Updates
This commit is contained in:
parent
885a762a50
commit
22742ee6c5
|
@ -3,12 +3,11 @@ name: Býk
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.131353
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.131370
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:15:41.792378
|
||||
---
|
||||
Souhvězdí zvířetníku severní oblohy, kterým prochází Slunce před letním slunovratem, od 13. května do 20. června. V opačném ročním období, tedy v pozdní podzim, proto Býk nachází u nás při svém přechodu meridiánem vysoko na jihu. Býk leží těsně na okraji zimní Mléčné dráhy a patří mezi nejatraktivnější a nejzřetelnější souhvězdí severní polokoule. A to nejen proto, že se zde nacházejí dvě výjimečné otevřené hvězdokupy - Hyády a Plejády, jaké pozemská obloha vůbec nabízí. Na obloze ho nepřehlédneme, navíc leží v těsném sousedství Orion. S trochou fantazie můžeme ve hvězdném obrazci rozpoznat rozzuřeného býka se zlověstným červeným okem tvořeným Aldebaran, hlavou ve tvaru "V", kterou představuje otevřená hvězdokupa Hyády a hrozivými rohy rozšiřujícími se severovýchodně k hvězdám β a ζ Tauri. Býk je také známý tím, že v roce 1801 v něm G. Piazzi objevil první planetku Ceres.
|
||||
|
||||

|
||||
V Býku se nacházejí slabé části Mléčné dráhy. Jedna část začíná vybíhat z okolí mlhoviny Kalifornie a pokračuje nezřetelně východně od Plejád směrem na jih. Od hlavního proudu je oddělena tmavší oblastí. V asi 2/3 vzdálenosti od červeného Aldebaranu směrem k hvězdě Alnath (β Tauri) se zase nachází mlhavý kruhový oblak. V triedru 10 × 50 je v něm vidět i velká otevřená hvězdokupa bez centrálního zhuštění NGC 1746, která obsahuje několik početných hvězd.
|
||||
|
||||
Přibližně na rozhraní Býka, Vozka, Blíženců a Orion se nachází galaktické anticentrum, proto zde chybí jasné mléčné pozadí. V místech l = 175˚ pozorujeme rozsáhlý komplex molekulových mraků vzdálen pouhých 450 světelných let, který v některých oblastech zeslabuje příchozí světlo hvězd až o 30 magnitud. Sestává z množství Barnardova mlhovin (B14, 18, 22, 210, 220, 212, 215) a je také oblastí, kde se dnes tvoří nové málo hmotné hvězdy. Příkladem může být známa T Tauri, kolem níž je ve velkém dalekohledu vidět Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554-55).
|
||||
|
||||
Souhvězdí zvířetníku severní oblohy, kterým prochází Slunce před letním slunovratem, od 13. května do 20. června. V opačném ročním období, tedy v pozdní podzim, se proto Býk nachází u nás při svém přechodu meridiánem vysoko nad jihem. Býk leží těsně na okraji zimní Mléčné dráhy a patří mezi nejatraktivnější a nejzřetelnější souhvězdí severní polokoule. A to nejen proto, že se zde nacházejí dvě výjimečné otevřené hvězdokupy - Hyády a Plejády, jaké pozemská obloha vůbec nabízí. Na obloze ho nepřehlédneme, navíc leží v těsném sousedství Orion. S trochou fantazie můžeme ve hvězdném obrazci rozpoznat rozzuřeného býka se zlověstným červeným okem tvořeným hvězdou Aldebaran, hlavou ve tvaru "V", kterou představuje otevřená hvězdokupa Hyády a hrozivými rohy rozšiřujícími se severovýchodně k hvězdám β a ζ Tauri. Býk je také známý tím, že v roce 1801 v něm G. Piazzi objevil první planetku Ceres.
|
||||
|
||||

|
||||
V Býku se nacházejí slabé části Mléčné dráhy. Jedna část začíná vybíhat z okolí mlhoviny Kalifornie a pokračuje nezřetelně východně od Plejád směrem na jih. Od hlavního proudu je oddělena tmavší oblastí. V asi 2/3 vzdálenosti od červeného Aldebaranu směrem k hvězdě Alnath (β Tauri) se zase nachází mlhavý kruhový oblak. V triedru 10 × 50 je v něm vidět i velká otevřená hvězdokupa bez centrálního zhuštění NGC 1746, která obsahuje několik početných hvězd.
|
||||
|
||||
Přibližně na rozhraní Býka, Vozka, Blíženců a Orion se nachází galaktické anticentrum, proto zde chybí jasné mléčné pozadí. V místech l = 175˚ pozorujeme rozsáhlý komplex molekulových mraků vzdálen pouhých 450 světelných let, který v některých oblastech zeslabuje příchozí světlo hvězd až o 30 magnitud. Sestává z množství Barnardových mlhovin (B14, 18, 22, 210, 220, 212, 215) a je také oblastí, kde se dnes tvoří nové málo hmotné hvězdy. Příkladem může být známa T Tauri, kolem níž je ve velkém dalekohledu vidět Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554 - 55).
|
||||
|
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Trojúhelník
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.360422
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.360438
|
||||
updated_date: 2020-10-05 14:47:18.043278
|
||||
---
|
||||
Velmi malé souhvězdí severní oblohy, jehož název odpovídá obrazu téměř rovnostranného ostroúhlého trojúhelníku, který utvářejí tři nejjasnější hvězdy 3. magnitudy. Souhvězdí se nachází v pěkném prostředí několika nápadných hvězdných uskupení. Na severovýchodě leží "hlava Medúzy" (β, π, ρ, ω Persea), jižně se rozprostírá seskupení hvězd souhvězdí Berana (α, β, γ Arietis) a na jihovýchodě zastaralé, dnes už neexistující souhvězdí Severní mouchy, které tvořily hvězdy 33, 35, 39 a 41 Arietis. Exponátem Trojúhelníku je spirální galaxie M33, po M31 a naší Galaxii třetí největší z Místní skupiny. Ne nejlépe se však pozoruje: je rozsáhlá a má nízkou plošnou jasnost. Pak už následuje jen hrstka barevných dvojhvězd a slušný počet slabých galaxií, z nichž však běžným Newtonem zachytíme pouze jejich velmi nepatrnou část.
|
||||
|
||||

|
||||
Velmi malé souhvězdí severní oblohy, jehož název odpovídá obrazu téměř rovnoramenného, ostroúhlého trojúhelníku, který utvářejí tři nejjasnější hvězdy 3. magnitudy. Souhvězdí se nachází v pěkném prostředí několika nápadných hvězdných uskupení. Na severovýchodě leží "hlava Medúzy" (β, π, ρ, ω Persea), jižně se rozprostírá seskupení hvězd souhvězdí Berana (α, β, γ Arietis) a na jihovýchodě zastaralé, dnes už neexistující souhvězdí Severní mouchy, které tvořily hvězdy 33, 35, 39 a 41 Arietis. Exponátem Trojúhelníku je spirální galaxie M33, po M31 a naší Galaxii třetí největší z Místní skupiny. Protože je rozsáhlá a má nízkou plošnou jasnost, tak se ale ne nejlépe pozoruje: . Po ní už následuje jen hrstka barevných dvojhvězd a slušný počet slabých galaxií, z nichž však běžným newtonem zachytíme pouze velmi nepatrnou část.
|
||||
|
||||

|
||||
|
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.119595
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.119623
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:25:49.751054
|
||||
---
|
||||

|
||||

|
||||
|
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.043984
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.044007
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:25:49.751279
|
||||
---
|
||||
125x: Při malém zvětšení je tato hvězdokupa zřejmým 6'širokým "C" jasných hvězd. 125x odhalí tucet 8-10mag hvězd, devět z nich v pěkném štvrťmesiaci s terminátorem obráceným na východ a dvěma jasnějšími hvězdami na severním a jižním rozhraní. 18 "široký pár 10.5mag složek leží na ZSZ rozhraní půlkruhu. Galaxie IC 1731, ležící 4' severně a hned západně od hvězdy 13.5mag, je slabým matným 1,5'obláčikom obklopujícím slabé, drobné jádro.
|
||||
125x: Při malém zvětšení je tato hvězdokupa zřejmým 6' širokým "C" jasných hvězd. 125x odhalí tucet hvězd 8-10mag, devět z nich v pěkném čtvrťměsíci s terminátorem obráceným na východ a dvěma jasnějšími hvězdami na severním a jižním rozhraní. 18" široký pár 10.5mag složek leží na ZSZ rozhraní půlkruhu. Galaxie IC 1731, ležící 4' severně a hned západně od hvězdy 13.5mag, je slabým matným 1,5' obláčkem obklopujícím slabé, drobné jádro.
|
|
@ -5,11 +5,11 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:05.942549
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:05.942576
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:18:09.212638
|
||||
---
|
||||

|
||||
Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirální galaxií, dělí ji od nás 2 700 000 světelných let. Spolu s M31 a její průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s Magellanovy oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodiernu, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1654, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse.
|
||||
|
||||
Nachází se v západní části souhvězdí na spojnici hvězd α Triangulo a β Andromedae. Kvůli velké rozloze a nízké plošné jasnosti je M33 težším objektem pro malé dalekohledy. Nezkušený pozorovatel očekávající, že uvidí něco mnohem menšího a jasnějšího bývá obyčejně zklamaný nevýraznou mlhovinou, která zabírá plochu větší než Měsíc v úplňku. Pozorovací podmínky jsou ale v případě M33 velice důležitým faktorem! Ačkoliv dosahuje jasnost 5.7mag, tak může být na přesvětlené obloze neviditelná, zatímco při pozorování v zenitu pod čistou, tmavou oblohou je snadno viditelná v triedru nebo malých dalekohledech. 400 mm a větší dalekohledy odhalí i některé HII oblasti galaxie. Na obloze Bortle4 a lepší je M33 vidět i pouhým okem. Což ji číní nejvzdálenějším objektem viditelným pouhým okem. Mnoho zdrojů uvádí mylně jako nejvzdálenější objekt viditelný neozbrojeným okem Velkou mlhovinu v Andromedě. Pro pozorování M33 je vhodné počkat na chvíli, kdy vystoupí co nejblíže k zenitu. Dobrou pomůckou je zaostřit oči na hvězdu Mirach a pak se rychle podívat bočním pohledem na místo, kde se nachází. V jednom okamžiku se z vesmírné temnoty vynoří malý mlhavý chomáček slabého kontrastu a za pár vteřin okamžitě zmizí. Aby mohl být bez problémů vidět opět, je celý tento proces potřebné zopakovat.
|
||||
|
||||
Myzer: Jedno památné pozorování pochází ještě z roku 2005 v Tatrách, kde jsme galaxii pozorovali 350 mm Dobson u Velkého Bílém plesa v nadmořské výšce 1 600 m. Na mě největší dojem udělala Galaxie v Trojúhelníku. Spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" s jasným jádrem je velmi dobře vidět už přímým pohledem. Nachází se ve slabém hale, které bočním pohledem na hranici viditelnosti odhalí i nějaké další struktury. Navíc celá galaxie je poseta množstvím mlhavých skvrn, to jsou H-II oblasti samotné galaxie. Všechny dobře zareagovali na UHC filtr a ta nejvýraznější z nich - NGC 604, začala skoro vypalovat oči (ale na rozdíl od h / x Persea to nyní vezměte s rezervou).
|
||||

|
||||
Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirální galaxií, dělí ji od nás 2 700 000 světelných let. Spolu s M31 a jejími průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s Magellanovými oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodierny, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1654, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse.
|
||||
|
||||
Galaxie se nachází v západní části souhvězdí na spojnici hvězd α Triangulo a β Andromedae. Kvůli velké rozloze a nízké plošné jasnosti je M33 težším objektem pro malé dalekohledy. Nezkušený pozorovatel očekávající, že uvidí něco mnohem menšího a jasnějšího bývá obyčejně zklamaný nevýraznou mlhovinou, která zabírá plochu větší než Měsíc v úplňku. Pozorovací podmínky jsou ale v případě M33 velice důležitým faktorem! Ačkoliv dosahuje jasnost 5.7mag, tak může být na přesvětlené obloze neviditelná, zatímco při pozorování v zenitu pod čistou, tmavou oblohou je snadno viditelná v triedru nebo malých dalekohledech. 400 mm a větší dalekohledy odhalí i některé HII oblasti galaxie. Na obloze Bortle4 a lepší je M33 vidět i pouhým okem. Což ji číní nejvzdálenějším objektem viditelným pouhým okem. Mnoho zdrojů uvádí mylně jako nejvzdálenější objekt viditelný neozbrojeným okem Velkou mlhovinu v Andromedě. Pro pozorování M33 je vhodné počkat na chvíli, kdy vystoupí co nejblíže k zenitu. Dobrou pomůckou je zaostřit oči na hvězdu Mirach a pak se rychle podívat bočním pohledem na místo, kde se nachází. V jednom okamžiku se z vesmírné temnoty vynoří malý mlhavý chomáček slabého kontrastu a za pár vteřin okamžitě zmizí. Aby mohl být bez problémů vidět opět, je celý tento proces potřebné zopakovat.
|
||||
|
||||
Myzer: Jedno památné pozorování pochází ještě z roku 2005 v Tatrách, kde jsme galaxii pozorovali v 350 mm dobsonu u Velkého Bílém plesa v nadmořské výšce 1 600 m. Na mě největší dojem udělala Galaxie v Trojúhelníku. Spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" s jasným jádrem je velmi dobře vidět už přímým pohledem. Nachází se ve slabém hale, které bočním pohledem na hranici viditelnosti odhalí i nějaké další struktury. Navíc celá galaxie je poseta množstvím mlhavých skvrn, to jsou H-II oblasti samotné galaxie. Všechny dobře zareagovali na UHC filtr a ta nejvýraznější z nich - NGC 604, začala skoro vypalovat oči (ale na rozdíl od h / x Persea to nyní vezměte s rezervou).
|
||||
|
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:17.462198
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:17.462218
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:18:09.212776
|
||||
---
|
||||
75x: z dobrého pozorovacího místa, M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie je pokryta skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35' halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale.
|
||||
75x: M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie je pokryta skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce z HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35' halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale.
|
||||
|
|
|
@ -5,14 +5,14 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.143559
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.143595
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:33:09.789414
|
||||
---
|
||||
Otevřená hvězdokupa známá také pod názvem "Kuřátka" či "Sedm nebeských sester". Možná nejkrásnější otevřená hviezdoka na celé obloze - je jedno zda se na ni díváme pouhým okem, triedrem či dalekohledem. I během průměrných pozorovacích podmínek ve městech při úplňku Měsíce bychom měli v Plejádách na první pohled pouhým okem rozlišit šest hvězd. Nejjasnější z nich je modrobílý obr Alcyone (η Tau - 2.87mag), potom následuje Atlas (27 Tau - 3.63mag), Electra (17 Tau - 3.7mag), Maia (20 Tau - 3.87mag), Merope ( 23 Tau - 4.18mag) a taygeta (19 Tau - 4,3 m). Pokud se naskytne tmavá průzračná noc, měli bychom bez problémů spatřit ještě Pleione (28 Tau - 5.9mag), Celaeno (16 Tau - 5.46mag) a Sterope I (21 Tau - 5.76mag). V závislosti na bystrého zraku a atmosférických podmínek v dosahu ještě dalších sedm hvězd, přičemž z odlehlých končin bychom je mohli napočítat až kolem 20. Devět nejjasnějších hvězd je soustředěno na ploše jednoho stupně, ale další hvězdy skupiny můžeme najít ještě o stupeň dál. Vhodné je pozorovat triedrem případně dalekohledem, přičemž je třeba použít okulár s velmi malým zvětšením a širokým zorným polem, abychom zahlédli celou skupinu. Odhaduje se, že celkově hvězdokupa obsahuje 400-500 hvězd, přičemž 200 z nich můžeme dokážeme rozpoznat středním amatérským dalekohledem.
|
||||
|
||||

|
||||
|
||||
Plejády, se středem vzdáleným asi 444 světelných let, jsou čtvrtou nejbližší otevřenou hvězdokupou k naší sluneční soustavě. Její nejjasnější hvězdy jsou všechny mladí, horký, modrobílý obři absolutní magnitudy od -1,5 po -2,5 (červení obři zcela chybí, ale naopak byli objeveni hnědí trpaslíci s malou hmotností). Tak například nejjasnější hvězda Alcyone zdánlivé jasnosti 2.87mag má absolutní magnitudu -2,7. Prach, který tak esteticky odráží modré světlo těchto hvězd ve skutečnosti s hvězdokupou vůbec nesouvisí. Plejády jsou staré 100 milionů let a vykazují dlouhý pohyb směřující ven z medvihviezdneho plynu a prachu, ze kterého byly zrozené. V současnosti zběžně procházejí okrajem tmavě prachového komplexu v Býku. Není náhoda, že na barevných fotografiích reflexní mlhoviny vypadají modré jako samotné hvězdy. Modré světlo je rozptylované lepší než červené, proto je záře hvězd Plejád na prachu reflexní mlhoviny dobře vidět.
|
||||
|
||||
Nejjasnější členové kupy ve tvaru jakési "naběračky" dominují pozadí slabších hvězd už v triedru nebo malém dalekohledu. Kupa obsahuje řadu atraktivních dvojhvězd. Zvláštní řetězec hvězd 7-8mag začíná u dvojhvězdě Struve 450 a pokračuje hned jižně k hvězdě Alcyone a východně k hvězdě Merope, pak směřuje nejprve jižně a potom jihovýchodně. Alcyone má ve svém bezprostředním sousedství tři slabší hvězdy, čímž vytváří pěknou čtyřhvězdu. Atlas vytváří s Pleione širokou dvojhvězdu. Další známou je Asterope - nebo Sterope I a Sterope II, kterou volné oko sice nerozliší, ale už triedr ji zobrazí jako široký pár. Reflexní mlhoviny zahalující hvězdy "naběračky" jsou nejjasnější a nejsnáze pozorovatelné kolem hvězdy Merope, kde mají i označení **NGC 1435 (Tempel nebula)**. Kolem této hvězdy se během vynikajících pozorovacích podmínek mohou blýsknout už v triedru 10 × 50. Mlhovina vypadá jako světlá šmouha, která se táhne vzdáleností asi deseti úhlových minut a mírně vystupuje nad jas okolní oblohy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm při malém zvětšení můžeme odhalit slabý závoj mlhoviny kolem dalších dvou z jasnějších hvězd. Přestože se jedná o reflexní mlhoviny, vypadá to tak, že pomůže i filtr O-III, i když pravda, že zastíní její slabší vnější části.
|
||||
|
||||
Myzer: Malou inspiraci možná najdete v následujících řádcích, z jednoho pozorování koncem léta během velmi kvalitních podmínek: Hodinu před koncem astronomické noci jsem se rozhodl zjistit, kolik hvězd asi uvidím pouhým okem v Plejádách, které se již nacházely dost vysoko nad obzorem (50 stupňů ). Není to sice mým zvykem, ale tentokrát jsem udělal výjimku a začal všechno zakreslovat. Na papír jsem přenesl šest hlavních nejjasnějších hvězd nápadné hvězdokupy (Alcyone, Merope, Atlas, Maia, Electra, taygeta) a začal se konečně soustředěně dívat. Dalších pět hvězd (Pleione, CELEANO, Asterope, 18 Tau, HD 23753) bylo celkem lehkých, protože nejslabší z nich má 5,76 magnitudy. Ostatní hvězdy přibývaly už jen postupně, protože nebyly vidět stabilně a pouze občas problikávaly. Proto jsem jim věnoval hodně času, s cílem zakreslit je na správném místě a vyhnout se chybám. Výsledek byl více než nečekaný - napočítal jsem až sedmnáct hvězd! Zkouška správnosti však následovala až o den později, když jsem si náčrt porovnával s programem Sky Charts. Vše bylo zpečetěno, poloha hvězd jednoznačně seděla se skutečností. Nejslabší zachycena hvězda (SAO 76264) má vizuální jasnost 6,96 magnitudy. Shodou okolností je to i hvězda s nízkým barevným indexem spektrálního typu A, tedy velmi vhodná pro určování MHV.
|
||||
Otevřená hvězdokupa známá také pod názvem "Kuřátka" či "Sedm nebeských sester". Možná nejkrásnější otevřená hvězdokupa na celé obloze - je jedno zda se na ni díváme pouhým okem, triedrem či dalekohledem. I během průměrných pozorovacích podmínek ve městech při úplňku Měsíce bychom měli v Plejádách na první pohled pouhým okem rozlišit šest hvězd. Nejjasnější z nich je modrobílý obr Alcyone (η Tau - 2.87mag), potom následuje Atlas (27 Tau - 3.63mag), Electra (17 Tau - 3.7mag), Maia (20 Tau - 3.87mag), Merope ( 23 Tau - 4.18mag) a taygeta (19 Tau - 4,3 m). Pokud se naskytne tmavá průzračná noc, měli bychom bez problémů spatřit ještě Pleione (28 Tau - 5.9mag), Celaeno (16 Tau - 5.46mag) a Sterope I (21 Tau - 5.76mag). V závislosti na bystrého zraku a atmosférických podmínek v dosahu ještě dalších sedm hvězd, přičemž z odlehlých končin bychom je mohli napočítat až kolem 20. Devět nejjasnějších hvězd je soustředěno na ploše jednoho stupně, ale další hvězdy skupiny můžeme najít ještě o stupeň dál. Vhodné je pozorovat triedrem případně dalekohledem, přičemž je třeba použít okulár s velmi malým zvětšením a širokým zorným polem, abychom zahlédli celou skupinu. Odhaduje se, že celkově hvězdokupa obsahuje 400-500 hvězd, přičemž 200 z nich můžeme dokážeme rozpoznat středním amatérským dalekohledem.
|
||||
|
||||

|
||||
|
||||
Plejády, se středem vzdáleným asi 444 světelných let, jsou čtvrtou nejbližší otevřenou hvězdokupou k naší Sluneční soustavě. Její nejjasnější hvězdy jsou všechny mladí, horcí, modrobílý obři absolutní magnitudy od -1,5 po -2,5 (červení obři zcela chybí, ale naopak byli objeveni hnědí trpaslíci s malou hmotností). Tak například nejjasnější hvězda Alcyone zdánlivé jasnosti 2.87mag má absolutní magnitudu -2,7. Prach, který tak esteticky odráží modré světlo těchto hvězd ve skutečnosti s hvězdokupou vůbec nesouvisí. Plejády jsou staré 100 milionů let a vykazují dlouhý pohyb směřující ven z medvihviezdneho plynu a prachu, ze kterého byly zrozené. V současnosti zběžně procházejí okrajem tmavě prachového komplexu v Býku. Není náhoda, že na barevných fotografiích reflexní mlhoviny vypadají modré jako samotné hvězdy. Modré světlo je rozptylované lepší než červené, proto je záře hvězd Plejád na prachu reflexní mlhoviny dobře vidět.
|
||||
|
||||
Nejjasnější členové kupy ve tvaru jakési "naběračky" dominují pozadí slabších hvězd už v triedru nebo malém dalekohledu. Kupa obsahuje řadu atraktivních dvojhvězd. Zvláštní řetězec hvězd 7-8mag začíná u dvojhvězdě Struve 450 a pokračuje hned jižně k hvězdě Alcyone a východně k hvězdě Merope, pak směřuje nejprve jižně a potom jihovýchodně. Alcyone má ve svém bezprostředním sousedství tři slabší hvězdy, čímž vytváří pěknou čtyřhvězdu. Atlas vytváří s Pleione širokou dvojhvězdu. Další známou je Asterope - nebo Sterope I a Sterope II, kterou volné oko sice nerozliší, ale už triedr ji zobrazí jako široký pár. Reflexní mlhoviny zahalující hvězdy "naběračky" jsou nejjasnější a nejsnáze pozorovatelné kolem hvězdy Merope, kde mají i označení **NGC 1435 (Tempel nebula)**. Kolem této hvězdy se během vynikajících pozorovacích podmínek mohou blýsknout už v triedru 10 × 50. Mlhovina vypadá jako světlá šmouha, která se táhne vzdáleností asi deseti úhlových minut a mírně vystupuje nad jas okolní oblohy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm při malém zvětšení můžeme odhalit slabý závoj mlhoviny kolem dalších dvou z jasnějších hvězd. Přestože se jedná o reflexní mlhoviny, vypadá to tak, že pomůže i filtr O-III, i když pravda, že zastíní její slabší vnější části.
|
||||
|
||||
Myzer: Malou inspiraci možná najdete v následujících řádcích, z jednoho pozorování koncem léta během velmi kvalitních podmínek: Hodinu před koncem astronomické noci jsem se rozhodl zjistit, kolik hvězd asi uvidím pouhým okem v Plejádách, které se již nacházely dost vysoko nad obzorem (50 stupňů ). Není to sice mým zvykem, ale tentokrát jsem udělal výjimku a začal všechno zakreslovat. Na papír jsem přenesl šest hlavních nejjasnějších hvězd nápadné hvězdokupy (Alcyone, Merope, Atlas, Maia, Electra, taygeta) a začal se konečně soustředěně dívat. Dalších pět hvězd (Pleione, CELEANO, Asterope, 18 Tau, HD 23753) bylo celkem lehkých, protože nejslabší z nich má 5,76 magnitudy. Ostatní hvězdy přibývaly už jen postupně, protože nebyly vidět stabilně a pouze občas problikávaly. Proto jsem jim věnoval hodně času, s cílem zakreslit je na správném místě a vyhnout se chybám. Výsledek byl více než nečekaný - napočítal jsem až sedmnáct hvězd! Zkouška správnosti však následovala až o den později, když jsem si náčrt porovnával s programem Sky Charts. Vše bylo zpečetěno, poloha hvězd jednoznačně seděla se skutečností. Nejslabší zachycena hvězda (SAO 76264) má vizuální jasnost 6,96 magnitudy. Shodou okolností je to i hvězda s nízkým barevným indexem spektrálního typu A, tedy velmi vhodná pro určování MHV.
|
||||
|
|
|
@ -1,18 +1,18 @@
|
|||
---
|
||||
name: Collinder 50 - Hyády
|
||||
name: Hyády
|
||||
rating: 9
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.817413
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.817434
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:36:49.423785
|
||||
---
|
||||

|
||||
Po "medvědem proudu" naše druhá nejbližší otevřená hvězdokupa. Ve vzdálenosti 150 světelných let je tak blízko, že se jí hvězdy na obloze ani nezdají být pohromadě a sahají do prostoru zhruba 20 stupňů. Jednou z nejvzdálenějších členů je ω Andromedae (5mag) - leží až 50 stupňů od centra kupy! Nápadné "V" dlouhé čtyři a půl stupně, jehož špičku tvoří γ Tauri (3.6mag) a okraje α (0.85mag) a ε Tauri (3.5mag) se připojuje od západu na jasnou načervenalou hvězdu Aldebaran a na obloze představuje hlavu býka. Aldebaran představuje krvavé oko Býka, ale ve skutečnosti není členem kupy - nachází se v bližší vzdálenosti - 68 světelných let - a na Hyády se pouze náhodou promítá. Hyády, podobně jako Plejády, jsou ideálním objektem pro triedr 10 × 50, ve kterém zahlédneme i její slabší hvězdy.
|
||||
|
||||
V malém dalekohledu jsou stálice sice roztroušeny, ale odhalí pěkný barevný kontrast jejích čtyř oranžových obrů: γ (3.6mag), ε (3.5mag), δ (3.8mag), θ2 Tauri (3.8mag). Poslední dva jsou nápadnými dvojhvězdy viditelnými i pouhým okem. θ Tauri sestává z hlavní bílé složky a oranžového průvodce. Navzájem jsou vzdáleny 15 světelných let a předpokládá se, že mají společný původ. Naproti tomu δ Tauri je pouze optickou dvojhvězdou, kterou tvoří spolu s hvězdou 68 Tauri. V přiměřeném dalekohledu, hlavně s velkým zorným polem, můžeme v centru Hyády pozorovat otevřenou hvězdokupu NGC 1647. Je desetkrát dál, i proto se v malém dalekohledu jeví jako mlhavá skvrna.
|
||||
|
||||
Právě přítomnost oranžových obrů naznačuje, že Hyády jsou mnohem starší než Plejády. Jejich stáří se odhaduje přibližně na 700, dokonce možná až na 870 milionů let. Skutečná šířka jádra Hyády - "V" - je asi 12 světelných let, ale členy patřících do této hvězdokupy můžeme najít ještě i ve vzdálenosti 40 světelných let. Celkově jich obsahuje asi 200, přičemž se všechny pohybují stejným směrem. Hyády jsou totiž pohyblivou hvězdokupou, součástí hvězdného proudu, který se od nás neustále vzdaluje. Směřují k bodu, který leží na obloze severovýchodně od Betelgeuze z Orion. Tento bod se nazývá bodem konvergence - na tomto místě se hvězdy Hyády za 65 milionů let shluknou a nakonec se ztratí v dálavách vesmíru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||

|
||||
Po "Medvědím proudu" naše druhá nejbližší otevřená hvězdokupa. Ve vzdálenosti 150 světelných let je tak blízko, že se jí hvězdy na obloze ani nezdají být pohromadě a sahají do prostoru zhruba 20 stupňů. Jednou z nejvzdálenějších členů je ω Andromedae (5mag) - leží až 50 stupňů od centra kupy! Nápadné "V" dlouhé čtyři a půl stupně, jehož špičku tvoří γ Tauri (3.6mag) a okraje α (0.85mag) a ε Tauri (3.5mag) se připojuje od západu na jasnou načervenalou hvězdu Aldebaran a na obloze představuje hlavu býka. Aldebaran představuje krvavé oko Býka, ale ve skutečnosti není členem kupy - nachází se v bližší vzdálenosti - 68 světelných let - a na Hyády se pouze náhodou promítá. Hyády, podobně jako Plejády, jsou ideálním objektem pro triedr 10 × 50, ve kterém zahlédneme i její slabší hvězdy.
|
||||
|
||||
V malém dalekohledu jsou stálice sice roztroušeny, ale odhalí pěkný barevný kontrast jejích čtyř oranžových obrů: γ (3.6mag), ε (3.5mag), δ (3.8mag), θ2 Tauri (3.8mag). Poslední dva jsou nápadné dvojhvězdy viditelné i pouhým okem. θ Tauri sestává z hlavní bílé složky a oranžového průvodce. Navzájem jsou vzdáleny 15 světelných let a předpokládá se, že mají společný původ. Naproti tomu δ Tauri je pouze optickou dvojhvězdou, kterou tvoří spolu s hvězdou 68 Tauri. V přiměřeném dalekohledu, hlavně s velkým zorným polem, můžeme v centru Hyády pozorovat otevřenou hvězdokupu NGC 1647. Je desetkrát dál, i proto se v malém dalekohledu jeví jako mlhavá skvrna.
|
||||
|
||||
Právě přítomnost oranžových obrů naznačuje, že Hyády jsou mnohem starší než Plejády. Jejich stáří se odhaduje přibližně na 700, dokonce možná až na 870 milionů let. Skutečná šířka jádra Hyády - "V" - je asi 12 světelných let, ale členy patřících do této hvězdokupy můžeme najít ještě i ve vzdálenosti 40 světelných let. Celkově jich obsahuje asi 200, přičemž se všechny pohybují stejným směrem. Hyády jsou totiž pohyblivou hvězdokupou, součástí hvězdného proudu, který se od nás neustále vzdaluje. Směřují k bodu, který leží na obloze severovýchodně od Betelgeuze z Orion. Tento bod se nazývá bodem konvergence - na tomto místě se hvězdy Hyády za 65 milionů let shluknou a nakonec se ztratí v dálavách vesmíru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:25:07.665765
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:25:07.693089
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -4,7 +4,8 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:04.298556
|
||||
updated_by: cassi@cassi.cz
|
||||
updated_date: 2020-10-04 15:28:43.162034
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:26:15.446852
|
||||
---
|
||||

|
||||
NGC 3607 je největší a nejjasnější v malé skupině galaxií spolu s NGC 3605 vzdálenou pouze 2,5' jihozápadně, NGC 3608 pozorovanou 6' severně a NGC 3599 ležící 20' západně.
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:13.865232
|
||||
updated_by: cassi@cassi.cz
|
||||
updated_date: 2020-10-04 15:28:43.162249
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:27:15.515706
|
||||
---
|
||||
Bortle 5 – kruhová skrvnka o průměru asi 1,5‘ mírně se zhušťující do středu. Nedaleko leží další galaxie (NGC 3608 a NGC 3605), které s NGC 3607 tvoří trojici.
|
||||
100x: NGC 3607 má jasné 1,5'x 1' halo, které obsahuje stelární jádro. Její nejbližší soused NGC 3507 je 30 "slabým obláčkem. 2'široký čtverec 12mag hvězd je centrovaný 4' jihovýchodně od NGC 3607.
|
||||
|
||||
100x: NGC 3607 je největší a nejjasnější v malé skupině galaxií spolu s NGC 3605 vzdálenou pouze 2,5' jihozápadně, NGC 3608 pozorovanou 6' severně a NGC 3599 ležící 20' západně. NGC 3607 má jasné 1,5'x 1' halo, které obsahuje Stelara jádro. Její nejbližší soused NGC 3507 je 30 "slabým obláčkem. 2'široký čtverec 12mag hvězd je centrovaný 4' jihovýchodně od NGC 3607.
|
||||
Bortle 5 – kruhová skrvnka o průměru asi 1,5‘ mírně se zhušťující do středu.
|
||||
|
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:18:32.426101
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:18:32.450079
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:19:02.644292
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:19:02.665991
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:19:25.008072
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:19:25.028297
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:19:44.115054
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:19:44.137124
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:20:02.710016
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:20:02.735476
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:20:54.141433
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:20:54.171914
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:21:07.810185
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:21:07.832821
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:23:10.035898
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:23:10.071147
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:22:28.476542
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:22:51.918745
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:22:08.033952
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:22:08.060168
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-04 17:21:49.260761
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-04 17:21:49.290382
|
||||
---
|
||||

|
|
@ -4,11 +4,7 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:05.054982
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:05.055010
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:27:31.003259
|
||||
---
|
||||

|
||||
Nápadná galaxie (10.9mag), můžeme ji vidět už v 150 mm dalekohledu. Poměrně jasné oválné halo má nestejnou plošnou jasnost a mlhavé rozhraní. V 400 mm dalekohledu je pěknou jasnou galaxií. Jádro umístěny v hale má tvar příčky. Halo je mlhavé, až skvrnité kolem jádra a je nějak více zúžené směrem na východ. Směrem ZJZ leží galaxie IC 1727 (11.5mag).
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||

|
||||
|
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-05 15:27:30.997071
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:27:31.003362
|
||||
---
|
||||
Poměrně jasné oválné halo má nestejnou plošnou jasnost a mlhavé rozhraní.
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-05 15:27:31.001464
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:27:31.003470
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu je pěknou jasnou galaxií. Jádro umístěny v hale má tvar příčky. Halo je mlhavé, až skvrnité kolem jádra a je nějak více zúžené směrem na východ. Směrem ZJZ leží galaxie IC 1727 (11.5mag).
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:02.217782
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:02.217816
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:26:16.252170
|
||||
---
|
||||

|
||||

|
||||
|
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:10.407566
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:10.407592
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:26:16.252295
|
||||
---
|
||||
100x: Tato poměrně slabá galaxie je 5'x 0,5'S-J jehlou, která je nepatrně jasnější podél její hlavní osy. Halo v severní části proniká k pravoúhlému trojúhelníku 11-13mag hvězd.
|
||||
100x: Tato poměrně slabá galaxie je 5'x 0,5' S-J jehlou, která je nepatrně jasnější podél její hlavní osy. Halo v severní části proniká k pravoúhlému trojúhelníku 11-13mag hvězd.
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.039575
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:03.039594
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:26:39.822897
|
||||
---
|
||||

|
||||

|
||||
|
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:11.704026
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:11.704063
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:26:39.823089
|
||||
---
|
||||
125x: Tato galaxie má slabé 1'x 0,75'VSV-ZJZ halo s jasnějším centrem. Slabá dvojhvězda leží na severozápad od galaxie.
|
||||
125x: Tato galaxie má slabé 1'x0,75' VSV-ZJZ halo s jasnějším centrem. Slabá dvojhvězda leží na severozápad od galaxie.
|
|
@ -1,14 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 4
|
||||
rating: 6
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:05.738747
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:05.738778
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:28:27.528038
|
||||
---
|
||||

|
||||
Galaxie (10.1mag), která v alespoň 200 mm dalekohledu ukáže velké jádro obalené ve velmi jemném hale posetém několika hvězdami. Podél jižního rozhraní se navíc táhne řada pěti dalších hvězd. V 300 mm dalekohledu má jádro tvar jakési příčky a je ponořeno v mnohem slabším, nepravidelně jasném hale. Při pohledu ještě větším dalekohledem a využitím periferního vidění se kolem jádra v protisměru hodinových ručiček vinou v tenkém slabém hale i spirální ramena. Navíc jsou ozdobené i několika hvězdami z Mléčné dráhy. Centrální část jádra je skvrnitá.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||

|
||||
|
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-05 15:28:27.520746
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:28:27.528294
|
||||
---
|
||||
Galaxie ukáže velké jádro obalené ve velmi jemném hale posetém několika hvězdami. Podél jižního rozhraní se navíc táhne řada pěti dalších hvězd.
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-10-05 15:28:27.522912
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:28:27.528430
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu má jádro tvar jakési příčky a je ponořeno v mnohem slabším, nepravidelně jasném hale. Při pohledu ještě větším dalekohledem a využitím periferního vidění se kolem jádra v protisměru hodinových ručiček vinou v tenkém slabém hale i spirální ramena. Navíc jsou ozdobené i několika hvězdami z Mléčné dráhy. Centrální část jádra je skvrnitá.
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating: 5
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:15.644162
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:15.644179
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:19:10.442619
|
||||
---
|
||||
293x-419x, společně s IC 1815 a dvěma PGC galaxiemi zapojenými do zajímavé galaxie. NGC samotný jasný s mírně vypoulenou vydutí, prachový pás je jemně zvýrazněn poblíž středu. Téměř SV od středu, slabá 16mag hvězda může být viděna přesně v dlouhé ose
|
||||
293x-419x, společně s IC 1815 a dvěma PGC galaxiemi zapojenými do zajímavé galaxie. Samotná galaxie jasná s mírně vypoulenou vydutí, prachový pás je jemně zvýrazněn poblíž středu. Téměř SV od středu, slabá 16mag hvězda může být viděna přesně v dlouhé ose
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: RW Tauri
|
|||
constellation: Tau
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.295382
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.295400
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:23:56.081682
|
||||
---
|
||||
zákrytová proměnná hvězda, jeden stupeň severozápadně od 41 Tauri. Hlavní složka je zcela zakrývána každých 2,76 dní nadobro, který zeslabí její jas z 7.9mag na 11.4mag. Úplný zákryt trvá 9 hodin, celé zatmění přetrvává ještě 84 minut. Mezi zákrytových proměnných hvězd RW Tauri vykazuje jeden z nejhlubších úbytků magnitudy, o hodnotu až 3,5. Odhaduje se, že tento systém je vzdálen 1 370 světelných let.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: T Tauri
|
|||
constellation: Tau
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:23.559946
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:23.559977
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:27:20.203721
|
||||
---
|
||||
pozorovaná 1,8 stupně západně od ε Tauri, hvězdy na severním konečku "V" Hyády, je slabá proměnná hvězda nepravidelné periody, se záhadnou emisní / reflexní mlhovinou nazývanou **Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554-55)**. Jasnost hvězdy se mění nepředvídaně od 8.4mag po 13.5mag. T Tauri je velmi mladou hvězdou, NGC 1555 je pravděpodobně pozůstatkem mračna, ze kterého byla zrozena. T Tauri a NGC 1555 leží uvnitř relativně blízkého, 450-500 ly vzdáleného komplexu tmavých mraků v Býku, ve kterém se nacházejí další, mnohem slabší podobné hvězdy.
|
||||
pozorovaná 1,8 stupně západně od ε Tauri, hvězdy na severním konečku "V" Hyády, je slabá proměnná hvězda nepravidelné periody, se záhadnou emisní / reflexní mlhovinou nazývanou **Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554 - 55)**. Jasnost hvězdy se mění nepředvídaně od 8.4mag po 13.5mag. T Tauri je velmi mladou hvězdou, NGC 1555 je pravděpodobně pozůstatkem mračna, ze kterého byla zrozena. T Tauri a NGC 1555 leží uvnitř relativně blízkého, 450-500 ly vzdáleného komplexu tmavých mraků v Býku, ve kterém se nacházejí další, mnohem slabší podobné hvězdy.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: λ Tau
|
|||
constellation: Tau
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.109014
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.109048
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:18:38.171183
|
||||
---
|
||||
zákrytová proměnná hvězda typu Algol, s kolísáním magnitudy od 3,3 do 3,8 v periodě 3,95 dní. Vhodnými srovnávacími hvězdami jsou γ (3.6mag), μ (4,3 m), ο (3.6mag) a ζ (3.7mag). λ Tau je ve skutečnosti mnohem svítivější než Algol, ale nachází se v mnohem větší vzdálenosti (330 světelných let). Její světelné změny první postřehl J. Baxendell z Anglie v roce 1848. Systém je vzdálen 400 světelných let.
|
||||
zákrytová proměnná hvězda typu Algol, s kolísáním magnitudy od 3,3 do 3,8 v periodě 3,95 dní. Vhodnými srovnávacími hvězdami jsou γ (3.6mag), μ (4,3 m), ο (3.6mag) a ζ (3.7mag). λ Tau je ve skutečnosti mnohem svítivější než Algol, ale nachází se v mnohem větší vzdálenosti (480 světelných let). Její světelné změny první postřehl J. Baxendell z Anglie v roce 1848.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 47 Tau
|
|||
constellation: Tau
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.935666
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.935693
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:19:54.800267
|
||||
---
|
||||
těsná dvojhvězda i pro dalekohled s průměrem objektivu 200 mm. Až 200-násobné zvětšení ukáže dvě žluté slunce, navíc ve vzájemném kontrastu. Mají jasnost 4.9mag a 7.4mag, přičemž leží v odstupu pouze 1,1 ". 30 "daleko leží hvězda 12. magnitudy.
|
||||
těsná dvojhvězda i pro dalekohled s průměrem objektivu 200 mm. Až 200-násobné zvětšení ukáže dvě žluté hvězdy, které mají jasnost 4.9mag a 7.4mag a leží v odstupu pouze 1,1". 30" daleko leží jiná hvězda 12. magnitudy.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: φ Tau
|
|||
constellation: Tau
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.622561
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.622586
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:20:16.852159
|
||||
---
|
||||
sestává ze dvou hvězd 5mag a 8.4mag ve vzájemné vzdálenosti 52,1 obloukové sekundy. Na rozlišení obou složek postačí dobrý triedr. V malém dalekohledu zahlédneme i žlutý, resp. modrý odstín.
|
||||
sestává ze dvou hvězd 5mag a 8.4mag ve vzájemné vzdálenosti 52,1". Na rozlišení obou složek postačí dobrý triedr. V malém dalekohledu zahlédneme i žlutý, resp. modrý odstín.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: θ Tau
|
|||
constellation: Tau
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.153082
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.153100
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:17:35.690314
|
||||
---
|
||||
široká dvojhvězda v Hyády viditelná i pouhým okem. Tvoří ji dvě jasné složky 3.6mag a 4mag v odstupu 337 obloukových vteřin. Její jasnější složka je bílá, průvodce je oranžový. Jsou navzájem vzdáleny 15 světelných let, avšak je dost pravděpodobné, že mají společný původ.
|
||||
široká dvojhvězda v Hyádách viditelná i pouhým okem. Tvoří ji dvě jasné složky 3.6mag a 4mag v odstupu 337". Její jasnější složka je bílá, průvodce je oranžový. Jsou navzájem vzdáleny 15 světelných let, avšak je dost pravděpodobné, že mají společný původ.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Aldebaran (α Tau)
|
|||
constellation: Tau
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.493641
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.493680
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-06 14:16:50.632420
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí (0.85mag). Oranžový obor spektrální třídy K5, jehož název je arabského původu a znamená "další" - protože vychází po Plejádách a následuje jejich při každodenním pohybu od východu na západ. Je od nás vzdálen 65 světelných let a na obloze představuje oko Býka. Jeho skutečná svítivost dosahuje 125 násobek svítivosti Slunce. Celkem náhodně se promítá do otevřené hvězdokupy Hyády, která však ve skutečnosti leží až za ním.
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí (0.85mag). Oranžový obor spektrální třídy K5, jehož název je arabského původu a znamená "další" - protože vychází po Plejádách a následuje je při každodenním pohybu od východu na západ. Je od nás vzdálen 65 světelných let a na obloze představuje oko Býka. Jeho skutečná svítivost dosahuje 125 násobek svítivosti Slunce. Celkem náhodně se promítá do otevřené hvězdokupy Hyády, která však ve skutečnosti leží až za ním.
|
|
@ -1,9 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
name: Mettalah (α Trianguli
|
||||
name: Mettalah (α Trianguli)
|
||||
constellation: Tri
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.911121
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.911139
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 14:48:32.511086
|
||||
---
|
||||
) - latinsky "Caput Triangulo" - vrchol trojúhelníku. Její jasnost je 3.6mag a je vzdálena 65 světelných let. Má dvou slabých průvodců 12mag a 12.9mag v úhlových vzdálenostech 222 "a 83".
|
||||
latinsky "Caput Triangulo" - vrchol trojúhelníku. Její jasnost je 3.6mag a je vzdálena 63 světelných let. Má dva slabé průvodce 12mag a 12.9mag v úhlových vzdálenostech 222 "a 83".
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ε Tri
|
|||
constellation: Tri
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.481491
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.481554
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:12:25.986103
|
||||
---
|
||||
nestejně jasná dvojhvězda s jasnější bleděmodrou složkou (5.4mag) a mnohem slabším bílým průvodcem (11.4mag). Bez problémů je rozliší (3,9 ") 200 mm dalekohled.
|
||||
nestejně jasná dvojhvězda s jasnější bleděmodrou složkou (5.4mag) a mnohem slabším bílým průvodcem (11.4mag). Bez problémů je rozliší (3,9") 200 mm dalekohled.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 6 Tri
|
|||
constellation: Tri
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.092052
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.092071
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:12:02.247496
|
||||
---
|
||||
fyzická dvojhvězda, jejíž formulační přísada sedmé magnitudy lze rozlišit od primární hvězdy páté magnitudy pomocí malého dalekohledu.
|
||||
fyzická dvojhvězda, jejíž průvodce sedmé magnitudy lze rozlišit od primární hvězdy páté magnitudy pomocí malého dalekohledu.
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ι Tri
|
|||
constellation: Tri
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.864143
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.864161
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-05 15:12:50.052037
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda, jejíž složky jasnosti 5.3mag a 6.9mag leží v odstupu 3,9 ". Na rozlišení žluté a modré hvězdy potřebujeme 80 mm dalekohled.
|
||||
dvojhvězda, jejíž složky jasnosti 5.3mag a 6.9mag leží v odstupu 3,9". Na rozlišení žluté a modré hvězdy potřebujeme 80mm dalekohled.
|
Loading…
Reference in New Issue