++ b/cs/dso/M/M15.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.782684 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 10:43:20.829137 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M015.jpg) -Zajímavá kulová hvězdokupa čtyři stupně severozápadně od Enif objevena v září roku 1746 Maraldim náhodně při hledání komety. Neunikla ani Charlesi Messierovi, který ji nezávisle objevil v roce 1764. Její jasné jádro obsahující jednu z nejhustších koncentrací hvězd bylo vyfotografované HST a odborníci se domnívají, že by mohlo obsahovat uvnitř černou díru. Silně totiž září v rentgenové oblasti spektra. Známá je rovněž planetární mlhovina označovaná jako Kuestner 648, která je vidět většími amatérskými dalekohledy při použití mlhovinového filtru. Na fotografických snímcích se jeví jako kruhový oblak kolem umírající hvězdy. M15 je od nás vzdálena 33 000 světelných let. - -M15 může být se svou šestou magnitudě během lepších pozorovacích podmínek vidět jako mlhavá skvrna i bez dalekohledu. V jejím těsném sousedství se nachází hvězda 6.1mag, proto může nabýt hvězdokupa trochu eliptický tvar. +![<]($IMG_DIR/dso/M015.jpg) +Zajímavá kulová hvězdokupa čtyři stupně severozápadně od Enif objevena v září roku 1746 Maraldim náhodně při hledání komety. Neunikla ani Charlesi Messierovi, který ji nezávisle objevil v roce 1764. Její jasné jádro obsahující jednu z nejhustších koncentrací hvězd bylo vyfotografované HST a odborníci se domnívají, že by mohlo obsahovat uvnitř černou díru. Silně totiž září v rentgenové oblasti spektra. Známá je rovněž planetární mlhovina označovaná jako Kuestner 648, která je vidět většími amatérskými dalekohledy při použití mlhovinového filtru. Na fotografických snímcích se jeví jako kruhový oblak kolem umírající hvězdy. M15 je od nás vzdálena 33 000 světelných let. + +M15 může být se svou šestou magnitudě během lepších pozorovacích podmínek vidět jako mlhavá skvrna i bez dalekohledu. V jejím těsném sousedství se nachází hvězda 6.1mag, proto může nabýt hvězdokupa trochu eliptický tvar. diff --git a/cs/dso/M/M3.md b/cs/dso/M/M3.md index 15137b716..bd6a4b24d 100644 --- a/cs/dso/M/M3.md +++ b/cs/dso/M/M3.md @@ -4,8 +4,8 @@ rating: 9 references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.742868 -updated_by: danielkurtin@seznam.cz -updated_date: 2021-02-26 15:21:46.927426 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2021-03-13 12:45:51.965686 --- ![<]($IMG_DIR/dso/M003.jpg) Působivá kulová hvězdokupa v jihovýchodní části souhvězdí, směrem k Pastýři. Byl to vůbec první objekt, který objevil sám Charless Messier a to v roce 1764. Leží blízko okraje souhvězdí nedaleko hvězdy β Coma Berenices, v polovině vzdálenosti mezi hvězdami Cor Caroli - Arktur. Spolu s M13 a M5 se řadí k trojici nejjasnějších kulových hvězdokup na severní obloze. Vzdálená je 33 900 světelných let. Nejvhodnějším pozorovacím obdobím je jaro, kdy prochází kolem zenitu. Její celková jasnost je těsně nad 6mag, tedy za dobrých pozorovacích podmínek je viditelná i pouhým okem. V triedru uvidíme zřetelnou mlhavou jasnou skvrnu a v malém dalekohledu postřehneme i centrální zjasnění. diff --git a/cs/dso/M/M31.md b/cs/dso/M/M31.md index 3bd9c3d25..a48beb8b7 100644 --- a/cs/dso/M/M31.md +++ b/cs/dso/M/M31.md @@ -7,15 +7,15 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.077556 updated_by: danielkurtin@seznam.cz updated_date: 2021-01-26 15:39:00.745774 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) -Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3.4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček. - -Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly). - -Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis. - -Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II. - -Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným okem pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem. - +![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) +Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3.4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček. + +Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly). + +Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis. + +Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II. + +Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným okem pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem. + Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palmě a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikálně se s největší pravděpodobností jedná o část nitřního pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M31_300u350.md b/cs/dso/M/M31_300u350.md index 5660e59aa..46bcdc437 100644 --- a/cs/dso/M/M31_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M31_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.544012 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-24 12:11:20.164147 --- -75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78). +75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78). diff --git a/cs/dso/M/M34.md b/cs/dso/M/M34.md index d8244d263..34de6cd40 100644 --- a/cs/dso/M/M34.md +++ b/cs/dso/M/M34.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.200211 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-12 20:28:14.383053 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M034.jpg) -Pěkná otevřená hvězdokupa východně od hvězdy Algol (Beta Per) na rozhraní s Andromedou, uprostřed Mléčné dráhy. Italský astronom Giovanni Battista Hodierna ji objevil roku 1654, později se dostala jako 34. položka do slavného Messierova katalogu. M34 je za lepších podmínek pozorovatelná i bez dalekohledu jako mlhavá skvrnka o jasnosti 5.4mag. V triedru se jeví jako sevřená skupina desítky hvězd zhruba osmé hvězdné velikosti a několika dalších slabších. Zajímavé je i jejich rozložení. Obsahuje asi 500 hvězd a zdá se, jakoby měla dvě části - malou vnitřní kompaktní přibližně kruhovou oblast, tvořenou převážně z jasných hvězd a vnější řidší prstenec, který je již dost nepravidelný, ale zřetelně oddělený od jádra. Patří do skupiny hvězdokup označovaných jako Místní asociace, protože její pohyb souvisí s pohybem dalších hvězdokup: Plejád, Melotte 20, NGC 2516 a IC 2602. Od Země ji dělí zhruba 1 500 světelných let. +![<]($IMG_DIR/dso/M034.jpg) +Pěkná otevřená hvězdokupa východně od hvězdy Algol (Beta Per) na rozhraní s Andromedou, uprostřed Mléčné dráhy. Italský astronom Giovanni Battista Hodierna ji objevil roku 1654, později se dostala jako 34. položka do slavného Messierova katalogu. M34 je za lepších podmínek pozorovatelná i bez dalekohledu jako mlhavá skvrnka o jasnosti 5.4mag. V triedru se jeví jako sevřená skupina desítky hvězd zhruba osmé hvězdné velikosti a několika dalších slabších. Zajímavé je i jejich rozložení. Obsahuje asi 500 hvězd a zdá se, jakoby měla dvě části - malou vnitřní kompaktní přibližně kruhovou oblast, tvořenou převážně z jasných hvězd a vnější řidší prstenec, který je již dost nepravidelný, ale zřetelně oddělený od jádra. Patří do skupiny hvězdokup označovaných jako Místní asociace, protože její pohyb souvisí s pohybem dalších hvězdokup: Plejád, Melotte 20, NGC 2516 a IC 2602. Od Země ji dělí zhruba 1 500 světelných let. diff --git a/cs/dso/M/M35.md b/cs/dso/M/M35.md index e3ec762d7..79baa2d81 100644 --- a/cs/dso/M/M35.md +++ b/cs/dso/M/M35.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.152948 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 12:52:25.147451 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M035.jpg) -Charles Messier našel tuto bohatou otevřenou hvězdokupu v roce 1764, ale už před tím, v roce 1745 se o objektu v této části oblohy zmiňuje v listu švýcarský astronom de Cheseaux. Tato velkolepá otevřená hvězdokupa se nachází 2.5° severozápadně od hvězdy η Geminorum a 7° východně od Krabí mlhoviny. Jako mlhavá skvrna (5.1mag) je viditelná i pouhým okem. V triedru se jeví jako kruhová, hustá skupina středně jasných a slabších hvězd. Ve skutečnosti jich obsahuje přibližně 2 500, z nichž nejjasnější dosahují 8.0 mag. Je od nás vzdálena přibližně 2 000 světelných let. Bezprostřední hranice kupy je vyzdobena další kompaktní otevřenou hvězdkupou - NGC 2158, která se promítá jako menší a slabší skvrna ležící 30' na JZ od centra M35. NGC 2158 leží ve vzdálenosti 11 000ly, tedy 5 krát dále než samotná M35. +![<]($IMG_DIR/dso/M035.jpg) +Charles Messier našel tuto bohatou otevřenou hvězdokupu v roce 1764, ale už před tím, v roce 1745 se o objektu v této části oblohy zmiňuje v listu švýcarský astronom de Cheseaux. Tato velkolepá otevřená hvězdokupa se nachází 2.5° severozápadně od hvězdy η Geminorum a 7° východně od Krabí mlhoviny. Jako mlhavá skvrna (5.1mag) je viditelná i pouhým okem. V triedru se jeví jako kruhová, hustá skupina středně jasných a slabších hvězd. Ve skutečnosti jich obsahuje přibližně 2 500, z nichž nejjasnější dosahují 8.0 mag. Je od nás vzdálena přibližně 2 000 světelných let. Bezprostřední hranice kupy je vyzdobena další kompaktní otevřenou hvězdkupou - NGC 2158, která se promítá jako menší a slabší skvrna ležící 30' na JZ od centra M35. NGC 2158 leží ve vzdálenosti 11 000ly, tedy 5 krát dále než samotná M35. diff --git a/cs/dso/M/M35_200u250.md b/cs/dso/M/M35_200u250.md index aa0640b02..2827eb8c5 100644 --- a/cs/dso/M/M35_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M35_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:16.810453 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 12:52:25.147681 --- -V dalekohledu rozlišíme 75 hvězd, z nichž více než 20 dosahuje jasnost 7.5 až 10mag. Vnější rozhraní je velmi nepravidelné, okraj kupy se nepatrně ztrácí v okolním hvězdném poli. Spolu s okolními hvězdami rozkládajícími se do jeden a půl stupně od centra kupy se počet členů zvyšuje na 150. Relativně na hvězdy chudá V-Z linie rozděluje kopu na dvě části. Severní obsahuje nápadný hvězdný řetězec na SZ straně. Jižní část je rozšířenější a její středem podél na hvězdy chudé linie se vine další hvězdný řetězec. +V dalekohledu rozlišíme 75 hvězd, z nichž více než 20 dosahuje jasnost 7.5 až 10mag. Vnější rozhraní je velmi nepravidelné, okraj kupy se nepatrně ztrácí v okolním hvězdném poli. Spolu s okolními hvězdami rozkládajícími se do jeden a půl stupně od centra kupy se počet členů zvyšuje na 150. Relativně na hvězdy chudá V-Z linie rozděluje kopu na dvě části. Severní obsahuje nápadný hvězdný řetězec na SZ straně. Jižní část je rozšířenější a její středem podél na hvězdy chudé linie se vine další hvězdný řetězec. diff --git a/cs/dso/M/M36.md b/cs/dso/M/M36.md index e46879b77..095d4a002 100644 --- a/cs/dso/M/M36.md +++ b/cs/dso/M/M36.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.222210 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-16 09:32:13.405091 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M036.jpg) -Otevřená hvězdokupa v nevýrazné oblasti Mléčné dráhy, pět obloukových stupňů severozápadně od θ Aur. Podobně jako o nedalekých M37 a M38 se G. B. Hodierna zmiňuje ještě někdy před rokem 1694, ale M36 objevil nezávisle i Le Gentil v roce 1749. Leží ve vzdálenosti 4 340 světelných let, tedy 10x dále jako Plejády. M36 je poměrně mladou hvězdokupou, její jasnější členové jsou horké modré hvězdy, naopak chybí červení obři. Skutečný rozměr kupy se odhaduje na 14 světelných let. - -S jasem 6mag je to nejjasnější otevřená hvězdokupa souhvězdí, ale nemá příliš vysokou plošnou jasnost. Jako celek ji však snadno uvidíme už v triedru jako jasnou velkou, kruhovou skvrnu. Tvoří ji kolem 60 hvězd 8 až 14mag, z nichž tři tucty rozlišíme 100 mm dalekohledem. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/M036.jpg) +Otevřená hvězdokupa v nevýrazné oblasti Mléčné dráhy, pět obloukových stupňů severozápadně od θ Aur. Podobně jako o nedalekých M37 a M38 se G. B. Hodierna zmiňuje ještě někdy před rokem 1694, ale M36 objevil nezávisle i Le Gentil v roce 1749. Leží ve vzdálenosti 4 340 světelných let, tedy 10x dále jako Plejády. M36 je poměrně mladou hvězdokupou, její jasnější členové jsou horké modré hvězdy, naopak chybí červení obři. Skutečný rozměr kupy se odhaduje na 14 světelných let. + +S jasem 6mag je to nejjasnější otevřená hvězdokupa souhvězdí, ale nemá příliš vysokou plošnou jasnost. Jako celek ji však snadno uvidíme už v triedru jako jasnou velkou, kruhovou skvrnu. Tvoří ji kolem 60 hvězd 8 až 14mag, z nichž tři tucty rozlišíme 100 mm dalekohledem. + + + diff --git a/cs/dso/M/M37_100u150.md b/cs/dso/M/M37_100u150.md index 98df7be0d..f8a6ce662 100644 --- a/cs/dso/M/M37_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M37_100u150.md @@ -6,7 +6,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:16.958986 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 11:59:07.592589 --- -V dalekohledu je nádhernou spoustou hvězd, podobnou ve vzhledu jako M11 ze Štítu. Je jasná, velká a velmi bohatá s přinejmenším 75 viditelnými hvězdami. Stelární hustota je značně větší ve vnitřních regionech. Jasné hvězdy jsou nápadné hlavně v jižní části kupy. Na rozdíl od M36 a M38 je značně bohatá a kompaktnější. - - - +V dalekohledu je nádhernou spoustou hvězd, podobnou ve vzhledu jako M11 ze Štítu. Je jasná, velká a velmi bohatá s přinejmenším 75 viditelnými hvězdami. Stelární hustota je značně větší ve vnitřních regionech. Jasné hvězdy jsou nápadné hlavně v jižní části kupy. Na rozdíl od M36 a M38 je značně bohatá a kompaktnější. + + + diff --git a/cs/dso/M/M38.md b/cs/dso/M/M38.md index 186139890..64d33f65a 100644 --- a/cs/dso/M/M38.md +++ b/cs/dso/M/M38.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.585719 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 12:36:29.772128 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M038.jpg) -Otevřená hvězdokupa v Mléčné dráze v okolí několika poměrně jasných hvězd, 2.5 stupně severovýchodně od M36, objevená v roce 1749 Le Gentile. Je to velká, nepravidelná a roztroušená skupina tvořena stovkou hvězd mezi 9-12mag. Nejjasnější hvězda kupy je žlutý obr s vizuální magnitudu 7.9mag a svítivostí kolem 900 Sluncí. Kdybychom mohli pozorovat naše Slunce ze vzdálenosti M38 - 3 480 ly, jevilo by se jako objekt 15. magnitudy. Skutečný průměr hvězdokupy je podobný jako u M37 - 25 světelných let. +![<]($IMG_DIR/dso/M038.jpg) +Otevřená hvězdokupa v Mléčné dráze v okolí několika poměrně jasných hvězd, 2.5 stupně severovýchodně od M36, objevená v roce 1749 Le Gentile. Je to velká, nepravidelná a roztroušená skupina tvořena stovkou hvězd mezi 9-12mag. Nejjasnější hvězda kupy je žlutý obr s vizuální magnitudu 7.9mag a svítivostí kolem 900 Sluncí. Kdybychom mohli pozorovat naše Slunce ze vzdálenosti M38 - 3 480 ly, jevilo by se jako objekt 15. magnitudy. Skutečný průměr hvězdokupy je podobný jako u M37 - 25 světelných let. diff --git a/cs/dso/M/M38_200u250.md b/cs/dso/M/M38_200u250.md index 0e331b56e..9feef1131 100644 --- a/cs/dso/M/M38_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M38_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.339354 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 12:36:29.772424 --- -Od dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm rozlišíme všech jejích sto členů, kteří tvoří seskupení řeckého písmene "π". Hvězdokupa dobře vyčnívá z rovnoměrně rozmístěného okolního hvězdného pole a vizuálně je to druhý nejkrásnější objekt ve Vozkovi. Ve větším průměru se vzhled už příliš nemění. Okolní hvězdy zvyšují počet viditelných stálic na více než 150, je tam mnoho tmavých mezer a hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější leží na severu. Jižnější část kupy je o něco bohatší a nachází se tam nápadná hvězdná prázdnota. Četnost dvojhvězd a dalších hvězdných seskupení je impozantní. +Od dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm rozlišíme všech jejích sto členů, kteří tvoří seskupení řeckého písmene "π". Hvězdokupa dobře vyčnívá z rovnoměrně rozmístěného okolního hvězdného pole a vizuálně je to druhý nejkrásnější objekt ve Vozkovi. Ve větším průměru se vzhled už příliš nemění. Okolní hvězdy zvyšují počet viditelných stálic na více než 150, je tam mnoho tmavých mezer a hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější leží na severu. Jižnější část kupy je o něco bohatší a nachází se tam nápadná hvězdná prázdnota. Četnost dvojhvězd a dalších hvězdných seskupení je impozantní. diff --git a/cs/dso/M/M3_300u350.md b/cs/dso/M/M3_300u350.md index 9473e1d33..f0367603d 100644 --- a/cs/dso/M/M3_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M3_300u350.md @@ -4,6 +4,6 @@ rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:16.156807 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:16.156842 +updated_date: 2021-03-13 12:46:19.619719 --- -125x: M3 je zářící se koulí hvězd s mimořádně jasným, bohatým, oválným jádrem prodlouženým 5'x 4'SZ-JV a obklopené 16' halem drobných hvězd. Hvězdy jsou dobře viditelné i v jádru a rozšiřují se směrem ven v stočených řetězcích. \ No newline at end of file +125x: M3 je zářící koulí hvězd s mimořádně jasným, bohatým, oválným jádrem prodlouženým 5'x4' SZ-JV a obklopené 16' halem drobných hvězd. Hvězdy jsou dobře viditelné i v jádru a rozšiřují se směrem ven v stočených řetězcích. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M4-18_400u500.md b/cs/dso/M/M4-18_400u500.md index 5dda10814..236fd5b5f 100644 --- a/cs/dso/M/M4-18_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M4-18_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.288099 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 16:51:21.704311 --- -600x, bez filtru, 6m8 +600x, bez filtru, 6m8 Jasná i bez filtru, reaguje jen nepatrně na [OIII], dokonce při 600x absolutně stelární. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M4.md b/cs/dso/M/M4.md index 658887bc9..3fb9eada9 100644 --- a/cs/dso/M/M4.md +++ b/cs/dso/M/M4.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.476606 updated_by: danielkurtin@seznam.cz updated_date: 2021-02-07 17:51:59.114856 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M004.jpg) -Kulová hvězdokupa (6.4mag) jeden obloukový stupeň od hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Roku 1746 ji objevil švýcarský astronom a matematik De Cheseaux. O osmnáct let později ji pozoroval i Charles Messier, pro kterého se jednalo o první a jedinou kulovou hvězdokupu, ve které rozlišil jednotlivé hvězdy. Další kulové hvězdokupy v Messierově katalogu rozlišil až o 20 let později William Herschel pomocí většího dalekohledu. Hvězdokupa je od nás vzdálena pouze 7200 světelných let a je spolu s NGC 6397 nejbližší kulovou hvězdokupou. Obsahuje jen něco přes 10 000 hvězd. Je však bohatá na krátkoperiodické proměnné hvězdy a bílé trpaslíky. Její stáří se odhaduje na 12,2 miliardy let. - -Její jasnost je těsně na hranici viditelnosti pouhým okem, dá se však snadno objevit v triedru jako mlhavá skvrna o průměru 26 obloukových minut. - +![<]($IMG_DIR/dso/M004.jpg) +Kulová hvězdokupa (6.4mag) jeden obloukový stupeň od hvězdy Antares v souhvězdí Štíra. Roku 1746 ji objevil švýcarský astronom a matematik De Cheseaux. O osmnáct let později ji pozoroval i Charles Messier, pro kterého se jednalo o první a jedinou kulovou hvězdokupu, ve které rozlišil jednotlivé hvězdy. Další kulové hvězdokupy v Messierově katalogu rozlišil až o 20 let později William Herschel pomocí většího dalekohledu. Hvězdokupa je od nás vzdálena pouze 7200 světelných let a je spolu s NGC 6397 nejbližší kulovou hvězdokupou. Obsahuje jen něco přes 10 000 hvězd. Je však bohatá na krátkoperiodické proměnné hvězdy a bílé trpaslíky. Její stáří se odhaduje na 12,2 miliardy let. + +Její jasnost je těsně na hranici viditelnosti pouhým okem, dá se však snadno objevit v triedru jako mlhavá skvrna o průměru 26 obloukových minut. + diff --git a/cs/dso/M/M41.md b/cs/dso/M/M41.md index 3a7cd8762..2bff37044 100644 --- a/cs/dso/M/M41.md +++ b/cs/dso/M/M41.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.086596 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:56:46.252879 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M041.jpg) -Nejkrásnější otevřená hvězdokupa souhvězdí, čtyři stupně jižně od Síria. Je velká a jasná (4.5mag), takže během tmavé noci je viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna. Triedr ji částečně rozliší na 20 hvězd, v malém dalekohledu a menším zvětšení je již velkolepým objektem. Obsahuje přibližně 100 hvězd do 13. hvězdné velikosti. Nejjasnější hvězda kupy pozorovaná blízko centra je oranžovým nadobr spektrální třídy K přibližně 700-krát svítivější než Slunce. V jihozápadní části hvězdokupy se ukazuje hvězda šesté magnitudy 12 Canis Maioris, mezi její členy ale nepatří. M41 leží ve vzdálenosti 2350 světelných let. Byla objevena již řeckým pozorovatelem Aristotelem, který popisuje mlhavou skvrnu v této části oblohy. +![<]($IMG_DIR/dso/M041.jpg) +Nejkrásnější otevřená hvězdokupa souhvězdí, čtyři stupně jižně od Síria. Je velká a jasná (4.5mag), takže během tmavé noci je viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna. Triedr ji částečně rozliší na 20 hvězd, v malém dalekohledu a menším zvětšení je již velkolepým objektem. Obsahuje přibližně 100 hvězd do 13. hvězdné velikosti. Nejjasnější hvězda kupy pozorovaná blízko centra je oranžovým nadobr spektrální třídy K přibližně 700-krát svítivější než Slunce. V jihozápadní části hvězdokupy se ukazuje hvězda šesté magnitudy 12 Canis Maioris, mezi její členy ale nepatří. M41 leží ve vzdálenosti 2350 světelných let. Byla objevena již řeckým pozorovatelem Aristotelem, který popisuje mlhavou skvrnu v této části oblohy. diff --git a/cs/dso/M/M41_300u350.md b/cs/dso/M/M41_300u350.md index cce6030a3..47caf33f6 100644 --- a/cs/dso/M/M41_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M41_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 09:56:46.062694 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:56:46.253225 --- -V dalekohledu je jasnou, velmi velkou, volnou, nepravidelnou, kruhovou spoustou stovky hvězd do 12mag. Malý shluk hvězd v centru je obklopen mnoha skupinkami a hvězdnými řetězci. Jižní strana obsahuje jasné hvězdy v okolí, včetně 12 Canis Majoris. +V dalekohledu je jasnou, velmi velkou, volnou, nepravidelnou, kruhovou spoustou stovky hvězd do 12mag. Malý shluk hvězd v centru je obklopen mnoha skupinkami a hvězdnými řetězci. Jižní strana obsahuje jasné hvězdy v okolí, včetně 12 Canis Majoris. diff --git a/cs/dso/M/M42.md b/cs/dso/M/M42.md index 856f4ab53..0c45e7dbe 100644 --- a/cs/dso/M/M42.md +++ b/cs/dso/M/M42.md @@ -7,13 +7,13 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.956715 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-30 09:58:02.759665 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M042eye.jpg) -Tato nádherná mlhovina je pravděpodobně nejoblíbenějším cílem pozorovatelů vzdáleného vesmíru, ať už jde o začátečníky nebo o pokročilé astronomy-amatéry. Ve svém dalekohledu si ji sice Galileo nevšiml, ale v té době, někdy mezi lety 1610 až 1611 padla do pozornosti Nicholasi Peirescovi, jehož pozorovací záznam později následovaly pozorování Cysatusa z roku 1618. První podrobněji nákresy, které obsahovaly i oblast Trapéz, vyhotovil v roce 1656 Christian Huygens. Charles Messier přiřadil mlhovině ve svém "kometárním katalogu" 4. března 1769 číslo 42. Oblast později pozoroval William i John Herschel. První úspěšná fotografie mlhoviny se podařila v roce 1880 Henrymu Draper, použitím 11-palcového refraktoru. - -Velká mlhovina v Orionu je pouze nejjasnější a přední částí rozsáhlého komplexu plynové prachové hmoty a neutrálního vodíku se stopami mnoha dalších molekul, který pokrývá většinu této oblasti. Celý tento útvar temných a jasných mlhovin, hvězd a neviditelných objektů začíná někde u Rigelu ve vzdálenosti asi 900 světelných let od Slunce a koncí až při samotné M42, vzdálené zhruba 1 340 světelných let. Nacházejí se v ní horké O hvězdy, proměnné hvězdy typu T Tauri, mnohé infračervené objekty jako chladný Becklinov-Neugebauer objekt (vznikající protohvězda) či Kleinmanova-Joachimu Löwovi mlhovina (kolabující mrak) a rodící se hvězdy. Do komplexu patří v podstatě všechno, co v této oblasti můžeme dalekohledem vidět: NGC 1973, 1975, 1977, 1980, 1982, M43, M78, IC 434, B33 apod. - -Mlhovina pochopitelně nevydává vlastní světlo, ale osvětlují ji horké hvězdy Trapézu. Hlavně ta nejjasnější složka je tak horká, že její ultrafialové fotony ohřívají okolní vodík na teplotu několik tisíc stupňů, který pak sám svítí. A proč je na fotografiích červená? Vodík totiž svítí především v spektrální čáře H-alfa, která se nachází v červené oblasti spektra, na vlnové délce 656.3 nanometru. Podobně je tomu tak například u Rozety, Laguny či Orlí mlhoviny. Za samotnou M42 se nachází rozsáhlý temný molekulový oblak, ve kterém stále vznikají nové hvězdy. Ty nejmladší mají pouze 100 000 let, zrod dalších probíhá i v současnosti. Vždyť ne nadarmo se mlhovina označuje za kolébku hvězd. - -Velká mlhovina v Orionu zabírá na obloze asi jeden stupeň a je nejkrásnějším příkladem emisní mlhoviny viditelné z Evropy. V triedru 10 × 50 je její nejjasnější částí úsek, do kterého se ze severu zařezává nápadný tmavý záliv nazývaný Sinus Magnus, ale viditelné jsou i slabší okrajové partie. V mlhovině je zřetelné množství dalších detailů, včetně úzkého výběžku z východní strany, směrem k jižně položené ι Orionis. Celkový tvar mlhoviny může připomínat letícího netopýra. V malém dalekohledu jsou jeho hlava a zobák oddělené od zbytku těla tmavou linií, oko netopýra vyznačuje hvězda 10. magnitudy. Trapéz je pozorován v centrální části a θ2 Orionis je umístěna blízko hlavního, jihovýchodního křídla. - +![<]($IMG_DIR/dso/M042eye.jpg) +Tato nádherná mlhovina je pravděpodobně nejoblíbenějším cílem pozorovatelů vzdáleného vesmíru, ať už jde o začátečníky nebo o pokročilé astronomy-amatéry. Ve svém dalekohledu si ji sice Galileo nevšiml, ale v té době, někdy mezi lety 1610 až 1611 padla do pozornosti Nicholasi Peirescovi, jehož pozorovací záznam později následovaly pozorování Cysatusa z roku 1618. První podrobněji nákresy, které obsahovaly i oblast Trapéz, vyhotovil v roce 1656 Christian Huygens. Charles Messier přiřadil mlhovině ve svém "kometárním katalogu" 4. března 1769 číslo 42. Oblast později pozoroval William i John Herschel. První úspěšná fotografie mlhoviny se podařila v roce 1880 Henrymu Draper, použitím 11-palcového refraktoru. + +Velká mlhovina v Orionu je pouze nejjasnější a přední částí rozsáhlého komplexu plynové prachové hmoty a neutrálního vodíku se stopami mnoha dalších molekul, který pokrývá většinu této oblasti. Celý tento útvar temných a jasných mlhovin, hvězd a neviditelných objektů začíná někde u Rigelu ve vzdálenosti asi 900 světelných let od Slunce a koncí až při samotné M42, vzdálené zhruba 1 340 světelných let. Nacházejí se v ní horké O hvězdy, proměnné hvězdy typu T Tauri, mnohé infračervené objekty jako chladný Becklinov-Neugebauer objekt (vznikající protohvězda) či Kleinmanova-Joachimu Löwovi mlhovina (kolabující mrak) a rodící se hvězdy. Do komplexu patří v podstatě všechno, co v této oblasti můžeme dalekohledem vidět: NGC 1973, 1975, 1977, 1980, 1982, M43, M78, IC 434, B33 apod. + +Mlhovina pochopitelně nevydává vlastní světlo, ale osvětlují ji horké hvězdy Trapézu. Hlavně ta nejjasnější složka je tak horká, že její ultrafialové fotony ohřívají okolní vodík na teplotu několik tisíc stupňů, který pak sám svítí. A proč je na fotografiích červená? Vodík totiž svítí především v spektrální čáře H-alfa, která se nachází v červené oblasti spektra, na vlnové délce 656.3 nanometru. Podobně je tomu tak například u Rozety, Laguny či Orlí mlhoviny. Za samotnou M42 se nachází rozsáhlý temný molekulový oblak, ve kterém stále vznikají nové hvězdy. Ty nejmladší mají pouze 100 000 let, zrod dalších probíhá i v současnosti. Vždyť ne nadarmo se mlhovina označuje za kolébku hvězd. + +Velká mlhovina v Orionu zabírá na obloze asi jeden stupeň a je nejkrásnějším příkladem emisní mlhoviny viditelné z Evropy. V triedru 10 × 50 je její nejjasnější částí úsek, do kterého se ze severu zařezává nápadný tmavý záliv nazývaný Sinus Magnus, ale viditelné jsou i slabší okrajové partie. V mlhovině je zřetelné množství dalších detailů, včetně úzkého výběžku z východní strany, směrem k jižně položené ι Orionis. Celkový tvar mlhoviny může připomínat letícího netopýra. V malém dalekohledu jsou jeho hlava a zobák oddělené od zbytku těla tmavou linií, oko netopýra vyznačuje hvězda 10. magnitudy. Trapéz je pozorován v centrální části a θ2 Orionis je umístěna blízko hlavního, jihovýchodního křídla. + Fotografie nahoře je upravena zhruba do podoby, jak zhruba vypadá M42 ve větším dalekohledu (400mm) a na excelentní obloze. Za takových podmínek je v určitých partiích M42 vizuálně patrný červený nádech. Velká mlhovina v Orionu je pravděpodobně jedinou mlhovinou na obloze, kde je okem možné spatřit červenou barvu. Celý komplex mlhovin se pochopitelně u velkého dalekohledu celý nevejde do zorného pole. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M43.md b/cs/dso/M/M43.md index 1283552b4..8cf417ab8 100644 --- a/cs/dso/M/M43.md +++ b/cs/dso/M/M43.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.949558 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-30 09:59:48.648009 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M043.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/M043.jpg) Jasná emisní mlhovina severovýchodně od M42, obklopující proměnnou hvězdu NU Orionis (7.5mag). Je součástí Velké mlhoviny v Orionu, ale má vlastní katalogové číslo. Leží v přibližně stejné vzdálenosti jako M42, tedy 1400 světelných let, ale je slabší v důsledku rozsáhlých prachových mlhovin ležících před ní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M43_200u250.md b/cs/dso/M/M43_200u250.md index ea42a762d..9289e4eeb 100644 --- a/cs/dso/M/M43_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M43_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-30 09:59:48.391227 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-30 09:59:48.648176 --- - V dalekohledu její jasnější část je "konkávní" vydutá na východ, kterou na JV ohraničuje tmavý pás. Slabé oblouky mlhoviny se šíří směrem na SZ východ a jih, kde je tmavá linie odděluje od M42. + V dalekohledu její jasnější část je "konkávní" vydutá na východ, kterou na JV ohraničuje tmavý pás. Slabé oblouky mlhoviny se šíří směrem na SZ východ a jih, kde je tmavá linie odděluje od M42. diff --git a/cs/dso/M/M44.md b/cs/dso/M/M44.md index 5e29e5c9f..5b0e0cd72 100644 --- a/cs/dso/M/M44.md +++ b/cs/dso/M/M44.md @@ -7,9 +7,9 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.209988 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:35:48.699259 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M044.jpg) -Známá otevřená hvězdokupa ve střední části souhvězdí, na přímce, kterou vytvářejí hvězdy Pollux z Blíženců a Regulus ze souhvězdí Lva. Starověcí astronomové ji stotožňovali se senem v jesličkách. Jasné hvězdy po okrajích δ a γ Cnc byly nazvány "oslíci". Jižní oslík - hvězda Asellus Australis leží na ekliptice, takže ji Slunce vždy jednou ročně zakryje. Hvězdy v M44 jsou přes 600 milionů let staré. Hvězdokupa patří do našeho vesmírného okolí, je vzdálena pouze 610 světelných let, proto je její průměr na obloze úctyhodný, 1,5 stupně. Jesličky jsou na otevřenou hvězdokupu velmi staré, předpokládá se, že vznikly spolu s Hyádami, s nimiž mají společné stáří, rychlost a pohyb. Jako jakýsi hvězdný proud spolu směřují k bodu na rozhraní Orion a Jednorožce. - -Jesličky obsahují asi 80 hvězd do 10. hvězdné velikosti a až 350 hvězd do 17mag. Nejjasnější je η Cnc, pak následuje 11 hvězd do 7mag. Při příznivých pozorovacích podmínkách hvězdokupu uvidíme pouhým okem i z větších měst jako mlhavou skvrnu. Několik hvězd (asi 20) nám zobrazí již obyčejný malý hledáček. Protože zabírají na obloze plochu jeden a půl stupně, vhodným přístrojem na jejich pozorování je triedr, ve kterém rozlišíme i jednotlivé hvězdy. - - +![<]($IMG_DIR/dso/M044.jpg) +Známá otevřená hvězdokupa ve střední části souhvězdí, na přímce, kterou vytvářejí hvězdy Pollux z Blíženců a Regulus ze souhvězdí Lva. Starověcí astronomové ji stotožňovali se senem v jesličkách. Jasné hvězdy po okrajích δ a γ Cnc byly nazvány "oslíci". Jižní oslík - hvězda Asellus Australis leží na ekliptice, takže ji Slunce vždy jednou ročně zakryje. Hvězdy v M44 jsou přes 600 milionů let staré. Hvězdokupa patří do našeho vesmírného okolí, je vzdálena pouze 610 světelných let, proto je její průměr na obloze úctyhodný, 1,5 stupně. Jesličky jsou na otevřenou hvězdokupu velmi staré, předpokládá se, že vznikly spolu s Hyádami, s nimiž mají společné stáří, rychlost a pohyb. Jako jakýsi hvězdný proud spolu směřují k bodu na rozhraní Orion a Jednorožce. + +Jesličky obsahují asi 80 hvězd do 10. hvězdné velikosti a až 350 hvězd do 17mag. Nejjasnější je η Cnc, pak následuje 11 hvězd do 7mag. Při příznivých pozorovacích podmínkách hvězdokupu uvidíme pouhým okem i z větších měst jako mlhavou skvrnu. Několik hvězd (asi 20) nám zobrazí již obyčejný malý hledáček. Protože zabírají na obloze plochu jeden a půl stupně, vhodným přístrojem na jejich pozorování je triedr, ve kterém rozlišíme i jednotlivé hvězdy. + + diff --git a/cs/dso/M/M44_100u150.md b/cs/dso/M/M44_100u150.md index ffa222b08..6091f017f 100644 --- a/cs/dso/M/M44_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M44_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:16.966997 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:35:48.699445 --- -V dalekohledu s průměrem objektivu 10 - 15 cm je M44 jasnou a velkou spoustou, můžeme rozeznat 60 hvězd mezi 6mag a 12mag. - +V dalekohledu s průměrem objektivu 10 - 15 cm je M44 jasnou a velkou spoustou, můžeme rozeznat 60 hvězd mezi 6mag a 12mag. + diff --git a/cs/dso/M/M46.md b/cs/dso/M/M46.md index 54842b7e0..d1b077119 100644 --- a/cs/dso/M/M46.md +++ b/cs/dso/M/M46.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.251391 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 20:15:02.764864 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M046.jpg) -Tuto jasnou a bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v severní části souhvězdí, jeden a půl stupně východně od další otevřené hvězdokupy M47 Charles Messier v roce 1771. Stejně jako M47 i tato hvězdokupa je jasná a rozlehlá, ale přece jsou trochu rozdílné: M47 vyniká díky půl tuctu jasných modrobílých hvězd, M46 vyniká kvůli množství slabých hvězd. Už v triedru 10 × 50 můžeme tento pozoruhodný rozdíl snadno zjistit. Navíc ve větším dalekohledu v M46 rozeznáme přes 100 hvězd mezi 9-13mag. V severovýchodní části pak malý disk planetárky NGC 2438, která se na hvězdokupu pouze náhodně promítá, ale k bohatému hvězdnému pozadí vykazuje pěkný kontrast. Leží totiž ve vzdálenosti 3 300 světelných let, tedy výrazně blíže než 4 200 světelných let vzdálená hvězdokupa M46. V důsledku toho musí mít M46 skutečný průměr 80 ly. Odhaduje se, že je 250milionů let stará. Celkový počet všech jejích skutečných členů je asi 500. - -Průměr hvězdokupy je asi půl obloukového stupně a v důsledku jejího jasnosti 6.1mag by mohla být na tmavé obloze vidět pouhým okem jako mlhavá skvrnka vedle výraznější M47. +![<]($IMG_DIR/dso/M046.jpg) +Tuto jasnou a bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v severní části souhvězdí, jeden a půl stupně východně od další otevřené hvězdokupy M47 Charles Messier v roce 1771. Stejně jako M47 i tato hvězdokupa je jasná a rozlehlá, ale přece jsou trochu rozdílné: M47 vyniká díky půl tuctu jasných modrobílých hvězd, M46 vyniká kvůli množství slabých hvězd. Už v triedru 10 × 50 můžeme tento pozoruhodný rozdíl snadno zjistit. Navíc ve větším dalekohledu v M46 rozeznáme přes 100 hvězd mezi 9-13mag. V severovýchodní části pak malý disk planetárky NGC 2438, která se na hvězdokupu pouze náhodně promítá, ale k bohatému hvězdnému pozadí vykazuje pěkný kontrast. Leží totiž ve vzdálenosti 3 300 světelných let, tedy výrazně blíže než 4 200 světelných let vzdálená hvězdokupa M46. V důsledku toho musí mít M46 skutečný průměr 80 ly. Odhaduje se, že je 250milionů let stará. Celkový počet všech jejích skutečných členů je asi 500. + +Průměr hvězdokupy je asi půl obloukového stupně a v důsledku jejího jasnosti 6.1mag by mohla být na tmavé obloze vidět pouhým okem jako mlhavá skvrnka vedle výraznější M47. diff --git a/cs/dso/M/M46_300u350.md b/cs/dso/M/M46_300u350.md index 8c6788188..b94cb002d 100644 --- a/cs/dso/M/M46_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M46_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:16.629329 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 20:15:02.765000 --- -Jasná a velmi bohatá skupina téměř stejně rozmístěných 100 hvězd 11mag a slabších. Nejjasnější 8.7mag hvězda kupy se nachází v západní části. Severní oblast je mnohem bohatší a více zhuštěná, má i větší expanzi okolních hvězd na východě a západě. Jižní část je nepravidelným kruhem kolem bezhvězdné oblasti. Planetárka má jasný disk s náznakem prstence, který vykazuje pěkný kontrast k bohatému hvězdnému okolí. Vnější část disku evidentně bledne k jeho severozápadního rozhraní. Na jihozápadě planetárky můžeme zase pozorovat hvězdu 13mag s velmi slabým průvodcem. Skutečná centrální hvězda planetárky, která má pouze 17.7mag, tedy není v běžně dostupných amatérských dalekohledech pozorovatelná. +Jasná a velmi bohatá skupina téměř stejně rozmístěných 100 hvězd 11mag a slabších. Nejjasnější 8.7mag hvězda kupy se nachází v západní části. Severní oblast je mnohem bohatší a více zhuštěná, má i větší expanzi okolních hvězd na východě a západě. Jižní část je nepravidelným kruhem kolem bezhvězdné oblasti. Planetárka má jasný disk s náznakem prstence, který vykazuje pěkný kontrast k bohatému hvězdnému okolí. Vnější část disku evidentně bledne k jeho severozápadního rozhraní. Na jihozápadě planetárky můžeme zase pozorovat hvězdu 13mag s velmi slabým průvodcem. Skutečná centrální hvězda planetárky, která má pouze 17.7mag, tedy není v běžně dostupných amatérských dalekohledech pozorovatelná. diff --git a/cs/dso/M/M47.md b/cs/dso/M/M47.md index ba1034b31..42abac505 100644 --- a/cs/dso/M/M47.md +++ b/cs/dso/M/M47.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.331376 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:27:02.153475 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M047.jpg) -Mimořádně velká a velmi jasná otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna 4.4mag v Mléčné dráze, která se již v triedru rozpadne na řídkou skupinku jasnějších hvězd. Její nejjasnějším členem je modrobílá hvězda 5.7mag. I další její jasnější hvězdy 6.2mag, 6.5mag, 7mag jsou modrobílé a svou barvou kontrastují s nádhernou oranžovou proměnnou hvězdou KQ Puppis, ležící hned na západ od M47. Objevil ji velmi dávno, ještě v roce 1654 Hodierna, Charles Messier ji katalogizovat až v roce 1771, ale pravděpodobně uvedl její chybnou pozici. V roce 1934 ji proto opětovně ztotožnil O. Thomas. M47 je vzdálena 1 600 světelných let a je zhruba 78 milionů let stará. - +![<]($IMG_DIR/dso/M047.jpg) +Mimořádně velká a velmi jasná otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna 4.4mag v Mléčné dráze, která se již v triedru rozpadne na řídkou skupinku jasnějších hvězd. Její nejjasnějším členem je modrobílá hvězda 5.7mag. I další její jasnější hvězdy 6.2mag, 6.5mag, 7mag jsou modrobílé a svou barvou kontrastují s nádhernou oranžovou proměnnou hvězdou KQ Puppis, ležící hned na západ od M47. Objevil ji velmi dávno, ještě v roce 1654 Hodierna, Charles Messier ji katalogizovat až v roce 1771, ale pravděpodobně uvedl její chybnou pozici. V roce 1934 ji proto opětovně ztotožnil O. Thomas. M47 je vzdálena 1 600 světelných let a je zhruba 78 milionů let stará. + diff --git a/cs/dso/M/M51.md b/cs/dso/M/M51.md index dbcd25742..aa952ef46 100644 --- a/cs/dso/M/M51.md +++ b/cs/dso/M/M51.md @@ -5,8 +5,8 @@ references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:06.271941 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:06.271971 +updated_date: 2021-03-13 12:42:46.579194 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M051.jpg) -Spiriálová galaxie nacházející se v blízkosti oje Velkého vozu, na spojnici hvězd Cor Caroli a Benatnash. Byla objevena pravděpodobně již Charlesem Messierem v roce 1773, ale její výjimečná "vírová" spirálová podoba byla odhalena až v roce 1845, kdy na ni namířil svůj šestistopový reflektor v irském Parsonstowne Lord Rosse. Stala se tak první galaxií spirálového typu, u které byla vizuálně zjištěna její podoba. Má se za to, že na zvýraznění struktury má velkou zásluhu gravitační interakce se sousední galaxií NGC 5195. Spolu s ní patří M51 do malé skupiny galaxií v Honících psech a je její dominantním členem. Leží ve vzdálenosti 23 milionů světelných let od nás a patří k jasnějším galaxiím na obloze (8.4mag), jako nestelární objekt ji uvidíme už v obyčejném triedru. - +![<]($IMG_DIR/dso/M051.jpg) +Spiriálová galaxie nacházející se v blízkosti oje Velkého vozu, na spojnici hvězd Cor Caroli a Benatnash. Byla objevena pravděpodobně již Charlesem Messierem v roce 1773, ale její výjimečná "vírová" spirálová podoba byla odhalena až v roce 1845, kdy na ni namířil svůj šestistopový reflektor v irském Parsonstowne Lord Rosse. Stala se tak první galaxií spirálového typu, u které byla vizuálně zjištěna její podoba. Má se za to, že na zvýraznění struktury má velkou zásluhu gravitační interakce se sousední galaxií NGC 5195. Spolu s ní patří M51 do malé skupiny galaxií v Honících psech a je její dominantním členem. Leží ve vzdálenosti 23 milionů světelných let od nás a patří k jasnějším galaxiím na obloze (8.4mag), jako nestelární objekt ji uvidíme už v obyčejném triedru. + diff --git a/cs/dso/M/M51_300u350.md b/cs/dso/M/M51_300u350.md index 0ba66d227..68b797dae 100644 --- a/cs/dso/M/M51_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M51_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.436591 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.436612 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2021-03-13 12:44:36.416210 --- -125x: M51 má velké, matné 10' x 7'S-J halo obsahující dobře zhuštěné jádro. Bočním pohledem, spirální ramena jsou docela viditelné, oddělené tmavými viry severně a jihozápadně od jádra. Spirální rameno východně a severovýchodně od jádra je nejnápadnější. Boční pohled je nezbytný na spatření mostu mezi M51 a NGC 5195. Průvodce má jádro skoro tak jasné, ale menší oproti M51. Halo satelitu je prodloužené 5'x 4'S-J a velmi rozmanité. Tmavá skvrna je na jeho jihovýchodním rozhraní. \ No newline at end of file +125x: M51 má velké, matné 10'x7' S-J halo obsahující dobře zhuštěné jádro. Bočním pohledem, spirální ramena jsou docela viditelné, oddělené tmavými víry severně a jihozápadně od jádra. Spirální rameno východně a severovýchodně od jádra je nejnápadnější. Boční pohled je nezbytný na spatření mostu mezi M51 a NGC 5195. Průvodce má jádro skoro tak jasné, ale menší oproti M51. Halo satelitu je prodloužené 5'x4' S-J a velmi rozmanité. Tmavá skvrna je na jeho jihovýchodním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M51_400u500.md b/cs/dso/M/M51_400u500.md index c7b6cdce8..9ffb2f8f1 100644 --- a/cs/dso/M/M51_400u500.md +++ b/cs/dso/M/M51_400u500.md @@ -4,6 +4,6 @@ rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:17.801175 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:17.801196 +updated_date: 2021-03-13 12:42:46.579530 --- -150x: Halo 10' x 7,5' SV-JZ obsahuje spirálovou strukturu dvou ramen točících se téměř úplně kolem velkého, jasného jádra. Jasnější rameno vychází z jižní strany jádra a točí se východně, severně, západně a nakonec jihozápadně, kde je odděleno od jádra slabším ramenem. Most k NGC 5195 se rozšiřuje z jasného spirálového ramene. Dvě spirální ramena jsou skvrnité, obsahují jasné plochy a tmavé prachové linie. Průvodce NGC 5195 je tak jasná jako jádro M51 a obsahuje stelární jádro vychýlené na jihovýchod. Přinejmenším 10 hvězd je umístěno v hale M51, nejjasnější z nich leží na jihozápadě. \ No newline at end of file +150x: Halo 10'x7,5' SV-JZ obsahuje spirálovou strukturu dvou ramen točících se téměř úplně kolem velkého, jasného jádra. Jasnější rameno vychází z jižní strany jádra a točí se východně, severně, západně a nakonec jihozápadně, kde je odděleno od jádra slabším ramenem. Most k NGC 5195 se rozšiřuje z jasného spirálového ramene. Dvě spirální ramena jsou skvrnité, obsahují jasné plochy a tmavé prachové linie. Průvodce NGC 5195 je tak jasná jako jádro M51 a obsahuje stelární jádro vychýlené na jihovýchod. Přinejmenším 10 hvězd je umístěno v hale M51, nejjasnější z nich leží na jihozápadě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M53.md b/cs/dso/M/M53.md index a61cd02c7..7083cb1e4 100644 --- a/cs/dso/M/M53.md +++ b/cs/dso/M/M53.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.181297 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:08:51.065106 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M053.jpg) -Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 58 000ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 80 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7.8mag, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Jeden stupeň na východ, v téměř stejné vzdálenosti od nás, se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně řídká NGC 5053, která s M53 prokazatelně gravitačně interaguje. Ve větších dalekohledech patří M53 k půvabným objektům, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité. +![<]($IMG_DIR/dso/M053.jpg) +Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 58 000ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 80 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7.8mag, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Jeden stupeň na východ, v téměř stejné vzdálenosti od nás, se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně řídká NGC 5053, která s M53 prokazatelně gravitačně interaguje. Ve větších dalekohledech patří M53 k půvabným objektům, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité. diff --git a/cs/dso/M/M57.md b/cs/dso/M/M57.md index 3709140d3..22e45cf37 100644 --- a/cs/dso/M/M57.md +++ b/cs/dso/M/M57.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.019349 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-24 09:07:05.027566 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M057.jpg) -Klenot mezi planetárními mlhovinami, snadno dohledatelný, protože leží napůl cesty mezi hvězdami Sheliak a Sulaphat. Byla objevena Ch. Messierem r. 1779, při hledání komet. Tušit ji můžeme už v triedru jako objekt podobný hvězdě. Mlhovina je vzdálena 2600ly, plynový obal mlhoviny se rozpíná do okolí rychlostí asi 20 km za sekundu. Předpokládá se, že vznikla před 20 000 lety. Centrální hvězda, bilý trpaslík, dosahuje 13.4mag a je za výborného seeingu a vhodném zvětšení viditelný už v 250mm dalekohledu. - - Myzer: Centrální hvězdu jsem viděl na La Palme, která se může pochlubit prvotřídním seeingem, nezbytným pro pozorování tohoto těžkého objektu. U nás pozorování vypadají spíše takto: Prstenec byl i při 342x zvětšení ostrý, ale zároveň jemný, jakoby se rozplýval v zorném poli (pečlivého pohledem se dala tušit jeho struktura a že není homogenní). Jeho vnitřek není tmavý, ale má kouřově šedou barvu. Blízko okraje planetárky leží hvězda dvanácté magnitudy, která vypadá jako maličký dobře zaostřený bod a přispívá tak ke kráse celého objektu. Centrální hvězdu jsem nepozoroval, ani jednou se mi nezdálo, že by uprostřed něco bliklo. Na druhé straně to mohu chápat pozitivně v tom smyslu, že jsem si tam žádnou hvězdu uměle nedomyslel a mohu věřit svým očím. +![<]($IMG_DIR/dso/M057.jpg) +Klenot mezi planetárními mlhovinami, snadno dohledatelný, protože leží napůl cesty mezi hvězdami Sheliak a Sulaphat. Byla objevena Ch. Messierem r. 1779, při hledání komet. Tušit ji můžeme už v triedru jako objekt podobný hvězdě. Mlhovina je vzdálena 2600ly, plynový obal mlhoviny se rozpíná do okolí rychlostí asi 20 km za sekundu. Předpokládá se, že vznikla před 20 000 lety. Centrální hvězda, bilý trpaslík, dosahuje 13.4mag a je za výborného seeingu a vhodném zvětšení viditelný už v 250mm dalekohledu. + + Myzer: Centrální hvězdu jsem viděl na La Palme, která se může pochlubit prvotřídním seeingem, nezbytným pro pozorování tohoto těžkého objektu. U nás pozorování vypadají spíše takto: Prstenec byl i při 342x zvětšení ostrý, ale zároveň jemný, jakoby se rozplýval v zorném poli (pečlivého pohledem se dala tušit jeho struktura a že není homogenní). Jeho vnitřek není tmavý, ale má kouřově šedou barvu. Blízko okraje planetárky leží hvězda dvanácté magnitudy, která vypadá jako maličký dobře zaostřený bod a přispívá tak ke kráse celého objektu. Centrální hvězdu jsem nepozoroval, ani jednou se mi nezdálo, že by uprostřed něco bliklo. Na druhé straně to mohu chápat pozitivně v tom smyslu, že jsem si tam žádnou hvězdu uměle nedomyslel a mohu věřit svým očím. diff --git a/cs/dso/M/M57_300u350.md b/cs/dso/M/M57_300u350.md index 649e425e6..1d7a40dd1 100644 --- a/cs/dso/M/M57_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M57_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:16.787325 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-24 09:07:05.027827 --- -V 350 mm dalekohledu je skutečně nádherným objektem, jasný oválný kouřový prsten je ve středu vyplněn slabou mlhou. Za ideálních podmínek, při excelentním seeingu, v něm může být viděna slabá centrální hvězda. Při velkém zvětšení jsou rozhraní prstenu zjevně mlhavé a mohou být spatření nějaké nepatrné změny v plošné jasnosti. +V 350 mm dalekohledu je skutečně nádherným objektem, jasný oválný kouřový prsten je ve středu vyplněn slabou mlhou. Za ideálních podmínek, při excelentním seeingu, v něm může být viděna slabá centrální hvězda. Při velkém zvětšení jsou rozhraní prstenu zjevně mlhavé a mohou být spatření nějaké nepatrné změny v plošné jasnosti. diff --git a/cs/dso/M/M64.md b/cs/dso/M/M64.md index a6cff2a89..74f71ffbd 100644 --- a/cs/dso/M/M64.md +++ b/cs/dso/M/M64.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.709258 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:10:01.712669 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M064.jpg) -Spirální galaxie (8.5mag), jedna z nejneobvyklejších galaxií celé oblohy. V jejím nitru, severně od středu, se totiž nachází tmavý prachový pás, podle kterého se také nazývá. Vnitřní část galaxie rotuje v opačném směru než vnější. Jedná se o velmi mohutný systéms průměrem 54 000 ly, který je součástí 117Mly vzdálené kupy galaxií v Honících psech. M64 byla objevena E. Pigottom a J. E. Bodem v roce 1779, přesto, že byla zaznamenána pouze jako malá mlhavá hvězda. Leží na spojnici hvězd γ α Com (Diadém) - γ Com. Uvidíte ji už v malém dalekohledu jako ovál s jasným jádrem. +![<]($IMG_DIR/dso/M064.jpg) +Spirální galaxie (8.5mag), jedna z nejneobvyklejších galaxií celé oblohy. V jejím nitru, severně od středu, se totiž nachází tmavý prachový pás, podle kterého se také nazývá. Vnitřní část galaxie rotuje v opačném směru než vnější. Jedná se o velmi mohutný systéms průměrem 54 000 ly, který je součástí 117Mly vzdálené kupy galaxií v Honících psech. M64 byla objevena E. Pigottom a J. E. Bodem v roce 1779, přesto, že byla zaznamenána pouze jako malá mlhavá hvězda. Leží na spojnici hvězd γ α Com (Diadém) - γ Com. Uvidíte ji už v malém dalekohledu jako ovál s jasným jádrem. diff --git a/cs/dso/M/M65.md b/cs/dso/M/M65.md index d515b2de1..e839ddf5b 100644 --- a/cs/dso/M/M65.md +++ b/cs/dso/M/M65.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.768927 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:23:57.948539 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg) -Spirální galaxie nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21' vzdálená M66 byla objevena P. Méchainem v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 31Mly a její velikost je jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31Mly vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I. +![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg) +Spirální galaxie nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21' vzdálená M66 byla objevena P. Méchainem v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 31Mly a její velikost je jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31Mly vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I. diff --git a/cs/dso/M/M66.md b/cs/dso/M/M66.md index 3a45bb123..4285a6b47 100644 --- a/cs/dso/M/M66.md +++ b/cs/dso/M/M66.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.675062 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 19:51:33.324405 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M066.jpg) -Spirální galaxie jasnosti 8.9mag, ale trochu méně nápadná než sousední galaxie M65. První ji objevil P. Méchain v březnu roku 1780. Nevšiml si ji zřejmě ani samotný Charles Messier v roce 1773, kdy nejjasnější kometa toho roku procházela touto oblastí kolem 2. listopadu. Patří do Tria galaxií ve Lvu, které je východní součástí skupiny galaxií Leo I. Skutečný průměr galaxie ve vzdálenosti 31Mly je 95 000 ly. Zdánlivému odstupu 21' mezi ní a sousední M65 odpovídá v prostoru předpokládaná vzdálenost 190 000 světelných let. V M 66 vzplanuly už tři supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs. +![<]($IMG_DIR/dso/M066.jpg) +Spirální galaxie jasnosti 8.9mag, ale trochu méně nápadná než sousední galaxie M65. První ji objevil P. Méchain v březnu roku 1780. Nevšiml si ji zřejmě ani samotný Charles Messier v roce 1773, kdy nejjasnější kometa toho roku procházela touto oblastí kolem 2. listopadu. Patří do Tria galaxií ve Lvu, které je východní součástí skupiny galaxií Leo I. Skutečný průměr galaxie ve vzdálenosti 31Mly je 95 000 ly. Zdánlivému odstupu 21' mezi ní a sousední M65 odpovídá v prostoru předpokládaná vzdálenost 190 000 světelných let. V M 66 vzplanuly už tři supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs. diff --git a/cs/dso/M/M67.md b/cs/dso/M/M67.md index c46fec553..6f2ba6689 100644 --- a/cs/dso/M/M67.md +++ b/cs/dso/M/M67.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.592219 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:37:10.022844 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M067.jpg) -Bohatá otevřená hvězdokupa zabírající na obloze plochu půl stupně, kterou objevil J. G. Koehler, před rokem 1779. Nachází se v jižní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Acubens. V prostoru však leží dost daleko od galaktické roviny (1 500 ly) a je jednou z nejstarších známých otevřených hvězdokup (5 miliard let, po NGC 188 a NGC 6791 starých 7. miliard let, pravděpodobně třetí nejstarší v celé Galaxii). Není obvyklé, aby byly otevřené hvězdokupy starší než 1 miliardy let. Od Země ji dělí 2 800 světelných let. Nachází se v ní více než 1000 hvězd, polovina z nich dosahuje 10. až 16. magnitudu. - -Na tmavé obloze je na hranici viditelnosti pouhým okem (6.3mag), dá se dobře rozpoznat v triedru, ale pěkný pohled na ni dosáhneme až pomocí 60 mm dalekohledu s malým zvětšením, ve kterém můžeme rozeznat pár hvězd. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/M067.jpg) +Bohatá otevřená hvězdokupa zabírající na obloze plochu půl stupně, kterou objevil J. G. Koehler, před rokem 1779. Nachází se v jižní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Acubens. V prostoru však leží dost daleko od galaktické roviny (1 500 ly) a je jednou z nejstarších známých otevřených hvězdokup (5 miliard let, po NGC 188 a NGC 6791 starých 7. miliard let, pravděpodobně třetí nejstarší v celé Galaxii). Není obvyklé, aby byly otevřené hvězdokupy starší než 1 miliardy let. Od Země ji dělí 2 800 světelných let. Nachází se v ní více než 1000 hvězd, polovina z nich dosahuje 10. až 16. magnitudu. + +Na tmavé obloze je na hranici viditelnosti pouhým okem (6.3mag), dá se dobře rozpoznat v triedru, ale pěkný pohled na ni dosáhneme až pomocí 60 mm dalekohledu s malým zvětšením, ve kterém můžeme rozeznat pár hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/M/M74_600u800.md b/cs/dso/M/M74_600u800.md index bf092e2b5..f3edb942d 100644 --- a/cs/dso/M/M74_600u800.md +++ b/cs/dso/M/M74_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:16.694369 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:19:42.210437 --- -293x, 7m +293x, 7m 3 spirálová ramena přímo viditelná. V masivním rameni roztočeném směrem k J leží na konci oblast HII. Je oddělena nápadným tmavým pásem od těsně přiléhajícího ramene k S, nápadná oblast HII na konci ramene. Na SV je vidět další rameno, 13" J od jádra leží slabá hvězda 14mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M76.md b/cs/dso/M/M76.md index 9b9b0f471..6511a22bf 100644 --- a/cs/dso/M/M76.md +++ b/cs/dso/M/M76.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.351250 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-12 20:26:17.922146 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M076.jpg) -Planetární mlhovina tvarem připomínající M27 - Činku ze souvězdí Lišky, nachází se v západní části souhvězdí Persea, na rozhraní s Andromedou. Byla objevena v září roku 1780 P. Méchainem, Charles Messier ji nezávisle na něm pozoroval o šest týdnů později. William Herschel jí přiřadil dvojí označení, také J.L.E. Dreyer přiřadil každé části zvlášť čísla v NGC: 650 a 651. Malá činka je vzdálená od Země přibližně 2 500 světelných let. Již v malém dalekohledu při pozorném pohledu může mlhavá eliptická skvrna nabýt tvar burkého oříšku. - +![<]($IMG_DIR/dso/M076.jpg) +Planetární mlhovina tvarem připomínající M27 - Činku ze souvězdí Lišky, nachází se v západní části souhvězdí Persea, na rozhraní s Andromedou. Byla objevena v září roku 1780 P. Méchainem, Charles Messier ji nezávisle na něm pozoroval o šest týdnů později. William Herschel jí přiřadil dvojí označení, také J.L.E. Dreyer přiřadil každé části zvlášť čísla v NGC: 650 a 651. Malá činka je vzdálená od Země přibližně 2 500 světelných let. Již v malém dalekohledu při pozorném pohledu může mlhavá eliptická skvrna nabýt tvar burkého oříšku. + diff --git a/cs/dso/M/M78.md b/cs/dso/M/M78.md index 2ea090700..17421788b 100644 --- a/cs/dso/M/M78.md +++ b/cs/dso/M/M78.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.000405 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-30 10:01:15.451609 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M078.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/M078.jpg) Malá reflexní mlhovina, která leží asi 2.5° severovýchodně od hvězdy Alnitak, nedaleko fotogenické mlhoviny Koňské hlavy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M83.md b/cs/dso/M/M83.md index 97f35568d..dd88376ef 100644 --- a/cs/dso/M/M83.md +++ b/cs/dso/M/M83.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.558643 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:30:09.839427 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M083.jpg) -Nádherná galaxie jižní oblohy, která v přiměřeně velkém dalekohledu ukáže jasné jádro s příčkou, kolem níž se točí spirální ramena. Díky své jasnosti 7.6mag patří sice k nejjasnějším galaxiím, ale je dost rozlehlá a nachází se značně na jihu, téměř na rozhraní s rozlehlým souhvězdím Kentaur. Z oblastí, kde vystupuje vysoko nad obzor, je při dobrých pozorovacích podmínkách viditelná i triedru, při excelentních podmínkách i pouhým okem. - -M83 objevil NL de Lacaille v roce 1752 objevil na Mysy Dobré naděje, Messier ji přidal do katalogu až v březnu 1781. Svou vzdáleností 22 milionů světelných let patří k našim bližším galaxiím a je součástí galaktické kupy Centaurus, spolu s NGC 4945, NGC 5102 a NGC 5253, které se nacházejí právě v tomto jižním souhvězdí, as NGC 5068, která se nachází v Panně o něco severněji. Její absolutní magnituda -21,6 odpovídá svítivosti 36 bilionům Sluncí. Skutečný průměr dosahuje přes 100 000 světelných let. Za posledních 60 let v M83 vzplanuly čtyři supernovy. +![<]($IMG_DIR/dso/M083.jpg) +Nádherná galaxie jižní oblohy, která v přiměřeně velkém dalekohledu ukáže jasné jádro s příčkou, kolem níž se točí spirální ramena. Díky své jasnosti 7.6mag patří sice k nejjasnějším galaxiím, ale je dost rozlehlá a nachází se značně na jihu, téměř na rozhraní s rozlehlým souhvězdím Kentaur. Z oblastí, kde vystupuje vysoko nad obzor, je při dobrých pozorovacích podmínkách viditelná i triedru, při excelentních podmínkách i pouhým okem. + +M83 objevil NL de Lacaille v roce 1752 objevil na Mysy Dobré naděje, Messier ji přidal do katalogu až v březnu 1781. Svou vzdáleností 22 milionů světelných let patří k našim bližším galaxiím a je součástí galaktické kupy Centaurus, spolu s NGC 4945, NGC 5102 a NGC 5253, které se nacházejí právě v tomto jižním souhvězdí, as NGC 5068, která se nachází v Panně o něco severněji. Její absolutní magnituda -21,6 odpovídá svítivosti 36 bilionům Sluncí. Skutečný průměr dosahuje přes 100 000 světelných let. Za posledních 60 let v M83 vzplanuly čtyři supernovy. diff --git a/cs/dso/M/M83_200u250.md b/cs/dso/M/M83_200u250.md index cc16d7d67..6e11eb171 100644 --- a/cs/dso/M/M83_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M83_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.744285 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:34:11.053555 --- -V dalekohledu tvoří tato nádherná galaxie velký trojúhelník s hvězdou 7mag na východě a hvězdou 6mag na severovýchodě. M83 má jasné kruhové jádro umístěno v příčce, z níž obou konců se točí spirální ramena. Rameno ze severovýchodního konce příčky se točí na východ a potom na jih, rameno z jihozápadního konce příčky se točí západně a potom na sever. Bočním pohledem se tyto dvě spirální ramena točí jakoby jedno do druhého. Oblasti mezi nimi jsou ozdobeny velmi slabě viditelnými, ale ve skutečnosti obrovskými emisními oblastmi. +V dalekohledu tvoří tato nádherná galaxie velký trojúhelník s hvězdou 7mag na východě a hvězdou 6mag na severovýchodě. M83 má jasné kruhové jádro umístěno v příčce, z níž obou konců se točí spirální ramena. Rameno ze severovýchodního konce příčky se točí na východ a potom na jih, rameno z jihozápadního konce příčky se točí západně a potom na sever. Bočním pohledem se tyto dvě spirální ramena točí jakoby jedno do druhého. Oblasti mezi nimi jsou ozdobeny velmi slabě viditelnými, ale ve skutečnosti obrovskými emisními oblastmi. diff --git a/cs/dso/M/M83_300u350.md b/cs/dso/M/M83_300u350.md index b097ca694..2ea7fd88c 100644 --- a/cs/dso/M/M83_300u350.md +++ b/cs/dso/M/M83_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.600700 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:28:25.420300 --- -125x: M83 je pěknou "face-on" galaxií s jasným oválným jádrem s příčkou obklopenou zajímavě spirálovou podobou. Rameno, které začíná ze severovýchodního konce příčky se točí napříč 90 stupňů a končí jižně od středu galaxie. Rameno, které začíná z jihozápadního konce příčky se obtáčí kolem celé severní strany galaxie až na východ. Spirální ramena jsou dělené tenkými tmavými liniemi, z nichž nejnápadnější leží SSV a JJZ od příčky - jsou to patrné stopy prachu. Do galaxie se promítá několik předních hvězd z naší Galaxie, okolní hvězdné pole je nejbohatší na jihu a jihovýchodě. +125x: M83 je pěknou "face-on" galaxií s jasným oválným jádrem s příčkou obklopenou zajímavě spirálovou podobou. Rameno, které začíná ze severovýchodního konce příčky se točí napříč 90 stupňů a končí jižně od středu galaxie. Rameno, které začíná z jihozápadního konce příčky se obtáčí kolem celé severní strany galaxie až na východ. Spirální ramena jsou dělené tenkými tmavými liniemi, z nichž nejnápadnější leží SSV a JJZ od příčky - jsou to patrné stopy prachu. Do galaxie se promítá několik předních hvězd z naší Galaxie, okolní hvězdné pole je nejbohatší na jihu a jihovýchodě. diff --git a/cs/dso/M/M85.md b/cs/dso/M/M85.md index 0d9418715..f1a8a3f1e 100644 --- a/cs/dso/M/M85.md +++ b/cs/dso/M/M85.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.755847 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:07:21.625034 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M085.jpg) -Eliptická galaxie objevena v roce 1781 P. Méchainem je nejsevernější člen galaktické kupy Virgo a jeden z jejích největších a nejjasnějších členů. Skutečný průměr má větší než 125 000 ly a leží ve vzdálenosti 60Mly. - +![<]($IMG_DIR/dso/M085.jpg) +Eliptická galaxie objevena v roce 1781 P. Méchainem je nejsevernější člen galaktické kupy Virgo a jeden z jejích největších a nejjasnějších členů. Skutečný průměr má větší než 125 000 ly a leží ve vzdálenosti 60Mly. + diff --git a/cs/dso/M/M88.md b/cs/dso/M/M88.md index 717691e1b..430119601 100644 --- a/cs/dso/M/M88.md +++ b/cs/dso/M/M88.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.309640 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:04:07.917308 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M088.jpg) -Spirální galaxie v blízkosti jižního okraje souhvězdí, s výrazným jádrem a rozvinutými spirálními rameny, součást galaktické kupy Virgo se středem vzdáleným asi 54 milionů světelných let. Objevil ji Charles Messier 18. března 1781. Leží na severním konci třístupňového Markarianova řetízku galaxií, který začíná na jihozápadě Panny dvojicí M84 a M86 a točí se východně až severovýchodně právě k M88. Skutečný průměr galaxie přesahuje pravděpodobně 105 000 ly. - +![<]($IMG_DIR/dso/M088.jpg) +Spirální galaxie v blízkosti jižního okraje souhvězdí, s výrazným jádrem a rozvinutými spirálními rameny, součást galaktické kupy Virgo se středem vzdáleným asi 54 milionů světelných let. Objevil ji Charles Messier 18. března 1781. Leží na severním konci třístupňového Markarianova řetízku galaxií, který začíná na jihozápadě Panny dvojicí M84 a M86 a točí se východně až severovýchodně právě k M88. Skutečný průměr galaxie přesahuje pravděpodobně 105 000 ly. + diff --git a/cs/dso/M/M92.md b/cs/dso/M/M92.md index 509daedcf..57dd45b59 100644 --- a/cs/dso/M/M92.md +++ b/cs/dso/M/M92.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.775754 updated_by: danielkurtin@seznam.cz updated_date: 2021-02-26 15:26:40.287894 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M092.jpg) -Pozoruhodná a výrazná kulová hvězdokupa (6.4mag) v severní části souhvězdí uprostřed mezi hvězdami η a ι Herkulem. V její blízkosti se nenacházejí jasnější hvězdy a proto může být někdy problém ji snadno najít. Tento nádherný objekt však vyžaduje větší pozornost, protože patří mezi nejjasnější kulové hvězdokupy na severní obloze. Objevil ji J. E. Bode v roce 1777, Ch. Messier ji jako 92. položku přidal do svého katalogu v roce 1781. Je slabší a menší oproti M13. Její absolutní magnituda je -8,1, svítivost 150 000 Sluncí - 60% svítivosti M13 a její skutečný průměr 80 ​​ly. Leží ve vzdálenosti 25 000 světelných let. - -M92 je pod tmavou oblohou vidět jako mlhavá skvrnka i pouhým okem, o to lépe triedru. Již v malém dalekohledu zjistíme, že má výraznější jádro oproti M13. Stále však zůstává nerozlišitelné. Postupně bledne směrem k nepravidelnému okraji, kde můžeme v 150 mm dalekohledu pozorovat pár hvězd. - +![<]($IMG_DIR/dso/M092.jpg) +Pozoruhodná a výrazná kulová hvězdokupa (6.4mag) v severní části souhvězdí uprostřed mezi hvězdami η a ι Herkulem. V její blízkosti se nenacházejí jasnější hvězdy a proto může být někdy problém ji snadno najít. Tento nádherný objekt však vyžaduje větší pozornost, protože patří mezi nejjasnější kulové hvězdokupy na severní obloze. Objevil ji J. E. Bode v roce 1777, Ch. Messier ji jako 92. položku přidal do svého katalogu v roce 1781. Je slabší a menší oproti M13. Její absolutní magnituda je -8,1, svítivost 150 000 Sluncí - 60% svítivosti M13 a její skutečný průměr 80 ​​ly. Leží ve vzdálenosti 25 000 světelných let. + +M92 je pod tmavou oblohou vidět jako mlhavá skvrnka i pouhým okem, o to lépe triedru. Již v malém dalekohledu zjistíme, že má výraznější jádro oproti M13. Stále však zůstává nerozlišitelné. Postupně bledne směrem k nepravidelnému okraji, kde můžeme v 150 mm dalekohledu pozorovat pár hvězd. + diff --git a/cs/dso/M/M93.md b/cs/dso/M/M93.md index b897ba0d7..8d07bcd1d 100644 --- a/cs/dso/M/M93.md +++ b/cs/dso/M/M93.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.702129 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:28:45.128187 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M093.jpg) -Jasná a poměrně velká otevřená hvězdokupa se stovkou nepravidelně uspořádaných hvězd. V severní části souhvězdí ji v březnu 1781 objevil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná jako M46, ale méně početná. Tvoří ji 80 hvězd mezi 8. a 13mag mírně zhuštěných do středu. Leží ve vzdálenosti 3 400 světelných let a odhaduje se, že její skutečný průměr by mohl být asi 20 ly. Stará je asi 100 milionů let. M 93 uvidíme už v triedru jako kompaktní zrnitou skvrnu se dvěma jasnějšími hvězdami na jihozápadním okraji, včetně zlaté žluté hvězdy Xi Puppy (3.34mag). +![<]($IMG_DIR/dso/M093.jpg) +Jasná a poměrně velká otevřená hvězdokupa se stovkou nepravidelně uspořádaných hvězd. V severní části souhvězdí ji v březnu 1781 objevil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná jako M46, ale méně početná. Tvoří ji 80 hvězd mezi 8. a 13mag mírně zhuštěných do středu. Leží ve vzdálenosti 3 400 světelných let a odhaduje se, že její skutečný průměr by mohl být asi 20 ly. Stará je asi 100 milionů let. M 93 uvidíme už v triedru jako kompaktní zrnitou skvrnu se dvěma jasnějšími hvězdami na jihozápadním okraji, včetně zlaté žluté hvězdy Xi Puppy (3.34mag). diff --git a/cs/dso/M/M93_200u250.md b/cs/dso/M/M93_200u250.md index b23ee5b96..95dc54937 100644 --- a/cs/dso/M/M93_200u250.md +++ b/cs/dso/M/M93_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-06 10:28:44.898822 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:28:45.128378 --- -V dalekohledu napočítáme 50 hvězd 8mag a slabších, kteří jsou koncentrovaní zejména v jihozápadní části, někteří se zase rozptýleně nacházejí na západě a východě. +V dalekohledu napočítáme 50 hvězd 8mag a slabších, kteří jsou koncentrovaní zejména v jihozápadní části, někteří se zase rozptýleně nacházejí na západě a východě. diff --git a/cs/dso/M/M95.md b/cs/dso/M/M95.md index 9930e5fa9..25e885de6 100644 --- a/cs/dso/M/M95.md +++ b/cs/dso/M/M95.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.502467 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-21 18:40:14.099921 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M095.jpg) -Tuto spirálovou galaxii s příčkou, podobně jako sousední M96 objevil Pierre Méchain v roce 1781. Obě leží ve vzdálenosti něco přes 31Mly a jsou členy podskupiny galaxií, označované jako Skupina galaxií M95. Dalšími jasnými členy jsou především obří eliptická galaxie M105, NGC 3377 a systém NGC 3384. Tato skupina je velmi kompaktní, jádro pokrývá na obloze plochu asi 3x1.5°, což ve skutečnosti odpovídá prostoru asi 13x0.65Mly . Všichni její členové jsou navíc součástí větší skupiny označované jako Leo I, která zahrnuje i další podskupinu galaxií v západní části (M65, M66 a další). Skutečný průměr galaxie je přes 70 000 ly. - +![<]($IMG_DIR/dso/M095.jpg) +Tuto spirálovou galaxii s příčkou, podobně jako sousední M96 objevil Pierre Méchain v roce 1781. Obě leží ve vzdálenosti něco přes 31Mly a jsou členy podskupiny galaxií, označované jako Skupina galaxií M95. Dalšími jasnými členy jsou především obří eliptická galaxie M105, NGC 3377 a systém NGC 3384. Tato skupina je velmi kompaktní, jádro pokrývá na obloze plochu asi 3x1.5°, což ve skutečnosti odpovídá prostoru asi 13x0.65Mly . Všichni její členové jsou navíc součástí větší skupiny označované jako Leo I, která zahrnuje i další podskupinu galaxií v západní části (M65, M66 a další). Skutečný průměr galaxie je přes 70 000 ly. + diff --git a/cs/dso/M/M95_100u150.md b/cs/dso/M/M95_100u150.md index 7cf23648a..79bfb4500 100644 --- a/cs/dso/M/M95_100u150.md +++ b/cs/dso/M/M95_100u150.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.397822 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:32:44.831749 --- -75x: M95 má jasné, kruhové 3' halo zrnité struktury. Jádro je velmi jasné. Široký trojúhelník 10mag a 11mag hvězd je centrovaný 7' západně od galaxie. +75x: M95 má jasné, kruhové 3' halo zrnité struktury. Jádro je velmi jasné. Široký trojúhelník 10mag a 11mag hvězd je centrovaný 7' západně od galaxie. diff --git a/cs/dso/M/M96.md b/cs/dso/M/M96.md index 635a1c7d6..01439c734 100644 --- a/cs/dso/M/M96.md +++ b/cs/dso/M/M96.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.398014 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:07:38.649341 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M096.jpg) -Spirální galaxie v těsném sousedství M95, objevena Méchain v roce 1781. Její skutečný průměr dosahuje přes 62 000 ly. Patří do skupiny galaxií Leo I, která je vzdálená 31Mly. - +![<]($IMG_DIR/dso/M096.jpg) +Spirální galaxie v těsném sousedství M95, objevena Méchain v roce 1781. Její skutečný průměr dosahuje přes 62 000 ly. Patří do skupiny galaxií Leo I, která je vzdálená 31Mly. + diff --git a/cs/dso/M/M98.md b/cs/dso/M/M98.md index 3253e3c2c..e291a47dd 100644 --- a/cs/dso/M/M98.md +++ b/cs/dso/M/M98.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.058233 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:17:45.215153 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M098.jpg) -Spirální galaxie, objevena P. Méchainem v roce 1781 a potvrzena později v témže roce Charlesem Messierem. Je jednou z jasnějších členů galaktické kupy Virgo, vzdálená je od nás vzdálená 44Mly a její skutečný průměr je 160 000 ly. M98 je jednou z menšího počtu galaxií, které se k nám přibližují, míří k nám rychlostí 243 km/s. Leží půl stupně západně od hvězdy 6 Com, která v asterismu ve tvaru písmene "T", mezi Denebolou a Vindematrix, tvoří levý horní bod písmene. Na vyhledání galaxie nám postačí i menší dalekohled. +![<]($IMG_DIR/dso/M098.jpg) +Spirální galaxie, objevena P. Méchainem v roce 1781 a potvrzena později v témže roce Charlesem Messierem. Je jednou z jasnějších členů galaktické kupy Virgo, vzdálená je od nás vzdálená 44Mly a její skutečný průměr je 160 000 ly. M98 je jednou z menšího počtu galaxií, které se k nám přibližují, míří k nám rychlostí 243 km/s. Leží půl stupně západně od hvězdy 6 Com, která v asterismu ve tvaru písmene "T", mezi Denebolou a Vindematrix, tvoří levý horní bod písmene. Na vyhledání galaxie nám postačí i menší dalekohled. diff --git a/cs/dso/M/M99.md b/cs/dso/M/M99.md index 762903c27..1dd92e454 100644 --- a/cs/dso/M/M99.md +++ b/cs/dso/M/M99.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.067713 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:16:29.755738 --- -![<]($IMG_DIR/dso/M099.jpg) -Člen galaktické kupy Virgo, objeven P. Méchainem v roce 1781. Spirální galaxie je od nás vzdálená 45Mly a má jeden z největších červených posunů mezi blízkými galaxiemi - vzdaluje se od nás rychlostí 2 380 km/s. Její skutečný průměr je 95 000ly. V minulosti v ní byly zaznamenány tři supernovy. Galaxie se poměrně dobře vyhledává, jelikož leží v asterismu tvaru písmene "T", který se nachází mezi Denebolou a Vindematrix. M98 nalezneme ve spodní části tohoto asterismu. - +![<]($IMG_DIR/dso/M099.jpg) +Člen galaktické kupy Virgo, objeven P. Méchainem v roce 1781. Spirální galaxie je od nás vzdálená 45Mly a má jeden z největších červených posunů mezi blízkými galaxiemi - vzdaluje se od nás rychlostí 2 380 km/s. Její skutečný průměr je 95 000ly. V minulosti v ní byly zaznamenány tři supernovy. Galaxie se poměrně dobře vyhledává, jelikož leží v asterismu tvaru písmene "T", který se nachází mezi Denebolou a Vindematrix. M98 nalezneme ve spodní části tohoto asterismu. + diff --git a/cs/dso/Mel/Mel71.md b/cs/dso/Mel/Mel71.md index 01d816e24..f4f2dd9c5 100644 --- a/cs/dso/Mel/Mel71.md +++ b/cs/dso/Mel/Mel71.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.809590 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:35:13.109201 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Mel071.png) +![<]($IMG_DIR/dso/Mel071.png) Zajímavá otevřená hvězdokupa jasná 7.1mag a zabírající plochu 9'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Mel/Mel71_200u250.md b/cs/dso/Mel/Mel71_200u250.md index 30b95e381..f13101fec 100644 --- a/cs/dso/Mel/Mel71_200u250.md +++ b/cs/dso/Mel/Mel71_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-06 10:35:12.881843 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:35:13.109399 --- -Při malém zvětšení připomíná velmi uvolněnou kulovou hvězdokupu. Přinejmenším 50 hvězd 11mag a slabších rozlišíme oproti mlhavé pozadí. Ty jasnější leží podél východní a západní strany kupy, slabší členové se koncentrují v centru. +Při malém zvětšení připomíná velmi uvolněnou kulovou hvězdokupu. Přinejmenším 50 hvězd 11mag a slabších rozlišíme oproti mlhavé pozadí. Ty jasnější leží podél východní a západní strany kupy, slabší členové se koncentrují v centru. diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC10.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC10.md index e9fce7a9f..94a86af21 100644 --- a/cs/dso/NGC/0-100/IC10.md +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC10.md @@ -7,9 +7,9 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.484621 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-22 22:01:39.729092 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC0010.jpg) -Osamocená galaxie u hvězdy beta Cas v poli mnoha mlhovin a hvězdokup. Je to člen Místní skupiny galaxií vzdálen 2.2Mly. - - - - +![<]($IMG_DIR/dso/IC0010.jpg) +Osamocená galaxie u hvězdy beta Cas v poli mnoha mlhovin a hvězdokup. Je to člen Místní skupiny galaxií vzdálen 2.2Mly. + + + + diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC24.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC24.md index 4e737bb1a..a346cdb78 100644 --- a/cs/dso/NGC/0-100/NGC24.md +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC24.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.467745 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-14 10:43:57.107002 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0024.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0024.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md index 60461297f..5fc6cea1c 100644 --- a/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC55.md @@ -7,9 +7,9 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.459656 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-02 22:54:29.720004 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0055.jpg) -Spirální galaxie ležící na jižním okraji souhvězdí na rozhraní s Fénixem. Je druhým nejjasnějším členem kupy galaxií v souhvězdí sochaře, která zabírá na obloze skoro 20 stupňů a zahrnuje galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, jakož i NGC 45 a NGC 247 ve Velrybě. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnituda -18,9 odpovídá svítivosti 3 bilionů Sluncí. Její jasnost dosahuje hodnotu 8.1mag, takže nám na její pozorování postačí i malý dalekohled. V našich zeměpisných šířkách vystupuje během podzimních měsíců jen velmi nízko nad jižní horizont a tudíž zůstává pro nás prakticky nepozorovatelná. Abychom ji lépe viděli, musíme vycestovat blíže k rovníku. Galaxii objevil J. Dunlop v roce 1826. Uvažuje se o ní jako o možném členu Místní skupiny galaxií, ale jeji zařazení není jisté. - -Zážitek poskytne v dalekohledech s průměrem objektivu alespoň 300 mm. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0055.jpg) +Spirální galaxie ležící na jižním okraji souhvězdí na rozhraní s Fénixem. Je druhým nejjasnějším členem kupy galaxií v souhvězdí sochaře, která zabírá na obloze skoro 20 stupňů a zahrnuje galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, jakož i NGC 45 a NGC 247 ve Velrybě. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnituda -18,9 odpovídá svítivosti 3 bilionů Sluncí. Její jasnost dosahuje hodnotu 8.1mag, takže nám na její pozorování postačí i malý dalekohled. V našich zeměpisných šířkách vystupuje během podzimních měsíců jen velmi nízko nad jižní horizont a tudíž zůstává pro nás prakticky nepozorovatelná. Abychom ji lépe viděli, musíme vycestovat blíže k rovníku. Galaxii objevil J. Dunlop v roce 1826. Uvažuje se o ní jako o možném členu Místní skupiny galaxií, ale jeji zařazení není jisté. + +Zážitek poskytne v dalekohledech s průměrem objektivu alespoň 300 mm. + Binokulár 8×30, LM 7m+ (Namibie), slabá, ale viditená jako protáhlé zjasnění v poměru 3:1 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC55_300u350.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC55_300u350.md index df23d4757..44254b5a7 100644 --- a/cs/dso/NGC/0-100/NGC55_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC55_300u350.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-10-13 14:47:19.881983 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-02 22:54:29.720157 --- -35 cm Newton, LM 7m+ (severní obloha, 47 severní šířky). světlá protažená jehla v poměru stran 4:1, na délku má přibližně 25', navzdory velmi malé výšce nad obzorem (2°) lze vidět jednotlivé HII oblasti pomocí UHC filtru, impozantní. - +35 cm Newton, LM 7m+ (severní obloha, 47 severní šířky). světlá protažená jehla v poměru stran 4:1, na délku má přibližně 25', navzdory velmi malé výšce nad obzorem (2°) lze vidět jednotlivé HII oblasti pomocí UHC filtru, impozantní. + 36 cm Newton, LM 7m+ (Namibie), velmi velká, vysoce strukturovaná galaxie, délka delší strany přibližně 28', velmi protáhlá s poměrem stran 6:1, nejjasnější část galaxie je posunuta na severozápad, je vidět několik HII oblastí různé velikosti a jasu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md index febcd03e5..c897c961f 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.289864 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 20:14:59.444445 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0108.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0108.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md index e0495de90..557410074 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC108_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.168972 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 20:14:59.444703 --- -283x-404x, 6m5+ +283x-404x, 6m5+ Malá a relativně slabá. Galaxii dominuje jasná centrální oblast, která je obklopena slabou, asi 1' velkým kulatým halem. Od jádra je vidět velmi slabá podlouhlá SV-JZ lišta, která končí poněkud lépe definovanými konci. Samotné konce se zdají být ploché a mohou připomínat spirální ramena. Vnější oblasti nejsou viditelné \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC128.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC128.md index 0088173cb..2152974b0 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC128.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC128.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.331240 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:27:11.579344 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0128.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0128.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC133.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC133.md index 390a32251..e1353377c 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC133.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC133.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.282177 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 20:45:08.703721 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0133.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0133.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC134.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC134.md index 554043012..c1466f6fc 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC134.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC134.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.298040 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-14 10:47:09.674927 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0134.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0134.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC147.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC147.md index 5ab2084b5..0fd524a41 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC147.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC147.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.305712 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-22 22:27:08.172191 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0147.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0147.jpg) Galaxie v jižní části souhvězdí jasnosti 9.5mag, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě (M31). Na tmavé obloze je možné tento objekt pozorovat už v binaru 25 × 100. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC147_300u350.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC147_300u350.md index ca75a8a80..8fffe5ba1 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC147_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC147_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.234728 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-22 22:27:08.172652 --- -Ani 30 cm dalekohled mnoho krásy nepřinese, její centrální část je viditelná jako slabá elipsa s postupným zjasněním ke středu. Oproti nedaleké NGC 185 asi stupeň na východ je mnohem obtížnější pozorovatelná. Je evidentně více prodloužena, ale připomíná spíše fantoma s velmi slabou plošnou jasností. +Ani 30 cm dalekohled mnoho krásy nepřinese, její centrální část je viditelná jako slabá elipsa s postupným zjasněním ke středu. Oproti nedaleké NGC 185 asi stupeň na východ je mnohem obtížnější pozorovatelná. Je evidentně více prodloužena, ale připomíná spíše fantoma s velmi slabou plošnou jasností. diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md index 5dc0e1e3d..2c450e8d1 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.357094 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-24 19:50:23.745017 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0185.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0185.jpg) Průvodce Velké mlhoviny v Andromedě (M31). Na obrázku je jsou vyznačeny kulové hvězdokupy M185. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md index 745ab4366..d86a95192 100644 --- a/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC185_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.163270 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-24 19:50:23.745286 --- -V dalekohledu má oválný tvar s postupným zjasněním ke středu. Stupeň západně si můžeme všimnout ještě slabší galaxii NGC 147, rovněž průvodce M31. +V dalekohledu má oválný tvar s postupným zjasněním ke středu. Stupeň západně si můžeme všimnout ještě slabší galaxii NGC 147, rovněž průvodce M31. diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md index f50085793..3a109a1a5 100644 --- a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.092303 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-12 21:08:57.005344 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1023.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1023.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md index f6e235e52..a080f28ba 100644 --- a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.110227 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 19:06:20.552540 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1042.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1042.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md index 18e60c4c7..eff4ea206 100644 --- a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.086496 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:49:23.791602 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1052.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1052.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md index 6fc81c615..fe633d84f 100644 --- a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.116754 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:50:04.015794 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1055.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1055.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md index 3e814ebf2..6da97d3b5 100644 --- a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.122977 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 19:06:51.044848 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1073.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1073.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md index f0b245a7d..25f890dc0 100644 --- a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.940132 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-16 09:29:47.722886 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1156.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1156.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md index 8b069407a..de6f70921 100644 --- a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md @@ -7,9 +7,9 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.536558 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-12 20:30:42.514435 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1275.jpg) -Silný mimogalaktický rádiový zdroj Perseus A = 3C84. Je buď jednou galaxií vyvrhávající hmotu nebo dvěma galaxiemi v kontaktu. NGC 1275 je nejjasnějším členem galaktické kupy Perseus I (Abell 426), která je zhruba 300 milionů světelných let vzdálená a skoro 10 milionů světelných let v průměru. Abell 426 v blízkosti hvězdy Algol zahrnuje celkově asi 500 galaxií. - -Dominik: Poměrně známá kupa galaxii je spousta s označením Abell 426, též přezdívaná kupa Perseus. Steve Gottlieb, amatérský astronom, rozeznal svým 45cm dalekohledem 58 galaxii této kupy. Píše se, že vytvářejí útvar připomínající hejno ptáků. Astronomové se studiem dynamiky kupy dozvěděli o velkém množství materiálu, který vytváří přitažlivost, ale nevyzařuje světlo, tedy takzvaná tmavá hmota. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1275.jpg) +Silný mimogalaktický rádiový zdroj Perseus A = 3C84. Je buď jednou galaxií vyvrhávající hmotu nebo dvěma galaxiemi v kontaktu. NGC 1275 je nejjasnějším členem galaktické kupy Perseus I (Abell 426), která je zhruba 300 milionů světelných let vzdálená a skoro 10 milionů světelných let v průměru. Abell 426 v blízkosti hvězdy Algol zahrnuje celkově asi 500 galaxií. + +Dominik: Poměrně známá kupa galaxii je spousta s označením Abell 426, též přezdívaná kupa Perseus. Steve Gottlieb, amatérský astronom, rozeznal svým 45cm dalekohledem 58 galaxii této kupy. Píše se, že vytvářejí útvar připomínající hejno ptáků. Astronomové se studiem dynamiky kupy dozvěděli o velkém množství materiálu, který vytváří přitažlivost, ale nevyzařuje světlo, tedy takzvaná tmavá hmota. + V dosahu 250mm dalekohledu jsou zřejmě tyto galaxie: centrální galaxie NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281, NGC 1265, NGC 1294 a NGC 1260. Podle mě se při nejlepších našich podmínkách dají vidět i mírně slabší galaxie. Mně se podařilo pozorovat během dvou nocí galaxie NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281 a NGC 1265. V noci z 9.1 na 10.1.2007 jsem se konečně pokusil tento objekt pozorovat. Zatím jsem se chtěl s touto spoustou jen "seznámit" a pozorovat galaxie hlavně v centru. Připravil jsem si podrobné mapy z CDC, jinak by to bylo těžší najít. Nejprve jsem namířil na přibližnou polohu oproti jasnějším hvězdám jako například Algol a 32 Persea. Pak jsem v hledáčku identifikoval shluk hvězd 8. magnitudy ve tvaru písmene Y. Potom následovala v zorném poli okuláru směrem doprava hvězda 8mag a ještě tím směrem dvě hvězdy 10mag při, kterých se již měly nacházet jasné galaxie kupy Abell 426. Při zvětšení 52x mi hned do oka padl poměrně nápadný, difúzní obláček. Byla to centrální galaxie NGC 1275. Dále se mi odkryla galaxie NGC 1278 s jasností 12.6mag. Za Panoptic jsem si dal ještě barlow 2x a tak vzniklo zvětšení 104x. Možná by se hodilo ještě větší zvětšení, ale pozorování tohoto objektu s 9mm GSO není zrovna ideální ... Galaxie NGC 1275 byla zcela zřetelná, difúzní a s velkým halem. Ještě v hale této galaxie byla hvězda, která ale velmi splývala. Snažil jsem se najít galaxie, které jsou nad NGC 1275 a NGC 1278 a tvoří přibližně rovnoběžník. Trocha výše nad galaxií NGC 1275 se objevila poměrně zřetelná galaxie NGC 1272. Tato galaxie má přibližně 12 magnitud, ale její halo bylo menší než má NGC 1275. Jak jsem se díval periferním viděním, ukazovali se mi nad NGC 1275 vždy různé položené malé skvrnky. Ta více napravo byla jasnější NGC 1272 a jak jsem se později podíval na CDC, ta druhá skvrnka, která byla přímo nahoře nad NGC 1275, byla dost slabá galaxie NGC 1273 s jasností 13.2 magnitud. Ale v tomto pozorování šlo o jeden krátký moment, kdy se oko přizpůsobilo tmě, ale ještě se neunavilo. Dále jsem už při pozorování předchozích galaxii viděl těsně nad NGC 1278 "problikávat" skvrnku. Myslel jsem, že se nad galaxií NGC 1278 nachází galaxie, ale jasnější, která až při bočním pohledu a správném okamžiku byla vidět jako skvrnka. Byla o dost blíž než galaxie NGC 1272 a 1273 i to se mi nezdálo, ale byla tam. Dnes jsem si ověřoval polohy a vážně mě překvapilo, že jsem viděl galaxii NGC 1277 s jasností 13.5 magnitud! Možná bylo dobré, že jsem se o to pokoušel myslíc si, že tam mají být jasnější galaxie a pravidelněji ve tvaru rovnoběžníku. Alespoň vím, že jsem to viděl i když v případě NGC 1277 slabě a jen v krátkých momentech. Pět galaxii je na začátek dobré číslo. Mimochodem jsem si nakonec dal za barlow 2x ještě 9mm GSO a sice byl pohled nepříjemně úzký, galaxie NGC 1275 se ukázala v plné kráse a s mohutným halem a galaxie NGC 1278 také zcela zřetelně. V ten večer byly opravdu dobré podmínky již od začátku astronomického soumraku. Když jsou vynikající podmínky má tato kupa galaxii opravdu půvab! Je to zároveň součást superkupy Perseus-Pisces což mě také fascinuje. Radím se nejprve zaměřit na rovnoběžník NGC 1275, NGC 1272, NGC 1273 a NGC 1278. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u500.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u500.md index 363832c66..dd26d588c 100644 --- a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.416142 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-23 19:42:03.216331 --- -150x: NGC 1275 ukáže nepravidelně jasné jádro umístěné v 2'x1,5' V-Z oválném hale. Slabá hvězda leží 1' severovýchodně od centra. +150x: NGC 1275 ukáže nepravidelně jasné jádro umístěné v 2'x1,5' V-Z oválném hale. Slabá hvězda leží 1' severovýchodně od centra. diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md index 2a51dc09d..d9a275dd9 100644 --- a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.684409 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-11 08:29:27.685884 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1333.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1333.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md index 7db7b3709..4acb6122d 100644 --- a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-11 08:29:27.683776 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-11 08:29:27.686120 --- -Ve lze podél jižního rozhraní pozorovat nápadně jasnou skvrnku, na severu a jihu zase nápadné, nepravidelné bezhvězdné temné prachové mlhoviny Barnard 1 a 2. +Ve lze podél jižního rozhraní pozorovat nápadně jasnou skvrnku, na severu a jihu zase nápadné, nepravidelné bezhvězdné temné prachové mlhoviny Barnard 1 a 2. diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md index e270e9e4e..33d324ec5 100644 --- a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.678543 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 15:14:16.343752 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1342.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1342.jpg) Poměrně jasné, rozlehlé a volné seskupení hvězd. Několik jasnějších členy se nachází směrem k SSV rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md index 402c99172..7d27fdcd5 100644 --- a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.430741 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-23 19:44:56.817921 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1499.jpg) -Slabá mlhovina dlouhá téměř tři stupně, která dostala název pro svůj tvar připomínající obrysy stejnojmenného státu v USA. I přes své slabší plošné jasnosti je však zajímavým cílem pro vizuální pozorování. Pouhým okem je sice vidět pouze pro pár vyvolených (vyžaduje minimálně UHC filtr), ale během těch nejlepších pozorovacích podmínek se jí nejjasnější část může blýsknout už v triedru 10 × 50. Zatímco s UHC filtrem je ještě těžko definovatelná, s H-beta můžete mlhovinu snadno najít už obyčejným zametáním i ze své vlastní zahrady. Ukazuje se jako podlouhlý pás s ostrými hranicemi velikosti tří stupňů, hned na sever od hvězdy ξ Persea, přesně stejný jako je zakreslen ve většině hvězdných map. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1499.jpg) +Slabá mlhovina dlouhá téměř tři stupně, která dostala název pro svůj tvar připomínající obrysy stejnojmenného státu v USA. I přes své slabší plošné jasnosti je však zajímavým cílem pro vizuální pozorování. Pouhým okem je sice vidět pouze pro pár vyvolených (vyžaduje minimálně UHC filtr), ale během těch nejlepších pozorovacích podmínek se jí nejjasnější část může blýsknout už v triedru 10 × 50. Zatímco s UHC filtrem je ještě těžko definovatelná, s H-beta můžete mlhovinu snadno najít už obyčejným zametáním i ze své vlastní zahrady. Ukazuje se jako podlouhlý pás s ostrými hranicemi velikosti tří stupňů, hned na sever od hvězdy ξ Persea, přesně stejný jako je zakreslen ve většině hvězdných map. + diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_200u250.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_200u250.md index b0c038bc7..f2fbe69f3 100644 --- a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-23 19:44:56.810243 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 17:31:10.097389 --- -V dalekohledu s použitím jiného mlhovinový filtru než H-Beta je pouze nepatrným zjasněním oblohy. Mlhovina je velmi velkým, slabým 3 x 1 stupně dlouhým obloukem. S filtrem H-Beta je možné spatřit struktury slabší plošné jasnosti. +V dalekohledu s použitím jiného mlhovinový filtru než H-Beta je pouze nepatrným zjasněním oblohy. Mlhovina je velmi velkým, slabým 3 x 1 stupně dlouhým obloukem. S filtrem H-Beta je možné spatřit struktury slabší plošné jasnosti. diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_300u350.md index 5ddb1a156..2f099c88c 100644 --- a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-23 19:44:56.813635 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 17:31:10.097499 --- -Tato mlhovina je přes H-beta krásně viditelná, její tvar je velmi výrazný a těžko se popisuje, myslím, že když si podíváte na mapě tvar Kalifornie můžete si představit v tomto tvaru mohutný oblak, který je nejjasnější ve svém středu a hlavně na okrajích, které postupně slábnou. +Tato mlhovina je přes H-beta krásně viditelná, její tvar je velmi výrazný a těžko se popisuje, myslím, že když si podíváte na mapě tvar Kalifornie můžete si představit v tomto tvaru mohutný oblak, který je nejjasnější ve svém středu a hlavně na okrajích, které postupně slábnou. diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md index eab2cf40a..e1d576376 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.418746 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 15:33:16.301921 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1513.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1513.jpg) Otevřená hvězdokupa, v malých dalekohledech slabá, bohatá, zhuštěná skvrna (8.4mag) slabých hvězd připomínajících trochu číslo "9". Leží jihozápadně od 45" široké dvojhvězdy sestávající ze složek jasnosti 10mag a 11.5mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513_300u350.md index d16c610b6..777bdf8e9 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.254267 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 15:33:16.302146 --- -V dalekohledu je poměrně slabou, ale bohatou koncentrací 60 hvězd, tvarem připomínající pokryvenú činku. Jižní skupina je bohatší a obsahuje nepravidelný kruh na jihovýchodním rozhraní. +V dalekohledu je poměrně slabou, ale bohatou koncentrací 60 hvězd, tvarem připomínající pokryvenú činku. Jižní skupina je bohatší a obsahuje nepravidelný kruh na jihovýchodním rozhraní. diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md index c8f73349f..c629c15ba 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.401027 updated_by: vic@vic.cz updated_date: 2020-10-07 14:25:21.966290 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg) -Jasná planetární mlhovina s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9.4mag). - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg) +Jasná planetární mlhovina s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9.4mag). + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md index 4ea6373d0..f7329eb83 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_300u350.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.265560 updated_by: vic@vic.cz updated_date: 2020-10-07 14:25:21.966400 --- -V dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. V planetárce můžeme zpozorovat i blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého seeingu se může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13mag. - +V dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. V planetárce můžeme zpozorovat i blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého seeingu se může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13mag. + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md index 2db10b282..1dbd54ae9 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.248262 updated_by: vic@vic.cz updated_date: 2020-10-07 14:25:21.966458 --- -260x, [OIII] filtr, 6m7 +260x, [OIII] filtr, 6m7 I bez filtru je PN slabý velký kruhový třpyt kolem jasné centrální hvězdy. Slabá, nepolapitelná struktura při velkém zvětšení a s [OIII] filtrem. Nápadná západní strana se jeví jako uzel připojený k centrální hvězdě. Východní strana je poněkud oddělena od centrální hvězdy spojením na severozápadě a jihozápadě. PN je otevřená na sever a na jih. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md index e41f8d0e0..2866a7889 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.429653 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 15:12:09.269662 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1528.jpg) -Otevřená hvězdokupa, v malém dalekohledu poměrně jasná, velká a bohatá, mírně koncentrovaná spousta směrem do centra - tvoří ji 40 členů, z nichž nejjasnější dosahuje 8.75mag. Poměrně široká, relativně bezhvězdná linie SZ-JV se táhne napříč kupou. Několik hvězdných obloukových řetězců se šíří v různých směrech ven z hlavní kupy. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1528.jpg) +Otevřená hvězdokupa, v malém dalekohledu poměrně jasná, velká a bohatá, mírně koncentrovaná spousta směrem do centra - tvoří ji 40 členů, z nichž nejjasnější dosahuje 8.75mag. Poměrně široká, relativně bezhvězdná linie SZ-JV se táhne napříč kupou. Několik hvězdných obloukových řetězců se šíří v různých směrech ven z hlavní kupy. + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1560_100u150.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1560_100u150.md index 27b5c7dbf..55686d476 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1560_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1560_100u150.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-12-05 00:33:29.912088 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-05 00:33:29.918510 --- -10 cm Newton, 44×, LM 6m5+, s 10 cm dalekohledem jde o těžko viditelný objekt. V přímém porovnání vypadá galaxie nGC 891 jednodušší. NGC 1560 lze vidět jako podlouhlé zjasnění v poměru 1:4 ve směru severovýchod-jihozápad o délce asi 5'. Nejlépe viditelná při zv. 44×. Na severovýchodním okraji se nachází nápadná hvězda 12 mag. +10 cm Newton, 44×, LM 6m5+, s 10 cm dalekohledem jde o těžko viditelný objekt. V přímém porovnání vypadá galaxie nGC 891 jednodušší. NGC 1560 lze vidět jako podlouhlé zjasnění v poměru 1:4 ve směru severovýchod-jihozápad o délce asi 5'. Nejlépe viditelná při zv. 44×. Na severovýchodním okraji se nachází nápadná hvězda 12 mag. diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md index c99a8f8d0..15ded112a 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.442383 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-05 00:25:56.885816 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1569.jpg) Možný, ale nejistý člen Místní skupiny galaxií. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1569.jpg) Možný, ale nejistý člen Místní skupiny galaxií. diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u500.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u500.md index 83352f7d7..943af05aa 100644 --- a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.259708 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-05 00:25:56.886211 --- -150x: Tato galaxie je poměrně jasná, malá a prodloužená 2,5'x1' VJV-ZSZ. Halo ve tvaru čočky má zúžené konce. Jádro je oválného tvaru. Hvězda 12mag se dotýká hala na VJV rozhraní. - +150x: Tato galaxie je poměrně jasná, malá a prodloužená 2,5'x1' VJV-ZSZ. Halo ve tvaru čočky má zúžené konce. Jádro je oválného tvaru. Hvězda 12mag se dotýká hala na VJV rozhraní. + 40 cm Newton, 488×, LM 6m5+, jasná galaxie o velikosti přibližně 3×1', protáhlá ve směru JV-SZ. Při velkém zvětšení se SZ oblast galaxie jeví jasnější a mírně zakřivená směrem k severu. Ve směru na JV galaxie slábne, ale má malou světlejší oblast. Ve středu galaxie lze vidět dvě velmi slabé světlé skvrny, které představují dvě hvězdokupy, obě oblasti jsou přibližně podobně jasné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md index b1722e21c..96904deae 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.366477 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-25 21:03:22.654244 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC1613.jpg) -Člen Místní skupiny galaxií, trpasličí nepravidelný systém, podobný ale mnohem menší a méně svítivý než Magellanovy oblaky. Objevené cefeidy v IC 1613 naznačují, že leží ve vzdálenosti 2,8 milionu světelných let. Proto se předpokládá, že dosahuje svítivost 130 milionů Sluncí a skutečný průměr překračuje 16 000 ly. - -I když by se při jasnosti 9.2mag mohlo zdát, že je to snadno přístupný objekt, není tomu tak. Plošná jasnost je velmi nízká a šanci objevit tuto galaxii máme až ve větším dalekohledu pod průzračnou oblohou. IC 1613 je velmi slabá, nepravidelná mlha pokrývající plochu 20'. Bočním pohledem můžeme v galaxii spatřit dvě skvrny. Severovýchodní je zřetelnější, jihozápadní je větší a více difúznější. +![<]($IMG_DIR/dso/IC1613.jpg) +Člen Místní skupiny galaxií, trpasličí nepravidelný systém, podobný ale mnohem menší a méně svítivý než Magellanovy oblaky. Objevené cefeidy v IC 1613 naznačují, že leží ve vzdálenosti 2,8 milionu světelných let. Proto se předpokládá, že dosahuje svítivost 130 milionů Sluncí a skutečný průměr překračuje 16 000 ly. + +I když by se při jasnosti 9.2mag mohlo zdát, že je to snadno přístupný objekt, není tomu tak. Plošná jasnost je velmi nízká a šanci objevit tuto galaxii máme až ve větším dalekohledu pod průzračnou oblohou. IC 1613 je velmi slabá, nepravidelná mlha pokrývající plochu 20'. Bočním pohledem můžeme v galaxii spatřit dvě skvrny. Severovýchodní je zřetelnější, jihozápadní je větší a více difúznější. diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613_100u150.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613_100u150.md index 39a3a4abf..ffdbbe8fa 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613_100u150.md @@ -6,7 +6,7 @@ created_date: 2020-11-25 21:02:33.877947 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-25 21:03:54.091788 --- -10 cm Newton, 27×, LM 6m5+, při dobré průzračnosti a podmínkách v podhůří Alp (1300 m) jde o relativně bezproblémový i když slabý objekt, bočním viděním velikost asi 8'. - - +10 cm Newton, 27×, LM 6m5+, při dobré průzračnosti a podmínkách v podhůří Alp (1300 m) jde o relativně bezproblémový i když slabý objekt, bočním viděním velikost asi 8'. + + Binokulár 20×125, LM 6m0+, slabé zjasnění o velikosti 3' v severovýchodní části objektu \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md index 58d260aea..7ffc192a9 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.394341 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 17:37:41.936552 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1624.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1624.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md index 1a583bee0..2a29bf224 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.387423 updated_by: vic@vic.cz updated_date: 2020-10-07 14:24:09.494037 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1647.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1647.jpg) Otevřená hvězdokupa mezi Aldebaran a β Tauri. Jelikož dosahuje jasnost 6.4mag a zabírá poměrně velkou plochu, je vidět i malým dalekohledem jako mlhavá skvrna. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md index dae3bcda0..4f9016add 100644 --- a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-07 14:24:09.487006 updated_by: vic@vic.cz updated_date: 2020-10-07 14:24:09.494206 --- -V dalekohledu je uvolněnou, nepravidelně roztroušenou skupinkou 50 hvězd na ploše 45'. Zahrnuje tucet hvězd 9,5-10mag, ale většina členů je jasnosti 11-12mag. Členové tvoří široké páry a trojice. Největší koncentrací je V-Z pás táhnoucí se centrem kupy, který je od okrajových shluků oddělen relativně na hvězdy chudými mezerami. Hned severně od centra kupy je 30 "široký pár hvězd deváté magnitudy. Kopu bychom mohli snadno poznat pomocí dvou jasných krajních hvězd: za severním rozhraním leží hvězda 7.5mag a při jižním rozhraní se nachází žlutá hvězda 6mag. NGC 1647 obsahuje přibližně 200 hvězd, všechny jsou však pozorovatelné až větším dalekohledem. +V dalekohledu je uvolněnou, nepravidelně roztroušenou skupinkou 50 hvězd na ploše 45'. Zahrnuje tucet hvězd 9,5-10mag, ale většina členů je jasnosti 11-12mag. Členové tvoří široké páry a trojice. Největší koncentrací je V-Z pás táhnoucí se centrem kupy, který je od okrajových shluků oddělen relativně na hvězdy chudými mezerami. Hned severně od centra kupy je 30 "široký pár hvězd deváté magnitudy. Kopu bychom mohli snadno poznat pomocí dvou jasných krajních hvězd: za severním rozhraním leží hvězda 7.5mag a při jižním rozhraní se nachází žlutá hvězda 6mag. NGC 1647 obsahuje přibližně 200 hvězd, všechny jsou však pozorovatelné až větším dalekohledem. diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md index 8fe0561d6..acbe4e1ea 100644 --- a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.612533 updated_by: vic@vic.cz updated_date: 2020-10-07 14:26:01.244726 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1746.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1746.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md index 3dfc39320..413c7e61e 100644 --- a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.746311 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:20:27.066656 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1817.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1817.jpg) Slabší otevřená hvězdokupa (7.7mag), při malých zvětšeních pozorována ve stejném zorném poli jako NGC 1807. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817_300u350.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817_300u350.md index 4b046b7b1..ab0830c0c 100644 --- a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-13 14:20:27.063413 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:20:27.066871 --- - V dalekohledu se NGC 1817 přemění na volnou spršku 75 hvězd. Jasnější členové, hvězdy 9.5-10mag leží v nápadném hvězdném řetězci. V západním poli jakoby nebylo hvězd, naopak východně se to jimi jen hemží. S nedalekou otevřenou hvězdokupou NGC 1807 může trochu připomínat dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseovi. + V dalekohledu se NGC 1817 přemění na volnou spršku 75 hvězd. Jasnější členové, hvězdy 9.5-10mag leží v nápadném hvězdném řetězci. V západním poli jakoby nebylo hvězd, naopak východně se to jimi jen hemží. S nedalekou otevřenou hvězdokupou NGC 1807 může trochu připomínat dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseovi. diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md index ea143d65a..1d59a8ed3 100644 --- a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.785758 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:32:04.160990 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1832.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1832.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md index eac7290a5..cc42606f7 100644 --- a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.778803 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 12:44:10.923167 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1857.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1857.jpg) Otevřená hvězdokupa tvořena 45 hvězdami (nejjasnější 7.38mag), která je při své 7mag viditelná i v menších amatérských dalekohledech. Pěkná je však až v 200 mm dalekohledu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_200u250.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_200u250.md index 859a91ff0..e3a5e05c7 100644 --- a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.160286 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 12:44:10.923365 --- -Rozeznáme tři tucty hvězd, které jsou poměrně dobře koncentrované. Nápadné jsou hlavně dvě hvězdy 7-8mag, dvě 9mag, další členové dosahují jasnost mezi 10-14mag. Celé pole je extrémně bohaté, většina nejjasnějších hvězd leží jižně od kupy. Tmavé bezhvězdné mezery jsou viditelné na jihu, východě a západě kupy. - +Rozeznáme tři tucty hvězd, které jsou poměrně dobře koncentrované. Nápadné jsou hlavně dvě hvězdy 7-8mag, dvě 9mag, další členové dosahují jasnost mezi 10-14mag. Celé pole je extrémně bohaté, většina nejjasnějších hvězd leží jižně od kupy. Tmavé bezhvězdné mezery jsou viditelné na jihu, východě a západě kupy. + diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md index 63d41626a..ba4c3100b 100644 --- a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.730235 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 12:39:17.768028 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1893.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1893.jpg) Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 7.5mag, tvořená 60 hvězdami, z nichž nejjasnější dosahuje 9.31mag. Je pozorována uvnitř trojúhelníku, který tvoří hvězdy 8mag. Hvězdokupa je umístěna ve velmi bohatém hvězdném poli a je ponořena v emisní mlhovině **IC 410**, která je bez mlhovinového filtru velmi těžko pozorovatelná - zjevuje se slabá, velká a velmi mlhavá. Použítím O-III filtru se ukáže ve tvaru působivého písmene "C", které zabírá zhruba půl stupně. Mlhovina je výraznější na SZ rozhraní kupy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_400u500.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_400u500.md index aca834b08..525630c34 100644 --- a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.146255 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-04 12:39:17.768363 --- -V dalekohledu můžeme pozorovat většinu členů hvězdokupy NGC 1893 - 50 v rozmezí 9-13mag. Největší koncentrace je pozorována v severní části ve tvaru jakéhosi "diamantu", se dvěma rozšířeními na severu a východě, probíhajícími další tři tucty hvězd. +V dalekohledu můžeme pozorovat většinu členů hvězdokupy NGC 1893 - 50 v rozmezí 9-13mag. Největší koncentrace je pozorována v severní části ve tvaru jakéhosi "diamantu", se dvěma rozšířeními na severu a východě, probíhajícími další tři tucty hvězd. diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md index 8830a5ad8..a40b27509 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.696724 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:40:58.998047 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1961.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1961.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u500.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u500.md index 27d98fc39..9a84786b9 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.638380 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:40:58.998303 --- -150x: Tato galaxie se objevuje poměrně jasná ve velkých dalekohledech. Její poměrně velké halo je prodloužené 3,5'x1,5' V-Z a nepatrně se zjasňuje směrem k malému jádru. 30 "na jihovýchod od jádra se nachází hvězda 13mag a náznak tmavé skvrny mezi ní a jádrem. - +150x: Tato galaxie se objevuje poměrně jasná ve velkých dalekohledech. Její poměrně velké halo je prodloužené 3,5'x1,5' V-Z a nepatrně se zjasňuje směrem k malému jádru. 30 "na jihovýchod od jádra se nachází hvězda 13mag a náznak tmavé skvrny mezi ní a jádrem. + Dominik: Přes můj 250mm dalekohled je dobře viditelná, mírně jasná a středně velká, nemá výrazné jádro a má elipsovitý tvar. Celý disk galaxie je nerovnoměrně jasný a dobře se dají vidět ztmavení a zjasnění - její spirální ramena, které však nejsou pravidelné - je to nepravidelná spirální galaxie a jedna z největších známých spirálových galaxii ve vesmíru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md index 54a83f071..7bf7337e1 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.678027 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:31:08.625472 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1964.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1964.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md index 091ee4355..d6c9f2e45 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.702747 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:19:42.317216 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC1981.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1981.jpg) Tato velká rozoptýlená otevřená hvězdokupa viditelná triedru se nachází asi jeden stupeň severně od M42, přičemž mezi nimi leží ještě komplex NGC 1973-75-77. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981_300u350.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981_300u350.md index 78fe3af72..453c8fd4c 100644 --- a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-13 09:19:42.024092 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:19:42.317526 --- -Ve větším dalekohledu je jasnou, velmi uvolněnou spoustou hvězd, přidá se 10 dalších hvězd. Všimněte si v západní části písmeno "Y" tvořené čtyřmi hvězdami 7-9mag. +Ve větším dalekohledu je jasnou, velmi uvolněnou spoustou hvězd, přidá se 10 dalších hvězd. Všimněte si v západní části písmeno "Y" tvořené čtyřmi hvězdami 7-9mag. diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC210.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC210.md index fefbc2793..00acaf83e 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC210.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC210.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.428476 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 16:27:15.147630 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0210.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0210.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC210_600u800.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC210_600u800.md index 4dabdfaac..210bc8d1c 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC210_600u800.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC210_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.049181 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 16:27:15.148050 --- -293x, 6m5 +293x, 6m5 Jasná 2:3 N-S podlouhlá příčka s jasnou oblastí jádra. Vnější hranice velmi slabé, nelze vysledovat celá tenká spirálová ramena. Jasnější oblasti jsou ale snadno uchopitelné, vyráží přímo z příčky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md index a9392b405..bfe3f5e34 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.423156 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:44:23.449015 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253.jpg) -Jasná podlouhlá spirální galaxie ležící na severním okraji souhvězdí nedaleko α Scl, na rozhraní s Velrybou, objevená v roce 1783 C. Herschelovou při hledání nových komet. Je jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií (7.6mag) a největším a nejjasnějším členem kupy galaxií v Sochaři. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let. Je k nám natočena zboku, už v triedru ji můžeme vidět jako tenký podlouhlý rozmazaný pás velikosti půl stupně. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychází, takže pro lepší pohled třeba za ní vyrazit do jižnějších šířek. V minulosti v ní byla zaznamenána supernova SN1940E jasnosti 14mag. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253.jpg) +Jasná podlouhlá spirální galaxie ležící na severním okraji souhvězdí nedaleko α Scl, na rozhraní s Velrybou, objevená v roce 1783 C. Herschelovou při hledání nových komet. Je jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií (7.6mag) a největším a nejjasnějším členem kupy galaxií v Sochaři. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let. Je k nám natočena zboku, už v triedru ji můžeme vidět jako tenký podlouhlý rozmazaný pás velikosti půl stupně. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychází, takže pro lepší pohled třeba za ní vyrazit do jižnějších šířek. V minulosti v ní byla zaznamenána supernova SN1940E jasnosti 14mag. + Ladin: před první návštěvou Edelweissspitze jsem NGC 253 dobře znal z pozorování z Krkonoš za podzimních inverzí. Nicméně těch pár stupňú na jih a daleko tmavší obloha pro mě připravily naprostý šok: *... trochu zklamaný sjíždím k jihu nad horizont, kde narážím na zlatý hřeb večera, galaxii v Sochaři NGC253. Jdu do kolen, otírám slzy a několik minut z okuláru žeru, chlemstám a olizuju každý foton, každý detail téhle krasavice. Naprosto opojen vesmírnou nádherou, ztrácím veškeré společenské zábrany, padám na matraci a hlasitě chrochtám blahem…* \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md index 9e0475211..940054226 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.995936 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:44:23.449227 --- -Nádherná galaxie. Dlouhé halo má skvrnitou strukturu, jádro je dobře zhuštěné a prodloužené, ale jen o něco jasnější. JJZ od centra jsou pozorovány dvě hvězdy 9. magnitudy a podél východní strany leží zase přímka 4 slabých hvězd. +Nádherná galaxie. Dlouhé halo má skvrnitou strukturu, jádro je dobře zhuštěné a prodloužené, ale jen o něco jasnější. JJZ od centra jsou pozorovány dvě hvězdy 9. magnitudy a podél východní strany leží zase přímka 4 slabých hvězd. diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md index f586114c1..82a534cec 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC253_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.042726 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:44:23.449350 --- -150x: úžasná galaxie ve velkých dalekohledech! Její ohromný obal je prodloužený a postupně houstne k velmi rozšířenému jádru. Tmavý prachový pás je viditelný severozápadně od jádra a přinejmenším tucet hvězd je ponořených v hale. - +150x: úžasná galaxie ve velkých dalekohledech! Její ohromný obal je prodloužený a postupně houstne k velmi rozšířenému jádru. Tmavý prachový pás je viditelný severozápadně od jádra a přinejmenším tucet hvězd je ponořených v hale. + diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC288.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC288.md index 819373e10..9c696e479 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC288.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC288.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.404435 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:52:38.972047 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0288.jpg) -Jedna z méně zhuštěných kulových hvězdokup (8.1mag), s uvolněným okrajem a dobře rozlišitelný jádrem, pozorovaná triedru 1,5 stupně na jihovýchod od NGC 253. Leží ve vzdálenosti 29 000 světelných let. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0288.jpg) +Jedna z méně zhuštěných kulových hvězdokup (8.1mag), s uvolněným okrajem a dobře rozlišitelný jádrem, pozorovaná triedru 1,5 stupně na jihovýchod od NGC 253. Leží ve vzdálenosti 29 000 světelných let. diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC288_300u350.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC288_300u350.md index 22b4b4323..3355b824e 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC288_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC288_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-13 14:52:38.968672 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:52:38.972173 --- -V dalekohledu je částečně uzavřeným půlkruhem hvězd otevřeným na jihozápadní straně. Velké, husté a drsné jádro, ve kterém napočítáme asi 40 hvězd, je umístěno uvnitř uvolněných méně zhuštěných nepravidelných okrajů. Okolní členové kupy se rozprostírají ještě dále na jih a jihozápad. +V dalekohledu je částečně uzavřeným půlkruhem hvězd otevřeným na jihozápadní straně. Velké, husté a drsné jádro, ve kterém napočítáme asi 40 hvězd, je umístěno uvnitř uvolněných méně zhuštěných nepravidelných okrajů. Okolní členové kupy se rozprostírají ještě dále na jih a jihozápad. diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC289.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC289.md index d2280ccbf..3a6f1fbef 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC289.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC289.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.412252 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-14 10:45:21.214373 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0289.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0289.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC292.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC292.md index e61e8405c..5936ebdde 100644 --- a/cs/dso/NGC/200-300/NGC292.md +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC292.md @@ -7,11 +7,11 @@ created_date: 2020-11-23 18:07:14.298855 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-12-03 14:42:01.292420 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0292.jpg) -Člen Místní skupiny galaxií ležící na jihovýchodním okraji souhvězdí, vzdálený 21 stupňů na západ od Velkého Magellanova mraku. Ve srovnání s ním má na obloze asi poloviční velikost, přesto je během dobré noci snadno viditelný i pouhým okem jako oddělený kousek Mléčné cesty o průměru asi 3 a půl stupně, navíc s jasnou kulovou hvězdokupou 47 tucanae po boku. Postupně se zjasňuje k nepatrně jasnějšímu centru, jehož nejvyšší plošná jasnost je o magnitudu slabší než příčka LMC. Pouhým okem v něm už nic zajímavého neuvidíme, avšak triedry má SMC mírně nepravidelný tvar, s hlavní osou velikosti jedné třetiny spojnice hvězd β Malého vodního hada a κ Tucanae. V jeho severní části upoutá kulová hvězdokupa NGC 362 celkové jasnosti 6,6m (ve skutečnosti leží v naší Galaxii ve vzdálenosti 29 000 světelných let) a v centru jasná mlhovina NGC 346 srovnatelná s Trifid, navíc ozdobena řadou jiskřících hvězd. - -SMC od nás dělí 210 000 světelných let, jeho skutečný rozměr dosahuje 30 000 světelných let a absolutní magnituda -16,2. Ve struktuře mraku se ukazuje jasná podlouhlá oblast, ze které vybíhá směrem k LMC slabší výběžek. Ten by mohl být jeho jediným, slabě vyvinutým spirálovým ramenem. V infračerveném světle má mrak bezštruktúrny, elipsoidní tvar, jaký je charakteristický pro trpasličí eliptické galaxie. I v jeho složení převládají objekty hvězdné populace I, ne však v takovém bohatém zastoupení a s takovou vysokou svítivostí jako v LMC. Mezihvězdného vodíku je však v SMC mnohem více, až 32%. - -To, že rozměry tohoto mraku jsou velmi malé v poměru k jeho vzdálenosti a že vzdálenosti jeho jednotlivých hvězd od nás lze považovat za stejné, sehrál SMC v minulosti zásadní roli při určování svítivosti různých typů hvězd: pozorovaný rozdíl zdánlivých jasností jeho hvězd je současně rozdílem jejich absolutních jasností. Na základě pozorování delta cefeidy v SMC objevila v roce 1912 Henrieta Leavittová velmi důležitý vztah mezi periodou delta cefeidy a jejich absolutní jasností, tzv. vztah perioda-svítivost. Cefeidy se tak vzápětí staly důležitým měřítkem vesmírných vzdáleností. Magellanovy oblaky jsou k nám 10krát blíže než Velká mlhovina v Andromedě a jejich výzkum je významný zejména z hlediska poznání jednotlivých soustav. Jejich jednotlivé objekty lze zkoumat do takových podrobností jako objekty Galaxie, navíc tyto mraky jsou od nás přiměřeně vzdáleny, takže je na rozdíl od naší Galaxie lze pozorovat celé. Například pomocí 4-metrového dalekohledu na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile lze magellanovy oblaky zkoumat tak podrobně, jak by se dala zkoumat Velká mlhovina v Andromedě až 40-metrovým dalekohledem. - -Vzdálenost mezi LMC a SMC je přibližně 70 000 tisíc světelných let. Magellanovy oblaky tvoří těsnou dvojici galaxií, která je ve vzájemné interakci. Obě jsou satelity naší Galaxie a tvoří s ní trojitou skupinu galaxií. Je pravděpodobné, že mraky obíhají kolem společného těžiště a spolu i kolem naší Galaxie. Tato trojice je podle některých teorií jádrem hypergalaxie, obklopeným větším počtem blízkých trpasličích eliptických galaxií. Z rádiových zdrojů vyplývá, že oba mraky mají společný obal neutrálního vodíku. Fotometrie Mléčné cesty současně naznačuje, že mraky jsou spojeny i s naší Galaxií "mostem" sestávajícím z vodíku a hvězd. Tento náznak v roce 1973 podepřeli rádiové pozorování neutrálního vodíku, kterým se dokázala existence tzv. Magellanova proudu směřujícího z Magellanových mraků k naší Galaxii v důsledku jejího gravitace. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0292.jpg) +Člen Místní skupiny galaxií ležící na jihovýchodním okraji souhvězdí, vzdálený 21 stupňů na západ od Velkého Magellanova mraku. Ve srovnání s ním má na obloze asi poloviční velikost, přesto je během dobré noci snadno viditelný i pouhým okem jako oddělený kousek Mléčné cesty o průměru asi 3 a půl stupně, navíc s jasnou kulovou hvězdokupou 47 tucanae po boku. Postupně se zjasňuje k nepatrně jasnějšímu centru, jehož nejvyšší plošná jasnost je o magnitudu slabší než příčka LMC. Pouhým okem v něm už nic zajímavého neuvidíme, avšak triedry má SMC mírně nepravidelný tvar, s hlavní osou velikosti jedné třetiny spojnice hvězd β Malého vodního hada a κ Tucanae. V jeho severní části upoutá kulová hvězdokupa NGC 362 celkové jasnosti 6,6m (ve skutečnosti leží v naší Galaxii ve vzdálenosti 29 000 světelných let) a v centru jasná mlhovina NGC 346 srovnatelná s Trifid, navíc ozdobena řadou jiskřících hvězd. + +SMC od nás dělí 210 000 světelných let, jeho skutečný rozměr dosahuje 30 000 světelných let a absolutní magnituda -16,2. Ve struktuře mraku se ukazuje jasná podlouhlá oblast, ze které vybíhá směrem k LMC slabší výběžek. Ten by mohl být jeho jediným, slabě vyvinutým spirálovým ramenem. V infračerveném světle má mrak bezštruktúrny, elipsoidní tvar, jaký je charakteristický pro trpasličí eliptické galaxie. I v jeho složení převládají objekty hvězdné populace I, ne však v takovém bohatém zastoupení a s takovou vysokou svítivostí jako v LMC. Mezihvězdného vodíku je však v SMC mnohem více, až 32%. + +To, že rozměry tohoto mraku jsou velmi malé v poměru k jeho vzdálenosti a že vzdálenosti jeho jednotlivých hvězd od nás lze považovat za stejné, sehrál SMC v minulosti zásadní roli při určování svítivosti různých typů hvězd: pozorovaný rozdíl zdánlivých jasností jeho hvězd je současně rozdílem jejich absolutních jasností. Na základě pozorování delta cefeidy v SMC objevila v roce 1912 Henrieta Leavittová velmi důležitý vztah mezi periodou delta cefeidy a jejich absolutní jasností, tzv. vztah perioda-svítivost. Cefeidy se tak vzápětí staly důležitým měřítkem vesmírných vzdáleností. Magellanovy oblaky jsou k nám 10krát blíže než Velká mlhovina v Andromedě a jejich výzkum je významný zejména z hlediska poznání jednotlivých soustav. Jejich jednotlivé objekty lze zkoumat do takových podrobností jako objekty Galaxie, navíc tyto mraky jsou od nás přiměřeně vzdáleny, takže je na rozdíl od naší Galaxie lze pozorovat celé. Například pomocí 4-metrového dalekohledu na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile lze magellanovy oblaky zkoumat tak podrobně, jak by se dala zkoumat Velká mlhovina v Andromedě až 40-metrovým dalekohledem. + +Vzdálenost mezi LMC a SMC je přibližně 70 000 tisíc světelných let. Magellanovy oblaky tvoří těsnou dvojici galaxií, která je ve vzájemné interakci. Obě jsou satelity naší Galaxie a tvoří s ní trojitou skupinu galaxií. Je pravděpodobné, že mraky obíhají kolem společného těžiště a spolu i kolem naší Galaxie. Tato trojice je podle některých teorií jádrem hypergalaxie, obklopeným větším počtem blízkých trpasličích eliptických galaxií. Z rádiových zdrojů vyplývá, že oba mraky mají společný obal neutrálního vodíku. Fotometrie Mléčné cesty současně naznačuje, že mraky jsou spojeny i s naší Galaxií "mostem" sestávajícím z vodíku a hvězd. Tento náznak v roce 1973 podepřeli rádiové pozorování neutrálního vodíku, kterým se dokázala existence tzv. Magellanova proudu směřujícího z Magellanových mraků k naší Galaxii v důsledku jejího gravitace. diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md index 7bba3a698..2f3eb37dd 100644 --- a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.664456 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-11 08:32:06.765046 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2024.jpg) -Emisní mlhovina ležící hned východně od hvězdy alnitak, která vážně překáží při pozorování. Přesto NGC 2024 může být viditelná už v triedru 10 × 50 jako nesouměrnost směrem na severovýchod v záři kolem hvězdy. Z barevných fotografií známý tmavý pás protínající celou mlhovinu můžeme spatřit během vynikajících podmínek již 150 mm dalekohledem s použitím alespoň 70x zvětšení. Nezapomeňte ale alnitak odstranit ze zorného pole! V přiměřeně větších dalekohledech vybavených i filtrem O-III, NGC 2024 zabírá plochu půl stupně s jemnými pruhy oddělenými širokým S-J tmavým pásem. Celkovým tvarem mlhovina připomíná javorový list a má tři nápadně jasné oblasti. Východní část je největší: blízko jejího jižního konce do ní odbočuje z hlavního tmavého pruhu další, ale menší tmavý pruh. Západní část, nejbližší k hvězdě alnitak, je od ostatních dvou prakticky oddělena S-J tmavým pruhem. Severní část je jemně připojena k ostatním dvěma částem úponky slabé mlhoviny. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2024.jpg) +Emisní mlhovina ležící hned východně od hvězdy alnitak, která vážně překáží při pozorování. Přesto NGC 2024 může být viditelná už v triedru 10 × 50 jako nesouměrnost směrem na severovýchod v záři kolem hvězdy. Z barevných fotografií známý tmavý pás protínající celou mlhovinu můžeme spatřit během vynikajících podmínek již 150 mm dalekohledem s použitím alespoň 70x zvětšení. Nezapomeňte ale alnitak odstranit ze zorného pole! V přiměřeně větších dalekohledech vybavených i filtrem O-III, NGC 2024 zabírá plochu půl stupně s jemnými pruhy oddělenými širokým S-J tmavým pásem. Celkovým tvarem mlhovina připomíná javorový list a má tři nápadně jasné oblasti. Východní část je největší: blízko jejího jižního konce do ní odbočuje z hlavního tmavého pruhu další, ale menší tmavý pruh. Západní část, nejbližší k hvězdě alnitak, je od ostatních dvou prakticky oddělena S-J tmavým pruhem. Severní část je jemně připojena k ostatním dvěma částem úponky slabé mlhoviny. + diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md index cd6e591d2..3eac2090f 100644 --- a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-11 08:32:06.755055 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-11 08:32:26.204561 --- -6.2m+ +6.2m+ Mlhovina byla velmi nápadná přestože byl ve stejném zorném poli i Alnitak. Temné dělení které ji rozděluje na dvě části se dalo držet nepřetržitě bočním pohledem stejně tak, jako mlhovina kolem. Mlhovina má přibližně tvar jako obvod čtverce s otevřenou jednou stranou. Dalších dělení jsem si v tomto letmém pohledu nevšiml, ale se jednalo o pozorované ostré ohraničení mlhoviny za kterým jsem již nedetekoval že mlhovina pokračuje. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u500.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u500.md index 828f77749..dff46f573 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.126942 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:13:12.569841 --- -845x, bez filtru,6m5 +845x, bez filtru,6m5 Ve zvětšení 100x se jeví jako jasně tyrkysový, ale malý disk. Při tomto zvětšení se zdá, že v mlhovině je i centrální hvězda, což se však při vyšších zvětšeních ukazuje jako iluze! Při zvětšení 845x je vidět extrémně jasný, silně eliptický prsten (2:1) s ostrými okraji uvnitř i vně, který je, zdá se, obklopen těsně přiléhajícím a slabým halo. Mírné zvýšení jasu prstence na severozápadě není nijak zvlášť patrné, ale lze ho jasně vidět. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md index 4759d760b..e07110cc3 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.541620 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-15 17:04:55.876238 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-292.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-292.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md index 7ac114d28..97eed6aee 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.481569 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:23:10.238023 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2112.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2112.jpg) Otevřená hvězdokupa obsahující asi 90 slabších hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112_300u350.md index 8d5b79a55..9d1288812 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-13 09:23:09.986312 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:23:10.238331 --- -Ačkoliv dosahuje jasnost 8.4mag je v dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm poměrně slabá a mírně zhuštěná. Hned na jihovýchodě se nachází jedna hvězda 10. magnitudy, která však s hvězdokupou pravděpodobně nemá nic společného. Při malých zvětšeních pouze deset hvězd 12mag vyčnívá oproti bohaté mlze. +Ačkoliv dosahuje jasnost 8.4mag je v dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm poměrně slabá a mírně zhuštěná. Hned na jihovýchodě se nachází jedna hvězda 10. magnitudy, která však s hvězdokupou pravděpodobně nemá nic společného. Při malých zvětšeních pouze deset hvězd 12mag vyčnívá oproti bohaté mlze. diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md index db7cd6a05..1cb368e8f 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.509601 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 15:10:52.708965 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2129.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2129.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129_100u150.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129_100u150.md index 271300302..92d0f49a8 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129_100u150.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 15:10:52.323145 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 15:10:52.709232 --- -V dalekohledu nad 150 mm a při 100x zvětšení se zobrazí poměrně jasná, kompaktní, malá hromádka. Tvoří ji pět hvězd 10-11mag, deset 12mag a pár tuctů slabších, které jsou koncentrované kolem dvou nejjasnějších členů. kupa je rozdělena do dvou nepravidelných hvězdných řetězců. +V dalekohledu nad 150 mm a při 100x zvětšení se zobrazí poměrně jasná, kompaktní, malá hromádka. Tvoří ji pět hvězd 10-11mag, deset 12mag a pár tuctů slabších, které jsou koncentrované kolem dvou nejjasnějších členů. kupa je rozdělena do dvou nepravidelných hvězdných řetězců. diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md index 2f1e4bf00..f02c2dcb0 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.535401 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:32:49.157399 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2139.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2139.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md index ff42377e8..91f256029 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.463072 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:37:10.195562 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2146.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2146.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u500.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u500.md index 8373e7d0d..e21c47cf7 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.215195 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:37:10.195719 --- -150x: Tato poměrně jasná galaxie je prodloužená 5,5'x2' VJV-ZSZ s velkým slabým jádrem. Halo je zpestřené stanovitelná světlými a tmavými pruhy. - +150x: Tato poměrně jasná galaxie je prodloužená 5,5'x2' VJV-ZSZ s velkým slabým jádrem. Halo je zpestřené stanovitelná světlými a tmavými pruhy. + Dominik: 250mm: NGC 2146 je poměrně výrazná, mírně velká, mírně jasná, je elipsovitá a má nejasnosti na disku. Mimo jiné je tento objekt pěkný příklad neobvyklé galaxie, protože byla deformovaná při kolizi s blízkou galaxií NGC2146A. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md index dc7b2b638..f50cab7aa 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.546747 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 17:09:48.826737 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2149.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2149.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md index b12bbf55e..226ce59cb 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.520922 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:47:42.893076 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2158.jpg) -Otevřená hvězdokupa (8.6mag) nacházející se ve vzdálenosti 11 000 ly směrem k okrajovým částech Galaxie. Je stará dvě miliardy let. Na obloze je slabším společníkem mnohem rozsáhlejší otevřené hvězdokupy M35. Oproti ní však leží v asi 6x větší vzdálenosti. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2158.jpg) +Otevřená hvězdokupa (8.6mag) nacházející se ve vzdálenosti 11 000 ly směrem k okrajovým částech Galaxie. Je stará dvě miliardy let. Na obloze je slabším společníkem mnohem rozsáhlejší otevřené hvězdokupy M35. Oproti ní však leží v asi 6x větší vzdálenosti. diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158_300u350.md index d19e31158..b6fa8bc17 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 14:47:42.704192 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:47:42.893451 --- -V dalekohledu je velmi zhuštěnou, bohatou sbírkou slabých hvězd, kontrastní pěkně s jasnější M35. Díky množství hvězd blízko centra má zjev uvolněné kulové hvězdokupy. Oproti mlhavé pozadí můžeme rozlišit 50 hvězd jasnosti 13mag a slabších (na JV rozhraní je hvězda 10.5mag). Několik hvězdných řetězců se šíří z kupy: jeden na západním rozhraní se připojuje na JZ, další se připojuje ze SV rozhraní na východní stranu směrem k M35. +V dalekohledu je velmi zhuštěnou, bohatou sbírkou slabých hvězd, kontrastní pěkně s jasnější M35. Díky množství hvězd blízko centra má zjev uvolněné kulové hvězdokupy. Oproti mlhavé pozadí můžeme rozlišit 50 hvězd jasnosti 13mag a slabších (na JV rozhraní je hvězda 10.5mag). Několik hvězdných řetězců se šíří z kupy: jeden na západním rozhraní se připojuje na JZ, další se připojuje ze SV rozhraní na východní stranu směrem k M35. diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md index 160cf3a64..695e3cb09 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.492697 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-30 10:01:50.141206 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2174.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2174.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md index 1f60539dc..a3b879fcd 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.552293 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:21:55.323834 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2186.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2186.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md index 64ef83b3a..245c6b146 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.498654 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:21:24.161893 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2194.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2194.jpg) Otevřená hvězdokupa v severovýchodní části souhvězdí, půl stupně severozápadně od hvězdy 73 Orionis (5.3mag), kterou tvoří asi 100 hvězd 10mag až 12mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194_400u500.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194_400u500.md index 3da3af23f..2614ffb7e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-13 09:21:24.001354 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-13 09:21:24.162337 --- -V dalekohledu je atraktivní, bohatou, kompaktní kupou 50 hvězd koncentrovaných na nepravidelné 10' ploše a umístěné v nerozlišitelné mlze pozadí. Osm jasnějších hvězd tvoří obdélník, uvnitř kterého se nachází většina slabších členů. Ostatní leží podél několika hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější se táhne na jihozápad. Svazek 20 slabých hvězd leží 15' VSV. Tato hvězdokupa velmi připomíná NGC 2158 z Blíženců. +V dalekohledu je atraktivní, bohatou, kompaktní kupou 50 hvězd koncentrovaných na nepravidelné 10' ploše a umístěné v nerozlišitelné mlze pozadí. Osm jasnějších hvězd tvoří obdélník, uvnitř kterého se nachází většina slabších členů. Ostatní leží podél několika hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější se táhne na jihozápad. Svazek 20 slabých hvězd leží 15' VSV. Tato hvězdokupa velmi připomíná NGC 2158 z Blíženců. diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md index 3d3133474..15bd24f24 100644 --- a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.503907 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:31:29.515967 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2196.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2196.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_400u500.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_400u500.md index c475cb099..c384d45e6 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.989773 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:09:27.833462 --- -129x, pro 6m7 +129x, pro 6m7 skvělá galaxie i při malém zvětšení, velmi roztažená a někde opravdu „super tenká“, leží blízko středně jasné hvězdy, jádro samotné je také stelární, nezapomeňte! 17' severně je galaxie Bear Paw Galaxy NGC 2537 \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_600u800.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_600u800.md index 27f07b93d..9364f7878 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_600u800.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/IC2233_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.038278 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:09:27.833656 --- -419x, 7mag + +419x, 7mag + jasná. Vypadá extrémně dlouhá, odhadovaný poměr os 1:10. Mírně strukturovaná středová oblast. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md index 84911d6d1..e4ebde1f1 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.263201 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:14:25.803929 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2207.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2207.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md index 09c63f0cd..6af31e0be 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.197995 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:31:02.363080 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2232.jpg) -Rozptýlená otevřená hvězdokupa zdánlivé velikosti jako Měsíc v úplňku, viditelná pouhým okem. Její nejjasnější hvězdou je 10 Mon. Několik dalších jednotlivých členů se dá pozorovat triedru. Je vzdálena 1 060 světelných let. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2232.jpg) +Rozptýlená otevřená hvězdokupa zdánlivé velikosti jako Měsíc v úplňku, viditelná pouhým okem. Její nejjasnější hvězdou je 10 Mon. Několik dalších jednotlivých členů se dá pozorovat triedru. Je vzdálena 1 060 světelných let. + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md index 047d84c26..c4aa95a6e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.226948 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 17:07:43.508445 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2236.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2236.jpg) I když celková jasnost této otevřené hvězdokupy je 8.5mag, její slabé hvězdy jsou nahuštěny na úseku oblohy zabírající pouze 7'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md index 1fa536ea2..0b3c5ef8f 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.234357 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 17:59:05.423033 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2237.jpg) -Jedna z najpozorovanejších emisních mlhovin na naší zimní obloze. Navzdory své slabé plošné jasnosti ji můžeme během čistých tmavých nocí spatřit snadno už v triedru 10 × 50 a v širokoúhlých okulárech větších dalekohledů postřehneme i bez filtrů její kruhový tvar. Rozetu objevil W. Herschel a jednotlivým jasnějším částem, které viděl pravděpodobně oddělené, přiřadil každé vlastní označení: NGC 2237, 2238, 2239 a 2246. Celý objekt se však obvykle označuje souhrnně jako NGC 2237. Skutečná velikost mlhoviny na obloze je překvapivá, zabírá totiž v průměru přes jeden stupeň. Vzdálená je od nás 5 200 světelných let. Rozeta je podobně jako Velká mlhovina v Orionu kolébkou nových hvězd. Po její ploše jsou roztroušeny tmavé globule, o nichž se předpokládá, že jsou to husté mraky plynů a prachu, z nichž by mohly v budoucnu vzniknout nové hvězdy nebo celé hvězdokupy. Leží na okraji rozsáhlého molekulového mraku, jehož převážná část se táhne několik stupňů směrem na jihozápad. Jeho součástí je i známá spektrální Plaskettova hvězda, na obloze stálice šesté hvězdné velikosti stupeň severovýchodně od Rozety. - -V jejím nitru se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, jejíž mimořádně horké hvězdy spektrálního typu O osvětlují plyny mlhoviny. Tyto horké hvězdy prozrazují,že je velmi mladá, snad půl milionu let. Hvězdokupa je vidět už pouhým okem jako mlhavý bod, v jejím středu se totiž nachází jasná stálice 12 Monocerotis (5.8mag) a v její těsné blízkosti asi 40' je natištěných dalších 30 hvězd, z nichž ty nejjasnější dosahují 6mag. V triedru jsou uspořádány do obdélníkového tvaru v podobě miniaturního souhvězdí Blíženců a obalené zmíněnou mlhovinou Rozeta (NGC 2237-9), která vypadá jako nepochybný šedý kruh nebo prstenec s trochu temnějším středem v místech hvězdokupy NGC 2244, průměru přes jeden stupeň a svými vnějšími hranicemi pěkně kontrastující s okolní oblohou. Nejnápadnějším bývá místo severovýchodně od kupy, kde se nachází nejjasnější část mlhoviny. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2237.jpg) +Jedna z najpozorovanejších emisních mlhovin na naší zimní obloze. Navzdory své slabé plošné jasnosti ji můžeme během čistých tmavých nocí spatřit snadno už v triedru 10 × 50 a v širokoúhlých okulárech větších dalekohledů postřehneme i bez filtrů její kruhový tvar. Rozetu objevil W. Herschel a jednotlivým jasnějším částem, které viděl pravděpodobně oddělené, přiřadil každé vlastní označení: NGC 2237, 2238, 2239 a 2246. Celý objekt se však obvykle označuje souhrnně jako NGC 2237. Skutečná velikost mlhoviny na obloze je překvapivá, zabírá totiž v průměru přes jeden stupeň. Vzdálená je od nás 5 200 světelných let. Rozeta je podobně jako Velká mlhovina v Orionu kolébkou nových hvězd. Po její ploše jsou roztroušeny tmavé globule, o nichž se předpokládá, že jsou to husté mraky plynů a prachu, z nichž by mohly v budoucnu vzniknout nové hvězdy nebo celé hvězdokupy. Leží na okraji rozsáhlého molekulového mraku, jehož převážná část se táhne několik stupňů směrem na jihozápad. Jeho součástí je i známá spektrální Plaskettova hvězda, na obloze stálice šesté hvězdné velikosti stupeň severovýchodně od Rozety. + +V jejím nitru se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, jejíž mimořádně horké hvězdy spektrálního typu O osvětlují plyny mlhoviny. Tyto horké hvězdy prozrazují,že je velmi mladá, snad půl milionu let. Hvězdokupa je vidět už pouhým okem jako mlhavý bod, v jejím středu se totiž nachází jasná stálice 12 Monocerotis (5.8mag) a v její těsné blízkosti asi 40' je natištěných dalších 30 hvězd, z nichž ty nejjasnější dosahují 6mag. V triedru jsou uspořádány do obdélníkového tvaru v podobě miniaturního souhvězdí Blíženců a obalené zmíněnou mlhovinou Rozeta (NGC 2237-9), která vypadá jako nepochybný šedý kruh nebo prstenec s trochu temnějším středem v místech hvězdokupy NGC 2244, průměru přes jeden stupeň a svými vnějšími hranicemi pěkně kontrastující s okolní oblohou. Nejnápadnějším bývá místo severovýchodně od kupy, kde se nachází nejjasnější část mlhoviny. diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md index fa71b617b..1734da3cb 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.218687 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 17:05:32.923729 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2252.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2252.jpg) Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 7.7mag, tři a půl stupně na severovýchod od otevřené hvězdokupy NGC 2244, hned za vnějším rozhraním mlhoviny Rozeta. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252_300u350.md index 7a253dce3..bf3b8d090 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-17 17:05:32.697799 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 17:05:32.923898 --- -V dalekohledu je poměrně velkou, nepravidelnou a uvolněnou skupinou 35 hvězd. Osm z nich dosahuje 10-11mag, ale většina jejích členů má jasnost v rozpětí 11,5-12.5mag. Blízko centra kupy se nachází 10 "široký pár složek jasných 10mag. +V dalekohledu je poměrně velkou, nepravidelnou a uvolněnou skupinou 35 hvězd. Osm z nich dosahuje 10-11mag, ale většina jejích členů má jasnost v rozpětí 11,5-12.5mag. Blízko centra kupy se nachází 10 "široký pár složek jasných 10mag. diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md index bb8bba2bb..abfc5aff4 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.255928 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 17:10:32.093998 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2260.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2260.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260_300u350.md index c5dceb9fa..c24e0b8e5 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-17 17:10:31.915481 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 17:10:32.094218 --- - V dalekohledu je jasnou a velkou skupinou obsahující 90 členů, nepravidelně rozmístěných mezi dvěma hvězdami 8mag. Nejjasnější členové kupy se nacházejí ve dvou koncentracích. Větší, severovýchodní má tvar pětiúhelníku s hvězdou 8mag na její severní rohu a širokou dvojhvězdou severně od centra. Jihozápadní skupina je mírně prodloužena, s hvězdou 8mag na jihozápadním rozhraní, ale je na hvězdy chudší v centru. Každá skupina má kromě hvězdy 8mag asi tucet členů 9-11mag a další tucet hvězd jasných zhruba 12mag. + V dalekohledu je jasnou a velkou skupinou obsahující 90 členů, nepravidelně rozmístěných mezi dvěma hvězdami 8mag. Nejjasnější členové kupy se nacházejí ve dvou koncentracích. Větší, severovýchodní má tvar pětiúhelníku s hvězdou 8mag na její severní rohu a širokou dvojhvězdou severně od centra. Jihozápadní skupina je mírně prodloužena, s hvězdou 8mag na jihozápadním rozhraní, ale je na hvězdy chudší v centru. Každá skupina má kromě hvězdy 8mag asi tucet členů 9-11mag a další tucet hvězd jasných zhruba 12mag. diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md index 6b7272b7c..705414d0a 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-28 12:30:03.124369 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-23 19:54:43.466047 --- -V dalekohledu je špička Vánočního stromečku zřetelně ozdobena hvězdou 6.5mag. Hned jižně od ní se nachází mlhovina **Kónus**, ale je vidět pouze jako na hvězdy chudá mezera. Stromek je ohraničen hvězdami 8-9.5mag a jasnou modrobílou hvězdou 15 Mon ve spodní části. Můžeme napočítat zhruba tři tucty skutečných členů. Na jihozápad od 15 Mon se nám může mihnout nejjasnější část mlhovinový komplexu. +V dalekohledu je špička Vánočního stromečku zřetelně ozdobena hvězdou 6.5mag. Hned jižně od ní se nachází mlhovina **Kónus**, ale je vidět pouze jako na hvězdy chudá mezera. Stromek je ohraničen hvězdami 8-9.5mag a jasnou modrobílou hvězdou 15 Mon ve spodní části. Můžeme napočítat zhruba tři tucty skutečných členů. Na jihozápad od 15 Mon se nám může mihnout nejjasnější část mlhovinový komplexu. diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md index e3d48c90e..79935ca44 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.277477 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 12:55:42.792569 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2266.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2266.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_200u250.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_200u250.md index 66122ae89..9c2607700 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 12:55:42.542000 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 12:55:42.792786 --- -V dalekohledu bohatá, atraktivní hvězdokupa, nápadná a dost zhuštěná skupina 50 hvězd v trojúhelníkovém tvaru. Jeho jihozápadní vrchol je označen hvězdou 8.5mag, od které se SSZ vine malý řetězec hvězd. +V dalekohledu bohatá, atraktivní hvězdokupa, nápadná a dost zhuštěná skupina 50 hvězd v trojúhelníkovém tvaru. Jeho jihozápadní vrchol je označen hvězdou 8.5mag, od které se SSZ vine malý řetězec hvězd. diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md index 6ce651205..cddcd22ce 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.211754 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-07 08:10:34.666039 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2298.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2298.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298_300u350.md index 6b0d3727d..5bd3d2533 100644 --- a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-23 19:56:13.023579 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-07 08:10:34.666258 --- - V dalekohledu ji uvidíme jako rozmazané halo s širokým, mírně zhuštění jádrem uprostřed. Kolem okraje můžeme rozlišit asi šest velmi slabých hvězd. Jedna hvězda 11mag leží 3'JJV. Ve větším dalekohledu má halo zrnitou strukturu a směrem k centru se zjasňuje. Jeho okraj, okolo kterého můžeme rozlišit asi 12 hvězd, je nepravidelný. Na SSV rozhraní hala se nachází dvojhvězda sestávající ze složek 12.5mag a 14mag vzdálených od sebe 9". + V dalekohledu ji uvidíme jako rozmazané halo s širokým, mírně zhuštění jádrem uprostřed. Kolem okraje můžeme rozlišit asi šest velmi slabých hvězd. Jedna hvězda 11mag leží 3'JJV. Ve větším dalekohledu má halo zrnitou strukturu a směrem k centru se zjasňuje. Jeho okraj, okolo kterého můžeme rozlišit asi 12 hvězd, je nepravidelný. Na SSV rozhraní hala se nachází dvojhvězda sestávající ze složek 12.5mag a 14mag vzdálených od sebe 9". diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md index ee4033ebb..87661375b 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.530461 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 17:04:57.839502 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2301.jpg) -Hvězdokupa s celkovou jasností 6mag tvořena zhruba 60 členy ležícími blízko sebe. Uvidíme ji už v triedru nebo v tom nejmenším dalekohledu jako nápadnou hromádku poměrně jasných hvězd se dvěma nápadnými svazky a dalšími slabšími hvězdami rozprášenými východně. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2301.jpg) +Hvězdokupa s celkovou jasností 6mag tvořena zhruba 60 členy ležícími blízko sebe. Uvidíme ji už v triedru nebo v tom nejmenším dalekohledu jako nápadnou hromádku poměrně jasných hvězd se dvěma nápadnými svazky a dalšími slabšími hvězdami rozprášenými východně. diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301_200u250.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301_200u250.md index 782784d73..89f76642b 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-17 17:04:57.598613 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:32:03.968262 --- -V dalekohledu se jedná o velkou a bohatou skupinu 60 hvězd mezi 9.5-11mag. +V dalekohledu se jedná o velkou a bohatou skupinu 60 hvězd mezi 9.5-11mag. diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md index 820e4259f..a83776b40 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.614143 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:27:25.209185 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2336.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2336.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u500.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u500.md index 622791a0a..6b50745d4 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.725843 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:27:25.209555 --- -150x: Ve velkých dalekohledech NGC 2336 ukáže malé, slabé jádro obklopené matným prodlouženým 4'x2' S-J halem. Východně od jádra se nachází hvězda 15mag. - +150x: Ve velkých dalekohledech NGC 2336 ukáže malé, slabé jádro obklopené matným prodlouženým 4'x2' S-J halem. Východně od jádra se nachází hvězda 15mag. + Dominik: 250mm: Poměrně výrazná galaxie, elipsovitá, mírně výrazné jádro, na její disku jsou vidět nějaké hvězdy. Je to spirální galaxie, ale její ramena jsem nepostřehl. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md index 85515083c..4e8c3870a 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.604110 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:11:32.999098 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2345.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2345.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md index 4aa05f837..51468012d 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.633884 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:34:35.928743 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2346.jpg) -Zajímavostí PN ležící kolem jasné centrální hvězdy je to, že v letech 1983-84 (méně výrazně i v 1996) klesla jasnost až na 15mag. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2346.jpg) +Zajímavostí PN ležící kolem jasné centrální hvězdy je to, že v letech 1983-84 (méně výrazně i v 1996) klesla jasnost až na 15mag. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md index 0625d546e..c59c60bd4 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.755182 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:34:35.929056 --- -450x, [OIII] filtr, 6m+ +450x, [OIII] filtr, 6m+ PN již při středním zvětšení bez filtru jako slabé zjasnění kolem 11.6mag jasné centrální hvězdy V 651 Mon. Velmi malé detaily lze pozorovat pouze při velkém zvětšení, s filtrem [OIII]. Podlouhlý disk V-Z přibližně 2:3 ukazuje na V a Z dvě světlejší oblasti, které obklopují centrální hvězdu jako skořápky s prázdnou oblastí k samotné hvězdě. Východní část se jeví větší a zvenčí zaoblená. Západní část se jeví menší, asi 1: 2 S-J protáhlá a zdá se být trochu více oddělená od centrální hvězdy. Obě oblasti jsou spojeny na jihu, přičemž spojení se jeví jako jasnější na V a zdá se užší a slabší směrem k Z. Na S od centrální hvězdy není vizuálně vnímatelné žádné propojení. Slabá, nejistá rozšíření ubíhají z oblasti na V ve směru S a J. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md index 2705160c8..d98ea1692 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.550949 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 17:44:27.699938 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2355.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2355.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md index be635f11a..c0a775892 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.480927 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:49:58.297767 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2359.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2359.jpg) Jeden z klenotů zimní oblohy a Velkého psa, který však u nás pro svou jižní polohu není příliš znám. Některým pozorovatelům připomíná mlhovina siluetu kachny s hlavou a zobákem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_200u250.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_200u250.md index 735d2f135..3b425b80e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 09:49:58.006707 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:49:58.297995 --- -V dalekohledu se skládá ze dvou velmi slabých ploch v kontaktu. Jižní část, která tvoří zobák je prodloužena a hvězda 9mag na jihovýchodním rozhraní označuje oko kachny. Severní část mlhoviny je větší, difuznější a obsahuje tři hvězdy 11mag vedle jejího severního rozhraní. +V dalekohledu se skládá ze dvou velmi slabých ploch v kontaktu. Jižní část, která tvoří zobák je prodloužena a hvězda 9mag na jihovýchodním rozhraní označuje oko kachny. Severní část mlhoviny je větší, difuznější a obsahuje tři hvězdy 11mag vedle jejího severního rozhraní. diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md index 926215f34..2ae37bf65 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.471057 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:02:18.669473 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2360.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2360.jpg) Hvězdokupa pojmenovaná po své objevitelce Caroline Herschelové, která tento objekt našla při pozorování komety. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360_300u350.md index a72ba7eb7..6e133f3e7 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 10:02:18.281342 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:02:18.669773 --- -V této atraktivní, poměrně zhuštěné kupě napočítáme přinejmenším 100 hvězd do 13mag. Západní polovina je na ně bohatší a koncentrovanější narozdíl od východní, ve které je několik nápadných prázdnot. Na jihu kupa postupně splývá s Mléčnou dráhou, na severu leží dlouhý klikatý hvězdný řetězec, který se táhne směrem na SV. +V této atraktivní, poměrně zhuštěné kupě napočítáme přinejmenším 100 hvězd do 13mag. Západní polovina je na ně bohatší a koncentrovanější narozdíl od východní, ve které je několik nápadných prázdnot. Na jihu kupa postupně splývá s Mléčnou dráhou, na severu leží dlouhý klikatý hvězdný řetězec, který se táhne směrem na SV. diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md index a4ec7227f..6ecf92cfc 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.490892 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:54:23.959155 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2362.jpg) -Nádherná a jasná hvězdokupa kolem τ Canis Majoris, kterou v roce 1654 první zpozoroval Giovanni Batista Hodierna. Je bohatá a kompaktní, její nejjasnější hvězdy tvoří velmi mladí obři typu O a B. Odhaduje se, že NGC 2362 je stará pouze milion let, čímž je jednou z nejmladších známých otevřených hvězdokup. Nejjasnější člen skupiny, vysocesvítivý modrý veleobr τ Canis Majoris (abs. Mag -7) je pravděpodobně skutečným členem kupy, mimochodem je spektroskopickou dvojhvězdou s velmi hmotnými a svítivými složkami. Odhaduje se, že spolu s hvězdokupou je od nás 5 000 světelných let daleko. Kdybychom s této oblasti mohli pozorovat Slunce nějakým HST, jevilo by se jako slabý bod jasnosti 15.5mag. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2362.jpg) +Nádherná a jasná hvězdokupa kolem τ Canis Majoris, kterou v roce 1654 první zpozoroval Giovanni Batista Hodierna. Je bohatá a kompaktní, její nejjasnější hvězdy tvoří velmi mladí obři typu O a B. Odhaduje se, že NGC 2362 je stará pouze milion let, čímž je jednou z nejmladších známých otevřených hvězdokup. Nejjasnější člen skupiny, vysocesvítivý modrý veleobr τ Canis Majoris (abs. Mag -7) je pravděpodobně skutečným členem kupy, mimochodem je spektroskopickou dvojhvězdou s velmi hmotnými a svítivými složkami. Odhaduje se, že spolu s hvězdokupou je od nás 5 000 světelných let daleko. Kdybychom s této oblasti mohli pozorovat Slunce nějakým HST, jevilo by se jako slabý bod jasnosti 15.5mag. + Hvězdokupa se hledá snadno, vždyť hvězda τ CMa jasnosti 4.4mag je vidět někdy i z osvětlených míst. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_100u150.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_100u150.md index 69dfe3bf4..454d66f97 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_100u150.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 09:54:23.529650 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:54:23.959563 --- -V dalekohledu rozlišíme 30 hvězd, dalších 5 hvězd do 9. magnitudy +V dalekohledu rozlišíme 30 hvězd, dalších 5 hvězd do 9. magnitudy diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md index 70eb2e9ef..897849cda 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.520885 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:45:08.565368 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2371.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2371.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u500.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u500.md index 5300ed848..49635b5d8 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.674491 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:45:08.565883 --- -280x, UHC filtr, 6m7 +280x, UHC filtr, 6m7 Jasná, strukturovaná, bipolární PN. Dva jasné uzly JZ a SV od slabé centrální hvězdy. JZ uzel výrazně jasnější a větší. Přímo na SV uzlu je úzký oblouk vedoucí na SZ. 1' SZ od středu PN je patrná samostatná část hala, které má protažený tvar 3:2 SV-JZ. Struktury nejlépe s filtrem [OIII] \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md index 6d67f8ac8..7a4764d88 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.541333 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 14:22:01.634845 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2392.jpg) -Planetární mlhovina nedaleko δ Gem, objevená v roce 1787 W. Herschelem. Název "Eskymák" nebo "Klaun" získala podle barevných fotografií, na kterých při troše fantazie připomíná lidskou tvář v kožešině. Vzdálená je přibližně 6 500 ly. Mlhovina je dostatečně jasná i při pozorování z osvětlených míst, její jas je totiž koncentrovaný v malé ploše. Na zkoumání tedy potřebujeme použít velké zvětšení. Má malý ale jasný kruhový modravý disk, ve kterém se nachází i centrální hvězda (10.5mag). +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2392.jpg) +Planetární mlhovina nedaleko δ Gem, objevená v roce 1787 W. Herschelem. Název "Eskymák" nebo "Klaun" získala podle barevných fotografií, na kterých při troše fantazie připomíná lidskou tvář v kožešině. Vzdálená je přibližně 6 500 ly. Mlhovina je dostatečně jasná i při pozorování z osvětlených míst, její jas je totiž koncentrovaný v malé ploše. Na zkoumání tedy potřebujeme použít velké zvětšení. Má malý ale jasný kruhový modravý disk, ve kterém se nachází i centrální hvězda (10.5mag). diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u500.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u500.md index b597e3eb2..56595a152 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.731593 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 12:57:21.590526 --- -600x, [OIII] filtr, 6m5 +600x, [OIII] filtr, 6m5 Při vysokém zvětšení 600x a [OIII] se mlhovina rozpadá na ostře ohraničený, asymetrický prstenec obklopující jasnou centrální hvězdu s okolní kulatou vnější oblastí. Prstenec je nejjasnější na západní straně, následovaný východní stranou, slabší na severu a na jihu, Obzvláště je široký na severu. Tvar prstence je mírně eliptický a zužuje se směrem k severu, zatímco na jihu je téměř rovný. Jasné struktury v NII a H-alfa ve vnějším prstenci nejsou vizuálně vnímatelné, ale lze vidět malé rozdíly v jasu. Nejnápadnější je široká zakřivená oblast 1:3 východ-západ na jižním okraji. Na severní hranici je také jasnější pás mírně odsazený k severovýchodu. Na západním okraji je velmi slabě vidět zjasnění. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md index f7cde9b20..5c64e6c1b 100644 --- a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.500594 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 15:11:38.405415 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2395.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2395.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md index cd0ef5e63..f5861dd7f 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.658613 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 20:52:17.281957 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2403.jpg) -Krajní člen galaktické skupiny M81 / M82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16mag. Se svou jasností 8.5mag je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10×50. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2403.jpg) +Krajní člen galaktické skupiny M81 / M82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16mag. Se svou jasností 8.5mag je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10×50. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md index 5ac3e052e..5c126bc56 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.624829 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:05:05.894643 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2419.jpg) -Kulová hvězdokupa (10.3mag) sedm stupňů severně od Castora. Byla objevena před Novým rokem 1789 W. Herschelem. Výstižně ji pojmenoval Harlow Shapley. Je totiž jednou z našich nejvzdálenějších kulových hvězdokup, od Země ji dělí 210 000 světelných let a je dále než Velké Magellanovo mračno. Leží na druhou stranu od galaktickému středu a je od něj vzdálena až 300 000 světelných let. Nachází se na samé periferii Galaxie, tak daleko, že s ní není téměř vůbec gravitačně vázána. V této části oblohy se nachází přibližně pouze 13 kulových hvězdokup, ale i ta nejbližší je od NGC 2419 vzdálená 60 stupňů! Její nejjasnějšími hvězdami jsou červení a oranžoví obři několikrát jasnější než naše Slunce. Po kulových hvězdokupách Omega Centauri, NGC 6388 a M54 dosahuje NGC 2419 největší absolutní magnitudu: -9.48, což je svítivost 175 000 Sluncí. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2419.jpg) +Kulová hvězdokupa (10.3mag) sedm stupňů severně od Castora. Byla objevena před Novým rokem 1789 W. Herschelem. Výstižně ji pojmenoval Harlow Shapley. Je totiž jednou z našich nejvzdálenějších kulových hvězdokup, od Země ji dělí 210 000 světelných let a je dále než Velké Magellanovo mračno. Leží na druhou stranu od galaktickému středu a je od něj vzdálena až 300 000 světelných let. Nachází se na samé periferii Galaxie, tak daleko, že s ní není téměř vůbec gravitačně vázána. V této části oblohy se nachází přibližně pouze 13 kulových hvězdokup, ale i ta nejbližší je od NGC 2419 vzdálená 60 stupňů! Její nejjasnějšími hvězdami jsou červení a oranžoví obři několikrát jasnější než naše Slunce. Po kulových hvězdokupách Omega Centauri, NGC 6388 a M54 dosahuje NGC 2419 největší absolutní magnitudu: -9.48, což je svítivost 175 000 Sluncí. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md index 1bdeaa6bb..a66e655cf 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.630239 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 15:12:16.324226 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2420.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2420.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420_200u250.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420_200u250.md index 920e8c2d8..40bec0fcd 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 15:12:16.098344 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 15:12:16.324445 --- -V dalekohledu se představí jako poměrně rozsáhlá skupina tří tuctů koncentrovaných hvězd 10-13mag. Nejjasnější hvězda se nachází blízko západního rozhraní. Hvězdokupa leží mezi dvěma hvězdami 9mag. +V dalekohledu se představí jako poměrně rozsáhlá skupina tří tuctů koncentrovaných hvězd 10-13mag. Nejjasnější hvězda se nachází blízko západního rozhraní. Hvězdokupa leží mezi dvěma hvězdami 9mag. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md index f3e4cc2d7..e673a4cd6 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.613600 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-07 08:09:29.640999 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2421.jpg) - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2421.jpg) + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421_300u350.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421_300u350.md index e26940e9c..8acf94174 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-07 08:09:29.287018 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-07 08:09:29.641331 --- -V dalekohledu je bohatou kupou tvořenou 40 hvězdami 11-13mag umístěných uvnitř trojúhelníkové plochy. V centru se nachází 18" široká dvojhvězda tvořena složkami 11mag a 11.5mag. +V dalekohledu je bohatou kupou tvořenou 40 hvězdami 11-13mag umístěných uvnitř trojúhelníkové plochy. V centru se nachází 18" široká dvojhvězda tvořena složkami 11mag a 11.5mag. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md index 0873b61d9..668840006 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.608229 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:34:21.294870 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2423.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2423.jpg) I když celková jasnost této hvězdokupy je 6.7mag, jedná se o rozlehlou a nekoncentrovanou skupinu, která vypadá spíš jako nakupení bohatého pole Mléčné dráhy, než samostatná otevřená hvězdokupa. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423_300u350.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423_300u350.md index 6fb5ba1e5..d747dedd5 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-06 10:34:21.089129 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:34:21.295248 --- -V napočítáme 60 hvězd, které jsou centrované na nejjasnější hvězdu 9.2mag. Při malém zvětšení vypadají hvězdy nestejně rozmístěny, až 100x zvětšení odhalí, že hvězdné proudy jsou oddělené tmavými kanály. Nejnápadnější koncentrace se nachází na jihovýchodě. +V napočítáme 60 hvězd, které jsou centrované na nejjasnější hvězdu 9.2mag. Při malém zvětšení vypadají hvězdy nestejně rozmístěny, až 100x zvětšení odhalí, že hvězdné proudy jsou oddělené tmavými kanály. Nejnápadnější koncentrace se nachází na jihovýchodě. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md index a4de57f4c..bff17bf00 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.619185 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:25:45.198364 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2451.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2451.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_100u150.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_100u150.md index 0771ba2f1..f7f4c7ce4 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_100u150.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-06 10:25:44.407989 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:25:45.198581 --- -Otevřená hvězdokupa, kterou dalekohled ukáže jako jasnou, drsnou skupinu 30 nepravidelně rozmístěných hvězd jasnosti 6-11mag obklopujících oranžovou hvězdu c Puppy (3.7mag). Spolu s dvěma jasnými hvězdami blízko centra vytváří trojúhelník. NGC 2451 je se svou vzdáleností 600 světelných let jednou z těch bližších otevřených hvězdokup. +Otevřená hvězdokupa, kterou dalekohled ukáže jako jasnou, drsnou skupinu 30 nepravidelně rozmístěných hvězd jasnosti 6-11mag obklopujících oranžovou hvězdu c Puppy (3.7mag). Spolu s dvěma jasnými hvězdami blízko centra vytváří trojúhelník. NGC 2451 je se svou vzdáleností 600 světelných let jednou z těch bližších otevřených hvězdokup. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2452_400u500.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2452_400u500.md index 6a2cd2b5d..643d3a145 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2452_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2452_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.647217 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-07 08:14:21.255923 --- -515x, bez filtru, 7m+ +515x, bez filtru, 7m+ PN pouze 9' severně od krásné OC NGC 2453. Dobře reaguje na [OIII], ale filtr neodhalí žádné další podrobností. PN je protáhlá 2:3 N-S, při větším zvětšení je neobvyklý vzhled okamžitě patrný. Zdá se, že PN je přerušena uprostřed. Důkladné pozorování ukazuje dva protilehlé oblouky na severu a na jihu. Zatímco severní oblouk je téměř rovný, jižní oblouk se zdá být mírně zakřivený. Nejisté stelární zjasnění v obloucích. Na východě a západě je PN otevřená. Centrální hvězda není vidět. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md index 290c755fe..0f867051b 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.647431 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:20:35.780470 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2467.jpg) -Otevřená hvězdokupa, v malém dalekohledu malá, ale poměrně jasná skvrna umístěna v bohatém hvězdném poli, jejíž nejhustší část tvoří písmeno "Y". Ve hvězdokupě se nachází emisní mlhovina pozorovatelná již v 150 mm dalekohledu. Mnohem nápadnější je na své západní straně okolo hvězdy 8.1mag. Plošná jasnost její centrální části je dokonce tak velká, že ji jako malý obláček můžeme snadno spatřit i v triedru 10×50. V dalekohledu se bočním pohledem mlhovina zjevuje prodloužena podél ramene "Y". +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2467.jpg) +Otevřená hvězdokupa, v malém dalekohledu malá, ale poměrně jasná skvrna umístěna v bohatém hvězdném poli, jejíž nejhustší část tvoří písmeno "Y". Ve hvězdokupě se nachází emisní mlhovina pozorovatelná již v 150 mm dalekohledu. Mnohem nápadnější je na své západní straně okolo hvězdy 8.1mag. Plošná jasnost její centrální části je dokonce tak velká, že ji jako malý obláček můžeme snadno spatřit i v triedru 10×50. V dalekohledu se bočním pohledem mlhovina zjevuje prodloužena podél ramene "Y". diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md index 74cb1e21b..65054ac67 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.636022 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 12:43:37.181852 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2477.jpg) -Jasná otevřená hvězdokupa hned severně od hvězdy b Pupp. Tato bohatá agregace sestávající z 300 hvězd většinou 11mag a slabších je uprostřed tak kompaktní, že kdysi byla klasifikována jako kulová hvězdokupa. Tvarem však připomíná padající kapku. Kdyby ležela severněji, krásou by se přinejmenším vyrovnala M46, ale její jižní poloha způsobuje, že v Evropě se ani během čistých nocí nemůže ukázat v plné kráse. Jasnější hvězdy jsou umístěny v prodloužené severní části, bohatší hvězdné nakupení se však nachází v centru v jižní části. NGC 2477 je vzdálená asi 3 600 světelných let, průměr dosahuje 33 ly. Je to poměrně rozvinutá otevřená hvězdokupa ve věku 700 milionu let, což je 3-násobek věku M46. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2477.jpg) +Jasná otevřená hvězdokupa hned severně od hvězdy b Pupp. Tato bohatá agregace sestávající z 300 hvězd většinou 11mag a slabších je uprostřed tak kompaktní, že kdysi byla klasifikována jako kulová hvězdokupa. Tvarem však připomíná padající kapku. Kdyby ležela severněji, krásou by se přinejmenším vyrovnala M46, ale její jižní poloha způsobuje, že v Evropě se ani během čistých nocí nemůže ukázat v plné kráse. Jasnější hvězdy jsou umístěny v prodloužené severní části, bohatší hvězdné nakupení se však nachází v centru v jižní části. NGC 2477 je vzdálená asi 3 600 světelných let, průměr dosahuje 33 ly. Je to poměrně rozvinutá otevřená hvězdokupa ve věku 700 milionu let, což je 3-násobek věku M46. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_200u250.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_200u250.md index 299482966..d56d83e9e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-06 10:23:56.051460 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 12:43:37.182015 --- -V dalekohledu v této jasné kupě napočítáme desítky hvězd 10mag a slabších. Jižní část, která obsahuje mnoho shluků a řetězců je na první pohled nejbohatší částí. Na severní straně leží zase 35" široká dvojhvězda složek 9.5mag a 10.5mag. +V dalekohledu v této jasné kupě napočítáme desítky hvězd 10mag a slabších. Jižní část, která obsahuje mnoho shluků a řetězců je na první pohled nejbohatší částí. Na severní straně leží zase 35" široká dvojhvězda složek 9.5mag a 10.5mag. diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md index 2e63effc2..874a940d2 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.641671 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:37:12.197656 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2482.jpg) - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2482.jpg) + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_100u150.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_100u150.md index f89cda797..9e9ac32e7 100644 --- a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_100u150.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-02-06 10:37:11.875371 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:37:12.197809 --- -V dalekohledu skupinka 30 hvězd 10-12mag rozmístěných nepravidelně. Zhuštění naJV a SZ straně jsou spojeny bohatým hvězdným proudem táhnoucím se napříč centrem kupy. Jižně od centra můžeme vidět bezhvězdnu prázdnotu. +V dalekohledu skupinka 30 hvězd 10-12mag rozmístěných nepravidelně. Zhuštění naJV a SZ straně jsou spojeny bohatým hvězdným proudem táhnoucím se napříč centrem kupy. Jižně od centra můžeme vidět bezhvězdnu prázdnotu. diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md index 27a26ad37..0e2840532 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2574.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-10-09 19:51:35.848465 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 19:52:12.394977 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC2574.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/IC2574.jpg) Člen skupiny M81, vzdálený 12.8Mly. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md index 30c00d73f..aabf978fb 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.106170 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:32:58.983037 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2506.jpg) - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2506.jpg) + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_200u250.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_200u250.md index 9c697c033..07606a71d 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.358724 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:32:58.983221 --- -V dalekohledu celkem bohatá a zhuštěná kupa 75 hvězd jasnosti kolem 12mag. Asi půltucet jasnějších 11mag stálic oproti ním dobře vyniká. Celková jasnost této hvězdokupy je 7.6mag, ale zabírá malou plochu, pouze 6'. +V dalekohledu celkem bohatá a zhuštěná kupa 75 hvězd jasnosti kolem 12mag. Asi půltucet jasnějších 11mag stálic oproti ním dobře vyniká. Celková jasnost této hvězdokupy je 7.6mag, ale zabírá malou plochu, pouze 6'. diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_400u500.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_400u500.md index a1255ff2d..09da52823 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.337978 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:32:58.983362 --- -54x-142x, 6m5+ +54x-142x, 6m5+ Bohatá otevřená hvězdokupa. Objevuje se v přehlídkové zvětšení se spirálovitými hvězdnými řetězci. Centrum zůstává nerozlišeno. V popředí 2 centra s asi tuctem hvězd. Při větším zvětšení se objeví obrovské množství hvězd. V popředí je vidět 30 hvězd, pozadí zůstává mlhavé. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md index e25161776..bf2a52a93 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.150314 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-07 08:11:51.339741 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2509.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2509.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md index 1c316061a..c68150602 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.142626 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:30:57.426582 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2527.jpg) -Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 6.5mag viditelná triedru jako mlhavá skvrnka. V malém dalekohledu je jasnou a velkou hromádkou mírně zhuštěných 25 hvězd v bohatém poli Mléčné dráhy. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2527.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 6.5mag viditelná triedru jako mlhavá skvrnka. V malém dalekohledu je jasnou a velkou hromádkou mírně zhuštěných 25 hvězd v bohatém poli Mléčné dráhy. + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md index 11cfa9af3..53f37f420 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.135566 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:32:46.399330 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2539.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2539.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md index c82a54382..4fb037014 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.173367 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:30:03.862296 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2546.jpg) -Jasná a velká otevřená hvězdokupa, která obsahuje 50 členů 8mag a slabších a tedy jako mlhavá skvrna je dobře vidět už v triedru. V dalekohledu si jistě všimneme hvězdy (6.2mag) na jižním rozhraní, která kontrastuje s modrobílou hvězdou na SSZ. Mezi nimi jsou roztroušeni slabší členové. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2546.jpg) +Jasná a velká otevřená hvězdokupa, která obsahuje 50 členů 8mag a slabších a tedy jako mlhavá skvrna je dobře vidět už v triedru. V dalekohledu si jistě všimneme hvězdy (6.2mag) na jižním rozhraní, která kontrastuje s modrobílou hvězdou na SSZ. Mezi nimi jsou roztroušeni slabší členové. + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md index 65a1fd207..aab02399e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.121068 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:13:25.121081 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2549.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2549.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md index 6b6847e04..f60f64e75 100644 --- a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.157807 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-02-06 10:37:53.671581 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2579.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2579.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md index 5823e554d..4867bc7e7 100644 --- a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.892439 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:26:37.897468 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2655.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2655.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md index b08d8e306..dc5c7ed0b 100644 --- a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.883271 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:12:44.499079 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2683.jpg) -Spirální galaxie, kterou pozorujeme zboku nedaleko hranice se souhvězdím Raka. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2683.jpg) +Spirální galaxie, kterou pozorujeme zboku nedaleko hranice se souhvězdím Raka. + diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md index 39d9ffea6..446a1f5e6 100644 --- a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.779883 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:42:40.289864 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2715.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2715.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md index 69bd0520f..6556e07cd 100644 --- a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.761106 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:39:44.536969 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2775.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2775.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md index 081d96653..9874948cc 100644 --- a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.601634 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:39:44.537274 --- -125x: NGC 2775 má jasné skvrnité halo prodloužené 3,5'x1,7' SSZ-JJV s postupným zvýšením plošné jasnosti směrem k centru do rozšířeného jádra. Slabá galaxie NGC 2777 leží 11' SSV. +125x: NGC 2775 má jasné skvrnité halo prodloužené 3,5'x1,7' SSZ-JJV s postupným zvýšením plošné jasnosti směrem k centru do rozšířeného jádra. Slabá galaxie NGC 2777 leží 11' SSV. diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md index 23a2608fb..cabe9c9b8 100644 --- a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.767489 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:56:32.817752 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2782.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2782.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md index 44b4ba6f3..a72fc303e 100644 --- a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.519780 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 19:53:07.549441 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC2903.jpg) -Jedna z nejnápadnejších a nejjasnějších galaxií, které unikly Charlesi Messierovi. Je jednou z mála našich blízkých galaxií, které nepatří do žádné skupiny nebo podskupiny galaxií, což je poměrně neobvyklé. Její skutečný průměr je přes 110 000 světelných let a vzdálenost 30Mly. Leží v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Raka. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2903.jpg) +Jedna z nejnápadnejších a nejjasnějších galaxií, které unikly Charlesi Messierovi. Je jednou z mála našich blízkých galaxií, které nepatří do žádné skupiny nebo podskupiny galaxií, což je poměrně neobvyklé. Její skutečný průměr je přes 110 000 světelných let a vzdálenost 30Mly. Leží v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Raka. diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903_400u500.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903_400u500.md index fceb1339d..26b97b448 100644 --- a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:10.738828 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-08 08:05:34.745287 --- -202x, 6m5+ +202x, 6m5+ Jasná 2:3 SV-JZ protáhlá galaxie. Nejjasnější centrální oblast má délku 5'. Galaxii dominuje jasné ploché jádro, které je lemováno ze S a J jasnými uzly, se kterými je spojeno přičkou. Nejjasnější uzel leží 1.5' SZ (NGC 2905) a je rozdělený na dvě části, z nich vybíhá rameno, které lze vysledovat daleko k JZ. Více na S, oddělené od světelného uzlu tmavou oblastí, je další rameno, které vybíhá na JZ, 1.5' na JZ od jádra jsou další nápadné uzly, protáhlé V-Z a uprostřed protažení je téměř stelární oblast. Z tohoto místa rameno vybíhá směrem k SV. Dále směrem k JZ, oddělené tmavým pásem, je další rameno, které směřuje také k SV. Galaxie je obklopena velmi slabým, asi 10'x4' halem. Nejzřetelnější partie hala jsou dvě naznačená, mírně zakřivená ramena na SV a JZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/NGC300.md b/cs/dso/NGC/300-400/NGC300.md index 1c371c1a7..3ca9a5a38 100644 --- a/cs/dso/NGC/300-400/NGC300.md +++ b/cs/dso/NGC/300-400/NGC300.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.750444 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:50:21.824230 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0300.jpg) -Známá jako Caldwell 70. Ačkoliv má tato galaxie téměř stejnou vizuální magnitudu jako NGC 55 - 8.1mag, je NGC 300 slabší. NGC 300 totiž vidíme skoro "face-on" a NGC 55 "edge-on". Skutečný průměr NGC 300 je přinejmenším 94 000 světelných let. Patří rovněž do kupy galaxií v Sochaři. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0300.jpg) +Známá jako Caldwell 70. Ačkoliv má tato galaxie téměř stejnou vizuální magnitudu jako NGC 55 - 8.1mag, je NGC 300 slabší. NGC 300 totiž vidíme skoro "face-on" a NGC 55 "edge-on". Skutečný průměr NGC 300 je přinejmenším 94 000 světelných let. Patří rovněž do kupy galaxií v Sochaři. diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/NGC300_200u250.md b/cs/dso/NGC/300-400/NGC300_200u250.md index f71e85737..a8bce7656 100644 --- a/cs/dso/NGC/300-400/NGC300_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/300-400/NGC300_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-13 14:50:21.819444 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:50:21.824347 --- -V dalekohledu ji uvidíme jako oválné halo uvnitř se slabým zhuštění jádrem. V galaxii je ponořen trojúhelník hvězd 9.5-10mag. Halo se rozšiřuje dále za severozápadní stranu trojúhelníku, jako předpoklad spirálového ramene. +V dalekohledu ji uvidíme jako oválné halo uvnitř se slabým zhuštění jádrem. V galaxii je ponořen trojúhelník hvězd 9.5-10mag. Halo se rozšiřuje dále za severozápadní stranu trojúhelníku, jako předpoklad spirálového ramene. diff --git a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md index a6d70be9e..6c30377b5 100644 --- a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3044_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.049760 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 11:42:55.624912 --- -129x, pro 6m7 +129x, pro 6m7 jedna z nejhezčích tenkých galaxií na obloze. Již při 51x vidíme jasnou, tenkou linku v zorném poli, jasná dlouhá, poměr odhadovaný na 1:5, krásná ve všech zvětšeních. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md index c9a9ead1a..9b21623f2 100644 --- a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.687592 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-02 22:32:46.351825 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3109.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3109.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u500.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u500.md index b291c4eb6..2c516b011 100644 --- a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.391823 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:42:38.357056 --- -150x: Ve velkých dalekohledech je NGC 3109 poměrně jasná, matná, nepravidelně ohraničená a prodloužená 14'x3' V-Z. Nepravidelnost prodlouženého jádra, je skvrnitá a ozdobena slabými svazky. Halo za rozšiřuje za západní rozhraní 7'x3,5' seskupení ve tvaru "L" tvořeného hvězdami 11,5-13mag hvězd. - +150x: Ve velkých dalekohledech je NGC 3109 poměrně jasná, matná, nepravidelně ohraničená a prodloužená 14'x3' V-Z. Nepravidelnost prodlouženého jádra, je skvrnitá a ozdobena slabými svazky. Halo za rozšiřuje za západní rozhraní 7'x3,5' seskupení ve tvaru "L" tvořeného hvězdami 11,5-13mag hvězd. + 40 cm Newton, LM 6m5+, vizuální velikost 13×2,5' ve směru východ-západ, snadno viditelná, nápadná galaxie s nízkou plošnou jasností, nejjasnější oblast o velikosti 5', nápadné hvězdy 14 mag na popředí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md index 0e4137983..8f451a629 100644 --- a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md @@ -7,7 +7,7 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.647720 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 11:42:12.355818 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3115.jpg) -Spirální galaxie (8.9mag) v jižní části souhvězdí. Díváme se na ni z boku, je mírně zploštělá a má vřetenovitý tvar, a právě proto se tak nazývá. V dubnu roku 1935 zde vzplanula supernova 1935B. Vzdálená je asi 15 milionů světelných let. Galaxii objevil W. Herschel v roce 1787. - -Dominik: vřetenovitý galaxie nebo také Caldwell 53 se také stala cílem mého 250mm Dobsona. V roce 1992 v ní objevili supermasivní černou díru - s hmotností dvou miliard Sluncí, je to jedna z největších pozorovaných černých děr v současnosti. Je to výrazná edge-on galaxie s jasným jádrem, ale poměrně stejně jasným halem. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3115.jpg) +Spirální galaxie (8.9mag) v jižní části souhvězdí. Díváme se na ni z boku, je mírně zploštělá a má vřetenovitý tvar, a právě proto se tak nazývá. V dubnu roku 1935 zde vzplanula supernova 1935B. Vzdálená je asi 15 milionů světelných let. Galaxii objevil W. Herschel v roce 1787. + +Dominik: vřetenovitý galaxie nebo také Caldwell 53 se také stala cílem mého 250mm Dobsona. V roce 1992 v ní objevili supermasivní černou díru - s hmotností dvou miliard Sluncí, je to jedna z největších pozorovaných černých děr v současnosti. Je to výrazná edge-on galaxie s jasným jádrem, ale poměrně stejně jasným halem. diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_100u150.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_100u150.md index 1f7565d19..cbe12473d 100644 --- a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2021-03-03 11:42:12.070665 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 11:42:12.355985 --- -Najdeme ji snadno i v 150 mm dalekohledu, ve kterém je patrné jasné, téměř stelární jádro. Leží na západním rohu trojúhelníku tvořeného hvězdami 9.5mag. - +Najdeme ji snadno i v 150 mm dalekohledu, ve kterém je patrné jasné, téměř stelární jádro. Leží na západním rohu trojúhelníku tvořeného hvězdami 9.5mag. + diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_400u500.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_400u500.md index dd84066ea..cf17debd2 100644 --- a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-03-03 11:42:12.225602 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 11:42:12.356174 --- -Ve větších dalekohledech, s průměrem kolem 400 mm, je to nádherný pohled! Její jemné a koncentrované halo je prodloužené k velmi zúženým koncům a obsahuje centrální vydutinu. Jasné jádro má jakousi pravoúhlou siluetu. +Ve větších dalekohledech, s průměrem kolem 400 mm, je to nádherný pohled! Její jemné a koncentrované halo je prodloužené k velmi zúženým koncům a obsahuje centrální vydutinu. Jasné jádro má jakousi pravoúhlou siluetu. diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md index a58b44a47..0d6c7e143 100644 --- a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.066360 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:35:04.403177 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3242.jpg) -Nejjasnější planetární mlhovina v této části oblohy. Tuto přibližně 4 800 světelných let vzdálenou planetárku objevil v roce 1785 W. Herschel. Její vizuální magnituda je těsně pod 8mag, takže ji snadno spatříme již 100 mm dalekohledem jako rozmazaný objekt o průměru 16 úhlových vteřin. - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3242.jpg) +Nejjasnější planetární mlhovina v této části oblohy. Tuto přibližně 4 800 světelných let vzdálenou planetárku objevil v roce 1785 W. Herschel. Její vizuální magnituda je těsně pod 8mag, takže ji snadno spatříme již 100 mm dalekohledem jako rozmazaný objekt o průměru 16 úhlových vteřin. + diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u500.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u500.md index 52323296f..b8b9cb140 100644 --- a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.170557 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:35:04.403351 --- -600x, bez filtru, 6m8 +600x, bez filtru, 6m8 Fantastická PN. Při vysokém zvětšení sestává PN ze světlejšího, 2:3 SZ-JV podlouhlého vnitřního pláště a 5:4 podlouhlé vnější plochy. Vnitřní skořepina je na SZ a JV koncích jasnější a širší. Nejjasnější na JV. Jasnější SZ část se rozkládá po celém S obloku . Vnější oblast přibližně 1'x0,8 'se zdá být světlejší podél celého vnějšího okraje. Zvláště znatelné na SV, JZ a V. Na J se ztrácí. Centrální hvězda je snadno viditelná bez filtru, ale není absolutně ve tvaru hvězdy, ale mírně rozptýlená. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md index 1580c524c..76cb71d2f 100644 --- a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.807601 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:50:42.834163 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3384.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3384.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md index 5ab2ce4d6..0a08d8764 100644 --- a/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.050959 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:39:52.075448 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC3568.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/IC3568.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_200u250.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_200u250.md index 8aa80a978..2b9a299bf 100644 --- a/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.839159 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:39:52.075613 --- -Jasný, drobný, kruhový disk. Disk je patrný při 175x zvětšení, ale ještě při 100x zvětšení je téměř stelární. +Jasný, drobný, kruhový disk. Disk je patrný při 175x zvětšení, ale ještě při 100x zvětšení je téměř stelární. diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_400u500.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_400u500.md index 81fdf12c7..db52d0fdf 100644 --- a/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.831270 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:39:52.075693 --- -970x, bez filtru, 6m4 +970x, bez filtru, 6m4 Při zvětšení 100x (pupila 4 mm) viditelná jako mlhavá hvězda, která vypadá mírně tyrkysově. Disk jako takový lze jasně rozlišit ve zvětšení 200x a více. Při zvětšení 970x (pupila 0,4 mm) je vnitřní disk stále velmi jasný. Vnější disk se jeví podstatně slabší, ale je jasně viditelný a zhruba zdvojnásobuje velikost PN. Obecně jsou hranice mezi dvěma disky relativně rozptýlené, pouze na SV se hranice mezi vnitřním a vnějším povrchem zdají být o něco ostřejší. Centrální hvězdu lze s tímto zvětšením vidět jen slabě, ztrácí se v jasném okolí. Je zřejmé, že není uprostřed vnitřního disku, ale je mírně odsazena na JZ! Hvězda na kraji je jasně mimo vnější skořepinu. Celkově je velmi podobná NGC 2392 (Eskimák). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md index 0e02ac0cc..cfa68801c 100644 --- a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.058031 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:47:54.393785 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3521.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3521.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md index f0e1d28c4..69d4b7a7d 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.298556 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:49:04.254024 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3607.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3607.jpg) NGC 3607 je největší a nejjasnější v malé skupině galaxií spolu s NGC 3605 vzdálenou pouze 2,5' JZ, NGC 3608 pozorovanou 6' severně a NGC 3599 ležící 20' západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md index 5b5469977..80d0f1aaa 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.865232 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:49:04.254184 --- -100x: NGC 3607 má jasné 1,5'x1' halo, které obsahuje stelární jádro. Její nejbližší soused NGC 3507 je 30" slabým obláčkem. 2' široký čtverec 12mag hvězd je centrovaný 4' JV od NGC 3607. - -Bortle 5 – kruhová skrvnka o průměru asi 1.5‘ mírně se zhušťující do středu. +100x: NGC 3607 má jasné 1,5'x1' halo, které obsahuje stelární jádro. Její nejbližší soused NGC 3507 je 30" slabým obláčkem. 2' široký čtverec 12mag hvězd je centrovaný 4' JV od NGC 3607. + +Bortle 5 – kruhová skrvnka o průměru asi 1.5‘ mírně se zhušťující do středu. diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md index de23b7114..8b1b33088 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.318929 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:39:24.305343 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3621.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3621.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md index c68ffd74b..184a1f2b8 100644 --- a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.304618 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-19 20:30:29.440435 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3628.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3628.jpg) Galaxie NGC 3628, vzdálená je 30Mly je sice největší, ale také nejslabšího z tria galaxií ve Lvu, které tvoří spolu s M65 a M66. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md index 180452cfa..8d79bf157 100644 --- a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md +++ b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.096589 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:31:38.130044 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC3962.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3962.jpg) Nejjasnější galaxie souhvězdí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962_200u250.md b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962_200u250.md index 73acd069d..6909f373f 100644 --- a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2021-01-09 10:31:37.879274 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:31:38.130260 --- -V dalekohledu se jedná o poměrně jasnou galaxii, která tvoří trojúhelník se dvěma 10.5mag hvězdami 2,25'na JJZ a 3,25'na JJV. Obsahuje jasné jádro v kruhovém 1,5' hale, které se ve větším dalekohledu zdá být nápadnější. +V dalekohledu se jedná o poměrně jasnou galaxii, která tvoří trojúhelník se dvěma 10.5mag hvězdami 2,25'na JJZ a 3,25'na JJV. Obsahuje jasné jádro v kruhovém 1,5' hale, které se ve větším dalekohledu zdá být nápadnější. diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC410.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC410.md index 2a0e27c23..afbfb90f8 100644 --- a/cs/dso/NGC/400-500/IC410.md +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC410.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.630244 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-10 21:31:20.641156 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC0410.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/IC0410.jpg) Oblak pojmenovaný po autorovi známé průpovídky "Hele mráček" Romanovi H. členovi klubu KAL. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC418_400u500.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC418_400u500.md index 8404f4bbd..0f3dccc1e 100644 --- a/cs/dso/NGC/400-500/IC418_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC418_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.458317 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:29:42.961685 --- -740x, bez filtru, 6m3 +740x, bez filtru, 6m3 V přehlídkovém zvětšení extrémně jasná, má velmi malý disk, který vyzařuje jasnou tyrkysovou barvu. Při zvětšení 740x (pupila 0,55mm) je centrální hvězda velmi jasná, kolem je velmi jasná, eliptická a jasně ohraničená mlhovina. Vnitřek se zdá být nerovnoměrně. Na krátkých úbocích mlhoviny jsou vidět dva fragmenty prstenu. Západní světlejší a jasněji než východní fragment. PN se také jeví zjasněná přímo kolem centrrální hvězdy. Na severozápad je malá temná zóna. Jihovýchodní okraj elipsy se také zdá být daleko tmavší. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md index 808b9156d..9bf0d7d36 100644 --- a/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC434.md @@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.565798 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-10 10:34:03.554171 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC0434.jpg) -Asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovská mezihvězdné prostředí B33 vzdálena přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín, podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi. Její tvar však zpravidla vynikne až na fotografiích. Pozorovat ji však možná i vizuálně, velmi efektivní je použít filtr H-Beta. - -Dominik: Přes 350mm Dobson a H-beta je to krásný pohled, tmavý zářez v mlhovině IC 434, tedy známá Koňská hlava má přesné charakteristické obrysy, takové jako jsou známé na fotografiích! Je poměrně výrazná a velká. V okolí se také dají pozorovat mlhoviny jako NGC 2023, IC 435 nebo známá mlhovina s tmavým předělem NGC 2024. Mlhovinu jsem se pokoušel pozorovat i se svým 250mm Dobson s OIII a UHC filtrem, ale zatím pozorování nebyly pozitivní. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/IC0434.jpg) +Asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovská mezihvězdné prostředí B33 vzdálena přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín, podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi. Její tvar však zpravidla vynikne až na fotografiích. Pozorovat ji však možná i vizuálně, velmi efektivní je použít filtr H-Beta. + +Dominik: Přes 350mm Dobson a H-beta je to krásný pohled, tmavý zářez v mlhovině IC 434, tedy známá Koňská hlava má přesné charakteristické obrysy, takové jako jsou známé na fotografiích! Je poměrně výrazná a velká. V okolí se také dají pozorovat mlhoviny jako NGC 2023, IC 435 nebo známá mlhovina s tmavým předělem NGC 2024. Mlhovinu jsem se pokoušel pozorovat i se svým 250mm Dobson s OIII a UHC filtrem, ale zatím pozorování nebyly pozitivní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC404.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC404.md index 875a04907..d6b3decb9 100644 --- a/cs/dso/NGC/400-500/NGC404.md +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC404.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.554042 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-02 22:58:50.782870 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0404.jpg) Uvažuje se o ní jako o možném členu Místní skupiny galaxií, ale jeji zařazení není jisté. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0404.jpg) Uvažuje se o ní jako o možném členu Místní skupiny galaxií, ale jeji zařazení není jisté. diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC439.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC439.md index 0887da7d3..7004e92b2 100644 --- a/cs/dso/NGC/400-500/NGC439.md +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC439.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.571392 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-14 10:47:44.548269 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0439.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0439.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC488.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC488.md index bc2364935..4695f6e6c 100644 --- a/cs/dso/NGC/400-500/NGC488.md +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC488.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.597783 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:27:48.883779 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0488.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0488.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md index 4b2db74fa..9aa1e5c0f 100644 --- a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.574450 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:12:33.338352 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4565.jpg) -Jedna z jasnějších členů 42 miliónů světelných let vzdálené kupy galaxií Coma I. Se skutečným průměrem 125 000 ly je velká asi jako naše Galaxie. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4565.jpg) +Jedna z jasnějších členů 42 miliónů světelných let vzdálené kupy galaxií Coma I. Se skutečným průměrem 125 000 ly je velká asi jako naše Galaxie. diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_100u150.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_100u150.md index a310c9b7c..f98342bba 100644 --- a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_100u150.md +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.563150 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:12:33.338530 --- -63x, pro 6m5+ +63x, pro 6m5+ Slabší, než se očekávalo, stále ale přímo viditelná. Poměr os 1:4. Prachová linie není vidět. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_600u800.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_600u800.md index e7d098078..e531f2070 100644 --- a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_600u800.md +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:12.486789 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-03-03 08:12:33.338809 --- -172x - 293x, 6m5+ +172x - 293x, 6m5+ Působivý pohled. Struktury zvýrazněny podél okraje prachové linie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md index 4fc3429a1..f1844fde7 100644 --- a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md @@ -5,6 +5,6 @@ references: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:02.569376 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com -updated_date: 2020-09-23 20:52:02.569399 +updated_date: 2021-03-13 12:55:09.089599 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4656.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4656.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md index 662e1fdaf..f57ff2484 100644 --- a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:10.800792 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:10.800831 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2021-03-13 12:55:09.089809 --- -75x: NGC 4656-57 je poměrně slabý pruh 8'x 1'SV-JZ s nepatrně jasnějším jádrem. Jsou to interagující galaxie, vzájemně spojené a se zalomeným tvarem. Při pozornějším pohledu si lze všimnout některé změny jasnosti. Hvězda 10mag leží 10' severovýchodně. \ No newline at end of file +75x: NGC 4656-57 je poměrně slabý pruh 8'x1' SV-JZ s nepatrně jasnějším jádrem. Jsou to interagující galaxie, vzájemně spojené a se zalomeným tvarem. Při pozornějším pohledu si lze všimnout některé změny jasnosti. Hvězda 10mag leží 10' SV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md index 23cc874bc..ea8eb151d 100644 --- a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md @@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350 rating: created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:10.824412 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:10.824449 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2021-03-13 12:55:09.089911 --- -100x: NGC 4656 leží půl stupně severozápadně od NGC 4631 a je mimořádně dlouhou edge-on galaxií. 10' x 1,5' SV-JZ halo má skvrnitou strukturu. Jádro je nepravidelné, s několika jasnými koncentracemi. Jihozápadní rozšíření hala je velmi slabé, ale obsahuje svazek blízko jejího konce. 2'východně od galaxie se nachází interagující průvodce NGC 4657. Pozorný pohled odhalí pár velmi slabých svazků podél kratší délky NGC 4657. \ No newline at end of file +100x: NGC 4656 leží půl stupně severozápadně od NGC 4631 a je mimořádně dlouhou edge-on galaxií. 10' x 1,5' SV-JZ halo má skvrnitou strukturu. Jádro je nepravidelné, s několika jasnými koncentracemi. Jihozápadní rozšíření hala je velmi slabé, ale obsahuje svazek blízko jejího konce. 2' východně od galaxie se nachází interagující průvodce NGC 4657. Pozorný pohled odhalí pár velmi slabých svazků podél kratší délky NGC 4657. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md index 8ac406071..8d1221a6d 100644 --- a/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md +++ b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.333927 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 19:27:36.616055 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC4755.jpg) -Jedna z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze, na okraji temné mlhoviny Uhelné pytel a okolo hvězdy kappa Cru. Její nejjasnější hvězda má jasnost 5.8mag a díky celkové jasnosti hvězdokupy 4,2 mm ji můžeme jako mlhavou skvrnu spatřit i pouhým okem. V menším dalekohledu vypadá jako malá jiskřící skříňka diamantů s kontrastní rozdílnou barvou nejjasnějších stálic. Možná právě proto ji John Herschel v 19. století výstižně pojmenoval jako Šperkovnice. Tři z jejích určujících modrobílých hvězd vytvářejí trojúhelník, uvnitř kterého se nachází červený veleobr 8. magnitudy. V okruhu 10'môžeme napočítat dalších 45 hvězd do 10. magnitudy. Většinou jsou to mladí nadobro se svítivostí několika deset tisíc Sluncí. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 7 700 světelných let. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4755.jpg) +Jedna z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze, na okraji temné mlhoviny Uhelné pytel a okolo hvězdy kappa Cru. Její nejjasnější hvězda má jasnost 5.8mag a díky celkové jasnosti hvězdokupy 4,2 mm ji můžeme jako mlhavou skvrnu spatřit i pouhým okem. V menším dalekohledu vypadá jako malá jiskřící skříňka diamantů s kontrastní rozdílnou barvou nejjasnějších stálic. Možná právě proto ji John Herschel v 19. století výstižně pojmenoval jako Šperkovnice. Tři z jejích určujících modrobílých hvězd vytvářejí trojúhelník, uvnitř kterého se nachází červený veleobr 8. magnitudy. V okruhu 10'môžeme napočítat dalších 45 hvězd do 10. magnitudy. Většinou jsou to mladí nadobro se svítivostí několika deset tisíc Sluncí. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 7 700 světelných let. diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC520.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC520.md index daefb8d46..eb41ef2fb 100644 --- a/cs/dso/NGC/500-600/NGC520.md +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC520.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.775893 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:24:04.773361 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0520.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0520.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC524.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC524.md index 68517f8d8..32b59794a 100644 --- a/cs/dso/NGC/500-600/NGC524.md +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC524.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.790176 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:22:54.854506 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0524.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0524.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md index acf6959a3..a4d995a0c 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5150.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-28 10:17:21.248139 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 20:53:39.462908 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC5148.jpg) -Planetární mlhovina jasnosti 11.1mag. Slabý objekt malých úhlových rozměrů, který však na fotkách ukáže pěkný pravidelný disk uprostřed s centrální hvězdou. +![<]($IMG_DIR/dso/IC5148.jpg) +Planetární mlhovina jasnosti 11.1mag. Slabý objekt malých úhlových rozměrů, který však na fotkách ukáže pěkný pravidelný disk uprostřed s centrální hvězdou. diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md index 3b6deeff5..3967543ae 100644 --- a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.472021 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-06 12:54:45.003943 --- -![<]($IMG_DIR/dso/IC5152.jpg) -Nepravidelná galaxie (10.6mag) vzdálená asi 6 milionů světelných let za hranicemi Místní skupiny (možný člen Místní skupiny, ale jeho zařazení je nejisté). Její blízkost způsobuje, že ve velmi velkých dalekohledech můžeme rozlišit některé její nejjasnější hvězdy. Blízko ní, ale v popředí leží jasná hvězda osmé magnitudy, která však patří do naší Galaxie. Zajímavé, že John Herschel si této poměrně nápadnou galaxii nevšiml, objevil ji až Delisle Stewart v roce 1908. +![<]($IMG_DIR/dso/IC5152.jpg) +Nepravidelná galaxie (10.6mag) vzdálená asi 6 milionů světelných let za hranicemi Místní skupiny (možný člen Místní skupiny, ale jeho zařazení je nejisté). Její blízkost způsobuje, že ve velmi velkých dalekohledech můžeme rozlišit některé její nejjasnější hvězdy. Blízko ní, ale v popředí leží jasná hvězda osmé magnitudy, která však patří do naší Galaxie. Zajímavé, že John Herschel si této poměrně nápadnou galaxii nevšiml, objevil ji až Delisle Stewart v roce 1908. diff --git a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md index b1c04af39..145955123 100644 --- a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5468_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:11.678088 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 20:55:09.171499 --- -202x, 6m5+ +202x, 6m5+ Relativně slabá oblast, mnoho malých struktur, které lze vnímat, ale nelze u všech stanovit přesnou polohu. Na severním konci je vidět stelární zjasnění, ze kterého vede jasnější struktura směrem na východ. Na jižním konci je viditelný uzel, ale zdá se, že je více plochý. Na Z vede podél galaxie tmavý pruh. Celkově nelze vidět žádnou jasnou spirální strukturu. Galaxie NGC 5472 14.3mag protáhlá 1:3 SV-JZ pouze 5' východně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md index 01be13d06..fbf251c43 100644 --- a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.083988 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-18 17:46:15.096925 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC5694.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5694.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC613.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC613.md index 5ef967a26..3005b7678 100644 --- a/cs/dso/NGC/600-700/NGC613.md +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC613.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.020708 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-14 10:45:50.317400 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0613.jpg) -Galaxie 10mag s jasným jádrem obklopeným slabým halem, s nápadným párem hvězd 10mag a 11mag v SSZ části. Ve velkém dalekohledu je jádro nestejně jasné a bočním pohledem můžeme postřehnout i slabou spirálovou strukturu. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0613.jpg) +Galaxie 10mag s jasným jádrem obklopeným slabým halem, s nápadným párem hvězd 10mag a 11mag v SSZ části. Ve velkém dalekohledu je jádro nestejně jasné a bočním pohledem můžeme postřehnout i slabou spirálovou strukturu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC660.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC660.md index 45084d261..d912a9a88 100644 --- a/cs/dso/NGC/600-700/NGC660.md +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC660.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.029972 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:25:22.792771 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0660.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0660.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC676.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC676.md index 303f19b19..f6ba4fa65 100644 --- a/cs/dso/NGC/600-700/NGC676.md +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC676.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.047114 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:25:46.531245 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0676.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0676.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC691.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC691.md index 855126c29..97fd8fc34 100644 --- a/cs/dso/NGC/600-700/NGC691.md +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC691.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.064219 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-16 09:28:45.477285 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0691.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0691.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188.md index 9c86f376b..ade2caecc 100644 --- a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188.md +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188.md @@ -7,6 +7,6 @@ created_date: 2021-01-17 06:53:07.155596 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 06:53:08.091460 --- -John Herschel objevil 15. dubna 1836 NGC 6188 = h3640 a zaznamenal: „Nejjasnější část mlhoviny vL, slabá, difuzní, větvící se mlhovina, která v ní zahrnuje hvězdu Brisbane 5789 a zasahuje do kupy D 413 NGC 6193 , kterou částečně obklopuje. Není pochyb o mlhovině, která v nejjasnější části předchází hvězdokupu asi 1 minutu. Následují hvězdy za dvojhvězdou a jsou zcela bez mlhoviny. Předpokládám, že mlhovina a hvězdokupa jsou nepropojené. “ Jeho odhadnutá pozice byla špatná. Ve skutečnosti je více na jihozápad od mlhoviny, asi 22 'JZ od NGC 6193, i když uvádí „nejjasnější část předchází hvězdokupu asi 1 minutu“. - +John Herschel objevil 15. dubna 1836 NGC 6188 = h3640 a zaznamenal: „Nejjasnější část mlhoviny vL, slabá, difuzní, větvící se mlhovina, která v ní zahrnuje hvězdu Brisbane 5789 a zasahuje do kupy D 413 NGC 6193 , kterou částečně obklopuje. Není pochyb o mlhovině, která v nejjasnější části předchází hvězdokupu asi 1 minutu. Následují hvězdy za dvojhvězdou a jsou zcela bez mlhoviny. Předpokládám, že mlhovina a hvězdokupa jsou nepropojené. “ Jeho odhadnutá pozice byla špatná. Ve skutečnosti je více na jihozápad od mlhoviny, asi 22 'JZ od NGC 6193, i když uvádí „nejjasnější část předchází hvězdokupu asi 1 minutu“. + Navzdory mnoha pokusům Joseph Turner (2. června 1877 a 16. října 1878) a Robert Ellery nebyli schopni najít tuto mlhovinu pomocí dalekohledu Great Melbourne Telescope. Mohlo to být způsobeno špatnou pozicí Herschela nebo zorným polem GMT bylo příliš malé při nejnižší zvětšení 234x odpovídalo pole 14'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_200u250.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_200u250.md index ab3f501dd..6c377b3de 100644 --- a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2021-01-17 06:53:07.594249 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 06:54:40.715085 --- -8" (13. 7. 1991 - Southern Baja): velmi velká slabá mlhovina, která obklopuje otevřenou hvězdokupu NGC 6193 o průměru asi 20'. Rozkládá se zhruba EW skrz hvězdokupu, ale také velmi dlouhý jasnější pruh orientovaný na NS sahá hlavně na JZ stranu kupy. Tento pruh je dobře definovaný s ostrým okrajem, UHC filtr nezvýší kontrast. - +8" (13. 7. 1991 - Southern Baja): velmi velká slabá mlhovina, která obklopuje otevřenou hvězdokupu NGC 6193 o průměru asi 20'. Rozkládá se zhruba EW skrz hvězdokupu, ale také velmi dlouhý jasnější pruh orientovaný na NS sahá hlavně na JZ stranu kupy. Tento pruh je dobře definovaný s ostrým okrajem, UHC filtr nezvýší kontrast. + 8" (16. 7. 82): slabá, středně velká, nízká jasnost povrchu na západní straně otevřené hvězdokupy NGC 6193. Tento objekt je na obzoru ze severní Kalifornie velmi nízký (max. Nadmořská výška 3 stupně). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_400u500.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_400u500.md index f9072923b..daafc145e 100644 --- a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6188_400u500.md @@ -6,8 +6,8 @@ created_date: 2021-01-17 06:53:07.860735 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-17 06:54:06.766048 --- -18" (10. 10. 2002 - Magellan Observatory, Austrálie): 27mm Panoptic,zvětšení 76x a UHC filtr. Je to úžasná oblast jasné a temné mlhoviny zahrnující otevřenou hvězdokupu NGC 6193, rozprostírající se po celém 51' poli v SJ orientaci. Jasná mlhovina je rozdělena na dvě velké části tmavým pruhem, který vede SJ změrem. Východní část je nejvýraznější a zahrnuje rozptýlenou hvězdokupu NGC 6193 a její tři jasnější hvězdy (5,6 / 6,8 / 7). Na jižní na konci této části se mlhovina zužuje směrem k JZ rohu, 15' až 20' od jádra hvězdokupy. Západní okraj mlhoviny je ostře ohraničen jasnějším a ostřejším okrajem vymezeným temnou řekou, která se vine po celé SJ, východní a severní konce slábnou do bohatého pole pozadí Mléčné dráhy. - -Téměř dokonalá elipsa středně jasných hvězd je jen JZ od hlavní části kupy a za hranicí mlhoviny do trhliny. Střed tohoto prstenu je v části s nejvyšším kontrastem temné trhliny, ačkoli východní strana prstenu protíná jasný okraj. Tato smyčka hvězd 15'x10 'se rozprostírá nad dvěma částmi mlhoviny. - +18" (10. 10. 2002 - Magellan Observatory, Austrálie): 27mm Panoptic,zvětšení 76x a UHC filtr. Je to úžasná oblast jasné a temné mlhoviny zahrnující otevřenou hvězdokupu NGC 6193, rozprostírající se po celém 51' poli v SJ orientaci. Jasná mlhovina je rozdělena na dvě velké části tmavým pruhem, který vede SJ změrem. Východní část je nejvýraznější a zahrnuje rozptýlenou hvězdokupu NGC 6193 a její tři jasnější hvězdy (5,6 / 6,8 / 7). Na jižní na konci této části se mlhovina zužuje směrem k JZ rohu, 15' až 20' od jádra hvězdokupy. Západní okraj mlhoviny je ostře ohraničen jasnějším a ostřejším okrajem vymezeným temnou řekou, která se vine po celé SJ, východní a severní konce slábnou do bohatého pole pozadí Mléčné dráhy. + +Téměř dokonalá elipsa středně jasných hvězd je jen JZ od hlavní části kupy a za hranicí mlhoviny do trhliny. Střed tohoto prstenu je v části s nejvyšším kontrastem temné trhliny, ačkoli východní strana prstenu protíná jasný okraj. Tato smyčka hvězd 15'x10 'se rozprostírá nad dvěma částmi mlhoviny. + Západní část mlhoviny se rozprostírá převážně SZ od eliptického prstence a je zjevně slabší. Nejvyšší kontrast je podél jeho východního okraje a vede SZ, zhruba rovnoběžně s jeho jasnějším protějškem na východní straně trhliny. Mlhovina mizí směrem na sever a západ bez dobře definované hrany, ale opět je poměrně rozsáhlá. Katalogizované rozměry 20'x12 'jsou příliš malé a pokrývají pouze nejjasnější část tohoto mnohem rozšířenějšího komplexu HII / temná mlhovina. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md index a474c7d07..bd19a9184 100644 --- a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.158882 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-08 20:10:28.711782 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6781.jpg) -Jedna z nejzajímavějších nemessierovských planetárních mlhovin kruhového tvaru, její centrální hvězda dosahuje 16.3mag a je vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6781.jpg) +Jedna z nejzajímavějších nemessierovských planetárních mlhovin kruhového tvaru, její centrální hvězda dosahuje 16.3mag a je vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md index 60e66ac96..d6bf42479 100644 --- a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.510234 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-08 20:10:28.711937 --- -257x, [OIII] filtr, 6m3 +257x, [OIII] filtr, 6m3 Nejjasnější PN v Orlu má velký kruhový prsten, který ale není příliš výrazný. Střední část je jen o něco tmavší než samotná struktura prstenu. PN je otevřená na sever, slabá hvězda leží na SV okraji. Nejlépe pozorovatelná ve střední pupile a [OIII] filtrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md index c2a886847..fdaedb441 100644 --- a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.034607 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-05 19:20:01.020306 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6811.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6811.jpg) Otevřená hvězdokupa skrývající asi 70 hvězd (nejjasnější 9.88mag) na ploše 20', zdánlivé jasnosti 6.8mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811_200u250.md index 93321fd7f..026d4e26b 100644 --- a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.246260 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-05 19:20:01.020423 --- - 75× Rozeznáme 50 hvězd 10mag a slabších nepravidelně rozmístěných, z nichž vyniká asi 25 hvězd. Hvězdné řetězce jsou přerušeny dvěma relativně bezhvězdné liniemi trochu připomínají řecké písmeno ω. - -Dominik: 250mm: Tato otevřená hvězdokupa v Labuti je rozlehlá, přibližně ve tvaru čtverce, tvoří ji mírně jasné hvězdy, ale je velmi bohatá na hvězdy, leží v poli kde je mnoho hvězd a horší vyniká od okolních hvězd. + 75× Rozeznáme 50 hvězd 10mag a slabších nepravidelně rozmístěných, z nichž vyniká asi 25 hvězd. Hvězdné řetězce jsou přerušeny dvěma relativně bezhvězdné liniemi trochu připomínají řecké písmeno ω. + +Dominik: 250mm: Tato otevřená hvězdokupa v Labuti je rozlehlá, přibližně ve tvaru čtverce, tvoří ji mírně jasné hvězdy, ale je velmi bohatá na hvězdy, leží v poli kde je mnoho hvězd a horší vyniká od okolních hvězd. diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md index b78234f1e..7b327d534 100644 --- a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md @@ -7,8 +7,8 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.904397 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-27 22:05:32.000161 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC6822.jpg) -Nepravidelný člen Místní skupiny galaxií, ukrývající se na hranicích Střelce s Kozorohem. I když celková jasnost galaxie je poměrně příznivá (8.8mag), je to slabý objekt s nízkou plošnou jasností, ve velkých dalekohled viditelný pouze jako oblak bohatý na slabé hvězdy. Tmavá obloha a velké zorné pole jsou důležitým faktorem, během vynikajících podmínek je totiž galaxie v dosahu triedru 10 × 50. Nenápadná skvrnka v triedru se v dalekohledu přemění na trochu nápadnější a při pozornějším pohledu evidentní pruh světla. V dalekohledu se dobře pozoruje zejména bočním pohledem, posouváním tubusu a přehozením černého trika přes okulárový výtah! Když půjdeme dalekohledem od galaxie kousek dolů v zorném poli se dá vidět malá a jasná planetární mlhovina NGC 6818. - - - +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6822.jpg) +Nepravidelný člen Místní skupiny galaxií, ukrývající se na hranicích Střelce s Kozorohem. I když celková jasnost galaxie je poměrně příznivá (8.8mag), je to slabý objekt s nízkou plošnou jasností, ve velkých dalekohled viditelný pouze jako oblak bohatý na slabé hvězdy. Tmavá obloha a velké zorné pole jsou důležitým faktorem, během vynikajících podmínek je totiž galaxie v dosahu triedru 10 × 50. Nenápadná skvrnka v triedru se v dalekohledu přemění na trochu nápadnější a při pozornějším pohledu evidentní pruh světla. V dalekohledu se dobře pozoruje zejména bočním pohledem, posouváním tubusu a přehozením černého trika přes okulárový výtah! Když půjdeme dalekohledem od galaxie kousek dolů v zorném poli se dá vidět malá a jasná planetární mlhovina NGC 6818. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC741.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC741.md index d1c5f7b8b..9767733fc 100644 --- a/cs/dso/NGC/700-800/NGC741.md +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC741.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.197788 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:21:56.845693 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0741.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0741.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC744.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC744.md index 9c3708b62..f2834b7b9 100644 --- a/cs/dso/NGC/700-800/NGC744.md +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC744.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.175010 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 15:31:39.495124 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0744.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0744.jpg) Otevřená hvězdokupa 40 nepravidelně roztroušených hvězd tvořících svazky a krátké řetězce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC744_400u500.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC744_400u500.md index e88a623a2..98950818b 100644 --- a/cs/dso/NGC/700-800/NGC744_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC744_400u500.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-11-13 15:31:39.492353 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-13 15:32:04.114004 --- -V dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm rozlišíme všechny členy. V severní části jasnější členové leží podél zahnutého řetězce vyhloubeného na sever. Na severozápadním rozhraní se zase nachází trojúhelník širokých dvojhvězd. Za jihovýchodním rozhraním, pár hvězd 11.5mag (14") odděluje od hlavní skupiny bezhvězdné mezera. +V dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm rozlišíme všechny členy. V severní části jasnější členové leží podél zahnutého řetězce vyhloubeného na sever. Na severozápadním rozhraní se zase nachází trojúhelník širokých dvojhvězd. Za jihovýchodním rozhraním, pár hvězd 11.5mag (14") odděluje od hlavní skupiny bezhvězdné mezera. diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC779.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC779.md index 3b45664a2..7b6beb998 100644 --- a/cs/dso/NGC/700-800/NGC779.md +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC779.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:02.187880 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 19:05:35.790562 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0779.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0779.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md index 7c80d5ff9..77cb5d27e 100644 --- a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.349158 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:06:49.167927 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7177.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7177.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md index 3118b9c57..365afd402 100644 --- a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.146607 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-05 19:01:30.154401 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7209.jpg) -Otevřená hvězdokupa (7.7mag) na rozhraní s Labutí. Obsahuje 100 hvězd s jasností v rozmezí 8.5mag až 12mag. Vzdálená je 4 300 světelných let. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7209.jpg) +Otevřená hvězdokupa (7.7mag) na rozhraní s Labutí. Obsahuje 100 hvězd s jasností v rozmezí 8.5mag až 12mag. Vzdálená je 4 300 světelných let. diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209_300u350.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209_300u350.md index cc8221113..d3099476a 100644 --- a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-11-05 19:01:30.150915 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-05 19:01:30.154664 --- -V porovnání s 200mm se přidá ještě 25 dalších hvězd, z nichž je většina 11-12mag objekty. Hvězdokupa není příliš koncentrovaná, ale její členové jsou nahromaděný v krátkých řetězcích a několik trojhvězdí může být viditelných v její východní části. +V porovnání s 200mm se přidá ještě 25 dalších hvězd, z nichž je většina 11-12mag objekty. Hvězdokupa není příliš koncentrovaná, ale její členové jsou nahromaděný v krátkých řetězcích a několik trojhvězdí může být viditelných v její východní části. diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md index 87c675fdc..a13d06443 100644 --- a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.140448 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:07:42.459775 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7217.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7217.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md index 24de64882..845af97a8 100644 --- a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.181740 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-05 19:30:29.636758 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7245.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7245.jpg) Pěkná, ale slabší otevřená hvězdokupa jasnosti 9mag, je bohatou hromádkou 40 hvězd jasnosti 13mag a slabších. Zajímavou se stává v 250 mm a větším dalekohledu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245_200u250.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245_200u250.md index c54ce28a1..2d69fa93e 100644 --- a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-11-05 19:30:29.631116 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-05 19:30:29.636905 --- -Dalekohled ji zobrazí jako pěknou koncentraci na pozadí ještě slabších hvězd, které v jistém momentě blikají a vzápětí se opět ztrácejí. Centrální část je značně koncentrovaná. K identifikaci této OH nám může posloužit jedna hvězda 9mag na východním rozhraní. Po západní a JJV straně leží rovněž několik hvězd 11mag. +Dalekohled ji zobrazí jako pěknou koncentraci na pozadí ještě slabších hvězd, které v jistém momentě blikají a vzápětí se opět ztrácejí. Centrální část je značně koncentrovaná. K identifikaci této OH nám může posloužit jedna hvězda 9mag na východním rozhraní. Po západní a JJV straně leží rovněž několik hvězd 11mag. diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u500.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u500.md index 6a72329e6..260362885 100644 --- a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.486670 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 10:45:05.696633 --- -202x, 6m+ +202x, 6m+ Jasná protažená galaxie 3: 1 S-J. Světlá centrální oblast je protáhlá kolem malého jádra. Na Z straně je středová oblast oříznuta výrazným tmavým pásem, od J vede k jádru úzké vlákno. Galaxie je podstatně delší směrem k J a na konci se ohýbá jako spirální rameno směrem k JZ. Severní oblast je poněkud silnější a celkově kratší. Ze satelitních galaxií na V straně je nejsnáze pozorovatelnou NGC 7335, zjevuje se však jen jako obláček bez žádných detailů. NGC 7336 je menší a slabší kruhová skvrna viditelná jen bočním pohledem. NGC 7337 je tak tenká, že se zjevuje jako hvězdný průvodce jedné slabé stálice pozorované 10" na JV. Nejvýchodnější, NGC 7340 je pouze velmi slabým, drobným bodem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md index c5ef9323c..1cfcd97a2 100644 --- a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.304284 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:09:24.005439 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7332.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7332.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md index d64d152cc..edf450486 100644 --- a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:09.507550 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:09:24.005689 --- -125x: NGC 7332 je pěknou jasnou edge-on galaxií prodlouženou 2,5'x 0,75'SSZ-JJV s rozšířeným jádrem. 175x ukáže zúžené konce. Doprovodná galaxie NGC 7339 je slabší kopií NGC 7332. Její halo je ale mnohem více matnější a nemá centrální zjasnění. - +125x: NGC 7332 je pěknou jasnou edge-on galaxií prodlouženou 2,5'x 0,75'SSZ-JJV s rozšířeným jádrem. 175x ukáže zúžené konce. Doprovodná galaxie NGC 7339 je slabší kopií NGC 7332. Její halo je ale mnohem více matnější a nemá centrální zjasnění. + Dominik: 250mm: při sv. 52x by se dala snadno splést hvězdou, i když, je kolem ní zřetelné halo periferním viděním dobře viditelné, při sv. 104x je vidět, že je mírně elipsovitá, přesto velmi malá, ale má velmi výrazné jádro ve kterém je zřejmě hvězda a nalevo od jádra je také poměrně jasná hvězda. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md index 6627407d1..0b6fc25df 100644 --- a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.843825 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 10:54:38.971946 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7457.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7457.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md index 765256b15..664c5a23a 100644 --- a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.002310 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 10:55:01.468945 --- -100x: galaxie leží hned západně od hvězdného "V" a severně od široké dvojhvězdy 12mag. Halo je poměrně jasné, prodloužené 1,5'x1' SZ-JV s jasným centrem a nestelárnym jádrem. Galaxie leží hned severně od VSV-ZJZ řetězce tuctu hvězd. - +100x: galaxie leží hned západně od hvězdného "V" a severně od široké dvojhvězdy 12mag. Halo je poměrně jasné, prodloužené 1,5'x1' SZ-JV s jasným centrem a nestelárnym jádrem. Galaxie leží hned severně od VSV-ZJZ řetězce tuctu hvězd. + Dominik: 250mm: je oválná mírně elipsovitá, celkem malá, také poměrně jasná, nemá až takové výrazné jádro, i když od jádra jas mírně slábne k okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md index 5f2e7e4ae..b80c0c211 100644 --- a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.849412 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:05:49.448858 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7479.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7479.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u500.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u500.md index ba0c1cff5..d5d5139cf 100644 --- a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u500.md +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:13.008206 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:05:49.449129 --- -257x, 7m+ +257x, 7m+ Jasná, dominantní příčka 1:4 S-J s výraznou centrální oblastí. Na S následuje výrazná, ale úzká spirála, která se otáčí o téměř 180° otočením přes Z na S. Na J konci příčky je druhé protisměrné krátké rameno. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md index 0eba57284..5ef3bf146 100644 --- a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.078801 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:26:05.570708 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7541.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7541.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md index c488e5e59..e3af12f95 100644 --- a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:01.100346 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-15 14:26:35.569848 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7562.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7562.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md index 88ab194c1..2803c72b7 100644 --- a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.715698 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 10:51:21.654428 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7619.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7619.jpg) Eliptická galaxie, spolu s NGC 7626 tvoří dominantní pár v centru kupy galaxií v Pegasu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md index c2210c263..8c042413a 100644 --- a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:14.494319 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 10:51:21.654770 --- -125x: NGC 7619 jasné stelární jádro obklopené stejným halem prodlouženým 1,25'x1' SV-JZ. +125x: NGC 7619 jasné stelární jádro obklopené stejným halem prodlouženým 1,25'x1' SV-JZ. diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md index 9d1505bf6..5da59fc51 100644 --- a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.726845 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:03:02.227171 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7626.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7626.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md index 46e1feda9..f9525c48e 100644 --- a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.800004 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-14 10:42:30.233898 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7713.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7713.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md index 51f2bbe19..616b3581b 100644 --- a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.831095 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 17:59:38.320590 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7742.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7742.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md index a150d02d3..78e50d2cd 100644 --- a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.839883 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:00:17.393353 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7743.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7743.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md index 6a39d97c3..caaf88ab8 100644 --- a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:04.786436 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:54:36.068544 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7793.jpg) -Jeden z menších členů 8Mly vzdálené kupy galaxií v Sochaři. Skutečná velikost, která odpovídá její velikosti na obloze 10,5'x 6,2' je 24 500x14 500 ly. +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7793.jpg) +Jeden z menších členů 8Mly vzdálené kupy galaxií v Sochaři. Skutečná velikost, která odpovídá její velikosti na obloze 10,5'x 6,2' je 24 500x14 500 ly. diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793_300u350.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793_300u350.md index 06f8b053a..2135f1c43 100644 --- a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-10-13 14:54:36.064484 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-13 14:54:36.068680 --- -V dalekohledu ji snadno uvidíme, i když má nízkou plošnou jasnost. Halo je prodloužené ve směru V-Z a uprostřed obsahuje malé, slabé jádro. Všimněte si hvězdu 12mag ležící téměř na severním rozhraní. Ve větším dalekohledu se halo postupně zjasňuje k jakoby skvrnitému jádru. +V dalekohledu ji snadno uvidíme, i když má nízkou plošnou jasnost. Halo je prodloužené ve směru V-Z a uprostřed obsahuje malé, slabé jádro. Všimněte si hvězdu 12mag ležící téměř na severním rozhraní. Ve větším dalekohledu se halo postupně zjasňuje k jakoby skvrnitému jádru. diff --git a/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md index cdaf5baa5..09e6e4dce 100644 --- a/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md +++ b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.207615 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:03:54.525030 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC7814.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7814.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC821.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC821.md index 74dcac59a..dc1415d71 100644 --- a/cs/dso/NGC/800-900/NGC821.md +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC821.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.010324 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-16 09:26:58.379721 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0821.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0821.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC877.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC877.md index d74e466b9..340cb1149 100644 --- a/cs/dso/NGC/800-900/NGC877.md +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC877.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.015644 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-16 09:30:33.061003 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0877.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0877.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC896.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC896.md index 5a645eb58..3ed4d401f 100644 --- a/cs/dso/NGC/800-900/NGC896.md +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC896.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:03.021261 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 20:46:19.153238 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0896.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0896.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC908.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC908.md index 55d8fe9dc..325ec6014 100644 --- a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC908.md +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC908.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.749857 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:48:47.218329 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0908.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0908.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC936.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC936.md index 300751e41..5e3af318c 100644 --- a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC936.md +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC936.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.721149 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:47:43.099150 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0936.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0936.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957.md index db604dff4..06e7ab050 100644 --- a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957.md +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.760470 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-12 20:44:52.105915 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0957.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0957.jpg) Otevřená hvězdokupa jasnosti 7.6mag, nejjasnější hvězda dosahuje 9.5mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957_300u350.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957_300u350.md index 864e9484f..0d2af6e08 100644 --- a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957_300u350.md +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC957_300u350.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-11-12 20:44:52.102431 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-12 20:44:52.106217 --- - v dalekohledu se přidá dalších 10 hvězd do 14. magnitudy, roztroušených severně od dvou zmíněných nejjasnějších hvězd. + v dalekohledu se přidá dalších 10 hvězd do 14. magnitudy, roztroušených severně od dvou zmíněných nejjasnějších hvězd. diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC972.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC972.md index bce2913fa..d519af2ec 100644 --- a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC972.md +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC972.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.715750 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-16 09:27:55.299877 --- -![<]($IMG_DIR/dso/NGC0972.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0972.jpg) diff --git a/cs/dso/PGC/PGC17223.md b/cs/dso/PGC/PGC17223.md index 133a1e539..10a6594d2 100644 --- a/cs/dso/PGC/PGC17223.md +++ b/cs/dso/PGC/PGC17223.md @@ -7,13 +7,13 @@ created_date: 2020-11-23 18:10:50.033188 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-23 18:19:33.571903 --- -![<]($IMG_DIR/dso/LMC-J30x10-BL-2004-06-21-1__400.jpg) -Jeden z dominantních objektů jižní oblohy, který byl spolu s Malým Magellanovým mrakem v Tukan objeven a popsán účastníky Magellanově výpravy v roce 1519. Oba nesou název Ferdinanda Magellan, portugalského velitele španělské výpravy, po kterém jejich pojmenoval jeho zapisovatel, kronikář a průvodce Antonio Pigafetta av jehož deníku se záznamy pozorování během první cesty kolem světa našli. Mraky však již byly známy dávno před tím: například v Polynésii se nazývaly mraky Mahu a známý arabský pozorovatel Al Sufi zase větší z nich nazýval Bílý Býk. Mraky jsou našimi nepravidelnými malými doprovodnými galaxiemi, které s tou naší tvoří trojitý systém vázán gravitací. Jsou součástí Místní skupiny galaxií. - -V době kdy se oba mraky nacházejí výše nad obzorem, uvidíme je jako dva jasné bílé obláčky, jakoby odtržené od pásu Mléčné dráhy. Obyčejně jejich nepresvieti ani měsíční světlo. Velký Magellanův mrak (LMC) se volnému oku jeví jako oválný až esovitý v délce osmi stupňů, s nenápadným namodralým odstínem a s hlavní osou kolmou na rovinu Galaxie směrem ke gama Volantis. Jeho hlavním rysem je 5 x 1 stupňů velká příčka podobné jasnosti jako Oblak v štít, který směrem k okraji mimořádně bledne (samotný oblak má jasnost asi jako Mléčná cesta v Jednorožci). V dalekohledech můžeme pozorovat objekty všech druhů: některé hvězdy, hvězdokupy a mlhoviny. Celkově devět hvězd přesahuje hranici 10. magnitudy, stupeň na sever od východního konce příčky zase leží v komplexu 30 Doradus pozoruhodná plynová mlhovina Tarantule (NGC 2070). V jejím těsném sousedství můžeme dalekohledem pozorovat kulovou hvězdokupu NGC 2100, která dosahuje jasnost 9,6m. Nápadným útvarem je především NGC 1910, koncentrovaná skupinka desítek hvězd, jejíž součástí je i veleobr S Doradus, mimořádně svítivá hvězda. Na druhém konci LMC se zase může stát zajímavým komplex hvězdného oblaku a H-II oblastí: NGC 1761-63. - -LMC je prototypem galaxií nepravidelného typu Ir I. Má velmi složitou strukturu, ve středu velký a jasný podlouhlý útvar připomínající příčku galaxií typu SB. Některé výzkumy dokonce naznačují, že LMC by mohl být pekuliárnou spirálovou galaxií typu Sc s deformovanými spirálovými rameny. Na fotografiích s dlouhou expozicí se ukazují i ​​jeho slabší okrajové části. Od Země je vzdálen 180 000 světelných let, nachází se tedy zhruba desetkrát blíže než Velká mlhovina v Andromedě. Jeho skutečný průměr se pohybuje v rozmezí 33-42 tisíc ly a jeho absolutní magnituda je -18,1. Sestává většinou z objektů mladé populace I, v mnohem vyšší míře než spirální ramena naší Galaxie. Identifikovalo se v něm okolo 5 000 nadobro s vysokou svítivost, mezi nimi nejjasnější známé hvězdy převyšující miliónnásobne svítivost Slunce. V LMC je známých přes 2 000 proměnných hvězd různých typů, přes 1 600 otevřených hvězdokup, velký počet rozsáhlých hvězdných asociací, přes 500 oblastí H-II ionizovaného vodíku, emisní a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, kulové hvězdokupy a další objekty hvězdné populace II. Kromě normálních otevřených a kulových hvězdokup v něm byly objeveny modré kulové hvězdokupy, které se v naší Galaxii zřejmě nevyskytují. Tvarem jsou podobné otevřená hvězdokupa, ale svým složení spíše připomínají otevřené hvězdokupy. V LMC bylo pozorováno již mnoho nov a v roce 1987 jasná supernova. - -Protože magellanovy oblaky jsou k nám 10krát blíže než Velká mlhovina v Andromedě, jejich výzkum je významný zejména z hlediska poznání jednotlivých soustav. Jejich jednotlivé objekty lze zkoumat do takových podrobností jako objekty Galaxie, navíc tyto mraky jsou od nás přiměřeně vzdáleny, takže je na rozdíl od naší Galaxie lze pozorovat celé. Například pomocí 4-metrového dalekohledu na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile lze magellanovy oblaky zkoumat tak podrobně, jak by se dala zkoumat Velká mlhovina v Andromedě až 40-metrovým dalekohledem. - -Vzdálenost mezi LMC a SMC je přibližně 70 000 tisíc světelných let. Magellanovy oblaky tvoří těsnou dvojici galaxií, která je ve vzájemné interakci. Obě jsou satelity naší Galaxie a tvoří s ní trojitou skupinu galaxií. Tato trojice je podle některých teorií jádrem hypergalaxie obklopeným větším počtem blízkých trpasličích eliptických galaxií. Z rádiových zdrojů vyplývá, že oba mraky mají společný obal neutrálního vodíku. Fotometrie Mléčné cesty současně naznačuje, že mraky jsou spojeny i s naší Galaxií "mostem" sestávajícím z vodíku a hvězd. Tento náznak v roce 1973 podepřeli rádiové pozorování neutrálního vodíku, kterým se dokázala existence tzv. Magellanova proudu směřujícího do Magellanových mraků z naší Galaxie. Je pravděpodobné, že mraky obíhají kolem společného těžiště a spolu i kolem naší Galaxie. +![<]($IMG_DIR/dso/LMC-J30x10-BL-2004-06-21-1__400.jpg) +Jeden z dominantních objektů jižní oblohy, který byl spolu s Malým Magellanovým mrakem v Tukan objeven a popsán účastníky Magellanově výpravy v roce 1519. Oba nesou název Ferdinanda Magellan, portugalského velitele španělské výpravy, po kterém jejich pojmenoval jeho zapisovatel, kronikář a průvodce Antonio Pigafetta av jehož deníku se záznamy pozorování během první cesty kolem světa našli. Mraky však již byly známy dávno před tím: například v Polynésii se nazývaly mraky Mahu a známý arabský pozorovatel Al Sufi zase větší z nich nazýval Bílý Býk. Mraky jsou našimi nepravidelnými malými doprovodnými galaxiemi, které s tou naší tvoří trojitý systém vázán gravitací. Jsou součástí Místní skupiny galaxií. + +V době kdy se oba mraky nacházejí výše nad obzorem, uvidíme je jako dva jasné bílé obláčky, jakoby odtržené od pásu Mléčné dráhy. Obyčejně jejich nepresvieti ani měsíční světlo. Velký Magellanův mrak (LMC) se volnému oku jeví jako oválný až esovitý v délce osmi stupňů, s nenápadným namodralým odstínem a s hlavní osou kolmou na rovinu Galaxie směrem ke gama Volantis. Jeho hlavním rysem je 5 x 1 stupňů velká příčka podobné jasnosti jako Oblak v štít, který směrem k okraji mimořádně bledne (samotný oblak má jasnost asi jako Mléčná cesta v Jednorožci). V dalekohledech můžeme pozorovat objekty všech druhů: některé hvězdy, hvězdokupy a mlhoviny. Celkově devět hvězd přesahuje hranici 10. magnitudy, stupeň na sever od východního konce příčky zase leží v komplexu 30 Doradus pozoruhodná plynová mlhovina Tarantule (NGC 2070). V jejím těsném sousedství můžeme dalekohledem pozorovat kulovou hvězdokupu NGC 2100, která dosahuje jasnost 9,6m. Nápadným útvarem je především NGC 1910, koncentrovaná skupinka desítek hvězd, jejíž součástí je i veleobr S Doradus, mimořádně svítivá hvězda. Na druhém konci LMC se zase může stát zajímavým komplex hvězdného oblaku a H-II oblastí: NGC 1761-63. + +LMC je prototypem galaxií nepravidelného typu Ir I. Má velmi složitou strukturu, ve středu velký a jasný podlouhlý útvar připomínající příčku galaxií typu SB. Některé výzkumy dokonce naznačují, že LMC by mohl být pekuliárnou spirálovou galaxií typu Sc s deformovanými spirálovými rameny. Na fotografiích s dlouhou expozicí se ukazují i ​​jeho slabší okrajové části. Od Země je vzdálen 180 000 světelných let, nachází se tedy zhruba desetkrát blíže než Velká mlhovina v Andromedě. Jeho skutečný průměr se pohybuje v rozmezí 33-42 tisíc ly a jeho absolutní magnituda je -18,1. Sestává většinou z objektů mladé populace I, v mnohem vyšší míře než spirální ramena naší Galaxie. Identifikovalo se v něm okolo 5 000 nadobro s vysokou svítivost, mezi nimi nejjasnější známé hvězdy převyšující miliónnásobne svítivost Slunce. V LMC je známých přes 2 000 proměnných hvězd různých typů, přes 1 600 otevřených hvězdokup, velký počet rozsáhlých hvězdných asociací, přes 500 oblastí H-II ionizovaného vodíku, emisní a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, kulové hvězdokupy a další objekty hvězdné populace II. Kromě normálních otevřených a kulových hvězdokup v něm byly objeveny modré kulové hvězdokupy, které se v naší Galaxii zřejmě nevyskytují. Tvarem jsou podobné otevřená hvězdokupa, ale svým složení spíše připomínají otevřené hvězdokupy. V LMC bylo pozorováno již mnoho nov a v roce 1987 jasná supernova. + +Protože magellanovy oblaky jsou k nám 10krát blíže než Velká mlhovina v Andromedě, jejich výzkum je významný zejména z hlediska poznání jednotlivých soustav. Jejich jednotlivé objekty lze zkoumat do takových podrobností jako objekty Galaxie, navíc tyto mraky jsou od nás přiměřeně vzdáleny, takže je na rozdíl od naší Galaxie lze pozorovat celé. Například pomocí 4-metrového dalekohledu na observatoři Cerro Tololo Inter-American Observatory v Chile lze magellanovy oblaky zkoumat tak podrobně, jak by se dala zkoumat Velká mlhovina v Andromedě až 40-metrovým dalekohledem. + +Vzdálenost mezi LMC a SMC je přibližně 70 000 tisíc světelných let. Magellanovy oblaky tvoří těsnou dvojici galaxií, která je ve vzájemné interakci. Obě jsou satelity naší Galaxie a tvoří s ní trojitou skupinu galaxií. Tato trojice je podle některých teorií jádrem hypergalaxie obklopeným větším počtem blízkých trpasličích eliptických galaxií. Z rádiových zdrojů vyplývá, že oba mraky mají společný obal neutrálního vodíku. Fotometrie Mléčné cesty současně naznačuje, že mraky jsou spojeny i s naší Galaxií "mostem" sestávajícím z vodíku a hvězd. Tento náznak v roce 1973 podepřeli rádiové pozorování neutrálního vodíku, kterým se dokázala existence tzv. Magellanova proudu směřujícího do Magellanových mraků z naší Galaxie. Je pravděpodobné, že mraky obíhají kolem společného těžiště a spolu i kolem naší Galaxie. diff --git a/cs/dso/PGC/PGC2121.md b/cs/dso/PGC/PGC2121.md index 63d1dd4c6..4b46fa095 100644 --- a/cs/dso/PGC/PGC2121.md +++ b/cs/dso/PGC/PGC2121.md @@ -4,6 +4,6 @@ rating: 1 references: created_by: cassi@cassi.cz created_date: 2020-11-23 17:44:10.590948 -updated_by: +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-22 14:18:07.517083 --- diff --git a/cs/dso/PGC/PGC29653_100u150.md b/cs/dso/PGC/PGC29653_100u150.md index 4a0c98765..aaf78b8d7 100644 --- a/cs/dso/PGC/PGC29653_100u150.md +++ b/cs/dso/PGC/PGC29653_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-12-02 22:40:56.882717 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-12-02 22:40:56.888952 --- -10 cm Newton, 44×, LM 6m5+, i při malém zvětšení je vidět slabé kruhové zjasnění, s rostoucím zvětšením je stále slabá, ale při bočním vidění snadno viditelná. Galaxie se zdá být kruhová s konci do ztracena. - +10 cm Newton, 44×, LM 6m5+, i při malém zvětšení je vidět slabé kruhové zjasnění, s rostoucím zvětšením je stále slabá, ale při bočním vidění snadno viditelná. Galaxie se zdá být kruhová s konci do ztracena. + diff --git a/cs/dso/PK/PK164+31.1.md b/cs/dso/PK/PK164+31.1.md index e28f1bf2d..5a57a6536 100644 --- a/cs/dso/PK/PK164+31.1.md +++ b/cs/dso/PK/PK164+31.1.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.772407 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 20:09:35.071705 --- -![<]($IMG_DIR/dso/JnEr1.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/JnEr1.jpg) Známá spiše jako Jones-Emberson 1. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PK/PK164+31.1_400u500.md b/cs/dso/PK/PK164+31.1_400u500.md index 045a00abe..44807e3ff 100644 --- a/cs/dso/PK/PK164+31.1_400u500.md +++ b/cs/dso/PK/PK164+31.1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.367184 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 20:09:35.071925 --- -100x, [OIII] filtr, 6m8 +100x, [OIII] filtr, 6m8 Velká, přibližně kulatá PN. Dva mírně odsazené uzly. JV uzel širší, zužuje se na S. Uzel na SZ úzký, končí přímkou ​​na J. PN se zdá otevřená na SV a JZ. Uprostřed tmavší, ale ne úplně černá. Tři hvězdy září uvnitř i s [OIII]. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md index 7ec389e6e..e0716d89a 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal10_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:40:54.233362 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:40:54.235609 --- -129x, 7m0 -velká, kulatá a slabá. Na okraji jsou vidět hvězdy, žádná další struktura. +129x, 7m0 +velká, kulatá a slabá. Na okraji jsou vidět hvězdy, žádná další struktura. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md index 83f1605aa..e5d26a7b0 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal10_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:40:54.234996 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:40:54.235684 --- -172x, 7 m+ +172x, 7 m+ I když GC lze při bočním vidění rozpoznat jako kulatou, přibližně 2 'velkou plochu, je zjevně těžší než Pal 11 a Pal 12. Okraje jsou difuzní. V GC blikají 3, pozadí působí mírně zrnitě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md index 0f9dd2bbf..44f943244 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal11_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:34:51.674277 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:34:51.683813 --- -47x, 6m5+ -Při zvětšení 31x již lze vidět slabou plochu přímo na JV připojenou k 9mag hvězdě. Při 47x je plocha o něco lépe vidět. GC má neklidný povrch, její plocha může lze držet bočně. Rozpad na hvězdy nepozorovatelný. +47x, 6m5+ +Při zvětšení 31x již lze vidět slabou plochu přímo na JV připojenou k 9mag hvězdě. Při 47x je plocha o něco lépe vidět. GC má neklidný povrch, její plocha může lze držet bočně. Rozpad na hvězdy nepozorovatelný. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md index 58133e6f1..454c8c60a 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal11_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:34:51.680032 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:34:51.683966 --- -257x, první 7m2 -Slabá a kulatá. Obraz snáší i větší zvětšení. Ve hvězdokupě blikají 3 hvězdy, jinak žádná další struktura. +257x, první 7m2 +Slabá a kulatá. Obraz snáší i větší zvětšení. Ve hvězdokupě blikají 3 hvězdy, jinak žádná další struktura. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md index af6ea2f93..8f1a9f918 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal11_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:34:51.682925 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:34:51.684081 --- -293x, 7m+ +293x, 7m+ Jasná a nápadná i v přehlídkovém zvětšení (84x). Při 172x kruhová, bez jakékoli pozoruhodné koncentrace, uvnitř, na mlhavém pozadí, blikají jednotlivé hvězdy. Při 293x lze dobrý tucet hvězd udržet mimo mlhavé pozadí. Nejjasnější hvězdy jsou uprostřed a tvoří čtverec. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md index e8da5ca04..f60f01c02 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal13_600u800.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-10-08 19:46:47.165544 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-08 19:46:47.166359 --- -68cm, 113×, 6m5+, na dobré obloze, relativně snadno viditelná nepřímým videním jako slabé zjasnění. Vypadá mírně zrnitě a vykazuje určitou koncentraci směrem ke středu. - +68cm, 113×, 6m5+, na dobré obloze, relativně snadno viditelná nepřímým videním jako slabé zjasnění. Vypadá mírně zrnitě a vykazuje určitou koncentraci směrem ke středu. + 68cm, 293×, 7m0+, kruhové zjasnění viditelné pouhým okem, kromě jasné hvězdy 12 mag 1,7' daleko jsou viditelné hvězdy 16 mag na severním okraji kulové hvězdokupy, přímo v kulovce je bočně vidět 6-7 hvězd při zv. 293× \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal15.md b/cs/dso/Pal/Pal15.md index efc4b6bfe..3ea0ab57f 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal15.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal15.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-10-08 19:47:45.611366 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-25 18:12:50.765678 --- - + \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md index d713b396b..b4879811d 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal15_600u800.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-10-08 19:14:33.742327 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-10-08 19:14:33.743212 --- -60cm, 126× 7m0, i pro 60cm dalekohled na dobré obloze je to hraniční objekt, velmi malý jas. - +60cm, 126× 7m0, i pro 60cm dalekohled na dobré obloze je to hraniční objekt, velmi malý jas. + 68cm, 172×, 7m0+, při zvětšení 172 je vidět velmi matné zjasnění, není vidět přímým viděním, ale opakovaně se objevuje bočním viděním, bez viditelných hvězd uvnitř. Zjasnění je mírně protáhlé v poměru 2:3 ve směru Sever-Jih, asi 3,5' veliké. Západní okraj je nejlépe definovaný a lépe viditelný; přesnou veliksot však nelze odhadnout \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md index 8e2c339bf..9d26771c8 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:31:05.397069 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:31:05.399408 --- -129x, 7m0 +129x, 7m0 Lze najít pouze s přesnou vyhledávací mapou. Malá, nezdá se plošná, v místě svítí několik hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md index ed7cfdb93..c8ea57b49 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal1_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:31:05.398838 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:31:05.399498 --- -113x-419x, 7m+ +113x-419x, 7m+ Při přehlídkovém zvětšení již viditelná jako slabé, ale snadno viditelné zjasnění, přímo sotva viditelné. Nejlépe s pupilou 4 mm (172x). GC je pak viditelná jako kulatá, mírně koncentrovaná, přibližně 1' velká, rozptýlená plocha. Při větším zvětšení (419x) je uprostřed slabá hvězda v popředí. Občas blikají jednotlivé hvězdy na okrajové oblastí GC, kterou nelze udržet. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md index e6980e013..4cba010e5 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal2_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:40:45.919788 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:40:45.927720 --- -80x, 6m5+ -Při zvětšení 31x a 47x není nic jasně vidět. Při 80x se v místě GC objeví stelární zdroj, který lze držet nepřímo. Není jisté, jestli jde o GC - pozorování dvojhvězdy 2,3' NE 13mag se jeví jako pravděpodobnější. +80x, 6m5+ +Při zvětšení 31x a 47x není nic jasně vidět. Při 80x se v místě GC objeví stelární zdroj, který lze držet nepřímo. Není jisté, jestli jde o GC - pozorování dvojhvězdy 2,3' NE 13mag se jeví jako pravděpodobnější. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md index c5ddc8963..235e38b49 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal2_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:40:45.924796 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:40:45.927850 --- -129x, 7m0 -Mnohem jednodušší než Pal 1. Kruhová, difúzní plocha, žádné hvězdy, žádná struktura. +129x, 7m0 +Mnohem jednodušší než Pal 1. Kruhová, difúzní plocha, žádné hvězdy, žádná struktura. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md index 289fa4ccd..ff58ab039 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal2_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:40:45.926989 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:40:45.927946 --- -27 ", 172x, 7m0 + +27 ", 172x, 7m0 + Dobře viditelná při posouvání v poli. Udržitelná přímo, středně velká, kulatá a mírně koncentrovaná směrem ke středu. Rozptýlené hrany. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md b/cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md index 389c70b6a..2e24bcabb 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal3_300u350.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:49:31.373274 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:49:31.379385 --- -88x, 7m0 + -Za vynikajících podmínek s pupilou 4 mm jako slabé, nekoncentrované zjasnění, s bočním viděním nepřetržitě a bez problémů. +88x, 7m0 + +Za vynikajících podmínek s pupilou 4 mm jako slabé, nekoncentrované zjasnění, s bočním viděním nepřetržitě a bez problémů. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md index f1bb0211a..0c68bc94b 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal3_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:49:31.375839 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:50:06.423091 --- -129x, 6m5 -Extrémně obtížná, rozpoznatelná pouze při pupile 3 mm. Malá, kulatá, bez struktur, neudržitelná 100% času. Probleskuje znovu a znovu ve stejném bodě, bezpečné pozorování. +129x, 6m5 +Extrémně obtížná, rozpoznatelná pouze při pupile 3 mm. Malá, kulatá, bez struktur, neudržitelná 100% času. Probleskuje znovu a znovu ve stejném bodě, bezpečné pozorování. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md index 7efc03d87..93e2a51c6 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal3_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:49:31.378384 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:49:31.379712 --- -27 ", 113x, 6m5+ +27 ", 113x, 6m5+ Při maximální pupile viditelná 100% času bočním viděním s pupilou 4mm, jako slabá GC. Středně velká difúzní a rovnoměrně osvětlená oblast. Občas se v ploše objeví několik stelárních bodů, které ale nelze udržet. Jinak rozpad na hvězdy nebyl nepozorován. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md index af55f92b9..a890bd730 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal4_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:56:05.439763 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:56:05.444644 --- -8 ", 47x-80x, 6m5+ -není nevidět. +8 ", 47x-80x, 6m5+ +není nevidět. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md index 03edcd96d..6501ce249 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal4_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:56:05.442820 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:56:05.444723 --- -51x, 6m6 -Extrémně obtížný objekt. Nejisté pozorování, potvrzené až pozdějším porovnáním s mapou. Za těchto podmínek absolutně na hranici vnímání. +51x, 6m6 +Extrémně obtížný objekt. Nejisté pozorování, potvrzené až pozdějším porovnáním s mapou. Za těchto podmínek absolutně na hranici vnímání. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md index e2524c585..4d2d1d5bc 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal4_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 18:56:05.444160 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 18:56:05.444784 --- -113x-419x, 6m5+ +113x-419x, 6m5+ Nalezena bez přesné vyhledávací mapy. V přehlídkovém zvětšení (113x) 1,5' JZ od hvězdy 14mag je vidět slabá, rozptýlená, relativně malá (~ 1') oblast, kterou lze vidět přímo. Zvětšení 172x nepřináší zlepšení. Při 419x je GC stále viditelná bočním viděním jako slabá, zhruba kulatá oblast, která je slabě koncentrovaná. Na západním okraji GC může být nepřetržitě nepřímo držena hvězda 16 mag. Samotná GC nevypadá zrnitě, i když na povrchu znovu a znovu blikají 2-3 hvězdy, bočním viděním neudržitelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md index 3ef895dc4..25ef975b2 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal5_400u500.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-10-08 19:02:09.105794 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 19:02:09.109350 --- -51x, první 7m0 -I za vynikajících podmínek velmi obtížně pozorovatelná. Pouze s max. pupilou. Viditelná jako velké, kulaté, extrémně slabé zjasnění SZ od hvězdy 9mag - +51x, první 7m0 +I za vynikajících podmínek velmi obtížně pozorovatelná. Pouze s max. pupilou. Viditelná jako velké, kulaté, extrémně slabé zjasnění SZ od hvězdy 9mag + diff --git a/cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md index ef02a41ea..07b1f3fa5 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal5_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 19:02:09.108442 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 19:02:09.109497 --- -113x-293x, 6m5+ +113x-293x, 6m5+ Snadno a okamžitě viditelná při 113x jako velké plošné rozjasnění. GC vypadá mírně zrnitá i při malém zvětšení. Vyšší zvětšení 172x ukazuje GC stejně dobře, zvyšuje se zrnitost. Při 293x lze pozorovat uvnitř GC několik slabých hvězd, ale samotná GC zmizí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md index 8bb23b9ee..56254b11b 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal6_200u250.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-10-08 19:09:17.559658 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 19:09:17.565579 --- -89x, 7m+ -velmi slabé, kulaté zjasnění, které lze udržet na několik sekund bočním viděním. Střed se zdá trochu světlejší. - +89x, 7m+ +velmi slabé, kulaté zjasnění, které lze udržet na několik sekund bočním viděním. Střed se zdá trochu světlejší. + diff --git a/cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md index 24395f12d..aed3822d8 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal6_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 19:09:17.563225 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 19:09:17.565679 --- -129x, 7m0 -Při max. pupile je velmi obtížně rozpoznatelná, ale při zvětšení 129x překvapivě jednoduchý objekt, jevící se jako slabé kruhové místo. Lze ji udržet snadno nepřímo. +129x, 7m0 +Při max. pupile je velmi obtížně rozpoznatelná, ale při zvětšení 129x překvapivě jednoduchý objekt, jevící se jako slabé kruhové místo. Lze ji udržet snadno nepřímo. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md index 8d6ac3669..fe514c2c0 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal6_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-08 19:09:17.564938 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-08 19:09:17.565753 --- -113x - 419x, 6m5+ +113x - 419x, 6m5+ Za průměrné průzračnosti podalpínské oblohy, viděná bočním viděním, jako velmi slabé zjasnění při 113x a 293x. Při 419x, stále nepřímo držená, se GC jeví jako mírně skvrnitá, ale bez rozpadu na jednotlivé hvězdy. Objekt se zdá být mírně koncentrovaný. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md b/cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md index 975527849..0d1006742 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:47:47.722172 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:47:47.737609 --- -88x, 6m5 + -Není viditelná ve zvětšení 18x. Při 44x jednoduše viditelná jako malá, mlhavá plocha. Nejlépe viditelná při zvětšení 88x, jako kulatá, nekoncentrovaná oblast. Dvě slabé hvězdy leží na okraji. Pěkný objekt s úhlopříčkou 4", který lze trvale držet bočním viděním, těžko viditelný přímo. +88x, 6m5 + +Není viditelná ve zvětšení 18x. Při 44x jednoduše viditelná jako malá, mlhavá plocha. Nejlépe viditelná při zvětšení 88x, jako kulatá, nekoncentrovaná oblast. Dvě slabé hvězdy leží na okraji. Pěkný objekt s úhlopříčkou 4", který lze trvale držet bočním viděním, těžko viditelný přímo. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md b/cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md index 4485adfe7..68378141a 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_300u350.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:47:47.729528 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:47:47.737777 --- -190x, 6m5+ -GC je vidět přímo a jednoduše jako kulaté, mírně koncentrované zjasnění. Na okraji jsou 3 jasnější hvězdy v popředí. Shluk se zdá být mírně uvolněný - 3 až 4 hvězdy bezpečně a opakovaně blikají od středu. +190x, 6m5+ +GC je vidět přímo a jednoduše jako kulaté, mírně koncentrované zjasnění. Na okraji jsou 3 jasnější hvězdy v popředí. Shluk se zdá být mírně uvolněný - 3 až 4 hvězdy bezpečně a opakovaně blikají od středu. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md b/cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md index e944f09b7..d1f104ae8 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:47:47.733279 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:47:47.737903 --- -257x, první 7m2 -Pozoruhodně prostředí bohaté na hvězdy, při větším zvětšení je celá GC zrnitá a ukazuje naznaky rozpadu na jednotlivé hvězdy. Hvězdokupa je obklopena slabými hvězdami. +257x, první 7m2 +Pozoruhodně prostředí bohaté na hvězdy, při větším zvětšení je celá GC zrnitá a ukazuje naznaky rozpadu na jednotlivé hvězdy. Hvězdokupa je obklopena slabými hvězdami. diff --git a/cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md b/cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md index 7c0e52765..2d54b6847 100644 --- a/cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md +++ b/cs/dso/Pal/Pal8_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-09 15:47:47.736735 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-09 15:48:18.250691 --- -113x-419x, 7m0+ +113x-419x, 7m0+ Jasná, nápadná a viditelná přímo v přehlídkovém okuláru. Dvojvězda 12mag na SZ okraji. Při 419x zrnitá s blikajícími hvězdami, z nichž dobrý tucet je možné držet přímo. Stelární zjasnění na Z od středu. Hvězdokupa není příliš koncentrovaná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PuWe/PuWe1_400u500.md b/cs/dso/PuWe/PuWe1_400u500.md index 6c75b4657..77365a09d 100644 --- a/cs/dso/PuWe/PuWe1_400u500.md +++ b/cs/dso/PuWe/PuWe1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.264303 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 20:08:51.853205 --- -51x, [OIII] filtr, 6m9 +51x, [OIII] filtr, 6m9 Extrémně velká a slabá PN. Pokud se dalekohledem nepohybuje, je PN je sotva znatelná kvůli jejímu slabému jasu a velikosti povrchu. Pozorováno pouze při maximální pupile (7,8 mm) a filtru [OIII]. Nejjasnější oblast tvoří okraj na JV. PN lze jasně nepřímo jako jasný, asi 20' velké kulaté zjasnění. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md b/cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md index 7b6922dad..ebaabc90f 100644 --- a/cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md +++ b/cs/dso/Sa/Sa2-230_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-06 15:59:28.486257 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 15:59:28.488668 --- -420x, UHC filtr, první 6m6, viz III +420x, UHC filtr, první 6m6, viz III Na správném místě (hned vedle slabé hvězdy v poli), pouze 1 mm pupila (420x) a pomocí UHC filtru opakovaně bliká extrémně slabé rozjasnění. Pozorování není stoprocentně jisté. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md index c9c56ac87..9bdb7226a 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-188.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.885792 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 18:21:19.246055 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-188.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-188.jpg) diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md index ed01ec9d7..60984705d 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-188_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-10-06 18:21:19.242118 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 18:21:19.246295 --- -51x, [OIII] filtr, první 7m0 +51x, [OIII] filtr, první 7m0 Slabá PN pouze při max. pupile a [OIII]. Protáhlý oblouk 1:3 směřující na sever. Mírně silnější střední část. Konce se zužují. Skupina slabých hvězd v oblasti PN ruší. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md index 2fd9b79ca..c28a748b9 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:08.981884 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:38:57.967664 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Abell031.jpg) -Jedna z těch jasnějších z Abell katalogu (to znamená, že je velmi slabá). Předpokládá se, že je to velmi stará mlhovina, která interaguje z okolním mezihvězdným prostředím. Snímky ukazují modré a červené části planetární mlhoviny. Modrý materiál je blízko její centrální hvězdy a silně září v OIII. Jižní vnější část je ohraničena širokým obloukem, kde zřejmě interaguje materiál mlhoviny z mezihvězdným prostředím. +![<]($IMG_DIR/dso/Abell031.jpg) +Jedna z těch jasnějších z Abell katalogu (to znamená, že je velmi slabá). Předpokládá se, že je to velmi stará mlhovina, která interaguje z okolním mezihvězdným prostředím. Snímky ukazují modré a červené části planetární mlhoviny. Modrý materiál je blízko její centrální hvězdy a silně září v OIII. Jižní vnější část je ohraničena širokým obloukem, kde zřejmě interaguje materiál mlhoviny z mezihvězdným prostředím. diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md index f62a055bb..f19ea9547 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_100u150.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.326273 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:38:57.967854 --- -[OIII], 6m5+ +[OIII], 6m5+ S [OIII] se mlhovina rozjasní kolem hvězdy 10mag . Difuzní, plocha o průměru 10' může být udržitelná nepřímo. Povrch je příliš malý a slabý, aby se daly rozeznat jasné struktury, nejvýraznější je světlejší místo na JZ okraji . \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md index 20a462561..bf62a3fd7 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_200u250.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.093859 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:38:57.967944 --- -31x, [OIII], 6m5+ +31x, [OIII], 6m5+ S [OIII] je plošně rozsáhlé zjasnění okamžitě rozpoznatelné podél lichoběžníku hvězd 10mag. Je tak nápadné, že může být drženo přímo. Nejjasnější oblast východně v lichoběžníku, je protáhlá v poměru 1:2 severojižním směrem a představuje rovněž východní hranici zjasnění. Na západ leží další difuzní část, jejíž hranice nejsou zřetelně vymezeny, proto přesné vymezení PN je neurčité, viditelná část je oblast o průměru asi 14'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md index e773bfbc7..ac1b95423 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.184044 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:38:57.968042 --- -51x, [OIII], 6m5 +51x, [OIII], 6m5 Velká, strukturovaná PN, okamžitě nápadná s [OIII], leží JV od hvězdy 10mag, která je vrcholem rovnoběžníku. Nejjasnější část leží Z a JZ od hvězdy, mlhovina je difuzní směrem k JZ, dálší menší plocha leží odděleně na SV od hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md index fd5de1e01..a1e04796a 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-290_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.726033 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 09:38:57.968120 --- -113x, [OIII], 6m5+ +113x, [OIII], 6m5+ I bez filtru je v bodě PN vidět slabé, velmi rozsáhlé zjasnění kolem hvězdy 10mag. [OIII] filtr je lepší než UHC, Hß filtr není účinný vůbec. S filtrem se celý povrch jeví obarvený, přerušený nepolapitelnými tmavými liniemi, nejjasnější oblast je JZ od hvězdy. Na SV je další oblast, kterou lze vidět podél hvězdy. Třetí, poněkud posunutá část, může být vidět na JV konci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-301.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-301.md index 82651c26b..21bdeb7d3 100644 --- a/cs/dso/Sh2/Sh2-301.md +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-301.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.895657 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-09 10:03:45.086510 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-301.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-301.jpg) diff --git a/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md b/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md index d1e10ec5f..35c150a46 100644 --- a/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md +++ b/cs/dso/Sp/Sp4-1_400u500.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.343001 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-06 17:54:34.956041 --- -420x, bez / [OIII] filtru, 6m3 +420x, bez / [OIII] filtru, 6m3 I bez filtru a se zvětšením 100x (pupila 4mm) je Sp 4-1 viditelný jako relativně slabá hvězda přímo v uvedeném bodě a při každém zvětšení zůstává ve tvaru hvězdy. Velmi dobře reaguje na filtr [OIII], což je užitečné pro bezpečnou identifikaci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock2.md b/cs/dso/Stock/Stock2.md index 8fc9b0cb7..71651b0ef 100644 --- a/cs/dso/Stock/Stock2.md +++ b/cs/dso/Stock/Stock2.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.862383 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-24 12:37:37.483966 --- -![<]($IMG_DIR/dso/Stock02.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/Stock02.jpg) Jasná otevřená hvězdokupa tvořena 50 hvězdami, která zabírá poměrně velkou část oblohy - 60'. Leží nedaleko, jen 2 stupně SSZ od známé dvojité hvězdokupy v Perseovi. Je ideálním objektem pro triedr, binokulár nebo malý dalekohled, ve kterém se ukáže při malých zvětšeních jako velká, volnější kupa tvořena hvězdami 9. a 10. magnitudy \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md b/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md index c54d683fd..536c4cb5c 100644 --- a/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md +++ b/cs/dso/Stock/Stock2_200u250.md @@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.896244 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-24 12:37:37.484147 --- -Dalekohled hvězdokupu zprostředkuje jako jasnou, extrémně velkou a nezhuštěnou kopu bohatou na hvězdy, které tvoří pěkné řetězce. +Dalekohled hvězdokupu zprostředkuje jako jasnou, extrémně velkou a nezhuštěnou kopu bohatou na hvězdy, které tvoří pěkné řetězce. diff --git a/cs/dso/UGC/UGC11964.md b/cs/dso/UGC/UGC11964.md index 15c5b8bdd..e30ecf8b6 100644 --- a/cs/dso/UGC/UGC11964.md +++ b/cs/dso/UGC/UGC11964.md @@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.979656 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:15:17.328656 --- -![<]($IMG_DIR/dso/UGC11964.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/UGC11964.jpg) diff --git a/cs/dso/UGC/UGC11964_600u800.md b/cs/dso/UGC/UGC11964_600u800.md index 4d4791150..521ee7125 100644 --- a/cs/dso/UGC/UGC11964_600u800.md +++ b/cs/dso/UGC/UGC11964_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.127224 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-25 18:15:17.328872 --- -419x, 6m5 + +419x, 6m5 + V bezprostřední blízkosti světlé NGC 7241 umístěné na 5'V. UGC velmi slabě rozpoznatelná jako extrémně protažená galaxie a udržitelná bočně v délce asi 1,5 '. Poměr os odhadovaný na 5:1. Protáhlé centrální zjasnění. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/UGC/UGC3573_600u800.md b/cs/dso/UGC/UGC3573_600u800.md index a88bb4b22..b189567ca 100644 --- a/cs/dso/UGC/UGC3573_600u800.md +++ b/cs/dso/UGC/UGC3573_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:17.927341 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-11-17 18:41:20.657744 --- -419x, 6m5+ +419x, 6m5+ tvoří pár s CGCG 145-17 UGC je okamžitě vidět v okuláru. Má velmi kompaktní, hvězdné a povrchově jasné jádro, které vypadá jako hvězda v popředí. Střední oblast kolem světelného jádra je mírně protáhlá, extrémní poměr os, žádná vyduť. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/UGC/UGC3697.md b/cs/dso/UGC/UGC3697.md index 38d6994eb..663c47460 100644 --- a/cs/dso/UGC/UGC3697.md +++ b/cs/dso/UGC/UGC3697.md @@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.941624 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2020-10-30 21:18:19.428917 --- -![<]($IMG_DIR/dso/UGC03697.jpg) +![<]($IMG_DIR/dso/UGC03697.jpg) Galaxie UGC 3697 je jedna z galaxií ve tvaru symbolu integrálu. Galaxie je extrémně tenká, leží mezi dvěma hvězdami 6mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/UGC/UGC4277_600u800.md b/cs/dso/UGC/UGC4277_600u800.md index 433f85234..b0c5f203d 100644 --- a/cs/dso/UGC/UGC4277_600u800.md +++ b/cs/dso/UGC/UGC4277_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.141182 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:10:55.436468 --- -419x, fst 6m0+ +419x, fst 6m0+ narozdíl od slabého vzhledu na POSS fotografiích, v dalekohledu překvapivě jasná. Rozpoznatelná jako roztažené zjasnění již při přehledovém zvětšení. Při 419x je vidět roztažená, lehčí centrální oblast přibližně 3:1. Nepřímo, náznakem úzký prachový pás. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/UGC/UGC4704_600u800.md b/cs/dso/UGC/UGC4704_600u800.md index 08de7ff61..6238037aa 100644 --- a/cs/dso/UGC/UGC4704_600u800.md +++ b/cs/dso/UGC/UGC4704_600u800.md @@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.164177 updated_by: lada.dvorak7@gmail.com updated_date: 2021-01-24 19:11:29.457515 --- -172x-293x, 6m+ +172x-293x, 6m+ velmi slabá, lze vyhledat pouze se znalostí přesné polohy. Nejjasnější v 4 mm okuláru. Příznačné zjasnění s extrémním poměrem os, přičemž konce lze sledovat pouze nepřímo od lehčí centrální oblasti. Uzlová struktura rozpoznatelná pouze při 293x. Z galaxie zůstane pouze jasnější, roztažená centrální oblast v poměru 1:4, uvnitř které lze zahlédnout 3 uzly. Doprovodná galaxie PGC 213556 (2 'SO - 16,8 bmag) 100% času nepřímo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/UGC/UGC5470_100u150.md b/cs/dso/UGC/UGC5470_100u150.md index 1cb7b3234..7b8c33d94 100644 --- a/cs/dso/UGC/UGC5470_100u150.md +++ b/cs/dso/UGC/UGC5470_100u150.md @@ -6,6 +6,6 @@ created_date: 2020-11-26 20:53:18.239117 updated_by: cassi@cassi.cz updated_date: 2020-11-26 20:53:18.250424 --- -10 cm Newton, 18×, LM 6m5+, galaxie je na hranici vnimání, při zv. 18× se zdá být výraznější v severním směru. - +10 cm Newton, 18×, LM 6m5+, galaxie je na hranici vnimání, při zv. 18× se zdá být výraznější v severním směru. + Binokulár 23×100, LM 6m5+, při dobré průhlednosti lze galaxii pozitivně detekovat. Leo I se jeví jako podlouhý flíček v poměru 2:3 ve směru východ-západ, severně od rozptýleného světla způsobeném jasnou hvězdou Regulus jako samostatný objekt. Bočním viděním lze pozorovat galaxii i po dobu několika sekund, na okrajích velmi difúzní, ale bez koncentrace směrem ke středu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/star/hr5127.md b/cs/star/hr5127.md index fd6d64a51..78eaba07b 100644 --- a/cs/star/hr5127.md +++ b/cs/star/hr5127.md @@ -3,7 +3,7 @@ name: 25 Canum Venaticorum constellation: CVn created_by: 8mag created_date: 2020-09-23 20:52:23.809154 -updated_by: 8mag -updated_date: 2020-09-23 20:52:23.809188 +updated_by: lada.dvorak7@gmail.com +updated_date: 2021-03-13 12:39:00.118418 --- -dvojhvězda, která se v 15 cm dalekohledu rozpadne na dvě žluté složky jasnosti 5mag a 6.9mag. Jejich vzájemný odstup je 1,8 ". \ No newline at end of file +dvojhvězda, která se v 15 cm dalekohledu rozpadne na dvě žluté složky jasnosti 5mag a 6.9mag. Jejich vzájemný odstup je 1.8". \ No newline at end of file