diff --git a/README.md b/README.md deleted file mode 100644 index e69de29bb..000000000 diff --git a/cs/constellation/andromeda.md b/cs/constellation/andromeda.md new file mode 100644 index 000000000..95e2b0b1c --- /dev/null +++ b/cs/constellation/andromeda.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Androméda (Andromeda) +--- +Andromeda je velké souhvězdí severní oblohy, jehož nejjasnější hvězdy doplňují čtyřúhelník Pegasa. Na obloze ji lze snadno najít, protože její nejjasnější hvězdy leží zhruba na přímce, kterou tvoří hvězdy alpheratz, Mirach a alamak. Součástí této přímky by mohla být i hvězda algenib, ta však patří do souhvězdí Persea. Při jejím hledání si také můžeme pomoci tím, že leží pod Kasiopeja a hraničí těsně s Pegasem - přímka hvězd 2. magnitudy vybíhá ze severovýchodního rohu Pegasovho čtverce. Souhvězdí leží těsně na okraji Mléčné dráhy, obsahuje řadu zajímavých dvojhvězd různých jasností, odstupů a barev, několik hvězdokup a mlhovin. Neztrácejí se ani galaxie všech typů. Ta nejznámější - Velká mlhovina v Andromedě, která se během časných podzimních večerů pohybuje téměř kolmo nad našimi hlavami, je viditelná jako jasný, mlhavý podlouhlý obláček jen kousek od hvězdy ν Andromedae. + +![<]($IMG_DIR/cons/And.png) diff --git a/cs/constellation/antlia.md b/cs/constellation/antlia.md new file mode 100644 index 000000000..96d5eb93d --- /dev/null +++ b/cs/constellation/antlia.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Výveva (Antlia) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ant.png) +Vývěva je malým a nenápadným souhvězdím jižní oblohy bez jasnějších hvězd, které leží jižně od zlomu obrazce v polovině těla Hydry, nedaleko mnohem nápadnejších souhvězdí plachet a zádi. Na večerní obloze bývá ve Střední Evropě viditelná jeho severní část od poloviny dubna do června nízko nad jižním obzorem. V souhvězdí Vývěvy není při pohledu přes triedr nebo malý dalekohled nic výrazné a nic zajímavé. I když souhvězdí leží jen kousek od jižní Mléčné dráhy, neobsahuje žádnou hvězdokupu nebo mlhovinu. Je v něm jen několik slabých galaxií, ani jedna však (s výjimkou NGC 2997), není jasnější než 11. magnituda. + diff --git a/cs/constellation/apus.md b/cs/constellation/apus.md new file mode 100644 index 000000000..6315b667e --- /dev/null +++ b/cs/constellation/apus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rajka (Apus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aps.png) +Rajka je nevýrazné malé souhvězdí nedaleko jižního nebeského pólu, ležící jižně pod kružítko, Jižním trojúhelníkem a oltářem. V našich zeměpisných šířkách a ani z nejjižnějších břehů Evropy není viditelné. Těsně nad horizontem se začíná objevovat až v rovníkových oblastech. Souhvězdí vytváří trojúhelník jeho nejjasnějších hvězd: α, β a γ apod. Nejjasnější z nich je α apod, jemně nažloutlá hvězda, která dosahuje jasnost 3,81m. Souhvězdí jinak neobsahuje prakticky žádné zajímavé objekty. + diff --git a/cs/constellation/aquarius.md b/cs/constellation/aquarius.md new file mode 100644 index 000000000..32a727c69 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/aquarius.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Vodnár (Aquarius) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aqr.png) +Rozsáhlé nevýrazné souhvězdí zvířetníku ležící téměř celé na jižní obloze, pod Pegasem, mezi Rybami a Kozorohem. Tvoří jej pouze středně jasné a slabší hvězdy, poměrně nepravidelně uspořádány, takže nevytvářejí žádnou jednoznačnou podobu nějaké postavy. Přechod Slunce Vodnářem znamenal pro starověké národy východního Středomoří a Blízkého východu příchod deštivého počasí. Slunce v současnosti prochází Vodnářem od 16. února do 11. března a proto je to typické souhvězdí podzimních večerů. Pouhým okem vás v souhvězdí může zaujmout malá skupinka oranžových hvězd označovaná jako ψ AQR, která vyvolává falešný dojem jakési volnější hvězdokupy a tzv. džbán nebo "Vodnářů džbán" ležící na nebeském rovníku, který představují čtyři hvězdy: η, π, γ a ζ Aquarii uspořádaného do písmene Y. Pouze pár dalších hvězd si zaslouží zvláštní pozornost. Protože souhvězdí leží dále od Mléčné dráhy, je přirozeně chudé k mnoha hvězdokupy a mlhoviny. Obsahuje však tři zajímavé kulové hvězdokupy, z nichž dvě jsou v Messierovom katalogu a dvě známé planetárky - Saturn a Helix. Nejpočetnějšími deep-sky objekty jsou galaxie, ale většina z nich má nízkou jasnost. + diff --git a/cs/constellation/aquila.md b/cs/constellation/aquila.md new file mode 100644 index 000000000..1805ee981 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/aquila.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Orol (Aquila) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aql.png) +Výrazné souhvězdí rozkládající se na nebeském rovníku, v oblasti Mléčné dráhy rozdělené na dvě části Velkou trhlinou, ležící na obloze jižně pod labutí, Šípem a liška. Mléčná cesta táhnoucí se severní a západní částí souhvězdí je v této oblasti bohatá na hvězdy, na některých místech překrytých tmavými mraky plynu a prachu, a během letních nocí se stává oblíbenou procházkou pozorovatelů s triedru. Nejjasnější svítí modrobílá hvězda Altair, která zároveň s hvězdami Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb z Labutě vytváří Letní orientační trojúhelník. Souhvězdí neobsahuje žádné výrazné deep-sky objekty, nachází se zde však množství slabších a menších planetárok a tmavých mlhovin, z nichž je nejznámější tzv. Tmavé místo v Orlu. Tento mimořádně tmavý prachový oblak najdete jeden a půl stupně od gamy Aquilae, přičemž jeho severní část bývá v atlasech označována jako Barnard 143, jižní část představuje Barnard 142. V triedru se objevují jako bezhvězdné oblast ve tvaru písmene "E" skutečně zanechávající silný dojem neprůhledné látky umístěné mezi pozorovatelů a dalekými hvězdami. + +Mléčná cesta v Orlu vizuálně zanechává pocit, že je protkána plynovými a prachovými mraky Velké trhliny, ne na každém místě je stejně jasná, obsahuje hvězdné mraky, nápadné skvrnky náhodných blízkých slabých hvězd a tmavé mlhoviny, které se do ní zařezávají a formují tak její tvar . První mírně zjasnění se nachází v hlavním proudu východně od hvězdy 23 AQL, zhruba na místě, kde Mléčná cesta protíná úroveň nebeského rovníku. Západně od Altaira se zase ukazuje jasný podlouhlý pás zabíhající až do souhvězdí Šípu. V asi 2/3 vzdálenosti od vrchu má v sobě další zjasnění a jedno kruhové (ale méně nápadné) západně od hvězdy mu AQL. + +![<]($IMG_DIR/cons/Aql_1.jpg) +Když se během letních nocí vyberete na procházku s triedru po Mléčné dráze, možná vás překvapí, že v rozsáhlém a jinak výrazném souhvězdí Orla, nenajdete prakticky žádné zajímavé otevřené hvězdokupy. Tuto část oblohy totiž tvoří oblast mezi ramenem Orion a Střelce, jsou zde proto jen velmi blízké, či naopak velmi vzdálené a o to slabší hvězdy, které ale spolehlivě zakrývají temné mraky Velké trhliny, komplexu prachu v našem rameni rozmístěného podél galaktického rovníku. Nejužší a s ostrými hranicemi je v Labuti, naopak nejširší je mezi Orlem a Hadonoše, navíc mírně uhýbá směrem na západ. Na tomto místě je k nám totiž mnohem blíže - jen 1 500 světelných let, zatímco v Labuti se vzdaluje až na tisíce světelných let. Protože je řetěz tmavých mlhovin mírně skloněná vůči rovině naší Galaxie, Mléčná cesta je v Orlu jasnější na jihovýchodě od Velké trhliny, zatímco v Labuti na severozápadě. + diff --git a/cs/constellation/ara.md b/cs/constellation/ara.md new file mode 100644 index 000000000..419926ec2 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/ara.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Oltár (Ara) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ara.png) +Malé, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, u nás není viditelné. Leží v Mléčné cestě jižně od souhvězdí Štíra, mezi hvězdou θ Scorpii na jedné straně a α Triangulo Australis na straně druhé. Také k němu ukazují dvě nejjasnější hvězdy Centaur - Hadar a Rigil Centaurus. Souhvězdí Oltář má dost výrazný tvar a svými obrysy na obloze připomíná židli nebo křeslo. Snadno jej najdeme v Mléčné cestě jižně od Štíra, pokud však ze svého pozorovacího stanoviska dohlédneme alespoň k 65. rovnoběžce jižní deklinace. Tvoří ho nejjasnější hvězda β Arae zdánlivé jasnosti 2,85m, oranžový obr vzdálený 600 světelných let, dále α Arae jasnosti 2,95m, γ Arae - 3,34m, ζ Arae - 3,13m, δ Arae - 3,62m, θ Arae - 3,66m a η Ara 3,76m. Tři z nich jsou oranžové - β, ζ, η. Oltář obsahuje několik zajímavých deep-sky objektů, dominují kulové hvězdokupy: NGC 6352, NGC 6362 a NGC 6397 a otevřená hvězdokupa NGC 6208, která dosahuje 7. hvězdnou velikost. + diff --git a/cs/constellation/aries.md b/cs/constellation/aries.md new file mode 100644 index 000000000..dc10ceeed --- /dev/null +++ b/cs/constellation/aries.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Baran (Aries) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ari.png) +Beran je oficiálně prvním souhvězdím zvířetníku, protože před 2 000 lety se v něm nacházel jarní bod - průsečík ekliptiky s rovníkem, který se dnes vlivem precese nachází již v sousedním souhvězdí Ryby (znak pro jarní bod je ale stále identický se souhvězdím Berana). Od jarního bodu se kdysi rozdělovala ekliptika na 12 stejně dlouhých úseků po 30 stupňů, zvaných jako znamení zvěrokruhu. Dnes Slunce putuje Beranem každý rok mezi 18. dubnem a 12. květnem. Beran je malým, ale výrazným souhvězdím, jehož kostru vytvářejí jasné hvězdy Hamal, sheratan a Mesarthim, nedaleko přímky hvězd charakterizující souhvězdí Andromeda. Souhvězdí nabízí několik dvojhvězd a slabých galaxií, z nichž jako tak vyniká jedině NGC 772. + diff --git a/cs/constellation/auriga.md b/cs/constellation/auriga.md new file mode 100644 index 000000000..12a1b13d5 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/auriga.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Povozník (Auriga) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aur.png) +Nápadné souhvězdí severní oblohy v zajímavé části zimní Mléčné cesty. Jasné hvězdy utvářejí výrazný obrazec podkovy mezi Blíženci a Persea. Jeho severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, celé souhvězdí nezapadá pod severní obzor až od 60. stupně severní šířky. Souhvězdí Vozka najdeme snadno díky jasné Capelle, která je navíc doprovázena o něco jižněji třemi hvězdami: ε, ζ a η Aurigae, které se nazývají Kozliatka (Haedo). Jsou viditelné jako malý trojúhelník hvězd. Právě na tomto místě začíná Mléčná cesta znovu nabírat na jasnosti a pokračuje vedle Žebříku (nápadná linie těsných stálic 5. hvězdné velikosti 16, 17, 18, 19 a IQ Aurigae) v podobě zajímavého úzkého pruhu směrem na jih. Uvnitř výrazného obrazce podkovy tvořeného pěti nejjasnějšími hvězdami souhvězdí se ukrývá tzv. Velká trojka v Vozce - trojice Messierových hvězdokup M36, M37 a M38, které mohou být během vynikajících podmínek všechny viditelné bez dalekohledu. + diff --git a/cs/constellation/bootes.md b/cs/constellation/bootes.md new file mode 100644 index 000000000..6655ac62e --- /dev/null +++ b/cs/constellation/bootes.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pastier (Bootes) +--- +Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy mezi Herkulem a Pannou, připomínající tvarem papírového draka nebo písmeno "Y", kterému vyniká oranžový Arktur doplněn hvězdami η, ε, γ Boot a α Coronae Borealis. Nejsevernější části souhvězdí jsou v našich zeměpisných šířkách Cirkumpolární. Souhvězdí se nachází daleko od Mléčné dráhy a tak neobsahuje žádné mlhoviny a otevřené hvězdokupy. Naopak, je přeplněné množstvím galaxií, které jsou sdruženy v párech nebo skupinách, žádná z nich však nedosahuje výjimečnou jasnost. Nejzajímavějším deep-sky objektem je kulová hvězdokupa NGC 5466, která je mimořádně uvolněná, s malou hustotou hvězd. Severní část souhvězdí obsahuje slabé hvězdy, které tvořily dnes již neexistující souhvězdí zednické kvadrantu (Quadrans Murali). Pozůstatek jeho názvu však dnes najdeme už jen v označení meteorického roje Kvadrantíd. + +![<]($IMG_DIR/cons/Boo.png) diff --git a/cs/constellation/caelum.md b/cs/constellation/caelum.md new file mode 100644 index 000000000..942ddc7b6 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/caelum.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rydlo (Caelum) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cae.png) +Malé a velmi nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, jedno z nejhorší určitelná. V našich zeměpisných šířkách vystupuje nad obzor pouze jeho severní část, večer v pozdní podzim nebo počátkem zimy. Jeho nejsevernější část vrcholí o půlnoci začátkem prosince asi 10 stupňů nad jižním obzorem. Nejjižněji části se v Evropě dají pozorovat pouze ve Středozemním zeměpisných šířkách. + diff --git a/cs/constellation/camelopardalis.md b/cs/constellation/camelopardalis.md new file mode 100644 index 000000000..784753d0d --- /dev/null +++ b/cs/constellation/camelopardalis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Žirafa (Camelopardalis) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cam.png) +Sice rozsáhlé, ale velmi nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které v našich zeměpisných šířkách nikdy nezapadá. Leží téměř v bezhvězdné oblasti, v prostoru mezi Cefea, Kasiopeja, Persea, Vozka, Rysem, Drakem a hvězdou Polárka z Malé medvědice. Vyznat se ve shluku slabých, ale ve skutečnosti velmi vzdálených a velmi svítivých hvězd je bez dobré mapy skoro nemožné. I když toto souhvězdí zabírá poměrně velkou oblast a jeho jihovýchodní rozhraní nepatrně zasahuje do Mléčné dráhy, obsahuje pouze čtyři hvězdy jasnější než 4,5m. V této nevýrazné oblasti se však ukrývá několik pěkných otevřených hvězdokup (NGC 1502), poměrně jasných galaxií (NGC 2403), pěkná planetární mlhovina (NGC 1501) a výjimečný řadu hvězd známý jako Kemble kaskáda. + diff --git a/cs/constellation/cancer.md b/cs/constellation/cancer.md new file mode 100644 index 000000000..5b23c0064 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/cancer.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rak (Cancer) +--- +Nevýrazné souhvězdí severní oblohy mezi Blíženci a Lvem. Obrácené "Y" leží ve středu rovnostranného trojúhelníku, který utvářejí hvězdy Pollux, Regulus a Prokyon. Tvoří ho hvězdy Altarf, acubens, Asellus Australus, ι a χ Cancri. Před 2000 lety Slunce procházelo Rakem v době letního slunovratu, bylo tedy nejsevernějším souhvězdím zvířetníku, v současnosti jím prochází od 20. července do 9. srpna. Znakem Raka se ale stále označuje letní slunovrat a obratník severní polokoule se nazývá obratníkem Raka. V současnosti vystupuje Slunce nejvyšší na severní polokouli na rozhraní souhvězdí Blíženců a Býka. Rak je nejméně výrazným souhvězdím zvířetníku, jen jedna jeho hvězda přesahuje 4. magnitudu. Bezměsíčné noc tedy bude podmínkou, abychom souhvězdí na obloze co nejlépe viděli. Rak se pyšní dvěma otevřená hvězdokupa, jedněmi z nejkrásnějších na celé obloze. Tou jasnější je M44, ležící téměř ve středu souhvězdí. V dávných dobách, v roce 270 před n. l. ji nazval "Praesepe" (Jesličky) řecký básník Aratus. Od té doby uplynulo již několik století, kdy je v roce 1610 poprvé dalekohledem rozlišil na jednotlivé hvězdy Galileo Galilei. V současnosti nám na tom bude stačit i obyčejný triedr. V souhvězdí je také několik dvojhvězd a protože se nachází dále od Mléčné dráhy, najdeme v něm i větší počet slabších galaxií. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cnc.png) diff --git a/cs/constellation/canes venatici.md b/cs/constellation/canes venatici.md new file mode 100644 index 000000000..48870fbaf --- /dev/null +++ b/cs/constellation/canes venatici.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Poľovné psy (Canes Venatici) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CVn.png) +Malé souhvězdí severní oblohy v poměrně pusté oblasti pod ojí Velkého vozu, mezi Pastýřem a souhvězdím Vlasy Bereniky. V našich zeměpisných šířkách je zčásti Cirkumpolární, nejvyšší na obloze se nachází během prodlužujících se večerů během jarního období. Lovečtí psi se nacházejí v blízkosti galaktického pólu, proto toto souhvězdí vidíme od nás kolmo k Mléčné dráze a tedy vidíme daleko za hranice naší Galaxie. Nemůže nás tedy překvapit, že Lovečtí psi jsou velmi bohaté na mimogalaktické objekty. Prakticky všechny galaxie viditelné v našich amatérských dalekohledech jsou součástí jedné mohutné nadkupa galaxií Virgo, jejíž střed je od nás vzdálen 60 miliónů světelných let a na obloze se promítající na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky. Součástí této superkopy je pravděpodobně i naše Místní skupina, která leží na jejím okraji. V loveckých psech rozlišujeme tři skupiny galaxií. Nejbližší, vzdálenou asi 20 milionů světelných let je skupina Canes Venatici I, která zahrnuje například M94, M106, NGC 4214, NGC 4244, NGC 4395 a NGC 4449. K další skupině Canes Venatici II, vzdálené 35-40 milionů světelných let patří M63, NGC 4111, NGC 4242, NGC 4490, NGC 4618, NGC 4631 a NGC 4800. K třetí skupině Ursa Major I, vzdálené 70-80 milionů let patří NGC 4145, NGC 4151, NGC 4217 a NGC 4369. + diff --git a/cs/constellation/canis major.md b/cs/constellation/canis major.md new file mode 100644 index 000000000..e0cecf0a6 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/canis major.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Veľký pes (Canis Major) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CMa.png) +Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji prozáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyon z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orion, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné cestě je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné cesty. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodnou. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí. + diff --git a/cs/constellation/canis minor.md b/cs/constellation/canis minor.md new file mode 100644 index 000000000..723f0a3d3 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/canis minor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Malý pes (Canis Minor) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CMi.png) +Nevelké souhvězdí severní oblohy při nebeském rovníku, pod Blíženci a východně od Orion, obsahující pouze dvě hvězdy jasnější než 5m: Prokyon a gomeisa. I když se Malý pes nachází na rozhraní zimní Mléčné cesty, nabízí pozorovateli z deep-sky objektů pouze pár slabých galaxií, nic pro menší dalekohledy. Ani dvojhvězdy nejsou bohatě zastoupeny, ale několik z nich je celkem zajímavých a poutá pozornost. Kvasar 4C 05.34 je jedním z nejvzdálenějších objektů na obloze - 3 000 Mpc. + diff --git a/cs/constellation/capricornus.md b/cs/constellation/capricornus.md new file mode 100644 index 000000000..826f1387c --- /dev/null +++ b/cs/constellation/capricornus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kozorožec (Capricornus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cap.png) +Nevýrazné zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Vodnářem a Střelcem. Souhvězdí sestává ze slabých hvězd vytvářejících tvar dost deformovaného trojúhelníku, ani jedna z nich není jasnější než 3. magnituda. Vede však k němu spojnice dvou jasných hvězd: Vega - Altair. V blízkosti jsou další vodní souhvězdí: Vodnář, Ryba, Velryba a Jižní ryba - přechod Slunce touto oblastí totiž znamenal ve východním Středomoří a na Středním východě období deštivého počasí. Protože Kozoroh velmi dobře skáče po skalách, dostal se až na oblohu jako symbol stoupajícího Slunce - návratu delších dní a předzvěsti jara. Před 2 000 lety totiž procházelo Slunce Kozorohem v době zimního slunovratu, bylo na obloze nejníže a přechodem do dalšího souhvězdí začalo na nebeské klenbě stále více stoupat. V súčastosti to už není úplně tak, vlivem precese Slunce prochází souhvězdím od 20. ledna do 15. února a v čase zimního slunovratu se nachází ve Střelci - dnes nejjižnějším souhvězdí zvířetníku. Znamení Kozoroha však dodnes zůstalo znakem zimního slunovratu a obratník jižní polokoule, od kterého se Slunce obrací zpět na sever, se nazývá obratník Kozoroha. + +Přestože Kozoroh je umístěn hned východně od bohaté oblasti Mléčné dráhy ve Střelci a zabírá slušnou část oblohy, je překvapivě chudý na deep-sky objekty. Oblast ale obsahuje několik nádherných dvou- a vícenásobných hvězd i pro binokulár nebo malý dalekohled, ve kterých širokém zorném poli mohou vypadat skoro jako nějaká uvolněná otevřená hvězdokupa. Na druhé straně se Kozoroh píši jen jednou zajímavou kulovou hvězdokupou - M30. Nedaleko hvězdy μ Capricorn našel berlínský astronom Johann Gottfried Galle na základě Leverrierových výpočtů v roce 1846 další planetu naší sluneční soustavy - Neptun. + diff --git a/cs/constellation/carina.md b/cs/constellation/carina.md new file mode 100644 index 000000000..1f5435e2a --- /dev/null +++ b/cs/constellation/carina.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kýl (Carina) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Car.png) +Kýl je dominantním souhvězdím jižní oblohy, jehož celá východní část se noří do jedné z nejbohatších oblastí Mléčné cesty s rozsáhlou nabídkou deep-sky objektů. Jen v triedru zde můžeme objevit šest jasných otevřených hvězdokup. Tři z nich jsou skutečnými exponáty: NGC 2516 a NGC 3532 jsou velmi jasné, velké a obsahují množství hvězd. IC 2602 je skupinkou dalších jasných hvězd populární přezdívaných Jižní Plejády. Respekt vzbuzuje druhá nejjasnější hvězda oblohy Canopus a mlhovina η Carinae, nejjasnější oblast ionizovaného vodíku v Mléčné dráze, zabírající na obloze plochu čtyř stupňů. V jejím nitru leží velmi zajímavá hvězda 6. magnitudy, která se rovněž nazývá η Carinae. Škoda, že z Evropy se souhvězdí kýlu prakticky vůbec nedá pozorovat. + +Za pozornost zde stojí především světlý a ostře ohraničený oblak Mléčné cesty, který se přelévá i do sousedního Jižního Kříže. Ze všech částí Mléčné dráhy se jeví nejvíce barevný - bílý, s velmi nepatrnou tendencí k modravé odstínu. Je třeba si uvědomit, že na tomto místě se náš pohled obrací přímo podél osy spirálového ramene Střelce. Jeho severovýchodní část můžete vystopovat až do souhvězdí Štítu, tam v místech Oblaku ve štítu opět zahýbá. Když se však podíváte pozorněji určitě zjistíte, že zatímco Oblak v štít je od středu Galaxie vzdálen pouze 25 stupňů, hvězdný oblak v Kyle je od něj už dobrých 75 stupňů daleko. Vysvětlení je jednoduché. Rameno Střelce totiž vybíhá ze středu Galaxie ve směru souhvězdí Štítu a táhne se dále na jih, naopak v Kyle je již daleko od něj, obtáčí střed a mizí v dálce za ním. Zatímco objekty ve Střelci jsou v průměru pět tisíc světelných let daleko, NGC 6231 ze Štíra už leží ve vzdálenosti 6 000 světelných let a NGC 4755 v Jižním Kříži se umisťuje do vzdálenosti 8 000 světelných let. V samotném hvězdném oblaku se rozpíná pár rozmanitých členění, které v triedru vypadají jako tmavé šmouhy nad velmi bohatým hvězdným polem obklopujícím hned několik již zmíněných hvězdokup. Opravdu unikátní pohled. + diff --git a/cs/constellation/cassiopeia.md b/cs/constellation/cassiopeia.md new file mode 100644 index 000000000..f1743fde5 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/cassiopeia.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Kasiopeja (Cassiopeia) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cas.png) +Souhvězdí nedaleko severního pólu, v našich zeměpisných šířkách je proto Cirkumpolární. Patří mezi souhvězdí, které na obloze snadno rozeznáme. Patice jasných hvězd utváří charakteristický obrazec souhvězdí tvaru "W" nebo "M" položeného v Mléčné dráze bohaté na hvězdy, na protilehlé straně Polárky od Velkého vozu. Kasiopeju protíná podzimní Mléčná cesta a souhvězdí je i proto mimořádně bohaté na otevřené hvězdokupy. Některé patří mezi ty nejkrásnější na obloze, jiné tvoří pouze drobné skupiny nebo svazky hvězd usazené v bohatých hvězdných polích, proto je není jednoduché objevit a správně identifikovat. Bez podrobné mapky souhvězdí se v této oblasti můžeme rychle ztratit. Souhvězdí je rovněž ozdobené několika mlhovinami, pár galaxiemi a velkým množstvím barevných dvou- a vícenásobných hvězd. + +Do souhvězdí Kasiopeja a jejího okolí se díváme ve směru galaktické rotace, ale ven z našeho ramene. Protože se v této oblasti nenacházejí rozsáhlejší oblaka mezihvězdné hmoty, můžeme na naší podzimní obloze obdivovat rameno Persea. To je hlavním vnějším ramenem, ležícím nejdále od středu Galaxie. Je široké, popretrhávané a místy splývá s ramenem Orion. Místo toho, aby souvisle obepínalo Galaxii, tvoří ho série nesouvislých mraků mladých hvězd a mlhovin. Při pohledu z dálky by zřejmě mělo podobu nevýrazného ramene s mnoha koncentracemi tvořenými mladými hvězdami a mlhovinami. Na rozdíl od ramene Střelce a Pravítka, ale nemá zásadní vliv na vzhled naší Galaxie. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cas_1.jpg) +Sledujme nyní průběh Mléčné cesty na obloze. Hlavní proud pokračuje Kasiopeja a protíná přímo pětici jasných hvězd souhvězdí. Je velmi nerovnoměrný, trochu se zužuje a nepatrně ztrácí na intenzitě. Ostře ohraničený je v severní části, naopak na jihu velmi plynule přechází do svého okolí a bočním pohledem se během vynikajících podmínek skoro dotýká Velké mlhoviny v Andromedě. Jeho nejjasnější částí je úzký pás táhnoucí se od hvězd 1 a 2 Cas po hvězdy 9 a 10 Cas. Z jižní strany tento pás lemuje jedno oválné mírně nápadné stemnenie, na jehož okraji leží otevřená hvězdokupa M52. Ona sama není pouhým okem nejsnáze pozorovatelná a někdy se zaměňuje s malým nápadným zjasněním v jejím okolí, které je jen náhodným seskupením asi čtyř slabých hvězd. + +V hlavním proudu je vidět ještě několik jasnějších ploch a pár tmavých oblastí, z nichž Nejnápadnější je oválný záliv pronikající do hlavního obrazce souhvězdí k hvězdě delta Cas. Naopak při game Cas se nachází malé zjasnění a těsně u hvězdy epsilon Cas je pouhým okem vidět malá mlhavá kruhová skvrnka. Při pozornějším pohledu se v ní dá bez problémů rozeznat trojúhelník hvězd 52, 53 Cas a HR 657 (magnitudy 6,0 - 5,6 - 5,3). Jedná se o drobnou otevřenou hvězdokupu Stock 5. V jižní části souhvězdí je naopak ideálním objektem pro triedr rozlehlá skupina vystupující často pod označením Stock 2. Tvoří ji asi 50 hvězd 9. a 10. magnitudy pokrývajících plochu oblohy o velikosti jednoho stupně. + diff --git a/cs/constellation/centaurus.md b/cs/constellation/centaurus.md new file mode 100644 index 000000000..2e08f251e --- /dev/null +++ b/cs/constellation/centaurus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kentaur (Centaurus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cen.png) +Rozsáhlé, nápadné a na objekty bohaté souhvězdí jižní oblohy, jehož severní části jsou viditelné ještě i ze střední Evropy v jarních měsících. Dvě nejjasnější hvězdy souhvězdí - α Centauri, nazývaná také Toliman nebo Rigil Centaurus - a β Centauri - Agena nebo Hadar - tvoří kentaurove nohy a jsou zároveň orientační pomůckou při vyhledávání jižního nebeského pólu a Jižního kříže. Ten byl ještě v Ptolemaiova dobách součástí právě Centaur, až později se z něj stalo samostatné souhvězdí. Bohužel tyto oblasti jsou již příliš daleko na jihu a z Evropy nejsou vidět. Jižní částí souhvězdí prochází bohatá oblast Mléčné cesty a proto zejména v jeho střední a východní části směrem k rozhraní Vlka, můžeme pozorovat několik pěkných otevřených hvězdokup. Daleko nejznámějším objektem je však impozantní kulová hvězdokupa Omega Centauri, nejjasnější na celé obloze. Za povšimnutí stojí i velká a jasná galaxie NGC 5128 ve středu s tmavým pásem, jeden z nejsilnějších rádiových zdrojů na obloze. + +Jižně od λ Centauri leží na rozhraní Centaur, kýlu a Mouchy temná mlhovina nazývaná jižními pozorovateli Falešným uhelným pytlem. Ta sice není oproti němu tak nápadná kvůli několika předním hvězdám, ale je značně větší. Její kontrast k okolí není až takový pronikavý, přesto je oproti Mléčné cestě dobře vidět. V její blízkosti se v triedru objevuje i nádherná hvězdokupa Melotte 115, kterou tvoří mnoho slabých hvězd. Při alfea Centauri začíná komplex tmavých mraků nazývaný Příkop, který rozděluje Mléčnou cestu na dvě části. Postupně nabírá na šířce a pokračuje až ke středu Galaxie, její začátek při alfea Centauri je od nás totiž dále než druhý konec, proto je i na tomto místě užší a ostřejší ohraničená. + diff --git a/cs/constellation/cepheus.md b/cs/constellation/cepheus.md new file mode 100644 index 000000000..64f3534b0 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/cepheus.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Cefeus (Cepheus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cep.png) +Souhvězdí severní oblohy táhnoucí se do oblasti nebeského pólu, které v našich zeměpisných šířkách nezapadá. Utváří ho kosočtverec ležící na prodloužené spojnici Velkého vozu s Polárkou, který vrcholí o půlnoci koncem srpna v blízkosti zenitu, ve večerních hodinách je tedy nejlépe viditelný během října a listopadu. Při jeho hledání si můžeme pomoci například pomocí Kasiopeja - míří na něj 2krát prodloužená spojnice hvězd Shedir a Caph. Cefea je relativně nenápadné souhvězdí vložené mezi jasnější a snadněji rozlišitelný Kasiopeja a labutě, ačkoli jeho hvězdný tvar připomínající kresbu dětského domečku se dá bez obtíží během průměrných pozorovacích podmínek vyhledat: α, β, ζ a ι Cephei představují rohy tohoto domku, s γ Cephei na špičce jeho střechy. Jižní část souhvězdí zasahuje i do Mléčné dráhy a na první pohled by se mohlo zdát, že se zde nenachází ani jeden zajímavý deep-sky objekt. Ale není tomu pochopitelně tak. Třeba vzít do ruky lepší binokulár nebo alespoň menší dalekohled! Z nekonečných hlubin vesmíru se pak začnou vynořovat překvapení v podobě zajímavých hvězd, hvězdokup či mlhovin. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cep_1.jpg) +Od emisní mlhoviny IC 1396 proniká do kosočtverce Cefea mlhavý, ale přesto dobře viditelný výběžek Mléčné cesty, který ve směru spojnice Dzétou-iota Cephei odděluje od hlavního proudu Mléčné cesty (pokračujícího dále do Kasiopeja) užší tmavší záliv. Nejjasnější je v okolí hvězd 18, 19 a 20 Cephei, které v něm spolu s několika dalšími slabšími hvězdami vytvářejí asi třístupňové zjasnění. Pokud vám pozorovací podmínky dovolí spatřit i slabé hvězdy, na obloze nebude zrovna Měsíc a někdo se rozhodne vypnout veřejné osvětlení v okolí, stojí za zmínku připomenout, že Mléčná cesta pokračuje dále k hvězdě gama Cephei (kde se nejblíže přibližuje k Polárka) av podobě mlhavého oblouku končí až při zjasnění na místě, kde je podle většiny hvězdných atlasů zakreslena velká otevřená hvězdokupa Collinder 463. Mezi tímto obloukem a hlavním proudem se pak zřetelně ukáže řetěz tmavých mlhovin (Druhá Velká trhlina), které se velmi podobají ty v Labuti. + diff --git a/cs/constellation/cetus.md b/cs/constellation/cetus.md new file mode 100644 index 000000000..63a4d4520 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/cetus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Veľryba (Cetus) +--- +Rozsáhlé, čtvrté největší souhvězdí ležící převážně na jižní obloze. Pouze hlava Velryby, hvězdný pětiúhelník, se rozprostírá severně od světového rovníku. Velryba se rozkládá jižně od Berana a Ryb. Velryba leží dost daleko od Mléčné dráhy. Ačkoliv zaplňuje v podstatě velké prázdné místo oblohy, hvězdný obrazec tvořící kostru souhvězdí není na tmavé obloze vůbec těžké najít. Hlavu Velryby sousedící s Býkem tvoří hvězdy Menkar (2,53m), γ (3,47m), ξ (4,28m) a μ Ceti (4,27m), dále následuje hlavní klenot souhvězdí - dlouhoperiodické proměnná hvězda Mira Ceti, na ocase zase záři Deneb Kaitos (2,04m). Z deep-sky objektů chybí otevřené hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Hlavním objektem zájmu je Seyfertova galaxie M77, pěkná planetární mlhovina NGC 246, slušný počet pěkných dvojhvězd a pro velké dalekohledy i množství vzdálených galaxií. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cet.png) diff --git a/cs/constellation/chamaeleon.md b/cs/constellation/chamaeleon.md new file mode 100644 index 000000000..fb57f6eee --- /dev/null +++ b/cs/constellation/chamaeleon.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Chameleón (Chamaeleon) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cha.png) +Drobné souhvězdí nedaleko jižního nebeského pólu vytvářející nenápadný nepravidelný kosočtverec hvězd zdánlivé jasnosti 4m a 5m na jih od létající ryby, kýlu a Mouchy. Jeho určujícími hvězdami jsou α, β, γ a δ Chamaeleontis. Chameleón je tak jako v přírodě, nenápadný i na obloze: ztrácí se v oblasti chudé na jasnější hvězdy v okolí jižního nebeského pólu. Všechny hvězdy Chameleóna jsou slabé a souhvězdí patří k těm nejmenším a nejtěžší identifikoveľným. Odhaluje jej pouze déle rameno Jižního kříže, které na něj ze severu míří. U nás toto souhvězdí není viditelné. + diff --git a/cs/constellation/circinus.md b/cs/constellation/circinus.md new file mode 100644 index 000000000..7aec7e668 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/circinus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kružidlo (Circinus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cir.png) +Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, které v našich zeměpisných šířkách nemůžeme nikdy vidět. Úzký rovnoramenný trojúhelník tvořený třemi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí leží v Mléčné dráze zaklíněn mezi mouchy, Centaur, Pravítkem a Jižním trojúhelníkem. V tomto malém souhvězdí v bezprostřední blízkosti nápadné α a β Centauri, přesto, že leží v Mléčné dráze, nejsou žádné zajímavé objekty a jeho slabé hvězdy nejsou dokonce ani pojmenovány. + +Na pozici 14 47.8 (RA) a -66 17 (Dec) můžete v souhvězdí kružítka v triedru objevit Jižní Kemble kaskádu, čistě náhodné seskupení jednotlivých stálic. Pro srovnání s originálem je ale o něco kratší a obsahuje až dva proudy hvězd, které se na severu spojují. Nápadnější je rovný, pětačtyřicet minut dlouhý západní řadu sestávající z osmi hvězd. Východní řada obsahuje stejný počet hvězd, ale je trochu stočený a jeho nejjasnější hvězdou je Dzétou Circinus. Další připojující se hvězdy na jihu dávají celému seskupení podobu náhrdelníku. + diff --git a/cs/constellation/columba.md b/cs/constellation/columba.md new file mode 100644 index 000000000..99b66bc03 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/columba.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Holubica (Columba) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Col.png) +Malé souhvězdí jižní oblohy, jehož pokřivená linie hvězd leží jižně od Velkého psa a Zajíce. Holubici vidíme celou nad horizontů až z oblastí nejjižnějších evropských břehů. Jestliže chceme co nejlépe pozorovat její objekty, musíme si počkat na čas, když prochází meridiánem a jižní obzor není zakalený mlhou, prachem nebo nízkou oblačností. Holubice obsahuje hrstku dvojhvězd, pár mírně jasných galaxií a pěknou kulovou hvězdokupu NGC 1851. + diff --git a/cs/constellation/coma berenices.md b/cs/constellation/coma berenices.md new file mode 100644 index 000000000..d61b4dd06 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/coma berenices.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Vlasy Bereniky (Coma Berenices) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Com.png) +Nevýrazné souhvězdí severní oblohy pokrývající na hvězdy chudou oblast mezi Lvem a Pastýřem. Do souhvězdí se promítá severní pól Galaxie - směr osy rotace naší Galaxie, který leží na obloze nedaleko hvězdy β Coma Berenices a proto se tímto směrem díváme kolmo na rovinu Galaxie. Mléčná cesta je daleko, proto můžeme očekávat, že uvidíme velké množství vzdálených galaxií. Navíc v jihozápadní části souhvězdí se rozkládá téměř "nepřehlédnutelná" kupa galaxií Coma-Virgo, která je srdcem lokální superkopy a našim galaktickým sousedstvím. Její součástí je i tzv. kupa galaxií Coma, která sdružuje přes 1 000 galaxií vzdálených 300 až 400 milionů světelných let. Několik jejích nejjasnějších členů můžeme dobře pozorovat již 200 mm dalekohledem. + +Pro volné oko je zajímavou rozptýlena hvězdokupa kolem stálice γ Coma Berenices - Melotte 111, která obsahuje sbírku několika hvězd páté a šesté magnitudy rozptýlených na ploše pěti stupňů, čímž se stává ideálním objektem hlavně pro triedr. Hvězdokupa leží pouze 260 světelných let daleko a po skupině z Velkého vozu a Hyády je tak naší třetí nejbližší otevřenou hvězdokupou. Spolu obsahuje 38 členů do 9,3 magnitudy na ploše dvanácti stupňů, z nichž nejjasnějšími jsou stálice 12, 13, 14, 16, 17, 21 a 34 Coma Berenices. Melotte 111 je stará 500 milionů let a není zahrnuta v Messierovom katalogu ani v NGC. + diff --git a/cs/constellation/corona australis.md b/cs/constellation/corona australis.md new file mode 100644 index 000000000..26bde4585 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/corona australis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Južná koruna (Corona Australis) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CrA.png) +Jižní koruna je deváté nejmenší, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy pod nohama Střelce, na východ od Štíra, v oblasti Mléčné cesty bohatě protkán mezihvězdné prostředí. U nás vystupuje nad obzor pouze zčásti v letních měsících, pokud ji chceme vidět celou, musíme cestovat minimálně 5 stupňů na jih, případně až do oblasti Středomoří. Tam ji pro její tvar najdeme snadno, protože je to jinak dost nápadný obrazec. Ačkoliv jas žádné z jejích hvězd nepřesahuje 4. magnitudu, krátká křivka vytvořená z hvězd α, β, γ, δ a θ CRA velmi výstižně připomíná korunu. Leží na jihovýchodním rozhraní Mléčné cesty a obsahuje několik pěkných objektů, včetně dvou nádherných dvojhvězd, velké jasné kulové hvězdokupy a zajímavého komplexu tmavých prachových mračen a jasné reflexní mlhoviny. + diff --git a/cs/constellation/corona borealis.md b/cs/constellation/corona borealis.md new file mode 100644 index 000000000..c7d319804 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/corona borealis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Severná koruna (Corona Borealis) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CrB.png) +Výrazné malé souhvězdí severní oblohy mezi Herkulem a Pastýřem, ve směru prodlouženého oje Velkého vozu, na spojnici Vegy s Arktur. Asi v jedné třetině této vzdálenosti se nachází půlkruh sedmi jasných hvězd, kterým dominuje Gemma, což znamená "drahokam". Severní koruna je daleko od Mléčné dráhy a tedy podobně jako většina takto umístěných souhvězdí, nabízí hromadu slabých galaxií. Astronomicky nejzajímavějším objektem v souhvězdí je extrémně bohatá, ale bilion světelných let vzdálená kupa galaxií Abell 2065 - obsahující více než 1 000 galaxií v závratných hlubinách vesmíru. Bohužel nejjasnější členové dosahují pouze 16. magnitudu a proto jsou vyhrazení jen pro velké dalekohledy. + diff --git a/cs/constellation/corvus.md b/cs/constellation/corvus.md new file mode 100644 index 000000000..9db534337 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/corvus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Havran (Corvus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Crv.png) +Poměrně výrazné, ale menší souhvězdí jižní oblohy pod Pannou. Na její nejjasnější hvězdu Spicu směřují obě hvězdy Havranová křídel. Čtyři hlavní hvězdy souhvězdí (γ, δ, β, ε Corvo) mají rozsah magnitud od 2,5 do 3 a vytvářejí nápadný lichoběžník. Tento obrazec je výrazný zejména proto, že leží v oblasti poměrně chudé na hvězdy - 10 stupňů jihozápadně od hvězdy Spica. Havran není příliš zajímavé souhvězdí, ale i tak obsahuje několik atraktivních dvojhvězd a pár poměrně jasných galaxií. Nejvýznamnější z nich je NGC 4038-39, dvojice interagujících galaxií nazvaná Tykadla. + diff --git a/cs/constellation/crater.md b/cs/constellation/crater.md new file mode 100644 index 000000000..7b580d29b --- /dev/null +++ b/cs/constellation/crater.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pohár (Crater) +--- +Malé nevýrazné souhvězdí jižně od nebeského rovníku. Leží západně od Havrana, pod Denebolou z Lva. Přestože Pohár tvoří nepříliš jasné hvězdy, z nichž ani jedna není jasnější než 3,5m, připomínají samotný název souhvězdí - pohár, protože jsou uspořádány do půlkruhu otevřeného vlevo nahoře. Souhvězdí samo však neobsahuje pozoruhodnější objekty. Protože neleží v Mléčné dráze, nachází se zde pouze několik galaxií, zvlášť spirálových, ale pouze dvě z nich jsou jasnější než 11. magnituda a pouze osm je jasnějších než 12. magnituda. + +![<]($IMG_DIR/cons/Crt.png) diff --git a/cs/constellation/crux.md b/cs/constellation/crux.md new file mode 100644 index 000000000..b8c6d5e46 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/crux.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Južný kríž (Crux) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cru.png) +Jižní kříž je nejznámějším souhvězdím a symbolem jižní oblohy. Jako samostatné souhvězdí ho začali do hvězdných map zakreslit pravděpodobně až portugalští mořeplavci v 16. století, kteří při svých plavbách po moři potřebovali nějakou orientační pomůcku pro určování jižního nebeského pólu. V oblastech na sever od rovníku tuto funkci dokonale plní Polárka, která téměř přesně ukazuje místo severního nebeského pólu, světové strany i zeměpisnou šířku. Na jižní polokouli však už Polárku a severní nebeský pól neuvidíme, proto při orientaci musíme postupovat trochu jinak. Vychází se ze spojnice Toliman s agent, dvou nejjasnějších hvězd Centaur, které ukazují na pravý Jižní kříž, čímž si ho nemůžeme splést s nedalekým Falešným křížem, ležícím 45 stupňů západně. Delší rameno Jižního kříže, 4,5-krát nanesena vzdálenost hvězd α a γ Crucis, pak ukazuje prakticky do bezhvězdné oblasti, kde se nachází právě jižní nebeský pól. + +Malé a výrazné, ale v našich zeměpisných šířkách neviditelné souhvězdí jižní oblohy. Zářivé hvězdy utvářejí typický obrazec kříže zachyceného v jižní části Centaur. Protože však leží v jedné z nejkrásnějších a neobyčejně bohatých oblastí Mléčné cesty, nad svým okolím příliš nevyniká. Můžeme v něm obdivovat dvojici velmi rozdílných objektů - už pouhým okem si všimněte nápadnou tmavou oblast zvanou Uhelné pytel, v triedru zase upoutá okolo hvězdy kappa Crucis jiskřivá otevřená hvězdokupa Šperkovnice. + diff --git a/cs/constellation/cygnus.md b/cs/constellation/cygnus.md new file mode 100644 index 000000000..7ac74b02c --- /dev/null +++ b/cs/constellation/cygnus.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Labuť (Cygnus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cyg.png) +Typické letní souhvězdí nejbohatší oblasti Mléčné dráhy severní polokoule. Souhvězdí je velmi nápadné a někdy se pro jeho X-tvar nazývá i Severní kříž (tvoří ho hvězdy, jehož střed je vyznačen hvězdou γ Cygni, na vrcholu se nachází hvězda Deneb a na patě známá dvojhvězda Albireo. Když se Labuť nachází na východě, leží kříž na levém boku. Až při svém pohybu na západ, někdy kolem Vánoc se kříž postupně vztyčí. Souhvězdí zahrnuje velké množství jednotlivých objektů, ať už pěkných na pohled nebo astronomicky zajímavých. Z dvojhvězd jsou známé zejména Albireo a 61 Cygni, emisní mlhovými Severní Amerika je při troše štěstí zachytitelný triedru, Řasy - pozůstatek po supernově, patří k trojici snadno pozorovatelných objektů tohoto typu. V souhvězdí je také velké množství planetárních mlhovin a otevřených hvězdokup. + +Labuť obsahuje bezpochyby vizuálně nejkrásnější část severní Mléčné dráhy. Velká trhlina zde se svými ostrými hranicemi s hvězdnými oblaky vykazuje velký kontrast. Ten nejnápadnější oblak (vůbec nejjasnější část Mléčné cesty severně od nebeského rovníku) se rozkládá v západním proudu po celé délce od Albireo až k regionu gama Cygni a má podlouhlý tvar. Na východ od spojnice těchto dvou hvězd sahá do vzdálenosti asi dvou stupňů, na západ do vzdálenosti o stupeň dál. Nejdříve si všimněte, že má jiný jas než Oblak v štítu - není takový mlhavý a je spíše nadýchaný bílou barvou. V triedru je v této oblasti vidět velmi velká hustota hvězd. V západní polovině oblak obsahuje velmi jasné kruhové zjasnění v okolí Albireo, v této části se jedná o vůbec nejnápadnější útvar. Východní polovina oblaku je výjimečná díky bohatému nadbytku hvězd jasnosti 6m až 10m a nachází se tam druhé zjasnění, jehož součástí je řetěz jasných hvězd 28, 36, 40 Cygni a dalších. Navíc v celém oblaku se nachází soustava tmavých mlhovin, z nichž je Nejnápadnější Ryba na míse (Barnard 144), v okolí hvězdy η Cygni. Má podobu mírně stočeného oválu do tvaru písmene S. Když hledíme do této oblasti, díváme se vlastně směrem podél spirálového ramene naší Galaxie, ramene Orion. Jeho okraj se v Labuti stáčí směrem ke středu, zatímco na druhé straně oblohy, v zádi a plachtit míří od středu. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cyg_1.jpg) +Velmi zajímavou oblastí je ta v okolí hvězdy Deneb. Končí zde Velká trhlina, dva hlavní proudy Mléčné dráhy se navzájem dost komplikovaně spojují a ona sama pokračuje dále už jen jednou větví. Tmavá oblast se středem přibližně mezi Deneb a Gamo Cygni se nazývá Severní uhelné pytel (LDN 896). Východně od něj se nachází nápadný hvězdný oblak, který leží zhruba v oblasti mezi hvězdami ξ, 57, 59 a 68 Cygni. Jeho součástí je i známá emisní mlhovina Severní Amerika. Do oblaku se ze severu (od spojnice hvězd α - η Cephei) zařezává dlouhá a úzká, ale nápadná černá trhlina. Její součástí je velmi tmavá oblast oválného tvaru šířky čtyř až šesti stupňů (Le Gentil 3), vizuálně snad ještě tmavší než samotná obloha a ve které se nenachází ani jedna pouhým okem viditelná hvězda. Je skutečně černá jako uhlí a vypadá jako díra v obloze. Po uhelných pytli z Jižního kříže a dýmky z Hadonoše je snad nejsnáze pozorovatelnou tmavou mlhovinou na obloze. Na excelentních pozorovacích místech se přitom z oblohy neztratí ani s deset dní starým Měsícem, zvlášť pokud je atmosféra natolik čistá, že rozptýlení měsíčního světla v atmosféře je minimální a neexistuje již žádné další světelné znečištění. + +Temná mlhovina pokračuje v podobě úzkého průřezu dále (Funnel nebula - Komín) méně výrazně, ale rovnoměrně se stálou šířkou jednoho stupně přes hvězdu ρ Cygni protínající napříč Mléčnou cestu a na druhém okraji plynule přechází do svého okolí. Jako osamocená mlhavá skvrna je nad Deneb vidět optická dvojhvězda ω Cygni. Asi čtyři stupně východně od Deneb se můžete pokusit spatřit při dobrých podmínkách nenápadnou mlhavou skvrnu velikosti půl stupně, v tomto případě otevřenou hvězdokupu M39. Ta je centrem malého lokálního zjasnění, které se nachází v západní polovině dalšího bílého hvězdného oblaku. Ten má podlouhlý tvar a na druhé straně sahá až k severovýchodním hranicím souhvězdí Ještěrky. Velikostí a jasností je snad i srovnatelný s tím v západní části Labutě (směrem dále se už nápadnější útvar nenachází). Jeho jas je na první pohled nerovnoměrný. První nápadný oválný tmavý flek v podobě Barnard 168 (Tmavá doutník), ve kterém nejsou pouhým okem viditelné hvězdy, se nachází čtyři stupně mírně na jihovýchod právě od M39. Má ostré okraje a kontrastuje se svým okolím - skutečně rozsáhlý oblak prachového materiálu, který nám znemožňuje výhled do vzdálenějších částí Galaxie. + diff --git a/cs/constellation/delphinus.md b/cs/constellation/delphinus.md new file mode 100644 index 000000000..e1f47b56a --- /dev/null +++ b/cs/constellation/delphinus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Delfín (Delphinus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Del.png) +Malé, ale nápadné souhvězdí severní oblohy, umístěné mezi Pegasem a Orlem - při jasné hvězdě Altair. Leží hned vedle při východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru těla Orla. Čtyři hvězdy souhvězdí α, β, γ a δ Delphin (všechny s jasností 3,5-4,5 mag) vytvářejí výrazný rovnoběžník, který se trochu podobá na nějakou otevřenou hvězdokupu a někdy se nazývá Jóbova truhla. Jelikož v blízkosti leží i hvězdy η Del (5,38m) a ε Del (4,3 m), souhvězdí nabývá pěkný obrazec, který si někdy začínající pozorovatelé pletou s plejádou či Malým vozem. Souhvězdí přesto, že leží na okraji Mléčné dráhy, neobsahuje takové objekty jako otevřené hvězdokupy či emisní mlhoviny. Dominují planetárky, kulové hvězdokupy a pár galaxií. Nejkrásnějším objektem je ale i tak nepochybně snadno rozlišitelná dvojhvězda γ Del. + diff --git a/cs/constellation/dorado.md b/cs/constellation/dorado.md new file mode 100644 index 000000000..cee7c53dc --- /dev/null +++ b/cs/constellation/dorado.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Mečiar (Dorado) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Dor.png) +Nevýrazné a menší souhvězdí jižní oblohy jižně od Malíře, které u nás nevychází. V podstatě nenápadná oblast leží mezi jasnými hvězdami Canopus a Achernar. Najdeme v ní pouze jednu hvězdu jasnější než čtvrtá magnituda. Pokud se však zadíváme pozorněji, objevíme na hranici souhvězdí se stolním vrchem jasný bílý oblak - Velký Magellanův mrak. V souhvězdí se nachází i jižní pól ekliptiky. + diff --git a/cs/constellation/draco.md b/cs/constellation/draco.md new file mode 100644 index 000000000..6ffb2a622 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/draco.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Drak (Draco) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Dra.png) +Rozsáhlé, ale přitom ne nejzřetelněji souhvězdí v oblasti severního světového pólu, které u nás můžeme na obloze obdivovat každou jasnou noc, protože nikdy nezapadá. Složen převážně ze středně jasných a slabých hvězd, které tvoří téměř polokružnice kolem Polárky. Hlava Draka tvořena hvězdami γ (etamín), β (Alwaid), ξ a ν Draconis je poměrně nápadným hvězdným obrazcem, od kterého nedaleko záři jasná Vega ze souhvězdí Lyry. Tělo se rozprostírá mezi dvěma nebeskými medvědy. Nejjasnější hvězda Thuban, polární hvězda v době staveb pyramid, leží ve středu spojnice hvězd kochab z Malé medvědice a Mizar z Velké medvědice. Drak je osmým největším souhvězdím a i přesto, že leží dál od Mléčné dráhy, skrývá hodně deep-sky objektů. Většinou jsou to slabé galaxie, mnohé zajímavého vzhledu, ale najdeme zde i několik pěkných dvojhvězd, které se dají rozlišit triedru nebo malým dalekohledem. NGC 6543 je mimořádně jasnou planetární mlhovinou nazývaném Kočičí oko. Kousek od ní leží severní pól ekliptiky. + diff --git a/cs/constellation/equuleus.md b/cs/constellation/equuleus.md new file mode 100644 index 000000000..a1b255ac7 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/equuleus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Koník (Equuleus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Equ.png) +Nejmenší souhvězdí severní oblohy a po Jižním kříži druhé nejmenší souhvězdí na obloze, na rozdíl od něj ale mnohem těžší identifikovatelné. Skupina těchto hvězdiček 4m a 5m, která ho tvoří, leží mezi hvězdou Enif z Pegase, delfínů a Vodnářem, těsně nad nebeským rovníkem. Souhvězdí je chudé na zajímavé objekty, jakož i na samotné hvězdy. Obsahuje jen pár velmi slabých galaxií a hrstku dvojhvězd. + diff --git a/cs/constellation/eridanus.md b/cs/constellation/eridanus.md new file mode 100644 index 000000000..aada32d92 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/eridanus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Eridanus (Eridanus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Eri.png) +Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy ležící jihozápadně od Orion. Toto v pořadí šesté největší souhvězdí se večer v pozdní podzim a během zimy klikatí přes úctyhodnou část oblohy: pramení u jasného Rize z Orion u hvězdy Curse a vine se dále na západ a jih směrem dolů. Ze všech souhvězdí má největší rozsah deklinace (60 stupňů). Vodní proud je tvořen většinou hvězdami 3. a 4. magnitudy, takže se místy při nepozorném pohledu ztrácí. Ústí řeky vyznačuje hvězda první magnitudy Achernar, která však z našich zeměpisných šířek není viditelná, protože leží na deklinaci skoro -60˚. V Éridanu se nachází mnoho galaxií, z nichž vizuálně nejkrásnější jsou NGC 1232 a NGC 1300. + diff --git a/cs/constellation/fornax.md b/cs/constellation/fornax.md new file mode 100644 index 000000000..d20bb2828 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/fornax.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pec (Fornax) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/For.png) +Nenápadné souhvězdí jižní oblohy západně od břehů nebeské řeky Eridanus. Ze severní Evropy nelze pozorovat. Ačkoliv souhvězdí při pohledu pouhým okem nebo triedru není ničím zajímavé, není to jen malá nenápadná oblast oblohy, kterou označuje pouze jedna hvězda čtvrté magnitudy. Nachází se zde mnoho slabých galaxií, z nichž většina se přiřazuje do 55 milionů světelných let vzdialenj kupy galaxií Fornax, jedné z nejbližších kup galaxií. Rozprostírá se v jižní části na rozhraní s Eridania. Obsahuje asi 18 galaxií, z nichž nejjasnější je NGC 1316. V souhvězdí leží i jeden člen Místní skupiny, nepravidelná trpasličí galaxie mimořádně nízké plošné jasnosti označována jako systém Fornax. + diff --git a/cs/constellation/gemini.md b/cs/constellation/gemini.md new file mode 100644 index 000000000..a04d66f9b --- /dev/null +++ b/cs/constellation/gemini.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Blíženci (Gemini) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Gem.png) +Zvířetníkové souhvězdí severní oblohy, kterým prochází Slunce po letním slunovratu od 21. června do 19. července, proto u nás vystupuje vysoko nad horizont v zimním období. Jasné hvězdy souhvězdí vytvářejí nepravidelný obdélník mezi Rakem a Býkem. Dvojice nejjasnějších hvězd, které dosahují první hvězdnou velikost, se nazývá Kastor a Pollux. Jsou si zcela rozdílné: jasnější a bližší Pollux je osamělým oranžovým obrem, bez průvodců a zajímavostí. Kastor je o něco slabší, ale je působivým hvězdným systémem a patří tak naopak k nejzajímavějším hvězdám na obloze. Souhvězdím přechází na západním okraji zimní Mléčná cesta, proto nabízí široký výběr nebeských objektů: od emisních a planetárních mlhovin, otevřených hvězdokup až po dvou- a proměnné hvězdy. Nejpůsobivějšími z nich jsou velká otevřená hvězdokupa M35, po Hyády a Plejádách nejkrásnější svého druhu na naší zimní obloze, a jasná planetární mlhovina Eskymák. Ve druhé části souhvězdí, mimo Mléčné cesty, leží poměrně slušný počet slabých galaxií. V Blížencích byly v minulosti zaznamenány velké objevy, nedaleko hvězdy η Geminorum objevil v roce 1781 William Herschel Uran, první planetu novověku. Při hvězdě δ Geminorum našel zase v roce 1930 Clyde Tombaugh Pluto. + diff --git a/cs/constellation/grus.md b/cs/constellation/grus.md new file mode 100644 index 000000000..4a5d7e178 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/grus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Žeriav (Grus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Gru.png) +Poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy ve tvaru obráceného kříže, pod jasným Fomalhautom z Jižní ryby. Při troše fantazie v rozložení hvězd můžeme vidět letícího jeřábu s nohami roztaženými dozadu, nataženým krkem a vztyčenou hlavou. U nás je na večerní obloze viditelná jen jeho nejsevernější část. Pro pozorovatele s menším dalekohledem je kromě několika dvojhvězd souhvězdí na objekty chudé, i když pro přístroje s dalekohledem s průměrem objektivu kolem 200 mm má připraveno několik pěkných mimogalaktických objektů. V severovýchodní části souhvězdí, na sever od hvězdy θ Gruis, se nachází malá skupinka galaxií 10. až 11. hvězdné velikosti, z nichž většina se řadí k spirálovým galaxiím: NGC 7410, 7424, 7552 a 7590. + diff --git a/cs/constellation/hercules.md b/cs/constellation/hercules.md new file mode 100644 index 000000000..20f3c5ca7 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/hercules.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Herkules (Hercules) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Her.png) +Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy typické pro letní večery, jehož severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním. Herkula najdeme zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří Vega z Lyry, Ras Alhague z Hadonoše a Gemma ze Severní koruny. Ve východní části souhvězdí, směrem ke hvězdě ν Her, se nachází apex - bod, ke kterému se přibližuje Slunce vzhledem k okolním hvězdám. Objevil ho v roce 1783 William Herschel na poměrně malém souboru hvězd. Rychlost, jakou se Slunce vůči okolním hvězdám pohybuje ve směru apexu, dosahuje téměř 20 km / s. + +Herkules zabírá na obloze úctyhodnou plochu a i přesto, že jeho obrazec nemá žádnou pořádně jasnou hvězdu, je poměrně nápadný. Tělo Herkula vyznačují čtyři hvězdy: ε, ζ, η a π Herkulem, které tvoří čtyřúhelník pojmenován jako "květináč". Z něj pak vycházejí jednotlivé řetězce hvězd na jihozápad a jihovýchod, jakož i na severozápad a severovýchod. Na západní straně květináče, v asi 2/3 vzdálenosti mezi ζ a η Herkulem leží nejjasnější kulová hvězdokupa severní oblohy M13, za příznivých podmínek viditelná i pouhým okem. Za pozornost také stojí další kulová hvězdokupa - M92 a pěkná modrozelená planetárka NGC 6210, několik barevných dvojhvězd a mnoho galaxií, jejichž většina náleží odlehlé kope galaxií Herkules označované jako C1 0024 - 1654. Je nejhustší známou kupou, v jejím centrálních oblastech připadá na čtverečný stupeň až 70 galaxií. + diff --git a/cs/constellation/horologium.md b/cs/constellation/horologium.md new file mode 100644 index 000000000..598e897b3 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/horologium.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Hodiny (Horologium) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Hor.png) +Malé souhvězdí jižní oblohy ležící pod Eridania, nezřetelná skupina hvězd východně od jeho nejjasnější hvězdy Achernar. V našich zeměpisných šířkách vychází pouze jejich nejsevernější část asi 1 stupeň nad jižní obzor na přelomu podzimu a zimy. Hodiny mají jen jednu hvězdu jasnější než čtvrtá magnituda a klidně mohly být zařazeny do ktoréhokoľvej sousedního souhvězdí. Nacházejí se zde různé slabé galaxie, nejzajímavějším objektem je jen kulová hvězdokupa NGC 1261. + diff --git a/cs/constellation/hydra.md b/cs/constellation/hydra.md new file mode 100644 index 000000000..b8fa951eb --- /dev/null +++ b/cs/constellation/hydra.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Hydra (Hydra) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Hya.png) +Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascencii táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextanty, Sklenkou, havrana, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v Severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydraul (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7 × 50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5m, končí u hvězdy 58 Hydraul, jihozápadně od σ Librae z Vah. + +I když se souhvězdí rozprostírá mimo Mléčné cesty, díky jeho rozloze v něm najdeme množství různých pozoruhodných objektů. Většina z nich představuje samozřejmě galaxie, mnohé však pod 10. magnitudě. Hydra také obsahuje několik pěkných planetárních mlhovin, pár kulových hvězdokup a jednu pěknou otevřenou hvězdokupu. Tři objekty jsou i v Messierovom katalogu: M48, M68 a M83. V souhvězdí se nachází i galaktická kupa Hydra, jedna z nejhustších kup galaxií. Její nejjasnějším členem je galaxie NGC 3311 (10,9m). + diff --git a/cs/constellation/hydrus.md b/cs/constellation/hydrus.md new file mode 100644 index 000000000..4769f0b8f --- /dev/null +++ b/cs/constellation/hydrus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Vodný had (Hydrus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Hyi.png) +Menší souhvězdí v blízkosti jižního nebeského pólu, nedaleko Achernar z Eridania. Má podobu rovnoramenného trojúhelníku, který leží mezi Velkým a Malým Magellanovým mrakem. V našich zeměpisných šířkách Vodní had není viditelný. + diff --git a/cs/constellation/indus.md b/cs/constellation/indus.md new file mode 100644 index 000000000..35e944ccb --- /dev/null +++ b/cs/constellation/indus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Indián (Indus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ind.png) +Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy obklopené trojicí opeřenců: Jeřábem, tukan, Pavem a zabíhající až do blízkosti jižního pólu oblohy. Asi těžko se dá v několika nejasných hvězdách tohoto souhvězdí představit severoamerický indián. Jako orientační pomůcka k vyhledání souhvězdí může posloužit o něco nápadnější Páv, jehož nejjasnější hvězda Peacock leží v těsném sousedství Indiána. U nás toto souhvězdí není viditelné. + diff --git a/cs/constellation/lacerta.md b/cs/constellation/lacerta.md new file mode 100644 index 000000000..62fbeba67 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/lacerta.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Jašťerica (Lacerta) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lac.png) +Nevýrazné menší souhvězdí severní oblohy, ležící na okraji Mléčné cesty mezi labutě, Pegasem, Cefea a Andromeda. Severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, nejjižnější až pro severní Evropu. Toto souhvězdí tvoří pouze klikatá řetěz slabých hvězd označovaných arabskými číslicemi, takže Ještěrka je dost nevýrazná. Jelikož její severní polovina leží v Mléčné dráze, obsahuje několik otevřených hvězdokup vhodných i pro malé dalekohledy. Souhvězdí je zajímavé tím, že v 20. století v něm byly pozorovány tři novy: z roku 1910, 1936, 1950. Ta z roku 1936 (CP Lacertae) vzplanula v nejsevernější části souhvězdí a byla známá pod názvem "Nova Lacertae". Objevil ji 16. 6. téhož roku český astronom Záviš Bochníček, pracující i na Slovensku. V době vzplanutí dosáhla během tří dnů jasnost 2,2m, což byl 175 000 násobek její původní jasnosti a 300 000 násobek jasnosti Slunce. Byla typickým příkladem tzv. rychlé novy. Dodnes se z ní stal slabý bílý trpaslík jasnosti 14,8m, běžnými amatérskými dalekohledy nepozorovatelný. Vzdálený je 5 400 světelných let. Nova 1910 (DI Lac) dosáhla jasnost 4,3m. Nejslabší z nich byla nova z roku 1950 (DK Lac), která se zjasnila na 5m. + diff --git a/cs/constellation/leo minor.md b/cs/constellation/leo minor.md new file mode 100644 index 000000000..a05072876 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/leo minor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Malý lev (Leo Minor) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/LMi.png) +Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které vyplňuje prostor mezi srpem Lva na jihu, Rysem na západě a zadníma nohama Velké medvědice na severu a východě. Jedná se o slabé, Výplňkové souhvězdí, jehož pouze sedm hvězd je jasnějších než 5m. Pouze jedna hvězda nese bayerovo označení - β Leo Minor, ostatní jsou označeny Flamsteedovými čísly. Souhvězdí kromě několika slabých galaxií neobsahuje žádné zajímavé objekty. Pár z nich, většinou 11. magnitudy zachytíme v 200-250 mm dalekohledu jako drobné mlhavé obláčky. + diff --git a/cs/constellation/leo.md b/cs/constellation/leo.md new file mode 100644 index 000000000..d6e634ff4 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/leo.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Lev (Leo) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Leo.png) +Výrazné zvířetníkové souhvězdí ležící převážně na severní obloze. Spolu se souhvězdími Pastýř a Panna patří mezi nejznámější souhvězdí jarní oblohy. Hlavní skupinou hvězd je snadno rozpoznatelná šestice - Ras Elazed Australis, Ras Elazed Borealis, Adhafera, Algieba, η Leonis a Regulus - tvořící tzv. srp, převrácený otazník nebo půlměsíc představující lví hlavu a hruď. Hlavní kostru souhvězdí pak tvoří další tři jasné hvězdy - Zosma a nemocné, ocas zakončuje jasná Denebola. Ve starém Řecku se za konec tohoto ocasu považovali i slabé hvězdy souhvězdí Vlasů Bereniky, které se definitivně osamostatnili až v 16. století. Lev jako typické souhvězdí mimo Mléčné silnice přeplněné galaxiemi. Slušný počet z nich představuje poměrně výrazné objekty, v jedné relativně blízké skupině galaxií. Pět z nich je i ve známém Messierovom katalogu: M65, M66, M95, M96 a M105. Především první čtyři z nich jsou za příznivých pozorovacích podmínek docela dobře viditelné i v malých dalekohledech, případně v světelných triedru a binokulárech. Nesmíme však zapomínat ani na další z "anonymního" katalogu NGC, některé z nich by se totiž mohly bez problémů zařadit i do mnohem známějšího katalogu Charlese Messiera. + diff --git a/cs/constellation/lepus.md b/cs/constellation/lepus.md new file mode 100644 index 000000000..3cf10950a --- /dev/null +++ b/cs/constellation/lepus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Zajac (Lepus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lep.png) +Malé, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, které leží hned pod Orion. Zajíce není těžké najít, protože je to poměrně výrazné seskupení jasnějších stálic. Pro svou jižněji deklinaci však musíme počkat na jeho kulminace, abychom co nejlépe mohli vidět jeho objekty. Pro triedr nebo malý dalekohled však stojí za námahu nalézt pouze kulovou hvězdokupu M79 a krvavě červenou Hindovu karmínovou hvězdu. + diff --git a/cs/constellation/libra.md b/cs/constellation/libra.md new file mode 100644 index 000000000..f66c0eb66 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/libra.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Váhy (Libra) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lib.png) +Před 2 000 lety Váhy symbolizovaly podzimní rovnodennost a měly praktický význam - označovali čas rolníkům na setí ozimů. Pro život byly tedy velmi důležité. Znak Vah a podzimní rovnodennost se v současnosti nacházejí v Panně, kam je posunula precese zemské osy. Slunce v dnešní době prochází Váhami od 31. října do 22. listopadu. Nejjasnější hvězdy souhvězdí utvářejí obrazec nepravidelného čtyřúhelníku na jih od nebeského rovníku, symetricky ležícího vzhledem k ekliptiku mezi Pannou a Štírem. Váhy leží mimo Mléčné cesty, proto neobsahují otevřené hvězdokupy a difúzní mlhoviny, ale naopak poměrně dost slabých galaxií. Najdeme zde i pár atraktivních dvojhvězd a jednu velmi uvolněnou kulovou hvězdokupu třídy XI. + diff --git a/cs/constellation/lupus.md b/cs/constellation/lupus.md new file mode 100644 index 000000000..40b5127a2 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/lupus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Vlk (Lupus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lup.png) +Souhvězdí jižní oblohy, v našich zeměpisných šířkách vystupuje nad obzor pouze jeho severní část. Souhvězdí začíná být dobře pozorovatelné až z jižních oblastí Středomoří. Vlk leží na severovýchodním okraji jižní Mléčné cesty mezi Štírem a Centaur, pod Váhami. Jeho obrazec je tvořen několika hvězdami 2. a 3. magnitudy, z nichž většina patří do rozlehlé hvězdné asociace Štír-Centaurus. Mnohé z nich jsou dvojhvězdy, co si všimneme už v malém dalekohledu: ε, κ (3,9m, 5,8m, 26,8 "), μ, η (3,6m, 7,6m, 15") π (4 , 6m, 4,7m, 1,4 ") a ξ Lupi (5,3m, 5,8m, 10,4"). Tak jako jiné souhvězdí v Mléčné dráze, i Vlk v sobě skrývá několik otevřených hvězdokup, z nichž nejjasnější je rozlehlá NGC 5822, viditelná i triedru v blízkosti ζ Lupi. Najdeme zde i pár planetárních mlhovin, kulových hvězdokup a galaxií. + +V souhvězdí, které je celé ozdobené bohatou strukturou Mléčné cesty blízko středu Galaxie, se nachází velmi pozoruhodná temná mlhovina s označením Barnard 228. Tento tenký, ale až čtyři stupně dlouhý prachový pás najdete při hvězdách ψ1 a ψ2 Lupi. Vypadá jako úzký tmavý kanál ve hvězdném poli a je nejlépe pozorovatelný v širokých polích velkých binární, které zvyšují kontrast mezi tmavými mlhovinami a okolní Mléčnou cestou. Najít ho v zorném poli není volb těžké, stačí pouze pomalu pohnout dalekohledem na východ od hvězd ψ Lupi. + diff --git a/cs/constellation/lynx.md b/cs/constellation/lynx.md new file mode 100644 index 000000000..2ba2f9495 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/lynx.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rys (Lynx) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lyn.png) +Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se nad Rakem a Blíženci. V našich zeměpisných šířkách je z väčšj části Cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lync, která dosahuje 3. magnitudu. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lync a dalších 12 jasnějších než 5m. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - mezigalaktického tulák. + diff --git a/cs/constellation/lyra.md b/cs/constellation/lyra.md new file mode 100644 index 000000000..e56ae99eb --- /dev/null +++ b/cs/constellation/lyra.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Lýra (Lyra) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lyr.png) +Lyra je typické, výrazné souhvězdí severní letní oblohy ležící na okraji Mléčné dráhy, mezi Herkulem a labutě, sice malé, ale o to zajímavější. Souhvězdí je docela bohaté na zajímavé a hezké objekty, hlavně pro větší dalekohledy. Prstenec - M57 - je typickým příkladem planetárních mlhovin. Hvězda Sheliak je zástupcem skupiny zákrytových proměnných hvězd a hvězda ε Lyra je zase jednou z vůbec najpozorovanejších vícenásobných hvězd. Atraktivními dvojhvězdy i pro malé dalekohledy jsou také δ a ζ Lyra. Na spojnici hvězd δ1 a δ2 Lyra vám možná unikne nenápadná otevřená hvězdokupa Stephenson 1. Je tvořena volným seskupením 15 hvězd, které je možné pozorovat v triedru. Patří k našim nejbližším otevřená hvězdokupa, je tedy součástí spirálového ramene Orion. Pro větší dalekohledy je zase nádhernou otevřenou hvězdokupou NGC 6791 a možnost pozorovat několik galaxií. + diff --git a/cs/constellation/mensa.md b/cs/constellation/mensa.md new file mode 100644 index 000000000..3f439bbc2 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/mensa.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Stolový vrch (Mensa) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Men.png) +Malé a nevýrazné souhvězdí v těsném sousedství jižního pólu oblohy, v našich zeměpisných šířkách proto není viditelné. Stolní vrch je nejslabším souhvězdím oblohy, jehož nejjasnější hvězdy nepřevyšují pátou magnitudu. Čtyři z nich tvoří hlavní obrazec souhvězdí. Z objektů za zmínku stojí pouze Velký Magellanův mrak, který sem ze severu částečně zasahuje ze sousedního Mečiara. + diff --git a/cs/constellation/microscopium.md b/cs/constellation/microscopium.md new file mode 100644 index 000000000..1fac3a951 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/microscopium.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Mikroskop (Microscopium) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Mic.png) +Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, slabá skupinka několika hvězd mezi Jižní rybou a Střelcem, dole pod Kozorohem. U nás vychází nad obzor pouze jeho severní část v pozdním létě ve večerních hodinách. Mikroskop leží v oblasti oblohy chudé na hvězdy a žádná jeho hvězda není jasnější než 4,7m. Nenajdeme v něm nic víc než pár poměrně atraktivních dvojhvězd a hrstku slabých galaxií. + diff --git a/cs/constellation/monoceros.md b/cs/constellation/monoceros.md new file mode 100644 index 000000000..ea976191e --- /dev/null +++ b/cs/constellation/monoceros.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Jednorožec (Monoceros) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Mon.png) +Nevýrazné rovníkové souhvězdí složené z hvězd 4. magnitudy, které nad svým okolím příliš nevyniká. Leží totiž téměř uprostřed zimního trojúhelníku zářivých hvězd Sírius, Betelgeuse, Prokyon, mezi Velkým a Malým psem v Mléčné dráze. Souhvězdí tvoří pouze dost slabé hvězdy, které vyplňují prostor mezi mnohem jasnějšími souhvězdími Velkého psa, zádě, Hydry, Malého psa, Blíženců a Orion. V Jednorožcoci se nachází samotný okraj Mléčné cesty, která je na obloze proto poměrně nenápadná. Může vám připadat dost jednotvárná a fádní. Mezihvězdné prostředí je zde však mnohem průhlednější než na opačné straně oblohy (Orel a okolí), proto můžeme vidět do mnohem větší vzdálenosti a pozorovat rozmanité mlhoviny a hvězdokupy. Nejznámějšími z nich jsou mlhovina Rozeta, Kónus nebo Hubblova proměnná mlhovina - možná nejúchvatnější ze všech pro vizuálního pozorovatele. Z otevřených hvězdokup vyniká M50, NGC 2301 nebo velmi bohatá NGC 2506. Téměř zapomenutou hvězdokupy Collinder 104 a 106 představují pěkný pohled v triedru. + diff --git a/cs/constellation/musca.md b/cs/constellation/musca.md new file mode 100644 index 000000000..efb38e15b --- /dev/null +++ b/cs/constellation/musca.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Mucha (Musca) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Mus.png) +Malé souhvězdí jižní oblohy ležící mezi chameleonů a Jižním křížem v Mléčné dráze, které z našich zeměpisných šířek není viditelné. Souhvězdí Mouchy je docela nápadným obrazcem, i když kromě α muscae jeho hvězdy nepřesahují třetí magnitudu. Hvězda λ muscae je bílá a spolu s μ muscae, která je červená, vytváří v triedru navzájem kontrastní dvojici. Z deep-sky objektů v souhvězdí poutají pozornost dvě kulové hvězdokupy, které jsou viditelné triedru: NGC 4372 a NGC 4833, jakož i malá část tmavé mlhoviny Uhelné pytel, která sem zasahuje ze sousedního Jižního kříže. Na severozápad od NGC 4372 se zase nachází zajímavě stočený tmavý filament velikosti trochu stupňů - temná mlhovina Dark Doodad. + diff --git a/cs/constellation/norma.md b/cs/constellation/norma.md new file mode 100644 index 000000000..6c673652d --- /dev/null +++ b/cs/constellation/norma.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pravítko (Norma) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Nor.png) +Malé a nevýraznejšie souhvězdí jižní oblohy, které v našich zeměpisných šířkách nad obzor nevychází. Leží podél galaktického rovníku mezi Vlkům a oltářem v oblasti, kde je Mléčná cesta opět rozdělena Velkou trhlinou. Souhvězdí se nachází v bohaté části Mléčné dráhy a je proto vhodným cílem pro procházky triedru po obloze. Nachází se zde nápadný hvězdný oblak, který má slonovinově bílou barvu. Směrem na sever od něj se Mléčná cesta roztéká do nepravidelného a rafinovaně komplikovaného systému popredkávaného mnoha zjasnění a tmavým prachem. Čtyři nejjasnější hvězdy souhvězdí vytvářejí souměrný lichoběžník, kolem kterého se nachází hned několik otevřených hvězdokup. Dvě z nich - NGC 6067 a 6087 - bývají obyčejně jako mlhavé skvrnky vidět i bez jakékoliv optické pomoci. Toto malé souhvězdí má navíc štěstí na výskyt nov - jedna tady vzplanula v roce 1893 a další se objevila nedaleko tohoto místa v roce 1920. + diff --git a/cs/constellation/octans.md b/cs/constellation/octans.md new file mode 100644 index 000000000..63c325901 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/octans.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Oktant (Octans) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Oct.png) +Nevýrazné, u nás neviditelné souhvězdí jižní oblohy, ve kterém leží jižní nebeský pól. Oktant odpovídá polohou Malému vozu ze severní oblohy, ale neplní úlohu Polárky, nemá v blízkosti pólu dostatečně jasnou hvězdu na orientaci. Najbližiša hvězda k jižnímu pólu viditelná pouhým okem je sigma Octantis, která má zdánlivou jasnost pouze 5,48m. Oktant je na hvězdy velmi chudá oblast a pro pozorovatele málo zajímavá, protože neobsahuje žádné jasnější deep-sky objekty. Souhvězdí stojí za pozornost jen proto, že se v něm nachází jižní nebeský pól. + diff --git a/cs/constellation/ophiuchus.md b/cs/constellation/ophiuchus.md new file mode 100644 index 000000000..9c92558cc --- /dev/null +++ b/cs/constellation/ophiuchus.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Hadonos (Ophiuchus) +--- +Rozsáhlé rovníkové souhvězdí letní oblohy rozprostírající se mezi Herkulem a Štírem. Jižní částí Hadonoše prochází ekliptika a proto se Hadonoše někdy označuje také jako "13. souhvězdí zvířetníku ". Slunce se zde každý rok zdržuje v první polovině prosince, konkrétně od 30. listopadu do 17. prosince. Hadonoše leží téměř přesně uprostřed oblohy: mezi severním a jižním pólem a mezi jarním a podzimním bodem. + +![<]($IMG_DIR/cons/Oph.png) +V Hadonoši je pět hvězd o magnitudě větší než tři, ale je to mimořádně rozložité a nepřehledné letní souhvězdí, které se však vyplatí pomocí dobré mapy a alespoň nějakého triedru prozkoumat. V severovýchodní části do něj zasahuje rozdělena větev letní Mléčné cesty, jeho nejjižnější části se zase noří do bohaté oblasti mezi Střelcem a Štírem, nedaleko středu Galaxie. Protože se kolem něj koncentruje většina kulových hvězdokup, v souhvězdí je najdeme velmi mnoho - přes 20. V dalekohledu zjistíme, že každá z nich má trochu jiný tvar: některé jsou bohaté, jiné uvolněnější, či nepravidelné. Hadonoše obsahuje i typické objekty Mléčné cesty jako otevřené hvězdokupy, emisní a tmavé mlhoviny. + +Nejvýznamnějším a nejvýraznějším prachovým komplexem je rozsáhlý tmavý útvar Dýmka (Pipe nebula - LDN 1773). Její náustek je zřetelně vidět jak zhruba čtyři stupně dlouhý zářez z východní strany do méně nápadné, ale i tak bez problémů viditelné výdutě na západ od roviny Galaxie. Tvoří ji soustava tmavých mlhovin Barnard 77, 78, 59, 65, 66, 67 na hranicích Střelce, Hadonoše a Štíra a v triedru se přemění na oblast prakticky bez jakýchkoli jasných hvězd. Dýmku začněte hledat asi dvanáct stupňů východně od Antara při linii tří hvězd 3-4m, jediných skutečně nápadných v této oblasti. Nejjasnější z nich - θ Ophiuchi - leží ve středu této linie. Hlavička Dýmky je umístěna tři stupně VSV od ní, náustek se táhne dva stupně dolů pod θ Oph a končí tři a půl stupně jihozápadně od 36 Ophiuchi, nejzápadnější hvězdy z linie. Kousek na VSV leží i kulová hvězdokupa M19. + +![<]($IMG_DIR/cons/Oph_1.jpg) +Dýmka mimochodem tvoří zadní nohy a část mnohem větší tmavé struktury, o níž se zejména v angloamerických zemích začalo mluvit jako o Tančící koni. Dá se najít přibližně uprostřed mezi M24 a hvězdou Antares a je snadno vidět především pouhým okem. Celý komplex sestává z těchto částí: Barnard 64 a 259 (nozdry koně), B 268 a 270 (hříva), B 47, 60 a 63 (přední noha a kopyto), B 262, 266 a 269 (níže části předního těla), B 77 (břicho), B 78 (zadní část) a nakonec B 65-67 (zadní nohy). Jezdec začíná ještě v Hadonoši a končí ve Střelci blízko Trifid. S tmavými mlhovinami se ještě trochu pohrajeme. Surrealisticky dlouhé rozšíření přední nohy koně, stáčející se až ke komplexu ρ Ophiuchi, zároveň představuje tzv. Tmavou řeku (B 44, 45, 46, 47, 51, 60, 253). Ta začíná zhruba u hvězdy 22 Scorpii, je asi půl stupně široká a deset stupňů dlouhá, postupně se rozšiřuje do lámavé řetězce tmavých oblastí. Celý ento ohromný fyzicky související komplex je přitom jedním z nejtemnějších. Příchozí světlo hvězd na některých místech zeslabuje až o 30 magnitud. To je dost na to, abychom tam neviděli vybuchnout ani mohutnou supernovu! + +V severní části souhvězdí je nejsvětlejší část Mléčné cesty v okolí otevřené hvězdokupy NGC 6633, která je pouhým okem vidět jako výrazná kruhová skvrna. Západně od ní se nachází úhlově větší, ale méně nápadná spousta IC 4756, která může být rovněž viditelná bez dalekohledu. Stálice 66, 67, 68, 70 a 73 Ophiuchi jsou uspořádány do tvaru drobného písmene V. To je Býk Poniatowského - staré, ale už neexistující souhvězdí zavedené ještě v roce 1777. Směrem na severovýchod od něj a při hvězdě β Ophiuchi, přitom leží další otevřená hvězdokupa - IC 4665. Volnému oku se jeví jako nepřehlédnutelná mlhavá skvrna velikosti Měsíce na okraji Mléčné dráhy. + diff --git a/cs/constellation/orion.md b/cs/constellation/orion.md new file mode 100644 index 000000000..17862497c --- /dev/null +++ b/cs/constellation/orion.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Orión (Orion) +--- +Orionu je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Lovcovu páskem je ve střední části souhvězdí nápadná linie tří hvězd 2m dotýkající se nebeského rovníku, kulminující během pozdních zimních večerů chladného ledna. Nazývají se Mintaka, alnilam a alnitak. Mezi nimi se nachází bohatá hrstka hvězd 5-8m, které se společně označují jako Collinder 70. Pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuse, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuse-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ori.png) +Orionu se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedru. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orion. Celá oblast je protkána mezihvězdné prostředí a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou-, tří- a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionova komplexu. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ori_1.jpg) +V severní části Orion se spojují dvě větve Mléčné cesty z Blíženců a Býka a směrem dále se Mléčná cesta začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyon z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuse a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3m), π1 a π2 Orionis (4m). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem s průměrem asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny. + diff --git a/cs/constellation/pavo.md b/cs/constellation/pavo.md new file mode 100644 index 000000000..782651085 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/pavo.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Páv (Pavo) +--- +Ne nejvýrazněji souhvězdí jižní oblohy, mezi Střelcem a jižním nebeským pólem. U nás není vidět. Nejjasnější hvězda souhvězdí α Pavona se zvykne označovat anglickým názvem Peacock, což znamená prostě "páv". + +![<]($IMG_DIR/cons/Pav.png) diff --git a/cs/constellation/pegasus.md b/cs/constellation/pegasus.md new file mode 100644 index 000000000..c9a76170f --- /dev/null +++ b/cs/constellation/pegasus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pegas (Pegasus) +--- +Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy ležící mimo Mléčné dráhy v oblasti chudé na hvězdy, na sever od Vodnáře a sousedící s Andromeda. Ačkoliv souhvězdí leží vedle Mléčné cesty, navíc v oblasti poměrně chudé na hvězdy, je nápadné především díky tzv. Pegasovmu čtverci (Great Square of Pegasus), který leží na prodloužené spojnici zadních kol Velkého vozu s Polárkou a ve svém nitru neobsahuje hvězdy jasnější než 4. magnitudy. Je tvořen hvězdami schéma, Markab, algenib a Sirrah z Andromedy, která však kdysi rovněž byla součástí Pegasa. Všechny čtyři hvězdy mají na první pohled poměrně stejnou hvězdnou velikost. Z deep-sky objektů je známá především kulová hvězdokupa M15 a spirální galaxie NGC 7331, v níž blízkosti leží populární Stéphanie kvintet. Ostatní galaxie, které představují většinu objektů souhvězdí, jsou slabé a vyžadují tmavou oblohu a větší dalekohled, aby se v zorném poli staly zajímavé. + +![<]($IMG_DIR/cons/Peg.png) diff --git a/cs/constellation/perseus.md b/cs/constellation/perseus.md new file mode 100644 index 000000000..5f53bebb9 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/perseus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Perzeus (Perseus) +--- +Výrazné, u nás částečně cirkumpolární souhvězdí severní oblohy, se čtyřmi hvězdami jasnějšími než 3. magnituda. Leží v Mléčné cestě mezi Vozka a Andromeda, vlevo pod obrazcem Kasiopeja. Vidět v něm okrajové části Galaxie. Bohaté hvězdné pole tvoří jedno ze spirálních ramen naší Galaxie - rameno Persea. Jak souhvězdí v Mléčné dráze je Perseus bohatý na typické objekty jako otevřené hvězdokupy a emisní mlhoviny. Obsahuje však i pár zajímavých galaxií. Messierové objekty jsou zastoupeny v otevřené hvězdokupě M34 a planetární mlhovině M76. Naši pozornost také upoutává dvojitá hvězdokupa h / χ Persea - NGC 869 & NGC 884 a pro triedru vhodná pohyblivá skupina Alfa Persea, jedna z nejbližších otevřených hvězdokup k naší sluneční soustavě. Známá je i plynová mlhovina Kalifornie, i když spatřit ji vizuálně není pro začátečníky až tak jednoduché. + +![<]($IMG_DIR/cons/Per.png) +Mléčná cesta vstupuje do souhvězdí v podobě úzké cestičky přes hvězdy φ, 4 a 9 Persea. Pokud však vyrazíte do některé z tmavších lokalit, kde jsou vidět i velmi slabé hvězdy, uvidíte mnohem více detailů. Na sever od hvězdokupy Stock 2 se do Mléčné cesty zařezává úzký tmavý záliv pronikající až k hvězdě ε Cas, který směrem k východu přechází do rozsáhlejšího kruhového stemnenia. Formuje tak poměrně ostrý mlhavý výběžek Mléčné cesty ztrácející se až někde u dvojici nepojmenovaných hvězd čtvrté magnitudy na rozhraní Žirafy, Kasiopeja a Persea. Hlavní proud pokračuje mezi otevřenou hvězdokupou M34 a volným seskupením Melotte 20 při α Persea, které obsahuje několik bílých jiskřivých hvězd. V triedru se seskupení rozpadne na pás několika desítek různě jasných hvězd, které téměř přesahují celé zorné pole. Nejjasnějšími z nich jsou ε, ψ, 29, 30, 31 a 34 Persea. Velmi slabá okrajová část Mléčné cesty oválného tvaru se nachází ještě mezi hvězdami ζ a ε Persea a je ohraničena tmavými mlhovinami. + diff --git a/cs/constellation/phoenix.md b/cs/constellation/phoenix.md new file mode 100644 index 000000000..3c967f4dc --- /dev/null +++ b/cs/constellation/phoenix.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Fénix (Phoenix) +--- +Souhvězdí jižní oblohy ležící mimo Mléčné cesty mezi Fomalhautom z Jižní ryby a Achernar z Eridania. Dá se říci, že u nás vystupuje 1 stupeň nad obzor pouze jeho severní část v podzimních mesiachoch. Těsně nad obzorem se celé souhvězdí objevuje až v jižních oblastech Středozemního moře. Až na hvězdu SX Phoenicia neobsahuje Fénix v podstatě žádné zajímavé objekty. V této části oblohy je však odkrytý výhled do světa vzdálených (slabých) galaxií. Čtveřice NGC 87-88-89 a NGC 92 vzdálená 180 miliónů světelných let je ve velkých dalekohledech prohlídce rozdílných typů hvězdných soustav: NGC 87 je nepravidelnou galaxií, NGC 88 je spirálovou galaxií s vnějším plynovým obalem, NGC 89 má dvě výrazné široká ramena a NGC 92 jedno výjimečně dlouhé spirálové rameno. + +![<]($IMG_DIR/cons/Phe.png) diff --git a/cs/constellation/pictor.md b/cs/constellation/pictor.md new file mode 100644 index 000000000..2d0c114dc --- /dev/null +++ b/cs/constellation/pictor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Maliar (Pictor) +--- +Menší a nevýraznejšie souhvězdí jižní oblohy, které u nás není viditelné. Tato jednotvárná skupina hvězd leží pod holubici, hned západně od velmi jasné hvězdy Canopus ze souhvězdí kýlu. Nejznámějším objektem tohoto malého jižního souhvězdí je Kapteynova hvězda, červený podtrpaslík nejbližší k Zemi a kosmu. zdroj záření, který lze pozorovat na frekvenci 18,3 MHz. V roce 1925 se v souhvězdí Malíře objevila neobvyklá nova. V době objevu měla 2. magnitudu, postupně se však zjasnila až na 1m. Pak postupně slábla, aby se opět po dvou měsících od svého prvního maxima zjasnila. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pic.png) diff --git a/cs/constellation/pisces.md b/cs/constellation/pisces.md new file mode 100644 index 000000000..0c4f743e9 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/pisces.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Ryby (Pisces) +--- +Rozsáhlé nevýrazné souhvězdí zvířetníku ležící téměř celé na severní obloze mezi Beranem a Vodnářem. Na své dlouhé cestě po ekliptice vstupuje Slunce 11. března do souhvězdí Ryb a zůstává tam až do 17. dubna, proto je můžeme nejlépe pozorovat na večerní obloze od října do prosince. V souhvězdí jižně od hvězdy ω Piscium leží jarní bod - průsečík ekliptiky s nebeským rovníkem. Je to místo, kterým Slunce prochází nebeským rovníkem a směřuje dále na severní polokouli. Je to čas jarní rovnodennosti, který se odehrává každoročně asi kolem 21. března. Na severní polokouli označuje začátek jara, na jižní naopak začátek podzimu. Zmíněný průsečík je současně i počátečním bodem souřadnice nebeské délky - počítá se od něj rektascencia. Deklinace, čili obdoba zeměpisné šířky se naopak počítá od nebeského rovníku. V důsledku precese se poloha jarního bodu mění. Před více než 2000 lety se toto pomyslné místo nacházelo v souhvězdí Berana. + +![<]($IMG_DIR/cons/Psc.png) +Z pohledu obyčejného astronoma-amatéra toužícího shlédnout několik vesmírných krás není toto souhvězdí příliš zajímavé. Linii slabších hvězd ve tvaru písmene "V" obepínajícího Pegasů čtverec v osvětleném městě s určitostí rozeznáme až po přečištění atmosféry a ani pod tmavší oblohou na venkově nespatřil v triedru žádný deep-sky objekt. Ryby totiž leží dost daleko od pásu Mléčné dráhy a i přesto, že zabírají slušnou část oblohy, zahrnují jen pár pěkných dvojhvězd, z nichž některé představují barevné kontrastní páry. Nechybí slabé, poměrně malé galaxie, sice některé viditelné v běžných dalekohledech s průměrem objektivu 200mm jako mlhavé skvrny světla, ale vizuálně nezajímavé iv těch větších amatérských dalekohledech. Nejkrásnějším útvarem souhvězdí je pravděpodobně prstenec sedmi hvězd zhruba 4. magnitudy nazývaný někdy Kruhový ornament. Představuje hlavu jižněji umístěné ryby a tvoří ho hvězdy γ, κ, λ, ι, θ, 7 a 19 Piscium. Východní ryba je označena hvězdami σ až φ Piscium. + diff --git a/cs/constellation/piscis austrinus.md b/cs/constellation/piscis austrinus.md new file mode 100644 index 000000000..3a04d6638 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/piscis austrinus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Južná ryba (Piscis Austrinus) +--- +Malé souhvězdí jižní oblohy, které bychom si sotva všimli, kdyby nebylo Fomalhautu, hlavní modrobílé hvězdy první magnitudy. Ostatní hvězdy jsou slabé a protože Jižní ryba leží dále od Mléčné dráhy, není bohaté na jiné objekty než galaxie. Navíc jejich jižní poloha způsobuje, že čisté průzračné noci a tmavý obzor na jihu jsou naprostou nezbytností na jejich pozorování prakticky z jakéhokoliv pozorovacího stanoviska v Evropě. + +![<]($IMG_DIR/cons/PsA.png) diff --git a/cs/constellation/puppis.md b/cs/constellation/puppis.md new file mode 100644 index 000000000..d996efeba --- /dev/null +++ b/cs/constellation/puppis.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Korma (Puppis) +--- +Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Korma leží jižně od Prokyon, pod jednorožce. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Záď ležící východně a jihovýchodně od Velkého psa prochází Mléčná cesta a protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Korma velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté, jako vyšité pro malý dalekohled a některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna na východ od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pup.png) +Od otevřené hvězdokupy M93 (nenápadná mlhavá skvrna) se směrem k rozhraní zádě, plachet a Kompasu táhne jasný světlý pás Mléčné dráhy. První zjasnění se v něm přitom nachází na severu v okolí M93, hvězd ξ a ο Pupp. Další, o něco větší a jasnější má v jižní části, kde je vidět množství slabých nakupených hvězd. Hvězdokupy Collinder 121 a 132 vypadají pouze jako bohaté zhuštění hvězdného pole. Západně od světlého pásu Mléčné dráhy se nachází celkem nápadné stemnenie, které pokračuje dále do souhvězdí plachet a tam se láme. Velmi mlhavě a skvrnitě vypadá okolí jasné hvězdy π Puppy (2,7m). Je totiž nejjasnějším členem rozlehlé a málo zhuštěné otevřené hvězdokupy Collinder 135, která je tvořena 30 hvězdami širokého rozpětí magnitud na ploše jednoho stupně. Na severním rozhraní kopy leží trojice jasných modrých hvězd páté magnitudy. Ještě nápadnější zjasnění najdete nad spojnicí hvězd π a ζ Pupp. Vystupují z něho i jednotlivé hvězdy. Ta nejjasnější z nich, oranžová c Puppy (3,7m), je součástí jasné a uvolněné hvězdokupy NGC 2451. V jejím okolí leží další pozoruhodná otevřená hvězdokupa NGC 2477 (5,7m), velmi podobná M46 nebo NGC 7789 z Kasiopeja. + diff --git a/cs/constellation/pyxis.md b/cs/constellation/pyxis.md new file mode 100644 index 000000000..ecfe57a1a --- /dev/null +++ b/cs/constellation/pyxis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Kompas (Pyxis) +--- +Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, které se rozkládá asi 35 stupňů pod hlavou Hydry, mezi vývěva a zádi. Nejjasnější hvězdy souhvězdí Kompas α (3,68m), β (3,97m) a γ Pyxidis (4,01m) leží téměř na přímce. Pro pozorovatele s triedru nebo malým dalekohledem je souhvězdí chudé, nachází se zde však pár slabších otevřených hvězdokup, galaxií a planetárních mlhovin. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pyx.png) diff --git a/cs/constellation/reticulum.md b/cs/constellation/reticulum.md new file mode 100644 index 000000000..80807d5ea --- /dev/null +++ b/cs/constellation/reticulum.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Sieť (Reticulum) +--- +Malé, poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, v našich zeměpisných šířkách ale není pozorovatelné. Jasné hvězdy utvářejí obrazec kosočtverce mezi holubici a Mečiarem, v těsné blízkosti Velkého Magellanova mraku, na půli cesty mezi jasnými hvězdami Achernar a Canopus. Všechny jasnější hvězdy souhvězdí, kromě α reticulata, která je žlutá, jsou oranžové barvy, což dává tomuto malému souhvězdí v triedru poměrně nápadný vzhled. Jinak se v něm nenacházejí žádné zajímavé deep-sky objekty. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ret.png) diff --git a/cs/constellation/sagitta.md b/cs/constellation/sagitta.md new file mode 100644 index 000000000..8f1edfd2e --- /dev/null +++ b/cs/constellation/sagitta.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Šíp (Sagitta) +--- +Třetí nejmenší souhvězdí na severní obloze, ležící v bohaté Mléčné cestě v oblasti Letního orientačního trojúhelníku. I když souhvězdí sestává jen z hvězd 3. a 4. magnitudy, najdeme ho okamžitě. Vykreslují ho hvězdy α, γ, δ a ε Sagittae, které opravdu připomínají tvar starověkého šípu, nacházejícího se 10 stupňů SSV od Altaira z Orla. Šíp leží podél východní větve letní Mléčné cesty - mezi Orlem a liška. Jeho hvězdné pole jsou hezké zejména v triedru, binární a okulárech dalekohledů s velkým zorným polem: bohatství hvězd 6-9m je rozprášeno ve slabé bledé "záři". Souhvězdí obsahuje jeden z Messierových objektů - kulovou hvězdokupu M71 a pár zajímavých proměnných hvězd. "Z každého rohlíku trošku" zde najdeme i pár hvězdokup, emisních nebo planetárních mlhovin a dvojhvězd. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sge.png) diff --git a/cs/constellation/sagittarius.md b/cs/constellation/sagittarius.md new file mode 100644 index 000000000..ea252f0d2 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/sagittarius.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Strelec (Sagittarius) +--- +Rozsáhlé a na jasné objekty velmi bohaté zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Štírem a Kozorohem. Hlavně v Severní Americe dostal nápadný obrazec jasných hvězd, z nichž však ani jedna nepřesahuje 1. magnitudu, podle svého tvaru název "Čajník". Tvoří ho skupina osmi hvězd γ, δ, ε, ζ, τ, ρ, π a λ sagittario. Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 19. ledna, v době zimního slunovratu. Nejlepší období pro pozorování objektů tohoto souhvězdí proto nastává u nás právě v létě. Leží však už dost daleko na jihu a proto jeho nejjižnější části u nás nevycházejí a samotný střed Galaxie se ocitá jen několik stupňů nad horizontem, takže jsme zkráceni o některé fantastické pohledy. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sgr.png) +Nejdůležitějším faktem souhvězdí Střelec je, že tímto směrem leží ve vzdálenosti 27 000 světelných let jádro naší Galaxie a před ním jedno z jejích spirálních ramen (rameno Střelce). Přesná poloha středu se ztotožňuje s polohou rádiového zdroje Sagittarius A a udává se hodnotou rektascencie 17 h 42,5 min a deklinací -28˚ 59 '. Na obloze je to bod vzdálen asi 4 stupně ZSZ od hvězdy γ sagittario. Do vzdálenosti galaktického centra však nikdy neuvidíme, protože nám ho zakrývají obrovské mraky mezihvězdného prachu, ležících podél spirálové roviny naší Galaxie. Astronomové odhadli, že v oblasti u galaktickém centru jsou hvězdy zeslabené až o 27 magnitud! Nejjasnější vizuálně viditelné hvězdné oblaka proto nacházejí o něco severněji a východněji a představují jakýsi průřez tmavými prachovými mraky. + +Příkladem toho může být rozsáhlý a vůbec nejjasnější oblak Mléčné cesty - Velký oblak ve Střelci, viditelný částečně během čistých a jasných nocí snad i z našich zeměpisných šířek. Je součástí centrální výdutě a prakticky se jedná o nejvzdálenější strukturu naší Galaxie, která se dá vidět bez dalekohledu. Nejslabší hvězdy oblaku leží ve vzdálenosti okolo 20 000 světelných let daleko. Oblak má na obloze podlouhlý tvar šířky průměrně asi tři a půl stupně a délky jako spojnice hvězd μ sagittario a λ Scorpii. I když je vždy poněkud přehnané hovořit o zřetelných barvách, všimněte si, že má nažloutlý odstín. Na západ od Velkého oblaku se nachází tmavý pás s komplikovanými okraji tak jeden a půl stupně široký, který se táhne od hranic se souhvězdím Hada až po ocas Štíra. Na některých místech je jeho rozhraní ostře ohraničené, na jiných místech naopak plynule přechází do svého okolí a přesné hranice lze jen těžko určit. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sgr_1.jpg) +V těsném sousedství Velkého oblaku jsou pouhým okem vidět dvě nápadné oválné mlhavé zjasnění - mlhoviny Laguna a Trifid. Jedno z nejzajímavějších míst v celé Mléčné dráze se skrývá za velmi výrazným zjasněním v podobě Malého oblaku ve Střelci (M24). Leží v mléčné oblasti šířky asi pět stupňů vybíhající na sever od Velkého oblaku směrem k Štítu, která na západní straně plynule přechází do svého okolí a na východě obsahuje několik malých tmavých zálivů. M24 představuje jen velmi malou část struktury spirálového ramene Pravítka, které spolu s ramenem Střelce tvoří dvě hlavní spirály naší Galaxie. Začíná nedaleko galaktického středu asi 10 000 světelných let od Slunce, otáčí se kolem, mizí za ním a objevuje se až za ramenem Persea. + +M24 naleznete na obloze více než snadno asi dva stupně na sever od hvězdy μ sagittario, protože je to velmi nápadný objekt. V triedru je vidět jako mlhavá bílá oblast rovnoměrného jasu a velikosti 1 x 2 stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Nejnápadnější a nejkontrastnějším je ve své východní části, nejlépe ohraničená podél jihovýchodní, severovýchodní a severozápadní strany. V těsném sousedství se navíc nachází dvojice učebnicových tmavých mlhovin Barnard 92 a 93. Jižně od M24 leží malá, ale nápadná tmavá šmouha a seskupení hvězd 15, 16 a 17 SGR, které nelze jednotlivě rozlišit. Prostředí nakonec dotváří ještě jedna rozmazaná kruhová skvrna o průměru půl stupně, otevřená hvězdokupa M25 (4,6m). + +Rameno Střelce pokračuje přes souhvězdí Střelce a Štíra dále na jih až do souhvězdí kýlu. Většina známých a nádherných mlhovin a hvězdokup, které můžeme v této části oblohy vidět, proto nachází právě v tomto rameni. Jeho součástí je rozsáhlý molekulární oblak, na jehož okrajích pozorujeme známé emisní mlhoviny M8, M16, M17 nebo M20, otevřené hvězdokupy M18, M21 nebo asociaci kolem NGC 6231. Patří k němu například i hvězdokupa NGC 6193 z Oltáře, mlhovina Eta Carinae ze souhvězdí kýlu nebo Šperkovnice v Jižním Kříži. + diff --git a/cs/constellation/scorpius.md b/cs/constellation/scorpius.md new file mode 100644 index 000000000..41b9506c0 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/scorpius.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Škorpión (Scorpius) +--- +Velmi výrazné souhvězdí zvířetníku jižní oblohy, rozprostírající se mezi Střelcem a Váhami. V našich zeměpisných šířkách ho nevidět celé - jeho ocas, který tvoří dost jasné hvězdy se skrývá pod obzorem. Štír u nás vrcholí o půlnoci začátkem června a dá se celý dobře pozorovat až od zhruba 40. stupně severní šířky směrem na jih. Obsahuje 100 hvězd zdánlivé jasnosti do 6m. Na obloze zabírá 0,151 sr. Štíra vidět během krátkých letních nocí jak se plazí po jižním obzoru. Je jedním z mála souhvězdí, jehož skutečný tvar připomíná tvora, jakého má také představovat. Jasné hvězdy vykreslují tělo, nebezpečně zakřivený ocas ponořený v mračnech Mléčné cesty a roztažené klepeta, kdysi "okradené" io hvězdy Vah (Váhy byly kdysi součástí Štíra, což dokumentují názvy jejich jasnějších hvězd). Srdce představuje červený Antares, na kterého na obloze míří svým lukem Střelec. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sco.png) +Hvězdný obrazec Štíra není dílem pouze obyčejné náhody. Většina jasných hvězd souhvězdí totiž patří do rozlehlé asociace Štír-Centaurus, pohybové skupině, která zahrnuje také mnoho jasných hvězd Vlka či Jižního kříže. Antares je nejvyvinutějším známým členem této rozsáhlé hvězdné OB asociace. Ostatní členové jsou většinou hvězdami hlavní posloupnosti B0, B1, B2, B3, obři a nadobro. Mnohé z nich jsou i atraktivními dvojhvězdy. V okolí hvězdy Antares se také nachází několik jasných a tmavých mlhovin, které leží zhruba na severovýchodní hranici této asociace. Nejkrásnějším objektem je však otevřená hvězdokupa NGC 6231 a protože většina guľovových hvězdokup je koncentrovaná ve směru středu Galaxie, můžeme v souhvězdí také pozorovat množství kulových hvězdokup. + +I když je v našich zeměpisných šířkách nízko nad obzorem v podstatě pouze stelární obrazcem, Štír se nachází v jedné z nejbohatších a nejkrásnějších vizuálních hvězdných oblastí Mléčné dráhy. Prohlídka souhvězdí triedru se vyplatí a je pastvou pro oči v podobě mraků hvězd, hvězdokup a zářících mlhovin. V jeho jižní části je nad G Scorpii jako výrazná koncentrovaná skvrna zjasňujícím se do středu vidět velmi nápadná otevřená hvězdokupa M7 (3,3 mag). Představuje jedno z nejsvětlejších míst v Mléčné cestě vůbec. O něco severněji od ní leží další hvězdokupa - M6, která je již menší a méně koncentrovaná, vypadá spíše jako rozostřená hvězda. Vizuálně mnohem zajímavější je však okolí otevřené hvězdokupy NGC 6231, která leží v čarokrásném poli jasných hvězd, často nazývaném Falešná kometa. + diff --git a/cs/constellation/sculptor.md b/cs/constellation/sculptor.md new file mode 100644 index 000000000..931b9a934 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/sculptor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Sochár (Sculptor) +--- +Nevýrazné souhvězdí jižní oblohy pod velryb a Vodnářem, východně od Jižní ryby. V tomto nepatrném souhvězdí na východ od Fomalhautu leží jižní galaktický pól, který označuje jeden ze dvou bodů osy rotace naší Galaxie. Ta má totiž tvar disku, který se otáčí kolem vlastního jádra a osa otáčení je kolmá k rovině Mléčné dráhy. Body, ve kterých osa protíná oblohu se nazývají galaktické póly. Severní galaktické souřadnice leží v souhvězdí Vlasy Bereniky. Protože se do této oblasti díváme jakoby ven z naší Galaxie, vidíme jen malý počet hvězd, plynové a prachové mračna jsou relativně rozptýlené. Máme tedy nejlepší výhled do vzdáleného vesmíru a můžeme pozorovat množství mimogalaktických objektů. V souhvězdí se nachází tzv. systém Sculptor, trpasličí člen naší Místní skupiny galaxií, sice pouze 260 000 světelných let vzdálený, ale příliš nízké plošné jasnosti, aby mohl být zachycen v amatérských dalekohledech. Mnohem příznivější je pozorování členy kupy galaxií v sochařů, hrstky spirálních galaxií vzdálených pouhých 8 milionů světelných let, čímž se jedná pravděpodobně o nejbližší kopu galaxií k Místní skupině. Někdy se označuje také jako "skupina jižního galaktického pólu" a dvě z nich: NGC 55 a NGC 253, hlavně z oblastí rovníku, kde vystupují výše na meridiánu, můžeme zachytit i v obyčejném triedru. + +![<]($IMG_DIR/cons/Scl.png) diff --git a/cs/constellation/scutum.md b/cs/constellation/scutum.md new file mode 100644 index 000000000..cb4554430 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/scutum.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Štít (Scutum) +--- +Malé souhvězdí hned jižně od nebeského rovníku, pod hranicí Orla s ocasem Hada, jehož nejjasnější hvězdy sice dosahují pouze 4. magnitudu, ale není těžké ho najít - aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohaté části Mléčné dráhy, na severozápadním rozhraní navíc popredkávanou tmavými mraky Velké trhliny a promítá se do něj velmi jasný hvězdný oblak - velké množství vzdálených hvězd, které oko nerozliší a vnímá jejich právě jako svítící oblak. Při pohledu ze Střední Evropy je to vůbec nejvýrazněji zjasnění v dostupné části Mléčné dráhy. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sct.png) +Oblak ve štítu oproti svému okolí vykazuje velký kontrast. Právě v této oblasti si můžete všimnout nápadnou kombinaci jasných hvězdných polí s mimořádně tmavými prachovými mraky Velké trhliny nacházejícími se v popředí, které vytvářejí přímo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Velmi nápadná je především jeden stupeň velká mlhovina Barnard 103, ležící mezi hvězdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu jsou navíc rozmístěny po celém souhvězdí a našly si své čísla v Barnardova katalogu tmavých mlhovin. Zřejmě nejnápadnější komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) se rozšiřuje z Velké trhliny do severních částí souhvězdí a jeho kontrast s okolním hvězdným polem je v triedru opravdu pronikavý. Další velkou tmavou mlhovinu dlouhou přes jeden a půl stupně hledejte během dobrých podmínek hned jihovýchodně od γ Sct, v poli přeplněném slabými hvězdami (B312). + +![<]($IMG_DIR/cons/Sct_1.jpg) +Pokud se budete dívat pozorněji, určitě zjistíte, že Oblak ve štítu má nepravidelný tvar a není pouhým oválem. Na obloze ze severu kopíruje hvězdy λ a 12 AQL, η a β Sct, pak míří k hvězdám ε a δ Sct, od kterých stoupá zpět k λ AQL. Přímo v oblaku je pouhým okem vidět otevřená hvězdokupa M11 (5,8m). Samotný oblak vypadá pod tmavou oblohou jako živá směs mlhoviny, ve které se třpytí několik právě rozlišitelných hvězdných jisker. Jedná se o velké množství vzdálených hvězd, které oko nedokáže jednotlivě rozlišit a vnímá je proto pouze jako svítící oblak. Ve skutečnosti jde o průřez mezi neprůhlednými mraky mezihvězdné hmoty, kterým vidíme do poměrně velké vzdálenosti směrem ke středu Galaxie. V tomto směru se totiž díváme ne kolmo, ale přímo podél jednoho spirálového ramene - ramena Střelce. To je nejvnitřnějším z hlavních ramen, je široké a rozsáhlé, obtáčí téměř celou Galaxii dříve, než se začne vytrácet. + diff --git a/cs/constellation/serpens.md b/cs/constellation/serpens.md new file mode 100644 index 000000000..786c869aa --- /dev/null +++ b/cs/constellation/serpens.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Had (Serpens) +--- +Rovníkové souhvězdí, které v letních měsících vystupuje u nás celé nad obzor. Je jediným ze všech 88 souhvězdí, které je rozděleno: utvářejí ho dvě samostatně oddělené části: Hlava a Ocas Hada, mezi nimiž leží Hadonoše. Přesto se Had uvádí jako jedno souhvězdí. Obě části souhvězdí se rozkládají v okolí nebeského rovníku a na první pohled by se mohlo zdát, že jsou si v mnohém podobné. Opak je však pravdou. Hlava Hada se nachází dále od Mléčné dráhy a je proto bohatá na extragalaktické objekty - galaxie, většina z nich je však poměrně slabá. Z pár kulových hvězdokup vyniká M5, která soutěží s M13 o titul nejkrásnější kulové hvězdokupy severní oblohy. Ocas Hada leží prakticky uvnitř Velké trhliny, která rozděluje Mléčnou cestu na dva proudy. Hlavně díky její tmavým prachovým mračnům v této části najdeme méně otevřených hvězdokup a mlhovin, na které jsme zvyklí při pozorování souhvězdí umístěných v bohatých polích Mléčné cesty. Jeden objekt je však výjimečný - Orlí mlhovina, emisní komplex v jehož nitru leží i otevřená hvězdokupa. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ser.png) diff --git a/cs/constellation/sextans.md b/cs/constellation/sextans.md new file mode 100644 index 000000000..260d7158d --- /dev/null +++ b/cs/constellation/sextans.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Sextant (Sextans) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Sex.png) +Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a hydrátu. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5,0 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií a i přes svou poměrně malé rozloze jejich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužena NGC 3115. + diff --git a/cs/constellation/taurus.md b/cs/constellation/taurus.md new file mode 100644 index 000000000..01b786208 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/taurus.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Býk (Taurus) +--- +Souhvězdí zvířetníku severní oblohy, kterým prochází Slunce před letním slunovratem, od 13. května do 20. června. V opačném ročním období, tedy v pozdní podzim, proto Býk nachází u nás při svém přechodu meridiánem vysoko na jihu. Býk leží těsně na okraji zimní Mléčné cesty a patří mezi nejatraktivnější a nejzřetelnější souhvězdí severní polokoule. A to nejen proto, že se zde nacházejí dvě výjimečné otevřené hvězdokupy - Hyády a Plejády, jaké pozemská obloha vůbec nabízí. Na obloze ho nepřehlédneme, navíc leží v těsném sousedství Orion. S trochou fantazie můžeme ve hvězdném obrazci rozpoznat rozzuřeného býka se zlověstným červeným okem tvořeným Aldebaran, hlavou ve tvaru "V", kterou představuje otevřená hvězdokupa Hyády a hrozivými rohy rozšiřujícími se severovýchodně k hvězdám β a ζ Tauri. Býk je také známý tím, že v roce 1801 v něm G. Piazzi objevil první planetku Ceres. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tau.png) +V Býku se nacházejí slabé části Mléčné dráhy. Jedna část začíná vybíhat z okolí mlhoviny Kalifornie a pokračuje nezřetelně východně od Plejád směrem na jih. Od hlavního proudu je oddělena tmavší oblastí. V asi 2/3 vzdálenosti od červeného Aldebaranu směrem k hvězdě Alnath (β Tauri) se zase nachází mlhavý kruhový oblak. V triedru 10 × 50 je v něm vidět i velká otevřená hvězdokupa bez centrálního zhuštění NGC 1746, která obsahuje několik početných hvězd. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tau_1.jpg) +Přibližně na rozhraní Býka, Vozka, Blíženců a Orion se nachází galaktické anticentrum, proto zde chybí jasné mléčné pozadí. V místech l = 175˚ pozorujeme rozsáhlý komplex molekulových mraků vzdálen pouhých 450 světelných let, který v některých oblastech zeslabuje příchozí světlo hvězd až o 30 magnitud. Sestává z množství Barnardova mlhovin (B14, 18, 22, 210, 220, 212, 215) a je také oblastí, kde se dnes tvoří nové málo hmotné hvězdy. Příkladem může být známa T Tauri, kolem níž je ve velkém dalekohledu vidět Hindova proměnná mlhovina (NGC 1554-55). + diff --git a/cs/constellation/telescopium.md b/cs/constellation/telescopium.md new file mode 100644 index 000000000..9a6ce1747 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/telescopium.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Ďalekohľad (Telescopium) +--- +Nevýrazné a malé souhvězdí jižní oblohy, které se v našich zeměpisných šířkách ukrývá stále pod obzorem. Leží jižně od Štíra, Střelce a Jižní koruny, proto na obloze pochopitelně příliš nevyniká. V souhvězdí najdeme několik slabých galaxií, kulovou hvězdokupu a malou planetární mlhovinu. Kuriozitou je, že dnes v souhvězdí chybí γ Telescopii, ze které se stala G Scorpii v ostnaté Štíra, takže současná verze nebeského dalekohledu je oproti představě N. L. Lacaille podstatně kratší. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tel.png) diff --git a/cs/constellation/triangulum australe.md b/cs/constellation/triangulum australe.md new file mode 100644 index 000000000..347c08466 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/triangulum australe.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Južný trojuholník (Triangulum Australe) +--- +Malé, ale výrazné souhvězdí jižní oblohy, v našich zeměpisných šířkách není viditelné. Nachází se v Mléčné dráze obklopené Pravítkem, kružítko, Oktantom a Dalekohledem, takže tuto část oblohy můžeme považovat za část vybavení navigátorů starých časů. Tři jasné hvězdy souhvězdí září na vrcholech rovnoramenného trojúhelníku, který se pro jeho pravidelný tvar a blízkost Toliman s Hadarom z Centaur dá na obloze snadno najít. Na jeho severním okraji je pouhým okem během dobré noci vidět rozptýlená otevřená hvězdokupa NGC 6025. + +![<]($IMG_DIR/cons/TrA.png) diff --git a/cs/constellation/triangulum.md b/cs/constellation/triangulum.md new file mode 100644 index 000000000..af0f62f86 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/triangulum.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Trojuholník (Triangulum) +--- +Velmi malé souhvězdí severní oblohy, jehož název odpovídá obrazu téměř rovnostranného ostroúhlého trojúhelníku, který utvářejí tři nejjasnější hvězdy 3. magnitudy. Souhvězdí se nachází v pěkném prostředí několika nápadných hvězdných uskupení. Na severovýchodě leží "hlava Medúzy" (β, π, ρ, ω Persea), jižně se rozprostírá seskupení hvězd souhvězdí Berana (α, β, γ Arietis) a na jihovýchodě zastaralé, dnes už neexistující souhvězdí Severní mouchy, které tvořily hvězdy 33, 35, 39 a 41 Arietis. Exponátem Trojúhelníku je spirální galaxie M33, po M31 a naší Galaxii třetí největší z Místní skupiny. Ne nejlépe se však pozoruje: je rozsáhlá a má nízkou plošnou jasnost. Pak už následuje jen hrstka barevných dvojhvězd a slušný počet slabých galaxií, z nichž však běžným Newtonem zachytíme pouze jejich velmi nepatrnou část. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tri.png) diff --git a/cs/constellation/tucana.md b/cs/constellation/tucana.md new file mode 100644 index 000000000..260ad0240 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/tucana.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Tukan (Tucana) +--- +Souhvězdí v blízkosti jižního pólu oblohy, jehož jasnější hvězdy utvářejí nepravidelný mnohoúhelník, zřetelně se rýsující téměř na bezhvězdné pozadí mezi Jeřábem a Vodním hadem, při jasné hvězdě Achernar z Eridania. V tukan se nachází Malý magellanovy oblaky - malá nepravidelná galaxie, průvodce té naší. Druhým významným objektem je kulová hvězdokupa 47 tucanae podle subjektivních pocitů pozorovatelů nejkrásnější na obloze. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tuc.png) diff --git a/cs/constellation/ursa major.md b/cs/constellation/ursa major.md new file mode 100644 index 000000000..1b38b06b0 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/ursa major.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Veľká medvedica (Ursa Maior) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/UMa.png) +Velká medvědice je jedním z nejstarších a dnes možná nejznámějších souhvězdí, jehož součástí je nápadný obrazec sedmi jasných hvězd nazývaný Velký vůz. Ve starším pojetí se za Velký vůz pokládala pouze část souhvězdí, kterou tvoří sedm hlavních hvězd α (1,79m), β (2,37m), γ (2,44m), δ (3,31m), ε (1,77m ), ζ (2,09m), η (1,86m) URSA Maioris a souhvězdí se jako celek zvyklo téměř ve všech jazycích označovat jako Velká medvědice, podle latinského názvu Ursa Maior. Dnes se často setkáme s běžným pojmenováním Velký vůz, které se však vztahuje na celé souhvězdí. V dnešní "moderní" Americe je obrazec známý jako Velká naběračka - Great Dipper. Nápadné seskupení Velkého vozu není zcela čirou náhodou takovým uspořádáním jednotlivých stálic. Všechny hvězdy s výjimkou Dubh a Benatnash jsou od nás téměř stejně vzdálené - 74 až 80 světelných let a jsou součástí, tedy vlastně jádrem tzv. "Medvědího proudu", rozptýleného seskupení hvězd, které se ve vesmírném prostoru spolu pohybuje stejným směrem. Do tohoto proudu patří vedle několika méně jasných hvězdách v téže části oblohy - 37, 38, 78, 80 Uma a 21 Leo minor - i některé další hvězdy, které se nacházejí na zcela jiných místech nebeské klenby a mají velmi podobný pohyb prostorem. Patří k nim například Sírius z Velkého psa, Gemma ze Severní koruny, δ a ζ Leonis, β Eridani, δ Aquarii, γ Ceti, α Ophiuchi, ι Cephei, β Aurigae. Jelikož je však v prostoru dělí od sebe i několik stovek světelných let, nemůžeme medvědí proud považovat za otevřenou hvězdokupu. Jeho střed leží od nás zhruba 75 světelných let, čímž je naším nejbližším fyzickým seskupením hvězd, tak blízkým, že ho na obloze vůbec nevnímáme pohromadě. Ve vesmíru jeho jádro zabírá oblast zhruba 32 x 12 světelných let. Slunce, které k němu ale nepatří, leží zhruba na jeho okraji. Medvědí proud se pohybuje vzhledem ke Slunci rychlostí asi 15 km / s směrem k bodu, který je přibližně na rozhraní souhvězdí Střelce a Kozoroha. + +V polovině šedesátých let minulého století si astronomové poprvé vážněji uvědomili při analýze snímků Palomarskej prohlídky oblohy, že obloha v nedaleké blízkosti severního nebeského pólu je zakryta málo známým prachovým komplexem. Některé prachové mraky byly později katalogizovány B. T. Lynd a popsány Alanem Sandagem. Koncem devadesátých let IRAS a DIBHE, dva satelity s FIR (far infrared) senzory, shromáždili množství informací, které konečně odhalily celkový rozsah celého fenoménu. Detailně vyhotovené mapy ukazují, že od galaktické roviny se zhruba směrem k severnímu galaktickému pólu táhne rozsáhlé množství prachu (pokrývá souhvězdí Velké a Malé medvědice, Cephei, Žirafy a Rysa), ve vzdálenosti asi 300 pc od ní. Ačkoliv jsou na mnoha místech mlhoviny velmi slabé, nejsou stejné a tvoří husté mraky, svazky, filamenty a jiné rozeznatelné struktury, kterým by se měla věnovat zvýšená pozornost. Jako důležitá součást mezihvězdného materiálu, skládají se z prachových částic, vodíku, kysličníku uhelnatého a dalších složek. + +![<]($IMG_DIR/cons/UMa_1.jpg) +Tyto mlhoviny jsou unikátní navíc v tom, že neodrážejí, nerozptyluje nebo nesvítí díky individuální hvězdě nebo hvězdokupě (což je vlastnost většiny mlhovin v rovině naší Galaxie). Správně řečeno, tyto mlhoviny můžeme vidět díky tomu, že odrážejí světlo a jsou ionizované celkovým výkonem všech hvězd Mléčné cesty! Mají tak reflexní (prach rozptyluje modré světlo), jakož i emisní charakteristiky (ERE - červená emise, pásmo 600-1000 nanometrů). Zkráceně řečeno, tmavé mlhoviny nedaleko galakticého rovníku díky Mléčné dráze svítí! Možná to není až tak překvapivé, ale historie vizuálního pozorování sahá v tomto případě daleko do minulosti. Pokud se tehdy totiž někdo o tento specifický obor seriózní zajímal, měl pravděpodobně možnost všimnout si na obloze i věci, které nám díky světelnému znečištění unikají. William Herschel v roce 1811 sestavil seznam 52 oblastí pozadí oblohy, které na něj působily mlhavým dojmem. Severozápadně od galaxie M82 popisuje 1,6 stupňů velkou oblast pokrytou bělavou mlhovinou. V roce 2004 si jeden amatérky astronom na své fotce vyhotovené na dálku kontrolovaným dalekohledem umístěným v horách Nového Mexika všiml v blízkosti galaxií M81-82 matnou šmouhu, která se dnes ztotožňuje s mlhovinou Vulkán, nejjasnější částí celého tohoto komplexu, pravděpodobně ležící iv dosahu zkušeného pozorovatele. + diff --git a/cs/constellation/ursa minor.md b/cs/constellation/ursa minor.md new file mode 100644 index 000000000..744484ea9 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/ursa minor.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Malá medvedica (Ursa Minor) +--- +Malé souhvězdí severní oblohy se severním světovým pólem vzdáleným od Polárky méně než jeden stupeň. V tomto směru se ztrácí prodloužená osa naší planety v hlubinách vesmíru a proto hvězdy kolem nebeského pólu zastihneme na jasné obloze vždy, protože jsou u nás Cirkumpolární. Samotné souhvězdí Malé medvědice je poměrně nenápadné a tvoří ho zejména obrys skládající se ze sedmi hvězd, často nazývaný Malý vůz. Dvě hvězdy - kochab a pherkad, které tvoří jeho zadní kola, se nazývají strážci pólu. Protože hvězdy Malého vozu mají jasnost převážně mezi 2. až 5. magnitudě a souhvězdí je vždy nad horizontem ve větší či menší výšce na severní polokouli, může se využít jako hrubá pomůcka na zjištění stavu průzračnosti oblohy. Pokud nejsou totiž viditelné hvězdy δ, ε a ζ URSA minor, tak je atmosféra natolik neprůhledná, že nemusíme identifikovat ani základní tvar souhvězdí. Pokud není viditelná hvězda η Umi (4,9m), podmínky jsou příliš ubohé na seriózní pozorování deep-sky objektů. Naopak pokud je viditelná z předměstí, či osvětlených míst, průzračnost atmosféry je velmi dobrá. Z venkova by neměl být problém shlédnout i hvězdy θ (5,2m) a 19 Umi (5,5m) během každé průměrné noci. V souhvězdí je jinak málo zajímavých objektů. Nejdůležitějším z nich je Polárka - Severní hvězda, pro svou blízkost k severnímu nebeskému pólu. + +![<]($IMG_DIR/cons/UMi.png) +![<]($IMG_DIR/cons/UMi_1.jpg) +Na tmavé obloze se zkuste vydat na cestu k Polárka v podobě 40 stupňů dlouhého komplexu fyzicky souvisejících tmavých mlhovin (tzv. Ling filament nebo Polaris loop). Musíte ho však začít sledovat už severovýchodně od Deneb, kde se nachází velmi tmavá oblast Le Gentil 3. Zřetelně se zařezává do Mléčné cesty hned vedle od Severní Ameriky a plynule přechází do svého okolí na východě. Komplex se pak táhne západně k dvojici hvězd α a β Cephei na samém okraji Mléčné dráhy a rozšiřuje se dále severně k hvězdě γ Cephei, kde už ztrácí hodně svého kontrastu kvůli chudšímu hvězdnému polu. Opouštíc Mléčnou cestu může být komplex viditelný jako tmavý pás v řídkém poli hvězd, kde se rozdvojuje asi pět stupňů severně od reflexní mlhoviny NGC 7023, v místě chudém na hvězdy velikosti asi 6 x 4 stupně. Jedna větev pokračuje směrem k pólu (v okolí Polárky samé je vizuálně poměrně nedostatek hvězd v poloměru 2-3 stupňů), druhá jde ve směru bezejmenné hvězdy páté magnitudy, kde se vytrácí. Ano, skutečně existují tmavé mlhoviny v Malém voze! Tmavý komplex samozřejmě není vůbec nápadný a vystoupí tím lépe, čím jsou na pozorovacím stanovisku vidět slabší hvězdy. Podobná tmavá serpentina se směrem k Polárka táhne i z východní části Kasiopeja, severně od dvojité hvězdokupy h / χ Persea. Je ale užší, rovnější a ještě méně nápadná. Pozorování tmavých mlhovin je opravdu fascinující, zvlášť pokud k tomu nepotřebujete žádný dalekohled! + diff --git a/cs/constellation/vela.md b/cs/constellation/vela.md new file mode 100644 index 000000000..d7af30490 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/vela.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Plachty (Vela) +--- +Souhvězdí jižní oblohy, jehož severní část se v nejlepším případě o půlnoci v polovině února v našich zeměpisných šířkách pouze dotýká zdola jižního obzoru, takže ho prakticky nikdy nemůžeme vidět. Jedinou možností je vycestovat daleko na jih, kde toto majestátní souhvězdí ležící v Mléčné dráze bohaté na hvězdokupy a mlhoviny vystupuje výš nad horizont. Plachty jsou spolu s zádě, kýlem a kompasy částí starého rozsáhlého souhvězdí Loď Argo. Po jeho rozdělení Plachty ztratily hvězdy α a β, které připadly kýlu, a jejich nejjasnější hvězdou se stala γ Velorum. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vel.png) +Nejjasnější část Mléčné dráhy v souhvězdí se nachází v okolí poměrně výrazné otevřené hvězdokupy IC 2395 (4,6m). Vystupuje z něho i několik stálic. Okolí většiny nejjasnějších hvězd obrazce plachet působí mlhavým dojmem. γ Velorum díky množství blízkých hvězd 6. magnitudy a jasné hvězdokupě NGC 2547 (4,7m), λ Velorum zase díky malému lokálnímu zjasnění. V blízkosti hvězdy δ Velorum leží velmi nápadná skvrna velikosti jednoho stupně, otevřená hvězdokupa IC 2391. δ Velorum spolu s hvězdami κ Vel a ε a ι Carinae z kýlu vytvářejí tzv. Falešný kříž, který si často obdivovatelé ze severní oblohy zaměňují s pravým Jižním křížem. Na rozdíl od něj je ale o něco větší, symetričtější a méně jasný a jeho rameno nemíří do oblasti jižního nebeského pólu. Mezi oběma krizi můžete najít zastaralé souhvězdí Karlova dubu. Ten byl připomínkou obrovského kmene stromu v Boscobel, ve kterém se den a noc ukrýval anglický král Karel II po své porážce Oliver Cromwell v roce 1651. + diff --git a/cs/constellation/virgo.md b/cs/constellation/virgo.md new file mode 100644 index 000000000..f0e867656 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/virgo.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Panna (Virgo) +--- +Rozsáhlé rovníkové souhvězdí zvířetníku, ve kterém leží průsečík ekliptiky s rovníkem a kterým prochází Slunce od 16. září do 30. října, tedy v době podzimní rovnodennosti, v okamžiku, kdy končí léto a nastává podzim. Na ekliptice je umístěno mezi Lvem a Váhami. Pannu najdeme snadno pomocí prodloužené spojnice pravého horního a levého dolního kola Velkého vozu, i když pouze čtyři její hvězdy jsou jasnější než 3. magnituda. Souhvězdí má na obloze tvar písmene Y, se Spike na jeho spodním okraji nebo hvězdou γ Virginis na dně jakési misky, kterou tvoří hvězdy porrima, Vindemiatrix, β, δ, η Virginis a Denebola z Lva. Na večerní obloze souhvězdí nejlépe uvidíme od března do srpna. O půlnoci vrcholí v první dekádě dubna asi 40 stupňů nad jižním obzorem. Obsahuje 95 hvězd zdánlivé jasnosti do 6m. Je nejrozsáhlejším souhvězdím zvířetníku a po Hydre druhým největším, na obloze zabírá 0,393 sr. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vir.png) +Souhvězdí není zajímavé jen z historického hlediska, ale především z toho astronomického. Protože Panna leží velmi daleko od hustých mračen Mléčné cesty, najdeme v ní především daleké galaxie, lépe řečeno, velké množství vzdálených galaxií. Vysvětlení je jednoduché, pohledem mezi hvězdy Vindemiatrix a Denebola, na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, leží srdce obrovské nadkupa galaxií, označované často jako spousta galaxií Coma-Virgo. Bohaté výběžky a pásy galaxií sahají na obloze až k Centaur a na jihovýchod k ocasu Hydry, jakož i na severozápad k lovecký psům a Velké Medvídci. Přesná poloha středu této superkopy, na níž okraji leží i naše Místní skupina, se nachází ve vzdálenosti asi 65 miliónů světelných let směrem ke dvěma obrovským eliptickým galaxiím M84 a M86. Jádro je velmi husté, v její centrální části o průměru asi 5 milionů světelných let (na obloze 12˚ x 10˚) můžeme napočítat okolo 3 000 galaxií. A to jsou vlastně jen ti největší a nejjasnější členové, obrovské eliptické galaxie nebo spirály podobné té naší Galaxii nebo Velké mlhovině v Andromedě, protože trpasličí eliptické a různé nepravidelné galaxie se nemusí zachytit ani na fotografiích z těch největších dalekohledů. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vir_1.jpg) +Panna nám tedy do pozorovacího programu přináší širokou nabídku galaxií, objektů velmi málo jasných a vzdálených, na které budeme potřebovat nejlépe nějaký 250 mm a větší dalekohled. Některé z nich jsou však poměrně jasné, vždyť hned jedenáct z nich uvízlo ve známém katalogu Charlese Messiera. Tak jako tato superkopa, či jen malá skupina galaxií jakou je naše Místní skupina, je vlastně v hlubokém tmavém vesmíru spíše pravidlem než výjimkou. Samotná kupa Coma-Virgo je pravděpodobně centrem většího shluku galakticých kup, které překonávají všechny naše představy. Pokud se podíváme na opačnou stranu oblohy od souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky, například směrem k velryby, Éridanu nebo Peci, můžeme ve velkém dalekohledu shlédnout i další, mnohem vzdálenější nadkupa galaxií, nebo lépe řečeno pouze jejich nejjasnějších členů. Známé jsou i kupy galaxií v Herkulem nebo v Severní koruně. + diff --git a/cs/constellation/volans.md b/cs/constellation/volans.md new file mode 100644 index 000000000..0de4cbc42 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/volans.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Lietajúca ryba (Volans) +--- +Malé a poměrně nejasné souhvězdí jižní oblohy, které v blízkosti bohaté části Mléčné cesty příliš nevyniká. Nachází se hned nedaleko jižního nebeskúho pólu pod jasnou hvězdou Canopus, mezi hvězdou Miaplacidus z kýlu a Velkým Magellanovým mrakem. V souhvězdí nejsou zajímavé objekty, pozornost z deep-sky objektů poutá pouze jedna spirální galaxie s příčkou 11. magnitudy, kterou pozorujeme shora. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vol.png) diff --git a/cs/constellation/vulpecula.md b/cs/constellation/vulpecula.md new file mode 100644 index 000000000..e65f1f4f1 --- /dev/null +++ b/cs/constellation/vulpecula.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Líška (Vulpecula) +--- +Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy jižně od Labutě, těsně u Albireo, severně od Šípu a Delfína. Liška leží ve východním proudu letní Mléčné cesty. Přestože ta v této oblasti není mimořádně jasná, obsahuje hojný přebytek hvězd 7. až 10. magnitudy. Hvězdné mraky jsou vhodné na zametání triedru, navíc můžeme objevit i několik pěkných objektů. Souhvězdí obsahuje poměrně velký počet otevřených hvězdokup. Nejpůsobivější v zorném poli dalekohledu je NGC 6940, pro jakýkoliv binokulár je naopak určena známá otevřená hvězdokupa Collinder 399, nazývaná jednoduše "Ramínko". Vyskytují se zde i poměrně jasné mlhoviny, dvojhvězdy, trojhvězdí a úplně na východním okraji souhvězdí i pár galaxií. Nejznámějším objektem je však planetární mlhovina M27, jedna z největších a nejjasnějších planetárních mlhovin, úžasná v každém dalekohledu: od triedru až po 500 mm Dobson. Už tím nejmenším dalekohledem lze postřehnout náznak jejího tvaru, podle kterého se také nazývá - Činka. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vul.png) diff --git a/cs/dso/ABELL/ABELL1367.md b/cs/dso/ABELL/ABELL1367.md new file mode 100644 index 000000000..8805c02aa --- /dev/null +++ b/cs/dso/ABELL/ABELL1367.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Jedna z bohatších kup galaxií s tímto označením. Je vzdálena 400 milionů světelných let a zahrnuje zhruba 60 členů, které leží na obloze v oblasti o něco větší než jeden stupeň. Několik z nich můžeme spatřit dalekohledem s průměrem objektivu alespoň 350 mm. Nejjasnější je NGC 3842 (11,8m), umístěná v srdci kopy, kousek jihozápadně od hvězdy 11. magnitudy. Většina ostatních členů je výrazně slabších. + + + diff --git a/cs/dso/ABELL/ABELL2065.md b/cs/dso/ABELL/ABELL2065.md new file mode 100644 index 000000000..c18d58780 --- /dev/null +++ b/cs/dso/ABELL/ABELL2065.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Bilion světelných let vzdálená kupa galaxií sestávající z členů jasnosti 16m a slabších, náročná i pro velké dalekohledy. Pod tmavou, průzračnou oblohou se v 450 mm dalekohledu ukáže bočním pohledem deset extrémně slabých skvrn. Osm galaxií je koncentrovaných na 3'ploche. Dvě další galaxie jsou viditelné na jihovýchod odtud. + + + diff --git a/cs/dso/ABELL/ABELL2151.md b/cs/dso/ABELL/ABELL2151.md new file mode 100644 index 000000000..05201a41c --- /dev/null +++ b/cs/dso/ABELL/ABELL2151.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Jedna ze čtyř skupin, které spolu vytvářejí obrovskou nadkupa galaxií označovanou jednoduše jako Herkules. Tato ohromná agregace je velmi vzdálená - 700 milionů světelných let, v důsledku čehož její členové, přesto, že většina z nich je skutečně velmi svítivých, zřídka jsou jasnější než 13,5m. Nejjasnějším členem kupy Abell 2151 je galaxie NGC 6042, která je spolu s pár dalšími galaxiemi vidět ve velkém dalekohledu jako maličký mlhavý obláček. + + + diff --git a/cs/dso/ABELL/ABELL2197.md b/cs/dso/ABELL/ABELL2197.md new file mode 100644 index 000000000..3c050927a --- /dev/null +++ b/cs/dso/ABELL/ABELL2197.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Jedna ze skupin galaxií tvořících nadkupa galaxií Herkules, 25 stupňů severně od Abell 2151. Z jejích 30 členů je nejjasnější galaxie NGC 6160 (13,2m). Pokud je spousta Abell 2197 vzdálena 500 miliónů světelných let, NGC 6160 musí mít absolutní magnitudu skoro -23 a skutečný průměr 260 000 světelných let. Ve velkém dalekohledu vypadá jako mlhavý ovál se slabým jádrem. + + + diff --git a/cs/dso/ABELL/ABELL2199.md b/cs/dso/ABELL/ABELL2199.md new file mode 100644 index 000000000..c401bbacb --- /dev/null +++ b/cs/dso/ABELL/ABELL2199.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Třetí skupina galaxií tvořící rozsáhlou nadkupa galaxií. Leží 1,5 stupně jižně od Abell 2197 a má kolem 40 členů, z nichž nejjasnějším je NGC 6166. Jedná se o superobriu eliptickou galaxii, větší a jasnější než NGC 6160 v Abell 2197. Její absolutní magnituda musí přesahovat -24, což odpovídá svítivosti 330 bilionů Sluncí a její skutečný průměr je přinejmenším 310 000 světelných let. Ve větším dalekohledu se jedná o mlhavý obláček uprostřed se slabým jádrem. + + + diff --git a/cs/dso/Abell/Abell031.md b/cs/dso/Abell/Abell031.md new file mode 100644 index 000000000..e571b0876 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Abell/Abell031.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Sharpless 2-290 +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Abell031.jpg) +Tato planetární mlhovina je jedna z těch jasnějších z Abell katalogu (to znamená, že je velmi slabá). Předpokládá se, že je to velmi stará mlhovina, která interaguje z okolním mezihvězdným prostředím. Snímky ukazují modré a červené části planetárky. Modrý materiál je blízko její centrální hvězdy a silně září v OIII. Jižní vnější část je ohraničena širokým obloukem, kde zřejmě interaguje materiál mlhoviny z mezihvězdným prostředím. + +Dominik: Tuto mlhovinu se mi podařilo pozorovat, avšak stále si nejsem 100% jistý, jestli jsem ji viděl. + +250mm: Tato planetární mlhovina je ještě méně výraznější než Abell 21, důvodem je, že je větší a její plošná jasnost je 17.99m, přitom její celková jasnost je 12.2m. Při pohybování tubusem se odkrývá velmi nezřetelný obláček, ale nemohu na 100% říci, že jsem ji viděl, proto si to ještě jednou musím ověřit. + + + diff --git a/cs/dso/B/B072.md b/cs/dso/B/B072.md new file mode 100644 index 000000000..421d0b54b --- /dev/null +++ b/cs/dso/B/B072.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Had +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/B072.jpg) diff --git a/cs/dso/B/B072_100u150.md b/cs/dso/B/B072_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..cdfad6d82 --- /dev/null +++ b/cs/dso/B/B072_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +100x: Barnard 72 je malá, ale nápadná prachová linie ve tvaru S, klikatící se až mimo hvězdných mraků Mléčné cesty SSZ od rozhraní hlavičky Dýmky. Její tloušťka průměrně dosahuje od 2'po 3'a rozšiřuje se asi 6'SZ-JV. Jako všechny tmavé mlhoviny, čisté tmavé noci jsou naprosto nezbytné pro dobrý pohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Cr/Cr021.md b/cs/dso/Cr/Cr021.md new file mode 100644 index 000000000..2cdc9572c --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr021.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr021.png) diff --git a/cs/dso/Cr/Cr021_300u350.md b/cs/dso/Cr/Cr021_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4ee5fefc3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr021_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Při malém zvětšení je tato hvězdokupa zřejmým 6'širokým "C" jasných hvězd. 125x odhalí tucet 8-10m hvězd, devět z nich v pěkném štvrťmesiaci s terminátorem obráceným na východ a dvěma jasnějšími hvězdami na severním a jižním rozhraní. 18 "široký pár 10,5m složek leží na ZSZ rozhraní půlkruhu. Galaxie IC 1731, ležící 4'severne a hned západně od hvězdy 13,5m, je slabým matným 1,5'obláčikom obklopujícím slabé, drobné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Cr/Cr121.md b/cs/dso/Cr/Cr121.md new file mode 100644 index 000000000..4038cf9e3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr121.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr121.png) +Otevřená hvězdokupa vhodná spíše pro triedr jako dalekohled. V 200 mm Newtone je extrémně velkou skupinou 20 hvězd, ne dobře rozlišitelných od hvězdného pole. Její 5 nejjasnějších hvězd tvoří zkřivený řetězec s hvězdou ο1 CMa (3,79m) na severním konci. Wolf-Rayetových proměnná hvězda EZ Canis Majoris, hned severně od ο1 CMa, je pravděpodobně skutečným členem kopy. + + + diff --git a/cs/dso/Cr/Cr132.md b/cs/dso/Cr/Cr132.md new file mode 100644 index 000000000..7f6dc7943 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr132.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr132.png) +Otevřená hvězdokupa viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 8 cm jako rozsáhlé zhuštění bohatého hvězdného pola jižní části Mléčné dráhy Velkého psa. Skládá se z několika tuctů hvězd různých jasností v rozloze jeden a půl stupně. Čtyři nejjasnější hvězdy, jedna 5. magnitudy a tři 6. magnitudy vytvářejí rohy čtverce. Jak to u většiny otevřených hvězdokup s označením Collinder bývá, jsou nejlepší viditelné v triedru a v malých zvětšeních dalekohledů. + + + diff --git a/cs/dso/Cr/Cr140.md b/cs/dso/Cr/Cr140.md new file mode 100644 index 000000000..f5e764825 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr140.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr140.png) +Velmi rozsáhlá otevřená hvězdokupa viditelná pouhým okem jako matná skvrnka v Mléčné dráze. Označuje "chlup" na konci ocasu Velkého psa. V dalekohledu se jedná o kostru velkého seskupení "Y" sestávajícího ze čtyř 5-6m hvězd, které jsou mírně vysunuté z kopy na SEVEROVÝCHODNÍM +chod. Prostřední hvězda "Y" má označení Dunlop 47. Jde o širokou modro-žlutou dvojhvězdu, jejíž složky jasnosti 5,5m a 7,6m jsou odděleny 99 ". Celá tato oblast stojí za procházku binokulární. + + + diff --git a/cs/dso/Cr/Cr399.md b/cs/dso/Cr/Cr399.md new file mode 100644 index 000000000..1f5f3112e --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr399.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Brocchiho hviezdokopa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr399.jpg) +Otevřená hvězdokupa známá pod názvy "Ramínko" nebo "Věšák na šaty", které vystihují její tvar. Je viditelná snadno i pouhým okem (3,6m). Už v triedru si všimneme nápadný útvar, který je tvořen skupinou 10 hvězd šesté a sedmé magnitudy, zabírajících na obloze jeden a půl stupně. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Cr/Cr399_100u150.md b/cs/dso/Cr/Cr399_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..b9f69e85d --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr399_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +dalekohledu se promění na rozsáhlou kopu tří tuctů hvězd. Jedna z těch jasnějších má oranžový odstín, který pěkně kontrastuje s modravým okolními hvězdami. 4 Vul - nejjižnější hvězda "háku" - je nenáročnou trojhvězdí, tvoří ji složky jasnosti 5,2m, 9,9m a 11,6m. Od ní na severovýchod leží čtyřhvězda Struve 2521, kterou tvoří složky jasnosti 5,9m, 10,7m a dvě 9,9m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Cr/Cr464.md b/cs/dso/Cr/Cr464.md new file mode 100644 index 000000000..7097fcbd8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Cr/Cr464.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +Jedná se buď jen o bohaté pole hvězd, které je jako rozsáhlá mlhavá plocha vidět i pouhým okem nebo o extrémně velkou, uvolněnou a nepravidelnou otevřenou hvězdokupu. V triedru na ploše velikosti dvou stupňů napočítáte pět hvězd 6m, osm 7m a dvacet 8m a slabších. Stálice 11 a 12 Cam představují široký pár (108,5 "), jehož první složka dosahuje jasnost 5,4m a druhá 6,5m. + + + diff --git a/cs/dso/M/M001.md b/cs/dso/M/M001.md new file mode 100644 index 000000000..d5ca0e058 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M001.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Krabia hmlovina +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg) +Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuch si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomům Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleyovy vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku. + +Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynové mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 v jejím středu byl zjištěn jeden z prvoobjavených pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let. + +I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme až na fotografiích, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronosť. Astronomů již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokulární 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8,4m, takže je nepřehlédnutelná již v binární: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier albu, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham řekl "kolem 9". Jones ve své práci Messierove mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny preciznější na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady vypadají být trochu příliš slabé. + +Potěšující pohled poskytuje až od 150 mm dalekohledu a zväžšenia kolem 125x. Mlhovinový filtr trošku pomůže, ale nerozvine objekt tak dobře jako nějakou planetárku či emisní mlhovinu. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm se ukáže jako mlhavá, šedobílá oválná plocha, která pěkně kontrastuje s na hvězdy bohatým okolím. Přibližně 300 mm dalekohled může při pozornějším pohledu zprostředkovat v poměrně jasné mlhavé skvrně nějaké slabší skvrnky a nerovné zjasnění. 400 mm dalekohled ukáže, že okraj je velmi nepravidelný. Během vynikající noci můžeme spatřit bočním pohledem nerovné plošné zjasnění a náznaky vláknitých detailů. Jihovýchodní rozhraní je mnohem slabší, protože se tam noří tmavý záliv, severovýchodní rozhraní obsahuje naopak nezřetelný zářez. + +Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16m, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný aspekt, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez, nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentů jedoucím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetegujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou. + + + diff --git a/cs/dso/M/M002.md b/cs/dso/M/M002.md new file mode 100644 index 000000000..6facd5734 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M002.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M002.jpg) +Bohatá a kompaktní kulová hvězdokupa s nepatrným eliptickým tvarem (6,4m), objevená v roce 1746 Jeanem-Dominiquem Maraldim a nezávisle na něm o 14 let i Ch. Messierem, který ji přidal do svého katalogu. Jednotlivé hvězdy rozlišil až W. Herschel. Spolu s hvězdami α a β Aquarii tvoří na obloze pravoúhlý trojúhelník a jako drobná rozmazaná skvrna může být někdy pozorovatelná bez dalekohledu. V triedru je již nápadná a je snadné ji přesně identifikovat. Rozlišit jednotlivé hvězdy se nám podaří výkonnějším amatérským dalekohledem, neboť ty nejjasnější dosahují jen 13. hvězdnou velikost. M2 je vzdálena asi 36 800 světelných let a nachází se až za středem Galaxie. + +V 200 mm Dobsone je vidět jasné, dobře zhuštěné halo s náhle jasným středem. Přestože není zcela rozlišitelná, její obvod je skvrnitý a ukáže zřetelně dvě hvězdy na JV straně jedna 10. magnitudy leží i 4,5'SV od centra. Až v 400-vce je to exponát souhvězdí: jasná, velká, dobře zhuštěná do mohutného jádra. Ve vnějších oblastech je nadbytek hvězd a možná sto jich může být rozlišených podél disku oproti mlhavé pozadí. Hvězdné řetězce se klikatí z jádra, je viditelných několik tmavých linií, ta nejnápadnější je pozorována v severovýchodní části. + + + diff --git a/cs/dso/M/M003.md b/cs/dso/M/M003.md new file mode 100644 index 000000000..fd4c0a07f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M003.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M003.jpg) +Působivá kulová hvězdokupa v jihovýchodní části souhvězdí, směrem k Pastýři, objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Leží blízko okraje souhvězdí nedaleko hvězdy β Coma Berenices, v polovině vzdálenosti mezi hvězdami Cor Caroli - Arktur. Spolu s M13 a M5 se řadí k trojici nejjasnějších kulových hvězdokup na severní obloze. Vzdálená je přibližně 27 000 světelných let. Nejvhodnějším pozorovacím obdobím je jaro, kdy prochází kolem zenitu. Její celková jasnost je těsně pod 6. magnitudě, tedy za dobrých pozorovacích podmínek je viditelná ještě i pouhým okem. V triedru uvidíme zřetelnou mlhavou jasnou skvrnu a v malém dalekohledu postřehneme i centrální zjasnění. + diff --git a/cs/dso/M/M003_100u150.md b/cs/dso/M/M003_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..1ad0b914f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M003_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +100x: Tato guľovka je pěkným cílem pro malý dalekohled. Je jasná, velká a kruhová, s bohatým zrnitým halo rovnoměrně se zjasňujícím k malému oslňujícímu jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M003_200u250.md b/cs/dso/M/M003_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3ba5184f2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M003_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M3 je nádherná kulová hvězdokupa, která soupeří s M13 z Herkula. Má velmi jasné, velké jádro zabírající polovinu 10' hala, které se postupně zeslabuje k volnému okraji okolních hvězd. Halo je dobře rozlišitelné skoro až po centrum guľovky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M003_300u350.md b/cs/dso/M/M003_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5361c54de --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M003_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M3 je blištiacou se koulí hvězd s mimořádně jasným, bohatým, oválným jádrem prodlouženým 5'x 4'SZ-JV a obklopené 16' halem drobných hvězd. Hvězdy jsou dobře i v jádru a rozšiřují se směrem ven v stočených řetězcích. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M004.md b/cs/dso/M/M004.md new file mode 100644 index 000000000..963e8a121 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M004.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M004.jpg) +Kulová hvězdokupa (6,4m) jeden obloukový stupeň od hvězdy Antares. Její objev se připisuje de Cheseaux z roku 1746, ale našel ji i Charles Messier, jako vůbec první objevenou kulovou hvězdokupu a jako na jediné mohl tehdy s dostupným vybavením pozorovat i některé hvězdy. I dnes je pro menší dalekohledy jednou z nejvděčnějších kulových hvězdokup. Odhaduje se, že je od nás vzdálena pouze 6 500 světelných let a tak by mohla být nejbližší kulovou hvězdokupou k Zemi. Pouze NGC 6397 z Oltáře a NGC 6366, vzdálené sruby 7 800 světelných let, jsou možnými uchazeči o tuto čest. Ve svítivosti nedosahuje standardní průměr většiny kulových hvězdokup, vždyť obsahuje jen něco přes 10 000 hvězd. Je však bohatá na krátkoperiodické proměnné hvězdy a bílé trpaslíci. Její absolutní magnituda -6,8 odpovídá skromné ​​svítivosti 44 000 Sluncí. + +Její jasnost je těsně na hranici viditelnosti pouhým okem, dá se však snadno objevit triedru jako mlhavá skvrna o průměru 26 obloukových minut. V 150 mm dalekohledu má velké, poměrně volně uspořádané halo. Hvězdy jsou nepravidelně rozmístěny, pár těch jasnějších je zřetelných. Nejjasnější dosahují 10. hvězdnou velikost a jsou i v dosahu 100 mm dalekohledu. + diff --git a/cs/dso/M/M004_200u250.md b/cs/dso/M/M004_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..886177cfb --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M004_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +150x: M4 je jasná masa třpytivých hvězd. Mnoho vroubkovaných hvězdných řetězců se rozšiřuje do průměru 16'. Jádro je jasné, přesto méně zhuštěné než ostatní kulové hvězdokupy, a dobře rozlišitelné. Nápadná linie jasnějších hvězd se táhne napříč kupou. Několik dalších řetězců a shluků vyčnívá oproti zaplněnému pozadí slabých bodů, až to vše vytváří trojrozměrný efekt. Pole severně a jižně za okrajem kopy obsahuje jasné hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M005.md b/cs/dso/M/M005.md new file mode 100644 index 000000000..27c155764 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M005.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M005.jpg) +Nádherná kulová hvězdokupa jihozápadně od oranžového Arktur, při hvězdě 5 Serpente. Nejsnáze ji najdeme, když prodloužíme spojnici hvězd λ a α směrem na jih. Svou 6. magnitudě by mohla být z tmavších oblastí vidět i pouhým okem, triedr ji ukáže jako mlhavý obláček o průměru zhruba 17 obloukových minut. Na obloze si ji poprvé všiml v roce 1702 G. Kirche při pozorování neznámé komety. M5 leží ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, průměr se odhaduje na 130 ly a věk na 13 miliard let. + +V 150 mm dalekohledu při menším zvětšení ukáže dobře zhuštěné jádro a náznak rozlišení kolem okrajů. Při 100-násobném zvětšení jsou již její vnější části na hvězdy dobře rozložené. V 250 mm dalekohledu je jádro zrnité, halo kolem něj je nepravidelné a dobře rozlišitelné. Řetězce slabých hvězd směřují z okrajů na všechny směry kromě východu, kde se zdá být guľovka zploštělá. + diff --git a/cs/dso/M/M005_300u350.md b/cs/dso/M/M005_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fb8ab636a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M005_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: jedna z nejkrásnějších kulových hvězdokup severní oblohy. Stovky bílých a žlutých hvězd jsou rozlišitelné od samotného okraje až po drsné halo. Pohled i když je klamavý, vytváří představu 3D obrazu: rozlišitelné hvězdy jsou jakoby v popředí svítivého pozadí popredkávaného tmavými místy. Při velkém zvětšení rozeznáme množství hvězdných řetězců přímo ve hvězdokupě, ale i šířících se ve všech směrech směrem ven. Pouze východně je okolních hvězd méně. Na jihozápadním rozhraní je nápadná přední hvězda 10m a na jihovýchodě se zase nachází dvojhvězda 5 Ser, tvořena žlutou složkou 5,1m a načervenalým průvodcem 10m vzdáleným od ní 11 ". \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M006.md b/cs/dso/M/M006.md new file mode 100644 index 000000000..ba6ce191a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M006.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Motýľ +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M006.jpg) +Rozsáhlá otevřená hvězdokupa ve východní části souhvězdí. Nejjasnější hvězda dosahuje 5,8m a nejjasnější hvězdy mají 6. a 7. hvězdnou velikost. Celková jasnost hvězdokupy je příznivá 5,3m, takže je viditelná i pouhým okem, o to lépe v triedru a v malém dalekohledu je již velmi působivá. Ve větším dalekohledu připomíná svým tvarem letícího motýla. Tvoří ji asi 80 hvězd. Pravda, nachází se dost daleko na jihu, tedy i v nejpříznivějším období na pozorování z našich zeměpisných šířek nám bude trochu znepříjemňovat její pozorování nízká výška nad horizontem. O hvězdokupě se zmiňuje už Ptolemaios někdy v druhém století před n. l. později také P. de Cheseaux a Hodierna. + diff --git a/cs/dso/M/M006_100u150.md b/cs/dso/M/M006_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..4f39bd8af --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M006_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +50x: M6 viditelná pouhým okem, je atraktivní spoustou 6-10m rozptýlených hvězd na ploše půl stupně, zhruba v trojúhelníkové oblasti poněkud stlačené uprostřed. Hvězdy jsou umístěny v malých svazcích a pruzích a geometrických obrazcích. Nejjasnější hvězda kopy, dlouhoperiodické proměnná hvězda BM Scorpii, je nápadnou oranžovou hvězdou na VSV rozhraní kopy. Kopa je nejlépe vidět při malém zvětšení, kdy vynikne kontrast mezi jasnějšími a slabšími členy kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M006_200u250.md b/cs/dso/M/M006_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..35ca3e3f4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M006_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: Kopa obsahuje sto hvězd na 45'ploche, jasnější členové jsou koncentrovaní na 30'x 15'trojuholníku. Nepravidelné rovnoběžné linie hvězd, které tvoří delší stranu trojúhelníku, jsou křídly motýla a jeho tykadly je malé, ale nápadné "V" 10-11m hvězd JJV od centra kupy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M007.md b/cs/dso/M/M007.md new file mode 100644 index 000000000..fd0b925b8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M007.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Ptolemaiova hviezdokopa +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M007.jpg) +Rozlehlá otevřená hvězdokupa jihovýchodně od M6. Nachází se ale blíže než ona, asi 800 světelných let daleko. Snadno ji najdete už pouhým okem v blízkosti ostnu Štíra, její nejjasnější hvězdy dosahují šestou hvězdnou velikost. Pro plné vychutnání jejího vzhledu je vhodný výkonnější triedr. Asi 80 hvězd z této hvězdokupy dosahuje 10. hvězdnou velikost. Patří k nejpozoruhodnějším otevřená hvězdokupa, jaké můžeme na obloze pozorovat, průměr hvězdokupy je až 80 obloukových minut. Pravda, u nás vystupuje nízko nad obzor, ale pokud nám ve výhledu na jih nestojí žádné překážky a není příliš osvětlen, podaří se nám ji najít poměrně snadno. M7 je nejjižnějším Messierovým objektem. M7 spolu s M6 vzpomíná Ptolemaios ve 2. století před n. l. + diff --git a/cs/dso/M/M007_100u150.md b/cs/dso/M/M007_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..3a83c7ed8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M007_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +50x: M7, pozorovaná na půli cesty mezi ostnem Štíra a čajníkem Střelce, je mohutná otevřená hvězdokupa bez problémů viditelná pouhým okem jako koncentrovaná skvrna v Mléčné dráze. Její 70 hvězd je volně rozptýlených na 80'ploche. Jasnější hvězdy kopy jsou ohraničené v centru, s třpytivý hvězdným řetězcem táhnoucím se převážně V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M007_200u250.md b/cs/dso/M/M007_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..89d791aaf --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M007_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +60x: M7 je velmi velkou spoustou jasných hvězd oproti bohatému pozadí slabých hvězd. V centru kopy je velký, nápadný květináč, který nemá uprostřed skoro žádné hvězdy. Skoro všechny další hvězdy kopy jsou soustředěny v řetězcích, pět z řetězců se připojuje na rohy květináče. Blízko severního rozhraní kopy leží poměrně stočený V-Z řetězec slabších hvězd, oddělený od hlavní skupiny bezhvězdné prázdnotou. Mnozí členové skupiny jsou seskupení v párech nebo trojhvězdí a mnohé jsou namodralé, ostře kontrastující s nejjasnější oranžovou hvězdou kopy blízko jejího jihozápadního rozhraní. Celkově kupa obsahuje přinejmenším sto hvězd na 90'ploche, dva tucty z nich mají 5,6-9m. Okrajové hvězdy se vytrácejí do okolního hvězdného pole, což dělá skutečné hranice kopy těžko rozeznatelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M008.md b/cs/dso/M/M008.md new file mode 100644 index 000000000..d24192cc6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M008.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Lagúna +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M008.jpg) +Nejstarší záznam o pozorování této jasné emisní mlhoviny provedl v roce 1680 Flamsteed, ale zmiňuje se o ní i Cheseaux v roce 1746 a L. Gentil v roce 1747. V její východní části se nachází velká, jasná a bohatá otevřená hvězdokupa NGC 6530, jejíž nejjasnější , horké hvězdy spektrálního typu O jsou hlavní důvodem, proč tato část mlhoviny svítí. Její západní část zase osvětluje hvězda 9 sagittario, sice na obloze jen stálice šesté magnitudy, ve skutečnosti však mimořádně horká hvězda, která vyzařuje 44-krát více ultrafialového záření než vizuálního světla. Přesto je i tak 23 000krát svítivější než naše Slunce. Mlhovina Laguna je zdánlivě rozdělena na dvě části širokou linií, což má na svědomí prachový mrak ležící před ní. Mlhovina leží od nás ve vzdálenosti 5 200 světelných let v samotném srdci spirálového ramene Střelec-Kýl. Na detailních fotografiích se na ni promítá několik temných čárek. Bart Bok jejich identifikoval jako globule, tedy zárodky budoucích hvězd. + +V triedru mlhovina nabude tvar jasného bílého podlouhlého oválu, který pěkně kontrastuje s okolní oblohou a jiskřivými hvězdami. V malém dalekohledu do 150 mm se mlhovina ukáže jako velký ovál rozdělen do dvou téměř stejných částí nepravidelnou tmavou linií. Tato nejjasnější část mlhoviny se nazývá Hourglass nebula (Přesýpací hodiny). Otevřená hvězdokupa NGC 6530 se nachází severněji ve východní části mlhoviny a odhalí asi 30 (nejjasnější dosahují sedmou magnitudu) ze svých 113 členů. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je mlhovina velká, jasná a s některými detaily, které můžeme vidět i bez filtru. Na pomoc si však rozhodně třeba vzít O-III filtr, který ztrojnásobí jas mlhoviny, zatímco zmodrá záře hvězdy 9 SGR a členy NGC 6530. Nejjasnější částí Laguny je ta na západ od tmavé linie a jihozápadně od 9 SGR. Široká a trochu stočená tmavá linie se zařezává jako potok přes střed mlhoviny z jihozápadu na severovýchod, kde "ústí" do zálivu v podobě široké tmavé oblasti. Několik tmavých pásků se nachází i východně od NGC 6530. Její zářící hvězdné body ostře kontrastují s mlhovinou, ve které se nacházejí. Kopa obsahuje přes 50 členů volně roztroušených na ploše asi půl stupně. S vnějšími slabšími částmi mlhovina v šířce přesahuje jeden stupeň. + + + diff --git a/cs/dso/M/M009.md b/cs/dso/M/M009.md new file mode 100644 index 000000000..726c068c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M009.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M009.jpg) +Bohatá kulová hvězdokupa, jedna z nejbližších ke středu Galaxie, od nás ji dělí 29 700 světelných let. Byla první z pěti kulových hvězdokup objevených Charlesem Messierem mezi 28.5 a 5.6 1764 v tomto souhvězdí. Dosahuje jasnost 7,8m a má oválný tvar, což naznačuje, že hvězdy jsou koncentrované k jejímu středu. Leží na okraji tmavé mlhoviny Barnard 64, její jasnost je proto v severní a východní části značně oslabena. V její těsné blízkosti se nacházejí další kulové hvězdokupy NGC 6356 (8,2m) a NGC 6342 (9,7m). + diff --git a/cs/dso/M/M009_200u250.md b/cs/dso/M/M009_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ba076b2f9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M009_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: M9 je jasná kulová hvězdokupa s velkým jasným jádrem a 4'halom. Okraj je zhuštěný, ale pár proudů okolních hvězd můžeme rozlišit. 25'západne od M9 je tmavé centrum prachového mraku B64, temné mlhoviny ve tvaru komety s nejasným koncem ztrácejícím se v bohatém hvězdném poli. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M009_300u350.md b/cs/dso/M/M009_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9eec2aa03 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M009_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: M9 je atraktivní, zhuštěná, dobře rozlišitelná guľovka. Má zvláštní trojúhelníkový tvar, jeden roh míří na sever. Dva široké páry jasných hvězd pola leží jižně a jihozápadně od kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M010.md b/cs/dso/M/M010.md new file mode 100644 index 000000000..b63d92408 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M010.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M010.jpg) +Kulová hvězdokupa nedaleko červenavé hvězdy 30 Ophiuchi. Objevil ji Charles Messier a na hvězdy ji první rozložil W. Herschel. Je uvolněnější a otevřenější oproti M9. Její jasnost je 7m a má spíše eliptický tvar. Je jednou z nejbližších a nejmladších kulových hvězdokup ke středu Galaxie, od Země je vzdálena 26 400 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M010_100u150.md b/cs/dso/M/M010_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..e074fe8a7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M010_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +100x: M10 je vzhledem podobná ke M12, pozorované tři stupně na severozápad, ale je o něco méně zhuštěná a nepatrně jasnější. Jasné jádro má zrnitou strukturu a je umístěno v poměrně dobře rozlišitelný hale, jehož 3-4 tucty hvězd vyčnívají oproti mlhavé pozadí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M010_200u250.md b/cs/dso/M/M010_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c9b9d87be --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M010_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Tato jasná kulová hvězdokupa je diskem jiskřících bodů, které jsou dobře rozlišitelné k centru jádra. Okolní členové rozšiřují kopu na 12'a jsou více rovnoměrněji rozmístěni jako ti v M12. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M010_300u350.md b/cs/dso/M/M010_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..be94a7564 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M010_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: Nádhera! Jasné 5'centrálne jádro M10 je rozšířené množstvím zářivých bodů. Okolní hvězdy rozšiřují průměr kulové hvězdokupy na 15'. Dva nápadné hvězdné proudy se rozšiřují severně a jižně od jádra. Při 175x zvětšení rovnoměrné rozmístění jasných hvězd je poseto pozadím blikajících bodů. Jasná přední hvězda 8m leží severovýchodně od kopy a čtyři další jasné hvězdy na západní straně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M011.md b/cs/dso/M/M011.md new file mode 100644 index 000000000..3878ff78d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M011.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Divá kačica +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M011.jpg) +Velkolepá otevřená hvězdokupa nedaleko proměnné hvězdy R Scuti přímo v jasném oblaku v štítu. Byla objevena německým astronomům G. Kirch z berlínského observatoře v roce 1681. Je tak bohatá a kompaktní, že připomíná uvolněnější kulovou hvězdokupu, která se dá rozlišit na jednotlivé hvězdy. Zdání klame, je to 250 milionů let stará otevřená hvězdokupa na půli cesty svého vývoje. Předpokládá se, že obsahuje přibližně 2 900 hvězd. Ty nejjasnější dosahují osmou magnitudu a zhruba dalších 500 je jasnějších než 14m. Vzdálená je 6 200 světelných let. Díky své jasnosti 5,8m může být viditelná i pouhým okem a už obyčejný triedr zprostředkuje rozmazanou kouli. Ta rozkvete už v menších dalekohledech, kde se zobrazí jako skvrna poměrně slabých hvězd. + +200 mm dalekohled zprostředkuje úchvatný pohled: při 100x zvětšení může být viditelných 150 hvězd 11-14m na 15'ploche. Hvězda 8m v centru zanechává dojem, že se nachází v popředí a není skutečným členem. Při 150x zvětšení se členové kopy rozdělí do svazků a shluků, které jsou popredkávané klikatými tmavými liniemi. Dvě nejnápadnější se klikatí z centra kopy k jejímu severnímu a západnímu rozhraní. I když to není vůbec zřejmé, mezi nadbytkem hvězd můžeme pozorným zkoumavým pohledem odhalit seskupení jasnějších členy ve tvaru "V", které připomíná hejno letících ptáků na obloze. + + + diff --git a/cs/dso/M/M012.md b/cs/dso/M/M012.md new file mode 100644 index 000000000..17b691db8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M012.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M012.jpg) +Poměrně uvolněná kulová hvězdokupa s jasností 8m objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Je od nás vzdálena 16 000 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M012_100u150.md b/cs/dso/M/M012_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..02091465c --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M012_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +100x: M12 je skoro dvojčetem M10 ležící tři stupně na jihovýchod, ale je méně zhuštěná a má menší jádro. 10'halo je dobře rozlišitelné po rozhraní jádra. Hvězda 10,5m leží 15'ZJZ a hvězda 11m 14'JJV od centra kulové hvězdokupy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M012_200u250.md b/cs/dso/M/M012_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4280a9c4e --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M012_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: M12 je nádherný objekt se stovkou hvězd rozlišitelných oproti mlhavé pozadí. Jádro má napříč 3', ale okolní hvězdy rozšiřují kopu na 11'. Dva tucty jasných hvězd dobře vynikají oproti ostatním členům kopy. Hvězda 12m leží na jižní straně jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M012_300u350.md b/cs/dso/M/M012_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e287663ce --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M012_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: Nádhera! Tato dobře rozlišitelná kulová hvězdokupa má jasné 3'jadro, které rovnoměrně řídne směrem ven. Vnější části mají nepravidelné rozmístění hvězdných řetězců a ramen oddělených tmavými místy. Okolní členové zvyšují průměr kopy na 12'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M013.md b/cs/dso/M/M013.md new file mode 100644 index 000000000..f333f7a38 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M013.md @@ -0,0 +1,23 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M013.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 5,7m, kterou první objevil Edmund Halley v roce 1714. Když 1. června 1764 pozoroval Messier tuto hvězdokupu, zapsal si, že je to mlhovina bez hvězd, kruhovitá, jasná, má jádro jasnější než okraje a je viditelná v jednostopém dalekohledu. Obecně je považována za nejkrásnější kulovou hvězdokupu severní oblohy, jasnější jsou pouze Omega Centauri a 47 tucanae daleko na jihu. Hlavním důvodem, proč je M13 tak jasná, velká a dobře rozlišitelná i v menším dalekohledu, je, že leží relativně blízko nás, asi 21 000 světelných let a její absolutní magnituda dosahuje -8,7. Stephen James O'Meara určil její vizuální jasnost na 5.3m, což je trochu jasnější, jak se udává v mnoha knihách. Její skutečný průměr je 140 ly a obsahuje několik set tisíc, možná až milion hvězd. Věk hvězdokupy se odhaduje na 20 milionů let. V roce 1974 k ní byla vyslána (jako k prvnímu vesmírnému objektu) rádiová zpráva z observatoře v Arecibo. + +Během dusných letních večerů, kdy u nás prochází zenitem, je na západní spojnici "květináče" vidět i pouhým okem jako malá mlhavá skvrnka průměru průměru čtvrt stupně zjasňujícím se do středu. V triedru (nebo pouhým okem na vynikající obloze) se v její těsné blízkosti ukáže i dvojice postranních hvězd jasností 6,8m a 7,3m. Dalekohledem s průměrem objektivu minimálně 100 mm bychom se mohli pokusit v nepravidelných okrajových oblastech rozlišit jednotlivé hvězdy. Ty nejjasnější jsou červení obři 11. magnitudy. + +John Herschel označil vzhled této hvězdokupy jako "zakřivené větve podobné vlasům". Irský astronom William Parsons si zapsal: "singular lemující přívěsky větvicích ven z kruhovitého prostoru". William Herschel napsal: "M13 je nejkrásnější hvězdokupa. Uprostřed je nesmírně nahuštěná a velmi bohatá. Nejhustší část z ní je kruh a má přibližně 2 nebo 2 1/2 'v průměru, roztroušené hvězdy, které patří do hvězdokupy, se táhnou až na 8 nebo 9', ale jsou nepravidelné. " + +V 150 mm dalekohledu pozorujeme navíc i středové nahuštění hvězd a mnohé dokážeme rozlišit. M13 je poměrně jasným, velkým, kruhovým objektem s jasným jádrem. V dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm je jasnou zářící sférou hvězd s nahuštěnými jádrem, v jehož okolí pozorujeme tenčí, nepravidelné halo. Z jeho okrajů vybíhají proudy a řetězce hvězd ve všech směrech a M13 tak trochu připomíná hvězdici. 150x zvětšením rozlišíme stovky blikajících hvězd. Větším dalekohledem máme o něco lepší šanci rozeznat tři relativně na hvězdy chudé linie, které dělí kopu na tři různé části. Nejnápadnější z nich je tmavý hák zařezávající se do kopy z jihovýchodní strany. Další dvě vcházejí do kopy ze severovýchodu a severozápadu. 200x zvětšení vytvoří jakoby 3D pohled: rozlišitelné blikající hvězdy jsou v popředí částečně jinak odlišné záře v pozadí. Asi 40 'SSV od M13 a zároveň od ní 2000 krát dále se také nachází nenápadná spirální galaxie NGC 6207 (11,6m), na kterou se nesmíte zapomenout podívat, viditelná je ještě v 200 mm dalekohledu. + +Myzer: Zajímavé je na M13 použít větší zvětšení, párkrát jsem se o to ve svém 250 mm Dobsone pokusil: Guľovku mi nádherně ukázal 7 mm Nagler s TV barlow (342x). Hledáčkem Sky Surfer V jsem ji našel asi za pět sekund. Ačkoliv obraz při takto zvoleném vysokém zvětšení by kromě toho, že pozoruji tuto noc na terase a nejsou nejlepší pozorovací podmínky, mohl být lepší, byl stále použitelný. Kulová hvězdokupa M13 už nevypadala jako skutečná kompaktní kulová hvězdokupa, ale jako nějaká bohatá otevřená hvězdokupa rozlišitelná velmi dobře na jednotlivé hvězdy i ve svém jasném jádru. Navíc přestávala působit jako jeden celkový objekt, protože se v ní daly rozeznat přinejmenším tři na hvězdy chudé oblasti, které ji rozdělovaly na několik částí! Díky širokému zornému polu v něm zůstaly zároveň vidět i všechny okrajové hvězdy, které na mě už působily velmi uvolněným dojmem. Opravdu unikátní pohled na tuto známou kulovou hvězdokupu při vysokém zvětšení. + +Dominik: Já jsem si při pozorováních zapsal: Velká Herkulova hvězdokupa ukázala všechny detaily. V dobsone 350 při zvětšeních 114x a 285x a v dobsone 250 při zvětšení 277x se hvězdokupa rozdělila na pár částí, u jádra se dalo pozorovat výrazné ztmavnutí a z + + + + hvězdokupy trčely známé ramena. + + + diff --git a/cs/dso/M/M014.md b/cs/dso/M/M014.md new file mode 100644 index 000000000..34ecfef62 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M014.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M014.jpg) +Na hvězdy poměrně bohatá kulová hvězdokupa eliptického tvaru ležící blízko nebeského rovníku, kterou objevil Charles Messier 1. června 1764. Její jasnost dosahuje 7,6m a leží 33 000 světelných let daleko. V minulosti tu vybuchla nova, která byla první vyfotografována v kulové hvězdokupě. + diff --git a/cs/dso/M/M014_100u150.md b/cs/dso/M/M014_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..556b56870 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M014_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M14, přesto, že je poměrně jasná a velká, nelze rozlišit v malých dalekohledech. Centrum její mlhavého disku je dost zhuštěné a obalené tenkým okrajem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M014_300u350.md b/cs/dso/M/M014_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..352de22b9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M014_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M14 má velké, nestejně jasné, 3'jadro umístěny v 6'hale. Jádro má zrnitou strukturu s částečným rozlišením jeho nejjasnějších hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M014_400u450.md b/cs/dso/M/M014_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..362b0330a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M014_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: M14 má slabě zhuštěné 8'halo obklopující široké jádro. Jádro zůstává zrnité při tomto průměru, ale halo se promění na bohatství třpytivých delikátních hvězdných jisker. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M015.md b/cs/dso/M/M015.md new file mode 100644 index 000000000..9aa4ae05e --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M015.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M015.jpg) +Zajímavá kulová hvězdokupa čtyři stupně severozápadně od Enif objevena v září roku 1746 Maraldim náhodně při hledání komety. Neunikla ani Charles Messier, který ji nezávisle objevil v roce 1764. Její jasné jádro obsahující jednu z nejhustších koncentrací hvězd bylo vyfotografované HST a odborníci se domnívají, že by mohlo obsahovat uvnitř černou díru. Silně totiž září v rentgenové oblasti spektra. Známá je rovněž planetární mlhovina označovaná jako Kuestner 648, která je vidět většími amatérskými dalekohledy použitím mlhovinový filtru. Na fotografických snímcích se jeví jako kruhový oblak kolem umírající hvězdy. M15 je od nás vzdálena 31 000 světelných let. + +M15 může být se svou šestou magnitudě během lepších pozorovacích podmínek vidět jako mlhavá skvrna i bez dalekohledu. V jejím těsném sousedství se nachází hvězda 6,1 metru, proto může nabýt guľovka trochu eliptický tvar. Dalekohled s průměrem objektivu 200 mm objeví mohutné, kompaktní jádro, které je obklopeno halem slabých hvězd ve všech směrech (jedině západní část je jaksi méně početná). V blízkosti jádra rozlišíme jen pár hvězd při 150x zvětšení. V 300-vce je M15 pěkná, jasná kulová hvězdokupa se zářícím jádrem, které rapidně řídne 5'z centra. Mnoho hvězdných ramen a řetězců vybíhá z jádra. 175x zvětšení rozliší v jádru hvězdy 13m a odhalí tmavou skvrnu jihozápadně od centra. + + + diff --git a/cs/dso/M/M016.md b/cs/dso/M/M016.md new file mode 100644 index 000000000..77234c86c --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M016.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Orlia hmlovina +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M016.jpg) +Otevřená hvězdokupa na rozhraní se souhvězdím Štítu v emisním komplexu nacházejícím se od nás 6 500 světelných let daleko v sousedním spirálovém rameni Střelec-Kýl. Nejjasnější hvězdy M16 jsou velmi horké a velmi svítivé, hlavně oni ozařují část mlhoviny, která dostala populární název Orlí mlhovina (IC 4703). Otevřená hvězdokupa by se svou šestou magnitudě mohla být vidět i pouhým okem, některé její hvězdy můžeme rozlišit menším dalekohledem. Její stáří se odhaduje na 5,5 milionu let. Celá oblast je místem s intenzivní tvorbou hvězd, v komplexu najdeme ojedinělé tmavé kruhové skvrny - globule, zhuštěné mračna považovány za zárodek hvězdného systému. Objekt je také zdrojem rádiových vln. + +V dalekohledu s průměrem objektivu \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M016_200u250.md b/cs/dso/M/M016_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..215a71c22 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M016_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je M16 velkou, volnou spoustou 50 hvězd 8m a slabších ponořených v Orlej mlhovině. O-III filtr efektivně zvýší jas mlhoviny. Ta nyní obklopuje celou hvězdokupu a táhne se jižně. Ze severu do ní zasahuje tmavý klín v podobě neprůhledného prachového mraku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M016_300u350.md b/cs/dso/M/M016_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..821288c98 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M016_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: mlhovinu ve tvaru vějíře ze severu překrývá v ostrém kontrastu přední tmavé prachové mračno, které proniká až k otevřené hvězdokupě tvořené 60 členy. Na severovýchodní straně je tenká, ostře ohraničená V-Z tmavá linie nazvaná "Tmavý sloup". Mnoho tmavých kuželů se tlačí do nitra mlhoviny. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M017.md b/cs/dso/M/M017.md new file mode 100644 index 000000000..535286ed6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M017.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Omega +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M017.jpg) +Jasná emisní mlhovina s rodícími se hvězdami pozorovaná na severním okraji souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Štítu v bohaté oblasti Mléčné cesty na sever od M18 a M24. První záznam o jejím pozorování provedl na jaře roku 1746 de Cheseaux, nezávisle ji však objevil i Charles Messier v červnu téhož roku. V jejím nitru leží otevřená hvězdokupa NGC 6618 tvořena 35 velmi mladými hvězdami. Hvězdokupa je svou jasností na nepresvetlenej obloze vidět i pouhým okem, o to lépe triedru. V dalekohledu je vidět i jasná mlhovina popredkávaná tmavými místy, která může v nádheře soutěžit s Velkou mlhovinou v Orionu. Leží ve vzdálenosti 5 700 světelných let. + +V 150 mm dalekohledu je její hlavní část podlouhlou mlžnou oblastí s příčkou, která se táhne 12'VJV-ZSZ. Slabší mlhovinový oblouky ležící západně připomínají svým tvarem číslo "2" a obklopují tmavou masu populární nazvanou "Rybí ústa". Hvězdokupa je slabě koncentrovaná, její 50 hvězd pokrývá 25'plochu. + diff --git a/cs/dso/M/M017_300u350.md b/cs/dso/M/M017_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2626a72b9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M017_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: s O-III filtrem mlhovina dosahuje mnohem větší kontrast mezi tmavými a jasnějšími plochami jako Velká mlhovina v Orionu. Hlavní část je vyzdobena nepravidelnými rozšířeními na jihu. Západní část je mimořádně zajímavá, s mnoha chomáči a oblouky míchanými s tmavou masou ozdobenou zářícími hvězdami. O-III filtr také ukáže jinak neviditelné slabší části mlhoviny rozšířené na východ a jihozápad. Mlhovina může být také vypátrána severně od jejího příčky, kde se nachází i většina jasnějších členy otevřené hvězdokupy. Celkově v ní napočítáme přinejmenším 75 hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M018.md b/cs/dso/M/M018.md new file mode 100644 index 000000000..88b7d3890 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M018.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M018.jpg) +Malá otevřená hvězdokupa pozorovaná stupeň jižně od mlhoviny Omega, objevena Charlesem Messierem 3. června 1764 a popsána jako "kupa malých hvězd, trochu níže od M17, obklopená nepatrnou mlhovinou". Obsahuje 12 hvězd mezi 9. a 10. magnitudě a dohromady asi 40 hvězd, z nichž některé jsou modré, žluté, ale i oranžové. Její vzdálenost se odhaduje na 4 100 světelných let, věk na 32 milionů let, absolutní magnituda -5 odpovídá svítivosti 8 300 Sluncí. S celkovou jasností 6,9m hvězdokupu najdeme už v triedru. + +V 200 mm dalekohledu se jedná o nepravidelnou skupinu 30 hvězd 9m a slabších. Sedm těch nejjasnějších je stlačených v 3,5'x 2'SV-JZ oválu. + diff --git a/cs/dso/M/M018_300u350.md b/cs/dso/M/M018_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..731df38c5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M018_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M18 je vidět ve stejném poli jako Omega a napočítáme v ní 40 hvězd 8,6m a slabších na ploše 10'. Většina z jejích jasnějších členy leží v nepravidelném oválu, tak i nejjasnější hvězda kupy 8,6m nacházející se na jeho severozápadním rozhraní. Pět z hvězd v tomto oválu má slabých společníků. Slabé okolní hvězdy se rozptylují 8'VJV k širokému páru 9m složek. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M019.md b/cs/dso/M/M019.md new file mode 100644 index 000000000..155d1930d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M019.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M019.jpg) +Kulová hvězdokupa poměrně eliptického tvaru v jižní části souhvězdí, jejíž jasnost nepřevyšuje sedmou magnitudu. První ji objevil Ch. Messier 5. června 1764 jako pátou kulovou hvězdokupu nalezenou v průběhu jednoho týdne v tomto souhvězdí. Leží blízko středu Galaxie, od Země je vzdálena 27 000 světelných let Na obloze se v její těsné blízkosti nacházejí další kulové hvězdokupy NGC 6293 (8,4m) a NGC 6284 (9,5m). + diff --git a/cs/dso/M/M019_100u150.md b/cs/dso/M/M019_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..0b39866b7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M019_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +100x: M19 je jasná, ale malá kulová hvězdokupa s S-J prodlouženým oválným halem. Jádro leží mimo centra na sever od něj. Pár rozptýlených hvězd je rozlišitelných kolem okraje kulové hvězdokupy, zvláště na jeho jižním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M019_300u350.md b/cs/dso/M/M019_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d04319863 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M019_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: M19, snad nejatraktivnější objekt v souhvězdí, má dobře rozlišitelné 8'x 6'SSV-JJZ halo ve tvaru vejce, obsahující 4'x 3'oválne jádro, které je velmi nestejně zhuštěné. Větší zvětšení odhalí mix jasných shluků a tmavých skvrn. Stovky nepravidelně rozmístěných částečně rozlišitelných hvězd jsou umístěny ve svítivě mlhavém pozadí. Hvězdný řetězec se točí kolem jižní strany jádra. Přední hvězdy 12m a 12,5m leží v hale na severovýchod a severozápad od jádra. 40'dlhý řetězec 11-12m hvězd se táhne mezi okolními hvězdami kopy na severním konci hala. Krátký VJV-ZSZ řetězec v poli předních hvězd leží na jižním okraji kulové hvězdokupy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M020.md b/cs/dso/M/M020.md new file mode 100644 index 000000000..e25999e0b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M020.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Trifid +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M020.jpg) +Kombinace emisní a reflexní mlhoviny objevena ještě před rokem 1750 Le Gentile, v katalogu Ch. Messiera se objevila 5. června 1764. Název Trifid, jasné mlhoviny viditelné pouhým okem dva obloukového stupně severozápadně od mlhoviny Laguna, pochází od J. Herschela. Už v triedru se přemění na mlhavou elipsu uvnitř s pár hvězdami. Předpokládá se, že leží ve vzdálenosti asi 6 700 světelných let. + +V dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm je mlhovina poměrně nápadný oválem obklopujícím hvězdy jasné 7m a 7,5m. Reflexní mlhovina kolem severnější hvězdy je mnohem slabší a hmlistejšia jako emisní mlhovina kolem jižnější hvězdy, která tvoří samotný Trifid. Tři tmavé linie, po kterých byla tato mlhovina pojmenovaná jsou nápadné: rozjíždějí se ze středu směrem k severovýchodnímu, jižnímu a západnímu rozhraní. Nejzřetelněji je ta severovýchodní linie, západní je nejširší. + +Teprve v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm vybaveným O-III filtrem se ukáže, jakým nádherným objektem mlhovina Trifid vlastně je. Slabší reflexní mlhovina kolem žluté hvězdy 7,5m severně od Trifid vykazuje oproti němu asi poloviční velikost. Mlhovina Trifid se zase rozkládá kolem hvězdy 7m, která ji ve skutečnosti i osvětluje. Při obou mlhovinách jsou pozorovatelné jejich slabší vnější části. Trifid vykazuje relativně vysokou plošnou jasnost oproti svým třem tmavým liniím. Tři části samotné mlhoviny, kterou rozdělují, jsou různé velikosti: severní je největší, jihozápadní nejmenší. I tři tmavé linie jsou různě dlouhé a široké: severovýchodní je nejdelší a zároveň nejnápadnější, západní je široká a krátká, jižní tenká a krátká. Linie se nesbíhají do sebe přímo, ale vedou do kruhové, skvrnité centrální části. Hvězda 7m se však nenachází přímo v ní, ale ve východní části mlhoviny. Ve vzdálenosti 10,6 "od ní najdeme průvodce jasného 8,8m. Obě složky mají ještě slabších průvodců. + + + diff --git a/cs/dso/M/M021.md b/cs/dso/M/M021.md new file mode 100644 index 000000000..20a0c366d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M021.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M021.jpg) +Otevřená hvězdokupa objevena v červnu 1764 Charlesem Messierem, zřejmě tutéž noc jako pozoroval i mlhovinu Trifid, která se nachází v její těsné blízkosti. Odhady posouvají M21 do vzdálenosti 5 200 světelných let, tedy přesně takové, v jaké se nachází i mlhovina Laguna. Její skutečný průměr by mohl být 20 ly a absolutní magnituda -5,9, svítivost 20 000 Sluncí. Nejjasnější hvězdou M21 je horký modrobílý svítivý (7,3m) obor typu BO, v důsledku čehož musí být M21 velmi mladou otevřenou hvězdokupou, snad jen 4,6 milionů let starou. Celková jasnost této otevřené hvězdokupy je 5,9m a ve svém středu má relativně velkou koncentraci nejméně 70 hvězd. + +V 200 mm dalekohledu v této kompaktní kruhové kope rozlišíme asi 57 z nich, mají 8. až 12. magnitudu. Dva proudy poměrně jasných hvězd se táhnou směrem k Trifid, který je pozorovatelný méně než půl stupně na JZ od M21. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm rozlišíme už všech 70 hvězd nacházejících se v nepravidelném shluku. Jeho severovýchodní část má jasnější hvězdy a je i více zhuštěná. V centru se nachází krátký řetězec jasných hvězd, na jehož západním konci leží široký pár složek 8m a 7,5m. Tento pár je uvnitř svazku obsahujícího čtyři slabé hvězdy. Hned severně od této řady je vidět kroužek 10 hvězd obklopujících prázdnou plochu. Z jihozápadní části kopy se ven rozptylují slabší členové a pomalu splývají s okolním polem. + + + diff --git a/cs/dso/M/M022.md b/cs/dso/M/M022.md new file mode 100644 index 000000000..47ebd5b93 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M022.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M022.jpg) +Prvenství v objevení této nádherné kulové hvězdokupy není známo. První záznam o ní se obvykle připisuje méně známému německému astronomovi Abrahamovi jehle, který tak učinil v roce 1665, ale mohl ji předtím vidět už Jan Hevelius. V každém případě však byla první kulovou hvězdokupou, kterou si na obloze lidstvo všimlo. Tak jak se objevila Omega Centauri v roce 1603 v Uranometrii J. Bayera, i M22 však byla v Ptolemaiova Almageste vyznačena pouze jako hvězda. Vzdálená je 10 000 světelných let, čímž je jednou z našich nejbližších kulových hvězdokup. Její absolutní magnituda je -8,5, svítivost 210 000 Sluncí a skutečný rozměr 70 světelných let, což jsou průměrné hodnoty kulových hvězdokup. Po planetární mlhovině objevené v M15, byla jako druhá v pořadí objevena jedna i v M22 a dostala označení GJJC 1. V roce 1989 se o tento objev zasloužil F. Gillett pomocí infračerveného satelitu IRAS. + +M22 je se svou jasností 5,1m jednou z těch nejjasnějších kulových hvězdokup. Z jižnějších oblastí ji není problém vidět i pouhým okem jako malou mlhavou skvrnku severovýchodně od λ SGR. Nejjasnější hvězdy se pohybují mezi 10. a 11. hvězdnou velikostí a začínají se rozlišovat velkými binární a kvalitními 100 mm dalekohledy. V 150 mm dalekohledu při středním zvětšení M22 vypadá jako třpytící se kruh drobných jiskřivých hvězd skoro stejně nahromaděných v mohutné 20'oblasti. V 250 mm dalekohledu je M22 během kulminace z našeho území vidět ještě hezčí než známá M13 z Herkula. Snad krásnějšími kulová hvězdokupa jsou již pouze Omega Centauri a 47 tucanae, které však od nás není vidět. Halo je zhruba prodloužené a obsahuje velké množství dobře rozlišitelných hvězd. Okolní členové zvyšují průměr hvězdokupy na 24'. + diff --git a/cs/dso/M/M022_300u350.md b/cs/dso/M/M022_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..75e4b9106 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M022_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Relativně méně zhuštěné jádro je masou slabých, ale dobře rozlišitelných hvězd. I když jsou hvězdy hala na první pohled nestejně uspořádány, leží podél mnoha vizuálně atraktivních oblouků, pruhů a shluků. M22 je umístěna na severním okraji Velkého oblaku ve Střelci, což zvyšuje její atraktivitu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M023.md b/cs/dso/M/M023.md new file mode 100644 index 000000000..c085268d7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M023.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M023.jpg) +Tuto nádhernou bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v červnu 1764 Charles Messier. Její zhruba 150 hvězd, z nichž nejjasnější je jen o něco slabší než 9m, se rozkládá na ploše asi tak velké jako průměr Měsíce v úplňku a svou celkovou jasností 5,5m je jako mlhavá skvrna na sever od hvězdy μ SGR vidět i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti 2 100 světelných let, její absolutní magnituda -4,7 odpovídá svítivosti 3 600 Sluncí a je 300 milionů let stará. + +Už v triedru nebo malém dalekohledu s větším zorným polem je vidět po boku jedné hvězdy 6,5m jako velká mlhavá skvrna zabírající asi jeden a půl stupně. V dalekohledu s průměrem objektivu asi 200 mm se tato skvrna přemění na více než sto stejně uspořádaných hvězd. Blízko severovýchodního rozhraní leží jedna hvězda 8m. Její nejjasnější členové 9-10m jsou uspořádanými v párech, obloucích a hvězdných řetězcích. Celkově se shlukují do svazků popredkávaných relativně bezhvězdné mezerami. + diff --git a/cs/dso/M/M023_300u350.md b/cs/dso/M/M023_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..30bfe0119 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M023_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: spousta zářících drahokamů oproti tmavé sametové obloze, která obsahuje 150 hvězd. Kopa je užší v její severní části než v jižní, kde její plná šířka přesahuje jeden stupeň. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M024.md b/cs/dso/M/M024.md new file mode 100644 index 000000000..bdf16e06b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M024.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Malý oblak v Strelcovi +rating: 10 +--- +Nápadná oblast viditelná pouhým okem na severovýchod od hvězdy μ sagittario, kterou v roce 1764 katalogizovat Charles Messier. Toto zjasnění v podobě hvězdného mračna je jednou z nejzajímavějších oblastí celé Mléčné cesty: je částí vzdáleného vnitřního spirálového ramene naší Galaxie, označovaného jako rameno Pravítka, které nám při pohledu ze Země kromě této oblasti zakrývají prachové mračna bližšího spirálového ramene Střelec-Kýl. Tyto mračna v nichž se nacházejí i jasné mlhoviny Laguna, Trifid zda Omega jsou od nás vzdáleny od 5 000 do 7 000 světelných let, naopak hvězdy, které vidíme v M24, leží dále, ve vzdálenosti od 12 000 do 16 000 světelných let. Na bližším rozhraní tohoto hvězdného mračna se nachází malá otevřená hvězdokupa NGC 6603. + +Na Malý oblak je pěkný pohled hlavně ve velkých binární a dalekohledech s velkým zorným polem. Jedná se o hvězdný oblak podlouhlého tvaru 90'x 30'SV-JZ, v jehož popředí vystupují slabé hvězdy. V dalekohledu má tvar bledého obláčku bohatě posetého zářícími hvězdami 6-10m a slabými částečně momentálně rozlišitelnými jiskrami. Vidět otevřenou hvězdokupu NGC 6603 vyžaduje zvýšit zvětšení, vypadá jako hustý svazek slabých hvězd. V dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm je již NGC 6603 velmi bohatou sprškou slabých hvězd. Obsahuje jich asi 75 jasnosti 12m a slabších, které se na 10'ploche velmi dobře ukazují oproti okolnímu hvězdnému polu. Řetězec těch jasnějších hvězd vede z centra do severozápadního rozhraní k tmavé díře. Druhý se točí přes jižní část hvězdokupy. 4'JJZ od ní se nachází jasná červená hvězda 9m. + + + diff --git a/cs/dso/M/M025.md b/cs/dso/M/M025.md new file mode 100644 index 000000000..d20c7cad6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M025.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: IC 4725 +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M025.jpg) +Otevřená hvězdokupa viditelná pod tmavou oblohou pouhým okem jako rozmazaná skvrna celkové jasnosti 4,6m. Její 30 hvězd se tiskne v bohatém poli Mléčné cesty na ploše zhruba půl stupně a jsou vidět v triedru nebo malých dalekohledech. Objevil ji de Cheseaux v roce 1746, jakož i Charles Messier v roce 1764. Z neznámých důvodů nebyla později zařazena do NGC katalogu a dostala pouze IC označení (IC 4725). V M25 se nachází proměnná Cefeida U SGR, jejíž jasnost se mění od maxima 6,3m po minimum 7,1m v periodě 6,745 dne. Díky ní se vzdálenost této otevřené hvězdokupy stanovila na 3 000 světelných let. Její absolutní magnituda musí být -6,5, svítivost 33 000 Sluncí. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 150 mm napočítáme asi tři tucty nepravidelně rozmístěných jasných hvězd. Nejnápadnější tvoří dva V-Z pruhy rozdělené bezhvězdné linií. Okolní členové jsou jasnější směrem na sever a jih jako na východ a západ od jádra kopy. V 250 mm dalekohledu rozlišíme v této pěkné kope 100 hvězd. Dva nápadné pruhy hvězd se táhnou zhruba ve směru V-Z a dominují centrální části. Severní pruh je hustší, obsahuje jasnější hvězdy a na severu je nepatrně vyhloubený. Koncentrovanější je v jeho západní polovině, kde se nachází i drsný svazek hvězd 6-8m. U sagittario je nápadným žlutým objektem východně od něj. Oblast kolem této hvězdokupy je bohatá na malé skupinky stálic. + + + diff --git a/cs/dso/M/M026.md b/cs/dso/M/M026.md new file mode 100644 index 000000000..ca1cf08a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M026.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M026.jpg) +Otevřená hvězdokupa, bohatá skvrna slabých hvězd nedaleko δ Scuti. Sice dosahuje 8. magnitudu, její převažujících 30 členy je o 4 magnitudy slabších. Hvězdokupu překrývají tmavé mlhoviny, které zeslabují jasnost těchto hvězd ležících za ní. Vzdálená je 5 000 světelných let, její stáří se odhaduje na přibližně 90 milionů let. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 150 mm můžeme rozeznat dva tucty členů jasnosti mezi 11-13m, který vyčnívají na mlžném pozadí. Na jihozápadním rozhraní kopy leží nápadná žlutá hvězda 9. magnitudy. V 250 mm dalekohledu je již kompaktní, bohatém otevřenou hvězdokupou, dobře viditelnou v okolním poli slabých hvězd. Za dobré noci rozeznáme 40 hvězd jasnosti převážně mezi 12-14m. Nejjasnější členové leží jižně od centra kopy, na jihu jsou hvězdy rovnoměrněji rozmístěny. Hvězdokupu na severním rozhraní protíná tmavý bezhvězdné zářez a řetězec slabých hvězd se točí ze severu kolem východního okraje k jižnímu rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/M/M027.md b/cs/dso/M/M027.md new file mode 100644 index 000000000..4a01ec16a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M027.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M027.jpg) +První objevená planetární mlhovina, při hledání komety ji v roce 1764 náhodou zahlédl Charles Messier. Celkovou jasností 7,4m se řadí na druhé místo mezi planetárními mlhovinami, hned za Helix. Na rozdíl od něj se však dá překvapivě snadno rozpoznat mezi okolními hvězdami, nemá totiž tak nízkou povrchovou jasnost. V triedru ji můžeme spatřit ve stejném zorném poli jako hvězdu γ Sagittae nebo 14 Vul (5,7m). Menšími dalekohledy zahlédneme bočním pohledem náznakově tvar dvou slepených disků, podle kterých nese název. Její vzdálenost zatím není přesně určena, ale odhaduje se na 1 100 světelných let. Centrální hvězda má jasnost pouze 13,4m. Podle současných tvrzení by to mohla být dokonce dvojhvězda (složka 17. mag), ale tu astronom amatér běžně nerozliší. Plyn této mlhoviny se stále rozpíná do svého okolí rychlostí asi 30 km za sekundu. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 150 mm je asi nejkrásnější planetárkou na obloze! Je viditelná jako velký, jasný disk zúžený dovnitř na její východní a západní straně. Jasnější části mlhoviny se zjevují jako klíny rozprostírající se severně a jižně z centra planetárky. Na západním rozhraní leží hvězda 9m. 250 mm dalekohled zprostředkuje nádherný objekt, i když disk vypadá spíše jako ohryzek jablka, než nějaká činka. Centrální hvězda viditelná uprostřed je obklopená z jedné strany nějakou nepatrně tmavší plochou. Slabší vnější části planetárky, snadno viditelné během dobré pozorovací noci rozšiřují mlhovinu na 7'x 6'V-J. Pol tucet hvězd je ponořených v mlhovině, nejnápadnější v centru severní oblasti. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M027_400u450.md b/cs/dso/M/M027_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d6e94efe3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M027_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +dalekohledu asi nenajdete hezčí planetárky. Objekt ve tvaru přesýpacích hodin je ve své jasnější části plný jasných a tmavých skvrn. Dva nejnápadnější pásy leží blízko JJZ rozhraní. Najjužšia část je ponořena v slabším, ale docela nápadném hale. O-III a UHC filtry přidají velmi dobrý kontrast a ukáží mnohem lépe i slabší části. 200x zvětšení odhalí kromě centrální hvězdy tucet dalších hvězd ponořených v disku. Lepší jsou viditelné bez filtrů. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M028.md b/cs/dso/M/M028.md new file mode 100644 index 000000000..da6cfb4a2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M028.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M028.jpg) +Tuto kulovou hvězdokupu zaznamenal Charles Messier 27. července 1764 jako "mlhovinu neobsahující žádnou hvězdu ... kruhovou, viditelnou s problémy 3,5" dalekohledem ". Ani dnes v ní malým dalekohledem Nerozlišíme jednotlivé hvězdy, potřebujeme větší než kdysi W. Herschel, který tuto guľovku jako první rozlišil. Není problém ji najít, nachází se v blízkosti další, ale velmi jasné kulové hvězdokupy M22. Oproti ní má však nižší jasnost - 6,8m, je menší a o něco hustší s mírným eliptickým tvarem. Od Země je vzdálena 19 000 světelných let, skutečný průměr dosahuje 75 ly. + +V dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm uvidíme mlhavé halo, které mimořádně bledne směrem ven, až na samotný okraj hala, ve kterém se dá rozlišit pár hvězd. M28 se dá celá velmi dobře rozlišit v 250 mm dalekohledu. + diff --git a/cs/dso/M/M028_400u450.md b/cs/dso/M/M028_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7a9b5e6ee --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M028_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: tato pěkná guľovka má uprostřed mohutné jádro uvnitř rozsáhlého hala hvězd, které vybíhají směrem ven v podobě hvězdných řetězců. Přestože okraj je nepravidelný, je bohatě zhuštěný a má několik bezhvězdné mezer. Dvě nápadné na hvězdy chudé oblouky se točí na sever ze severovýchodního a SSZ rozhraní hala. Halo i jádro jsou dobře rozlišitelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M029.md b/cs/dso/M/M029.md new file mode 100644 index 000000000..5497d8745 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M029.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M029.jpg) +Malá otevřená hvězdokupa jasnosti 6,6m, jen nedaleko od jasné hvězdy γ Cygni, v bohaté hvězdné oblasti Mléčné dráhy, objevena Charlesem Messierem 29.července 1764. Během dobrých pozorovacích podmínek působí v kvalitním triedru na zkušených pozorovatelů jako sevřená skupinka sedmi nebo osmi drobných hvězd , které jsou rozmístěny velmi podobně jako známé Plejády ze souhvězdí Býka. V této kope se ve skutečnosti nachází přes 50 hvězd, většina je však už mimo dosah malých dalekohledů. Pouze pro nás škoda, že je překrývána mezihvězdné prostředí, v této oblasti velmi intenzivní, předpokládá se, že jinak by byla o 3. magnitudy jasnější a mohla by konkurovat skutečným plejádu! Hvězdokupa leží ve vzdálenosti 6 000 světelných let. + +V 150 mm dalekohledu se tato pěkná, malá a kompaktní hvězdokupa ukáže jako skupina 8 jasných hvězd dominujících velkému množství slabých hvězd a připomínajících otevřenou hvězdokupu Plejády. V 250 mm dalekohledu v poměrně koncentrované kope velmi dobře rozeznáme asi 30 hvězd. Osm z nich 9-10m leží v centru a několik dalších hvězd podobné jasnosti je izolovaných na východě. Dva páry hvězd 9-10m leží 10'Z a 10'J od kopy. + + + diff --git a/cs/dso/M/M030.md b/cs/dso/M/M030.md new file mode 100644 index 000000000..1894cafe6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M030.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M030.jpg) +Kulová hvězdokupa (7,3m) v jihovýchodní části souhvězdí, až na rozhraní se souhvězdím Jižní ryby, v blízkosti hvězdy ζ Cap, objevená v srpnu roku 1764 Charlesem Messierem. Je viditelná již v triedru jako nezřetelná mlhavá skvrna. Její střed je hustě posetý hvězdami a směrem k okrajovým částem hvězdokupy se hustota snižuje. Vzdálená je 24 700 světelných let a její skutečný průměr se odhaduje na 70 ly. Mimochodem, u nás je to jeden z nejtěžších cílů známého Messierovho maratónu, protože na jaře vychází ráno na obloze jen těsně před východem Slunce. + +V 200 mm dalekohledu je jasná, s širokou centrální žárem nerozlišitelných hvězd. Okraj je nepravidelný a velmi uvolněný, okolní hvězdy jsou viditelné 2,5'z centra kopy. V 300 mm dalekohledu je to už oblak stelární bodů se zábleskem rozlišení. Jádro je široké, jasné a je obklopeno nepravidelnou vnější oblastí jagajúcich se hvězd seskupených v četných řetězcích, nejnápadnější se rozšiřují severně a severovýchodně z jádra kopy. Pokud přidáme dalších 100 mm, M30 se promění na jasný, dobře rozlišitelný disk stelární bodů. Je zřetelně prodloužená V-Z, okraj je vyzdoben množstvím hvězdných řetězců a počet hvězd viditelně vzrůstá směrem do centra. + + + diff --git a/cs/dso/M/M031.md b/cs/dso/M/M031.md new file mode 100644 index 000000000..0266489ba --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M031.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Veľká hmlovina v Androméde +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) +Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3,4m). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček. + +Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (sice nepřesných jak se později ukázalo). + +Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 300 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis. + +![<]($IMG_DIR/dso/M031_1.jpg) +Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II. + +Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi štvť stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem. + diff --git a/cs/dso/M/M031_100u150.md b/cs/dso/M/M031_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..bd6932eef --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M031_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +25x: Při malém zvětšení M31 zabírá dva stupně zorného pole, zatímco M32 a M110 poutají pozornost na opačných stranách. Při 40x zvětšení a použitím deep-sky filtru galaxie odhalí mnohé světlé nebo skvrnité plochy podél délky svých ramen. Při 100x zvětšení je velkým oválem šedého světla. Je velmi prodloužena a náhle jasnější k centru, s kruhovým jádrem průměru 8'. Spirální ramena se rozšiřují z jádra na severovýchod a jihozápad, jihozápadní rameno je jasnější. Tmavá linie odděluje jihozápadní rozšíření začínající v jádru a sahající do půl cesty odtud. Ramena v severovýchodní části nejsou tak nápadné, ale nachází se tam malé zjasnění ve vnějším rozhraní na východě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M031_200u250.md b/cs/dso/M/M031_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6c61d99f3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M031_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +50x: Tato jasná, mimořádně velká galaxie se rozšiřuje na 120'x 40'až mimo zorné pole. To obsahuje rovněž dvou jasných průvodců - M32 a M110. Dva tmavé pásy jsou zřejmé a celá část galaxie se objevuje skvrnitá. Při větším zvětšení, jasnější centrální jádro připomíná kulovou hvězdokupu. Při 125x zvětšení je snadno viditelná stelární asociace NGC 206 v jihovýchodním rameni. Je prodloužená 2: 1 a ke svému okraji postupně bledne. Při 140x je asociace pozorována jako mlhavá skvrnka zjasňujícím se do středu, se slabou hvězdou na její západním okraji. Není stelární a je odlišitelná od hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M031_300u350.md b/cs/dso/M/M031_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a92d82bd5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M031_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78). + +Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palme a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikální se s největší pravděpodobností jedná o část vnútornejšieho pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M032.md b/cs/dso/M/M032.md new file mode 100644 index 000000000..f9d15fb91 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M032.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M032.jpg) +Malá a hustá eliptická galaxie objevená Le Gentile v roce 1749, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě. Patří tedy rovněž do Místní skupiny galaxií a je jednou z našich nejbližších eliptických galaxií. Její průměr je pouhých 6 000 světelných let. Sestává ze starých slabých červených a žlutých hvězd, je prakticky bez plynu a prachu, což je typické pro eliptické systémy. Zajímavé je, že neobsahuje žádnou kulovou hvězdokupu. Je výrazně kulová a dosahuje jasnost 8,1m. Je vidět už v triedru 7 × 50 jako mlhavá hvězda, snadno viditelnou se stává již dalekohledem s průměrem objektivu přibližně 100 mm. Ve větších dalekohledech neukáže už příliš mnoho detailů. + diff --git a/cs/dso/M/M032_200u250.md b/cs/dso/M/M032_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5d9962336 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M032_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Tato eliptická galaxie je velkou kruhovou mlhovinou s postupným zjasněním směrem k centru, ve kterém se nachází jasné Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M032_300u350.md b/cs/dso/M/M032_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ce2c5b30c --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M032_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Pozorovaná na jihovýchodním rozhraní hala M31, je docela nápadnou, ale menší galaxií v porovnání s M31. M32 je jasnější, ale menší než M110, která se nachází na opačné straně M31. Je oválného tvaru 3'x 2'S-J, mířící na jádro M31. Její jasnost se zvyšuje postupně k stelární jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M032_400u450.md b/cs/dso/M/M032_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ae4573221 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M032_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: M32 se objevuje jasnější než je její přiřazena magnituda, s planoucím jádrem obklopeným 5'x 3'halom prodlouženým SSZ-JJV. Světlo M31 proniká ke jihovýchodnímu rohu zorného pole než blížící se východ Slunce. Galaxie je velmi odolná vůči velkým zvětšením, ale už neodhalí další detaily. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M033.md b/cs/dso/M/M033.md new file mode 100644 index 000000000..bd1331f54 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M033.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M033.jpg) +Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirálovou galaxií, dělí ji od nás 2 400 000 světelných let. Spolu s M31 a její průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s magellanovy oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodiernu, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1694, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse. + +Nachází se v západní části souhvězdí na spojnici hvězd α Triangulo a β Andromedae. Kvůli velké rozloze a nízké plošné jasnosti je M33 vyzývavým objektem pro malé dalekohledy. Pozorovatel očekávající, že uvidí něco mnohem menší a jasnější bývá obyčejně zklamaný mlžnou slabou žárem, která zabírá plochu větší než Měsíc v úplňku. Pozorovací podmínky jsou kritickým faktorem. Ačkoliv dosahuje jasnost 5,7m, někdy se může stát zcela neviditelnou, zatímco při pozorování v zenitu pod čistou, tmavou oblohou je snadno viditelnou v triedru nebo malých dalekohledech. 400 mm a větší dalekohledy odhalí i některé HII oblasti galaxie. Galaxia bývá také vidět i pouhým okem, na mnoha pozorovacích místech tedy nejvzdálenějším vesmírným objektem není Velká mlhovina v Andromedě, jak se to můžete na některých místech dočíst. Nejlepší je počkat na chvíli, kdy vystoupí co nejblíže k zenitu. Dobrou pomůckou je zaostřit oči na hvězdu Mirach a pak se rychle podívat bočním pohledem na místo, kde se nachází. V jednom okamžiku se z vesmírné temnoty vynoří malý mlhavý chomáček slabého kontrastu a za pár vteřin okamžitě zmizí. Aby mohl být bez problémů vidět opět, je celý tento proces potřebné zopakovat. + +Malé dalekohledy ukáží velmi slabý oválný mrak, prodloužený S-J, s mlhavým rozhraním. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm je M33 poměrně nápadný oblak, který se směrem ke svému středu postupně zjasňuje. Okraj je bledý a mlhavý. + diff --git a/cs/dso/M/M033_300u350.md b/cs/dso/M/M033_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..abcb5bead --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M033_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +50x: i přesto, že galaxie je docela slabá, 60'x 30' SSV-JJZ halo je zřetelně nestejně jasné a skvrnité směrem k centru. Přinejmenším šest hvězd 13m a slabších je viditelných oproti mlhavé halu. Boční pohled odhalí náznak spirální podoby a tmavé linie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M033_400u450.md b/cs/dso/M/M033_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5021dc79c --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M033_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +75x: z dobrého pozorovacího místa, M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie se Jaga skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35'halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale. + +Myzer: Jedno pamětní pozorování pochází ještě z roku 2005 v Tatrách, kde jsme galaxii pozorovali 350 mm Dobson u Velkého Bílém plese v nadmořské výšce 1 600 m: Na mě největší dojem udělala Galaxie v Trojúhelníku. Spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" s jasným jádrem je velmi dobře vidět už přímým pohledem. Nachází se ve slabém hale, které bočním pohledem na hranici viditelnosti odhalí i nějaké další struktury. Navíc celá galaxie je poseta množstvím mlhavých skvrn, to jsou H-II oblasti samotné galaxie. Všechny dobře zareagovali na UHC filtr a ta nejvýraznější z nich - NGC 604, začala skoro vypalovat oči (ale na rozdíl od h / x Persea to nyní vezměte s rezervou). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M034.md b/cs/dso/M/M034.md new file mode 100644 index 000000000..3db592be2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M034.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M034.jpg) +Pěkná otevřená hvězdokupa východně od Algol na rozhraní s Andromeda, uprostřed Mléčné dráhy. Byla objevena v srpnu roku 1764 Charlesem Messierem. M34 je za lepších podmínek pozorována i bez dalekohledu jako mlhavá skvrna o jasnosti 5,4m. V triedru se představí jako sevřená skupina desítky hvězd osmé velikosti a několika dalších slabších. Zajímavé je i jejich rozložení. Zdá se, jakoby měla zřetelně odděleny dvě části - malou vnitřní kompaktní přibližně kruhovou oblast tvořenou převážně z jasných hvězd a vnější řidší prstenec, který je již dost nepravidelný, ale zřetelně oddělený od jádra. Patří do skupiny hvězdokup označovaných jako Místní asociace, protože její pohyb souvisí s pohybem dalších hvězdokup: Plejád, Melotte 20, NGC 2516 a IC 2602. Od Země ji dělí 1 500 světelných let. + +V malém dalekohledu zprostředkuje atraktivní zážitek. Při malém zvětšení uvidíme 20 jasných hvězd (nejjasnější dosahují sedmou magnitudu), které obklopuje asi 40 slabších okolních členy. V 200 mm dalekohledu je jasnou, velkou, volnou a nepravidelnou spoustou 60 hvězd 8-12m tvořících malé skupinky a krátké řetězce. Ve větším dalekohledu rozlišíme všech jejích 80 hvězd - sedm z nich dosahuje 8. magnitudu, dva tucty, které se nacházejí v nápadné koncentraci mají jasnost 9-10m. Nejjasnější hvězda jasnosti 7,3m se nachází na JJV rozhraní. Slabší členové kopy jsou roztroušeni a tvoří svazky a řetězce. M34 obsahuje i značný počet širokých dvojhvězd. + + + diff --git a/cs/dso/M/M035.md b/cs/dso/M/M035.md new file mode 100644 index 000000000..10099d4fd --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M035.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M035.jpg) +Charles Messier našel tuto bohatou otevřenou hvězdokupu v roce 1764, ale už před tím, v roce 1745 se o objektu v této části oblohy zmiňuje v listu švýcarský astronom de Cheseaux. Tato velkolepá otevřená hvězdokupa se nachází 2,5 stupně severozápadně od hvězdy η Geminorum a 7 stupňů východně od Krabí mlhoviny. Jako mlhavá skvrna (5,1m) je viditelná i pouhým okem. V triedru se jeví jako kruhová, hustá skupina středně jasných a slabších hvězd. Ve skutečnosti jich obsahuje 2 500, z nichž nejjasnější dosahují 8,0 mag. Je od nás vzdálena přibližně 2 000 světelných let. + +V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M035_200u250.md b/cs/dso/M/M035_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..bf63fcedb --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M035_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu rozlišíme 75 hvězd, z nichž více než 20 dosahuje jasnost 7,5-10m. Vnější rozhraní je velmi nepravidelné, okraj kopy se nepatrně ztrácí v okolním hvězdném poli. Spolu s okolními hvězdami rozkládajícími se do jeden a půl stupně od centra kupy se počet členů zvyšuje na 150. Relativně na hvězdy chudá V-Z linie rozděluje kopu na dvě části. Severní obsahuje nápadný hvězdný řetězec na SZ straně. Jižní část je rozšířenější a její středem podél na hvězdy chudé linie se vine další hvězdný řetězec. + +V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M035_300u350.md b/cs/dso/M/M035_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d7eeb4df5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M035_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu můžeme napočítat na ploše 1,5 stupně přinejmenším 150 hvězd. Přestože M35 nemá nějakou centrální kondenzaci, zda dobře rozeznatelné okraje, mnoho jejích hvězd je umístěno v atraktivních sbírkách a řetězcích. Nejnápadnější řetězec, v severní části kopy, se točí SV-JZ a končí u nádherné žluto-modré dvojhvězdě Struve 134. Další řetězec se šíří východně k hvězdě 5 Geminorum (5,8m). Třetí pokračuje podél V-Z linie chudé na hvězdy, která dělí kopu na dvě části. Hvězdami Zářící skvrna NGC 2158 poskytuje pěkný kontrast k M35. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M036.md b/cs/dso/M/M036.md new file mode 100644 index 000000000..a0a12e680 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M036.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M036.jpg) +Otevřená hvězdokupa v nevýrazné oblasti Mléčné dráhy, pět obloukových stupňů severozápadně od θ Aur. Podobně jako o nedalekých M37 a M38 se zmiňuje ještě někdy před rokem 1694 G. B. Hodierna, ale M36 objevil nezávisle i Le Gentil v roce 1749. Leží ve vzdálenosti 4 100 světelných let, tedy 10x dále jako Plejády. M36 je poměrně mladou hvězdokupou, její jasnější členové jsou horké modré hvězdy, naopak chybí červení obři. Skutečný rozměr kopy se odhaduje na 14 světelných let. + +Svou 6. magnitudě je to nejjasnější otevřená hvězdokupa souhvězdí, ale nemá příliš vysokou plošnou jasnost. Jako celek ji však snadno uvidíme už v triedru jako jasnou velkou, kruhovou skvrnu. Tvoří ji kolem 60 hvězd mezi 8. a 14. hvězdnou velikostí, z nichž tři tucty rozlišíme 100 mm dalekohledem. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm může 40 viditelných členů (10: 9-10m, 20: 11-12m, 10: 13-14m) uspořádaných v nepravidelných hvězdných řetězcích připomínat tvarem "kraba". Přidáním dalších 100 mm rozlišíme v jasné, velké nepravidelně rozptýlené kope všech členů. Řetězec jasnějších hvězd křižuje kopu ze severovýchodu na jihozápad, další méně nápadný z opačných stran, čímž tvoří křivé písmeno "X". Všude kolem jsou roztroušeny další slabší hvězdy. Oproti M38 se jeví menší a ne tak bohatá. Mezi nejjasnější hvězdy M36 patří dvojhvězda Struve 737, jejíž složky mají jasnost 8,9m a 9,2m a leží ve vzájemném odstupu 10,7 obloukové sekundy. + + + diff --git a/cs/dso/M/M037.md b/cs/dso/M/M037.md new file mode 100644 index 000000000..d1eefb2a2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M037.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M037.jpg) +Nejkrásnější otevřená hvězdokupa v souhvězdí, její 150 dobře viditelných členů mezi 9-12,5m se tísni na ploše jednoho stupně. Patří k nejjasnějším otevřená hvězdokupa severní oblohy, dosahuje 5,6 mag. Objevil ji sám Charles Messier v roce 1764. Je starší a více vyvinuta jako M36, a na rozdíl od ní obsahuje přinejmenším tucet červených obrů. Dohromady počítá přibližně 500 hvězd rozptýlených ve skutečném průměru přes 25 světelných let. Nachází se ve vzdálenosti přibližně 4 600 světelných let. + +V triedru je vidět jako jasná mlhavá skvrna s črtajúcimi se hvězdami, které dobře rozliší už malý dalekohled. V dalekohledu s průměrem objektivu 150 mm je nádhernou spoustou, podobnou ve vzhledu jako M11 ze Štítu. Je jasná, velká a velmi bohatá s přinejmenším 75 viditelnými hvězdami. Stelární hustota je značně větší ve vnitřních regionech. Jasné hvězdy jsou nápadné hlavně v jižní části kopy. Na rozdíl od M36 a M38 je značně bohatá a zhustenejšia. V 250 mm dalekohledu rozlišíme stovku hvězd mezi 9-13m. V kope vyniká hlavně nápadný řetězec hvězd 9-10m seřazených S-J. Okolní pole je bohaté a obsahuje nápadnou červenooranžovou hvězdu jižně od kopy. Větší dalekohled přidá dalších 50 hvězd, přičemž s okolím můžeme napočítat až 200 hvězd. Většina těch jasnějších je uvnitř trojúhelníkové plochy. Jeden vrchol trojuholíka ukazuje na západ, další dva na jihozápad a severozápad. Několik tmavých mezer zařezává do rozhraní trojúhelníku a jedna úzká tmavá linie se klikatí mezi hvězdami. + + + diff --git a/cs/dso/M/M038.md b/cs/dso/M/M038.md new file mode 100644 index 000000000..565c164af --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M038.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M038.jpg) +Otevřená hvězdokupa (6,4m) v Mléčné dráze v okolí několika poměrně jasných hvězd, 2 a půl stupně severovýchodně od M36, objevená v roce 1749 Le Gentile. Je to velká, nepravidelná a roztroušená skupina tvořena stovkou hvězd mezi 9-12m. Nejjasnější hvězda kopy je žlutý obr s vizuální magnitudu 7,9 a svítivostí kolem 900 Sluncí. Kdybychom mohli pozorovat naše Slunce ze vzdálenosti M38 - 4 200 ly, jevilo by se jako objekt 15. magnitudy. Skutečný průměr hvězdokupy je podobný jako u M37 - 25 světelných let. + +Hvězdokupu dobře uvidíme už triedru, zda tím nejmenším dalekohledem, ale až od 100 mm průměru je to úžasný objekt: v zorném poli je M38 velmi velkou, bohatou a nepravidelnou skupinou, v níž rozlišíme dvacet hvězd 9m a 50 jasnosti mezi 10-12m. Tvoří ji mnoho dvojhvězd a hvězdných řetězců popredkávaných tmavými liniemi. Od dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm rozlišíme všech jejích sto členů, kteří tvoří seskupení řeckého písmene "π". Hvězdokupa dobře vyčnívá z rovnoměrně rozmístěného okolního hvězdného pole a vizuálně je to druhý nejkrásnější objekt v Vozce. Ve větším průměru vzhled už příliš nemění. Okolní hvězdy zvyšují počet viditelných stálic na více než 150, je tam mnoho tmavých mezer a hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější leží na severu. Jižnější část kopy je o něco bohatší a nachází se tam nápadná hvězdná prázdnota. Četnost dvojhvězd a dalších hvězdných seskupení je impozantní. + + + diff --git a/cs/dso/M/M039.md b/cs/dso/M/M039.md new file mode 100644 index 000000000..e6c0f9e98 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M039.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M039.jpg) +Otevřená hvězdokupa devět stupňů východně od Deneb, objevena již Aristotelem kolem roku 325 před nl, ale zmiňuje se o ní i Le Gentil v roce 1750. Charles Messier ji přidal do svého katalogu v roce 1764. I když dosahuje celkovou jasnost 4,6m, do očí rozhodně nebije. Díky své rozsáhlosti se jeví jako velmi uvolněná, je chudá a řídká a nepatrně přechází do jinak bohatého hvězdného okolí. V triedru ji však vidět bez nejmenších problémů a dá se snadno rozlišit její 30 hvězd mezi 6. a 9. magnitudě. + +V dalekohledu není příliš zajímavá. Obsahuje asi 30 hvězd mezi 6. a 9. magnitudě. Kopa je vzdálená 830 ly, s absolutní magnitudě pouze -2,5 a skutečným průměrem okolo 7,5 ly. V 200-vce při menším zvětšení zaplní celé zorné pole. 20 jasných hvězd formuje 30'trojuholník, hvězda 9m je na severním rohu, a dvě hvězdy 7m na jihovýchodním a jihozápadním konci. Přestože je uvolněná, jasné hvězdy dominují pozadí slabých hvězd Mléčné dráhy. Severně od centra trojúhelníku se nachází nápadná dvojhvězda. + + + diff --git a/cs/dso/M/M040.md b/cs/dso/M/M040.md new file mode 100644 index 000000000..c121eea81 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M040.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Winnecke 4 +rating: 8 +--- +Tentokrát nejde o galaxii, mlhovinu ani o hvězdokupu, ale o slabou dvojhvězdu. Pozoroval ji v 17. století známý tvůrce souhvězdí Jan Hevelius, který se však chybně domníval, že kolem hvězd se nachází mlhovinový oblak. Jak nezřetelné dvojhvězdu ji indentifikovat Charles Messier, a přesto, že v její blízkosti žádnou mlhovinu neviděl, zařadil tuto dvojhvězdu navždy do svého katalogu. Vzdálenost tohoto systému není přesně určena, odhaduje se na 500 světelných let. Podle nejnovějších výzkumů se předpokládá, že se jedná pouze o optickou dvojhvězdu. + +Je pozorována hned severovýchodně od hvězdy 70 UMA, jedná se o 50 "široký pár hvězd jasnosti 9m, resp. 9,3m. Západně od M40 leží galaxie NGC 4290, viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm jako slabý ovál se slabým stelární jádrem. Západně od NGC 4290 je další galaxie - NGC 4284 - velmi slabý kruhový obláček. + + + diff --git a/cs/dso/M/M041.md b/cs/dso/M/M041.md new file mode 100644 index 000000000..f430fe51e --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M041.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M041.jpg) +Nejkrásnější otevřená hvězdokupa souhvězdí, čtyři stupně jižně od Síria. Je velká a jasná (4,5m), takže během tmavé noci je viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna. Triedr ji částečně rozliší na 20 hvězd, v malém dalekohledu a menším zvětšení je již velkolepým objektem. Obsahuje přibližně 100 hvězd do 13. hvězdné velikosti. Nejjasnější hvězda kopy pozorovaná blízko centra je oranžovým nadobro spektrální třídy K přibližně 700-krát svítivější než Slunce. V jihozápadní části hvězdokupy se ukazuje hvězda šesté magnitudy 12 Canis Maioris, mezi její členy ale nepatří. M41 leží ve vzdálenosti 2350 světelných let. Byla objevena již řeckým pozorovatelem Aristotelem, který popisuje mlhavou skvrnu v této části oblohy. + +Majitel dalekohledu s průměrem objektivu nad 10 cm uvidí velkou, jasnou otevřenou hvězdokupu s 50 hvězdami, z nichž mnohé se nacházejí v rozptýlených skupinách. Střed je vyznačen oranžovou hvězdou sedmé magnitudy se sekundární složkou 7,5m. Řada hvězd 9. magnitudy se točí severně od tohoto páru. Pěkná trojhvězdí leží v jižní části. Tvoří ji složky jasnosti 7,5m, 9m a 10m. Tato část kopy obsahuje slabší hvězdy od 9m do 11m, zatímco severní část má relativně jasnější hvězdy. V 200 mm dalekohledu je skutečně nádhernou hvězdokupou! Je velmi velká, jasná a drsná, napočítáme 100 hvězd jasnosti 7-12m, mnohé z nich v stočených řetězcích. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je jasnou, velmi velkou, volnou, nepravidelnou, kruhovou spoustou stovky hvězd do 12. magnitudy. Malý shluk hvězd v centru je obklopen mnoha skupinkami a hvězdnými řetězci. Jižní strana obsahuje jasné hvězdy v okolí, včetně 12 Canis Majoris. + + + diff --git a/cs/dso/M/M042.md b/cs/dso/M/M042.md new file mode 100644 index 000000000..84b0871f3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M042.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Veľká hmlovina v Orióne +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M042.jpg) +Tato nádherná mlhovina je pravděpodobně nejoblíbenějším cílem pozorovatelů vzdáleného vesmíru, ať už začátečníky nebo pokročilé astronomů-amatérů. Ve svém dalekohledu si ji sice nevšiml Galileo, ale v té době, někdy mezi lety 1610 až 1611 padla do pozornosti Nicholasi Peirescovi, jehož pozorovací záznam později následovaly pozorování Cysatusa z roku 1618. První podrobněji nákresy, které obsahovaly i oblast trapéz, vyhotovil v roce 1656 Christian Huygens. Charles Messier přiřadil mlhovině ve svém "kometárním katalogu" 4. března 1769 číslo 42. Oblast později pozoroval William i John Herschel. První úspěšná fotografie mlhoviny se podařila v roce 1880 Henrymu Draper, použitím 11-palcového refraktor. + +Velká mlhovina v Orionu je pouze nejjasnější a přední částí rozsáhlého komplexu plynové prachové hmoty a neutrálního vodíku se stopami mnoha dalších molekul, který pokrývá většinu této oblasti. Celý tento útvar temných a jasných mlhovin, hvězd a neviditelných objektů začíná někde u Rize ve vzdálenosti asi 900 světelných let od Slunce a koncí až při samotné M42, vzdálené zhruba 1 600 světelných let. Nacházejí se v ní horké O hvězdy, proměnné hvězdy typu T Tauri, mnohé infračervené objekty jako chladný Becklinov-Neugebauer objekt (vznikající protohvězda) či Kleinmanova-Joachimu Löwovi mlhovina (kolabující mrak) a rodící se hvězdy. Do komplexem patří v podstatě všechno, co v této oblasti můžeme dalekohledem vidět: NGC 1973, 1975, 1977, 1980, 1982, M43, M78, IC 434, B33 apod. + +Mlhovina pochopitelně nevydává vlastní světlo, ale ji osvětlují horké hvězdy trapézu. Hlavně ta nejjasnější složka je tak horká, že jí ultrafialové fotony ohřívají okolní vodík na teplotu několik tisíc stupňů, který pak sám svítí. A proč je na fotografiích červená? Vodík totiž svítí především v spektrální čáře H-alfa, která se nachází v červené oblasti spektra, na vlnové délce 656,3 nanometru. Podobně je tomu tak například v rozety, Laguně či Orlej mlhovině. Za samotnou M42 se nachází rozsáhlý temný molekulový oblak, ve kterém stále vznikají nové hvězdy. Ty nejmladší mají pouze 100 000 let, zrod dalších probíhá i v současnosti. Vždyť ne nadarmo se mlhovina označuje za kolébku hvězd. + +Velká mlhovina v Orionu zabírá na obloze asi jeden stupeň a je nejkrásnějším příkladem emisní mlhoviny viditelné v Evropě. V triedru 10 × 50 je její nejjasnější částí úsek, do kterého se ze severu zařezává nápadný tmavý záliv nazývaný Sinus Magnus, ale viditelné jsou i slabší okrajové partie. V mlhovině je zřetelné množství dalších detailů, včetně úzkého výběžku z východní strany, směrem k jižně položené ι Orionis. Celkový tvar mlhoviny může připomínat letícího netopýra. V malém dalekohledu jsou jeho hlava a zobák oddělené od zbytku těla tmavou linií, oko netopýra vyznačuje hvězda 10. magnitudy. Trapéz je pozorován v centrální části a θ2 Orionis je umístěna blízko hlavního, jihovýchodního křídla. + diff --git a/cs/dso/M/M042_200u250.md b/cs/dso/M/M042_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2eb2b285d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M042_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: Během dobré noci, dva oblouky mlhoviny podobné křídlům se točí ze severního rozhraní celou cestu na jih, kde splývají v difúzní hromadě vírů míchaných s tmavými pruhy. Celý komplex pokrývá jeden stupeň. Zářící hvězdy trapézy a jasný oblak mlhoviny, ve kterém jsou umístěny je z většiny obklopen tmavými trhlinami prázdnoty. M43 je jasný oblouk mlhoviny, oddělený na severu od hlavní části M42 tmavým pásem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M042_300u350.md b/cs/dso/M/M042_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..bb6a47904 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M042_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Tento nádherný objekt je působivý při každém zvětšení! Nejjasnější část je ozdobena čtyřmi jasnými a dvěma slabšími hvězdami trapézu. Jeho severní hranice je označena velkou tmavou trhlinou - rozsáhlým zálivem temnoty - populární nazvaným "rybí ústa" nebo Sinus Magnus, který se připojuje do dalšího tmavého pásu hmoty oddělujícího M42 od M43. Dva široké jasné mlhovinový oblouky se točí ze zálivu směrem na jih. Západní z nich má purpurový nebo růžový odstín. Část mlhoviny jižně od trapézu je extrémně jasná a značně skvrnitá. Přes filtry UHC nebo O-III se východní a západní části M42 rozšíří a odhalí delikátní, mlhavé krajkový pásky míchané s tmavými místy. Jižní část M42, mezi dvěma oblouky, postupně bledne jižním směrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M043.md b/cs/dso/M/M043.md new file mode 100644 index 000000000..3ea463b56 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M043.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M043.jpg) +Jasná emisní mlhovina severovýchodně od M42, obklopující proměnnou hvězdu NU Orionis (7,5m). Je součástí Velké mlhoviny v Orionu, ale má vlastní katalogové číslo. Leží v přibližně stejné vzdálenosti jako M42, tedy 1600 světelných let, ale je slabší v důsledku rozsáhlých prachových mlhovin ležících před ní. V 200 mm dalekohledu její jasnější část je "konkávní" vydutá na východ, kterou na juhorovýchode ohraničuje tmavý pás. Slabé oblouky mlhoviny se šíří směrem na severozápad, východ a jih, kde je tmavá linie odděluje od M42. + diff --git a/cs/dso/M/M043_300u350.md b/cs/dso/M/M043_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6d09e3331 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M043_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Větší zvětšení je nutné k tomu, abychom viděli všechny detaily M43. Mlhovina je na jihu ohraničena tmavou linií, která ji odděluje od M42. Její jasnější částí je 15'dlhý srp vydutý na východ, kolem hvězdy NU Orionis. Obklopuje ji bohatá sprška hvězd 9,5-11m, zvlášť severně a severozápadně. Tmavý SV-JZ záliv ji skoro rozpůlit. Slabé mlhoviny mohou být vysledovatelná ještě západně a východně. Při 150x zvětšení je hlavní část komplexem struktury tmavých oblastí a skvrnitých pásů na severovýchod od středové hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M044.md b/cs/dso/M/M044.md new file mode 100644 index 000000000..6cd41a257 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M044.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M044.jpg) +Známá otevřená hvězdokupa ve střední části souhvězdí, na přímce, kterou vytvářejí hvězdy Pollux z Blíženců a Regulus se souhvězdí Lva. Starověcí astronomové ji ztotožňovali se senem v jesličkách. Jasné hvězdy po okrajích δ a γ Cancri byly nazvány "oslíci". Jižní oslík - hvězda Asellus Australis leží na ekliptice, takže ji Slunce vždy jednou ročně zakryje. Hvězdy v M44 jsou velmi staré, mohou mít přes 350 milionů let. Hvězdokupa patří do našeho vesmírného okolí, je vzdálena pouze 525 světelných let, proto je její průměr na obloze úctyhodný, 1,5 stupně. Jsou velmi staré, předpokládá se, že vznikly spolu s Hyády, s nimiž mají společný věk, rychlost a pohyb. Jako jakýsi hvězdný proud spolu směřují k bodu na rozhraní Orion a Jednorožce. + +Jesličky obsahují asi 80 hvězd do 10. hvězdné velikosti a až 350 hvězd do 17. magnitudy. Nejjasnější je η Cnc, pak následuje 11 hvězd do 7. magnitudy. Při příznivých pozorovacích podmínkách hvězdokupu uvidíme pouhým okem iz větších měst jako mlhavou skvrnu. Několik hvězd (asi 20) nám zobrazí již obyčejný malý hledáček. Protože zabírají na obloze plochu jeden a půl stupně, vhodným přístrojem na jejich pozorování je triedr, ve kterém rozlišíme i jednotlivé hvězdy. + +V dalekohledu s průměrem objektivu 10 - 15 cm je M44 jasnou a velkou spoustou, můžeme rozeznat 60 hvězd mezi 6. a 12. mag. V 200 mm dalekohledu jsou velmi jasné, neobyčejně velké, hvězdy vytvářejí řetězce a blízko centra se nachází pěkná trojhvězdí. V 300 mm dalekohledu se naskytne velkolepý pohled. Hvězdokupa je mimořádně jasná, velká a uvolněná. Rozlišíme asi 100 hvězd do 12. magnitudy, které jsou uspořádány dvojmo, trojmo nebo v malých skupinách a mají zřetelnou žlutou nebo modrobílou barvu. + + + diff --git a/cs/dso/M/M045.md b/cs/dso/M/M045.md new file mode 100644 index 000000000..9438f2702 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M045.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Melotte 22 - Plejády +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M045.jpg) +Otevřená hvězdokupa známá také pod názvem "Kuřátka" či "Sedm nebeských sester". Možná nejkrásnější otevřená hviezdoka na celé obloze - je jedno zda se na ni díváme pouhým okem, triedru či dalekohledem. I během průměrných pozorovacích podmínek ve městech při úplňku Měsíce bychom měli v Plejádách na první pohled pouhým okem rozlišit šest hvězd. Nejjasnější z nich je modrobílý obr Alcyone (η Tau - 2,87m), potom následuje Atlas (27 Tau - 3,63m), Electra (17 Tau - 3,7m), Maia (20 Tau - 3,87m), Merope ( 23 Tau - 4,18m) a taygeta (19 Tau - 4,3 m). Pokud se naskytne tmavá průzračná noc, měli bychom bez problémů spatřit ještě Pleione (28 Tau - 5,9m), Celaeno (16 Tau - 5,46m) a Sterope I (21 Tau - 5,76m). V závislosti na bystrého zraku a atmosférických podmínek v dosahu ještě dalších sedm hvězd, přičemž z odlehlých končin bychom je mohli napočítat až kolem 20. Devět nejjasnějších hvězd je soustředěno na ploše jednoho stupně, ale další hvězdy skupiny můžeme najít ještě o stupeň dál. Vhodné je pozorovat triedru případně dalekohledem, přičemž je třeba použít okulár s velmi malým zvětšením a širokým zorným polem, abychom zahlédli celou skupinu. Odhaduje se, že celkově hvězdokupa obsahuje 400-500 hvězd, přičemž 200 z nich můžeme dokážeme rozpoznat středním amatérským dalekohledem. + +Plejády, se středem vzdáleným asi 410 světelných let, jsou čtvrtou nejbližší otevřenou hvězdokupou k naší sluneční soustavě. Její nejjasnější hvězdy jsou všechno mladí, horký, modrobílý obři absolutní magnitudy od -1,5 po -2,5 (červení obři zcela chybí, ale naopak byli objeveni hnědí trpaslíci s malou hmotností). Tak například nejjasnější hvězda Alcyone zdánlivé jasnosti 2,87m má absolutní magnitudu -2,7. Prach, který tak esteticky odráží modré světlo těchto hvězd ve skutečnosti s hvězdokupou vůbec nesouvisí. Plejády jsou staré 70 milionů let a vykazují dlouhý pohyb směřující ven z medvihviezdneho plynu a prachu, ze kterého byly zrozené. V současnosti zběžně procházejí okrajem tmavě prachového komplexu v Býku. Není náhoda, že na barevných fotografiích reflexní mlhoviny vypadají modré jako samotné hvězdy. Modré světlo je rozptylované lepší než červené, proto je záře hvězd Plejád na prachu reflexní mlhoviny dobře vidět. + +![<]($IMG_DIR/dso/M045_1.jpg) +Nejjasnější členové kopy ve tvaru jakési "naběračky" dominují pozadí slabších hvězd už v triedru nebo malém dalekohledu. Kopa obsahuje řadu atraktivních dvojhvězd. Zvláštní řetězec hvězd 7-8m začíná u dvojhvězdě Struve 450 a pokračuje hned jižně k hvězdě Alcyone a východně k hvězdě Merope, pak směřuje nejprve jižně a potom jihovýchodně. Alcyone má ve svém bezprostředním sousedství tři slabší hvězdy, čímž vytváří pěknou Čtyřhvězda. Atlas vytváří s Pleione širokou dvojhvězdu. Další známou je Asterope - nebo Sterope I a Sterope II, kterou volné oko sice nerozliší, ale už triedr ji zobrazí jako široký pár. Reflexní mlhoviny zahalující hvězdy "naběračky" jsou nejjasnější a nejsnáze pozorovatelné kolem hvězdy Merope, kde mají i označení **NGC 1435 (Tempel nebula)**. Kolem této hvězdy se během vynikajících pozorovacích podmínek mohou blýsknout už v triedru 10 × 50. Mlhovina vypadá jako světlá šmouha, která se táhne vzdáleností asi deseti úhlových minut a mírně vystupuje nad jas okolní oblohy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm při malém zvětšení můžeme odhalit slabý závoj mlhoviny kolem dalších dvou z jasnějších hvězd. Přestože se jedná o reflexní mlhoviny, vypadá to tak, že pomůže i filtr O-III, i když pravda, že zastíní její slabší vnější části. + +Myzer: Malou inspiraci možná najdete v následujících řádcích, z jednoho pozorování koncem léta během velmi kvalitních podmínek: Hodinu před koncem astronomické noci jsem se rozhodl zjistit, kolik hvězd asi uvidím pouhým okem v Plejádách, které se již nacházely dost vysoko nad obzorem (50 stupňů ). Není to sice mým zvykem, ale tentokrát jsem udělal výjimku a začal všechno zakreslit. Na papír jsem přenesl šest hlavních nejjasnějších hvězd nápadné hvězdokupy (Alcyone, Merope, Atlas, Maia, Electra, taygeta) a začal se konečně soustředěně dívat. Dalších pět hvězd (Pleione, CELEANO, Asterope, 18 Tau, HD 23753) bylo celkem lehkých, protože nejslabší z nich má 5,76 magnitudy. Ostatní hvězdy přibývaly už jen postupně, protože nebyly vidět stabilně a pouze občas preblikávali. Proto jsem jim věnoval hodně času, s cílem zakreslit je na správném místě a vyhnout se chybám. Výsledek byl více než nečekaný - napočítal jsem až sedmnáct hvězd! Zkouška správnosti však následovala až o den později, když jsem si náčrt porovnával s programem Sky Charts. Vše bylo zpečetěno, poloha hvězd jednoznačně seděla se skutečností. Nejslabší zachycena hvězda (SAO 76264) má vizuální jasnost 6,96 magnitudy. Shodou okolností je to i hvězda s nízkým barevným indexem spektrálního typu A, tedy velmi vhodná pro určování MHV. + + + diff --git a/cs/dso/M/M046.md b/cs/dso/M/M046.md new file mode 100644 index 000000000..80e9ba7f7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M046.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M046.jpg) +Tuto jasnou a bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v severní části souhvězdí, jeden a půl stupně východně od další otevřené hvězdokupy M47 Charles Messier v roce 1771. Stejně jako M47 i tato hvězdokupa je jasná a rozlehlá, ale přece jsou trochu rozdílné: M47 vyniká díky půl tuctu jasných modrobílých hvězd, M46 kvůli velké hromadě nestejně jasných slabých hvězd. Už v triedru 10 × 50 můžeme tento pozoruhodný rozdíl snadno zjistit. Navíc ve větším dalekohledu v M46 rozeznáme přes 100 hvězd mezi 9-13m a v severovýchodní části malý disk planetárky NGC 2438, která se na hvězdokupu pouze náhodně promítá, ale k bohatému hvězdnému pozadí vykazuje pěkný kontrast. Leží totiž ve vzdálenosti 3 300 světelných let, tedy výrazně blíže než 5 400 světelných let vzdálená hvězdokupa M46. V důsledku toho musí mít M46 skutečný průměr 40 ly a svítivost okolo 9 000 Sluncí. Odhaduje se, že je 300 milionů let stará, 10krát tak jako sousední M47. Celkový počet všech jejích skutečných členů je asi 500. + +Průměr hvězdokupy je asi půl obloukového stupně a v důsledku jejího jasnosti 6,1 metru by mohla být na tmavé obloze vidět pouhým okem jako mlhavá skvrnka vedle výraznější M47. V dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm se ukáže jako velmi bohatá skupina nerovnoměrně rozmístěných a skoro stejně jasných 75 hvězd. Planetárka NGC 2438 je při malém zvětšení pouze mlžnou hvězdou 11m, od zvětšení 80x ukáže disk vypadající jako maličký kruhový obláček. Jeho průměr je totiž pouze jedna oblouková minuta. V dalekohledu s průměrem objektivu alespoň 200 mm můžeme pozorovat 80 hvězd jasných v rozmezí 11-14m. Hvězdy jsou rozmístěny rovnoměrně a 3 až 4krát hustší než okolní pole Mléčné dráhy. Trochu bohatší se ukazuje severní část, v jižní se hned pod centrem nachází skoro behzviezdna díra. Planetárka NGC 2438 leží právě tam, kde hustší severní část kopy začíná řídnout. Při 200x zvětšení můžeme na okraji jejího disku pozorovat hvězdu 13m. + +Dalekohledy s průměrem objektivu kolem 350 mm ukáží poměrně jasnou a velmi bohatou skupinu téměř stejně rozmístěných 100 hvězd 11m a slabších. Nejjasnější 8,7m hvězda kopy se nachází v západní části. Severní oblast je mnohem bohatší a více zhuštěná, má i větší expanzi okolních hvězd na východě a západě. Jižní část je nepravidelným kruhem kolem bezhvězdné díry. Planetárka má jasný disk s náznakem prstence, který vykazuje pěkný kontrast k bohatému hvězdnému okolí. Vnější část disku evidentně bledne k jeho severozápadního rozhraní. Na jihozápadě planetárky můžeme zase pozorovat hvězdu 13m s velmi slabým průvodcem. Skutečná centrální hvězda planetárky, která má pouze 17,7m, zřejmě není v amatérských dalekohledech pozorovatelná. + + + diff --git a/cs/dso/M/M047.md b/cs/dso/M/M047.md new file mode 100644 index 000000000..a70a918b6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M047.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M047.jpg) +Mimořádně velká a velmi jasná otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna 4,4m v Mléčné dráze, která se již v triedru rozpadne na řídkou skupinku jasnějších hvězd. Její nejjasnějším členem je modrobílá hvězda 5,7m. I další její jasnější hvězdy 6,2m, 6,5m, 7m jsou modrobílé a svou barvou kontrastují s nádhernou oranžovou proměnnou hvězdou KQ PUPPY, ležící hned na západ od M47. Objevil ji velmi dávno, ještě v roce 1654 Hodierna, Charles Messier ji katalogizovat až v roce 1771, ale pravděpodobně uvedl její vadnou pozici. V roce 1934 ji proto opětovně ztotožnil O. Thomas. M47 je vzdálena 1 700 světelných let a je zhruba 30 milionů let stará. V menším dalekohledu do 150 mm uvidíme asi 50 hvězd velkého rozpětí magnitud zabírajících plochu půl stupně. Nejlepší je vidět použitím malého zvětšení. + diff --git a/cs/dso/M/M047_200u250.md b/cs/dso/M/M047_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1662ed81f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M047_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +60x: Tato jasná a velká spousta je velmi nepravidelná. Obsahuje asi 75 stálic tvořících svazky a řetězce odděleny od sebe několika relativně bezhvězdné mezerami. Nejjasnější hvězda kopy je pozorována blízko západního rozhraní a je pěknou dvojhvězdou, označovanou jako Struve 1120. Sestává ze dvou složek jasných 5,7m a 9,6m vzdálených od sebe 19,6 ". Další velmi pěkná dvojhvězda Struve 1121 je pozorována v centru. Tvoří ji složky jasné 7m a 7,5m v odstupu 7,4 ". \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M047_300u350.md b/cs/dso/M/M047_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1b1004332 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M047_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: M47 je jasná, velmi velká, poměrně bohatá, ale nepravidelně uspořádaná skupina umístěna v shluku šesti jasných hvězd. Jasnější hvězdy jsou zarovnány ve směru V-Z, nejjasnější z nich (5,7m) se nachází na západním konci. Východní konec ukončuje hvězda jasná 6,2m. Fantazií můžeme oddělit několik hvězdných řetězců, včetně jednoho volnějšího, který směřuje na sever k otvorejenj hvězdokupě NGC 2423. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M048.md b/cs/dso/M/M048.md new file mode 100644 index 000000000..525463ee1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M048.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M048.jpg) +V minulosti se tento objekt považoval za ztracený, protože pravděpodobně sám Charles Messier zaznamenal špatnou polohu pozorovaného objektu, který v roce 1771 i sám popsal. Podle tohoto popisu T. F. Morris v roce 1954 ztotožnil M48 s rozsáhlou otevřenou hvězdokupou NGC 2548 přesto, že se nachází čtyři stupně jižně od uvedené pozice. Rozprostírá se v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní s jednorožce. Při dobrých pozorovacích podmínkách je viditelná i pouhým okem, jako skvrnka jasnosti 5,8m. Pěkný pohled se naskytne zejména ve větších triedru. Hvězdokupa je vzdálena přibližně 1 600 světelných let a na obloze svítí již přibližně 200 milionů let. + +V malých dalekohledech s použitím menších zvětšení je nádhernou, rozsáhlou a bohatou spoustou. Nejjasnější hvězdy se pohybují mezi osmou a devátou magnitudě, přičemž 50 hvězd je jasnějších než 13m. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 250 mm rozlišíme asi 65 hvězd nepravidelně rozmístěných na jednom stupni oblohy. Jasnější hvězdy, z nichž většina má 9-10m, se koncentrují kolem dvou širokých proudů, které jsou rozděleny "bezhvězdné kanálem". Západní z nich je jasnější a hustší. 100x zvětšení zvýší počet členů na více než sto, z nichž mnozí tvoří zajímavé páry. Široký rozsah magnitud jednotlivých stálic kopy vyvolává falešný dojem, že jasnější hvězdy leží před slabšími. + + + diff --git a/cs/dso/M/M049.md b/cs/dso/M/M049.md new file mode 100644 index 000000000..2ae8d8343 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M049.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M049.jpg) +Charles Messier objevil tuto galaxii 19. února 1771. M49 je obří eliptickou galaxií, jeden z největších a nejsvítivějších členy kopy Coma-Virgo. Vzdálená je 65 milionů světelných let a absolutní magnitudu dosahuje -23,1. + diff --git a/cs/dso/M/M049_100u150.md b/cs/dso/M/M049_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..dcb5e9722 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M049_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: Tato pěkná eliptická galaxie (8,4) je rivalem pro mnohem známější M87. Má velmi jasné 3,5ô kruhové halo, které obsahuje silné jádro. Hvězda 12,5m je umístěna v hale východně od jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M049_200u250.md b/cs/dso/M/M049_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5bb69b354 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M049_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M49 ukáže jasné jádro umístěno v 4'hale, které bledne k matnému okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M049_400u450.md b/cs/dso/M/M049_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..da9097292 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M049_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech M49 je nádherným objektem s jasným 5'x 4'oválnym halem obsahujícím dobře definovatelné 1'jadro. Hvězda 12,5m na východním rozhraní jádra vypadá jako supernova. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M050.md b/cs/dso/M/M050.md new file mode 100644 index 000000000..c401fd044 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M050.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M050.jpg) +Nejkrásnější otevřená hvězdokupa v souhvězdí, nachází se v jeho západní části, v třetinové vzdálenosti od Síria k Prokyon. Během dobré noci je jako mlhavá skvrna o jasnosti 5,9m vidět i pouhým okem. V triedru se promění na jasnou, velkou a zhruba kruhovou koncentraci natištěných hvězd, z nichž 10 dokážeme rozlišit. Vypadá to tak, že poprvé si ji na obloze všiml G. D. Cassini někdy před rokem 1711, v každém případě ji našel i Charles Messier 5. dubna 1772, během pozorování komety v tom roce. M50 je od nás vzdálena 2 900 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M050_300u350.md b/cs/dso/M/M050_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..db7e86bf1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M050_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: velké, nádherné shromáždění jasných hvězd v bohatém hvězd poli. Napočítáme jejich přinejmenším 150 v rozmezí 8-14m. Nejjasnější hvězda 7,8m je nápadná v jižní části, protože má červenooranžovou barvu a pěkně kontrastuje s státnich bílými až modrými hvězdami. Z východního rozhraní se táhne proud hvězd na jihovýchod. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M051.md b/cs/dso/M/M051.md new file mode 100644 index 000000000..a4398a995 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M051.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M051.jpg) +Špiriálová galaxie nacházející se v blízkosti oje Velkého vozu, na spojnici hvězd Cor Caroli a Benatnash. Byla objevena pravděpodobně již Charlesem Messierem v roce 1773, ale její výjimečná "virová" spirálová podoba byla odhalena až v roce 1845, kdy na ni namířil svůj šesťstopový reflektor v irském Parsonstowne Lord Rosse. Stala se tak první galaxií spirálového typu, u které byla vizuálně zjištěna její podoba. Vidíme ji shora, proto je její tvar podobný víru s jasným jádrem. Patří do malé skupiny galaxií v loveckého psech, je její dominantním členem. Nachází se dost blízko od nás, svou vzdáleností 13 milionů světelných let patří ještě k našim sousedním galaxiím. Patří k jasnějším galaxiím na obloze (8,4m), na rozpoznání její náznaku nám postačí obyčejný triedr. + diff --git a/cs/dso/M/M051_200u250.md b/cs/dso/M/M051_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a646f6c1c --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M051_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 5194 má dobře zhuštěné, skvrnité halo, které se náhle zjasňuje směrem k jádru. Most k NGC 5195 není pozorovatelný. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M051_300u350.md b/cs/dso/M/M051_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a7e9b9939 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M051_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M51 má velké, matné 10' x 7'S-J halo obsahující dobře zhuštěné jádro. Bočním pohledem, spirální ramena jsou docela viditelné, oddělené tmavými viry severně a jihozápadně od jádra. Spirální rameno východně a severovýchodně od jádra je nejnápadnější. Boční pohled je nezbytný na spatření mostu mezi M51 a NGC 5195. Průvodce má jádro skoro tak jasné, ale menší oproti M51. Halo satelitu je prodloužené 5'x 4'S-J a velmi rozmanité. Tmavá skvrna je na jeho jihovýchodním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M051_400u450.md b/cs/dso/M/M051_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..61be5596f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M051_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Halo 10' x 7,5' SV-JZ obsahuje spirálovou strukturu dvou ramen tožiacich se téměř úplně kolem velkého, jasného jádra. Jasnější rameno vychází z jižní strany jádra a točí se východně, severně, západně a nakonec jihozápadně, kde je odděleno od jádra slabším ramenem. Most k NGC 5195 se rozšiřuje z jasného spirálového ramene. Dvě spirální ramena jsou skvrnité, obsahují jasné plochy a tmavé prachové linie. Průvodce NGC 5195 je tak jasná jako jádro M51 a obsahuje Stelara jádro vychýlené na jihovýchod. Přinejmenším 10 hvězd je umístěno v hale M51, nejjasnější z nich leží na jihozápadě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M052.md b/cs/dso/M/M052.md new file mode 100644 index 000000000..58636b6cf --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M052.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M052.jpg) +Otevřená hvězdokupa v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Cefea, ležící na prodloužené spojnici hvězd α - β Cas, kterou v roce 1774 náhodně objevil Charles Messier při pozorování komety. Je poměrně rozsáhlou, bohatou a zhuštěnou spoustou, patřící k těm bohatším na severní obloze. Celkovou jasnost dosahuje 6,9m apod tmavou oblohou je viditelná jako malá mlhavá nenápadná skvrnka i pouhým okem. Obsahuje okolo 120 hvězd mezi 9. a 13. magnitudě a spolu asi 200 hvězd ve vzdálenosti asi 3 900 světelných let. Nejjasnější je žlutý obr 8,2m. Přesto ve hvězdokupě najdeme také bleděmodré hvězdy hlavní posloupnosti, které naznačují, že celkový věk hvězdokupy je okolo 50 milionů let, tedy o něco méně než věk Plejád. V triedru hvězdokupa působí kompaktním dojmem a iv záplavě ostatních stálic opravdu bije do očí. + +V 10 cm dalekohledu se ukáže pěkná a jasná, dobře zhuštěná spousta bohatá na slabé hvězdy. Nápadná je jedna jasná žlutá hvězda na její jihozápadním rozhraní. V 20 cm dalekohledu je již zřetelnou, bohatou skupinou hvězd, dobře "vyčnívajících" z okolního hvězdného pole. Velký počet relativně jasných bleděmodrých hvězd pěkně kontrastuje s několika nažloutlými hvězdami. Spolu jejich rozlišíme přibližně 80. Ve větším dalekohledu (300-350 mm) je nádhernou hvězdokupou, jasnou, rozsáhlou a nepravidelnou, s mírným centrálním zhuštěním. 150 hvězd od 9. do 12. mag je zřetelně rozlišitelných. Několik hvězdných zhuštění se nachází severovýchodně od centra kopy, blízko jihozápadního rozhraní. Mnoho slabých hvězd je rozprášených severovýchodně a jihovýchodně od kopy. + +Dominik: Tato krásná hvězdokupa mi v mém 250mm dobsone připomíná hodně útvarů. Z velkého množství hvězd moje fantazie vytváří pyramidu, z níž vrcholu však vychází přesně naopak velmi malá další pyramida. Od malé pyramidy přes vrchol jsou hvězdy nejjasnější a nejhustěji až postupně slábnou a ztrácejí se v tmavé obloze. Kousek od tohoto útvaru je však další nepravidelný oblak výraznějších hvězd. Také by mi mohla M52 připomínat přesýpací hodiny nebo kužel světla, který postupně slábne. + + + diff --git a/cs/dso/M/M053.md b/cs/dso/M/M053.md new file mode 100644 index 000000000..7e04e73a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M053.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M053.jpg) +Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 60 000 - 65 000 ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 800 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7,8m, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Ve větších dalekohledech patří k půvabným objektem, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité. Nedaleko, v téměř stejné vzdálenosti se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně uvolněná NGC 5053. Na obloze se promítá právě jeden stupeň směrem na jihovýchod od M53. + diff --git a/cs/dso/M/M053_100u150.md b/cs/dso/M/M053_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..0585ed8c6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M053_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M53 je jasnou 3'sférou s širokým, dobře zhuštění jádrem. Kromě dvou menších koncentrací v severní části, plošná jasnost hvězdokupy bledne stejně směrem k okrajům. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M053_200u250.md b/cs/dso/M/M053_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9da6c5105 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M053_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato guľovka má dobře zhuštěné 5'halo obsahující jasné jádro se zrnitou strukturou. Jedna hvězda se zřetelně ukazuje v jádru, ale přinejmenším 50 je viditelných kolem okraje. Hvězda 11m je viditelný v severovýchodní části. Široký VSV-ZJZ pár hvězd 9m a 10m leží 9'JJV od hvězdokupy. Při větším zvětšení je guľovka dobře rozlišitelná a poskytuje nádherný pohled, kdy se množství hvězd Mihoč v závislosti na momentů dobrého Seeing. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M054.md b/cs/dso/M/M054.md new file mode 100644 index 000000000..d02d92165 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M054.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M054.jpg) +Jedna z mnoha kulových hvězdokup v souhvězdí, jejíž jasnost je 7,6m. Objevil ji během července roku 1778 Charles Messier jako "velmi jasnou mlhovinu ... jasnější v centru, ale neobsahující hvězdu". Leží ve vzdálenosti 68 000 světelných let, tedy se nachází dvakrát dál než sousední M69 a M70. Její hodnoty jsou nad průměrem kulových hvězdokup, její absolutní magnituda dosahuje -9,4 a svítivost 480 000 Sluncí. V dalekohledu snadno zjistíme, že M54 je největší a nejvíce zhuštěnou ze tří "Messierových guľoviek" ležících podél "podstavce čajníku". + +V 200 mm dalekohledu ukáže mlhavé halo obsahující mohutné jádro. Kromě pár jisker kolem rozhraní se tato kulová hvězdokupa nedá rozlišit. + diff --git a/cs/dso/M/M054_400u450.md b/cs/dso/M/M054_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..592c4a61f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M054_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: zůstává neodlišoval i ve velkém dalekohledu, ale ukáže zrnitost v okolí svého rozhraní. Pouze jedna přední hvězda 12m se nachází na jihovýchodním rozhraní hala. Jádro je jasné a hladké. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M055.md b/cs/dso/M/M055.md new file mode 100644 index 000000000..efefd45cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M055.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M055.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 6,4m ležící na okraji Mléčné dráhy. Během svých pozorování v Jižní Africe ji v roce 1751 objevil francouzský astronom N. L. de Lacaille. I když se jedná o pěknou kulovou hvězdokupu, vdala velkému množství objektů v tomto souhvězdí není až tak známá. Od Země je vzdálená 20 000 světelných let a její skutečný průměr ve vesmíru je 110 ly. + +Tuto jasnou kulovou hvězdokupu můžeme dobře rozliší již v 150 mm dalekohledu. Halo je stejně zhuštěné a s okolních hvězdami se jeho průměr zvyšuje na 10'. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M055_200u250.md b/cs/dso/M/M055_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..55de74ab5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M055_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu rozlišíme stovky stejně rozmístěných hvězd. Stejné větve jasnějších hvězd dobře vyčnívají oproti miriádam slabším, což dává kulové hvězdokupě 3D efekt. Více okrajových hvězd je viditelných severně a jižně jako východně a západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M056.md b/cs/dso/M/M056.md new file mode 100644 index 000000000..6fbd94047 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M056.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M056.jpg) +Kulová hvězdokupa téměř na rozhraní se souhvězdím Labutě, na spojnici hvězd β Cyg a γ Lyra. Charles Messier ji objevil 19. ledna 1779, tutéž noc jak našel kometu roku 1779, a popsal ji jako mlhovinu bez hvězd, podobně jako ostatní kulové hvězdokupy. Tato 31 000 světelných let vzdálená hvězdokupa dosahuje průměr asi 60 světelných let. V triedru se jeví jako skvrnka 8,3m zjasňujícím se do středu, jihovýchodně od stálice šesté velikosti. Nejjasnější hvězdy dosahují 13. magnitudu, takže větším dalekohledem rozlišíme převážně jen okrajové části. + +V dalekohledech s průměrem objektivu kolem 100 mm se v bohatém hvězdném poli objeví jasná, ale matná neodlišoval koule. Nevýrazné jádro bledne postupně směrem ven k nepravidelným okrajem. V 250 mm dalekohledu je M56 jasná, ale chudě koncentrovaná kulová hvězdokupa, na okraji dobře rozlišitelná. V jádru vyčnívá na mlhavém pozadí tucet hvězd, obvod je nepatrně prodloužený S-J. V 350-tce se ukáže disk drobných, chvílemi dobře rozlišitelných hvězd, kromě samotného středu jádra. Přední hvězda 11m na západním rozhraní kopy má slabého společníka v odstupu 10 ". + + + diff --git a/cs/dso/M/M057.md b/cs/dso/M/M057.md new file mode 100644 index 000000000..6d65ae878 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M057.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Prstenec +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M057.jpg) +Asi nejznámější a nejsnáze pozorovatelná planetární mlhovina dosahující devátou magnitudu, ležící mezi hvězdami Sheliak a Sulaphat. Tušit ji můžeme už v triedru jako objekt podobný hvězdě, v dalekohledu s průměrem objektivu 100 mm se promění na zjevně nezaostřené hvězdu. Jelikož plynový obal této mlhoviny se do okolí rozpíná rychlostí asi 20 km za sekundu, předpokládáme, že vznikla před 20 000 lety. Mateřská hvězda dosahuje 13,4m, takže je v teoretickém dosahu 250 mm dalekohledu. Vzdálenost planetárky se odhaduje na 2 000 až 4 000 světelných let. + +Na rozeznání charakteristického tvaru nám postačí již dalekohled s průměrem objektivu okolo 100 mm, ve kterém se ukáže jako jasný disk s tmavým středem. Hvězda 12m leží 1'V od centra planetárky. 250 mm dalekohled ukáže nádherný, jasný oválný disk obsahující tmavý, přesto ne zcela černý střed. Okraj prstenu na koncích je viditelně slabší. V 350 mm dalekohledu je skutečně nádherným objektem, jasný oválný kouřový prsten je ve středu vyplněn slabou mlhou. Za ideálních podmínek během excelentního Seeing v něm může být viděna velmi slabá centrální hvězda. Při velkém zvětšení se rozhraní prstenu zjevují mlhavé a mohou být spatření nějaké nepatrné změny v plošné jasnosti. + +Myzer: Centrální hvězdu jsem viděl na La Palme, která se může pochlubit prvotřídním Seeing, nezbytným pro pozorování tohoto těžkého objektu. U nás pozorování vypadají spíše takto: Prstenec byl i při 342x zvětšení ostrý, ale zároveň jemný, jakoby se rozplýval v zorném poli (pečlivého pohledem se dala tušit jeho struktura a že není homogenní). Jeho vnitřek není tmavé, ale má kouřově šedou barvu. Blízko okraje planetárky leží hvězda dvanácté magnitudy, která vypadá jako maličký dobře zaostřený bod a přispívá tak ke kráse celého objektu. Centrální hvězdu jsem nepozoroval, ani jednou se mi nezdálo, že by uprostřed něco bliklo. Na druhé straně to mohu chápat pozitivně v tom smyslu, že jsem si tam žádnou hvězdu uměle nedomyslel a mohu věřit svým očím. + + + diff --git a/cs/dso/M/M058.md b/cs/dso/M/M058.md new file mode 100644 index 000000000..c724f1f48 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M058.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M058.jpg) +Charles Messier objevil tuto galaxii 15. dubna 1779. Je velkou spirálovou galaxií s příčkou umístěnou v jádru galaktické kupy Coma-Virgo. Pokud leží zhruba 65 miliónů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -21,8. Hmotností a absolutní hvězdnou velikostí se podobá naší Galaxii. Pozorovatelné v ní v minulosti byly dvě supernovy 1988 a 1989,. + diff --git a/cs/dso/M/M058_200u250.md b/cs/dso/M/M058_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4bbb6cc98 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M058_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M58 má jasné Stelara jádro umístěno v širokém, dobře koncentrovaném vnitřním regionu, který je prodloužený 2,5'x 1,5'. Mnohem slabší vnější halo měří 4,5'x 3,5'SV-JZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M058_400u450.md b/cs/dso/M/M058_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c22a92ee5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M058_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Bočním pohledem slabé matné halo může být vidět jako zabírá 5'x 4'plochu. 3'x 1,75'vnútorné halo je jasné a skvrnité, obsahující 1,5'x 0,5'jadro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M059.md b/cs/dso/M/M059.md new file mode 100644 index 000000000..c7dd9ebd6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M059.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M059.jpg) +Galaxii objevil 11. dubna 1779 J. G. Koehler v Dresdene při pozorování komety, Charles Messier se na ni podíval 4 dny později. M59 je kompaktní, obří eliptickou galaxií v jádru Coma-Virgo. Podle vzdálenosti 65 milionů světelných let dosahuje absolutní magnitudu -21,9. + diff --git a/cs/dso/M/M059_100u150.md b/cs/dso/M/M059_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..5b9374826 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M059_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M59 pozorována 25'ZSZ od M60, je poměrně jasným 2'x 1'SSZ-JJV oválem s jasnějším centrem, které bledne hladce k matnému okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M059_200u250.md b/cs/dso/M/M059_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a70571f55 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M059_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M59 tvoří trojúhelník s 11,5m hvězdou 2'severne a hvězdou 12m 3'na SSV. Halo je já jasnou 2,5'x 1,5'SSZ-JJV elipsou, která se zjasňuje ke kruhovému jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M059_400u450.md b/cs/dso/M/M059_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a9978c7c8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M059_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech halo M59 se objevuje velmi jasné, prodloužené 3'x 2'SSZ-JJV a zjasňuje se směrem jasnému jádru. Hvězda 14m leží na jihozápadním rozhraní hala, 1'od jádra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M060.md b/cs/dso/M/M060.md new file mode 100644 index 000000000..a095ca50d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M060.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M060.jpg) +Obří eliptická galaxie hned vedle M59, kterou objevil Koehler 11. dubna 1779. M60 je rovněž členem galaktické kupy Coma-Virgo, leží v její jádru. Leží 65 miliónů světelných let daleko a její absolutní magnituda dosahuje -22,7. Celkovou jasnost dosahuje 8,8m. + diff --git a/cs/dso/M/M060_100u150.md b/cs/dso/M/M060_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..758229cae --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M060_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M60 je větší a jasnější galaxií z páru, který tvoří spolu s NGC 4647 pozorovanou 2,5'severozápadne. M60 má jasné hladké kruhové 2'halo - galaxie se objevuje asi dvakrát tak velká jako její společník M59. NGC 4647 je značně slabší, je vidět jako 1'halo slabé plošné jasnosti, které se skoro dotýká M60. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M060_200u250.md b/cs/dso/M/M060_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ce15bd603 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M060_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M60 má jasné, matné 2,5'halo obsahující široký centrální region. NGC 4647 je nekoncentrovaného 1,5'obláčikom s nepatrným centrálním zjasněním. Bočním pohledem se dvě hala galaxií skoro dotýkají. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M060_400u450.md b/cs/dso/M/M060_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..fda21abc8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M060_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: M60 obsahuje jasné 3'x 2,5'halo, které bledne rovnoměrně k okrajům. Centrum je široké a dobře zhuštěné. NGC 4647 obsahuje matné 2'halo obsahující slabou zhuštěné centrum. Hala obou galaxií jsou v kontaktu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M061.md b/cs/dso/M/M061.md new file mode 100644 index 000000000..ad0be0765 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M061.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M061.jpg) +Tuto galaxii objevil Barnabus Oriana 5. května 1779. Charles Messier si ji spletl s kometou, ale 11. května svou chybu napravil a přidal ji do svého katalogu. M61 je obrovskou spirálovou galaxií s příčkou, která je členem galaktické kupy Coma-Virgo. Leží 65 miliónů světelných let daleko a její absolutní hodnota dosahuje -21,8. Můžeme v ní pozorovat několik spirálových výběžků v blízkosti jejího středu. Její celková jasnost dosahuje 9,7m. Průměr celé galaxie se odhaduje na 160 000 světelných let. Byly v ní pozorovány čtyři supernovy 1926, 1961, 1946F a 1999gn. + diff --git a/cs/dso/M/M061_100u150.md b/cs/dso/M/M061_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..ecad4e99e --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M061_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M61 je jasnou face-on galaxií s nápadným jádrem uvnitř S-J příčky. Halo je nestejně jasné a nepatrně prodloužené 3'x 2,75 SV-JZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M061_200u250.md b/cs/dso/M/M061_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0b83f9457 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M061_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: 4'x 3,5'SV-JZ halo je velmi jasné a skvrnité a obsahuje 30 "jádro. Tmavá oblast v podobě široké mezery mezi východním spirálovým ramenem a jádrem je vidět podél východního rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M061_400u450.md b/cs/dso/M/M061_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d3d938eb1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M061_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x Na M61 je nádherný pohled! Dvě spirální ramena jsou hned viditelné v 4,5'x 4'hale, které obaluje dobře zhuštěné, ale matné jádro s příčkou. Jedno spirálové rameno je připojeno na severním konci příčky a točí se východně a jižně: nápadná tmavá oblast se nachází východně od příčky mezi ní a tímto ramenem. Vnější spirálové rameno se výji z jižního konce příčky a točí se západně a potom na sever, ale bledne asi v polovině délky prvního ramene. Jasná skvrna na SSV rozhraní ramene je ve skutečnosti náznakem třetího ramene. Ramena jsou skvrnité a nestejně jasné. Hvězda 14m je umístěna v hale blízko jeho západního rozhraní asi 1'od centra galaxie. Druhá hvězda 14m leží 2,5'juhozápadne od centra. V blízkosti M61 leží dvě slabé galaxie - NGC 4303 (13m) a NGC 4292 (12,2m). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M062.md b/cs/dso/M/M062.md new file mode 100644 index 000000000..b5c804eaf --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M062.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M062.jpg) +Kulová hvězdokupa v jižní části souhvězdí, na rozhradí se souhvězdím Štír. Pro její nízkou deklinaci nám její hledání z našeho území mohou stěžovat atmosférické podmínky a světelné znečištění. Jinak je poměrně nápadná, dosahuje jasnost 6,6m. Její vzhled je poměrně nepravidelný, co si už dávno všiml i W. Herschel. Objevil ji Charles Messier 7. června 1771, tedy až sedm let poté co objevil další kulové hvězdokupy v souhvězdí - M9, M10, M12, M14 a M19. Leží ve vzdálenosti 25 000 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M062_200u250.md b/cs/dso/M/M062_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..983f4a71f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M062_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: M62 má jasné jádro značně umístěny od středu kulové hvězdokupy na jihovýchod. Při malém zvětšení nesouměrnost jádra dává guľovke kometární vzhled. Slabší halo se rozšiřuje do průměru asi 7'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M062_300u350.md b/cs/dso/M/M062_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..66b405875 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M062_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: Tato zajímavá kulová hvězdokupa má jasné jádro obklopené nepravidelným 12'halom značně zploštělým na jihovýchodní straně. Jádro leží jihovýchodně od centra s množstvím hvězdných řetězců rozšiřujících se směrem na severozápad od něj. Jasná hvězda leží hned na jihovýchodním rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M063.md b/cs/dso/M/M063.md new file mode 100644 index 000000000..7e253581f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M063.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M063.jpg) +Spirální galaxie s příčkou jasnosti 8,6m, ležící na přímce hvězd Cor Caroli - Benatnash. Má oválný tvar s jasným, velkým jádrem a s méně rozvinutými rameny. Byla objevena v roce 1779 Pierrem Méchain a později se stala jednou z prvních galaxií u kterých se rozpoznala spirálová struktura. V roce 1973 v ní byla pozorována supernova 1971, která dosáhla 12. magnitudu. Vzdálená je 35 000 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M063_200u250.md b/cs/dso/M/M063_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b3e8dd4d8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M063_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M63, pozorovaná hned východně od hvězdy 8,5m, má velké, jasné jádro umístěné v 3'x 1,5' VJV-ZSZ hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M063_300u350.md b/cs/dso/M/M063_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ae90bd000 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M063_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M63 obsahuje Stelara jádro v širokém, lesklém oválném jádru se zrnitou strukturou. 5'x 3'VJV-ZSZ halo je skvrnité v centrální oblasti, ale náhle bledne směrem ven. Je vidět výrazný rozdíl mezi vnitřním a vnějším halem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M064.md b/cs/dso/M/M064.md new file mode 100644 index 000000000..f249851c0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M064.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M064.jpg) +Spirální galaxie (8,5m), jedna z nejneobvyklejších galaxií celé oblohy. V jejím nitru, severně od středu se totiž nachází tmavý prachový pás, podle kterého se také nazývá. Vnitřní část galaxie rotuje v opačném směru než vnější. Jedná se o velmi mohutný systém (absolutní magnituda = -21) s průměrem přinejmenším 65 000 ly, který je součástí 24 milionů světelných let vzdálené kupy galaxií v loveckého psech. M64 byla objevena E. Pigottom a J. E. Bodem v roce 1779, přesto, že byla zaznamenána pouze jako malá mlhavá hvězda. Leží na spojnici hvězd Diadém - γ Com. Uvidíte ji už v malém dalekohledu jako ovál s jasným jádrem. + diff --git a/cs/dso/M/M064_300u350.md b/cs/dso/M/M064_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3ded2d10f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M064_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Jasná nádherná galaxie prodloužená 7'x 4'VJV-ZSZ obsahující jasné jádro, které se nachází nápadně mimo centra na JJZ. Tmavý pás točící se podél severovýchodního okraji jádro vyžaduje boční pohled při menším zvětšení, při větším zvětšení je viditelný přímo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M065.md b/cs/dso/M/M065.md new file mode 100644 index 000000000..e5edf0480 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M065.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg) +Spirální galaxie (9,3m) nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21 obloukových minut vzdálená M66 byla objevena P. Méchain v roce 1780. Jejich velikost je pravděpodobně jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31 milionů vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I. + diff --git a/cs/dso/M/M065_100u150.md b/cs/dso/M/M065_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..d830324a6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M065_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M65 tvoří nádhernou trojici s M66 ležící 20'východne a NGC 3628 pozorovanou 35'SSV. Její jasné halo je prodloužené 6'x 2'S-J a obsahuje jasné, velké 3'x 2'jadro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M065_200u250.md b/cs/dso/M/M065_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4ac1cb477 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M065_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M65 je pěknou, jasnou galaxií prodlouženou 7'x 2', halo je skvrnité a nestejně jasné v jeho severní části. Hořící jádro se zužuje ke kruhovým koncem. Hvězda 12m leží 2'JJZ a hvězda 13m zase 2'SV od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M065_400u450.md b/cs/dso/M/M065_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8fa084697 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M065_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: M65 má jasné, skvrnité 3'x 2'jadro obklopené matným 8'x 2'halom. Jižní konec hala je více rozšířený než severní. Východní strana hala je lépe definovatelné než západní, která je více matnější, protože podél ní se táhne drobná tmavá prachová linie. Velmi slabá přední hvězda je umístěna v této linii východně od jádra galaxie. Další slabá hvězda aleo malý jasný svazek, leží na jihozápadním rozhraní hala galaxie. 1,5'za touto hvězdou ještě leží hvězda 12. magnitudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M066.md b/cs/dso/M/M066.md new file mode 100644 index 000000000..13c16f99e --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M066.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M066.jpg) +Spirální galaxie jasnosti 8,9m, ale trochu méně nápadná než sousední galaxie M65. První ji objevil P. Méchain v březnu roku 1780. Nevšiml si ji zřejmě ani samotný Charles Messier v roce 1773, kdy nejjasnější kometa toho roku procházela touto oblastí kolem 2. listopadu. Patří do Tria galaxií ve Lvu, které je východní součástí skupiny galaxií Leo I. Absolutní magnituda dosahuje -21, skutečný průměr přinejmenším 75 000 ly. Zdánlivému odstupu 21' mezi ní a sousední M65 odpovídá v prostoru předpokládaná vzdálenost 190 000 světelných let. M 66 vzplanuly už tři supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs. + diff --git a/cs/dso/M/M066_100u150.md b/cs/dso/M/M066_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..bd65356d3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M066_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M66 je nejjasnější z tria galaxií spolu s M65 a NGC 3628. Má velké, jasné 5'x 2'S-J halo obsahující jasné, rozšířené jádro. Řada trochu hvězd se táhne za západní stranou hala a točí se směrem na severozápad, kde se napojuje do trojúhelníku. Nejjasnější hvězda z nich dosahuje 9. magnitudu - leží 2,75'severozápadne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M066_200u250.md b/cs/dso/M/M066_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7fb2bfde6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M066_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má jasné 2'x 0,75'jadro obklopené nepravidelným skvrnitým halem prodlouženým 5'x 2,5'S-J. Hvězda 14. magnitudy leží 3,5'juhozápadne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M066_400u450.md b/cs/dso/M/M066_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c572a72cc --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M066_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Nádhera! M66 má jasné, velmi rozšířené 7'x 3'S-J halo obsahující dobře zhuštěné jádro. Boční pohled odhalí tmavé oblasti hned severovýchodně a jihozápadně od jádra. Jižní část hala je velmi nestejná v plošné jasnosti s náznakem spirálové struktury. Severní část hala má více kulatý tvar a je skvrnitá podél severovýchodního rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M067.md b/cs/dso/M/M067.md new file mode 100644 index 000000000..9a0775ffc --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M067.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M067.jpg) +Bohatá otevřená hvězdokupa zabírající na obloze plochu půl stupně, kterou objevil J. G. Koehler, někdy před rokem 1779. Nachází se v jižní části souhvězdí, nedaleko hvězdy acubens. V prostoru však leží dost daleko od galaktické roviny (1 500 ly) a je jednou z nejstarších známých otevřených hvězdokup (5 miliard let, po NGC 188 a NGC 6791 - 7. miliard r. Pravděpodobně třetí nejstarší v celé Galaxii). Otevřené hvězdokupy přitom nezvyknou přesahovat věk 1 miliardy let. Od Země ji dělí 2 500 světelných let. Nachází se v ní více než 1000 hvězd, polovina z nich dosahuje 10. až 16. magnitudu. + +Na tmavé obloze je na hranici viditelnosti pouhým okem (6,3m), dá se dobře rozpoznat v triedru, ale pěkný pohled na ni dosáhneme až pomocí 60 mm dalekohledu s malým zvětšením, ve kterém můžeme rozeznat pár hvězd. Ve větším dalekohledu, s průměrem objektivu 10 cm se přidá dalších 40 hvězd, s jasností mezi 9. a 12. mag. V 200 mm dalekohledu rozeznáme pěknou jasnou kopu, kterou tvoří skoro 100 hvězd do 14. magnitudy, seskupených v několika hvězdných řetězcích dělených tmavými liniemi. + + + diff --git a/cs/dso/M/M068.md b/cs/dso/M/M068.md new file mode 100644 index 000000000..c3c84e734 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M068.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M068.jpg) +Poměrně velká a jasná, ale slabě koncentrovaná kulová hvězdokupa, jejíž celková jasnost dosahuje 8,2m. Dá se proto zachytit v triedru nebo malém dalekohledu jako mlhavá skvrna, ale na kvalitní obraz je potřebný větší dalekohled. Navíc v našich zeměpisných šířkách se nad obzorem nikdy nezdrží příliš dlouho, protože jí v tom brání jižní poloha. M68 objevil P. Méchain v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 31 000 světelných let. + +V 200 mm dalekohledu M68 uvidíme jako poměrně jasný objekt - se skvrnitým jádrem v uvolněném 10'hale, které můžeme na hvězdy dobře rozlišit při jeho vnějším okraji. Jádro je částečně rozlišitelné při 125x zvětšení v alespoň 400 mm dalekohledu a při 175x zvětšení se rozloží úplně. Jádro je obklopeno v 12'hale slabých hvězd shromážděných v točících se řetězcích. + + + diff --git a/cs/dso/M/M069.md b/cs/dso/M/M069.md new file mode 100644 index 000000000..0b0627c10 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M069.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M069.jpg) +Tuto kulovou hvězdokupu (7,6m) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysy dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 33 000 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti. + diff --git a/cs/dso/M/M069_200u250.md b/cs/dso/M/M069_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f811d0acd --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M069_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: M69 se nachází 4,5'JV od hvězdy 8m a je vidět podobně jako M70, přičemž je nepatrně jasnější a více zhuštěná. Obsahuje širokou a zhuštěnou středovou oblast, která se působivě zjasňuje skoro k stelární jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M069_400u450.md b/cs/dso/M/M069_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8eea35f27 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M069_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: ve velkých dalekohledech má široce zhuštěné, zrnité jádro obalené v hale. V okolí jeho velmi nepravidelného okraje můžeme rozlišit několik velmi slabých hvězd. Východní rozhraní hala je mimořádně drsné a je přeťaté malým zářezem. Přední hvězda 13m leží v hale východně od jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M070.md b/cs/dso/M/M070.md new file mode 100644 index 000000000..ff2775d6d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M070.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M070.jpg) +Kulová hvězdokupa s celkovou jasností osmé magnitudy, nejmenší a nejslabší ze tří kulových hvězdokup ležících mezi ε a ζ sagittario podél "podstavce čajníku". Charles Messier ji popsal jako "mlhovinou bez hvězd", když ji v srpnu 1780 objevil. Leží ve vzdálenosti 34 000 světelných let v blízkosti středu Galaxie. Její absolutní magnituda je -7,3, což je o jednu magnitudu méně než celkový průměr všech kulových hvězdokup. Svítivost = 70 000 Sluncí. Z našeho území ji nemáme během roku možnost často pozorovat, protože nám brání její jižní poloha. Proto si musíme počkat na čas kulminace, který nastává v letních měsících. + +V 200 mm dalekohledu rozeznáme malé halo obsahující dobře zhuštěný střed. Okraj je nepravidelný, zploštělý na SSZ, ale bohatší o okolní hvězdy na jihu. Několik hvězd můžeme rozlišit kolem rozhraní. Dvě přední hvězdy 10. a 11. magnitudy leží v těsné blízkosti na severovýchod od M70. Tato kulová hvězdokupa velmi dobře zareaguje na velký průměr dalekohledu. V hale se ukáže slušný počet hvězd oproti zrnitému pozadí. Jeho rozhraní je nepravidelné, několik jeho nejjasnějších hvězd vytváří krátké řetězce, z nichž nejnápadnější vede ven na SSV z kopy. Jádro je malé a nepříliš zhuštěné. + + + diff --git a/cs/dso/M/M071.md b/cs/dso/M/M071.md new file mode 100644 index 000000000..5cbb5e044 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M071.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M071.jpg) +Řídká kulová hvězdokupa jižně od spojnice hvězd δ a γ SGE, jejíž klasifikace do 70. let minulého století nebyla jednoznačně určena. Je velmi bohatá a kompaktní, ale bez většího centrálního zhuštění, jak by se na normální kulovou hvězdokupu patřilo. Postrádá rovněž proměnné hvězdy tupu RR lyra, tak hojně zastoupeny právě v kulových hvězdokupách. Otázku, zda je mimořádně bohatou otevřenou hvězdokupou nebo mimořádně chudou kulovou hvězdokupou, vyřešili až moderní metody na základě H-R diagramu. Tuto relativně mladou kulová hvězdokupu, pouze 9-10 bilionů let starou, 18 000 světelných let vzdálenou, s absolutní magnitudě -5,5, objevil někdy před rokem 1746 P. L. de Cheseaux. + +Díky své 8. magnitudy je lokalizována již triedru či malým dalekohledem, ale protože její nejjasnější členové dosahují jen 11. hvězdnou velikost, nikdy nebude ničím jiným než mlžnou skvrnou. Zajímavou začíná být od 200 mm dalekohledu: nepravidelné halo je tvořeno mnoha hvězdami rozlišitelnými oproti širokému, slabě koncentrovanému centru. Pole hvězd 11m je nápadné blízko rozhraní hala 2'J od centra kupy. 300 mm dalekohled zobrazí jasnou, bohatou, ale na první pohled uvolněnou kulovou hvězdokupu. Jádro je dobře rozlišitelné, nějaké shluky hvězd 12m se rozšiřují VSV a SSV z centra. Kolem jádra jasnější členové tvoří tvar "ostnu šípu". Západní část kopy neobsahuje jasnější okolní hvězdy, ty leží převážně SV od kopy. M71 se zobrazuje jako svítící pozadí hvězd kombinované s maličkými mezerami. + + + diff --git a/cs/dso/M/M072.md b/cs/dso/M/M072.md new file mode 100644 index 000000000..c3e387dd2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M072.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M072.jpg) +Slabší kulová hvězdokupa (9,3m) na jihozápadním okraji souhvězdí, kterou objevil v srpnu 1780 P. Méchain. Leží daleko za středem Galaxie, vzdálenost od nás se odhaduje přinejmenším na 56 000 ly. Je tak jednou z nejvzdálenějších kulových hvězdokup v Messierovom katalogu. Přesto, že je více méně volnější koncentrovaná, její hvězdy 15. magnitudy (nejjasnější má 14,2m) není snadné rozlišit ani ve větších amatérských dalekohledech. Na obloze se v její blízkosti nachází mlhovina Saturn, M73 - seskupení čtyř hvězd a jeden nenápadný člen Místní skupiny galaxií: Aquarius Dwarf - Vodnářů trpaslík, pozorován pouze velkými dalekohledy. + +V 250 mm Dobsone je guľovka jasnější a poměrně rozsáhlá, s širokým nestejně jasným jádrem. Halo má skvrnitou strukturu a jsou viditelné i nějaké drobné tmavé oblasti. Za excelentních pozorovacích podmínek můžeme rozlišit pár odlehlých hvězd. V 450 mm Dobsone je M72 mírně koncentrovaná s jasným zhuštění jádrem a drsným halem. Slabé řetězce hvězd se vysouvají z disku, který se při větším zvětšení za dobré noci rozloží na masu hvězd 15-16m. Bohužel během horších než perfektních podmínek se ukáže pouze tucet hvězd podél rozhraní kopy. V okolí hvězdokupy je roztroušených několik slabých hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/M/M073.md b/cs/dso/M/M073.md new file mode 100644 index 000000000..0b754cf0a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M073.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M073.jpg) +Tentokrát nejde o žádnou hvězdokupu, mlhovinu či galaxii, ale pouze o seskupení čtyř slabých hvězd nalevo od kulové hvězdokupy M72, které mají jasnosti 10,5m, 10,5m, 11m, 12m a jsou situovány do charakteristického tvaru písmene "Y". Celková jasnost tohoto seskupení je přibližně 9m. Charles Messier, v době objevu v říjnu 1780 popsal M73 následovně: "Tři nebo čtyři malé hvězdy, které na první pohled vypadají jako nějaká mlhovina". Jak se však můžete sami přesvědčit, kvalita optiky se od té doby pořádně změnila a žádnou mlhovinu téměř s určitostí nespatřil. + + + diff --git a/cs/dso/M/M075.md b/cs/dso/M/M075.md new file mode 100644 index 000000000..2b5beffb8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M075.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M075.jpg) +Slabší kulová hvězdokupa jasnosti 8,6m nacházející se na rozhraní se souhvězdím Kozoroh. Poprvé ji pravděpodobně uviděl v srpnu roku 1780 P. Méchain, ale o dva měsíce později i Ch. Messier. Svou vzdáleností 59 000 světelných let je jednou z nejvzdálenějších kulových hvězdokup z Messierovho katalogu, nachází se daleko za středem Galaxie. + +V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M075_200u250.md b/cs/dso/M/M075_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1e79cd954 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M075_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je poměrně slabým halem obsahujícím jasnější střed. Je dobře zhuštěná, proto pár hvězd rozeznáme pouze podél jejího rozhraní. 1,5'na jihovýchod od centra se nachází jedna hvězda 12,5m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M075_400u450.md b/cs/dso/M/M075_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d1e8b6542 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M075_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: větší dalekohledy ukáží zrnité halo a dobře rozlišitelné hvězdy kolem okrajů. Okolní hvězdy jsou poměrně stejně rozmístěny ve všech směrech a zvyšují průměr hvězdokupy na 5'. Jádro je dobře zhuštěné, ale zůstává nerozlišitelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M076.md b/cs/dso/M/M076.md new file mode 100644 index 000000000..e1062f652 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M076.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M076.jpg) +Planetární mlhovina (10,1m) tvarem připomínající M27 - Činku z Lišky, v západní části souhvězdí, na rozhraní s Andromeda. Byla objevena v září roku 1780 P. Méchain, Charles Messier ji nezávisle na něm pozoroval o šest týdnů. William Herschel jí přiřadil dvoje označení také J.L.E. Dreyer přiřadil každé části zvlášť číslo v NGC: 650 a 651. Malá činka je vzdálená od Země přibližně 3 400 světelných let. Již v malém dalekohledu při pozorném pohledu může mlhavá eliptická skvrna nabýt tvar ského oříšku. + diff --git a/cs/dso/M/M076_300u350.md b/cs/dso/M/M076_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..145cae4d3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M076_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M76 leží uvnitř malého pravoúhlého trojúhelníku tvořeného hvězdou jasnosti 9,5m na východě a dvěma hvězdami 10-10,5m na západ a severozápad od mlhoviny. Zjevuje se jako pár jasných, malých mlhavých disků v kontaktu. Jihozápadní je jasnější: nepatrně vyčnívá za jižní stranou trojúhelníku a obsahuje hvězdu 13. magnitudy blízko svého rozhraní. Slabší severovýchodní lalok má rozšířené, rozptýlené halo na prahu viditelnosti. V ještě větším dalekohledu je pozoruhodným objektem, ať už s nebo bez mlhovinový filtru. Většina planetárok má kruhový disk, ale M76 předvádí dva jasné disky s poměrně jasným spojovacím mostem, navíc vše je zahaleno v mnohem slabším, mlhavém, vnějším hale. Filtr O-III značně zlepší pohled: ukáže několik tmavých šmouh na východní a západní straně centrální části a už zmíněné slabé halo. Centrální hvězda dosahuje 16. magnitudu a je vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M077.md b/cs/dso/M/M077.md new file mode 100644 index 000000000..2f94d16ef --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M077.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M077.jpg) +Nejjasnější galaxie (8,9m) souhvězdí a hlavní představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu pravděpodobně skrývá černou díru. V spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vykolení atd hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik deset až sto hmotností Slunce. + +Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi obyčejnými galaxiemi ve vesmíru je 1-2%. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,07m). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako nějakou mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierovho katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 65 milionů světelných let. + +150 mm dalekohled naznačí první detaily: je celkem jasným oválem s relativně velkým jádrem a několika plochami ozdobujúcimi vnější část. Dalekohled s průměrem objektivu 250 mm ukáže jasné halo obklopující velké svítivé jádro. Jádro kryje skoro půlku disku a je přibližně tak jasné jako hvězda deváté magnitudy hned na VJV od galaxie. Ještě o něco větší dalekohled zobrazí M77 jako jasné, trošku prodloužené halo obsahující jasné, výjimečně velké jádro. Halo je skvrnité s tmavými liniemi a svítivými zlomky spirálních ramen. + + + diff --git a/cs/dso/M/M078.md b/cs/dso/M/M078.md new file mode 100644 index 000000000..ff118841b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M078.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M078.jpg) +Malá reflexní mlhovina, která leží asi dva a půl obloukového stupně severovýchodně od hvězdy alnitak, nedaleko Koňské hlavy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm je jasnou mlhovinou vějířovitého tvaru, která v sobě skrývá dvě hvězdy 10. magnitudy. Mlhovina je nejzřetelněji podél severního rozhraní a postupně bledne až k mlhavé jižnímu rozhraní. + diff --git a/cs/dso/M/M078_300u350.md b/cs/dso/M/M078_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..512ef329b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M078_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: dvě hvězdy 10. magnitudy září jako oči v bílé mlhovině. Nejjasnější částí je oblast kolem očí, zvláště podél severního rozhraní. Mlhovina směrem na jih bledne, podobně jako ocas komety, dvě hvězdy 10m připomínají její rozštěpené jádro. Použitím většího zvětšení během dobré pozorovací noci mohou blízko hvězd a podél východního rozhraní blýsknout nějaké skvrny. Mlhovina NGC 2067 pozorovaná severně je velmi slabou mlhou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M079.md b/cs/dso/M/M079.md new file mode 100644 index 000000000..0b3379529 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M079.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M079.jpg) +Malá kulová hvězdokupa v jižní části souhvězdí. V říjnu 1790 ji objevil P. Méchain a o pár měsíců později ji Ch. Messier přidal do svého katalogu jako 79. položku. Až W. Herschel první rozpoznal, že se jedná o objekt tvořený hvězdami. Leží v oblasti, která zachycuje oblohu oproti galaktickému středu, v oblasti, kde jsou kulové hvězdokupy spíše výjimkou. Vzdálenost M79 od nás se odhaduje na 41 000 světelných let, vzdálenost od galaktického středu na 63 500 světelných let. + +Při své jasnosti 7,8m je ještě v dosahu triedru - zjevuje se jako mlhavá skvrna. V 200 mm dalekohledu ji uvidíme s bohatým hvězdným okrajovým polem. V 300 mm dalekohledu je pěknou jasnou kulovou hvězdokupou s velkým, hustým jádrem, které obklopuje 5'halo. Oproti mlhavé pozadí můžeme rozlišit tři tucty členů. Pol stupně ZJZ leží hvězda 5m. Ve větším dalekohledu jsou okrajové hvězdy zřejmé. Až na husté jádro, jsou rozlišitelné i ostatní hvězdy v hale. + + + diff --git a/cs/dso/M/M080.md b/cs/dso/M/M080.md new file mode 100644 index 000000000..c829674cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M080.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M080.jpg) +Malá, ale zářivá kulová hvězdokupa (7,3m), lokalizovaná zhruba uprostřed přímky, kterou vytvářejí Antares a Graff. Z oblastí, kde vystupuje výše nad obzor, ji najdeme i triedru, sice je o něco slabší než nedaleká M4, ale má zase výraznější jádro, díky silnému zhuštění hvězd k jejímu středu. V malém dalekohledu spatříme jen slabý náznak podobný kometě, vždyť podobně ji popsal i Charles Messier, který ji našel v roce 1781, tři týdny dříve než jeho přátelský rival P. Méchain. Vzdálená je 28 000 světelných let, tedy 4krát dále jako M4. V minulosti, v roce 1860 vzplanula v této hvězdokupě jasná nova sedmé magnitudy. + +V dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm je kruhovým a jasným, ale neodlišoval diskem mlhy. Jedna hvězda 8,5m leží na jejím severovýchodním rozhraní. Až 300 mm dalekohled tento disk rozliší. Nejnápadnější jsou hlavně okrajové hvězdy, které se soustřeďují do točících se proudů na severním a západním rozhraní hvězdokupy. Na jižním zase leží široce oddělen řada hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/M/M081.md b/cs/dso/M/M081.md new file mode 100644 index 000000000..5d0412b04 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M081.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Bodeho galaxia +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M081.jpg) +Známá spirální galaxie v severní části souhvězdí, která byla s nedalekou gravitačně vázanou M82 objevena v roce 1772 J. E. Bodem. Charles Messier je přidal do svého katalogu v únoru 1781. Obě jsou nejjasnějšími představiteli v malé skupině galaxií ve Velké medvědici, která zahrnuje zhruba 12 galaxií, nazvané Skupina galaxií M81. Vzdálenost do centra této kupy je asi 10 milionů světelných let, čímž je po kope galaxií v Sochaři vzdálené 8 milionů světelných let, nejbližší skupinou galaxií k Místní skupině. Kromě M82 zahrnuje například NGC 2976 a NGC 3077 - také z Velké medvědice, NGC 2366 s NGC 2403 ze Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Absolutní magnituda M81 je odhadnuta na -20,8, svítivost na asi 17 bilionů Sluncí. Její skutečný průměr dosahuje 70 000 světelných let. V roce 1993 v ní byla pozorována jedna supernova. + +Odlišný tvar M81 a M82 je evidentní již v triedru 10 × 50: M81 je oválná, M82 je více protáhlá. Obě patří k nejjasnějším galaxiím na obloze. M81 je také jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem, tedy jen tak bez dalekohledu. Před tímto náročným pozorováním má cenu si poznamenat, že galaxie má celkovou jasnost 6,9m, její plošná jasnost ale bude ještě o něco slabší. V důsledku toho, identifikování podobně slabých hvězd bude nezbytné pro její správné rozpoznání. Při svém prvním pokusu se ale předem připravte k nezdaru. M81 je totiž součástí řetězce slabých hvězd, který začíná stálicí 24 Ursa Majoris. Abychom tedy nabyly pevné přesvědčení, že M81 skutečně vidíme a abychom si byli jisti, že se vyznáme v zmatku slabých hvězd, musíme nejdříve některé tyto hvězdy po pořádku přesně identifikovat. Postupovat systémem podívat se nahoru a jednoduše říci: "Ano, já ji vidím", není správné. + +Začneme hvězdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a půl stupně západně od galaxie a budeme pokračovat hvězdou HD 89343 (V = 6,0) na východním konci řetězce. Mezi nimi by měly být vidět (blýsknout se je lepší slovo) přinejmenším tři na hvězdy podobné objekty. První, hned západně od HD 89343, je stálice HD 87703 (V = 7,1). Pokud není bez váhání viditelná zhruba 25% z celkového pozorovacího času, pravděpodobně je M81 mimo dosah. Mnohem těžší (10% z celkového času) je rozpoznatelná skupinka hvězd tvořena HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), která vypadá jako jeden objekt. Díky zmíněným třem hvězdám bude jeho celková jasnost V = 6,8, ale jeho rozloha způsobuje, že plošná jasnost bude menší než jedna hvězda téže magnitudy, což dělá skupinku těžší identifikovatelnou. Třetí objekt, viditelný na správném místě pouze 5-10% z celkového času bočním pohledem, je galaxie M81! I když se to snadno říká, neměla by vypadat jako obyčejná hvězda, ale připomínat spíše sotva viditelného nestelárneho člena vzdálené galaktické kupy ve velkém dalekohledu. Její polohu je vhodné si ověřit ještě i určením další hvězdy HD 85828 (V = 7,7), nacházející se 40' jižně od ní. + diff --git a/cs/dso/M/M081_200u250.md b/cs/dso/M/M081_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..efaab93e8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M081_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M81 je pěkný jasný ovál, který se postupně zjasňuje směrem k nápadnému, eliptickému, nestelárnemu jádru. Bočním pohledem se mohou blýsknout velmi slabé spirální ramena: dva pásy jsou viditelné v SSZ spirálovém rameni. Dvě hvězdy 11m jsou umístěny v hale jižně od jádra galaxie, třetí leží ZSZ od jádra, poblíž rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M081_400u450.md b/cs/dso/M/M081_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9752f5e6a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M081_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: velkolepá! M81 se rozprostírá přes celé zorné pole. Její halo je vypouklý ovál, jehož okraj je slabší plošné jasnosti, ale může se rozšířit při pohledu periferním viděním. Bočním pohledem můžeme zpozorovat široké, mlhavé a nezřetelné spirální ramena: na JJV od jádra, se nachází tenká spirálová rys, oddělená od něj tmavou mezerou. Spirálové rameno SSZ od jádra je širší a mnohem kratší. Dvě atraktivní dvojhvězdy leží JJZ od galaxie: ADS 7565 je atraktivním párem hvězd 10,9m v odstupu 9 "a ADS 7566 je velmi těsným párem hvězd 9,5m v odstupu 2,1". \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M082.md b/cs/dso/M/M082.md new file mode 100644 index 000000000..591862c84 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M082.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Cigara +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M082.jpg) +Nepravidelná Pekuliární Galaxie ani ne půl obloukového stupně od M81. Obě galaxie se pravděpodobně v minulosti vzájemně setkali, proto se předpokládá její nepravidelný tvar a značná aktivita. Její struktura byla přerušena gravitací M81. Z jejího jádra vytryskávají proudy plynů rychlostí asi 1 000 km / s, což se však dá zjistit pouze speciálními přístroji. Je velmi známou rádiovou galaxií a první, u které bylo zjištěno intenzivně magnetické pole. Je vzdálena 12 milionů světelných let. I když je oproti M81 slabší (8,4m) a hledá se o něco těžší, v dalekohledu odkryje více detailů. Tak tedy po pořádku: na trochu tmavší obloze ji můžeme zkusit najít už malým triedru jako tenký proužek světla. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 120 mm ji uvidíme jako šedou plošku světla, která se zdá být skvrnitá. Všimněte si hvězdu 10. magnitudy v těsné blízkosti galaxie. + +200/250 - 100x: M82 má jasné, skvrnité, nepravidelně prodloužené 9'x 2'halo. Tmavá prachová mezera kolmá na hlavní osu galaxie protíná halo do dvou téměř stejných částí. Východní část je škvrnitejšia, ale bledne mnohem rychleji směrem ven z galaxie, podél hlavní osy. I východní i západní část jsou poznamenány tmavými místy. + diff --git a/cs/dso/M/M082_400u450.md b/cs/dso/M/M082_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0d0442d58 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M082_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: tato nádherná galaxie má 10'x 3'halo obsahující jádro prodloužené podél hlavní osy. Díky její velké plošné jasnosti má halo dobře ohraničený obrys. Jádro je tvarem velmi nepravidelné a příčně přeseknutí na dvě téměř stejně dlouhé části tmavým pásem. Západní část jádra je jasnější a je vyzdobena krátkými tmavými pruhy. Východní polovina jádra je větší. Několik jasných svazků je smíšených podél hlavní osy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M083.md b/cs/dso/M/M083.md new file mode 100644 index 000000000..83c12d8bf --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M083.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M083.jpg) +Nádherná galaxie jižní oblohy, která v přiměřeně velkém dalekohledu ukáže jasné jádro s příčkou, kolem níž se točí i spirální ramena. Díky své jasnosti 7,6m patří sice k nejjasnějším galaxiím, ale je dost rozlehlá a nachází se značně na jihu, téměř na rozhraní s rozlehlým souhvězdím Centaur. Z oblastí, kde vystupuje vysoko nad obzor je při dobrých pozorovacích podmínkách viditelná i triedru, při excelentních podmínkách i pouhým okem. + +M83 objevil NL de Lacaille v roce 1752 objevil na Mysy Dobré naděje, Messier ji přidal do katalogu až v březnu 1781. Svou vzdáleností 22 milionů světelných let patří k našim bližším galaxiím a je součástí galaktické kupy Centaurus, spolu s NGC 4945, NGC 5102 a NGC 5253, které se nacházejí právě v tomto jižním souhvězdí, as NGC 5068, která se nachází v Panně o něco severněji. Její absolutní magnituda -21,6 odpovídá svítivosti 36 bilionům Sluncí. Skutečný průměr dosahuje přes 100 000 světelných let. Za posledních 60 let v M83 vzplanuly čtyři supernovy. + +V dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm tvoří tato nádherná galaxie velký trojúhelník s hvězdou 7m na východě a hvězdou 6m na severovýchodě. M83 má jasné kruhové jádro umístěno v příčce, z níž obou konců se točí spirální ramena. Rameno ze severovýchodního konce příčky se točí na východ a potom na jih, rameno z jihozápadního konce příčky se točí západně a potom na sever. Bočním pohledem se tyto dvě spirální ramena točí jakoby jedno do druhého. Oblasti mezi nimi jsou ozdobeny velmi slabě viditelnými, ale ve skutečnosti obrovskými emisními oblastmi. + diff --git a/cs/dso/M/M083_300u350.md b/cs/dso/M/M083_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..16bfacbfd --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M083_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M83 je pěknou "face-on" galaxií s jasným oválným jádrem s příčkou obklopenou zajímavě spirálovou podobou. Rameno, které začíná ze severovýchodního konce příčky se točí napříč 90 stupňů a končí jižně od středu galaxie. Rameno, které začíná z jihozápadního konce příčky se obtáčí kolem celé severní strany galaxie až na východ. Spirální ramena jsou dělené tenkými tmavými liniemi, z nichž nejnápadnější leží SSV a JJZ od příčky - jsou to patrné stopy prachu. Do galaxie se promítá několik předních hvězd z naší Galaxie, okolní hvězdné pole je nejbohatší na jihu a jihovýchodě. + +Myzer: Z našeho území je pozorování této galaxie díky její jižní poloze poměrně obtížné, příkladem toho může být moje jediné pozorování 250 mm Dobson na jaře 2005: Po sombrero následovala zdánlivě nesplnitelný úkol - identifikovat velmi nízko položenou galaxii M83 v Hydre. Jedná se o jeden z nejkrásnějších objektů Messierovho katalogu, který v případě pokud v jižnějších šířkách vystoupí výše nad obzor, předvede i svou příčku a spirální ramena, případně i gigantické emisní mlhoviny. Při jejím hledání jsem si dokonce pomáhal hvězdami se souhvězdí Centaurus! Nakonec se mi ji podařilo ve světlém zorném poli okuláru identifikovat jako jakousi skvrnu bez jakýchkoli detailů. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M084.md b/cs/dso/M/M084.md new file mode 100644 index 000000000..6c01a5c6b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M084.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M084.jpg) +M84 představuje začátek Markarian řetízky galaxií, která se od ní vine nejprve na východ a pak na severovýchod až k M88 ve vlasech Bereniky. Galaxii spolu s blízkou M86 objevil 18. března 1781 Charles Messier. M84 je obrovským eliptickým členem galaktické kupy Coma-Virgo, nachází se přímo v jejím srdci. Pokud se M84 nachází ve vzdálenosti 65 miliónů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -22,4. Patří rovněž ke galaxiím s největším nahuštěním hmoty. Známý je také její rozsáhlý systém kulových hvězdokup. Její jasnost se pohybuje kolem 9. magnitudy. + diff --git a/cs/dso/M/M084_100u150.md b/cs/dso/M/M084_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..d6c3ae89d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M084_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M84 tvoří 17'rovnostranný trojúhelník s M86 na VSV a NGC 4388 na jihovýchodě. Tato obří eliptická galaxie má jasné, stejnorodé kruhové 2'halo, které matně bledne k rozptýlenúmu okraji. M84 je o něco jasnější, ale trochu menší než její dvojče M86. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M084_200u250.md b/cs/dso/M/M084_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..07fc79de7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M084_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má jasné, nepatrně oválné 2,5'x 2'SZ-JV halo, které obsahuje jasné, dost zhuštěné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M084_300u350.md b/cs/dso/M/M084_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d2537e65b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M084_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M84 ukáže jasné 4'x 3'SZ-JV oválné halo, které se zjasňuje směrem k centru a intenzivnímu nestelárnemu jádru. Hvězda 14m leží na rozhraní hala ZJZ od centra galaxie. Široký pár 15m složek leží 2,5'severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M085.md b/cs/dso/M/M085.md new file mode 100644 index 000000000..7e27a2435 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M085.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M085.jpg) +Eliptická galaxie (9,1m) objevena v roce 1781 P. Méchain, nejsevernější člen galaktické kupy Virgo, jeden z jejích největších a nejjasnějších členů. Skutečný průměr má větší než 150 000 ly, absolutní magnitudu -22,85. + diff --git a/cs/dso/M/M085_100u150.md b/cs/dso/M/M085_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..b8d705cdd --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M085_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M85 je pozorována 5'SZ od hvězdy 10. magnitudy, má jasné, malé eliptické halo prodloužené 2'x 1,75'S-J. Jádro je velmi jasné a halo postupně bledne k okrajům. Hvězda 12,5 leží na severním rozhraní hala. M85 tvoří atraktivní pár galaxií s NGC 4394 pozorovanou 8'východne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M085_200u250.md b/cs/dso/M/M085_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fc5ab9d18 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M085_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Jádro galaxie je velké, jasné a oválné, je umístěno v mnohem slabším 6'x 4'S-J hale. Hvězda 12,5 magnitudy je umístěna v hale severně od jádra. Hvězda desáté magnitudy leží 2,75'severovýchodne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M085_300u350.md b/cs/dso/M/M085_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8b79e9499 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M085_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Větší dalekohledy ukáží, že M85 má žhoucí Stelara jádro uvnitř slabého hala, které bočním pohledem může rozšířit na 7'x 5'. Kromě galaxie NGC 4394 pozorované 8'východne, M85 má také velmi slabého průvodce - IC 3292, drobný obláček ležící 8,5'západne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M086.md b/cs/dso/M/M086.md new file mode 100644 index 000000000..c0bae4be4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M086.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M086.jpg) +M86 a M84 objevil Charles Messier 18. března 1781. Tento jasný pár galaxií leží ve směru srdce galaktické kupy Coma-Virgo, M86 se pravděpodobně nachází o něco blíže než M84. S předpokladem, že leží ve vzdálenosti 50 milonů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -22,1. Pravděpodobně je výsledkem středu dvou nebo více velkých eliptických galaxií, které se dostaly příliš blízko sebe. + diff --git a/cs/dso/M/M086_100u150.md b/cs/dso/M/M086_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..979973e01 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M086_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M86 (8,9m) se objevuje podobně jako M84 ležící 17'západne, ale je jednoznačně trochu větší, prodloužená 2'x 1,5'SZ-JV. Její halo obsahuje široké centrální zjasnění. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M086_200u250.md b/cs/dso/M/M086_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..909f0bbd7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M086_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Halo M86 je značně větší a více rozšířené než M84, měřící 3,5'x 3'SZ-JV, ale má stejnou strukturu a širokou centrální koncentraci. Matný okraj se rozptyluje směrem ven, kde může být vystopován bočním pohledem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M086_400u450.md b/cs/dso/M/M086_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..208c8a996 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M086_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohled M86 ukáže 5'x 3'oválne halo, které se zjasňuje k malému jádru v centru. Velmi slabý galaktický svazek nebo přední hvězda leží na SSV rozhraní. Hvězda 14m leží 2'severovýchodne a 3'južne a hvězda 13m se nachází 4'juhovýchodne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M087.md b/cs/dso/M/M087.md new file mode 100644 index 000000000..0520857ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M087.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M087.jpg) +Obrovská eliptická galaxie ztotožněna se silným rádiovým zdrojem Virgo A, vůbec jedna z nejmohutnějších galaxií, o které víme. Objevil ji Charles Messier v roce 1781. Z jejího jádra vytryskávají směrem na severovýchod proudy materiálu délky 4 000 světelných let. Má rozsáhlý systém kulových hvězdokup, dalekohled o průměru 5 metrů z nich objeví asi 4 000 obklopujících tuto galaxii. M87 leží skoro uprostřed galaktické kupy Coma-Virgo, 65 miliónů světelných let daleko. + diff --git a/cs/dso/M/M087_100u150.md b/cs/dso/M/M087_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..18481a01d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M087_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M87 pozorována 6'južne od hvězdy 8m, je pěkným jasným objektem v severozápadní části souhvězdí. Má matný, široký centrální region, který bledne nepostřehnutelně směrem ven do pozadí oblohy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M087_300u350.md b/cs/dso/M/M087_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9d78795e6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M087_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +M87 je jasnou svítivou 4'guľou s centrální oblastí, která se zdá být v jádru trochu jasnější. Okolní pole neobsahuje jasné hvězdy, hvězda 14m leží 3'na severovýchod od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M088.md b/cs/dso/M/M088.md new file mode 100644 index 000000000..78dc84089 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M088.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M088.jpg) +Spirální galaxie (9,5m) v blízkosti jižního okraje souhvězdí, s výrazným jádrem a rozvinutými spirálovými rameny, součást galaktické kupy Virgo se středem vzdáleným asi 65-70 milionů světelných let. Objevil ji Charles Messier 18. března 1781. Leží na severním konci třístupňové Markarianovej řetízku galaxií, která začíná na jihozápadě Panny dvojicí M84 a M86 a točí se východně až severovýchodně právě k M88. Skutečný průměr galaxie přesahuje pravděpodobně 125 000 ly, absolutní magnituda je stanovena na -22. + diff --git a/cs/dso/M/M088_100u150.md b/cs/dso/M/M088_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..b279a59ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M088_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M88 ležící 5'severne od 30 "páru 11,5m a 12,5m hvězd, má jasné oválné jádro umístěné v matném hale, které je prodloužené 5'x 2'SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M088_200u250.md b/cs/dso/M/M088_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b06992bae --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M088_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato zajímavá galaxie má nepravidelné 6'x 2,5'halo, zúžené na jihovýchodě, ale více kruhové na severozápadě. Oválné jádro je poměrně jasné. 15 "široký SSV-JJZ pár hvězd 14. magnitudy je umístěn v hale blízko jihovýchodního konce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M088_300u350.md b/cs/dso/M/M088_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..927138ccb --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M088_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M88 je jasnou galaxií s nepravidelným jasným halem prodlouženým 6,5'x 3'SZ-JV. Jádro je jasné a prodloužené 2,5'x 2'. Halo má skvrnitou strukturu okolo jádra a bočním pohledem se dá tušit spirálová struktura. Svazek může být vidět SZ a JV od jádra a v SSZ části hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M089.md b/cs/dso/M/M089.md new file mode 100644 index 000000000..9cf21924f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M089.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M089.jpg) +Eliptická galaxie v severní části souhvězdí objevena Charlesem Messierem 18.března 1781. Je také slabým rádiovým zdrojem. Je součástí galaktické kupy Coma-Virgo, leží od nás 65 miliónů světelných let daleko. Malé dalekohledy galaxii ukáží jako jasný poměrně koncentrovaný 1'kruh mlhy ZJZ od slabé hvězdy. + diff --git a/cs/dso/M/M089_300u350.md b/cs/dso/M/M089_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..dfbf1b436 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M089_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M89 má jasné jádro umístěno v dobře zhuštěném centru, které bledne k matnému okraji. Na jihozápadním rozhraní leží SSV-JJZ pár 14,5m složek. Hvězda 13m leží 1,75'VSV od jádra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M090.md b/cs/dso/M/M090.md new file mode 100644 index 000000000..66a89fbee --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M090.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M090.jpg) +Tuto galaxii objevil 18. března 1781 Charles Messier. Je jednou z velkých spirálních galaxií v jádru kopy Coma-Virgo a jednou z galaxií, které vykazují modrý posun. Ten naznačuje, že M90 ​​je trochu blíž než 65 miliónů světelných let vzdálené centrum galaktické superkopy. Pokud M90 leží 50 miliónů světelných let daleko, její absolutní magnituda dosahuje -21,4. + diff --git a/cs/dso/M/M090_100u150.md b/cs/dso/M/M090_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..fec62f9e8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M090_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M90 je jasným svítivým 5'x 2'SSV-JJZ oválem. Její plošná jasnost je nestejná, skvrnky jsou viditelné ve vnější části SSV a JJZ od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M090_200u250.md b/cs/dso/M/M090_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..60c5d0068 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M090_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato pěkná jasná galaxie ukáže velké 3'x 1'oválne jádro umístěné v slabším 6'x 2'hale. Západní strana hala je značně skvrnitá oproti východněji stranou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M090_400u450.md b/cs/dso/M/M090_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a69212838 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M090_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech je M90 ​​pěkným detailním objektem. Vnější halo je velmi slabé, ale dobře definovatelné. Uvnitř hala leží slabé spirální ramena připojené na koncích dost rozšířeného skvrnitého jádra, kolem kterého se kroutí v protisměru hodinových ručiček. Hvězda 13,5m leží za severním koncem galaxie 3,5'od centra. 6'severne od M90 leží velmi slabá galaxie IC 3583 pozorovaná na kratší straně trojúhelníku 12m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M091.md b/cs/dso/M/M091.md new file mode 100644 index 000000000..dfc295802 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M091.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M091.jpg) +Jeden z chybějících Messierových objektů o jehož skutečné pozici se diskutuje ještě i dnes. Vypadá to tak, že pravděpodobně šlo o druhé pozorování některého z dalších "M" v bohaté kope galaxií Virgo, při kterém se uvedla chybná pozice. Protože blízká NGC 4571 je poměrně slabá (11,3m) a Ch. Messier ji pravděpodobně svým dalekohledem nemohl vidět, od roku 1994 definitivně ztotožňujeme M91 s rozsáhlou spirálovou galaxií s příčkou NGC 4548 zdánlivé jasnosti 10,2 mag, hvězdným systémem s průměrem přes 100 000 ly a absolutní magnitudě -21,3m. Pod tmavou oblohou galaxii uvidíme i malým dalekohledem jako drobné jasné jádro v kruhovém obláčku. + diff --git a/cs/dso/M/M091_200u250.md b/cs/dso/M/M091_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a3304a82a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M091_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +M91 má poměrně jasné, matné halo prodloužené 2,5'x 1,45'SSZ-JJV a zjasňující se k malému, kruhovému jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M091_300u350.md b/cs/dso/M/M091_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5615d29f6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M091_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M91 je 4'x 2'SSZ-JJV oválem, který je matný a bez podrobností. Halo rapidně bledne k centrálnímu regionu. Galaktické jádro je jasné, malé a kruhové. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M092.md b/cs/dso/M/M092.md new file mode 100644 index 000000000..28152760b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M092.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M092.jpg) +Pozoruhodná a výrazná kulová hvězdokupa (6,4m) v severní části souhvězdí uprostřed mezi hvězdami η a ι Herkulem. V její blízkosti se nenacházejí jasnější hvězdy a proto může být někdy problém ji snadno najít. Tento nádherný objekt však vyžaduje větší pozornost, protože patří mezi nejjasnější kulové hvězdokupy na severní obloze. Objevil ji J. E. Bode v roce 1777, Ch. Messier ji jako 92. položku přidal do svého katalogu v roce 1781. Je slabší a menší oproti M13. Její absolutní magnituda je -8,1, svítivost 150 000 Sluncí - 60% svítivosti M13 a její skutečný průměr 80 ​​ly. Leží ve vzdálenosti 25 000 světelných let. + +M92 je pod tmavou oblohou vidět jako mlhavá skvrnka i pouhým okem, o to lépe triedru. Již v malém dalekohledu zjistíme, že má výraznější jádro oproti M13. Stále však zůstává nerozlišitelné. Postupně bledne směrem k nepravidelnému okraji, kde můžeme v 150 mm dalekohledu pozorovat pár hvězd. + diff --git a/cs/dso/M/M092_300u350.md b/cs/dso/M/M092_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2736a4325 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M092_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M92 je jasnou a velkou guľovkou, která je v kráse srovnatelná s M13. Uvnitř obsahuje žhoucí jádro, obklopené halem hvězd, které postupně směrem k okraji řídnou. Tam jsou hvězdy umístěny v atraktivních řetězcích, které se táhnou směrem ven z kopy. Na východní a jihozápadní straně guľovky leží nepatrně tmavší plošky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M093.md b/cs/dso/M/M093.md new file mode 100644 index 000000000..56631fa98 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M093.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M093.jpg) +Jasná a poměrně velká otevřená hvězdokupa se stovkou nepravidelně uspořádaných hvězd. V severní části souhvězdí ji v březnu 1781 objevil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná (6,2m) jako M46, ale méně početná. Tvoří ji 80 hvězd mezi 8. a 13. magnitudě mírně zhuštěných do středu. Leží ve vzdálenosti 3 400 světelných let a odhaduje se, že její skutečný průměr by mohl být asi 20 ly, skutečná svítivost dosahuje hodnoty 4 000 Sluncí. Stará je asi 100 milionů let. M 93 uvidíme už v triedru jako kompaktní zrnitou skvrnu se dvěma jasnějšími hvězdami na jihozápadním okraji, včetně zlaté žluté hvězdy Xi Puppy (3,34m). + +V 200 mm dalekohledu napočítáme 50 hvězd 8m a slabších, kteří jsou koncentrovaní zejména v jihozápadní části, někteří se zase rozptýleně nacházejí na západě a východě. + diff --git a/cs/dso/M/M093_300u350.md b/cs/dso/M/M093_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..51a8d2563 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M093_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: jasná, velká, bohatá kupa 100 nepravidelně uspořádaných hvězd. V centru se rozprostírá nápadná bezhvězdné díra a pár hvězdných řetězců se rozšiřuje směrem na východ a západ. Dvě nejjasnější hvězdy kopy jsou širokými páry. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M094.md b/cs/dso/M/M094.md new file mode 100644 index 000000000..d0368d5a2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M094.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M094.jpg) +Malá, ale velmi kompaktní spirální galaxie (8,2m), nedaleko spojnice hvězd Cor Caroli - Chara. Na tmavé obloze ji najdeme iv triedru, hlavně díky jasnému jádru. Její ramena jsou těsně navinuté na jasném kompaktním jádru obklopeného eliptickým "halem". Vzdálená je přibližně 21 milionů světelných let, je součástí skupiny Canes Venatici I. Nacházejí se v ní hlavně mladé modré otevřené hvězdokupy a rodící se hvězdy. Galaxii objevil v roce 1781 Pierre Méchain. + diff --git a/cs/dso/M/M094_200u250.md b/cs/dso/M/M094_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..36c35ca30 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M094_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M94 má jasné, kruhové jádro obklopené slabším vnějším oválným halem. Spíše připomíná nerozlišitelné kulovou hvězdokupu. Hvězda 12m leží 5,5' západně a hvězda 13m se nachází 4'jižně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M094_400u450.md b/cs/dso/M/M094_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..160da50dc --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M094_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: M94 je nádherným objektem s oslnivým jádrem obklopeným matným halem prodlouženým 4'x 3'VJV-ZSZ. 125x ukáže skvrnitou strukturu v hale, zvlášť blízko jádra. Série svazků na východní a jihovýchodní straně napodobuje spirálovou podobu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M095.md b/cs/dso/M/M095.md new file mode 100644 index 000000000..ccaaefde8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M095.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M095.jpg) +Tuto spirálovou galaxii s příčkou (9,7m), podobně jako sousední M96 objevil Pierre Méchain v roce 1781. Obě leží ve vzdálenosti něco přes 31 milionů světelných let a jsou členy podskupiny galaxií, označované jako Skupina galaxií M95. Dalšími jasnými členy jsou především obří eliptická galaxie M105, NGC 3377 a systém NGC 3384. Tato skupina je velmi kompaktní, jádro pokrývá na obloze plochu asi 3 x 1,5 stupně, což ve skutečnosti odpovídá prostoru asi 13 x 0,65 milionu světelných let . Všichni její členové jsou navíc součástí větší skupiny označované jako Leo I, která zahrnuje i další podskupinu galaxií v západní části (M65, M66 a další). Samotná M95 má absolutní magnitudu -20,2 a skutečný průměr přes 70 000 ly. + diff --git a/cs/dso/M/M095_100u150.md b/cs/dso/M/M095_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..8b227d2cc --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M095_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M95 má jasné, kruhové 3'halo zrnité struktury. Jádro je velmi jasné. Široký trojúhelník 10m a 11m hvězd je centrovaný 7'západne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M095_200u250.md b/cs/dso/M/M095_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9152a62ec --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M095_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie se objevuje trochu slabší než M96 pozorována ve stejném poli 40'západne. M95 má jasné, kruhové 3,5'halo, které obsahuje jasné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M095_400u450.md b/cs/dso/M/M095_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b65fd890a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M095_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve větších dalekohledech M95 má nestejně osvětlené, nepatrně prodloužené 5'x 4'VJV-ZSZ halo s tmavšími oblastmi severně a jižně od SZ-JV příčky obsahující jasné oválné jádro. Příčka a tmavší oblasti severně a jižně od ní dávají galaxii tvar řeckého písmene "theta", jev vystupující zejména bočním pohledem. + +V 150 mm můžeme v jasném, kruhovém hale zachytit i jemný, pravděpodobně zrnitý povrch. Jádro je velmi jasné. Západně od galaxie je nápadný trojúhelník hvězd 10-11 mag. Při malém zvětšení se ve stejném zorném poli objevuje i M96, M95 vypadá oproti ní o něco slabší. V 400 mm má galaxie neobvykle osvětlené, nepatrně prodloužené halo s tmavými zónami severně a jižně od příčky, obsahující ve svém středu jasné oválné jádro. Samotná příčka a dvě tmavé zóny dávají galaxii vzhled řeckého písmene theta - θ - efekt zřetelnější zejména bočním pohledem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M096.md b/cs/dso/M/M096.md new file mode 100644 index 000000000..74cdc9446 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M096.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M096.jpg) +Spirální galaxie v těsném sousedství M95, objevena Méchain v roce 1781. Absolutní magnituda = -20,7 a skutečný průměr dosahuje přes 62 000 ly. Na obloze se jeví jako objekt 9,2 mag. Patří do skupiny galaxií Leo I, která je vzdálená 31 milionů světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M096_100u150.md b/cs/dso/M/M096_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..b8e6546f1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M096_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M96 je nejjasnější galaxií ve skupině M95-96. M95 leží 40'západne a M105 je pozorována 50'SSV, všechny mohou být při troše šikovnosti vidět ve stejném zorném poli. M96 má jasné rozšířené jádro umístěné v 4'x 3'SZ-JV hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M096_200u250.md b/cs/dso/M/M096_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f566cc73d --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M096_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má jasné 5'x 3,5'SZ-JV halo obsahující velké rozšířené jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M096_400u450.md b/cs/dso/M/M096_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4e8e511b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M096_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: M96 je jasnou 6'x 4'SZ-JV oválem obsahujícím žhoucí 2'x 1'oválne jádro. Okraj hala je nepravidelný tak v jasnosti a tvaru, jasnější je zřetelně směrem na JV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M097.md b/cs/dso/M/M097.md new file mode 100644 index 000000000..bc7a8fde3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M097.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Sova +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M097.jpg) +Oválná planetární mlhovina, blíže ke středu souhvězdí, mezi hvězdami Merak a Phacd. Svůj název dostala podle své podoby, zvláště té, kterou vidíme na fotografiích, protože dvě charakteristické vnitřní ovály připomínající oči, není jednoduché v dalekohledu spatřit. Patří mezi největší planetární mlhoviny, její disk má zhruba stejný průměr jako disk Jupiteru. Její jasnost je 9,9m, navíc pro svou rozlehlost slabě svítí. Centrální hvězda má jasnost pouze 16. magnitudy a zůstává vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. M97 objevil P. Méchain v roce 1781, ve kterém byla rovněž přidána Ch. Messierem do svého katalogu mlhavých objektů. Leží ve vzdálenosti 12 000 miliónů světelných let. + +Planetárku bychom mohli na tmavé obloze vypátrat dalekohledem s průměrem objektivu kolem 100 mm. V 150 mm vypadá jako velký, slabý kruhový disk s mlhavým rozhraním. Subjektivní názory pozorovatelů říkají, že má modravý odstín. + diff --git a/cs/dso/M/M097_300u350.md b/cs/dso/M/M097_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ae1b940c7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M097_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: během tmavých průzračných nocí mohou mihnout dvě nezřetelné tmavé oblouky, které znázorňují soví oči. Mlhovina je jasnější s filtrem O-III, ale oči můžeme snadněji spatřit větším zvětšením bez filtrů. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M097_400u450.md b/cs/dso/M/M097_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..245a7bf60 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M097_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +200x: šedé halo je jasnější podél jeho severního a jižního okraje a vypadá být nepatrně zploštělé. Střední část je o něco jasnější, centrální hvězdu můžeme spatřit pouze v příležitostném okamžiku. Mlhovina je ozdobené dvěma tmavšími elipsami, které tvoří oči Sovy: severovýchodní je větší, přesto je zřetelněji jihovýchodní. Planetárka je prakticky obklopená slabými hvězdami, nejbližší jasnosti 12,5m leží 2,5'na SSV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M098.md b/cs/dso/M/M098.md new file mode 100644 index 000000000..a27389666 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M098.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M098.jpg) +Spirální galaxie, objevena P. Méchain v roce 1781 a potvrzena později v témže roce Charlesem Messierem. Je jednou z jasnějších členů (10,1m) galaktické kupy Virgo vzdálené 65-70 milionů světelných let. Je jednou z menšího počtu galaxií, které se k nám přibližují, M98 k nám míří rychlostí 243 km za sekundu. Skutečný průměr galaxie je přinejmenším 185 000 ly, absolutní magnituda je stanovena na -21,8. Leží půl stupně západně od hvězdy 6 Coma Berenices a na její vyhledání nám postačí i menší dalekohled. + diff --git a/cs/dso/M/M098_200u250.md b/cs/dso/M/M098_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..921bd4a63 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M098_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato pěkná galaxie má velké, jasné, skvrnité halo prodloužené 6'x 2'SSZ-JJV a obsahuje nepravidelný jasný centrální region se stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M098_300u350.md b/cs/dso/M/M098_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..aeb7ad43a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M098_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: M98 je zajímavou galaxií s jasným nepravidelným koncentrovaným halem prodlouženým 7'x 2'SSZ-JJV a obsahujícím skvrnitou centrální oblast s 1'jadrom. Slabá hvězda leží 2'SSV od galaxie. NGC 4168, 10'južne od M98, může být pozorována jako velmi slabý obláček. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M099.md b/cs/dso/M/M099.md new file mode 100644 index 000000000..1e06311dc --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M099.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M099.jpg) +Další z objevů P. Méchain v roce 1781 a rovněž člen galaktické kupy Virgo. Jedná se o spirálovou galaxii celkové jasnosti 9,9m, s jedním z největších červených posunů - vzdaluje se od nás rychlostí 2 380 km za sekundu, se skutečným průměrem minimálně 95 000 ly a absolutní magnitudě -22. V minulosti v ní byly zaznamenány tři supernovy. + diff --git a/cs/dso/M/M099_100u150.md b/cs/dso/M/M099_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..614f56dc3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M099_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M99 je pozorována 9'JZ od hvězdy siedmenj magnitudy, má poměrně jasné, velké a kruhové halo s jasným jádrem asi 1/6 jeho délky. Halo je skvrnité a jeho vnitřní region nepravidelně koncentrovaný. SZ-JV řetězec hvězd 12. magnitudy se táhne podél východního rozhraní galaxie, jedna z hvězd se dotýká hala na JV okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M099_200u250.md b/cs/dso/M/M099_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9313ca890 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M099_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M99 je jasnou galaxií prodlouženou 4'x 3'V-Z jsem širokým, jasným jádrem. Bočním pohledem se může objevit neurčitá spirálová podoba. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M099_300u350.md b/cs/dso/M/M099_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1ae7dfa04 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M099_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Halo se rozšiřuje na 5'x 4'V-Z a v jeho nitru se nachází jasné jádro. Ze severní a jižní strany jádra se točí v protisměru hodinových ručiček spirální ramena. Nápadnější jižní rameno se točí na západ, slabší a kratiše severní rameno směrem na severovýchod. Nápadná tmavá mezera odděluje jádro galaxie od západní otáčky jižního rameno. Hvězda 12,5m leží na jihovýchodním rozhradí a hvězda 13,5 m na SV rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M100.md b/cs/dso/M/M100.md new file mode 100644 index 000000000..2470e5600 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M100.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M100.jpg) +Spirální galaxie pozorovaná kolmo shora (9,3m) v jižní části souhvězdí, jedna z několik tisíc galaxií v kupce Virgo. Podobně jako M98 a M99, i tuto galaxii objevil P. Méchain v roce 1781 a později v témže roce toto pozorování potvrdil i Charles Messier. Spirálovou strukturu odhalil až v roce 1850 Lord Rosse svým 6-stopovým reflektorem. Skutečný průměr je úctyhodný - 130 000 ly, absolutní magnituda je stanovena na -22,5. Malé dalekohledy s průměrem objektivu okolo 100 mm ukáží galaxii jako jasný objekt, její eliptické halo je prodloužené 4'x 3'VJV-ZSZ a jádro je poměrně svítivé, malé a kruhové. + diff --git a/cs/dso/M/M100_200u250.md b/cs/dso/M/M100_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f70648701 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M100_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M100 má jasné, malé jádro umístěné v 5'x 4'VJV-ZSZ oválném hale, jehož rozhraní je matné, ale nějaké změny jasnosti mohou být vidět blízko centra kolem jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M100_300u350.md b/cs/dso/M/M100_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f976a4df0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M100_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato pěkná galaxie je jasným 6'x 5'VJV-ZSZ halem obklopujícím jasné jádro. 150x zvětšení ukáže neurčitou spirálovou strukturu v hale a skvrnitou strukturu hned kolem jádra. Pár slabých hvězd je umístěno v hale SZ od centra galaxie. Tři hvězdy 13,5m leží blízko SSZ, ZJZ a JV okraje hala. Než dvě slabé mlhavé kruhové skvrnky se zjevují dvě okolní galaxie - NGC 4322 (13,9m) a NGC 4328 (13m). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M101.md b/cs/dso/M/M101.md new file mode 100644 index 000000000..c713fcfd0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M101.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Pinwheel galaxy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M101.jpg) +Velká spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko oje Velkého vozu, téměř na rozhraní se souhvězdím Draka. Objevil ji v roce 1781 P. Méchain, Ch. Messier ji přidal do svého katalogu ještě tentýž rok. Je největším a nejjasnějším členem malé skupiny galaxií nacházející se ve vzdálenosti okolo 25 milionů světelných let. Mezi další členy patří například NGC 5585, NGC 5574 a NGC 5204. M101 má absolutní magnitudu -21,5, její svítivost = svítivosti 33 bilionů Sluncí a skutečný průměr přesahuje 190 000 ly. Její jasnost je sice 7,9m, ale protože ji pozorujeme ve směru téměř kolmém na rovinu její spirály, jas je rozložen do velké plochy, čímž se nám galaxie i na trochu prosvětlené obloze snadno ztrácí. Přesto její centrální část je možné vidět i v malém dalekohledu, použijte ale co nejmenší zvětšení! V triedru je zajímavou úkolem odhadovat změny její úhlové velikosti pomocí dvojice hvězd v její těsné blízkosti v závislosti od změny pozorovacích podmínek. Samotná galaxie působí dojmem slabého obláčku bez jakéhokoliv tvaru. + +Pokud máme štěstí na velmi tmavou oblohu a máme i nějaký 250 mm dalekohled, uvidíme M101 jako poměrně slabou, ale obluda galaxii, která ukáže i slabé flekaté spirální ramena točící se kolem jasného jádra ve směru hodinových ručiček. Dvě hvězdy jsou umístěny v hale, další dvě blízko jižního rozhraní. Velké dalekohled s průměrem objektivu 400 mm zobrazí M101 jako nádhernou spirálovou galaxii s nápadnými rameny skvrnité struktury. Několik jasných H-II oblastí je vidět v ramenou. Deep-sky filtry zvýší značně kontrast. Tři oddělené jasné skvrny mohou být viditelné 8'JZ, 4,5'VJV a 6'VSV od centra galaxie. Nejnápadnější spirálové rameno vyráží z jihovýchodní strany jádra galaxie a točí se nejprve východně a potom na sever ven z centrálenj oblasti. V tomto rameni je umístěn i jasný svazek severovýchodně od jádra. Slabší rameno začíná na západní straně jádra a točí se jižně a jihovýchodně: obsahuje jasný svazek jihozápadně a jihovýchodně od jádra. Jižně od jádra se nachází nezřetelné tmavá skvrna - fotky ji ukáží jako velkou mezeru mezi rameny. Zkoumavým pohledem mohou BLIS některé H-II oblasti. Mnoho slabých předních hvězd je umístěno v hale. + +Myzer: Galaxii jsem pozoroval začátkem léta 2006 svým 250 mm Dobson použitím 11 mm Nagler (109x): I když se zrovna nacházela už asi jen 50 stupňů nad obzorem, překonala všechny mé její dosavadní záznamy. Sice slabé plošné jasnosti, galaxie vyplnila celé úchvatné zorné pole. Nejdříve jsem registroval pouze centrální část, když jsem si však uvědomil skutečnou velikost této galaxie, v zorném poli se objevily velmi slabé spirální ramena! Navíc kromě toho, jestli je to moje fantazie nebo realita, spirální ramena se zdají být ne rovnoměrně jasné, ale skvrnité - zřejmě předpoklad H-II oblastí. Za minimálně jedno zjasnění (jeho poloha se shoduje s NGC 5462) nacházející se směrem dále od jádra bych však položil i ruku do ohně (a za další dvě skoro také - NGC 5450 a 5461). + + + diff --git a/cs/dso/M/M102.md b/cs/dso/M/M102.md new file mode 100644 index 000000000..0c3108e73 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M102.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M102.jpg) +Jeden z přesně nestotožnených Messierových objektů. Pierre Méchain v roce 1783 potvrdil, že M102 byla pravděpodobně pouze dalším pozorováním známé M101, rozsáhlé galaxie ve Velké medvědici. Owen Gingerich nakonec k označení M102 přiřadil mladou spirálovou galaxii s málo vyvinutými rameny NGC 5866, aby tak zaplnil díru v Messierovom katalogu. Můžeme ji pozorovat na jižním okraji souhvězdí, na rozhraní s Pastýřem. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm tvoří v zorném poli spolu s 2 blízkými hvězdami trojúhelník. Zjevuje se zboku a směrem do středu se mírně zjasňuje. V 300-350 mm dalekohledu se jedná již o jasný, pěkný objekt, který je prodloužený a obsahuje jasné jádro. Během dobré pozorovací noci můžeme spatřit prachovou linii galaxie a na západní straně nějaký jasný bod. + diff --git a/cs/dso/M/M102_500u550.md b/cs/dso/M/M102_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..0d19279c4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M102_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: M102 je velmi jasnou, nápadnou galaxií ve tvaru jehly. Úzká prachová linie se zařezává galaxií napříč jasně planoucím jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M103.md b/cs/dso/M/M103.md new file mode 100644 index 000000000..bf93b8528 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M103.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M103.jpg) +Otevřená hvězdokupa ležící blíže k střední části souhvězdí, nedaleko hvězdy Ruchbah, v oblasti bohaté na otevřené hvězdokupy. Celková jasnost této asi 8 000 světelných let vzdálené hvězdokupy je 7,4m. Má přibližně 60 až 70 hvězd, z nichž nejjasnější nepřesahují svačinu magnitudu. Ve hvězdokupě se nachází jeden červený obr o něco jasnější než 10m a promítá se do ní poměrně jasná dvojhvězda označována jako Struve 131 (pěkný pár hvězd 6m a 9m v odstupu 28,2 "), ta však mezi jejími členy nepatří. M103 objevil P. Méchain v roce 1781, do Messierovho katalogu však byla přidána o něco později. + +Hvězdokupu rozeznáme již v triedru, hezký pohled však poskytuje až v malém dalekohledu, ve kterém se ukáže jako atraktivní spousta poměrně jasných hvězd ležících v oblasti "trojúhelníku", jehož vrcholy tvoří tři jasnější hvězdy. V 200 mm dalekohledu je nádhernou hvězdokupou, jasnou, velkou, celkem bohatou a poměrně zhuštěnou s asi 40 dobře viditelnými hvězdami 8. až 12. mag v oblasti "trojúhelníku". + + + diff --git a/cs/dso/M/M104.md b/cs/dso/M/M104.md new file mode 100644 index 000000000..abbc1cdbb --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M104.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M104.jpg) +Spirální galaxie s tmavým prachovým pásem připomínající vzhled mexického sombrera objevena Pierrem Méchain v květnu 1781. Je jednou z nejjasnějších a největších galaxií v kupce Coma-Virgo, avšak leží dále od jejího jádra, vzdálená je 65 milionů světelných let. M104 má absolutní magnitudu -23,5, většina její svítivosti pochází z velmi neobvyklé centrální vyboulení. + diff --git a/cs/dso/M/M104_100u150.md b/cs/dso/M/M104_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..ff2d6c10a --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M104_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M104 umístěna 4'VSV od hvězdy 10m je jasným objektem iv malých dalekohledech. Je velkou elipsou se zúženými konci, které míří na východ a západ. Tmavá prachová linie, která galaxii protíná do dvou nestejných částí se táhne jižně od centra a během dobrých podmínek může být vidět i přímým pohledem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M104_200u250.md b/cs/dso/M/M104_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4d36b73ce --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M104_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M104 je atraktivním objektem s Nejnápadnější tmavou linií ze všech galaxií kromě Centaurus A. Linie protíná 6'x 2'V-Z halo do dvou nestejných částí, z nichž větší je to severněji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M104_400u450.md b/cs/dso/M/M104_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..991f7728e --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M104_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Nádhera! Halo se rozšiřuje na 8'x 3'V-Z a je oddělené do dvou S-J částí nápadnou tmavou prachovou linií, která se táhne délkou galaxií hned jižně od vypouklého centra. Hvězda 13m leží 1,5'severne od centra galaxie. 20'na ZSZ od galaxie je volné seskupení jasnějších hvězd včetně Čtyřhvězda Struve 1664, jejíž složky dosahují jasnost 8,1m, 9,3m, 11,5m a 11,6m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M105.md b/cs/dso/M/M105.md new file mode 100644 index 000000000..0b9712fd7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M105.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M105.jpg) +Gigantická eliptická galaxie (9,3m) objevena P. Méchain v roce 1781 v blízkosti další dvojice galaxií: NGC 3384 a NGC 3389, z nichž je nejjasnější. Toto trio je součástí podskupiny galaxií M95 a tedy také součástí západní poloviny 31 milionů světelných let vzdáleného systému Leo I. Absolutní magnituda galaxie je určena na -20,6 a skutečný průměr přesahuje 35 000 ly. + diff --git a/cs/dso/M/M105_100u150.md b/cs/dso/M/M105_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..3a08e0afc --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M105_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: M105 leží na západním rohu trojúhelníku s NGC 3384 a NGC 3389. Má jasné kruhové 2'halo s homogenním centrem, které postupně bledne k okrajům. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M105_200u250.md b/cs/dso/M/M105_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..901b15328 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M105_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Jasné halo se objevuje nepatrně prodloužené 2,5'x 2,25'VSV-ZJZ a postupně se zjasňuje k poměrně zhuštěnému jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M105_400u450.md b/cs/dso/M/M105_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ebb136e15 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M105_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech M105 ukáže dobře zhuštěné VSV-ZJZ halo zjasňující se směrem k jasnému, ale drobnému jádru. Hvězda 14,5m leží na severovýchodním rozhraní hala 1,5'od středu galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M106.md b/cs/dso/M/M106.md new file mode 100644 index 000000000..b8181a635 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M106.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M106.jpg) +Poměrně výrazná a rozsáhlá spirální galaxie (8,4m), v severní části souhvězdí. Leží přibližně uprostřed přímky, kterou vytvářejí hvězdy β Canum Venaticorum a Phacd z Velké medvědice. Na pozorování její spirálové struktury však potřebujeme větší dalekohled. Patří do malé skupiny galaxií spolu s některými dalšími ve Velké Medvídci. Je vzdálena přibližně 35 milionů světelných let. Objevil ji P. Méchain v roce 1779. + diff --git a/cs/dso/M/M106_100u150.md b/cs/dso/M/M106_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..513199512 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M106_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +60x: Pěkný pohled v malým dalekohledech. NGC 4258 je jasná, prodloužená 10' x 7'SSZ-JJV a má velké, jasné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M106_200u250.md b/cs/dso/M/M106_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7df562c9b --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M106_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: Nádhera! Jasné jádro je umístěno v dobře zhuštěné 5'x 2'vnitřní oblasti, která je střídavě obklopena mnohem slabším halem 12' x 4'SSZ-JJV. Severní konec hala se rozšiřuje k hvězdě 12,5m a její jižní konec k hvězdě 13m. Hvězda 10m leží 3'dále na jih od jižního konce. Její neobvyklý tvar je pozoruhodný a vystoupí do popředí zejména použitím bočního pohledu, jedno spirálové rameno může být náznakově viditelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M106_300u350.md b/cs/dso/M/M106_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e1d702755 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M106_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: M106 je pěkná, jasná galaxie se skvrnitou, dobře zhuštěnou 5'x 3'centrální oblastí obsahující 1'jádro. Vnější halo je mnohem více slabší a více matnější, rozšiřuje se 16' x 5'. Bočním pohledem lze mihnout náznak spirálové struktury ve tvaru dvou širokých jasných rozšíření z centrální oblasti. Severněji z nich je nápadnější. Obě rozšíření obsahují nezřetelný tmavý pruh. Několik hvězd je umístěno ve vnějších ramenech na obou stranách. Doprovodná galaxie NGC 4248, ležící 13' severozápadně, má slabé prodloužené 1,25' x 0,5' VJV-ZSZ halo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M107.md b/cs/dso/M/M107.md new file mode 100644 index 000000000..1dd8cfcc4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M107.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M107.jpg) +Kulová hvězdokupa s celkovou jasností 7,9 magnitudy objevena v roce 1782 Pierrem Méchain. Má určité temné oblasti nezvyklé pro kulové hvězdokupy. Je od nás vzdálena asi 20 000 světelných let. + diff --git a/cs/dso/M/M107_100u150.md b/cs/dso/M/M107_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..92898ab1f --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M107_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +100x: M107 je poměrně slabý, nerozlišitelný 4'disk zrnité struktury s nepatrně jasnějším středem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M107_200u250.md b/cs/dso/M/M107_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c76074b3e --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M107_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Velké jádro je ponořeno v 5'x 4'nerozlíšiteľnom hale, jehož jižní rozhraní je značně zploštělé. Guľovka je obklopená čtyřmi předními hvězdami, z nichž nejjasnější dosahuje 11m a nachází se 4,5'západne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M107_300u350.md b/cs/dso/M/M107_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5423bc28c --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M107_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: M107 je zajímavá a dá se dobře studovat. Ukáže nerozlišitelné 5'halo blikajících hvězd, které houstnou náhle k drsnému 2'jadru. Jádro je nerozlišitelné, ale má zrnitou strukturu a hvězdné řetězce na severozápadní a jihozápadní straně. Na hvězdy chudé linie jsou viditelné na západní a SSZ straně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M108.md b/cs/dso/M/M108.md new file mode 100644 index 000000000..9ee7638e6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M108.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M108.jpg) +Spirální galaxie s nevýraznou příčkou, ve střední části souhvězdí u hvězdy Merak, 48'severozápadne od mlhoviny Sova. Byla objevena P. Méchain někdy v letech 1781-1782. Její jasnost dosahuje 10. magnitudu. Obsahuje velké množství prachu, což uvidíme i v dalekohledu. + +Dalekohledem s průměrem objektivu 100-150 mm ji snadno zahlédneme jako slabý, ale nápadný pruh. Halo je jasnější v centru, které je obklopeno matnými tmavými a světlými pruhy. + diff --git a/cs/dso/M/M108_200u250.md b/cs/dso/M/M108_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9611b1183 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M108_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: M108 je prodlouženým halem slabé povrchové jasnosti, které obsahuje prodloužené centrální jádro. Halo je skvrnité s tmavými ploškami vedle celé jeho délky. Nejnápadnější tmavá skvrna je viditelná hned západně od středu galaxie. Jižně od západního konce hala leží hvězda 12. magnitudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M108_400u450.md b/cs/dso/M/M108_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b580b7813 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M108_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: ve větších dalekohledech se prodloužené halo zjevuje velmi jasné, jak moc detailní příčka. Východní část svítí jasnější než západní. Východní konec je oblý a točí se trošku na SSV. Jeho západní konec je zúžený, s nepatrným stočením na JJZ. Hlavní část hala je smíšeninou jasných a tmavých skvrn. Uprostřed hala se nachází tenká skvrnitá příčka s hvězdou 13. magnitudy, která je umístěna v hale, hned západně od příčky. Několik hvězd se nachází i na východním a jihovýchodním rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M109.md b/cs/dso/M/M109.md new file mode 100644 index 000000000..d49f773aa --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M109.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M109.jpg) +Spirální galaxie s příčkou nedaleko hvězdy Velkého vozu Phacd. Přestože Charles Messier tuto galaxii viděl, byla přidána do jeho katalogu až v 20. století. Objevil ji však P. Méchain někdy v období let 1781-1782. Její absolutní magnituda je asi -20,9, svítivost 19 bilionů Sluncí, skutečný průměr přesahuje 100 000 světelných let. Je to jeden z objektů vhodný pro větší dalekohledy protože její jasnost dosahuje 9,8m + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm se jedná pouze o slabé, mlhavé halo, které obsahuje malé jasné jádro. + diff --git a/cs/dso/M/M109_400u450.md b/cs/dso/M/M109_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b1d47bce5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M109_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: halo s poměrně slabou plošnou jasností je prodloužené 7,5'x 5'. Vnitřek hala je skvrnité a obklopuje nestejně jasné oválné jádro. V severní části souhvězdí se nacházejí tři hvězdy 12. magnitudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M110.md b/cs/dso/M/M110.md new file mode 100644 index 000000000..a6400b1f1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M110.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M110.jpg) +M110 objevil v roce 1773 Charles Messier, ale do katalogu byla přidána až v roce 1966. Jedná se o výraznou trpasličí eliptickou galaxii, satelit Velké mlhoviny v Andromedě. Její průměr je pouze 12 000 světelných let, tedy zhruba jedna desetina průměru M31. Mnohé její mladé horké O a B hvězdy jsou smíšené se staršími, typickými pro eliptické systémy, což naznačuje dávnou interakci s M31. Byly v ní pozorovány také temné struktury prachu a kulové hvězdokupy. Galaxie je vidět triedru a snadno malým dalekohledem. Ačkoliv dosahuje jasnost 8,1m podobně jako M32, je o něco méně nápadná, protože ve srovnání s ní má slabší plošnou jasnost. A jak je vidět ve větších amatérských dalekohledech? + diff --git a/cs/dso/M/M110_200u250.md b/cs/dso/M/M110_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..26a9838a9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M110_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: M110 je viditelná jako poměrně slabá, velká mlhovina oválného tvaru ve směru SSZ-JJV, s nepatrným zjasněním v centru. Dvě hvězdy 9,5m se nacházejí za jihozápadním rozhraním a jedna na severovýchodě. M110 leží na severozápadní straně M31, oproti M32, která je menší a je k ní blíž. Tyto tři galaxie představují nádherný pohled při malém zvětšení. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M110_300u350.md b/cs/dso/M/M110_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e185a52a5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M110_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato eliptická galaxie je poměrně jasná, velmi velká, prodloužená 10'x 4'se širokým nápadným jádrem, ne stelární. Množství slabých hvězd (ne skutečných členů galaxie) je viditelných v hale. Většina těch zrejmejších dosahuje 14m a nachází se na JJV rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/M/M110_400u450.md b/cs/dso/M/M110_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5ddb7a9bb --- /dev/null +++ b/cs/dso/M/M110_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 205 je jasná 12'x 5'oválna galaxie se širokým skvrnitým jádrem umístěným nepatrně západně od centra. Hvězda 12. magnitudy se nachází uvnitř vý + +hodného rozhraní a jedna 12,5m leží severně od jádra. Tento nádherný objekt je určitě exponátem eliptických systémů. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Mel/Mel025.md b/cs/dso/Mel/Mel025.md new file mode 100644 index 000000000..fbc807386 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Mel/Mel025.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Collinder 50 - Hyády +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Mel025.jpg) +Po "medvědem proudu" naše druhá nejbližší otevřená hvězdokupa. Ve vzdálenosti 150 světelných let je tak blízko, že se jí hvězdy na obloze ani nezdají být pohromadě a sahají do prostoru zhruba 20 stupňů. Jednou z nejvzdálenějších členů je ω Andromedae (5m) - leží až 50 stupňů od centra kopy! Nápadné "V" dlouhé čtyři a půl stupně, jehož špičku tvoří γ Tauri (3,6m) a okraje α (0,85m) a ε Tauri (3,5m) se připojuje od západu na jasnou načervenalou hvězdu Aldebaran a na obloze představuje hlavu býka. Aldebaran představuje krvavé oko Býka, ale ve skutečnosti není členem kupy - nachází se v bližší vzdálenosti - 68 světelných let - a na Hyády se pouze náhodou promítá. Hyády, podobně jako Plejády, jsou ideálním objektem pro triedr 10 × 50, ve kterém zahlédneme i její slabší hvězdy. + +V malém dalekohledu jsou stálice sice roztroušeny, ale odhalí pěkný barevný kontrast jejích čtyř oranžových obrů: γ (3,6m), ε (3,5m), δ (3,8m), θ2 Tauri (3,8m). Poslední dva jsou nápadnými dvojhvězdy viditelnými i pouhým okem. θ Tauri sestává z hlavní bílé složky a oranžového průvodce. Navzájem jsou vzdáleny 15 světelných let a předpokládá se, že mají společný původ. Naproti tomu δ Tauri je pouze optickou dvojhvězdou, kterou tvoří spolu s hvězdou 68 Tauri. V přiměřeném dalekohledu, hlavně s velkým zorným polem, můžeme v centru Hyády pozorovat otevřenou hvězdokupu NGC 1647. Je desetkrát dál, i proto se v malém dalekohledu jeví jako mlhavá skvrna. + +Právě přítomnost oranžových obrů naznačuje, že Hyády jsou mnohem starší než Plejády. Jejich stáří se odhaduje přibližně na 700, dokonce možná až na 870 milionů let. Skutečná šířka jádra Hyády - "V" - je asi 12 světelných let, ale členy patřících do této hvězdokupy můžeme najít ještě i ve vzdálenosti 40 světelných let. Celkově jich obsahuje asi 200, přičemž se všechny pohybují stejným směrem. Hyády jsou totiž pohyblivou hvězdokupou, součástí hvězdného proudu, který se od nás neustále vzdaluje. Směřují k bodu, který leží na obloze severovýchodně od Betelgeuze z Orion. Tento bod se nazývá bodem konvergence - na tomto místě se hvězdy Hyády za 65 milionů let shluknou a nakonec se ztratí v dálavách vesmíru. + + + diff --git a/cs/dso/Mel/Mel071.md b/cs/dso/Mel/Mel071.md new file mode 100644 index 000000000..3374d5fa2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Mel/Mel071.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Mel071.png) +Zajímavá otevřená hvězdokupa jasná 7,1m a zabírající plochu 9'. Při malém zvětšení v 200 mm dalekohledu připomíná velmi uvolněnou kulovou hvězdokupu. Přinejmenším 50 hvězd 11m a slabších rozlišíme oproti mlhavé pozadí. Ty jasnější leží podél východní a západní strany kopy, slabší členové se koncentrují v centru. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC0010.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC0010.md new file mode 100644 index 000000000..504423aca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC0010.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0010.jpg) +Osamocené galaxie u hvězdy beta Cas v poli mnoha mlhovin a hvězdokup. Je to člen Místní skupiny galaxií vzdálen pouze 870 000 světelných let, jehož katalogizovány údaje jsou 11,3m a 7,3' x 6,4'. + +Myzer: Mám za sebou jen jedno nejisté pozorování 250 mm Dobson z léta 2007: Na zmíněné místo jsem dorazil od nenápadné otevřené hvězdokupy NGC 129 identifikováním řetízky hvězd podle Uranometria, věděl jsem tedy přesně kam se dívám. Napoprvé nic nebyl vidět v zorném poli, až po nějakém čase jsem registroval velmi slabý obláček. Identifikováním galaxie jsem si však ne 100% jistý, protože přesně na její pozici ma rušila slabá hvězda. Okulár jsem neměl zamlžený, navíc jsem použil různé zvětšení. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC0059.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC0059.md new file mode 100644 index 000000000..bfb79e229 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC0059.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0059.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC0059_300u350.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC0059_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1d09acf78 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC0059_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Tato mlhovina je velmi slabá a velká a může být viditelná pouze s UHC filtrem a bočním pohledem. Jsou v ní umístěny tři slabé hvězdy. Gamma Cas by měla být odstraněna ze zorného pole, protože překáží při pozorování. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC0059_400u450.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC0059_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..227331b2d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC0059_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: IC 59 je umístěna 20'severne od jasné hvězdy gamma Cas. Mlhovina je velmi slabá, matná a prodloužená S-J. Objevuje se větší, ale slabší než IC 63. IC 59 a IC 63 se spolu označují jako Sharpless 185. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC0063.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC0063.md new file mode 100644 index 000000000..4088133c1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC0063.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0063.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC0063_300u350.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC0063_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f59334622 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC0063_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: IC 63 je velmi slabá, poměrně velká a prodloužená 8'x 4'. Její okraj je jasnější na jižní straně. Může být viděna s UHC filtrem a Gamma Cas mimo zorného pole. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/IC0063_400u450.md b/cs/dso/NGC/0-100/IC0063_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..fd6a0cda2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/IC0063_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: Tato mlhovina je velmi slabá, ale více nápadná než IC 59. Je poměrně velká, nápadného vějířovitého tvaru, prodloužená V-Z. Jižní rozhraní vějíře je mnohem nápadnější než severní. Filtry jednoznačně zlepší pohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024.md new file mode 100644 index 000000000..781a89c36 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0024.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024_300u350.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..09ca2403c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato pěkná, ale slabá galaxie je 4'x 0,75'SV-JZ pruhem s dobře zhuštění jádrem. Hvězda 12m leží blízko severovýchodního konce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024_400u450.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7d418102c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0024_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 24 má 5'x 1'SV-JZ halo, které je prodloužené k zúženým koncem. Je více jasnější podél hlavní osy s vydutým centrem a jádrem, které je vykloněnou mírně od centra na severovýchod, případně jihozápadní rozšíření hala je déle. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040.md new file mode 100644 index 000000000..140df8b3f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Mars nebula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0040.jpg) +Téměř zapomenutá, ale jedna z nejkrásnějších planetárních mlhovin, jejíž ojedinělý tvar je výjimečný a zdá se neopakovatelný. Těžko říci, zda vzhledem existuje na obloze ještě nějaká jiná podobná planetárka. Leží v trochu nepřehledné oblasti těžké na orientaci, avšak pro zkušeného pozorovatele ji nemůže být problém dostat do zorného pole dalekohledu. + diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040_300u350.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b3492bc83 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +225x: Nádherný objekt! Tato planetárka leží mezi hvězdou 9m vzdálenou 2'na severovýchod a dvěma 10m hvězdami 2-3'na jihozápad. Je jasným diskem mírně oválného tvaru s nápadnou centrální hvězdou. Jasnější oblasti podél východního a západního rozhraní připomínají vzhledem polární čepičky na Marsu. Západní čepička se trochu vyklání z disku. "Polární čepičky" jsou ale vidět jen během nejlepších nocí. Mezi nimi a centrální hvězdou se nachází tmavší odstín. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040_400u450.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b7474fc3d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0040_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: NGC 40 je jasný modrozelený prodloužený 45 "-35" SSV-JJZ disk s nápadnou centrální hvězdou. Je trochu prstencový. Disk je mírně jasnější podél východního rozhraní a ještě více jasnější podél západního rozhraní. Hvězda 13m leží hned za jihozápadním okrajem. + +Dominik: 250mm: Je to poměrně dobře viditelná planetární mlhovina v Cefea. Kolem její centrální hvězdy s jasností 11.5m je vidět obláček se dvěma kruhovými okraji, které ale ústí podél do konce se slabšími okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045.md new file mode 100644 index 000000000..6d5d26a19 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0045.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_200u250.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1c2ee4477 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 45 leží 5'VSV od hvězdy 10m a 1'SSZ od hvězdy 10m. Je mimořádně slabá, malá a oválného tvaru SSZ-JJV a může být pozorována pouze bočním pohledem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_300u350.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4112816c7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie je velmi slabá, prodloužená 4'x 3'SSZ-JJV a nepatrně jasnější v centru. Hvězda 10m se dotýká JJZ konce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_400u450.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..774d1591e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0045_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 45 je slabá, matná a prodloužená 6'x 4'SSZ-JJV s poměrně koncentrovaným oválným jádrem. Hvězda 10m je umístěna na JJV konci a přinejmenším půl tucet slabých hvězd je umístěno uvnitř hala galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0055.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0055.md new file mode 100644 index 000000000..1a5240983 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0055.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0055.jpg) +Spirální galaxie ležící na jižním okraji souhvězdí na rozhraní s Fénixem. Je druhým nejjasnějším členem kupy galaxií v sochařů, která zabírá na obloze skoro 20 stupňů a zahrnuje galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, jakož i NGC 45 a NGC 247 ve velryb. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnituda -18,9 odpovídá svítivosti 3 bilionů Sluncí. Její jasnost dosahuje hodnotu 8,1m, takže nám na její pozorování postačí i malý dalekohled. Ale ani to není úplně pravda. V našich zeměpisných šířkách vystupuje během podzimních měsíců jen velmi nízko nad horizont a tudíž zůstává pro nás prakticky nepozorovatelná. Abychom ji lépe viděli, musíme vycestovat alespoň k severním břehům Afriky nebo ještě lépe do oblastí kolem rovníku. Galaxii objevil J. Dunlop v roce 1826. + +Zážitek poskytne v dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm. Nejdříve zřejmě postřehneme, že galaxie má tvar velmi prodlouženého pruhu velkého půl stupně a má rozdílný jas na jednotlivých koncích. Jasnější část představuje jádro na západní straně, které v délce představuje asi 1/3 hala a polovinu jeho šířky. V neposlední řadě si všimneme i nějaké skvrnité, nestejně jasné plochy. + diff --git a/cs/dso/NGC/0-100/NGC0055_400u450.md b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0055_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..78e354883 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/0-100/NGC0055_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Mimořádně dlouhé, tenké halo obsahuje velké oválné jádro. Halo je nestejně jasné a slabší v VJV polovině. Jádro se rozprostírá mimo centra na SSZ. Několik malých jasnějších skvrn leží podél hlavní osy galaxie východně od jádra a jasný svazek se nachází v hale hned jihovýchodně od jádra. Tři poměrně jasné hvězdy leží podél jižního rozhraní galaxie a pár slabých předních hvězd je ponořených v hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0104.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0104.md new file mode 100644 index 000000000..44218c1a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0104.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: 47 Tucanae +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0104.jpg) +Kulová hvězdokupa označena původně hvězdným číslem, když se však později ukázalo, o jaký objekt se jedná, našla si místo i v NGC jako 104. položka. I za průměrné noci ji jako mlhavou skvrnu jasnosti 4,5m uvidíte už pouhým okem na západním okraji Malého Magellanova mraku. Jasností ji převyšuje už jen Omega Centauri, přesto se za nejkrásnější kulovou hvězdokupu na obloze obecně považuje právě 47 tucanae, možná proto, že je více zhuštěná, hlavně co se týče prostorové hustoty hvězd ve svém jádru a potom nápadnější řídne směrem k vnějším okrajům. + +Nejjasnější hvězdy dosahují 11. magnitudu a na okraji jsou na hranici rozlišení 100 mm dalekohledem. Ve větším dalekohledu se hvězdokupa rozpadne na velké množství drobných hvězd zabírajících plochu větší než čtvrt stupně. V 500 mm dalekohledu při 220x zvětšení hvězdokupa vyplní celé zorné pole stovkami hvězd hustnúcimi k planoucím jádru, které je velmi dobře rozlišitelné. Navíc máte pocit, jakoby 3D pohledu, který se vyrovná i Omega Centauri. 47 tucanae leží relativně blízko od nás - 16 000 světelných let, z čehož vyplývá, že i když se na obloze promítá na okraj Malého Magellanova mraku, není jeho součástí, ale pouze předním objektem naší Galaxie. Sestává ze stovek tisíců hvězd seskupených těsně vedle sebe. V blízkosti nepřehlédněte další, ale slabší kulovou hvězdokupu - NGC 121 (11,2m), při menším zvětšení je pozorována ve stejném zorném poli jako 47 tucanae! + + + diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128.md new file mode 100644 index 000000000..35799f2c0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0128.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128_200u250.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2b966a94b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 128 je nejjasnější ve skupině pěti galaxií, z nichž pouze NGC 128 a NGC 125, 6,5'od ní na ZJZ, jsou bez obtíží vidět v 200 mm dalekohledu. NGC 128 je poměrně jasná, prodloužená 1,75'x 0,5'S-J a jen nepatrně jasnější v centru. NGC 125 je velmi slabou kruhovou skvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128_400u450.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..67bbddca3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0128_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 128 je poměrně jasnou čočkovitou galaxií prodlouženou 2,5'x 0,75'S-J, s rozšířeným, skvrnitým jádrem. Je ozdobena dvěma slabými, kruhovými, skoro identickými společníky - NGC 130 ležící 1,5'severovýchodne a NGC 127 pozorovanou 2'severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0129.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0129.md new file mode 100644 index 000000000..c12310463 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0129.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0129.jpg) +Otevřená hvězdokupa s celkovou jasností 6,5m, severně od hvězdy páté magnitudy. 100 mm dalekohled ji ukáže jako celkem rozsáhlou, nepravidelně rozstrúsenú kopu několika tuctů stálic, uprostřed s "mezerou" bez hvězd. V 20 cm dalekohledu je velkou, nepravidelnou skupinou asi 50 hvězd deváté až třinácté magnitudy, plynule přecházejících do svého okolí. V 30 cm dalekohledu je jasnou, ale už uvolněnou spoustou asi 35 hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133.md new file mode 100644 index 000000000..b7a065944 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0133.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_100u150.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..387f58486 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +50x: Hvězdokupa NGC 133 leží 28'SSZ od kappa Cas, v zajímavém hvězdném poli. Ukazuje se jako S-J oblouk čtyř hvězd 9-9,5m, vyhloubený na jih. King 14 leží pouze 12'VJV a NGC 146 12'VJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_200u250.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d87607fd5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Tato kupa obsahuje čtyři 9m hvězdy zarovnané S-J a několik 12-13m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_300u350.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..971a622a5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0133_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Jasnější hvězdy tvoří seskupení ve tvaru písmene Y, se špičkou mířící severně. Seskupení Y sestává z jedné 12m a čtyř 9-9,5m hvězd. Pol tucet 13-14m hvězd je rozmístěno kolem něj. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134.md new file mode 100644 index 000000000..fd8ba4343 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0134.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134_300u350.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a73c55410 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 134 je nádhernou edge-on galaxií půl stupně jihovýchodně od η SCULPTOR. 6'x 1'SV-JZ halo obsahuje malé, oválné jádro. Jihozápadní rozhraní je ostřejší a hned za ním leží jedna hvězda. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134_400u450.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6a919440b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0134_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Nádhera! NGC 134 je pěknou 7'x 1,25'SV-JZ skoro ege-on spirálovou galaxií viditelnou jako svítivý pruh s podélnou tmavou linií. Tmavá linie může být vidět přímým pohledem, ale boční pohled také pomůže. Jádro je širokým oválem, tmavá linie se táhne jeho severozápadní stranou. Hvězda 13m leží na rozhraní hala hned severozápadně od centra galaxie a hvězda podobné jasnosti je 1,5'juhovýchodne od centra. Doprovodná galaxie NGC 131 leží 9'západne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0147.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0147.md new file mode 100644 index 000000000..42b0f2a83 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0147.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0147.jpg) +Galaxie v jižní části souhvězdí jasnosti 9,5m, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě (M31). Na tmavé obloze je možné tento objekt pozorovat uz binární 25 × 100. V 20 cm dalekohledu se ukáže jako slabá, jednotvárná skvrna v bohatém hvězdném poli. Ani 30 cm dalekohled mnoho krásy nepřinese, její centrální část je viditelná jako slabá "rys" eliptické žáru s postupným zjasněním ke středu. Oproti nedaleké NGC 185 asi stupeň na východ je mnohem obtížnější pozorovatelná. Je evidentně více prodloužena, ale připomíná spíše fantoma s velmi slabou plošnou jasností. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0185.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0185.md new file mode 100644 index 000000000..2099e2581 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0185.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0185.jpg) +Průvodce Velké mlhoviny v Andromedě (M31), galaxie kterou v 100 mm dalekohledu spatříme jako slabou, nevýraznou mlhavou oblast na bohatém hvězdném pozadí. V 200 mm dalekohledu má oválný tvar s postupným zjasněním ke středu. Stupeň západně si můžeme všimnout ještě slabší galaxii NGC 147, rovněž průvodce M31. V 300 mm dalekohledu vypadá NGC 185 o něco výraznější, než zřetelné halo s dobře koncentrovaným středem. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/100-200/NGC0188.md b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0188.md new file mode 100644 index 000000000..9843f64a5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/100-200/NGC0188.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Polárna hviezdokopa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0188.jpg) +Otevřená hvězdokupa (8,1m) v blízkosti severního nebeského pólu nedaleko Polárky, v severní části souhvězdí objevena J. Herschelem. Nachází se velmi daleko od galaktické roviny (méně podléhá vlivu okolních hvězd) a patří k nejstarším známým otevřená hvězdokupa v naší Galaxii. Její stáří se odhaduje na 9 bilionů let, což je tak věk nejmladších kulových hvězdokup. Její nejjasnějšími hvězdami (12-13m) jsou žlutí obři spektrálních typů G8 a K4. Naopak zcela postrádá bílé hvězdy hlavní posloupnosti. + +V 200 mm dalekohledu se ukáže jako poměrně slabá, ale bohatá zrnitá skvrna, v níž rozeznáme oproti mlhavé pozadí tucet hvězd 12-13m. Pole zvlášť na jihozápadě je poseté hvězdami 8-9m. V 30 cm dalekohledu rozlišíme naproti bohatě koncentrovanému mlhavé pozadí v poměrně slabé skupině tři tucty členů. Teprve ve větším dalekohledu se hvězdokupa promění na hezčí, ale slabou kopu 60 hvězd 12-15m, které jsou částečně rozlišitelné oproti zrnitému pozadí. Nápadných je i pár dvojhvězd. Několik tmavých mezer leží západně od centra kupy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029_200u250.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..342f03cdc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia IC 1029 pozorovaná 3'západně od hvězdy 11m, má poměrně slabé 1'x 0,5' SSZ-JJV halo s nepatrně jasnějším centrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029_400u450.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..dd4a0ab9b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/IC1029_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: IC 1029 ukáže poměrně jasné 30 "x 20" jádro umístěné uvnitř slabého, dost prodlouženého 3'x 0,5' SSZ-JJV hala. Galaxie NGC 5673 leží 10' ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md new file mode 100644 index 000000000..ec0e2cb47 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1023.jpg) +Galaxie (9,3m) viditelná v 100 mm reflektoru jako mlhavá skvrna. Použitím dalekohledu s průměrem objektivu 150 mm se zjevuje jasná, dost prodloužená, s mlhavým rozhraním a náhle jasnějším, koncentrovaným centrem. Několik hvězd 10-11m leží jihozápadně. V dalekohledu s průměrem objektivu alespoň 300 mm při 200-násobném zvětšení můžeme odhalit i slabé zjasnění na východním konci. Velmi slabá hvězda je ponořena 1'západne od jádra. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md new file mode 100644 index 000000000..5b1fa14c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1042.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_200u250.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5a79a18f7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 1042 leží 14'juhozápadne od NGC 1052 v rozptýlené skupině slabých galaxií. Objevuje se jako velmi slabý, kruhový matný obláček průměru asi 2', bez centrálního zjasnění. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_300u350.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..495920bec --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie má slabé, matné halo prodloužené 2'x 1,75'V-Z s nepatrným zjasněním v centru. Hvězdy 12m leží 1'VJV a 2,5'severne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_400u450.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5814eb353 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech, tato galaxie ukáže poměrně slabé, matné, kruhové 3,5'halo se slabým stelární jádrem. Halo je trochu skvrnité a má nepatrně jasnější svazek na východním konci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md new file mode 100644 index 000000000..ae03ff27b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1052.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_200u250.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c56593eb9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 1052 je jasný, kruhový objekt, její 1'halo obklopuje nápadné jádro. NGC 1042 leží 14'juhozápadne a NGC 1035 se nachází 22'ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_300u350.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..53f926548 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1052 má nápadné jádro obklopené slabším 1,5'halom nepatrně prodlouženým SZ-JV. Drobný trojúhelník 12,5-13m hvězd leží 1'juhozápadne. NGC 1052 je nejjasnější ze skupiny vizuálně kontrastujících galaxií, která zahrnuje NGC 1035, 1042 a 1069. NGC 1047 ležící 10'severozápadne, je malým oválem se stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md new file mode 100644 index 000000000..66ba8e41c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1055.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_200u250.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..24d92c2ca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 1055 je severním vrcholem rovnoramenného trojúhelníku se dvěma hvězdami 7-7,5m, ležícími 6'-7'SV a SZ od galaxie. Ona je poměrně slabým V-Z pruhem s 4'x 1'halom obklopujícím drobné slabé jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_300u350.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f1cffd171 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1055 je 4,5'x 1,5'VJV-ZSZ pruhem s nepatrně jasnějším jádrem. Severozápadně od centra, hned za halem galaxie, se nachází drobný trojúhelník jedné 12m a dvou 13m hvězd. Hvězda 12m se skoro dotýká rozhraní hala blízko jádra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_400u450.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d319532a3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1055 je poměrně jasná, velmi prodloužená 7'x 3'VJV-ZSZ a nepatrně jasnější podél hlavní osy. Tmavá linie procházející podél severního boku je viditelná bočním pohledem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md new file mode 100644 index 000000000..205232e9d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1073.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_300u350.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4d7874a45 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1073 ležící 7'severovýchodne od velkého rovnoramenného trojúhelníku 9-10m, se objevuje slabá, 3,5'kruhová. Je nepatrně jasnější ve svém centru a na severním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_400u450.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7c67c0c50 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1073 má slabé, kruhové 5'halo postupně se zjasňující k SV-JZ jádru ve tvaru příčky. Několik velmi slabých hvězd nebo svazků je viditelných na jižním a jihozápadním rozhraní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079.md new file mode 100644 index 000000000..aa0ebf7e6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1079.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_300u350.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d6c2c2b1c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 1079 je poměrně jasnou, ale malou galaxií pozorovanou 12'južne od hvězdy 9m a 3,5'severovýchodne od hvězdy 10,5m. Její jasné kruhové jádro je obklopeno mnohem slabším 2,5'x 0,5'halom prodlouženým V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_400u450.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..797b1a014 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Halo je prodloužené 2'x 1'V-Z, jeho západní rozšíření je nepatrně jasnější, menší a kratší, ale širší než východní rozšíření. Jádro je zcela jasné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087.md new file mode 100644 index 000000000..c1a854bc3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1087.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_200u250.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8eceafbf7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží na západním vrcholu trojúhelníku spolu s hvězdami 11m nacházejícími se 6'severovýchodne a 7'na VJV. Má rovnoměrné a jasné halo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_300u350.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cf9a53309 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: 2,5'halo je jasné a matné s nezřetelná nepravidelným okrajem a nepatrně jasnějším centrem. NGC 1090 leží 14'západne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_400u450.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a0eac694c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1087 je jasná, prodloužená 3'x 2'SSV-JJZ a má nepatrně jasnější centrum. Halo je nepravidelné i okrajem i plošnou jasností. Tmavá linie se dá tušit VJV-ZSZ podél hala. JJZ strana je trochu širší a jasnější. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1097.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1097.md new file mode 100644 index 000000000..f8e6d7d35 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1097.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1097.jpg) +Pěkná galaxie, jejíž spirálovou strukturu však ve středních dalekohledech neuvidíme. Ukáže se pouze jasná příčka, v jejímž středu se nachází malé oválné jádro. + diff --git a/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1097_400u450.md b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1097_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5f2557612 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1000-1100/NGC1097_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: v centru dlouhé jasné příčky se nachází velké jasné oválné jádro. Se severního konce příčky se táhne na východ velmi slabé spirálové rameno a pak se nepatrně vrací zpět směrem k jádru. Další, ale velmi slabé a krátké rameno se nachází západně od jižního konce příčky. Sousední galaxie NGC 1097 vypadá jako 30 "oblak se stelární jádrem, asi tak jasným jako příčka galaxie NGC 1097. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md new file mode 100644 index 000000000..417427aec --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1156.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_200u250.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..be211aca4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: 1'južne od hvězdy 11,5m, tato galaxie má slabý, matný prodloužený disk. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_300u350.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..265306b54 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxia se objevuje poměrně slabá a prodloužená 2'x 1'SSV-JJZ. Je převážně skvrnitá, ale v podstatě rovnoměrné jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_400u450.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c60e0abf2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Halo je poměrně slabé a prodloužené 2,5 x 1,5'SSV-JJZ s koncentrovanější 1'x 0,5'centrálnou částí. Ta je nestejně jasná s nějakými skvrnami a nepatrně tmavší oblastí v jižní části. Hvězda na hranici viditelnosti je umístěna v hale 45 "SSV od centra a jedna 13m leží 1'jižně od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md new file mode 100644 index 000000000..45d2152cf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1187.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_200u250.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0bb537bef --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie je velkým, slabým, nekoncentrovaného diskem 4'juhovýchodne od hvězdy 8m. Halo je prodloužené 3,5'x 3'SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_300u350.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d736e6e45 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Halo se objevuje skoro takové velikosti jako v menším průměru, ale nějaký slabý náznak spirální podoby se dá tušit bočním pohledem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_400u450.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9677dc08f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1187 se objevuje poměrně slabá, je prodloužena asi 4'x 3'SZ-JV a má nestejně osvětlené halo se stelární jádrem v centru a slabou hvězdou na severovýchodním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_500u550.md b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..1d3c55d08 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +150x: NGC 1187, obrovská spirální galaxie s příčkou, ukáže široké, ale slabou příčku s oválným jádrem, obklopeným dvěma rameny, které tvoří spolu písmeno S. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201.md new file mode 100644 index 000000000..b7183761f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1201.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_200u250.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a4f52220d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 1201 se nachází na západním rozhraní 8'x 3,5'trojuholníka tvořeného jednou hvězdou 10,5m a dvěma hvězdami 11,5m. Hvězda 10,5m leží na severovýchodním vrcholu trojúhelníku. Galaxie je poměrně jasná, prodloužená 2'x 1'S-J a nepatrně jasnější v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_300u350.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6111f90d1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: Tato galaxie ukáže drobné jasné jádro umístěné v matném prodlouženém 2,5'x 1,25' hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md new file mode 100644 index 000000000..4c86d6266 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1232.jpg) +Galaxia desáté magnitudy pozorována i malým dalekohledem. Najdeme ji hned západně od jedné hvězdy 9m a vypadá jako velmi slabý, mlhavý kruhový obláček. V 200 mm dalekohledu postřehneme, že není stejně osvětlena a postupně se směrem do středu zjasňuje. V dalekohledu s průměrem objektivu nad 300 mm můžeme bočním pohledem spatřit i nějaké H-II oblasti v podobě úzkých svazků a s fantazií i spirální ramena. Ve větším dalekohledu je galaxie jasná a má oválné jádro. Halo obsahuje mnoho svazků a zhuštění ve velmi slabé spirálové struktuře otáčivé v protisměru hodinových ručiček. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1245.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1245.md new file mode 100644 index 000000000..431b4a353 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1245.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1245.jpg) +Otevřená hvězdokupa jasnosti 8,4m, kterou ve skutečnosti tvoří až 200 členů. V malém dalekohledu je velmi slabou, zamlžený kruhovou skvrnou uvnitř trojúhelníku hvězd 8-9,5m. Zatímco v 200 mm dalekohledu napočítáme 50 hvězd, v 300 mm je můžeme v bohaté kope pozorovat 75. Jejich jasnost se pohybuje v rozmädzí 12,5-14m. Tři hvězdy 12m dominují nad hvězdami 13m podél jižního rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1261.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1261.md new file mode 100644 index 000000000..b152af208 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1261.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1261.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 8m s průměrem pouhých 6 obloukových minut. Je vzdálena 70 000 světelných let. V binární vypadá jako malá mlhavá skvrnka. V 400 mm dalekohledu je jasná a symetrická, s velkým jasným zhuštění jádrem. Při 171x zvětšení je halo rozlišitelné na velké množství slabých hvězd, samotné jádro je těžko rozlišitelné iv 500 mm dalekohledu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md new file mode 100644 index 000000000..af67debe0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1275.jpg) +Silný mimogalaktický rádiový zdroj Perseus A = 3C84. Je buď jednou galaxií vyvrhávajúcou hmotu nebo dvěma galaxiemi v kontaktu. NGC 1275 je nejjasnějším členem galaktické kupy Perseus I (Abell 426), která je zhruba 300 milionů světelných let vzdálená a skoro 10 milionů ly v průměru. Abell 426 v blízkosti Algol zahrnuje celkově asi 500 galaxií. + diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_300u350.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f16991ce8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1275, pozorovaná blízko centra galaktické kupy Perseus I, má poměrně jasné halo obklopující malé, slabé, kruhové jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u450.md b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ffe1d6bca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u450.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1275 ukáže nepravidelně jasné jádro umístěné v 2'x 1,5'V-Z oválném hale. Slabá hvězda leží 1'severovýchodne od centra. + +Dominik: Poměrně známá kupa galaxii je spousta s označením Abell 426, též přezdívaná kupa Perseus. Steve Gottlieb, amatérský astronom, rozeznal svým 45cm dalekohledem 58 galaxii této kupy. Píše se, že vytvářejí hejno připomínající ptáků. Astronomové se studiem dynamiky kopy dozvěděli o velkém množství materiálu, který vytváří přitažlivost, ale nevyzařuje světlo, tedy takzvaná tmavá hmota. + +V našem dosahu jsou zřejmě galaxie: centrální galaxie NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281, NGC 1265, NGC 1294 a NGC 1260. Podle mě se při nejlepších našich podmínkách dají vidět i mírně slabší galaxie. Mně se podařilo pozorovat během dvou nocí galaxie NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281 a NGC 1265. V noci z 9.1 na 10.1.2007 jsem se konečně pokusil tento objekt pozorovat. Zatím jsem se chtěl s touto spoustou jen "seznámit" a pozorovat galaxie hlavně v centru. Připravil jsem si podrobné mapy z CDC, jinak by to bylo těžší najít. Nejprve jsem namířil na přibližnou polohu oproti jasnějším hvězdám jako například Algol a 32 Persea. Pak jsem v hledáčku identifikoval shluk hvězd 8. magnitudy ve tvaru písmene Y. Potom následovala v zorném poli okuláru směrem doprava hvězda 8. magnitudy a ještě tím směrem dvě hvězdy 10. magnitudy při, kterých se již měly nacházet jasné galaxie kupy Abell 426. Při zvětšení 52x mi hned do oka padl poměrně nápadný, difúzní obláček. Byla to centrální galaxie NGC 1275. Jak jsem se díval do okuláru shodil jsem si ze židle baterku, která přestala fungovat. Možná bych si lépe podíval i okolitejšie galaxie a lépe si podíval jaký rovnoběžník mají jasnější galaxie tvořit. Jelikož jsem měl v zorném poli trochu jinak otočený obraz, rovnoběžník jsem hledal trochu na nesprávném místě. Dále se mi odkryla galaxie NGC 1278 s jasností 12.6 magnitud. Za Panoptic jsem si dal ještě barlow 2x a tak vzniklo zvětšení 104x. Možná by se hodilo ještě větší zvětšení, ale pozorování tohoto objektu s 9mm GSO není zrovna ideální ... Galaxia NGC 1275 byla zcela zřetelná, dost difúzní a s velkým halem. Ještě v hale této galaxie byla hvězda, která ale velmi splývala. Snažil jsem se najít galaxie, které jsou nad NGC 1275 a NGC 1278 a tvoří přibližně rovnoběžník. Trocha výše nad galaxií NGC 1275 se objevila poměrně zřetelná galaxie NGC 1272. Tato galaxie má přibližně 12 magnitud, ale její halo bylo menší než má NGC 1275. Jak jsem se díval docela extrémním periferním viděním, ukazovali se mi nad NGC 1275 vždy různé položené malé skvrnky. Jedna ta více napravo byla jasnější a byla to NGC 1272 a jak jsem se později podíval na CDC, ta druhá skvrnka, která byla přímější nahoře nad NGC 1275, byla dost slabá galaxie NGC 1273 s jasností 13.2 magnitud. Ale v tomto pozorování šlo io jeden krátký moment, kdy se oko přizpůsobilo tmě, ale ještě neunavilo. Dále jsem už při pozorování předchozích galaxii viděl těsně nad NGC 1278 "problikávat" skvrnku. Myslel jsem, že se nad galaxií NGC 1278 nachází galaxie, ale jasnější. Takže jsem se ji snažil spatřit. Osobně jsem tehdy nevěděl proč tam jen tak nic nevidím. Avšak zase při extrémním bočním pohledu a správném okamžiku jsem tam viděl skvrnku. Byla o dost blíž než galaxie NGC 1272 a 1273 i to se mi nezdálo, ale byla tam. Dnes jsem si ověřoval polohy a vážně mě překvapilo, že jsem viděl galaxii NGC 1277 s jasností 13.5 magnitud! Možná bylo dobré, že jsem se o to pokoušel myslíc si, že tam mají být jasnější galaxie a pravidelněji ve tvaru rovnoběžníku. Alespoň vím, že jsem to viděl i když v případě NGC 1277 slabě a jen v krátkých momentech. Pět galaxii je na začátek dobré číslo. Mimochodem jsem si nakonec dal za barlow 2x ještě 9mm GSO a sice byl pohled nepříjemně úzký, galaxie NGC 1275 se ukázala v plné kráse a s mohutným halem a galaxie NGC 1278 také zcela zřetelně. V ten večer byly opravdu dobré podmínky již od začátku astronomického soumraku. Když jsou vynikající podmínky má tato kupa galaxii opravdu půvab! Je to zároveň součást superkopy Perseus-Pisces což mě také fascinuje. Radím se nejprve zaměřit na rovnoběžník NGC 1275, NGC 1272, NGC 1273 a NGC 1278. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/IC1396.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/IC1396.md new file mode 100644 index 000000000..6d1541588 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/IC1396.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: komplex okolo Granátovej hviezdy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC1396.jpg) +Emisní mlhovina velikosti tří stupňů "zabalujúca" i otevřenou hvězdokupu kolem oranžové granátových hvězdy. Při hraniční magnitudy šest a půl je na jejím místě snadno vidět mlhavý obláček s centrálním zjasněním, z něhož vystupuje pár nevýrazných hvězd. Těžko ale říct, jestli pouhým okem je vidět skutečná mlhovina nebo pouze společný oblak slabých hvězd ohraničený tmavými mlhovinami. V triedru je pohled podobný a také nejednoznačný - oblak vypadá jako velká kruhová plocha rozptýleného světla zabírající velikost tří stupňů. Spolu s hvězdami mu, ny, lambda, 9, 13, 14, 19 Cephei a dalšími slabšími je komplex IC 1396 součástí rozsáhlé, jen několik milionů let staré asociace Cepheus OB2, která patří do Perzeovho galaktického ramene. Mlhovina leží asi 3 000 světelných let daleko a je jinak pouze malou viditelnou částí mnohem rozsáhlejšího molekulového mraku. + +Jasnější hvězdy kopy jsou uspořádány do rozsáhlého "X" centrovaného na pěknou trojhvězdí Struve 2816. V malém dalekohledu už při použití většího zvětšení než 50x se hvězdokupa sice rozšíří k nepoznání, ale odhalí dvou společníků jasnosti 8m, kteří patří k hlavní bleděmodré složce zmíněné Struve 2816 . Hned severovýchodně leží pěkná dvojhvězda Struve 2819, sestává ze složek 8m. Mlhovina je v menších dalekohledech zjevná pouze s filtrem, navíc po dobré adaptaci očí na tmu a pozorném pohledu. + +Použitím dalekohledu s průměrem objektivu \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/IC1396_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/IC1396_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8b2303a6e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/IC1396_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je hvězdokupa velmi pěkná. Při 40x zvětšení je bohatá a má podobu písmene "V", jehož špičku tvoří Struve 2816. Ještě při 60x zvětšení stále zůstává zhuštěná. Okolní emisní mlhovina dobře "zareaguje" na UHC filtr. 300/350 - 60x: pěkný pohled! IC 1396 leží jižně od krvavě rudým Herschelovej granátového hvězdy, μ Cephei. Hvězdokupa je extrémně velká, velmi jasná, volná, nepravidelná a "osvěžená" slabým mlhavým pozadím kombinovaným s tmavými liniemi. V jejím centru leží jasná trojhvězdí Struve 2816, kterou tvoří jasná bílá složka a dva modří průvodci. Dvojhvězda Struve 2819 je viditelná hned SV. Větší zvětšení "vyhodí" kopu ze zorného pole. O-III filtr sice zvýší jas matné mlhoviny, ale tmavé linie jsou slabě viditelné i bez filtru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md new file mode 100644 index 000000000..6421968e6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1300.jpg) +Možná méně známá, ale o to zajímavější spirální galaxie, která má uprostřed slabou příčku. Její jádro se trámovito rozšiřuje a na konce tohoto trámu pod pravým úhlem připojují spirální ramena. Leží asi 3 stupně severně od hvězdy τ4 Eri a jelikož její jasnost je 10,4m, máme šanci ji zachytit i v menších dalekohledech. + +Pokud použijeme dalekohled s průměrem objektivu 150 mm, uvidíme jen velmi slabý, ale poměrně velký mlhavý prodloužený disk. I v \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c387728b4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je galaxie velmi slabá, ale směrem k centru se postupně zjasňuje. Všimněte si hvězdu 10m 6'ZSZ od galaxie a řetězec pěti hvězd 12-13m, který se táhne 18'VSV od ní. Až s 300 mm a větším dalekohledem si zřejmě všimneme slabou příčku, která se rozšiřuje o celých 6'dĺžky hlavní osy galaxie. V jejím středu leží oválné jádro. 400 mm dalekohled zobrazí ne nejjasnější galaxii, jejíž halo sestává ze spirály obráceného "S", příčka se rozšiřuje ve směru V-Z. Jádro příčky je zhuštěné, ale mlhavé. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_500u550.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..e5eef6bb4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: NGC 1300 má velkou 6,5'dlhú příčku se slabými, ale viditelnými spirálovými rameny, které se připojují na konci příčky. Rameno připojené na západním konci se točí severně od příčky na východ a rameno připojené na východním konci se točí jižně od příčky na západ. Hned na severovýchod od jádra příčky leží slabý svazek hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1316.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1316.md new file mode 100644 index 000000000..5e815d2e2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1316.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Fornax A +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1316.jpg) +Nejjasnější člen (8,2m) kupy galaxií Fornax, který je také silným rádiovým zdrojem označovaným jako Fornax A. + +Galaxie leží v linii V-Z hvězd 7-8m. V 200 mm dalekohledu ji uvidíme jako prodloužené halo, které se mírně zjasňuje směrem k jádru. Ve větších dalekohledech nad 400 mm, je oválné halo nápadné a prodloužené. Jádro je jasné a zhuštěné. Galaxie NGC 1317, nacházející se severně, je kruhovým objektem s jasným jádrem. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md new file mode 100644 index 000000000..16e59cbcc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1332.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..541c8f5c5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie má jasné jádro obklopené značně slabším halem prodlouženým 2,5'x 1'V-Z. Ne těžký objekt. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4c6fab746 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1332 ukáže velmi jasné jádro v poměrně velkém 3'x 1,25'hale prodlouženém VJV-ZSZ. Slabá hvězda leží hned jihozápadně od jádra. Doprovodná galaxie NGC 1331 je viditelná jako slabý stelární objekt 3'na VJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md new file mode 100644 index 000000000..4ffaefac5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1333.jpg) +Reflexní mlhovina, která je v 250 mm dalekohledu poměrně nápadnou oválnou mlhou, která na severovýchodním rozhraní obaluje hvězdu 10,8m. Ve větším dalekohledu můžeme podél jižního rozhraní pozorovat nápadně jasnou skvrnku, na severu a jihu zase nápadné, nepravidelné bezhviezdne temné prachové mlhoviny Barnard 1 a 2. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md new file mode 100644 index 000000000..38d0507d1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1342.jpg) +Otevřená hvězdokupa jasnosti 6,7m, kterou malé dalekohledy zobrazí jako poměrně jasné, rozlehlé a volné seskupení hvězd. Několik jasnějších členy se nachází směrem k SSV rozhraní. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm můžeme napočítat 50 hvězd 9m a slabších. V 300 mm dalekohledu je NGC 1342 velmi uvolněná, nepravidelná a bez centrálního zhuštění. Většina 9-10m členy leží podél klikatého V-Z řetězce. Většina slabších hvězd je rozházená severně od tohoto řetězce. Na SSV rozhraní se nachází malý trojúhelník tvořený hvězdami jasnosti 8m, 9m a 10m, který je téměř oddělen od hlavní skupiny bezhvězdné prázdnotou. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357.md new file mode 100644 index 000000000..5d87892c1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1357.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6127b59b4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 1357 je jižním vrcholem trojúhelníku spolu s hvězdou 8,5m vzdálenou 3,75'SSV a hvězdou 9,5m ležící 4'ZSZ. Je to poměrně slabý ovál prodloužený 1,5'x 0,75'VSV-ZJZ se stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4f8c4eb04 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1357 je poměrně jasná, prodloužená 3'x 2'VSV-ZJZ a má malé jádro. Hvězda na hranici viditelnosti je umístěno v hale galaxie 1,25'západne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360.md new file mode 100644 index 000000000..496fe769d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1360.jpg) +Planetární mlhovina jasnosti 9,4m, v 200 mm dalekohledu viditelná jako velký, slabý kruhový disk s nápadnou centrální hvězdou 11. magnitudy. Jasnější je s mlhovinový filtrem. + diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e315b5729 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1360 ukáže pěkný disk oválného tvaru, mírně prodloužený, uprostřed s centrální hvězdou. Na severním rozhraní leží hvězda 13. magnitudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2787b0c7d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Velmi působivá planetárka, zvlášť pokud je pozorována přes O-III filtr! Disk je jasným, prodlouženým oválem s nápadnou centrální hvězdou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_500u550.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..9358a311e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +200x: Oválný disk planetárky má dobře definovatelný okraj a disk je nepatrně jasnější směrem k centrální hvězdě. Nějaká tmavší plocha je viditelná v jižní části disku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1365.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1365.md new file mode 100644 index 000000000..e69efe036 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1365.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1365.jpg) +Galaxie jasnosti 9,3m, která však leží v popředí kupy galaxií Fornax a tudíž není jejím skutečným členem. V 200 mm dalekohledu se ukáže překvapivě slabá, přesto zřejmá. Její jádro je obklopeno mlhavým kruhovým halem. V 300 mm dalekohledu je ještě poměrně slabou spirálovou galaxií s příčkou. Táhne se východně a západně od jasného, ​​kruhového jádra a může se mihnout bočním pohledem. + diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1365_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1365_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..11d574aa7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1365_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato poměrně jasná galaxie ukáže nápadnou příčku, v jejímž středu se nachází jasné jádro. Z konců příčky se na sever a jih vinou i spirální ramena, přičemž se postupně zužují do bodů. Všimněte si hvězdu 13,5m na konci severního ramene a jednu severozápadně od centra galaxie. Pokud použijeme ještě větší dalekohled, uvidíme jasnou, velkou spirálovou galaxii s příčkou, možná jednu z nejkrásnějších ve své třídě. Jádro je jasným oválem, jemné spirální ramena se točí na sever a jih z konců V-Z příčky a tvoří kulaté halo ve tvaru písmene "Z". Náznaky tmavých skvrn mohou mihnout podél hlavní osy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371.md new file mode 100644 index 000000000..46a73c657 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1371.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..00d12e17c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 1371, 4'juhozápadne od hvězdy 8m, má poměrně slabé, malé a matné halo obklopující jasnější jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a78653614 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1371 má poměrně slabé, oválné halo prodloužené 2'x 1'SZ-JV s širokým jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1c66754ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Větší dalekohledy ukáží NGC 1371 jako poměrně jasný objekt 3,5'x 1,75'SZ-JV s jasným jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380.md new file mode 100644 index 000000000..3b184fb15 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1380.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9bef8debd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1380 patří ke kope galaxií Fornax. Má jasné 2'x 1'halo prodloužené S-J s jasným, kruhovým jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2ead2a0a1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x. NGC 1380 ukáže nápadné jádro obklopené mnohem slabším 2,5'x 1,25'halom. Hvězda 14m leží 1'juhozápadne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_500u550.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..60053fe20 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: V takovém průměru, halo je jasné, dost prodloužené 4'x 1,5'S-J a jeho vnitřek je skvrnité a rozhraní matné. Jádro je jasným a nepatrným oválem, je zřetelně nestelárne. Nějaké jasné pruhy jsou viditelné podél hlavní osy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385.md new file mode 100644 index 000000000..5de1c8bcf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1385.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..930dbb20a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 1385 leží 2,5'JJZ od hvězdy 10,5m. Objevuje se poměrně slabá a matná s 1,5'kruhovým halem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..59e3fd3e7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1385 má poměrně slabé halo prodloužené 2,5'x 1,5'S-J s nepatrným centrálním zjasněním. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1ce5720f0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Větší dalekohledy odhalí poměrně jasné halo prodloužené 3'x 1,75'S-J s velkým, dobře zhuštění 1,25'jadrom vypnutým mírně na západ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386.md new file mode 100644 index 000000000..341b5877a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1386.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..31b190c60 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1386 je členem kupy galaxií Fornax. Je to poměrně jasná, prodloužená 2'x 0,5'SSV-JJZ galaxie a má mnohem jasnější jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..538ecd036 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato galaxie je poměrně jasná a prodloužená 2,5'x 1'SSV-JJZ, její halo se postupně zjasňuje k malému skvrnitému jádru. Hvězda 9m leží 5'južne a dvě slabé hvězdy asi 2'severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387.md new file mode 100644 index 000000000..0dc08daaf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1387.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c8656d7d6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1387 je členem kupy galaxií Fornax. Má poměrně jasné, kruhové 1'halo postupně se zjasňující k slabému stelární jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..badc9a20d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1387 je poměrně jasným 1'x 0,75'VJV-ZSZ oválem rovnoměrně se zjasňujícím směrem k malému, dobře zhuštěnému oválnému jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md new file mode 100644 index 000000000..b9e532c6a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1395.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cba6b10e1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato poměrně jasná galaxie (9,7m) leží na sever od jedné hvězdy 9m. Halo je prodloužené 1,25'x 0,75'V-Z a uprostřed má jasné kruhové jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..672cb9272 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie vypadá jako jasný ovál s dobře koncentrovaným jádrem. Jedna hvězda 14. magnitudy je ponořena v hale západně od jádra, další leží 1'severe. Na severovýchodě můžeme vyhledat další galaxii - NGC 1407. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398.md new file mode 100644 index 000000000..d2262f9f7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1398.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_200u250.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..774f27eab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Galaxia leží 7'na východ od hvězdy jasnosti 9,5m a má poměrně jasné, malé, kruhové halo obsahující nápadné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4376f9829 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Poměrně jasný ovál, který se postupně zjasnieva k stelární jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..29c03a8da --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato jasná galaxie má nápadné jádro ponořené v hale, které všude stejně bledne k mlhavé okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399.md new file mode 100644 index 000000000..fce8e1827 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1399.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_300u350.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b54b7e0a6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1399 a NGC 1404 ležící 13'JJV od ní tvoří nápadný pár galaxií v kupce galaxií Fornax. Obě jsou poměrně zřejmé s jasným kruhovým 1'halom, ale NGC 1399 je trochu větší a slabší než NGC 1404 a má jasnější jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_400u450.md b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..78e8d35c4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1399 má jasné, kruhové 2'halo s širokým, nápadným jádrem. Slabá hvězda leží hned severně od centra a zanechává pocit, jakoby galaxie měla jádra dvě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434_200u250.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fb027968f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Toto je slabá, ale atraktivní spousta 50 hvězd 12m a slabších na 12'ploche. Tři jasnější hvězdy tvoří trojúhelník na jižním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..414b0d853 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1434_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: IC 1434 je poměrně slabá, velká, bohatá kupa 70 hvězd 12,5m a slabších na 12'ploche. Tři z jasnějších hvězd tvoří nápadný trojúhelník na jižním rozhraní. Nápadný řetězec 20 hvězd se vine na severovýchod ze severního rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..eb8c25486 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Toto je slabá kupa 30 hvězd umístěná v 5'širokom obdélníku tvořeného 11m a 12m hvězdami. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442_400u450.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..dadbdad9d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/IC1442_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: IC 1442 je slabou, volnou kupou ve tvaru diamantu, jehož rohy leží ve směru S-J a V-Z. Obsahuje tři tucty 11,5m a slabších hvězd na 7'ploche. Severní a jižní roh diamantu je označen hvězdami 11,5m. Oddělený řada pěti hvězd jde směrem na SSV od severního konce. Okolní hvězdy jsou rozptýleny severozápadně a jihozápadně od hlavní koncentrace. NGC 7245 je pozorována 22'SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404.md new file mode 100644 index 000000000..f60857f3d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1404.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..901693f23 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1404 je členem kupy galaxií Fornax. Leží 2,5'SSZ od hvězdy 8m. Její jasné, kruhové halo je poměrně malé, menší v průměru než 1'a postupně se zjasňující ke stejně osvětlenému jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_400u450.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..143b09452 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Galaxie NGC 1404 je menší verzí NGC 1399 ležící 9'SSZ. Je poměrně jasná s kruhovým 1,5'halom a drsným jádrem. Velmi slabá hvězda je umístěna v hale 45 "jihozápadně od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406.md new file mode 100644 index 000000000..4e0085809 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1406.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8b85aaae7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1406 leží 6,5'východne od hvězdy 9m. Je pěknou, ale slabou spirální galaxii na rozhraní prodlouženou 3'x 0,5'SSV-JJZ, její jasné centrum bledne k zúženým koncem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_400u450.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9d285ff5c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1406 má poměrně slabé halo prodloužené 3,25'x 0,5'. Halo má zúžené konce a postupně se zjasňuje ke kruhovému jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_500u550.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..c4f43335d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: Pěkná galaxie na rozhraní! NGC 1406 je prodloužena 3,5'x 0,75'. Její poměrně zhuštěné jádro je umístěno v hale, které je skvrnité podél hlavní osy s náznakem rovníkové prachové linie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1407.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1407.md new file mode 100644 index 000000000..b3996d8e3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1407.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1407.jpg) +Nejjasnější galaxie (9,7m) se skupinky galaxií, včetně NGC 1400 a dalších mnohem slabších na severozápadě. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1407_200u250.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1407_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..80a6f9f1f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1407_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je NGC 1407 jasnější a o něco větší verzí NGC 1400. Její do středu postupně zjasňující se halo obsahuje nápadné Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md new file mode 100644 index 000000000..5b6f2d3db --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1421.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_200u250.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..221661201 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Toto je pěkná galaxie na rozhraní, 3'VJV od hvězdy 10,5m. Její poměrně jasné halo je prodloužené 3'x 0,5'S-J a má drobné jádro. Nějaká skvrnitost je viditelná v hale. Hvězda 12m západně od severního konce galaxie leží na jižním konci řetízku hvězd jedoucí na SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..28bee0a98 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1421 je jasným pruhem 3,5'x 1'S-J se skvrnitým, velmi rozšířeným jádrem nestejné plošné jasnosti. Pol tucet svazků a nějaké nezřetelné tmavé pruhy se mohou blýsknout podél hlavní osy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425.md new file mode 100644 index 000000000..01ba8bd65 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1425.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f483d498a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie je poměrně slabá, prodloužená 3'x 1,5'SZ-JV, její halo se poměrně zjasňuje k nenápadnému stelární jádru. Na sever od galaxie leží řada čtyř slabých hvězd, z nichž jihovýchodní je širokou V-Z dvojhvězdou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_400u450.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7489a657e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1425 je poměrně nápadným objektem. Její 4'x 2'halo bledne náhle ke svým koncem a obklopuje dobře zhuštěné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_500u550.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..59382af1c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: Ve větších dalekohledech je NGC 1425 velkým oválem prodlouženým 5'x 2,5'SZ-JV obsahujícím nepravidelné jádro ve tvaru svazku. Podél hlavní osy na každé straně jádra leží několik zhuštění. Vnější část má skvrnitou strukturu a mírnou plošnou jasnost. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426.md new file mode 100644 index 000000000..ef0824da1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1426.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_200u250.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4c1c9cde2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 1426, 7'južne od hvězdy 7,5m, je poměrně jasným halem nepatrně prodlouženým V-Z. V centru se objevuje neobvyklé dvojnásobné Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_300u350.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c8f3ec0db --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Větší dalekohledy odhalí, že skvrna severně od centra je pouze jasným svazkem, ale jižní skvrna v galaxii je skutečným jádrem. Velikost SZ-JV hala se nepatrně zvýší na 1,25'x 1'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1433.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1433.md new file mode 100644 index 000000000..9fe48ef93 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1433.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1433.jpg) +V 350 mm dalekohledu se tato galaxie (9,9m) ukazuje poměrně jasné a velké, prodloužené 3,5'x 2,2'ZSZ-VJV ovál s koncentrovaným halem. Pozorným pohledem lze detekovat slabé spirální ramena - jedno rameno začíná na západním konci a začíná se točit směrem na východ na jižní straně, zatímco druhé rameno je symetricky položené na opačném konci a zahýbá na západ na severní straně. Dvě hvězdy 11-12m leží 7'severovýchodne od centra. Tato spirální galaxie s příčkou je jedním z nejjasnějších členů skupiny galaxií NGC 1433, která je součástí galaktické kopy Dorado, a zahrnuje také NGC 1512 (10,3m), NGC 1448, NGC 1493 a NGC 1411. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md new file mode 100644 index 000000000..aff88d590 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1491.jpg) +Emisní mlhovina hned západně od jedné hvězdy 11m. V 200 mm dalekohledu je mlhavá, poměrně jasná a má tvar jakéhosi vějíře. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm se změní na trojúhelník. Je jasnější a koncentrovanější na JJZ vrcholu a stává se kouřovou a hmlistejšou na severovýchodě. Mlhovina dobře reaguje na filtry O-III a UHC. Čtyři široké páry hvězd 13-14m leží kolem severního rozhraní mlhoviny, pátý se nachází na jihozápadě. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md new file mode 100644 index 000000000..08074c16f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Kalifornia +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1499.jpg) +Slabá mlhovina dlouhá téměř tři stupně, která dostala název pro svůj tvar připomínající obrysy stejnojmenného státu v USA. I přes své slabší plošné jasnosti je však zajímavým cílem pro vizuální pozorování. Pouhým okem je sice vidět pouze pro pár vyvolených (vyžaduje minimálně UHC filtr), ale během těch nejlepších pozorovacích podmínek se jí nejjasnější část může blýsknout už v triedru 10 × 50. Zatímco s UHC filtrem je ještě těžko definovatelná, s H-beta můžete mlhovinu snadno najít už obyčejným zametáním i ze své vlastní zahrady. Ukazuje se jako podlouhlý pás s ostrými hranicemi velikosti tří stupňů, hned na sever od hvězdy ξ Persea, přesně stejný jako je zakreslen ve většině hvězdných map. + +V dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm použitím jiného mlhovinový filtru než H-Beta je pouze nepatrným zjasněním oblohy. Mlhovina je velmi velkým, slabým 3 x 1 stupně dlouhým obloukem. S filtrem H-Beta je možné spatřit struktury slabší plošné jasnosti. + +Dominik: 350mm: Tato mlhovina je přes H-beta krásně viditelná, její tvar je velmi výrazný a těžko se popisuje, myslím, že když si podíváte na mapě tvar Kalifornie můžete si představit v tomto tvaru mohutný oblak, který je nejjasnější ve svém středu a hlavně na okrajích, které postupně slábnou. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1501.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1501.md new file mode 100644 index 000000000..ccf8696e2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1501.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1501.jpg) +Planetární mlhovina, v 250 mm dalekohledu je jasná, velká a kruhová, se světle modrým odstínem. Rozhraní jsou snadno definované a nějaké tmavé skvrnky v disku ji trochu připodobňují k Eskymákovi z Blíženců. Centrální hvězda se ztrácí a znovu zjevuje při malém zvětšení, ale při 250x zvětšení je stálá i přímým pohledem. V ještě větším dalekohledu je nádhernou namodralou planetárkou! Je jasná, s celkem velkým skvrnitým halem. Okraj je mlhavý ale zdá se trošku prodloužený. Centrum je nepatrně tmavší a prstencovitý tvar je viditelnější hlavně při velkém zvětšení. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1502.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1502.md new file mode 100644 index 000000000..bc636fd0b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1502.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1502.jpg) +Při hledání této rozsahem malé otevřené hvězdokupy je vedoucí stopou nádherná, 2,5 stupňů dlouhá "řetízek" hvězd 8-10m, hned severozápadně od NGC 1502. Toto seskupení je známé jako **Kemble kaskáda**. Pojmenována byla podle Luciena J. Kemble, kanadského astronoma-amatéra. Nejlepší je viditelná v triedru s velkým zorným polem. + +Otevřená hvězdokupa NGC 1502 začíná být zajímavá při použití alespoň 100 mm dalekohledu, v jehož zorném poli začíná vyčnívat nad okolním hvězdným polem. Je jasná (5,7m), malá, celkem bohatá a poměrně zhuštěná, umístěná na ploše poměrně deformovaného trojúhelníku. Na jeho jižní straně leží linie hvězd, kolem níž jsou umístěni nejjasnější členové. V jejím středu leží i nejjasnější člen kopy (6,93m), nádherná dvojhvězda Struve 485. V dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm se ukáže jasná, poměrně velká, celkem bohatá a značně zhuštěná kupa s asi třemi tucty hvězd 7m a slabšími. Při 109x zvětšení vypadají jednotlivé hvězdy jako kontrastní drobné body na černém podkladu. + +Dominik: 250mm: Při příležitosti pozorování NGC 1501 si dívám i Kemble kaskádu, tedy linii asi 20 jasnějších hvězd, která směřuje až k otevřené hvězdokupě NGC 1502, v hledáčku Dobsona mi připomíná Kemble kaskáda a hvězdokupa, spolu s pokračováním napravo od hvězdokupy, hlavu a rohy Kozoroha, kde hlava je hvězdokupa a rohy tvoří nalevo Kemble kaskáda a napravo další skupina hvězd, je to pěkný útvar, hvězdokupa NGC 1502 je středně malá hvězdokupa, která má asi 15 jasných hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1512.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1512.md new file mode 100644 index 000000000..387276ca0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1512.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1512.jpg) +Spirální galaxie s příčkou, která dosahuje celkovou jasnost 10,3 mag. Je dominantním členem malé kupy galaxií ESO 249 vzdálené od nás 50 milionů světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md new file mode 100644 index 000000000..385b67146 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1513.jpg) +Otevřená hvězdokupa, v malých dalekohledech slabá, bohatá, zhuštěná skvrna (8,4m) slabých hvězd připomínajících trochu číslo "9". Leží jihozápadně od 45 "široké dvojhvězdy sestávající ze složek jasnosti 10m, resp. 11,5m. Pohledem do 250 mm dalekohledu v kupce napočítáme 30 hvězd od 12-14m. Oválný obrys kopy je na severovýchodním rozhraní přerušen bezhvězdné mezerou, která se táhne skoro až k centru kopy. V dalekohledu s průměrem objektivu nad 300 mm je poměrně slabou, ale bohatou koncentrací 60 hvězd, tvarem připomínající pokryvenú činku. Jižní skupina je bohatší a obsahuje nepravidelný kruh na jihovýchodním rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md new file mode 100644 index 000000000..bd0441e2b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Krištáľová guľa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg) +Jasná planetární mlhovina (10. magnituda) s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9,4m). V 300 mm dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. I v této planetárke můžeme zpozorovat blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého Seeing může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md new file mode 100644 index 000000000..8231050cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1528.jpg) +Otevřená hvězdokupa (6,4m), v malém dalekohledu poměrně jasná, velká a bohatá, mírně koncentrovaná spousta směrem do centra - tvoří ji 40 členů, z nichž nejjasnější dosahuje 8,75m. Poměrně široká, relativně bezhvězdné linie SZ-JV se táhne napříč kupou. Několik hvězdných obloukových řetězců se šíří v různých směrech ven z hlavní kopy. V 200 mm dalekohledu je jasnou, velkou, trojúhelníkovou skupinou 60 hvězd. V západní části kopy jasnější hvězdy (9-10m) tvoří nepravidelný oblouk. + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..83403bf43 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1528_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: tato pěkná kupa je jasná, bohatá a nepravidelně koncentrovaná. Její hvězdy jsou rozmístěny podél řetězců a proudů oddělených nápadnými bezhvězdné Prázdnota. Obsahuje 75 hvězd jasnosti 9-14m. Celkový tvar kopy je trojúhelníkový, vrcholy ukazující na sever, západ a jihovýchod jsou označeny poměrně jasnými hvězdami. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md new file mode 100644 index 000000000..ce45622cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1531.jpg) +Pěkný pár galaxií pro 200 mm dalekohled. Jasnější je galaxie NGC 1532 na jihovýchodě, zjevuje se prodloužená a její halo se náhle zjasňuje k velmi nápadnému jádru. Mnohem menší a slabší je galaxie NGC 1531 na severozápadě, je také trochu prodloužena a její mlhavé halo má malé centrální zjasnění. V dalekohledech s průměrem objektivu nad 300 mm se NGC 1532 promění na pěkný objekt, velmi prodloužený s úzkými konci a planoucím jádrem. Halo je skvrnité zvlášť směrem k centru a tenká tmavá linie se rozšiřuje podél hlavní osy, tiahnujec se jihovýchodně od jádra. NGC 1531 je mnohem menší a méně prodloužena. Při 175x zvětšení můžeme spatřit slabé Stelara jádro. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1535.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1535.md new file mode 100644 index 000000000..d34dac898 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1535.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Kleopatrine oko +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1535.jpg) +Planetární mlhovina v severní části souhvězdí, nedaleko hvězdy γ Eridani. Svým tvarem připomíná mlhovinu Eskymák v souhvězdí Blíženců. Jelikož celková jasnost mlhoviny dosahuje 9. magnitudu, mohli bychom se ji pokusit najít i malým dalekohledem, ve kterém vypadá jako malý, kruhový, mlhavý bod. Jako orientační pomůcka by mohl posloužit rovnostranný trojúhelník hvězd na východě. Planetárka je od nás vzdálena 2 200 světelných let. + +V dalekohledu s průměrem objektivu alespoň 100mm bychom už mohli spatřit jasný, ale malý kruhový disk, který se pak v 250 mm dalekohledu promění na opravdový exponát souhvězdí! Disk má tvar nepravidelného prstence, je jasný, subjektivní zbarvený do modra, má dobře koncentrovanou centrální část obklopenou nejasným vnějším prstencem. Centrální hvězda jasnosti 11,6m je snadno viditelná. + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1535_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1535_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a64df0aee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1535_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: tato pěkná jasná namodralá planetárka ukáže dvě mušle obklopující jasnou centrální hvězdu. Vnitřní je jasnější, vnější obal je mnohem slabší a nestejně jasný. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1536.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1536.md new file mode 100644 index 000000000..92cee47fc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1536.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1536.jpg) + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md new file mode 100644 index 000000000..a66973fed --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1537.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cd2254e25 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato jasná galaxie se dá snadno najít zaměřením hledáčku hned severně od centra 20'x 40'rovnobežníka tvořeného dvěma 7m a 8m hvězdami. Halo je prodloužené 1,25'x 0,75'V-Z s nápadným stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_400u450.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2c64449ff --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1537 ukáže jasné rozšířené jádro obklopené slabým halem prodlouženým 1,5'x 1'VJV-ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1545.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1545.md new file mode 100644 index 000000000..f0b3e7925 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1545.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1545.jpg) +Další otevřená hvězdokupa (6,2m) v souhvězdí. V malých dalekohledech se jedná o rozptýlení slabých hvězd obklopujících trojúhelník jasnějších hvězd. Východní hvězda je oranžová, severní má žlutou barvu. 7,5'severne od trojúhelníku, blízko severního rozhraní kopy se nachází dvojhvězda Struve 519, která je tvořena hlavní oranžovou složkou jasnosti 7,9m a průvodcem 9,5m, ležícím v odstupu 18,3 ". Ve větších dalekohledech je zajímavou spoustou 45 volně koncentrovaných hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1553.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1553.md new file mode 100644 index 000000000..6b897d3de --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1553.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1553.jpg) +Tato galaxie (9,4m) je v 350 mm dalekohledu velmi jasným prodlouženým 2,25'x 1'SSZ-JJV oválem s jasným jádrem a halem poměrně velké plošné jasnosti. Bočním pohledem se halo rozšíří na skoro 3'. Hvězda 12m leží hned západně od SSZ konce galaxie a jedna trochu slabší leží za její JJV rozhraním. NGC 1553 tvoří pěkný pár spolu s galaxií NGC 1549 (9,8m), která je pozorována 12'SSZ. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1566.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1566.md new file mode 100644 index 000000000..61fd9fd9b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1566.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1566.jpg) +Nádherná face-on galaxie (10,3m). Pod dobrou oblohou jsou její dvě hlavní spirální ramena v 300 mm dalekohledu snadno viditelné. Tato Seyfertova galaxie je jasná, velká a prodloužená 3'x 2'S-J. Spirálové rameno je připojeno na západní straně a točí se směrem na sever za hlavní část galaxie. Na druhé straně spirálové rameno slabší plošné jasnosti se rozšiřuje mírně na jih na východní straně hlavní části galaxie. Hvězda 8,2m leží 5,4'severozápadne od centra a hvězda 9,9m leží v poli 9'západne. Galaxie NGC 1581 (12,9m) leží 40'východne. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md new file mode 100644 index 000000000..b464e0731 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1569.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..667ed3f3b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: NGC 1569 je pěkná malá galaxie ležící 6'SSZ od hvězdy 9m a 20'juhozápadne od hvězdy 7m. Hvězda 10,5m leží 1'severne. Halo galaxie je poměrně jasné, prodloužené 2'x 0,8'VJV-ZSZ. Jasné rozšířené jádro je vidět i s náznakem struktury. Hvězda 10m leží 1'severne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u450.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..bddbefebb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato galaxie je poměrně jasná, malá a prodloužená 2,5'x 1'VJV-ZSZ. Halo ve tvaru čočky má zúžené konce. Jádro je oválného tvaru. Hvězda 12m se dotýká hala na VJV rozhraní. + +Dominik: 250mm: NGC 1569 která se nachází blízko Lokální skupiny galaxii, je velmi výrazná a malá, nachází se v těsné blízkosti jasné hvězdy. Má elipsovitý tvar a na její disku jsou dobře viditelné nerovnoměrné zjasnění a ztmavení což odpovídá i její zajímavému vzhledu, který můžeme vidět na fotografiích. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579.md new file mode 100644 index 000000000..509ceb344 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1579.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_300u350.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e8e904029 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 1579, hned 12'východne od hvězdy 7m, je poměrně jasnou reflexní mlhovinou. Severní částí je S-J ovál a slabší, skoro oddělený obláček se rozkládá západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_500u550.md b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..4270df6cb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +125x: NGC 1579 je jasnou, matnou skvrnou prodlouženou 5'x 3'S-J. Na východní straně je drsné oválné jádro a na západě a jihozápadě nějaká oddělená nekonečných část. Přinejmenším osm slabých hvězd je umístěno v mlhavém oblaku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md new file mode 100644 index 000000000..43fb7c448 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Člen Místní skupiny galaxií, trpasličí nepravidelný systém, podobný ale mnohem menší a méně svítivý než magellanovy oblaky. Objevené cefeidy v IC 1613 naznačují, že leží ve vzdálenosti 2,8 milionu světelných let. Proto se předpokládá, že dosahuje svítivost 130 milionů Sluncí a skutečný průměr překračuje 16 000 ly. + +I když by se při jasnosti 9,2m mohlo zdát, že je to snadno přístupný objekt, není tomu tak. Plošná jasnost je velmi nízká a šanci objevit tuto galaxii máme až ve větším dalekohledu pod průzračnou oblohou. IC 1613 je velmi slabá, nepravidelná mlha pokrývající 20'plochu. Bočním pohledem můžeme v galaxii spatřit dvě skvrny. Severovýchodní je zřetelnější, jihozápadní je větší a více hmlistejšia. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md new file mode 100644 index 000000000..21223f7bf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1600.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_200u250.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e67164082 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 1600 leží jižně od 20'x 8'rovnoramenného trojúhelníku hvězd 7,5m. Je poměrně jasným 1'x 0,75'oválom nepatrně jasnějším v centru. Její nejbližší společník NGC 1601, vzdálený 1,5'na SSV, je velmi slabým malým matným objektem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_300u350.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d4771081d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie má jasné, dobře zhuštěné halo prodloužené 2'x 1,5'S-J s matným kruhovým jádrem. NGC 1600 je zdaleka nejjasnějším a největším členem ve skupině galaxií, která zahrnuje NGC 1601, NGC 1603 a NGC 1606. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_400u450.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..f5e6c662e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato galaxie je pěkným jasným oválem prodlouženým 2,5'x 1,5'SSV-JJZ s dobře definovatelným jádrem. NGC 1601, ležící 1,5'SSV, je drobným proužkem prodlouženým 1'x 0,5'V-Z. NGC 1603, 2,5'východne, má slabé 30 "halo se stelární jádrem. Nejvzdálenější průvodce NGC 1606 leží 6,5'na VSV a je velmi slabým, skoro stelární objektem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md new file mode 100644 index 000000000..9d847f73e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1624.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624_300u350.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f5739c01a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1624_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1624 sestává z tuctu 12m a slabších hvězd umístěných v 3'koncentrovanej difúzní mlhovině. Nejjasnější hvězda leží v centru tohoto malého komplexu. Podél východního rozhraní se rozkládá hvězdný řetězec vyhloubený na západ a na západním rozhraní krátký řada tří hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637.md new file mode 100644 index 000000000..191b0c388 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1637.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_200u250.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0fed33553 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie je poměrně jasná, prodloužená 2,5'x 2'SV-JZ a má široké, dobře zhuštěné halo obklopené drobným, slabým vnějším okrajem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_300u350.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..849e64b0b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1637 je poměrně jasná. Její 3'x 2'SSV-JJZ halo obsahuje kruhové jádro. Hvězda 13m leží 2'severovýchodne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_500u550.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..083f68e37 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +150x: Halo je nestejně jasné s náznakem spirálové struktury v severovýchodní a jihovýchodní části. Jádro je poměrně velké, ale nestejně jasné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md new file mode 100644 index 000000000..7992a951c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1647.jpg) +Otevřená hvězdokupa mezi Aldebaran a β Tauri. Jelikož dosahuje jasnost 6,4m a zabírá poměrně velkou plochu, je vidět i malým dalekohledem jako mlhavá skvrna. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm je již uvolněnou, nepravidelně roztroušenou skupinkou 50 hvězd na ploše 45'. Zahrnuje tucet hvězd 9,5-10m, ale většina členů je jasnosti 11-12m. Členové tvoří široké páry a trojice. Největší koncentrací je V-Z pás táhnoucí se centrem kopy, který je od okrajových shluků oddělen relativně na hvězdy chudými mezerami. Hned severně od centra kupy je 30 "široký pár hvězd deváté magnitudy. Kopu bychom mohli snadno poznat pomocí dvou jasných krajních hvězd: za severním rozhraním leží hvězda 7,5m a při jižním rozhraní se nachází žlutá hvězda 6m. NGC 1647 obsahuje přibližně 200 hvězd, všechny jsou však pozorovatelné až větším dalekohledem. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1664.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1664.md new file mode 100644 index 000000000..ccf5a822c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1664.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1664.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 7,6m v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Persea. Tvoří ji asi 50 hvězd 11. magnitudy a slabších, z nichž 30 rozeznáme 200 mm dalekohledem. Je zcela jasná a rozsáhlá, ale ne bohatá a zhuštěná. Na jižní straně leží hvězda 7m (není pravděpodobně členem), z níž se vine pěkný, nepravidelný řetězec poměrně slabých hvězd severozápadně směrem do centra kupy. V 300 mm dalekohledu rozeznáme všech členů, spousta je uvolněná a nepravidelná, je tam mnoho řad a oblouků tvořených 3-4 hvězdami. Celá oblast je bohatá a okolní hvězdy kopy splývají s polem hvězd Mléčné dráhy. Proto je docela užitečné použít malé zvětšení, pak NGC 1664 je viditelná jako sbírka stálic na pozadí okolního hvězdného pole. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md new file mode 100644 index 000000000..abe1174d1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1672.jpg) +Pěkná galaxie (9,7m) s jiskřivými hvězdami v jejím bezprostředním okolí. Obsahuje jasné středové jádro, nejnápadnějším detailem je jedno spirálové rameno, se kterým galaxie nabývá tvar háku. V 450 mm dalekohledu je poměrně jasná a 4'veľká, dosti koncentrovaná a s jasným jádrem. Na východní straně oválného jádra leží spirálové rameno, které se točí severně a vine se dále kolem dvou hvězd na severozápad od jádra. Rozšíření na západní straně je velmi slabé, projevující se pouze jako mlhavá plocha bez spirálového ramene. Hvězda 9m leží 6,5'VSV a hvězda 6,5m se nachází 13'severovýchodne. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md new file mode 100644 index 000000000..6cd201b82 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1746.jpg) +Otevřená hvězdokupa, která v \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b3eea1e53 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu a malém zvětšení vypadá jako velmi velká, rozsáhlá a nepravidelně rozházená skupina 75 hvězd na ploše 40', bez nějakého centrálního zhuštění. Hvězdokupu tvoří tři koncentrace, přičemž dvě z nich mají vlastní NGC označení. NGC 1750 je západní sekce, NGC 1746 je nejbohatší - obsahuje tři tucty hvězd 10m a slabších. NGC 1758 je východní částí a obsahuje třicítku hvězd 12m a slabších, přičemž její nejnápadnější členové se nacházejí v polooblouk vyhloubeného na sever. Západní část není tak koncentrovaná, ale je obklopena většinou z jasnějších hvězd, které tvoří krátké rady, malé shluky a dvojhvězdy. Malé zvětšení poskytují nejlepší pohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1778.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1778.md new file mode 100644 index 000000000..a53763f46 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1778.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1778.jpg) +Další otevřená hvězdokupa, jejíž 30 členů vnímáme s celkovou jasností 7,7m, nejjasnější hvězda však dosahuje pouze 10. magnitudu. Hvězdokupa leží půl stupně jihozápadně od nejzápadnější stálice řady několika hvězd (na obou koncích leží hvězdy 6m). V 200 mm dalekohledu postřehneme rozptýlení 15 hvězd, v 300 mm je spousta jako tak viditelná, ale chudá a nezhuštěný, tvořená 18 hvězdami 10-14m v rozházených shlucích. Až 400 mm dalekohled a 150x zvětšení odhalí všech jejích členů. Bezhvězdné pruh dělí kopu do dvou skupin. Ta severnější obsahuje více hvězd a více jasnějších členy. Na jejím severním konci je pozorována trojhvězdí sestávající ze dvou hvězd 10m a jedné jasnosti 13m. Rozsáhlé seskupení slabých hvězd připomíná písmeno "8" - na VSV od kopy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md new file mode 100644 index 000000000..4c16ee942 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1788.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_300u350.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..abf307f1d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato zajímavá reflexní mlhovina leží v květináči jedné 10m a tří 9m hvězd. Jasnější plocha obklopuje dvě 10m hvězdy zarovnané V-Z a široký S-J pár hvězd 12m mezi nimi. Mlhovina se táhne severovýchodně od centrálních hvězd, její slabé filamenty sahají až k severovýchodní hvězdě květináče. Celkový tvar mlhoviny je prodloužený V-Z. Tmavá prázdnota leží mezi jihovýchodní a jihozápadní hvězdou květináče. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_400u450.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..79bd86174 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1788 je pěknou, jasnou reflexní mlhovinou. Její jasnější část obklopuje dvě hvězdy 10m. Slabé rozšíření se táhne východně, severovýchodně a jihozápadně. Nejnápadnější částí mlhoviny je 4'x 2'S-J oblouk vyhloubený na jih, hned západně od jedné hvězdy 10m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1792.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1792.md new file mode 100644 index 000000000..df78c3aab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1792.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1792.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1792_300u350.md b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1792_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f06c48a75 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1700-1800/NGC1792_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 1792 je jasná a prodloužená 3'x 1,25' SZ-JV. Halo se objevuje skoro stejné, bez žádného evidentního jádra nebo spirálních ramen. Pozorný pohled a 175-násobné zvětšení odhalí pár slabých svazků nebo hvězd, umístěných blízko konců hlavní osy. Galaxie NGC 1808 leží 30'juhozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1805.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1805.md new file mode 100644 index 000000000..dbd6a812d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1805.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: + Melotte 15 +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC1805.jpg) +Otevřená hvězdokupa Melotte 15 je viditelná i v malých dalekohledech jako zrnitá spousta několika tuctů hvězd mezi 8. a 9. mag. Při použití dalekohledu s průměrem objektivu okolo 20 cm rozeznáme většinu jejích hvězd (tvoří ji asi 40 hvězd). Na fotografiích se hvězdokupa noří do emisní mlhoviny IC 1805, tu však bez 200 mm dalekohledu sotva uvidíte. Pomocí UHC filtru můžeme rozeznat její nejvýraznější část pouze jako slabou mlhavou plochu. V 400 mm dalekohledu se ukáže rozsáhlý, mlhavý kruhový oblak, uprostřed s Melotte 15. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848.md new file mode 100644 index 000000000..c84525928 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC1848.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848_300u350.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e36b80c3e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: I hvězdokupa i mlhovina nese označení IC 1848. Mlhovina je velmi velkým, matným oválem velmi nízké plošné jasnosti, široce rozptýleným. Hvězdokupa je nápadnou skupinou několika tuctů hvězd obklopujících široce oddělen pár složek 7m a 8m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848_400u450.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5bbd7e93e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/IC1848_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: Kopa je poměrně nápadná a bohatá, ale ne zhuštěná masa 11m a slabších hvězd. Můžeme napočítat přinejmenším dva tucty hvězd. Mimo hlavní koncentrace leží dalších 50 hvězd na 30'ploche. Obě hvězdy 7m a 8m v centru kopy jsou obklopeny skupinou slabších hvězd. Skupina kolem hvězdy 7m má přinejmenším tucet hvězd. Mlhovina může mihnout kolem většiny jasnějších hvězd IC 1848. + +Myzer: Jedno pozorování tohoto fascinujícího objektu z roku 2006: Mnohem úspěšnější dopadla prohlídka oblohy, kde se nachází mlhovinový země známá i pod názvem Srdce a duše. Na přesnou identifikaci jednotlivých objektů jsem použil fotku z knihy The Night Sky Observers Guide, zvětšení 63x a UHC filtr. Jako první jsem našel mlhovinový skvrny NGC 896 a IC 1795, pak jsem se vydal k hvězdokupě Mellott 15, která se rovněž nachází v jemné mlhovině. Ta nese označení IC 1805 (Duše), přičemž není těžké zkoumavým pohledem rozeznat její charakteristický tvar včetně úzkého pásu jižně od hvězdokupy. Posunutím tubusu nakonec přicházím k mlhovině IC 1848 (Srdce), která je také poměrně nápadná a má oválný tvar. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1802.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1802.md new file mode 100644 index 000000000..353fb31b8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1802.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1802.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1802_300u350.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1802_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..288e6be7d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1802_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Drsná, nepravidelně rozmístěna spousta 65 hvězd zabírajících 13'x 10'SV-JZ plochu. Obsahuje tucet 9,5-12m hvězd, z nichž většina tvoří "V", s hvězdou 10,5m na jeho špičce. Jižní křídlo je orientované V-Z a je dobře definovatelné, západní se rozšiřuje severně k mírné koncentraci slabých hvězd. Oblast uvnitř je chudá, ale houstne směrem k hvězdě 9,5m ležící za ústím "V". \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1807.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1807.md new file mode 100644 index 000000000..a02edbdd5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1807.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1807.jpg) +Další otevřená hvězdokupa, tentokrát však o něco slabší - dosahuje zdánlivou jasnost 7m a zabírá menší plochu. Leží půl stupně SSZ od hvězdy 4,5m a kousek ZJZ od další otevřené hvězdokupy NGC 1817. Při malém zvětšení se v 250 mm dalekohledu zjevuje uvolněná a nepravidelná, se slabou centrální koncentrací. Tvoří ji 30 hvězd 9m a slabších, nejjasnější tvoří S-J pruh. Hvězda 9m je blízko severního a jižního rozhraní pruhu, další nápadní členové jsou umístěni západně. Blízko centra je trojúhelník z tuctu hvězd 9-10m, přičemž jeho SZ vrchol je označen 10 "širokým párem složek jasnosti 10m a 11m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1808.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1808.md new file mode 100644 index 000000000..8e9a1a2fa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1808.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1808.jpg) +Nejjasnější spirální galaxie má celkovou magnitudu 9,9, ale je nevýrazná. Ožije až v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm. Uvidíme ji půl stupně severovýchodně od další galaxie NGC 1792. Je nádhernou spirálovou galaxií s příčkou, s jasným drobným jádrem obklopena jasným halem, prodlouženým 5'x 1,5'SZ-JV. Halo je nápadně jasnější od středu hlavní osy. Na jihozápadě galaxie leží hvězda 12. magnitudy a jedna žlutá stálice 10m se nachází v severní části zorného pole. + +NGC 1808 je vzdálená zhruba 50 milionů světelných let. Struktura galaxie, ale především rozbory její spektra ukazují na mohutné pohyby v oblasti velmi jasného jádra. Tím se NGC 1808 řadí k tzv. Seyfertovým galaxiím, které se vyznačují mimořádně aktivním jádrem. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md new file mode 100644 index 000000000..f0f7b3e78 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1817.jpg) +Slabší otevřená hvězdokupa (7,7m), při malých zvětšeních pozorována ve stejném zorném poli jako NGC 1807. V 200 mm dalekohledu si všimneme řetězec hvězd 9,5-10m jedoucí S-J, 40 slabších hvězd je rozprášených východně od něj. V 300 mm dalekohledu se NGC 1817 přemění na volnou spršku 75 hvězd. Jasnější členové, hvězdy 9,5-10m leží v nápadném hvězdném řetězci. V západním poli jakoby nebylo hvězd, naopak východně se to jimi jen hemží. S nedalekou otevřenou hvězdokupou NGC 1807 může trochu připomínat dvojitou otevřenou hvězdokupu v Perseovi. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md new file mode 100644 index 000000000..5494b8afd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1832.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_300u350.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3ab59144e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 1832, půl stupně severně od hvězdy μ leporel (5,5m), může být snadno vidět 1'západne od hvězdy 10m a 5'juhozápadne od hvězdy 9m. Halo je poměrně jasné, prodloužené 1,75'x 1,25'a má slabé, kruhové jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_400u450.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5133fa7ad --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1832 se objevuje poměrně jasná, prodloužená 2,75'x 1,5'SSV-JJV s velkým nezřetelná jádrem. Jasnější oblasti jsou viditelné na severovýchodním a jihozápadním rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1851.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1851.md new file mode 100644 index 000000000..cc73bcfcd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1851.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1851.jpg) +Kulová hvězdokupa, dostatečně jasná a velká pro triedr, ve kterém na nepresvetlenej obloze vypadá jako mlhavá skvrnka. Její jasnost je 7,2m. Při použití dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm uvidíme NGC 1851 jako jasné velké zrnité halo. Jasné husté nerozlišitelné jádro je obklopeno slabšími a méně zhuštění hvězdami. Okraj je nepravidelný a ozdobený hvězdami 10-11m okolní oblasti. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md new file mode 100644 index 000000000..a6616a947 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1857.jpg) +Otevřená hvězdokupa tvořena 45 hvězdami (nejjasnější 7,38m), která je při své 7. magnitudy viditelná iv menších amatérských dalekohledech. Pěkná je však až v 200 mm dalekohledu: rozeznáme tři tucty hvězd, které jsou poměrně dobře koncentrované. Nápadné jsou hlavně dvě hvězdy 7-8m, dvě 9. magnitudy, další členové dosahují jasnost mezi 10-14m. Celé pole je extrémně bohaté, většina nejjasnějších hvězd leží jižně od kopy. Tmavé bezhviezdne mezery jsou viditelné na jihu, východě a západě kopy. + diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_300u350.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..01bf2a0c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: pěkná, bohatá hvězdokupa! Rozlišitelných je přinejmenším 60 hvězd v mírně koncentrované ploše, ze které se směrem ven šíří několik hvězdných řetězců. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md new file mode 100644 index 000000000..add51fabc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1893.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 7,5m, tvořená 60 hvězdami, z nichž nejjasnější dosahuje 9,31m. Je pozorována uvnitř trojúhelníku, který tvoří hvězdy 8m. Dalekohled s průměrem objektivu 200 mm zobrazí 15 hvězd mezi 9-11m. Dalších 25 členy přidá o \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_100u150.md b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..a2d325384 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +větší průměr. Hvězdokupa je umístěna ve velmi bohatém hvězdném poli a je ponořena v emisní mlhovině **IC 410**, která je bez mlhovinový filtru velmi těžko pozorovatelná - zjevuje se slabá, velká a velmi mlhavá. Použítím O-III filtru se i přesto, že ukáže ve tvaru působivého písmene "C", které zabírá zhruba půl stupně. Mlhovina je zjevnější na SZ rozhraní kopy. Použitím 450 mm dalekohledu můžeme pozorovat většinu členů hvězdokupy NGC 1893 - 50 v rozmezí 9-13m. Největší koncentrace je pozorována v severní části ve tvaru nějakého "diamantu", se dvěma rozšířeními na severu a východě, priberajúcimi další tři tucty hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1907.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1907.md new file mode 100644 index 000000000..0f1ca4562 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1907.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1907.jpg) +Menší otevřená hvězdokupa (8,2m) sestávající ze 40 členů 11m a slabších. Na pěkný pohled potřebujeme asi 250 mm dalekohled ve kterém se ukáže jako pěkná, poměrně zhuštěná kupa 30 hvězd vytvářející pěkný kontrast s mnohem uvolněnější M38 ležící severně. Jednotlivé hvězdy kopy mají velký rozdíl v jasnosti. Dvě hvězdy 9,5m na jihu se nezdají být členy, protože jejich odděleních malá bezhvězdné mezera od hlavní skupiny. V 400 mm dalekohledu rozeznáme všech členů. Hvězdokupa je zcela jasná, nepravidelná ale dobře koncentrovaná směrem k centru. Ve všech směrech leží okolní slabé hvězdy a hvězdné řetězce. Nejnápadnější se točí z JZ rozhraní kopy směrem na jih a východ. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1931.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1931.md new file mode 100644 index 000000000..5e4b43cf5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1931.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1931.jpg) +Emisní mlhovina pozorovaná v zajímavém zátiší je v alespoň 200 mm dalekohledu viditelná jako malá, kruhová mlha obklopující rovnostranný trojúhelník hvězd. Jasná dvojhvězda leží na SV, jedna slabší na V. V 300 mm dalekohledu je sice malá, ale nápadná (zejména v centru), uprostřed s hvězdou 11m, která má 4 společníků. Okolní hvězdné pole je bohaté, zvlášť hned jihozápadně od mlhoviny. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md new file mode 100644 index 000000000..a66f2425c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1961.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_200u250.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a0594dcd4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +50x: Tato galaxie je velmi slabá a malá. Vyžaduje spíše boční pohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_300u350.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..20f263be7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1961 je velmi slabou galaxií, prodlouženou 3'x 1,5'V-Z s matným a slabým jádrem stejné plošné jasnosti. Jihovýchodně od centra je v hale umístěna slabá hvězda. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u450.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..df0418a48 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato galaxie se objevuje poměrně jasná ve velkých dalekohledech. Její poměrně velké halo je prodloužené 3,5'x 1,5'V-Z a nepatrně se zjasňuje směrem k malému jádru. 30 "na jihovýchod od jádra se nachází hvězda 13m a náznak tmavé skvrny mezi ní a jádrem. + +Dominik: Přes můj 250mm dalekohled je dobře viditelná, mírně jasná a středně velká, nemá výrazné jádro a má elipsovitý tvar. Celý disk galaxie je nerovnoměrně jasný a dobře se dají vidět ztmavení a zjasnění - její spirální ramena, které však nejsou pravidelné - je to nepravidelná spirální galaxie a jedna z největších známých spirálových galaxii ve vesmíru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md new file mode 100644 index 000000000..8771c7adb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1964.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_200u250.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..47f76611f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato poměrně jasná galaxie má 3'x 1'halo prodloužené SSV-JJZ s mnohem jasnějším centrem. Slabá hvězda je umístěna 45 "západně od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_400u450.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..713a115af --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 1964 je umístěna 1,5'juhovýchodne od hvězdy 10,5m, na jižním vrcholu drobného 2'x 0,5' ostrého trojúhelníku s hvězdami 9,5m a 11m na severozápadě. Další hvězda 11m leží 4,75'juhozápadne od galaxie. NGC 1964 má jasné malé oválné jádro obklopené 4'x 1,5'halom prodlouženým SSV-JJZ. Přestože je nezřetelně, uvnitř zrnitého hala se může blýsknout spirálová struktura. Tři hvězdy jsou umístěny v galaxii: jedna jasnosti 13,5m 45 "západně od centra galaxie, hvězda 14m na severozápadním rozhraní a velmi slabá hvězda v jihozápadní části. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md new file mode 100644 index 000000000..79521dea4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1973.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973_300u350.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1985ae3dd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1973_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: Poměrně jasný mlhovinový komplex mezi M42 na jihu a otevřenou hvězdokupou NGC 1981 na severu. Blízkost mlhoviny k M42 ji činí často nedodržováním, ale jinak je to zajímavý objekt, který si zaslouží pozornost. Tyto tři mlhoviny jsou slabší ostvetlenými částmi téhož velkého oblaku plynu a prachu. NGC 1977 je ze všech největší, ale je ji nejtěžší vidět, kvůli záři 42 Ori (4,7m). Je velkým matným půlkruhem vyhloubeným na jih. NGC 1973, hned severně od NGC 1977, je poměrně zřejmým, matným 5'x 3'zväzkom, prodlouženým V-Z. NGC 1975 je mnohem menší skvrnou ležící hned severovýchodně od NGC 1973. Oblast je pokropená velmi slabými mlhavými viry. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md new file mode 100644 index 000000000..0289227b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1980.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980_300u350.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b7907ecbd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1980_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: NGC 1980 je pozorována hned jižně od M42 ve velmi pěkném poli Mléčné cesty. Je jasnou spoustou 30 hvězd na 20'ploche, v SSV-JJZ mlhovině. Hvězdokupě dominuje barevná trojhvězdí ι Ori, kterou tvoří bleděmodrá hlavní i vedlejší složka a načervenalý společník. ι Ori je umístěna v mlhavé skvrně průměru asi 5'. Další skvrna mlhoviny podobných rozměrů leží 8'JZ a obsahuje dvojhvězdu Struve 747 (4,8m, 5,7m, 357 "). Dále na západ leží další dvojhvězda Struve 754 (8,4m, 9,3m, 29 "). Všechny tyto objekty spolu s M42 a M43 mohou být vidět v poli jednoho stupně! \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md new file mode 100644 index 000000000..d86da15ba --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1981.jpg) +Tato velká rozoptýlená otevřená hvězdokupa viditelná triedru se nachází asi jeden stupeň severně od M42, přičemž mezi nimi leží ještě komplex NGC 1973-75-77. V dalekohledu s průměrem objektivu nad 200 mm je vidět jako jasná, drsná kupa 40 hvězd. Její Nejnápadnější charakteristikou jsou dva skoro rovnoběžné S-J hvězdné rady. Východní tvoří tři hvězdy 6m, západní jedna hvězda 9m a 8m a dvě hvězdy 7. magnitudy, přičemž je doprovázen i větším počtem okolních slabých hvězd. Ve větším dalekohledu je jasnou, velmi uvolněnou spoustou, přidá se 10 dalších hvězd. Všimněte si v západní části písmeno "Y" tvořené čtyřmi hvězdami 7-9m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1996.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1996.md new file mode 100644 index 000000000..e6f3f3aff --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1996.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1996.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1996_300u350.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1996_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7d69c5737 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1996_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Otevřená hvězdokupa NGC 1996 se dá snadno najít jihozápadně od 125 Tauri. Obsahuje 100 hvězd 10-14m na 15'ploche. V západní části kopy je 8'troujholník jedné 10m a dvou 11m hvězd, s 20 hvězdami 10-11m a 30 hvězdami 12-14m kolem nich. Dva hvězdné proudy se rozšiřují východně od centra kopy, táhnou se severně a jižně od 125 Tauri, jižní pruh se rozšiřuje, ale má slabší hvězdy. Chudý proud hvězd se nachází mezi dvěma výraznějšími proudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md new file mode 100644 index 000000000..4ba3cdf37 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1999.jpg) +Emisní mlhovina jeden stupeň jižně od Velké mlhoviny v Orionu. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm je poměrně jasnou, kruhovou mlhovinou kolem hvězdy 9,3m. Připomíná spíše planetární mlhovinu s jasnou centrální hvězdou. + diff --git a/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999_300u350.md b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1654f836b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/1900-2000/NGC1999_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 1999 je jasná, v průměru 2'kruhová mlhovina s hvězdou 9. magnitudy umístěné značně východně od centra. 200-násobné zvětšení odhalí nepatrně tmavší centrum. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210.md new file mode 100644 index 000000000..ea588a078 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0210.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210_200u250.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6fcd5e2ca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží 5'východne od hvězdy 7,5m a 1,5'VSV od hvězdy 11m. Je to poměrně slabý, matný objekt prodloužený 2'x 1'SSZ-JJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210_400u450.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..05470f7f2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0210_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 210 má poměrně koncentrované rozšířené jádro obklopené mnohem slabším vnějším halem prodlouženým 3,5'x 2'SSZ-JJV. Čtyři hvězdy leží podél oblouku na rozhraní hala: hvězda 12m na ZJZ, hvězda 13m na SSZ, hvězda 13,5m na severozápadě a hvězda na hranici viditelnosti na JJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0225.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0225.md new file mode 100644 index 000000000..0c478d8a8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0225.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0225.jpg) +Otevřená hvězdokupa jasnosti 7. mag, tvořená 15 hvězdami. Je viditelná již v triedru nebo malém dalekohledu. Dalekohled s průměrem objektivu alespoň 10 cm ji ukáže jako jasnou, velkou a poměrně bohatou, ale volnou kopu 20 hvězd soustředěných zdánlivě ve dvou skupinách. V 20 cm dalekohledu se jeví jako zřetelná skupina trojúhelníkového tvaru s téměř stejně jasnými hvězdami. Kopa na východě plynule přechází do svého okolí. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0246.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0246.md new file mode 100644 index 000000000..f8b2ff36a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0246.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0246.jpg) +Planetární mlhovina celkové jasnosti 10,9m. V 200 mm dalekohledu je vidět jako pěkná, poměrně jasná, velká a kruhová. Severní a západní rozhraní je lepší určitelné než jižní a východní, přičemž východní čtvrtina je slabší než ostatní. Tři hvězdy 12-13m jsou ponořeny v disku, včetně té centrální. Další hvězda 12m leží blízko SSZ rozhraní a jedna hvězda 13m hned na jihozápad od disku. Ve větším dalekohledu má jasný disk, ale zanechává průhlednosti, protože zahrnuje i hrstku hvězd. Disk je škvrtiný a zářez na jihovýchodním rozhraní připomíná planetárku k jakési "ukousnutí koblize". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0247.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0247.md new file mode 100644 index 000000000..07c1957ee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0247.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0247.jpg) +Galaxie viditelná již v triedru jako mírně podlouhlý obláček. Navzdory své jasnosti 9,2m se v 200 mm dalekohledu zjevuje slabá, ale na druhé straně velmi prodloužena, uvnitř se slabým jádrem. Na jižním rozhraní můžeme pozorovat hvězdu deváté magnitudy. 300 mm dalekohled ukáže z galaxie slabé prodloužené halo, které se v momentech dobrého Seeing může zdát skvrnité. Jádro je slabě koncentrované. Až větší amatérský dalekohled ukáže skutečnou galaxii! Je poměrně jasná, prodloužená, halo má tvar jakési "slzy". Jeho severní část je širší a více hmlistejšia, jižní konec je jasnější a zašpičatělý. Centrální plocha je skvrnitá a zjasňuje se postupně k nepravidelně rozšířenému jádru. Přinejmenším sedm slabých hvězd je ponořených v hale, několik dalších obklopuje samotnou galaxii. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0253.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0253.md new file mode 100644 index 000000000..565e5226b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0253.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: The Sculptor Galaxy +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253.jpg) +Jasná podlouhlá spirální galaxie ležící na severním okraji souhvězdí nedaleko α SCULPTOR, na rozhraní s velryby, objevená v roce 1783 C. Herschelovou při hledání nových komet. Je jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií (7,6m) a největším a nejjasnějším členem kupy galaxií v sochařem. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnitudu -19,4 odpovídá svítivostí 4,8 bilionu Sluncí. Je k nám natočena zboku, už v triedru ji můžeme vidět jako tenký podlouhlý rozmazaný pás velikosti půl stupně. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychází, takže pro lepší pohled třeba za ní vyrazit do jižnějších šířek. V minulosti v ní byla zaznamenána supernova SN1940E jasnosti 14m. + +Dalekohled s průměrem objektivu kolem 300 mm ukáže nádhernou galaxii. Dlouhé halo má skvrnitou strukturu, jádro je dobře zhuštěné a prodloužené, ale jen o něco jasnější. JJZ od centra jsou pozorovány dvě hvězdy 9. magnitudy a podél východní strany leží zase přímka 4 slabých hvězd. + diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0253_400u450.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0253_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2506bd62f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0253_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: úžasná galaxie ve velkých dalekohledech! Její ohromný obal je prodloužený a postupně houstne k velmi rozšířenému jádru. Tmavý prachový pás je viditelný severozápadně od jádra a přinejmenším tucet hvězd je ponořených v hale. + +Dominik: 250mm: Tato galaxie v sochař je překvapivě jasná, vzhledem ke své poloze zabírá asi třetinu zorného pole 24mm Panoptica - sv. 52x, je krásně protáhlá, zdá se, že začíná z prava širší a výraznější, zjasňuje a dostává se do nejjasnější části, dá se pozorovat jakýsi nekonkrétní povrch, ztmavení a zjasnění jak můžeme vidět na fotografiích, postupně se zase zužuje a táhne se poměrně daleko. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266.md new file mode 100644 index 000000000..2d45384bb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0266.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266_200u250.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ce765c50d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 266, pozorovaná 4'severne od hvězdy 8m, je slabou, malou galaxií s matným, kruhovým halem značně jasnějším v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266_400u450.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..f934e5801 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0266_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 266 má poměrně nápadné 2,5'halo nepatrně prodloužené V-Z a obsahující jasné jádro. Řetěz 13,5m hvězd leží SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278.md new file mode 100644 index 000000000..da8782c2d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0278.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_100u150.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..a846858cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: Galaxia NGC 278 ležící 9'južne od hvězdy 9m, je velmi slabou, malou, matnou skvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_200u250.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d5b60337c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie je snadno viditelným kruhovým obláčkem stejné plošné jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_300u350.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3d50dc7b9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 278 má 1,5'kruhové halo s mnohem jasnějším centrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_400u450.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..218f1dc95 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0278_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Dobře zhuštěné jádro je obklopeno skvrnitým 2'halom. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281.md new file mode 100644 index 000000000..aef3b762b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Pacman +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0281.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_200u250.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..40c54ba76 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: Devět hvězd 7-10m a dvacet 11-13m je viditelných oproti slabému pozadí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_300u350.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..232417f9c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: S UHC filtrem může být mlhovina viditelná přímým pohledem oko jeden stupeň široký javorový list. Otevřená hvězdokupa je velmi chudá a uvolněná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_400u450.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..93e62661e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0281_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: S O-III filtrem se mlhovina objevuje poměrně jasná, velká a nepravidelná. Pár tuctů hvězd je koncentrovaných v centru. Mlhovina má tvar srpu s tmavou linií, která ho rozděluje v severní části. Nejjasnější část mlhoviny na severozápadní straně obsahuje nápadnou trojhvězdí. Nejjasnější složka trojhvězdí má ještě těsného společníka. Další dvě světlejší části mlhoviny jsou viditelné jihovýchodně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0288.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0288.md new file mode 100644 index 000000000..93ff00162 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0288.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0288.jpg) +Jedna z méně zhuštěných kulových hvězdokup (8,1m), s uvolněným okrajem a dobře rozlišitelný jádrem, pozorovaná triedru 1,5 stupně na jihovýchod od NGC 253. Leží ve vzdálenosti 40 000 světelných let. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je částečně uzavřeným půlkruhem hvězd otevřeným na jihozápadní straně. Velké, husté a drsné jádro, ve kterém napočítáme asi 40 hvězd, je umístěno uvnitř uvolněných méně zhuštěných nepravidelných okrajů. Okolní členové kopy se rozprostírají ještě dále na jih a jihozápad. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289.md new file mode 100644 index 000000000..cfba9207c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0289.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289_300u350.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..29df6d511 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato poměrně jasná galaxie má 2'x 1,5'SSZ-JJV oválné halo s jasnějším centrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289_400u450.md b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4191c05f1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/200-300/NGC0289_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 289 je poměrně jasnou prodlouženou 2,5'x 1,75'SZ-JV galaxií s dobře koncentrovaným, širokým centrálním zjasněním k nenápadnému nestelárnemu jádru. Centrální oblast má skvrnitou strukturu. Hvězda 13m leží 1,25'SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2017.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2017.md new file mode 100644 index 000000000..d5052e534 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2017.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2017.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2017_300u350.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2017_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5d3c6fee2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2017_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato skupinka hvězd, dva stupně východně od α Lepore, nese označení NGC. Je buť velmi chudou otevřenou hvězdokupou nebo mnohonásobnou hvězdou. Sestává z pěti jasnějších a čtyř slabších hvězd, čtyři jasnější hvězdy vytvářejí dvě těsné dvojhvězdy. Hlavní složka, která má oranžovou barvu, je těsným párem (6,4m, 7,9m, 0,8 "), který vyžaduje přinejmenším 250x zvětšení, aby byl vidět jako podlouhlý. Směrem na jihovýchod od ní se nachází další těsná dvojhvězda (8,5m, 9,2m, 1,5 "), která má pěknou oranžovou barvu a 250x zvětšení ji ukáže jako dva drobné disky v kontaktu. Nejzápadnější hvězda skupiny je modrá. Čtyři další slabší hvězdy mají nepopsatelnou barvu. Několik dalších vícenásobných systémů leží v okolním hvězdném poli. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022.md new file mode 100644 index 000000000..24596bf21 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2022.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_200u250.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..44832dec6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +175x: Planetárka NGC 2022, přesto, že je poměrně slabá, je drobným, jasně rozeznatelným diskem stejné plošné jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_300u350.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..873a4ad78 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +200x: Tato planetárka má poměrně zřejmý disk nepatrně prodloužený 20 "x 18" SSV-JJZ, nazelenalý odstín a trochu zrnitou strukturu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_400u450.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1c4b02805 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +225x: NGC 2022 leží 10'juhovýchodne od dvou hvězd 8m. Pol tucet hvězd 11m je rozptýlených západně mezi mlhovinou a hvězdou 8m. Disk je poměrně jasný, nepatrně prodloužený 25 "x 20" SSV-JJZ a zřetelně prstencovitý s tmavším centrem. + +Dominik: Je to nejjasnější planetární mlhovina v Orionu. 250mm: Na první pohled nerozeznatelná od hvězdy nachází se v zorném poli napravo od jasnější hvězdy, při sv. 104x a OIII filtru je vidět náznak kotoučku a nazelenalé barvy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md new file mode 100644 index 000000000..3270e557e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2023.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_300u350.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4e0d75d5b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Toto je poměrně jasná, matná mlhovina kolem hvězdy 8m pozorované hned jihozápadně od centra mlhoviny. Oblak mlhoviny je jasnější v centru a táhne se severovýchodně směrem k hvězdě 12m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_400u450.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..58f3976e6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 2023 je zajímavou mlhovinou obklopující hvězdu 8m. Mlhovina se rozšiřuje severovýchodně od jasné hvězdy směrem k jedné hvězdě 12m. Tmavé pruhy jsou viditelné na severovýchodní a západní straně mlhoviny. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md new file mode 100644 index 000000000..9a25936be --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Flame nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2024.jpg) +Emisní mlhovina ležící hned východně od hvězdy alnitak, která vážně překáží při pozorování. Přesto NGC 2024 může být viditelná už v triedru 10 × 50 jako nesouměrnost směrem na severovýchod v záři kolem hvězdy. Z barevných fotografií známý tmavý pás protínající celou mlhovinu můžeme spatřit během vynikajících podmínek již 150 mm dalekohledem s použitím alespoň 70x zvětšení. Nezapomeňte ale alnitak odstranit ze zorného pole! V přiměřeně větších dalekohledech vybavených i filtrem O-III, NGC 2024 zabírá plochu půl stupně s jemnými pruhy oddělenými širokým S-J tmavým pásem. Celkovým tvarem mlhovina připomíná javorový list a má tři nápadně jasné oblasti. Východní část je největší: blízko jejího jižního konce do ní odbočuje z hlavního tmavého pruhu další, ale menší tmavý pruh. Západní část, nejbližší k hvězdě alnitak, je od ostatních dvou prakticky oddělena S-J tmavým pruhem. Severní část je jemně připojena k ostatním dvěma částem úponky slabé mlhoviny. + diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_400u450.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c6a23d0d8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 2024 je velmi velká emisní mlhovina, během dobré pozorovací noci plná neobyčejných detailů, které se však okamžitě ztraceny, pokud atmosféra není úplně vyčištěna. Alnitak musí být umístěna mimo zorné pole. Filtry O-III a UHC velmi rozvinou detaily, které mohou být pozorovány. NGC 2024 je plná mlhovinový pruhů, štípaných a roztažených útlý tmavými proužky. Široký S-J tmavý pás téměř rozděluje mlhovinu: nejtmavší je směrem na jih, průhlednější je na severu. Druhý tmavý pás se vine severovýchodně z jižního konce hlavního tmavého pásu do východní a jasnější části mlhoviny. Přinejmenším tucet hvězd 10-12m je ponořených v NGC 2024. Pole je plné pozoruhodných chomáčů, proužků a vizuálně zajímavých strukturálních detailů. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md new file mode 100644 index 000000000..db608aa72 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Tarantula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2070.jpg) +Někdy označována také jako mlhovina 30 Doradus. Snad nejnápadnější a nejjasnější místo v LMC, největší ze všech emisních mlhovin v této nepravidelné galaxii. Osvětluje ji hustá hvězdokupa R136 tvořena 30 mladými hvězdami spektrálního typu O3. Jedná se o nejzářivější, nejžhavější a nejhmotnější hvězdy, které byly kolem hvězdy 30 Doradus pozorované Hubbleovým dalekohledem a předpokládá se, že v budoucnu explodují jako supernovy. Navíc se předpokládá, že celá hvězdokupa by mohla mít svůj průměr zhruba 150 světelných let a obsahovat tisíce horkých modrých hvězd, z nichž se možná rodí nová kulová hvězdokupa! Většina z těchto hvězd je alespoň 50krát hmotnější než naše Slunce. + +Podle starých záznamů si tarantuli během svého pobytu v jižní Africe všiml na obloze i N. L. de Lacaille v polovině 18. stotočia. V dalším století na ni obrátil dalekohled John Herschel, který ji zřejmě jako první popsal. V dalekohledu je možné dobře pozorovat několik zřetelných podlouhlých výběžků různého tvaru vybíhajících z centrální části, v níž se nachází hvězda 30 Doradus. Použitím UHC nebo O-III filtru je vlastně jedinou skutečně nápadnou oblastí v LMC, zřetelně se ukazující mezi hvězdami theta a epsilon Doradus jako mlhavá skvrna velikosti čtvrt stupně nepatrně jasnější v centru, která svítí jako rozmazaná hvězda čtvrté velikosti. Na jaký pozoruhodný objekt se díváme nás však přesvědčí až astronomické data. Tarantula je totiž součástí rozsáhlého komplexu ionizovaného vodíku v prostoru přesahujícího 1 500 světelných let a zřejmě se tak jedná o největší emisní mlhovinu v celé Místní skupině galaxií. Například by se do ní zmesnilo 30 Velkých mlhovin v Orionu a kdyby se nacházela na jejím místě, pokryla by celé toto souhvězdí tak, že na Zemi by všechno vrhalo svůj stín! Zároveň je našim nejjasnějším + +xtragalaktickým objektem viditelným bez optických přístrojů. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2090.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2090.md new file mode 100644 index 000000000..fcaada1d9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2090.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2090.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2090_300u350.md b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2090_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..de50160e8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2000-2100/NGC2090_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2090 leží 1,75 stupně východně od hvězdy alfa columbae (2,6m). Její poměrně jasné jádro je obklopeno slabým halem prodlouženým 2,5'x 1'SSZ-JJV. Při 200x jsou viditelné drobné spirální ramena SV a JZ od centra. Hvězda 14m leží 45 "ZJZ od centra galaxie a východně od jižního konce, hvězda 15m leží východně od severního konce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2118.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2118.md new file mode 100644 index 000000000..9816f22d2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2118.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Hlava Čarodejnice +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2118.jpg) +Vyzývavá reflexní mlhovina větších rozměrů nedaleko jasného Rize z Orion, který ji osvětluje. Možná ne každý ví, že na tmavé obloze ji jako velmi mlhavý pás můžeme spatřit již v triedru 10 × 50. V oblasti světelného znečištění si netřeba klást zbytečné naděje, pozadí je příliš světlé a mlhovina nerozeznatelná. + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2118_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2118_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2f889c4e3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2118_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +50x: IC 2118 je velmi slabý pruhový oblak zabírající 30'x 10'SZ-JV. Nejjasnější část se rozprostírá 70'VSV od hvězdy ψ Eridani (4,8m). + +Myzer: Tento objekt je jedním z nejtěžších a viděl jsem ho zatím jen 2-krát, vždy pod skutečně tmavou oblohou - v Rakousku v roce 2008 a poprvé na La Palme v roce 2006: Ačkoli přesáhla celé zorné pole 350 mm Dobsona, byla velmi snadno viditelná. Měla zajímavý lesk a byl rozeznatelný celý její charakteristický tvar. Tento objekt mě velmi překvapil, protože jsem čekal, že bude lépe vidět v širokém zorném poli malého refraktor. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..20784a7fa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +275x: Planetárka IC 2149 je jasná a snadno viditelná, objevuje se kruhová a skoro stelární. Větší zvětšení odhalí dobře definovatelný modravý disk a centrální hvězdu, která se objevuje a znovu mizí s měnícím se Seeing. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149_400u450.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a901808d9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2149_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +300x: Toto je jasná, ale malá planetárka s pěkným namodralým odstínem. Disk je prodlouženým 15 "x 10" VSV-ZJZ a jasnější blízko centra, kde může být přímým pohledem viděna centrální hvězda. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_200u250.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5f95a30e3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +250x: stelární při malém zvětšení, tato planetární mlhovina je třetí hvězdou z pozorovatelného západního konce řetězce hvězd (6,1 metru, 10,8m, 23,3 "). Slabý, malý, kruhový, modravý disk je postřehnutelný při větším zvětšení. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9e888f057 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +300x: Tato namodralá planetární mlhovina je jasná, ale velmi malá a nepatrně prodloužena SV-JZ s matným rozhraním. Centrální hvězda není viditelná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u450.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5c5bd21bd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +325xi: IC 2165 je jasným, drobným nepatrně prodlouženým SV-JZ modravým diskem, s nepravidelným zjasněním v centru, včetně několika skvrn. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md new file mode 100644 index 000000000..42ead96e4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Seagull nebula +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2177.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b39475938 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/IC2177_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: IC 2177 je velkým dlouhým pásem mlhoviny, který se rozšiřuje severně do Jednorožce, blízko otevřené hvězdokupy NGC 2335 a jižně k hvězdě 8m centrování na Cederblad 90 (její nejzřejmější koncentrace). IC 2177 se může blýsknout pod tmavou průzračnou oblohou v triedru 10 × 50. V dalekohledu vyžaduje co nejmenší zvětšení a UHC nebo O-III filtr. Centrální část IC 2177 má samostatné označení NGC 2327 a je pozorována 35' západně od Struve 1026 (5,7m, 9,1m, 17,8 "). Je slabou, matnou, ale poměrně dost koncentrovanou reflexní mlhovinou obklopující hvězdu 10m. Trochu lepší je vidět ve větších dalekohledech. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md new file mode 100644 index 000000000..e742c154d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2112.jpg) +Otevřená hvězdokupa obsahující asi 90 slabších hvězd. Ačkoliv dosahuje jasnost 8,4m je v dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm poměrně slabá a mírně zhuštěná. Hned na jihovýchodě se nachází jedna hvězda 10. magnitudy, která však s hvězdokupou pravděpodobně nemá nic společného. Při malých zvětšeních pouze deset hvězd 12m vyčnívá oproti bohaté mlze. Ve větším dalekohledu je slabou, ale bohatou skvrnou tří tuctů hvězd 13m a slabších. Jedna jasnější leží na severozápadním rozhraní. Pár hvězd 12m vyčnívá blízko centra a slabý hvězdný řetězec se táhne západně k hvězdě 10. magnitudy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126.md new file mode 100644 index 000000000..8a039b6b9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2126.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_200u250.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..991ea4f39 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Otevřená hvězdokupa se objevuje ve velmi pěkném pohledu - jako diamantový prach na černém sametu! Kopa je kruhová a poměrně slabá. 15 hvězd 11-14m může být viditelných. Milá jasná hvězda vyčnívá na severovýchodním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0a75fafd5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato kupa je poměrně slabá a malá, volná a rozptýlená skupina tuctu 11m a slabších hvězd na ploše 6'. Hvězda 6m se nachází na severovýchodním rozhraní kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md new file mode 100644 index 000000000..463d4d597 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2129.jpg) +Tato otevřená hvězdokupa (6,7m) je viditelná již v triedru jako mlhavá skvrna kolem dvou hvězd 7,4m a 8,6m. V dalekohledu nad 150 mm a při 100x zvětšení se zobrazí poměrně jasná, kompaktní, malá hromádka. Tvoří ji pět hvězd 10-11m, deset 12m a pár tuctů slabších, které jsou koncentrované kolem dvou nejjasnějších členů. Kopa je rozdělena do dvou nepravidelných hvězdných řetězců. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md new file mode 100644 index 000000000..36606ebb3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2139.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d8ad6ae68 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2139, 3,5'severne od hvězdy 9m, je poměrně slabým rovnoměrně kruhovým 1,5'halom. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_400u450.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..37e25a567 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato galaxie je poměrně jasná, dobře definovatelná, s stejně osvětleným 2'x 1,5'predĺženým S-J diskem a slabým stelární jádrem. Hvězda 13m leží 1'severne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md new file mode 100644 index 000000000..3ff8ced59 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2146.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..58ed9c4ed --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 2146 je jasným prodlouženým oválem 5'x 2'VJV-ZSZ s náznakem spirálové struktury. Východně je pozorovatelný půl tucet jasných hvězd, z nichž je jedna těsným párem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u450.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b99c57bb5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato poměrně jasná galaxie je prodloužená 5,5'x 2'VJV-ZSZ s velkým slabým jádrem. Halo je zpestřené stanovitelná světlými a tmavými pruhy. + +Dominik: 250mm: NGC 2146 je poměrně výrazná, mírně velká, mírně jasná, je elipsovitá a má nejasnosti na disku. Mimo jiné je tento objekt pěkný příklad neobvyklé galaxie, protože byla deformovaná při kolizi s blízkou galaxií NGC2146A. O této galaxii jsem však nevěděl, proto si ji podívám při dalším pozorování. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md new file mode 100644 index 000000000..ecf9d7d5c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2149.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d0ab2baed --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2149, umístěná ve velmi pěkném hvězdném poli, je poměrně jasným, šedým oválem 2'x 1'S-J s jasnějším centrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_400u450.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..97121f66d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato poměrně jasná reflexní mlhovina je prodloužená 3'x 1,5'S-J. Západní rozhraní obsahuje jasný pruh a proto je zřejmější než matnější východní rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md new file mode 100644 index 000000000..0f6152b85 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2158.jpg) +Otevřená hvězdokupa (8,6m) nacházející se ve vzdálenosti 13 000 ly směrem k okrajovým částech Galaxie. Je stará tři miliardy let. Na obloze je slabším společníkem mnohem rozsáhlejší otevřené hvězdokupy M35. Oproti ní však leží v asi 6x větší vzdálenosti. + +V 200 mm dalekohledu je při malém zvětšení vidět jako mléčná skvrna v bohatém hvězdném poli, hned jihozápadně od M35. Při 100x zvětšení je pěknou, ale slabou sprškou drobných hvězd. Pár hvězd je viditelných oproti mlhavé pozadí, které je značně bohatší blízko centra. V 300 mm dalekohledu je velmi zhuštěnou, bohatou sbírkou slabých hvězd, kontrastní pěkně s jasnější M35. Díky množství hvězd blízko centra má zjev uvolněné kulové hvězdokupy. Oproti mlhavé pozadí můžeme rozlišit 50 hvězd jasnosti 13m a slabších (na JV rozhraní je hvězda 10,5m). Několik hvězdných řetězců se šíří z kopy: jeden na západním rozhraní se připojuje na JZ, další se připojuje ze SV rozhraní na východní stranu směrem k M35. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md new file mode 100644 index 000000000..540636b46 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2169.jpg) +Malá otevřená hvězdokupa (5,9m) tvořena přibližně 30 hvězdami. V 200 mm dalekohledu a větším zvětšení připomíná obrácené číslo "37". Kopa má sedmnáct hvězd jasnosti 7,5-12m. Devět hvězd tvoří "3" na jihovýchodě a pět hvězd "7" na severozápadě. Pár dalších hvězd je rozprášených kolem. + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f39e14de0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2169_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2169 je poměrně jasná spousta dvou uvolněných skupin. Severozápadní je S-J řadou pátého hvězd, z nichž dvě nejseverněji jsou načervenalé. Hvězda východě od severního konce řady s ním tvoří seskupení podobné číslu "7". Jihovýchodní skupina obsahuje devět hvězd tvořících klikatou "3". Nejvýchodnější hvězda této skupiny je zjevně načervenalá, pěkně kontrastující s namodralým odstínem ostatních hvězd ve skupině. Nejjasnějším členem je dvojhvězda Struve 848 v seskupení "7". Hvězdy 9. magnitudy leží od ní v odstupu 28 "resp. 43 ", jedna hvězda 12m v odstupu 14,5" a druhá 12,5m 15 "daleko. Přesto dvojhvězdu Struve 848 neobíhají, ale jsou nepochybně skutečnými členy NGC 2169. Při 175x zvětšení počet členů kopy vzroste na zhruba tři tucty. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md new file mode 100644 index 000000000..ee2997db2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2174.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..467893b48 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2174_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: Emisní mlhovina NGC 2174 je slabým 20'oblakom obklopujícím hvězdu 7,5m, s nejjasnější částí severně od nich. Slabá mlha je také okolo svazku 20 hvězd známého jako NGC 2175, ležícího 17'VSV od hvězdy 7,5m. V katalozích má obyčejně zakreslenou chybnou pozici. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md new file mode 100644 index 000000000..335b94dfd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2186.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..156c75567 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2186_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2186 je malou, nekoncentrovaného spoustou 18 hvězd 9,5-12m na 4'ploche. Jasnější hvězdy, které zahrnují dvě hvězdy 9,5m a dvě 10m, tvoří hlavu šípu mířící na východ. Ta také obsahuje většinu slabých hvězd, ale některé se táhnou i na severovýchod. Okolní hvězdy severně a východně od kopy zvyšují její počet o dalších 15. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2188.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2188.md new file mode 100644 index 000000000..d44b31aa6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2188.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2188.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2188_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2188_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..998c85b9b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2188_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2188 leží 8'SV od hvězdy 8m. Je jasným velmi prodlouženým pruhem 4'x 0,5'S-J. Příčka je viditelná jižně od centra a může se blýsknout i náznak spirálních ramen. Hvězda 13,5m je umístěna v SSZ konci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192.md new file mode 100644 index 000000000..c57dd9cae --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2192.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..296fa136f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2192 je malá, slabá, nepravidelná kruhová hvězdokupa 5'tuctu 14m stálic rozptýlených ve hvězdném prachu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_400u450.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4c7a4eda0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: Velké dalekohledy odhalí slabou, nepravidelnou mléčnou skvrnu jižně od červenavé hvězdy 8m. 150x odhalí dva tucty 14-15m hvězd oproti blikajícímu pozadí slabších členů kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md new file mode 100644 index 000000000..6d07ccd59 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2194.jpg) +Otevřená hvězdokupa (8,5m) v severovýchodní části souhvězdí, půl stupně severozápadně od hvězdy 73 Orionis (5,3m), kterou tvoří asi 100 hvězd 10. až 12. hvězdné velikosti. Zajímavou je v dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm: je sice slabá, ale bohatá a velmi koncentrovaná skupina osmi 12m a 15 hvězd 13-14m rozlišitelných oproti zrnitému pozadí. Jasnější hvězdy jsou blízko severovýchodního a jihozápadního rozhraní. V 400 mm dalekohledu je atraktivní, bohatou, kompaktní kupou 50 hvězd koncentrovaných na nepravidelné 10'ploche a umístěné v neodlišoval mlze pozadí. Osm jasnějších hvězd tvoří obdélník, uvnitř kterého se nachází většina slabších členů. Ostatní leží podél několika hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější se táhne na jihozápad. Svazek 20 slabých hvězd leží 15'VSV. Tato hvězdokupa velmi připomíná NGC 2158 z Blíženců. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md new file mode 100644 index 000000000..614e4dd52 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2196.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_300u350.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..63eaba5d0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxia NGC 2196 má dobře zhuštěné 1,5'x 1'SV-JZ oválné halo s drobným jádrem. Pole je bohatě poseté slabými hvězdami. Hvězda 10m leží 7'VSV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_400u450.md b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..547e3c777 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato galaxie je větší, jasnější a snadněji identifikovatelná jako sousední NGC 2179. Její jasné, rozšířené jádro je umístěno uvnitř 2'x 1,5'SV-JZ hala. Hvězda 14m leží 1'západne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md new file mode 100644 index 000000000..dc0375dc4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2207.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_200u250.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8cbc96734 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 2207 a IC 2163 tvoří interagující pár galaxií ležící od sebe ve směru VJV-ZSZ. NGC 2207 se objevuje jako poměrně slabá galaxie prodloužená 1,5'x 1'V-Z s nepatrným centrálním zjasněním v centru. IC 2163 je slabou skvrnou za její východním rozhraním. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c412bc8fd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2207 je jasnější a větší ze dvou interagujících galaxií s 1,5'x 1'halem prodlouženým VSV-ZJZ a obsahujícím jasné jádro. IC 2163 blízko východního rozhraní NGC 2207, je poměrně zřejmou, ale malou hrudkou oválného tvaru VJV-ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md new file mode 100644 index 000000000..09f345490 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2232.jpg) +Rozptýlená otevřená hvězdokupa zdánlivé velikosti jako Měsíc v úplňku, viditelná pouhým okem. Její nejjasnější hvězdou je 10 Mon. Několik dalších jednotlivých členů se dá pozorovat triedru. Je vzdálena 1 300 světelných let. + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9d1fc7738 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2232_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 2232 je velmi velkou, jasnou, volnou spoustou rozdělenou do dvou nepravidelných skupin zarovnaných SSZ-JJV. JJV skupina je více zhuštěná, táhne se jižně od hvězdy 10 Mon v podobě trojúhelníkové plochy. SSZ skupiny obsahuje stočený SSV-JJZ řadu 6-7m hvězd, severní hvězdou řady je 9 Monocerotis (6,5m). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md new file mode 100644 index 000000000..aae198acc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2236.jpg) +I když celková jasnost této otevřené hvězdokupy je 8,5m, její slabé hvězdy jsou natištěny na úseku oblohy zabírající pouze 7', v důsledku čehož je NGC 2236 v 200 mm dalekohledu vidět pouze jako jemný kruhový oblak, ve kterém se dá rozlišit několik hvězd. Nejjasnější hvězda 11. magnitudy leží blízko centra a 5 dalších jasnosti 12m se nachází na jihu a východě. Bočním pohledem můžeme objevit ještě pár hvězd 13m. V dalekohledu s průměrem objektivu nad 300 mm napočítáme tři hvězdy 11m a 30 hvězd v rozmezí 12-13,5m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md new file mode 100644 index 000000000..e6fc3facf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Rozeta +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2237.jpg) +Jedna z najpozorovanejších emisních mlhovin na naší zimní obloze. Navzdory své slabé plošné jasnosti ji můžeme během čistých tmavých nocí spatřit snadno už v triedru 10 × 50 a v širokoúhlých okulárech větších dalekohledů postřehneme i bez filtrů její kruhový tvar. Rozetu objevil W. Herschel a jednotlivým jasnějším částem, které viděl pravděpodobně oddělené, přiřadil každé vlastní označení: NGC 2237, 2238, 2239 a 2246. Celý objekt se však obvykle označuje souhrnně jako NGC 2237. Skutečná velikost mlhoviny na obloze je překvapivá, zabírá totiž v průměru přes jeden stupeň. Vzdálená je od nás 4 900 světelných let. Rozeta je podobně jako Velká mlhovina v Orionu kolébkou nových hvězd. Po jejím ploše jsou roztroušeny tmavé globule, o nichž se předpokládá, že jsou to husté mraky plynů a prachu, z nichž by mohly v budoucnu vzniknout nové hvězdy nebo celé hvězdokupy. Leží na okraji rozsáhlého molekulového mraku, jehož převážná část se táhne několik stupňů směrem na jihozápad. Jeho součástí je i známá spektrální Plaskettova hvězda, na obloze stálice šesté hvězdné velikosti stupeň severovýchodně od Rozety. + +V jejím nitru se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, jejíž mimořádně horké hvězdy spektrálního typu O osvětlují plyny mlhoviny. Protože obsahuje tyto horké hvězdy, nemůže být velmi stará, snad půl milionu let. Hvězdokupa je vidět už pouhým okem jako mlhavý bod, v jejím středu se totiž nachází jasná stálice 12 Monocerotis (5,8m) a v její těsné blízkosti asi 40 obloukových minut je natištěných dalších 30 hvězd, z nichž ty nejjasnější dosahují 6. magnitudu. V triedru jsou uspořádány do obdélníkového tvaru v podobě miniaturního souhvězdí Blíženců a obalené zmíněnou mlhovinou Rozeta (NGC 2237-9), která vypadá jako nepochybný šedý kruh nebo prstenec s trochu temnějším středem v místech hvězdokupy NGC 2244, průměru přes jeden stupeň a svými vnějšími hranicemi pěkně kontrastující s okolní oblohou. Nejnápadnějším bývá místo severovýchodně od kopy, kde se nachází nejjasnější část mlhoviny. + +V 250 mm dalekohledu ve hvězdokupě rozeznáte přes 50 hvězd jasnosti 6-12m obklopených mlhovinový oblakem. Nejjasnější stálicí je na jihovýchodní straně 12 Monocerotis pěkné žluté barvy, která kontrastuje s ostatními hvězdami. Přidáním filtru se zlepší kontrast a zvýrazní se několik tmavých linií zařezávajících se do mlhoviny, která obklopuje otevřenou hvězdokupu. Množství detailů, jasnějších a světlých částí v mlhovině je pozoruhodné, podívejte se i na dvě nápadné tmavé globule, jedna se nachází v západní, druhá v severní části. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md new file mode 100644 index 000000000..5e376f4d8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2252.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 7,7m, tři a půl stupně na severovýchod od otevřené hvězdokupy NGC 2244, hned za vnějším rozhraním mlhoviny Rozeta. V 300 mm dalekohledu je poměrně velkou, nepravidelnou a uvolněnou skupinou 35 hvězd. Osm z nich dosahuje 10-11m, ale většina jejích členů má jasnost v rozpětí 11,5-12,5m. Blízko centra kopy se nachází 10 "široký pár složek jasných 10m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md new file mode 100644 index 000000000..9bef3ed76 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2260.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 8m. V 300 mm dalekohledu je jasnou a velkou skupinou obsahující 90 členů, nepravidelně rozmístěných mezi dvěma hvězdami 8m. Nejjasnější členové kopy se nacházejí ve dvou koncentracích. Větší, severovýchodní má tvar pětiúhelníku s hvězdou 8m na její severní rohu a širokou dvojhvězdou severně od centra. Jihozápadní skupina je mírně prodloužena, s hvězdou 8m na jihozápadním rozhraní, ale je na hvězdy chudší v centru. Každá skupina má kromě hvězdy 8m asi tucet členů 9-11m a další tucet hvězd jasných zhruba 12m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2261.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2261.md new file mode 100644 index 000000000..cb23a1ed6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2261.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Hubblova premenná hmlovina +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2261.jpg) +Z části emisní i reflexní mlhovina okolo nepravidelné proměnné hvězdy R Monocerotis. Mlhovinu první objevil v roce 1783 W. Herschel a změny její jasnosti v důsledku změn jasnosti R Monocerotis objevil na sérii fotografií uskutečněných v určitých časových intervalech Edwin Hubble v roce 1916. Hubblova mlhovina byla prvním vyfotografována objektů 5-metrového Haleového dalekohledu na Mount Palomar v roce 1949. Změny jasnosti, tvaru a detailů této mlhoviny jsou pravděpodobně způsobeny stínem, který sem vrhají husté mraky osvětlovány blízkou nepravidelnou proměnnou hvězdou R Monocerotis, v důsledku čehož se v dalekohledu zcela nepředvídaně mění rysy v Hubbleova mlhovině. + +V okuláry má NGC 2261 vzhled komety, s hvězdou v jejím jádru blízko jižního rozhraní, a směrem na sever bledne jako ocas komety. Ve velkých dalekohledech dokonce můžeme náznakově spatřit bílou barvu, světlo odražené od R Mon, které nebylo pohlceny plynem. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm má mlhovina zjev malé, mlhavé, kometární skvrny Blednoucí severním směrem a s hvězdou R Monocerotis na jižním konci. + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2261_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2261_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..47a19b068 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2261_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: emisní a reflexní mlhovina zajímavého tvaru. Je zcela jasná kolem hvězdy R Mon, pak nepatrně slábne, zase zjasní 1'severne od této hvězdy a pak až k severnímu rozhraní náhle bledne. 200x zvětšení ukáže uvnitř mlhoviny dva tmavé fleky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md new file mode 100644 index 000000000..6cb3fdcf8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Vianočný stromček +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2264.jpg) +Velká otevřená hvězdokupa jako skvrna jasnosti 3,9m o velikosti půl stupně snadno viditelná i pouhým okem nebo triedru v severní části souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Blíženců. NGC 2264 zabírá půl stupně a tvoří ji 20 jasných hvězd do 10m a dalších 100 slabších hvězd. Hvězdokupa dostala podle svého tvaru a spolu s jemnou mlhovinou, která ji obklopuje, populární název Vánoční stromek. Na jeho podstavě se nachází nejjasnější hvězda kupy - 15 Monocerotis, tvořená hlavní složkou 5m a 3,5 obloukové vteřiny vzdáleným průvodcem jasnosti 8,5m. Pro velký rozdíl jasností obou partnerů se však malým dalekohledem nedá rozeznat. V odstupu 74 úhlových vteřin se nachází ještě průvodce deváté hvězdné velikosti. Dvou dalších průvodců 11. magnitudy uvidíme v odstupu 16,6 "a 41,1". Po 15 Mon dosahují tři další nejjasnější hvězdy v NGC 2264 sedmou a osmou hvězdnou velikost. Potom následuje 8 hvězd v rozmezí 8-9m, jakož i 8 hvězd mezi 9m a 10m. 15 Monocerotis je navíc nepravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá v rozpětí asi poloviny magnitudy. Jedná se o modrobílého obra s povrchovou teplotou 30 000 K a svítivostí 8 500 Sluncí. Ačkoliv Vánoční stromek a Rozeta jsou na obloze od sebe v relativně blízké vzdálenosti, ve skutečnosti je to přesně naopak. Za všechno může perspektiva. Rozeta leží opravdu daleko a patří do spirálového ramene Galaxie, které nejlépe vidíme v Perseovi, podle kterého se i nazývá. Naproti tomu Vánoční stromek leží o poznání blíž - asi 3 000 světelných let, v pásmu svazků mlhovin a hvězdokup v našem rameni, které pokračuje zhruba směrem k Orion. + +Jemnou, slabou a rozsáhlou mlhovinu v okolí hvězdokupy, ukáží během čisté a jasné noci větší amatérské dalekohledy. Navíc pozorné vnímání oblasti pomocí mlhovinový filtru a použití malého zvětšení se zdá být nevyhnutelné. V 200 mm dalekohledu je špička Vánočního stromečku zřetelně ozdobena hvězdou 6,5m. Hned jižně od ní se nachází mlhovina **Kónus**, ale je vidět pouze jako na hvězdy chudá mezera. Stromek je ohraničen hvězdami 8-9,5m a jasnou modrobílou hvězdou 15 Mon ve spodní části. Můžeme napočítat zhruba tři tucty skutečných členů. Na jihozápad od 15 Mon se nám může mihnout nejjasnější část mlhovinový komplexu. + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5ee71b7c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: jasná, velká, volná kupa 40 jasných hvězd koncentrovaných u hvězdy 15 Mon, spolu s asi 60 slabšími v okolí. Kopa je velmi slabě osvětlená mlhovinou, kterou k životu probere až UHC nebo O-III filtr. Hned jihozápadně od 15 Mon se nachází její nejjasnější část, ze které jí mlhavý odstín lze zejména směrem na jih k hvězdě 6,5m snadno vystopovat. Při této hvězdě v jižní části stromečku zasahuje z vnější strany tmavý kužel známý jako Kónus, viditelný při velmi pozorném pohledu jako tmavý záliv zařezávající se do samotné mlhoviny. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md new file mode 100644 index 000000000..cf6836c1b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2266.jpg) +V 250 mm dalekohledu bohatá, atraktivní hvězdokupa, nápadná a dost zhuštěná skupina 50 hvězd v trojúhelníkovém tvaru. Jeho jihozápadní vrchol je označen hvězdou 8,5m, od které se SSZ vine malý řetězec hvězd. + diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..be02d2e96 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: zajímavá kopa! Je poměrně jasná, docela bohatá a dost koncentrovaná. Pouze v samotné, nejbohatší jižní části není menší než 50 hvězd 11-15m. Při tomto zvětšení vypadá hvězdokupa spíše nepravidelná než trojúhelníkové tvaru. Pár pěkných hvězdných řetězců je zcela nápadných. Jeden začíná u hvězdy 8,5m na JZ rozhraní kopy a točí se východně. Druhý se točí kolem kopy ze severu na jihozápad. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2270.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2270.md new file mode 100644 index 000000000..6925e30f8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2270.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2270.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2270_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2270_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4f80ff338 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2270_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Volná a nepravidelná agregace 50 hvězd na SV-JZ ploše. Kopa má mnoho malých hvězdných svazků a dvojhvězd, ale ne centrálně zhuštění. Hvězdný řetězec začíná u hvězdy 10m na ​​východním rozhraní kopy a pak zatáčí kolem jihozápadní části kopy a vrací se k hvězdě 9m. Hvězda 11m leží blízko severního rozhraní kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2281.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2281.md new file mode 100644 index 000000000..1189846d5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2281.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2281.jpg) +Jedna z méně známých otevřených hvězdokup v souhvězdí, skrývající 30 členů z nichž nejjasnější dosahuje 7,3 mag. Celková jasnost této výrazné OH je sice 5,4m, takže je vidět iv triedru, ale neposkytuje příliš působivý pohled ani ve středních amatérských dalekohledech: ukáží se dva tucty volně rozložených hvězd 8-10m, které tvoří jakési písmeno "U", asi 3, 4 stupně JJZ od ψ Aur. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2281_300u350.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2281_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..98ed4bffc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2281_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu se zobrazí asi 36 hvězd, tucet z nich 10-11m je prodloužený V-Z, slabší hvězdy jsou rozprášeny jižně. V centru leží čtveřice hvězd (každá se slabším společníkem) ve tvaru "diamantu". Nejkrásnější je severní hvězda tohoto seskupení - pěkný kontrastní pár červené a modré složky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md new file mode 100644 index 000000000..b8ed503ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2298.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 9,4m umístěna v bohatém poli Mléčné cesty. V 300 mm dalekohledu ji uvidíme jako rozmazané halo uprostřed s širokým, mírně zhuštění jádrem. Asi šest velmi slabých hvězd můžeme kolem okraje rozlišit. Jedna hvězda 11mm leží 3'JJV. Ve větším dalekohledu má halo zrnitou strukturu a směrem k centru se zjasňuje. Jeho okraj okolo kterého můžeme rozlišit asi 12 hvězd, je nepravidelný. Na SSV rozhraní hala se nachází dvojhvězda sestávající ze složek 12,5m a 14m vzdálených od sebe 9 ". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2391.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2391.md new file mode 100644 index 000000000..4b6930c39 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2391.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Omicron Velorum cluster +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2391.png) +Nápadná otevřená hvězdokupa kolem hvězdy ο Velorum, severně od hvězdy δ Vel, viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna. Zhruba tak ji viděl už známý pozorovatel Al Sufi v 9. století našeho letopočtu. V triedru nebo malém dalekohledu ji rozlišíte na 30 hvězd zabírajících na obloze jeden stupeň. Leží ve vzdálenosti 600 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md new file mode 100644 index 000000000..08aca516e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2395.png) +Otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem, v triedru rozlišitelná na 16 hvězd, z nichž ta nejjasnější dosahuje 4,6m. V 300 mm dalekohledu napočítáte zhruba tři tucty hvězd na 10 ploše. NGC 2660 je pozorována méně než jeden stupeň směrem na jih. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md new file mode 100644 index 000000000..3a17d9e31 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2301.jpg) +Hvězdokupa s celkovou jasností 6m tvořena zhruba 60 členy ležícími blízko sebe. Uvidíme ji už v triedru nebo v tom nejmenším dalekohledu jako nápadnou hromádku poměrně jasných hvězd se dvěma nápadnými svazky a dalšími slabšími hvězdami rozprášenými východně. + +V 200 mm dalekohledu se jedná o velkou a bohatou skupinu 60 hvězd mezi 9,5-11m. V ještě větším dalekohledu je jednou z těch zajímavějších otevřených hvězdokup v Jednorožci. Je jasná a velká, její 60 hvězd je rozmístěno v zkřivení a prodlouženém písmene "Y". Jeho špice ukazuje na jih a odděluje se směrem na sever, kde se hvězdokupa rozšiřuje. Tři barevné hvězdy jsou seřazeny v centru: dvě z nich spolu tvoří široký zlato-modrý pár, třetí má načervenalý odstín. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331.md new file mode 100644 index 000000000..77af84dc2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2331.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_200u250.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7b77cde71 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato velká, drsná kupa obsahuje 25 slabých členů, 15 hvězd dosahuje 10-11m. Jasnější hvězdy jsou seskupeny do tvaru H orientovaného ve směru V-Z. Kopa leží v poměrně bohatém poli Mléčné cesty. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7c949b3c3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 2331 je poměrně jasná, volná, nepravidelná skupina 15 hvězd na 15'ploche. Dlouhý klikatý řetězec se táhne téměř úplně kolem kopy, konče jako prstýnek na ZSZ straně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md new file mode 100644 index 000000000..eaeffee16 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2336.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..aedc8e7b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie má poměrně slabé prodloužené halo 3'x 1'S-J s nepatrným zjasněním uprostřed. Tvoří trojúhelník se dvěma hvězdami na západ. IC 467 leží 20'JJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u450.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9720d1c4c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech NGC 2336 ukáže malé, slabé jádro obklopené matným prodlouženým 4'x 2'S-J halem. Východně od jádra se nachází hvězda 15. magnitudy. + +Dominik: 250mm: Poměrně výrazná galaxie, elipsovitá, mírně výrazné jádro, na její disku jsou vidět nějaké hvězdy. Je to spirální galaxie, ale její ramena jsem nepostřehl. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md new file mode 100644 index 000000000..3bbb3341b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2345.jpg) +Tato otevřená hvězdokupa (7,7m) se v 200 mm dalekohledu táhne jižně od hvězdy 8,5m. Jedná se o skupinu 30 hvězd jasnosti 10-14m. Jasnější členové tvoří seskupení "V", označené v SSV bodě dvojhvězdou. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm se jedná o poměrně jasnou, velkou, uvolněnou, nepravidelnou kopu asi 50 hvězd, jasnosti většinou 11. magnitudy a slabších. Nejjasnější hvězdy kopy, jihozápadně od hlavní koncentrace, připomínají osten šípu směřující do prázdném oblasti. Hvězda na jeho špici je nádhernou dvojhvězdou, tvořenou modrozelenou (10m) a oranžovou složkou (11m). Tři hvězdy podél východní strany hlavy šípu mají všechny společníků, střední z nich je navíc trojhvězdí. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md new file mode 100644 index 000000000..71b7b1139 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Motýľ +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2346.jpg) +Dominik: Planetární mlhovina Motýl se nachází v Jednorožci a její jasnost je 11.6m. Při sv. 52x je nerozeznatelná od hvězdy, je viditelná centrální rotující dvojhvězda jako proměnná s jasností kolem 11m s označením - V651 Mon. Zajímavé je, že v letech 1983-84 (méně výrazně iv 1996) klesla jasnost až na 15m - tento pokles byl způsoben výstřihem do prachových mračen v mlhovině. Při sv. 104x je s OIII filtrem viditelná hvězda a kolem ní mlhavé nepravidelné halo. Zcela zřetelně je při sv. 277x viditelný její zajímavý tvar, který připomíná Motýla, ale i Přesýpací hodiny. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354.md new file mode 100644 index 000000000..d18089136 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2354.jpg) +Jasná otevřená hvězdokupa ve hvězdné oblasti Mléčné dráhy viditelná v triedru, dosahuje jasnost 6,5 mag. V nejobvyklejším amatérském astronomickém dalekohledu, v Newtone s průměrem objektivu 200 mm je velkou, volnou a velmi nepravidelnou spoustou s bezhvězdné prázdnoty blízko jejího centra. Většina z jejích členů jsou slabší objekty nahromaděné ve třech skupinách. Jasnější hvězdy kopy jsou uspořádány do tvaru připomínajícího souhvězdí Štír: hlava na jihovýchodním konci kopy je označena trojicí hvězd 9. magnitudy, tělo tvoří tři hvězdy 10m na ​​ZSZ a ocas šestice hvězd 9-11m kroutící se v protisměru hodinových ručiček na sever. + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a97b580f5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: toto je jasná, velká, nepravidelná kupa bez centrální koncentrace, sestávající z přibližně 50 hvězd s širokým rozsahem magnitud v přinejmenším čtyřech zhuštění. Jasný, kroutící se hvězdný řetězec spojuje tyto seskupení, z nichž nejjasnější, ten na západě, má 60 hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_400u450.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c1134f000 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: NGC 2354 je volným roztroušením 60 hvězd pozorovaných mezi hvězdami τ a γ Canis Majoris. Kvůli její volné struktuře mohou být velmi snadno přehlédnutelná. Široký, volný, točící se proud několika hvězd, označený uprostřed dvojhvězdou 9m, tvoří západní polovinu kopy. Východní segment zahrnuje lichoběžník tvořen dvěma hvězdami 9,5m a dvěma hvězdami 10m se slabými členy roztroušenými téměř všude. Hvězda na severozápadním rohu lichoběžníku je dvojhvězdou s velmi těsným průvodcem 12m. Několik dalších vícenásobných skupin je roztroušených napříč kupou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md new file mode 100644 index 000000000..80f73cc4a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2355.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_200u250.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..48e179777 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Hvězdokupa NGC 2355, hned JJV od hvězdy 8m, obsahuje 30 slabých členů nepravidelně rozptýlených na 9'ploche. Její jihozápadní část je více zhuštěná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ce1b05989 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2355 je poměrně slabá, nepravidelná kupa 40 hvězd na 9'x 7'SSZ-JJV ploše. Za jasnějšími 20 hvězdami skupiny slabší členové tvoří matné pozadí ve tvaru S. 11m dvojhvězda může být vidět v severozápadní části kopy a žlutá hvězda 9,7m leží VJV od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md new file mode 100644 index 000000000..b1b969230 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Thor´s Helmet +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2359.jpg) +Jasná emisní mlhovina, exponát souhvězdí Velkého psa, který však u nás pro svou jižní polohu není příliš znám. Některým pozorovatelům připomíná mlhovina siluetu kachny s hlavou a zobákem. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm se skládá ze dvou velmi slabých ploch v kontaktu. Jižní část, která tvoří zobák je prodloužena a hvězda 9. magnitudy na jihovýchodním rozhraní označuje oko kachny. Severní část mlhoviny je větší, hmlistejšia a obsahuje tři hvězdy 11m vedle jejího severního rozhraní. + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..34f2de943 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: bez filtru je NGC 2359 pouze mlžnou skvrnou, ale filtr O-III ji skutečně přivede k životu. Mlhovina je potom velká a zřejmá, sestává ze dvou hlavních regionů. Větší - severní, odhalí během těch nejlepších nocí vláknitou strukturu. Jižní region je tenčí, s hvězdou 9. magnitudy na jižním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_400u450.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7dfa816dd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: pozorovaná přes O-III filtr je poměrně jasná, velká a nepravidelného tvaru "V" s několika zřejmými koncentracemi, z nichž nejjasnější leží na jižním konci a rozprostírá se západně od hvězdy 9m. Několik vláken se šíří severně do trojúhelníkového seskupení, tři hvězdy 11. magnitudy leží právě na severním rozhraní a čtyři hvězdy rovněž 11. magnitudy jsou na jeho jižním vrcholu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md new file mode 100644 index 000000000..e55b7af56 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Hviezdokopa Caroliny Herschelovej +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2360.jpg) +Hvězdokupa pojmenovaná po své Objevitelka Caroline Herschelovej, která tento objekt našla při pozorování komety. Dnes ji v moderním 20 cm dalekohledu uvidíme jako nádhernou skupinku - velkou, bohatou, nepravidelného tvaru. Většina z jejích 60 hvězd dosahuje jasnost 11-12m. Jsou nakoupené v nápadných shlucích vedle delikátních hvězdných řetězců. Ve větším dalekohledu v této atraktivní, poměrně zhuštěné kope napočítáme přinejmenším 100 hvězd do 13. magnitudy. Západní polovina je na ně bohatší a koncentrovanější narozdíl od východní, ve které je několik nápadných prázdnot. Na jihu kupa postupně splývá s Mléčnou cestou, na severu leží dlouhý klikatý hvězdný řetězec, který se táhne směrem na severovýchod. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md new file mode 100644 index 000000000..d7687c1bf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2362.jpg) +Nádherná a jasná hvězdokupa kolem τ Canis Majoris, kterou v roce 1654 první zpozoroval Giovanni Batista Hodierna. Je bohatá a kompaktní, její nejjasnější hvězdy tvoří velmi mladí obři typu O a B. Odhaduje se, že NGC 2362 je stará přibližně pouze milion let, čímž je jednou z nejmladších známých otevřených hvězdokup. Nejjasnější člen skupiny, vysocesvítivých modrý veleobr τ Canis Majoris (abs. Mag -7) je pravděpodobně skutečným členem kopy, mimochodem je spektroskopickou dvojhvězdou s velmi hmotnými a svítivými složkami. Odhaduje se, že spolu s hvězdokupou je od nás 5 000 světelných let daleko. Kdybychom s této oblasti mohli pozorovat Slunce nějakým HST, jevilo by se jako slabý bod jasnosti 15,5m. + +Hvězdokupa se hledá snadno, vždyť hvězda τ CMa jasnosti 4,4m je vidět někdy iz osvětlených míst. Už dalekohled s průměrem objektivu 5 cm ukáže pôsobibý shluk několika tuctů hvězd, při malém zvětšení se však ztrácejí v "zrnité záři" okolo τ Canis Majoris. V 150 mm dalekohledu rozlišíme 30 hvězd, dalších 5 hvězd do 9. magnitudy a několik tuctů slabších členů se přidá v dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm. NGC 2362 je mimořádně jasná, velká, koncentrovaná kopa, všimněte si dvou velmi slabých průvodců východně od τ CMa. + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e35c19cd6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: tato nádherná kupa je jasná, velmi zhuštěná a centrovaná na zářivou modrobílou hvězdu τ CMa, která má hned na východě dvou těsných namodralá společníků 11. magnitudy. Spolu napočítáme 50 hvězd do 11. magnitudy. Relativně bezhvězdné pás odděluje menší severní část od bohatší vnější části. Vnější hranice kopy má zhruba trojúhelníkový tvar, jehož jeden vrchol směřuje na jih. Hvězda 7m leží na východním rozhraní kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366.md new file mode 100644 index 000000000..ed5cf57c5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2366.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e767d722b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato slabá galaxie je pozorována 50' severně od hvězdy 5,5m. Halo je velmi slabým, matným obláčkem prodlouženým 4'x 1,5'SSV-JJZ stejné plošné jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_400u450.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..65b078591 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 2366 se objevuje prodloužená 4'x 2'SSV-JJZ s několika tmavými oblastmi matných zhuštění v centru, včetně jasného stelární svazku. Na jihozápadním konci je viditelný společník NGC 2363, jako matná skvrnka průměru méně než 1'. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md new file mode 100644 index 000000000..5a9bd17cc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2371.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..19aa3e001 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +200x: Planetárka NGC 2371-2 je zajímavým objektem připomínajícím arašíd. Jihozápadní část je jasnější a více koncentrovaná a má jasné jádro. Slabší vnější obal obklopuje planetárku. Centrální hvězda, viditelná pouze bočním pohledem, leží uprostřed. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u450.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..475b748fc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: Připomíná M76 z Persea! Její jihozápadní část je více zhuštěná a má jasnou plochu na severozápadním rozhraní. Nepatrně slabší severovýchodní část má jasnější plochu na jihovýchodním rozhraní. Obě části jsou obklopeny mnohem slabší vnější oblastí. Centrální hvězda pozorovaná uprostřed, je na hranici rozlišení. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md new file mode 100644 index 000000000..7e31dc76c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Eskimák +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2392.jpg) +Planetární mlhovina nedaleko δ Gem, objevená v roce 1787 W. Herschelem. Název "Eskymák" nebo "Klaun" získala podle barevných fotografií, na kterých při troše fantazie připomíná lidskou tvář v kožešině. Vzdálená je pravděpodobně 3 000 ly. Mlhovina je dostatečně jasná (9,2m) i při pozorování z osvětlených míst, její jas je totiž koncentrovaný v malé ploše. Na zkoumání tedy potřebujeme použít velké zvětšení. Má malý ale jasný kruhový modravý disk, ve kterém se nachází i centrální hvězda (10,5m). + +V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_200u250.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ab1120b04 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je modravý odstín zřejmý, navíc působí i "blikající efekt". 250x zvětšení odhalí nezřetelný tmavý prstenec v poloviční vzdálenosti od centra směrem k okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u450.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..f9681061c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: nádhera! Eskymák předvede pěkný jasný, modravý disk, který je rozdělen tmavým prstenem. Uprostřed se nachází centrální hvězda, vnější část obklopuje nejasný tmavý prstenec, který obklopuje vnitřní, jasnější část disku zhruba na půli cesty mezi středem a okrajem planetárky. + +Myzer: Tato planetárka je pravděpodobně nejvhodnější pro pozorování při velkém zvětšení během excelentního Seeing Na Eskymákovi jsme na Kanárech testovali 1 000-násobné zvětšení. V jejím středu záři jasná centrální hvězda, do 500-násobného zvětšení se na půli cesty mezi ní a okrajem ukazuje tmavý prstenec, při ještě větším zvětšení začíná být rozeznatelný i samotný tvar, podle kterého se mlhovina nazývá! \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2394.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2394.md new file mode 100644 index 000000000..ffe3d8b37 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2394.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2394.jpg) +Tento objekt je pravděpodobně jen uskupením 15 hvězd na ploše 8', jak skutečnou otevřenou hvězdokupou. Nachází se severovýchodně od hvězdy η CMI (5,3m) a jihozápadně od jedné hvězdy deváté magnitudy. V alespoň 300 mm dalekohledu se jedná seskupení osmi hvězd 10-11m ve tvaru písmene "S", v jehož okolí je rozptýlených asi půltucet slabších hvězd. Pět okolních hvězd na severu a jihu je rovněž viditelných, ale od skupiny leží v určitém odstupu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md new file mode 100644 index 000000000..86e018946 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2395.jpg) +Otevřená hvězdokupa osmé magnitudy, která je v \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_200u250.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c0f5aaa33 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu vidět jako poměrně jasná sprška 40 hvězd 9m a slabších, rozdělených do dvou skupin. Severní je rozsáhlejší, nepravidelná a více koncentrovaná. Oddělený, trochu křivý "květináč" ležící jihovýchodně nepatří hvězdokupě. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_300u350.md b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2012ff4f6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu uvidíme 45 hvězd, které tvoří dvě koncentrace spojené hvězdným řetězcem. Severnější zahrnuje více hvězd, jižní je uvolněnější a chudší, ale je zdůrazňována jasným trojúhelníkem tvořeným jednou hvězdou 11m a dvěma 10m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md new file mode 100644 index 000000000..3008de5cf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2403.jpg) +Krajní člen galaktické skupiny M81-82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16. magnitudy. Se svou jasností 8,5m je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10 × 50. + +V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7849b7d90 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je poměrně jasnou mlhou s nepatrným centrálním zjasněním. Leží nedaleko 6'dlhej linie dvou hvězd 10m. V hale "mlhoviny" jsou zabalené velmi slabé hvězdy. Až v 350 mm dalekohledu se zobrazí poměrně jasné jádro se spirálovými rameny pripájajúcimi se na protilehlých koncích. Obě ramena mohou být vysledovatelná více než půl otočky kolem galaxie a mohou odhalit i nějakou skvrnitou strukturu. Tmavé plochy mezi rameny a středem vyžadují boční pohled, ale i tak jsou velmi nezřetelné. Mnoho slabých hvězd je ponořených v hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md new file mode 100644 index 000000000..1e94b6b55 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Medzigalaktický tulák +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2419.jpg) +Kulová hvězdokupa (10,3m) sedm stupňů severně od Kastoria. Byla objevena před Novým rokem 1789 W. Herschelem. Výstižně ji pojmenoval Harlow Shapley. Je totiž jednou z našich nejvzdálenějších kulových hvězdokup, od Země ji dělí 210 000 světelných let a je dále jako Velké Magellanovo mračno. Leží oproti galaktickému středu, je od něj vzdálena až 300 000 světelných let. Nachází se na samé periferii Galaxie, tak daleko, že s ní není téměř vůbec gravitačně vázána. V této části oblohy se nachází přibližně pouze 13 kulových hvězdokup, ale i ta nejbližší je od NGC 2419 vzdálená 60 obloukových stupňů! Její nejjasnějšími hvězdami jsou červení a oranžoví obři několikrát jasnější než naše Slunce. Po kulových hvězdokupách Omega Centauri, NGC 6388 a M54 dosahuje NGC 2419 největší absolutní magnitudu: -9,48, což je svítivost 175 000 Sluncí. + +Tuláka můžeme vyhledat \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_200u250.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1bd9ca864 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledem. Nachází se na východním konci řady jedné hvězdy 9m a dvou hvězd 7m. Je vidět jako slabé šedé kruhové halo, náhodné hvězdy mohou občas problikne při vysokém zvětšení a příznivém Seeing. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_300u350.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..96286ffd6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu je poměrně slabým, kruhovým halem podobným typické kometě bez ocasu. Pár hvězd je rozlišitelných kolem nepravidelných okrajů. Objekt je mlhavý a pouze nepatrně se zjasňuje směrem ke středu. Větší dalekohled ukáže poměrně jasné, trochu skvrnité halo s pár hvězdami rozlišitelnými na drsných rozhraních jejích okrajů. Centrální plocha je nepatrně jasnější a koncentrovanější. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md new file mode 100644 index 000000000..ebc889e79 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2420.jpg) +V 200 mm dalekohledu se představí jako poměrně rozsáhlá skupina tří tuctů koncentrovaných hvězd 10-13m. Nejjasnější hvězda se nachází blízko západního rozhraní. Hvězdokupa leží mezi dvěma hvězdami 9m. 300 mm dalekohled odhalí polovinu ze všech 100 členů. Zjevují se dobře na neodlišoval mlhavém pozadí. Okolní hvězdy se nacházejí spíše na východní jako na západní straně. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md new file mode 100644 index 000000000..a3a8ff9d6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2421.jpg) +Poměrně jasná otevřená hvězdokupa 8,3m, která v dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm vypadá jako bohatá, zhuštěná kupa 3 tuctů slabých hvězd v trojúhelníkovém tvaru. Její jasnější členové leží podél jihovýchodního a jihozápadního rozhraní. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je poměrně bohatou spoustou tvořenou 40 hvězdami 11-13m umístěných uvnitř trojúhelníkové plochy. V centru se nachází 18 "široká dvojhvězda tvořena složkami 11m a 11,5m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md new file mode 100644 index 000000000..02c6e30b5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2423.jpg) +I když celková jasnost této hvězdokupy je 6,7m, jedná se o rozlehlou a nekoncentrovanou skupinu, která vypadá spíš jako nakupení bohatého pole Mléčné dráhy, než samostatná otevřená hvězdokupa. Nejlepší ji proto ukáží malé zvětšení alespoň 200 mm dalekohledů, protože většina jejích asi 40 volně rozptýlených hvězd má jasnost pouze 11-12m. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm napočítáme 60 hvězd, které jsou centrované na nejjasnější hvězdu 9,2m. Při malém zvětšení vypadají hvězdy nestejně rozmístěny, až 100x zvětšení odhalí, že hvězdné proudy jsou oddělené tmavými kanály. Nejnápadnější koncentrace se nachází na jihovýchodě. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md new file mode 100644 index 000000000..134e9d2b1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2440.jpg) +Planetární mlhovina jasnosti 9,4m, v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm nápadný oválný disk nazelenalé barvy uprostřed s nápadným zjasněním. V dalekohledu s průměrem objektivu nad 400 mm se disk zjevuje jako prodloužený ovál, přičemž bočním pohledem lze blízko centra postřehnout velmi slabou hvězdu. O centrální hvězdu se však nejedná, ta má pouze 19m. Na severozápadě a jihovýchodě se objevuje pár nepatrně jasnějších skvrnek. Disk je obklopen šesti slabými hvězdami, tři z nich leží na jižní straně. Na severovýchodě zase můžeme vidět 1,8 "těsnou dvojhvězdu, tvořenou složkami jasnými 9,4m a 9,9m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2442.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2442.md new file mode 100644 index 000000000..d369e4fed --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2442.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: The Meathook Galaxy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2442.jpg) +Galaxie (11,2m) s malým jádrem a dvěma zřetelnými spirálovými rameny, kterou objevil John Herschel 8. prosince 1834. Galaxie obsahuje velké množství prachu, jehož oblaka jsou nejlépe vidět v severním rameni. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je její S-tvar snadno vidět i přímým pohledem. + +V 500 mm dalekohledu při 125x zvětšení se hlavní část této neobvyklé galaxie objevuje jako poměrně slabá, ale velká tenká příčka slabé koncentrace kromě mimořádně malého jasného jádra. Na severovýchodním konci příčky se vine slabé spirálové rameno v ostrém úhlu směrem na severozápad. Kontrast se zvýší při 210x zvětšení a jasnější rameno je snadněji vidět, jak se rozšiřuje skoro v pravém úhlu z hlavní části galaxie a točí se směrem na východ na severní straně. Na jihozápadním konci je viditelné široké rozšíření slabé plošné jasnosti. Hlavní příčka je prodloužena 2: 1 JZ-SV, zhruba 3'x 1,5', avšak tenké vnější rameno zvyšuje velikost galaxie na 4,5'x 2'. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md new file mode 100644 index 000000000..8b0eab8f9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2451.jpg) +Otevřená hvězdokupa, kterou 100 mm dalekohled ukáže jako jasnou, drsnou skupinu 30 nepravidelně rozmístěných hvězd jasnosti 6-11m obklopujících oranžovou hvězdu c Puppy (3,7m). Spolu s dvěma jasnými hvězdami blízko centra vytváří trojúhelník. NGC 2451 je se svou vzdáleností 710 světelných let jednou z těch bližších otevřených hvězdokup. + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_200u250.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f9a67f259 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +50x: barevná hrstka žlutých a bílých hvězd kolem jasné oranžovo-červené stálice c Pupp. Tvotí ji 13 hvězd 6-9m a 40 slabších. Podél její severního rozhraní se táhne hvězdný řetězec jedné 7,5m, tří 9m a sedmi slabších hvězd. Severovýchodní a jihozápadní rozhraní kopy je označeno hvězdou 6m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md new file mode 100644 index 000000000..e4a589532 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2467.jpg) +Otevřená hvězdokupa, v malém dalekohledu malá, ale poměrně jasná skvrna umístěna v bohatém hvězdném poli, jejíž nejhustší část tvoří písmeno "Y". Ve hvězdokupě se nachází emisní mlhovina pozorovatelná již v 150 mm dalekohledu. Mnohem nápadnější je na své západní straně okolo hvězdy 8,1m. Plošná jasnost její centrální části je dokonce tak velká, že ji jako malý obláček můžeme snadno spatřit i v triedru 10 × 50. V dalekohledu se bočním pohledem mlhovina zjevuje prodloužena podél ramene "Y". + +Ve větších dalekohledech s průměrem objektivu nad 300 mm vybavených navíc O-III filtrem je mlhovina nápadným oválným oblakem v bohatém hvězdném poli. V jihozápadní části se nachází hvězda 8,1m a hned severně od centra hvězda 9,2m, které mlhovinu ve skutečnosti osvětlují. Hned severně od hvězdy 9,2m se rozprostírá podlouhlá tmavá linie, která odděluje jasnější část mlhoviny od její slabší severnější části. Další tmavá linie vniká do mlhoviny z jihovýchodu skoro až k centru. Přímo v mlhovině napočítáme asi 15 dalších slabších hvězd. Hvězdné pole je bohatší severně od mlhoviny, kde leží i dvě otevřené hvězdokupy Haffner 18 a 19. Leží však mnohem dál a s NGC 2467 a asociací OB Pupp vůbec nesouvisí. NGC 2467 je vzdálená 15 000 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md new file mode 100644 index 000000000..898dec3aa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2477.jpg) +Jasná otevřená hvězdokupa (5,7m) hned severně od hvězdy b Pupp. Tato bohatá agregace sestávající z 300 hvězd většinou 11. hvězdné velikosti a slabších je uprostřed taková kompaktní, že kdysi byla klasifikována jako kulová hvězdokupa. Tvarem však připomíná padající kapku. Kdyby ležela severněji, krásou by se přinejmenším vyrovnala M46, ale její jižní poloha způsobuje, že v Evropě se ani během čistých nocí nemůže ukázat v plné parádě. Jasnější hvězdy jsou umístěny v prodloužené severní části, bohatší hvězdné nakupení se však nachází v centru v jižní části. NGC 2477 je vzdálená asi 4 200 světelných let, průměr dosahuje 33 ly, svítivost odpovídá svítivosti 14 500 Sluncí. Je to poměrně rozvinutá otevřená hvězdokupa ve věku 1,3 bilionu let, což je 4-násobek věku M46. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 250 mm v této jasné kope napočítáme desítky hvězd 10m a slabších. Jižní část, která obsahuje mnoho shluků a řetězců je na první pohled nejbohatší částí. Na severní straně leží zase 35 "široká dvojhvězda složek 9,5m a 10,5m. + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_300u350.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..59aaf9fb5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: úžasné a bohaté shromáždění přinejmenším 250 hvězd. Většina je poměrně slabých, nejjasnější má pouze 9,8m. Řada jasných hvězd opouští kopu na severovýchodní straně. Na hvězdy chudé pruhy formují kolem sebe hvězdné svazky a malé skupinky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md new file mode 100644 index 000000000..fec74f7a2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2482.jpg) +Otevřená hvězdokupa, v 100-150 mm dalekohledu skupinka 30 hvězd 10-12m rozmístěných nepravidelně. Zhuštění na juhovýchonej a severozápadní straně jsou spojeny bohatým hvězdným proudem táhnoucím se napříč centrem kopy. Jižně od centra můžeme vidět bezhviezdnu prázdnotu. + diff --git a/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_300u350.md b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..23eb94fd8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: spousta bohatá na hvězdy od 10m do 11,5m, v okolí se slabšími členy všude bohatě pokropení. Všech 65 hvězd je nepravidelně rozmístěných, nejhustěji seskupení se nachází na východní straně kopy. Hustý hvězdný řetězec se táhne napříč centrem, druhý opouští kopu na západě. Na severovýchodě od kopy leží čtyři hvězdy jasnosti 8-9m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2553.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2553.md new file mode 100644 index 000000000..6d6a3cc19 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/IC2553.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení tato malá planetárka vyšší plošné jasnosti je okamžitě vidět v hohatom hvězdném poli. Objevuje se jasná (10,4m), malá a nepatrně prodloužena 8 "x 6" s namodralým odstínem. UHC filtr značně zvýší kontrast. Je pozorována 58'západne od další planetárky NGC 3211. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md new file mode 100644 index 000000000..ee3a24f21 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2506.jpg) +V 200 mm dalekohledu celkem bohatá a zhuštěná kupa 75 hvězd jasnosti kolem 12m. Asi půltucet jasnějších 11m stálic oproti ním dobře vyniká. Celková jasnost této hvězdokupy je 7,6m, ale zabírá malou plochu, pouze 6'. + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a83617f38 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: pěkná, ale slabá skupina 100 hvězd jasných převážně 12-14m, ohraničená v trojúhelníku. Vyniká v ní asi 6 hvězd 11-11,5m. Jasnější hvězdy tvoří široké páry na východním a západním rozhraní skupiny. Relativně na hvězdy prázdná oblast se nachází v jižní části. Četnost hvězd 9,5-11m rozprášených v okolí dává pocit, že leží v popředí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md new file mode 100644 index 000000000..b69fdbd9c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2509.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..dd6a7759c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 2509 je poměrně bohatou a zhuštěnou skupinou 40 hvězd 10-13m na 8'ploche. Rozmístění hvězd v kupce připomíná diamantový prsten, drahokam představuje bohatá 2'koncentrácia slabých hvězd na severním rozhraní připojující se na nepravidelný oblouk hvězd na JJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_400u450.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6ce537cad --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 2509 je poměrně jasnou, bohatou koncentrací 50 hvězd na 8'ploche. Osm hvězd 10-12m tvoří prsten jižně od 2'koncentrácie slabých hvězd. Blízko severovýchodního rozhraní kopy leží 25 "široká dvojhvězda 10m a 12m složek a na východním rozhraní 13" široký pár 12m a 13m složek. Drobný shluk 15 hvězd je na SSZ straně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md new file mode 100644 index 000000000..54eec22ca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Južné Jasličky +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2516.jpg) +Pozoruhodná otevřená hvězdokupa jasnosti 3,5m, viditelná i pouhým okem při hvězdě Avior (epsilon Car) jako výrazné zjasnění na okraji Mléčné dráhy velikosti jednoho stupně, ze kterého vystupují i ​​jednotlivé hvězdy a na které míří déle rameno falešného kříže. Hvězdokupu tvoří asi 100 hvězd mezi sedmou a třináctou magnitudě, z nichž v triedru lze rozlišit asi 1/3. V jejich středu se nachází nápadný červený obr páté magnitudy. NGC 2516 leží ve vzdálenosti 1 200 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md new file mode 100644 index 000000000..9c2e5c6e7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2527.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 6,5m viditelná triedru jako mlhavá skvrnka. V malém dalekohledu je jasnou a velkou hromádkou mírně zhuštěných 25 hvězd v bohatém poli Mléčné cesty. V 200 mm dalekohledu je volnou, nezhuštěný spoustou tří tuctů hvězd 9-13m, s jednou jasnosti 7,5m na VSV rozhraní. + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..acaa89b2c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2527_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: poměrně jasné, velké, uvolněné shromáždění 50 hvězd. V jejím centru se nachází tucet 9-10m členy. Jižně od centra se táhne seskupení 16 hvězd ve tvaru háku. Kompaktní skupina tuctu hvězd 11-12m zase leží podél východního rozhraní kopy. Okolní pole je poměrně bohaté s jasnými hvězdami Mléčné dráhy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537.md new file mode 100644 index 000000000..12cbd2dfd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Bear Paw Galaxy +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2537.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..29e483e5a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 2537, 2'severozápadne od hvězdy 11m, je poměrně slabá a kruhová a připomíná planetární mlhovinu. Její 1'halo má stejnou plošnou jasnost a dobře definovatelné rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_400u450.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..55199cca1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 2537 je poměrně jasná, její 1,5'halo má tmavší centrum a svazek podél severozápadního rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_500u550.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..f2cde9e3e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: Větší dalekohledy odhalí zajímavý objekt poměrně velké plošné jasnosti. Halo má kruhový vzhled a částečně je skvrnité. Oblouk ve tvaru půlkruhu se táhne podél severním okrajem od západu na severovýchod. Obsahuje v sobě jasné svazky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md new file mode 100644 index 000000000..119a4eb93 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2539.jpg) +Jasná otevřená hvězdokupa 6,5m, v dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm se ukazuje jako velká a bohatá a můžeme v ní rozlišit do 100 hvězd 9,2m a slabších. Na severovýchodním rozhraní se nachází hvězda 19 PUPPY, ale není skutečným členem kopy. Je tvořena hlavní složkou 4,7m a 70 "vzdáleným společníkem 9. magnitudy + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e6c2b19c1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2539_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: bohatá, nepravidelná expanze 125 hvězd relativně ve třech koncentracích. Většina jejích členů se nachází v obloucích okolo tří relativně na hvězdy prázdných mezer. Nejjasnější člen kopy je oranžovo-červeným obrem 9,2m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md new file mode 100644 index 000000000..cdef3b5ac --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2546.jpg) +Jasná (6,3m) a velká otevřená hvězdokupa, která obsahuje 50 členy 8m a slabších a tedy jako mlhavá skvrna je dobře vidět už v triedru. V dalekohledu si jistě všimneme vnitřek tmavě hvězdu (6,2m) na jižním rozhraní, která kontrastuje s tou modrobílou na SSZ. Mezi nimi jsou roztroušeni slabší členové. + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8a1919140 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2546_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: jasná, mimořádně velká, nepravidelná kupa bez centrálního zhuštění. Mezi dvěma jasnými už zmíněnými hvězdami se nachází 75 členů, severozápadní část kopy je tou nejbohatší. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2547.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2547.md new file mode 100644 index 000000000..f0d7c6bd3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2547.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2547.jpg) +Otevřená hvězdokupa nedaleko hvězdy γ Velorum viditelná i pouhým okem. Obsahuje přinejmenším 80 hvězd, z nichž několik můžeme rozlišit v triedru na ploše asi jako polovina Měsíce v úplňku. NGC 2547 leží ve vzdálenosti 1 300 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md new file mode 100644 index 000000000..4b319f3c0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2549.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..69054c732 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2549_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 2549, 12'ZSZ od hvězdy 6m, má pěkné jasné halo ve tvaru příčky, prodloužené 2'x 0,5'S-J se zúženými konci. Jádro je také velmi rozšířené a dobře zhuštěné směrem do středu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md new file mode 100644 index 000000000..eef674bfc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2579.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579_300u350.md b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e46225d7b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2500-2600/NGC2579_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Emisní mlhovina NGC 2579 umístěna 20'severne od hvězdy 4,5m, je poměrně jasným 3'x 2'V-Z oválným obláčkem, který je jasnější podél své východní strany. Blízko centra mlhoviny leží hvězda 9,5m. Hvězdy 10m se nacházejí 2'západne a 6,5'severozápadne od středové hvězdy. Pol tucet slabších hvězd je rozptýlených kolem okraje mlhoviny. Související hvězdokupa není zvlášť zhuštěná, obsahuje pouze 20 hvězd 11-13m na 10'ploche. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md new file mode 100644 index 000000000..3cd11a54d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Južné Plejády +rating: 10 +--- +Otevřená hvězdokupa obsahující osamocené a jasné hvězdy kolem θ Carinae, které jsou velmi dobře vidět v triedru či v širokoúhlém okuláry menšího dalekohledu. Se svou celkovou jasností 1,6m je po Hyády a Plejádách třetí nejjasnější otevřenou hvězdokupou a nejjasnější v jižní části oblohy. IC 2602 je však v porovnání s plejádou o 100 světelných let dále a tak na obloze zabírá zhruba pouze 1 stupeň. + +Nejjasnější je mírně modrobílá θ Car s jasností 2,8m, tedy jen o něco jasnější než Alkyone ze skutečných Plejád. Potom následuje asi 60 hvězd mezi 4. a 9. hvězdnou velikostí, z nichž 7 dosahuje nejméně 6m a je vidět i pouhým okem. 45'južne od θ Carinae leží slabší otevřená hvězdokupa Melotte 101. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613.md new file mode 100644 index 000000000..dc4d1ad8b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2613.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_200u250.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7bb867afc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží 10'juhovýchodne mezi hvězdou 8m a širokou dvojhvězdou složek 9,5m a 11m. Objevuje se poměrně jasná, prodloužená 4'x 1'VJV-ZSZ a má jasnější centrum. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_300u350.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c9b848537 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2613 má poměrně jasné 5'x 2'VJV-ZSZ halo obsahující dobře zhuštěné oválné jádro. Široký 12 "pár složek 12m a 13m leží na severozápadním konci galaxie a drobný trojúhelník 13m hvězd hned za severovýchodním rozhraním hala. Jižně od galaxie leží SZ-JV oblouk tří hvězd 13m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627.md new file mode 100644 index 000000000..e8b26f696 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2627.jpg) +Otevřená hvězdokupa (8,4m) obsahující 60 hvězd s jasností 11-13m. Najdeme ji dalekohledem s průměrem objektivu 60 mm jako mlhavou skvrnku jihozápadně od hvězdy ζ Pyxidis (5m). V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_200u250.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ce86ab08c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu ji uvidíme jako poměrně bohatou kopu tří tuctů hvězd 11-13m. Centrum je dobře zhuštěné a má slabé mlhavé pozadí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_300u350.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..84c99ee67 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: hvězdokupa obsahuje 60 hvězd, nejvíce je jejich koncentrovaných ve směru V-Z napříč centrem kopy. V okolí si všimněte hvězdu 8m na JZ a dvě další osmé magnitudy hned na východě. V kope leží i dvě široké dvojhvězdy, jedna na ZSZ straně, další na VSV straně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md new file mode 100644 index 000000000..c60c1121d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2655.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_200u250.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e93c09b9f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 2655 tvoří rovnostranný trojúhelník s hvězdou 7,5m na jihovýchodě a hvězdou 9m na severovýchodě. Její halo se objevuje jasné a prodloužené 3'x 2'V-Z s mnohem jasnějším širokým jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_300u350.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..835dafc88 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2655 má tenké halo velikosti 4'x 3'V-Z a trochu jasnější na jižní straně. Nápadná centrální část je také prodloužená V-Z a uvnitř má velké Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658.md new file mode 100644 index 000000000..c2004c9ac --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2658.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_200u250.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e7f868950 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Otevřená hvězdokupa NGC 2658, pozorovaná 40'severne od α Pyxidis, obsahuje 20 hvězd 12m a slabších na 5'ploche, umístěných v neodlišoval mlze pozadí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_300u350.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..542227e5f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2658 je volnou, nepravidelnou sbírkou 30 hvězd 12m a slabších na 10'ploche. Drobná prázdnota leží blízko centra a hvězda 10m na ​​JJZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md new file mode 100644 index 000000000..adecf829e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2683.jpg) +Spirální galaxie 9,7m, kterou pozorujeme zboku nedaleko hranice se souhvězdím Raka. + diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_200u250.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7a5dcc64c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Pěkná jasná galaxie, má velmi prodloužené halo s nepatrně jasnějším a také rozšířeným jádrem. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_300u350.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ebd0ff2d9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu je nádherným objektem, prodlouženým se skvrnitým halem a náznakem tmavé linie, která se táhne přes skoro polovinu délky hlavní osy. Centrum se objevuje poměrně jasnější a konečky galaxie rapidně blednou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_400u450.md b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ba5292275 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato galaxie s relativně velkou plošnou jasností zabírá podstatnou část zorného pole. Je evidentně skvrnitá a pár jasných svazků je rozptýlených kolem hlavní osy. Malá nepravidelná tmavá linie se táhne hned severovýchodně od centra. Jihovýchodně od centra se vydouvat jádro ve tvaru nějakého půlměsíce. Prach v spirálních ramenech je vidět v levé části galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md new file mode 100644 index 000000000..bf183c727 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2715.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_300u350.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..850febe2c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2715 je pěknou galaxií ve tvaru čočky! Halo je prodloužené 3'x 1,5' SSV-JJZ se stejnou plošnou jasností. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_400u450.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..57aca4e5c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Střední zvětšení odhalí poměrně jasné prodloužené halo 3,5'x 2'SSV-JJZ s nějakou skvrnitou strukturou a velkým slabým jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2736.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2736.md new file mode 100644 index 000000000..481b0f910 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2736.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Pencil nebula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2736.jpg) +Jedna z částí SNR Vela. S O-III filtrem při malém zvětšení vám mlhovina jako úzký pás světla protíná celé zorné pole. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2768.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2768.md new file mode 100644 index 000000000..4f095803d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2768.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2768.jpg) +Slabá galaxie 9,9m pozorovaná v rozptýlené skupině slabých hvězd. Pokud na ni použijeme dalekohled s průměrem objektivu kolem 200 mm uvidíme halo, ve kterém se nachází mnohem jasnější střed. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2768_300u350.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2768_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..70251c395 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2768_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu je pěknou jasnou galaxií, halo obsahuje i Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md new file mode 100644 index 000000000..b7c9f8e59 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2775.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_200u250.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..561d5b9c4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie je pozorována půl stupně jižně od hvězdy 8m a na východním konci V-Z řady hvězd s hvězdou 7m a 8m. Její halo 3'x 1,5'je poměrně jasné a má velké jasné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0239183ed --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2775 má jasné skvrnité halo prodloužené 3,5'x 1,7'SSZ-JJV s postupným zvýšením plošné jasnosti směrem k centru do rozšířeného jádra. Slabá galaxie NGC 2777 leží 11'SSV. + +Dominik: 250mm: Je poměrně jasná a výrazná, má bodové výrazné jádro a téměř žádné halo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776.md new file mode 100644 index 000000000..4ca8a3684 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2776.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_200u250.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..54994e30d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie, 8'SSV od hvězdy 7,5m, je poměrně slabá a matná, její 1,5'kruhové halo je nepatrně jasnější v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_300u350.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fa8179620 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2776 má poměrně slabé, kruhové 2'halo s širokým, ale málo zhuštění 1'jadrom. 175x zvětšení ukáže nějakou skvrnitost. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md new file mode 100644 index 000000000..487cd0b85 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2782.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_200u250.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fe69fa488 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 2782, 7'južne od hvězdy 9m, je zcela zřejmá, ale poměrně malá. Její kruhové 1,25'halo obsahuje nápadné Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_300u350.md b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..478b8c864 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2782 je poměrně jasným objektem prodlouženým 2'x 1,5'SSV-JJZ. Má drobné jasné jádro. Hvězda 12m leží 2,75'smerom na jih. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md new file mode 100644 index 000000000..9e2322a5b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2808.jpg) +Kulová hvězdokupa pozorována obyčejným triedru jako mlhavá skvrna. Její zdánlivá hvězdná velikost je 6,2 m a je zdaleka nejjasnější guľovkou třídy I a zároveň snadno rozlišitelná. Najdete ji uprostřed na spojnici hvězd β a ι Carinae. V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení je jasná a poměrně velká, halo je značně zploštělé, snad 3: 2. Množství hvězd 14. magnitudy a slabších je rozlišitelných v hale a kolem okrajů jádra, ale vnitřní centrální část jádra zůstává neodlišoval. Dvojhvězda 10,5m složek leží 10'VJV. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818.md new file mode 100644 index 000000000..396bfdfd3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2818.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_200u250.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..50d2cd5fe --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: poměrně slabá kopa 40 hvězd 11,5m a slabších. Na západní straně kopy leží planetárka NGC 2818, která má poměrně jasný 35 "disk. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_300u350.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d4bbf4253 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: hvězdokupa obsahuje 70 hvězd v nepravidelně zhuštěné oblasti. Většina jejích členů je koncentrovaných v centrální části, včetně nejjasnějšího člena 11,3m a nápadného řetězce slabých hvězd, táhnoucího se ve směru sever-jih. Planetárka NGC 2818 má jasný nazelenalý disk bez centrální hvězdy. Při 250x zvětšení může být napříč centrem planetárky vidět slabý pruh a slabá hvězda na jižní straně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md new file mode 100644 index 000000000..9a95c59c5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2841.jpg) +Pěkná galaxie 9,2m jihovýchodně od dvojhvězdy 37 Lync (6,1 metru, 10,2m, 5,7 "). V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..718d2f1a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu má velké jasné halo, které obsahuje jasnější jádro prodloužené podél hlavní osy galaxie. Jedna hvězda 12. magnitudy je umístěna na SSZ rozhraní hala, 1,75'od středu galaxie. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..dbedfb5a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu se NGC 2841 ukáže jako jasné jádro, které obsahuje uvnitř velké prodloužené jádro. Halo náhle bledne směrem na severovýchod - je to důsledek prachových mračen na této straně galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md new file mode 100644 index 000000000..53844e38d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2867.jpg) +Malá planetárka modré barvy s jasností 9,7m nedaleko ι Carinae. Je neobvyklá tím, že jako jedna z mála těchto objektů má centrální hvězdu v podobě Wolf-Rayetových hvězdy. Objevil ji John Herschel v dubnu 1834. + +V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení je tato pěkná planetárka malým oválem velké plošné jasnosti s světle modrým odstínem. S UHC filtrem nabude rozměry 15 "x 10" a vypadá jako kosmické vajíčko v nádherném poli hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2899.md b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2899.md new file mode 100644 index 000000000..4a5af13e2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2800-2900/NGC2899.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2899.jpg) +V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení je tato planetárka (12,1m) poměrně velká 1,5'x 1's nepravidelným tvarem a plošnou jasností. Přidáním UHC filtru se zvýší kontrast a planetárka je jednoznačně prodloužena s bipolárním vzhledem s tmavším nepravidelným centrem. Na jihozápadní a severovýchodní straně centrální části leží dva jasné svazky nebo oblouky, jihozápadní je nápadnější. Hvězda 7,3m leží 9'západne. Slabá planetárka Wray 17-31 se nachází 38'VJV. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/IC2948.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/IC2948.md new file mode 100644 index 000000000..b1c4610ae --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/IC2948.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Running Chicken Nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2948.png) +Hvězdokupa ležící kolem λ Centauri, kterou snadno rozeznáme. Obklopuje ji velká emisní mlhovina s tmavými liniemi a několika hmlisými částmi, které dobře zareagují na UHC filtr. Hvězdokupa obsahuje dva tucty hvězd na 15'ploche. Celkově působivý objekt. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md new file mode 100644 index 000000000..970c92367 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2903.jpg) +Jedna z nápadnejších a jasnějších galaxií (9m), které kdysi unikly Charles Messier. Je jednou z mála našich blízkých galaxií, které nepatří do žádné skupiny nebo podskupiny galaxií, což je poměrně neobvyklé. Její absolutní magnituda je určena na -20,9 a skutečný průměr přes 110 000 světelných let. Leží v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Raka. + +V 150 mm dalekohledu se při asi 80x zvětšení ukáže jako zjevně prodloužená, s dobře koncentrovaným oválným jádrem, které je umístěno v nepravidelném půlkruhu hvězd, z nichž nejjasnější dvě dosahují 10. magnitudu. V 200-250 mm ďalekohľae je jasné prodloužené Stelara jádro obklopené skvrnitým halem s rozptýleným okrajem. Dalekohledy s průměrem objektivu nad 350 mm poskytnou už radostnější pohled. Jádro je velmi jasné, halo je všude pokryto jasnými a tmavými skvrnami. Nejzřejmější jsou dvě jasné šmouhy, jedna 1,25'severne a druhá 1,25'južne od středu galaxie. Rozptýlený okraj hala je více rozšířen směrem na východ jako na západ. Nápadná je také hvězda 13m ležící blízko rozhraní hala, 2'VJV od centra galaxie. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997.md new file mode 100644 index 000000000..2d523c5eb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2997.jpg) +Nejjasnější galaxie souhvězdí (9,3m). Z našich zeměpisných šířek je však tato "spirála" se dvěma výraznými rameny přiměřeným přístrojem většinou prakticky nepozorovatelná, protože v době kulminace leží jen pár stupňů nad obzorem. Svou krásu odhalí až ve větších dalekohledech a na jižní obloze. + diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_200u250.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..38011fe23 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 2997 má poměrně slabé 4'x 3'V-Z halo se slabým jádrem. Hvězda 12m leží na jihozápadním rozhraní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_300u350.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3cabc8a5c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2997 má poměrně jasné 6'x 4'V-Z halo s jasným rozšířeným jádrem, které obklopuje tmavý prstenec. Plošná jasnost vzrůstá k okrajovým částem galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_400u450.md b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4d29298fd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Větší dalekohledy ukáží poměrně jasné 7'x 5'VSV-ZJZ halo obklopené 1'x 0,5' jádrem. Bočním pohledem při 200x zvětšení je vidět slabá spirálová struktura točící se v protisměru hodinových ručiček. Jižní spirálové rameno se točí z jádra k hvězdě 12. magnitudy umístěné v jihozápadním rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/IC0342.md b/cs/dso/NGC/300-400/IC0342.md new file mode 100644 index 000000000..f2b6fb671 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/IC0342.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0342.jpg) +Sice na první pohled jasná (8,4m), ale ne nejlepší pozorovatelná galaxie - člen Místní skupiny galaxií, pravděpodobně třetí nejbližší po galaxiích M31 a M33. + +V 300-vce ukazuje nápadné jádro obklopené mlhavým, vnějším halem, ve kterém jsou ponořeny mnohé slabé hvězdy. Ty jsou umístěny iv bezprostředním okolí: jihozápadně leží řetězec 6 hvězd, severovýchodně se nacházejí čtyři hvězdy 11m a jižně se rozprostírá uvolněný shluk hvězd. + +Dominik: V podstatě se nachází mezi 2 hvězdami s jasností kolem 6 mag. Musel jsem se déle soustředit na místo, o kterém jsem přesně věděl, že tam má být. Potom jsem viděl periferním viděním nepravidelný obláček s jasným bodovým jádrem. galaxie se nacházela při roztroušených "hvězdičkách". V podstatě se dalo něco tušit hned, ale až po soustředěném pohledu jsem něco opravdu viděl. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/IC0348.md b/cs/dso/NGC/300-400/IC0348.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/IC0348.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/IC0348_300u350.md b/cs/dso/NGC/300-400/IC0348_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..44fd6d7f9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/IC0348_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: IC 348, 7'južne od hvězdy ο Persea (3,8m), je slabým 5'obláčikom obklopujícím hvězdu 8,5m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/IC0348_400u450.md b/cs/dso/NGC/300-400/IC0348_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7d9bf4337 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/IC0348_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: IC 348 je slabou 7'škvrnou mlhoviny s hvězdokupou tvořenou 20 hvězdami 8,5-13m. Oblak mlhoviny je více nápadný kolem hvězdy 8,5m blízko severovýchodního rozhraní a kolem několika hvězd 9,5-10m na ​​jižním a jihovýchodním rozhraní. Protože toto je reflexní mlhovina, Deep-sky filtr bude lepší než O-III na zvýšení kontrastu mlhoviny s pozadím oblohy. Záře od ο Persea poměrně překáží. Na jihu a jihozápadě se nacházejí dvě nepravidelné tmavé V-Z skvrny prachových mraků Barnard 3 a 4, pozůstatky mezihvězdného materiálu, ze kterého byly ο, ζ a další členové asociace Dzétou Persea zrozené. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/NGC0300.md b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0300.md new file mode 100644 index 000000000..0ec4cb880 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0300.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0300.jpg) +Ačkoliv má tato galaxie téměř stejnou vizuální magnitudu jako NGC 55 - 8,1m, je NGC 300 slabší. NGC 300 totiž vidíme skoro "face-on" a NGC 55 "edge-on". Skutečný průměr NGC 300 je přinejmenším 32 500 světelných let a její absolutní magnituda je stejná jako NGC 55 -18,9. Patří rovněž do kupy galaxií v sochařem. + +V dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm ji uvidíme jako oválné halo uvnitř se slabým zhuštění jádrem. V galaxii je ponořen trojúhelník hvězd 9,5-10m. Halo se rozšiřuje dále za severozápadní stranu trojúhelníku, jako předpoklad spirálového ramene. + diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/NGC0300_400u450.md b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0300_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..099b0dc53 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0300_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: velká, ale poměrně slabá galaxie s dobře koncentrovaným jádrem. Centrální část má skvrnitou strukturu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/NGC0362.md b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0362.md new file mode 100644 index 000000000..21ffb7cde --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0362.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0362.jpg) +Jasná kulová hvězdokupa (6,6m) hned severně od SMC, ležící však v mnohem bližší vzdálenosti - 20 000 světelných let daleko. Kvůli 47 tucanae se stává často přehlíženou pozorovateli, ovšem v 350 mm dalekohledu při 220-zvětšení se zobrazí dobře rozlišitelná na stovky hvězd! Kruhové jádro je koncentrované a hvězdy se ze středu vinou v mnoha stočených řetězcích. Kulová hvězdokupa jako celek však nabývá klasický symetrický vzhled. Jeden stupeň severně leží galaxie NGC 406 (12,3m). + + + diff --git a/cs/dso/NGC/300-400/NGC0381.md b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0381.md new file mode 100644 index 000000000..dfbf88398 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/300-400/NGC0381.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0381.jpg) +Otevřená hvězdokupa tvořena asi 50 hvězdami. Je dobře viditelná již v 10 cm dalekohledu jako celkem zhuštěná a nakupení slabými hvězdami. V 200 mm dalekohledu se rozliší několik tuctů hvězd 12. až 13. magnitudy s relativně větší koncentrací v jižní části. Při použití většího dalekohledu dobře vyčnívá oproti hvězdnému poli jako nepravidelný kruh bohatě nakupených hvězd. Nejjasnější hvězdu, která má 10. magnitudu, vidíme jako součást řetězce 5 jasných hvězd na severu kopy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001.md b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001.md new file mode 100644 index 000000000..0d2dba733 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3001.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_200u250.md b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..848d38107 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 3001, pozorovaná 45' severně od NGC 2997 a 15' jihovýchodně od hvězdy šesté magnitudy, je velmi slabým amorfním obláčkem s nepatrným zjasněním v centru. Hvězda 12m se dotýká SSZ rozhraní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_400u450.md b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..001e95a5c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3001 má slabé 2'x 1,25' SSV-JJZ halo s malým, nenápadným jádrem. Hvězda 12m je zřetelně viditelná uvnitř SSZ rozhraní hala. Malý trojúhelník hvězd 12m je umístěn 5'ZJZ. Pole je dost poseté slabými hvězdami včetně stálice 12m ležící 2,5' severovýchodně od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3077.md b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3077.md new file mode 100644 index 000000000..71840e120 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3077.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3077.jpg) +Menší člen skupiny galaxií M81, jeho absolutní magnituda je pouze -17,9, svítivost 1,2 bilionů Sluncí a skutečný průměr ne větší než 16 000 světelných let. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm má podobu nestejně koncentrovaného hala obsahujícího široké, ale jen nepatrně jasnější jádro. + diff --git a/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3077_400u450.md b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3077_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7e5dfa64b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3000-3100/NGC3077_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3077 má poměrně koncentrované halo s občasným bliknutím na místě, kde by mohlo být jádro. Bočním pohledem se halo zjevuje nepatrně prodloužené a velmi mlhavé kolem svého rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100.md new file mode 100644 index 000000000..e50210d32 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3100.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_200u250.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b50671416 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 3100 je nejjasnější ze tří galaxií ve stejném zorném poli při malém zvětšení. NGC 3095 leží 8'severozápadně a NGC 3108 asi 25' východně. NGC 3100 má velmi slabé 1,5' x 1'S-J halo s jasnějším centrem. Trojúhelník hvězd leží VJV, hvězda na severním vrcholu dosahuje jasnost 9,5m a další dvě 10,5m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_400u450.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e6733fbf5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3100 ukáže jasné jádro obklopené 2'x 1'SSZ-JJV halem. 30 "trojúhelník hvězd 10,5m, 12m a 13m hvězd leží na VJV rozhraní, hvězda 10,5m také tvoří východní vrchol 1'trojúhelníku s hvězdami 9,5m a 10,5m, které leží východně od galaxie. Jedna hvězda 13m leží ještě na JJV rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108.md new file mode 100644 index 000000000..85cc0eed5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3108.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_200u250.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..70cf48a2f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Toto je nejslabší ze tří galaxií viditelných v témže zorném poli, dalšími dvěma jsou NGC 3100 ležící 25' západně a NGC 3095 pozorována 30' ZSZ. NGC 3108 je dost malý, velmi slabý obláček. Nachází se uvnitř obdélníku jedné 10m a tří 12m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_400u450.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..76ed85aab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3108 má slabé 1'halo kolem poměrně zhuštěného centra, které obsahuje matné Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md new file mode 100644 index 000000000..7633cf857 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3109.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_200u250.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1496b1825 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 3109 je poměrně slabým, velmi prodlouženým 12x 2'V-Z matným pruhem obsahujícím jasnější centru. Na rozhraní hala severovýchodně od centra galaxie leží široký pár 12m a 12,5m složité, 3'južne od centra začíná 16'dlhý řetězec hvězd, které se točí jihozápadně a pak západně směrem od galaxie. Řetězec zahrnuje dvě hvězdy 9m, tři 10m, dvě 11m, jednu 12,5m a jednu 13m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u450.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8ebec87f5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech halo NGC 3109 je poměrně jasné, matné, nepravidelně ohraničené a prodloužené 14'x 3'V-Z. Nepravidelnost prodlouženého jádra je skvrnitá a ozdobena slabými svazky. Halo za rozšiřuje za západní rozhraní 7'x 3,5'zoskupenia ve tvaru "L" tvořeného hvězdami 11,5-13m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3114.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3114.md new file mode 100644 index 000000000..137a2bcf5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3114.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3114.jpg) +Otevřená hvězdokupa, tvořena shlukem 30 hvězd páté hvězdné velikosti a slabších, v severovýchodní části souhvězdí, okolo hvězdy θ Carinae, s celkovou jasností 3m. Na obloze zabírá plochu než Měsíc v úplňku a je snadno vidět i pouhým okem. Její jednotlivé hvězdy se dají pozorovat triedru. Od Země je vzdálená 3 000 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md new file mode 100644 index 000000000..432497460 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Vretenovitá galaxia +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3115.jpg) +Spirální galaxie (8,9m) v jižní části souhvězdí. Díváme se na ni z boku, je mírně zploštělá a má vřetenovitý tvar - právě proto se tak populární nazývá. V dubnu roku 1935 zde vzplanula supernova 1935B. Vzdálená je asi 15 milionů světelných let. Galaxii objevil W. Herschel v roce 1787. + +Najdeme ji snadno i v 150 mm dalekohledu, ve kterém vypadá jako jasné, téměř Stelara jádro. Leží na západním rohu trojúhelníku tvořeného hvězdami 9,5m. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm je jasná, má tvar čočky, která je prodloužená 4'x 1'SV-JZ až k zúženým koncem a obsahuje jasné, rozšířené jádro. Hvězda 11,5m leží 3,25'južne od centra galaxie. Ve větších dalekohledech, s průměrem kolem 400 mm je to nádherný pohled! Její jemné, koncentrované halo je prodloužené k velmi zúženým koncem a obsahuje centrální vydutinu. Jasné jádro má jakousi pravoúhlý siluetu. + +Dominik: vřetenovitý galaxie nebo také Caldwell 53 se také stala cílem mého 250mm Dobsona. V roce 1992 v ní objevili supermasivní černou díru - s hmotností dvou miliard Sluncí, je to jedna z největších pozorovaných černých děr v současnosti. Je to výrazná edge-on galaxie s jasným jádrem, ale poměrně stejně jasným halem. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3132.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3132.md new file mode 100644 index 000000000..b8f7c943e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3132.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Osmičková hmlovina +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3132.jpg) +Jedna z nejjasnějších planetárních mlhovin jižní oblohy. Leží na hranici s vývěvou a dosahuje celkovou jasnost 8. magnitudy. Její rozměr dosahuje asi jednu obloukovou minutu, čímž se trochu podobá prstencové mlhovině v Lyře ze severní oblohy. Proto se také někdy nazývá "Jižní prstencová mlhovina". Do jejího středu se promítá jasná hvězda 10. magnitudy, která s mlhovinou vůbec nesouvisí. Centrální hvězdou je slabá hvězdička, která je jen velmi těžko viditelná. Disk je v dalekohledu kulatý a s filtrem v něm lze odhalit několik skvrnitých a tmavých vláknitých útvarů. Vytvářejí jejich prachové částice, které se zkondenzovalo z atomů mlhoviny. NGC 3132 je vzdálená 2 500 světelných let. + +V 350 mm dalekohledu je středová hvězda 10. magnitudy umístěna v centru velmi jasného prodlouženého prstence s tmavším centrem a zajímavým vnějším prstencem SZ-JV. Ten je poměrně úzký s jasnějším okrajem obklopeným slabší obálkou. Prstenec není zcela orientován na hlavní osu planetárke, čímž NGC 3132 může nabývat tvar osmičky. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147.md new file mode 100644 index 000000000..23f2e0a88 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3147.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_100u150.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..8a5090bca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: Galaxia pozorovaná 23' severně od hvězdy 6m, je slabším oválným obláčkem s jasnějším centrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_300u350.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..81cc6023f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 3147 je jasným 2,5' x 1,75' SZ-JV oválem obsahujícím velké, dobře zhuštěné jádro. Galaxie leží uvnitř trojúhelníku tvořeného řadou tří hvězd 13m na severu a dvěma dalšími 13m na jihu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_400u450.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ec8a3a9f2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Větší dalekohledy ukáží jasné velké nepatrně rozšířené jádro umístěné v 3,5' x 3'SZ-JV hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175.md new file mode 100644 index 000000000..5f139fc55 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3175.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_200u250.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..81dac2df1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 3175 je pozorována v poměrně početním poli slabých i jasných hvězd. Je poměrně slabou čočkovitou galaxií s velmi prodlouženým 2,5'x 0,75' SV-JZ halem, které je trochu jasnější podél centra. Hvězda 9m 3,5' na SSV tvoří jeden z rohů nepravidelného pětiúhelníku hvězd, který částečně pokrývá galaxii. Její jihozápadní konec proniká za jižní stranu pětiúhelníku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_400u450.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..87c6f5c30 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Galaxie NGC 3175 je pěkná, ale poměrně slabá galaxie pozorovaná zboku, prodloužená 4'x 1'SV-JZ. Centrální oblast má rozšířené, slabé zhuštěné jádro s nějakou skvrnitostí. Slabý svazek leží západně od jádra. Hvězda 13,5m se dotýká jihozápadního konce galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3184.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3184.md new file mode 100644 index 000000000..fa70442c1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3184.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3184.jpg) +Navzdory poloze mimo Mléčné cesty, je tato galaxie pozorovaná v poměrně bohatém hvězdném poli. V dalekohledu s průměrem kolem 200 mm je slabým halem nestejné plošné jasnosti. Hvězda 11. magnitudy se ho dotýká na severním rozhraní. + diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3184_300u350.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3184_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..952d34dee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3184_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: v takových dalekohledech NGC 3184 ukáže poměrně jasné halo obsahující jasné centrum. V hale se může mihnout náznak spirálové struktury. Tu uvidíme lépe ve velkém dalekohledu, nad 500 mm: tato face-off galaxie vypadá jako halo slabé povrchové jasnosti, ale obsahuje dvě velmi slabé spirální ramena vinoucí se v protisměru hodinových ručiček kolem malého, slabého středu. Uvnitř ramen je viditelných několik malých svazků a drobných koncentrací. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3195.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3195.md new file mode 100644 index 000000000..df5950405 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3195.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3195.jpg) +Poměrně nenápadná planetární mlhovina (11,6m) s matným kotoučkem úhlových rozměrů 30 "x 40". Objevil ji John Herschel 24. února 1835. Najdete ji mezi deltou a Dzétou Cha. Centrální hvězda dosahuje 15,3m - Stephen James O'Meara ji detekoval 500 mm dalekohledem použitím 686x zvětšení na observatoři v Aucklandu. + +V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení is použitím UHC filtru je tato planetárka zajímavá. Objevuje se poměrně jasná a velká, nepatrně prodloužená S-J. Disk má zřetelně nepravidelnou plošnou jasnost s jasnější skvrnkou a náznakem prstence. Planetárka zareaguje tak na UHC i O-III filtr. 30'severozápadne leží slabší galaxie NGC 3149 (13,1m). + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3199.md b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3199.md new file mode 100644 index 000000000..6fc6729f8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3100-3200/NGC3199.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: The Southern Crescent +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3199.jpg) +Velmi pěkná emisní mlhovina ve tvaru oblouku s dobře definovaným zejména západním rozhraním. Větší zvětšení zlepší kontrast a ukáže určitou strukturu. Připomíná mlhovinu NGC 6888 ze souhvězdí Labutě, obě osvětluje wolf-rayetova hvězda. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3201.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3201.md new file mode 100644 index 000000000..6d8c55634 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3201.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3201.jpg) +Nádherná kulová hvězdokupa (6,7m), při 171x zvětšení rozlišitelná v 400 mm dalekohledu. Je poměrně velká, s průměrem do 10'. Zhruba 150 hvězd je rozeznatelných, další se mohou přidat při pozornějším pohledu a větším zvětšení. Halo, které obsahuje velký počet 13m hvězd, má nepravidelný okraj a zdá se být zploštělé - snad z důvodu částečného zakrytí prachem. Tato guľovka třídy X se řadí na sedmé místo co se týče jasnosti jejích jednotlivých hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3211.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3211.md new file mode 100644 index 000000000..fbe9cd006 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3211.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3211.jpg) +Planetární mlhovina v bohatém poli Mléčné cesty, kterou objevil John Herschel 7. března 1837. Její zdánlivá hvězdná velikost je 10,7. V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení a použitím UHC filtru je tato pěkná planetárka velmi jasným kruhovým 15 "diskem s jemným rozhraním a modravým odstínem. Plošná jasnost byla velmi vysoká s náznakem nepatrně jasnějšího okraji. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223.md new file mode 100644 index 000000000..74bee81da --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3223.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_200u250.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..091f25474 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má slabé 2'x 1,5' SZ-JV halo s mírným zjasněním v centru. Dvě hvězdy 9,5m leží 4'jihozápadně od galaxie a blízko jejího východního rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_400u450.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..441a30402 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3223 má poměrně slabé 3'x 1,75' SZ-JV halo obklopující 1'x 0,5' jádro. Jádro je slabě zhuštěné, ale ukáže nějaké skvrnitost a pár slabých bodů. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md new file mode 100644 index 000000000..b849040bc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Duch Jupitera +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3242.jpg) +Nejjasnější planetární mlhovina v této části oblohy. Tuto přibližně 2 000 světelných let vzdálenou planetárku objevil v roce 1785 W. Herschel. Její vizuální magnituda je těsně pod 8m, takže ji snadno spatříme již 100 mm dalekohledem jako rozmazaný objekt o průměru 16 úhlových vteřin. + diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_100u150.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..fb2d420f3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +150x: Duch Jupitera má pěknou modrou barvu a objevuje se skoro stejné velikosti jako disku Jupiteru. Disk planetárky je jasný s matným rozhraním. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_200u250.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0564ffccc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +175x: Tato pěkná planetární mlhovina má nepravidelný kruhový disk. Slabé rozšíření na východ a západ dávají planetárka celkové rozměry 35 "x 30". Centrální hvězda je poměrně nápadná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_300u350.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5210ef161 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +200x: Centrální hvězda 12,1 magnitudy je obklopena malou kruhovou tmavou oblastí. Asi 10 "od centrální hvězdy se nachází jasný vnitřní oválný prsten. Vnější prsten, tmavá oblast a centrální hvězda spolu připomínají oko. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u450.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9125c1867 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: Tato pěkná, jasná planetární mlhovina má intenzivní modravý odstín s nápadnou bílou centrální hvězdou. Hvězda je umístěna v 20 "x 15" SSZ-JJV oválné tmavé oblasti, která je obklopena jasným vnitřním prstenem. Slabší vnější prsten je prodloužený 45 "x 35" a obsahuje několik jasných skvrnek na severozápadě a jihovýchodě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250.md new file mode 100644 index 000000000..994fe32e9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3250.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_200u250.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5a4f37dfa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 3250 leží 3,75' jihozápadně od hvězdy 9,5m a 8,5' jihovýchodně od hvězdy 9m. Má poměrně slabé 1,5' halo, které se rovnoměrně zjasňuje směrem k centru a slabému stelární jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_400u450.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2bc1957dc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve větších dalekohledech má NGC 3250 malé, poměrně jasné jádro obklopené slabým 2'x 1,5' SZ-JV halem. Halo postupně bledne k matnému rozhraní. Pár předních hvězd je umístěno v hale VSV od jádra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3293.md b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3293.md new file mode 100644 index 000000000..66c0ea69f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3200-3300/NGC3293.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3293.jpg) +Otevřená hvězdokupa na severovýchod od η Carinae, těsná skupina hvězd průměru asi osm úhlových minut. Její zdánlivá hvězdná velikost je 4,7. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3324.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3324.md new file mode 100644 index 000000000..d1f314475 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3324.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3324.jpg) +Jasný H-II svazek blízko severozápadních hranic η Carinae. Mlhovina tvoří poměrně jasný oblouk, který v zemích Jižní Ameriky místní astronomové nazývají mlhovinou Gabrieli Mistralovej. Na detailních fotkách je vidět nápadná podobnost. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3344.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3344.md new file mode 100644 index 000000000..a6e73b90d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3344.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3344.jpg) +Nejjasnější galaxie souhvězdí (9,9m). V dalekohledu s průměrem objektivu nad 200 mm ji vidíme jako poměrně jasný objekt, na který se díváme kolmo shora. Kolem jasného jádra se nachází halo, na jehož východním rozhraní leží hvězda 10,5m. Jedna slabší stálice je vnořená o něco blíže ke středu galaxie. Se zvětšujícím se průměrem dalekohledu se halo nemění, ale stávají se zřejmější dvě zmiňované hvězdy. Centrální část má skvrnitou strukturu. 30 "JJV od centra galaxie leží hvězda 14. magnitudy, která se zjevuje zhruba tak jasná jako jádro samotné galaxie. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347.md new file mode 100644 index 000000000..90b617646 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3347.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_200u250.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b6aa010d1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 3347 tvoří východní vrchol 10' trojúhelníku se dvěma 8m hvězdami. Má slabé 1'x 0,5' S-J halo s nápadným stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_400u450.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8399919c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Větší daleko, + +kohľady odhalí jasné Stelara jádro obklopené drobným 3'x 1'S-J halem. NGC 3354 leží 3'východně a NGC 3358 10' VJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md new file mode 100644 index 000000000..b7b829a37 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Eta Carinae +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3372.jpg) +Pokud se podíváme do zorného pole dalekohledu na hvězdu η Carinae, určitě snadno zjistíme, že je obklopena rozsáhlou a jasnou emisní mlhovinou NGC 3372, nazvanou rovněž η Carinae, nádherně viditelnou oproti Mléčné silnici i pouhým okem jako světlá velká skvrna prodloužena v poměru 2: 1 . Je naší nejjasnější částí ionizovaného vodíku a na obloze v prostoru Mléčné cesty zabírá plochu asi čtyř stupňů. Z praktického hlediska to znamená, že už v triedru ji můžete obdivovat tak jako Velkou mlhovinu v Orionu v dalekohledu! Je popredkávaná jemnými mlhovinový závoji. Prochází ní i pás tmavého prachu, který má tvar písmene "V" a rozděluje ji tak brzy na polovinu. Nejvýraznější tmavý oblak prachu, skutečně nepřehlédnutelná temná mlhovina se nazývá **Klíčová dírka - NGC 3324 (Keyhole nebula)**. Kolem oranžové hvězdy η Carinae se zase rozkládá nápadná jasná skvrna široká asi 15 minut nazývaná Trpaslík. Celá mlhovina má průměr asi 400 světelných let. + +Triedr 10 × 50 v mlhovině rozliší desítku hvězd s náznakem dalších a bočním pohledem se odkryjí i slabší vnější části tohoto pozoruhodného objektu. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm se celá mlhovina nevejde do zorného pole. Je však tolerantní na větší zvětšení (i mlhovinový filtry), takže můžete zkoumat znamenité detaily. Různé dobře definované tmavé linie uvnitř mlhoviny jsou fascinující. Trpaslík je pěkný objekt při velmi dobrém Seeing. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md new file mode 100644 index 000000000..c8d512fb6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3384.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_200u250.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..327e6b3fe --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 3384 je nejsevernějším členem trojúhelníku galaxií s M105 a NGC 3389, a podobně jako oni je členem 31 miliónů světelných let vzdálené skupině galaxií M95-96. Její absolutní magnituda je -20, svítivost 8,4 bilionu sluncí a její skutečný průměr přes 50 000 světelných let. NGC 3384 je značně slabší než M105, ale její halo je dobře zhuštěné, prodloužené SV-JZ a obsahuje jasné, kruhové jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_400u450.md b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..62c00886c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3384 ukáže poměrně jasné 5'x 2'SV-JZ halo s matným rohraní. Centrální oblast se náhle zjasňuje ke kruhovému jádru. Hvězda 14,5m je umístěna v hale jihozápadně od jádra. Hvězda 13. magnitudy leží 2,25'juhovýchodne od středu galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md new file mode 100644 index 000000000..a278acea2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Planetární mlhovina (10,6m) s jasným, drobným, kruhovým diskem v 250 mm dalekohledu. Disk je patrný při 175x zvětšení, ale ještě při 100x zvětšení je téměř stelární. Větší dalekohled zobrazí nádherný modravý disk. Planetárka je zcela jasná, poměrně malá a kruhová. Centrální hvězda (11,4m) se tlačí k východnímu okraji. Hvězda 13m na západním rozhraní planetárky splývá s diskem během špatného Seeing. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md new file mode 100644 index 000000000..dd7b2d554 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3521.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_200u250.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c62683328 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 3521 (9m) leží 30'východne od 62 Leonis (5,9m) a 11'severozápadne od hvězdy 8m. Tato pěkná galaxie ukáže dobře zhuštěné oválné jádro obklopené mnohem slabším 5'x2'SSZ-JJV halem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_400u450.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..47cf0d5af --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3521 je nádherným objektem ve velkých dalekohledech. Halo je jasné, prodloužené 8'x 3'SSZ-JJV a obsahuje velké, jasné, rozšířené jádro. Tak jádro jako halo jsou skvrnité. Okraj hala je nepravidelný v jasnosti a rozšiřuje se více západně než východně od centra galaxie. Bočním pohledem může být vidět tmavá linie podél západního rozhraní hala. Hvězda 14m leží 3'severozápadne od centra galaxie a hvězda 13m hned na jeho okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md new file mode 100644 index 000000000..946979f81 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3532.jpg) +Jasná a bohatá otevřená hvězdokupa elipsovitého tvaru asi 3 obloukové stupně západně od η Car, vzdálená 1 300 světelných let. Na obloze zabírá poměrně velkou plochu a její hvězdy se dají velmi dobře pozorovat v triedru, navíc ukázkově vyniká v místech okolního hvězdného oblaku, který spolu s ní téměř připomíná známou M11 v štítu. Volnému oku se jeví hustší jako Jesličky - skutečně velká skvrna třetí hvězdné velikosti. V dalekohledu napočítáme asi 150 hvězd do 12. magnitudy. Právě tato hvězdokupa byla prvním objektem, na který se podíval Hubbleův vesmírný dalekohled, aby nakonec zjistil, že nemá dobře vytvarované hlavní zrcadlo. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3576.md b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3576.md new file mode 100644 index 000000000..70bebf5cc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3500-3600/NGC3576.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3576.jpg) +Nádherná emisní mlhovina s několika tmavými liniemi a oddělenými částmi. V těsné blízkosti leží mlhovina NGC 3603. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md new file mode 100644 index 000000000..8e9773af4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3607.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e3349d33c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 3607 je největší a nejjasnější v malé skupině galaxií spolu s NGC 3605 vzdálenou pouze 2,5'juhozápadne, NGC 3608 pozorovanou 6'severne a NGC 3599 ležící 20'západne. NGC 3607 má jasné 1,5'x 1'halo, které obsahuje Stelara jádro. Její nejbližší soused NGC 3507 je 30 "slabým obláčkem. 2'široký čtverec 12m hvězd je centrovaný 4'juhovýchodne od NGC 3607. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md new file mode 100644 index 000000000..b1ff47ddf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3621.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_200u250.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cce89dd0a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 3621 (8,9m), pozorovaná uvnitř velkého uskupení hvězd, je pěknou galaxií s velkým, jasným jádrem umístěným v matném 8'x 5'S-J hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_300u350.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2045d0f60 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 3621 je nádherným objektem. Její velké, jasné 9'x 6'SSZ-JJV halo se postupně zjasňuje směrem k velkému, matnému jádru, v jehož centru je nějaká skvrnitost. Hvězda 10m se dotýká hala 3,5'JJZ od centra galaxie a hvězda 11m se dotýká hala 5'JJV od centra. Přinejmenším deset předních hvězd je umístěno v severní polovině hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_500u550.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..c71442246 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: Ve velkých dalekohledech NGC 3621 je jasným 10'x 6'SSZ-JJV skvrnitým oválem obsahujícím 2'x 1'jadro. Vnější halo je matné. Bočním pohledem lze mihnout slabá spirálová podoba jako zjasnění za východním a západním rozhraním hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md new file mode 100644 index 000000000..8560a8dee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3628.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_100u150.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..bc6b704ee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: Galaxie NGC 3628 je největší, ale nejslabšího z Tria galaxií ve Lvu, které tvoří spolu s M65 a M66. Je poměrně slabou "edge-on" spirálou prodlouženou 9'x 1'V-Z. Nepatrné zjasnění podél hlavní osy je jediné v této jasem homogenní galaxii. Hvězda 12,5m leží jižně od východního konce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_200u250.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4a9140cbd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má poměrně jasné, drobné, prodloužené 10'x 1,5'V-Z halo obsahující dost rozšířené 3'x 0,5'jadro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_400u450.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8b73f6688 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 3628 je nádherným pohledem ve velkých dalekohledech! Galaxia se rozšiřuje na 13'x 2,5'. Velmi prodloužené 4'x 0,75'jadro je umístěno severněji od středu hala, protože nezřetelné tmavá linie se táhne jižním směrem. Halo je nepravidelné v jasu a skvrnité podél tmavé linie, ale stává se velmi matné podél konců hlavní osy. Velmi slabá hvězda může mihnout 2,5'severovýchodne a další 1'SSV od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3699.md b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3699.md new file mode 100644 index 000000000..51e670ceb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3600-3700/NGC3699.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3699.jpg) +V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení je tato zajímavá planetárka (11m) poměrně jasná a 70 "velká, se pár slabými hvězdami umístěnými v ní. S UHC filtrem je její vzhled velmi neobvyklý s tmavou linií svírá ji ve směru WSW-ENE. Při 230x zvětšení je severní část větší a jasnější. Hvězda 13m leží 1'severozápadne. Toto je nádherná planetárka umístěna v bohatém hvězdném poli připomínající slabou H-II oblast nebo malou verzi galaxie Centaurus A! Mimochodem 11' jihovýchodně se nachází další planetárka He 2-67, je však malá a slabší (13,2m) + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3766.md b/cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3766.md new file mode 100644 index 000000000..4ddef75c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3700-3800/NGC3766.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3766.jpg) +Nádherná otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem, která se v dalekohledu promění k mnoha desítky hvězd rozlišitelných na 15'ploche. Hvězda 7,3m leží na severozápadním rozhraní a hvězda 7,2m v jihovýchodní části. Hvězdokupa se nachází 1,4 stupně severně od λ Centauri. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md new file mode 100644 index 000000000..87658d298 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Modrá hmlovina +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3918.jpg) +Planetární mlhovina nedaleko Jižního kříže svým modrozeleným diskem v malém dalekohledu připomíná planetu Uran. Objevil ji John Herschel 3. dubna 1834. Její zdánlivá hvězdná velikost je 8,1. +V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení se planetárka objevuje jako jasný kruhový 15 "disk s výraznou modrou barvou. Plošná jasnost je velmi vysoká a rozhraní hala je ostře definovatelné, ale není rozeznatelná žádná struktura. Planetárka zareaguje na UHC filtr, ten však není zcela nutný pro dobrý pohled. Je umístěna v bohatém poli slabých hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3960.md b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3960.md new file mode 100644 index 000000000..5c7f0aadd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3960.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3960.jpg) +Stará otevřená hvězdokupa stará, kterou objevil Dunlop 30. dubna 1826. Její zdánlivá hvězdná velikost je 8,3. V 300 mm dalekohledu je možné rozlišit asi 30 hvězd na 6'ploche oproti neodlišoval pozadí. Hvězdokupa je poměrně jasná, slabě zhuštěná a bohatá na slabé hvězdy, žádná z nich nepřekračuje 12. magnitudu. Leží 1,5 stupně severně od planetárky NGC 3918. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md new file mode 100644 index 000000000..1285f4c76 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3962.jpg) +Nejjasnější galaxie souhvězdí. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm se jedná o poměrně jasnou galaxii, která tvoří trojúhelník se dvěma 10,5m hvězdami 2,25'na JJZ a 3,25'na JJV. Obsahuje jasné jádro v kruhovém 1,5'hale, které se ve větším dalekohledu zdá být nápadnější. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0405.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0405.md new file mode 100644 index 000000000..6d8092800 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0405.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Flaming star nebula +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0405.jpg) +Prachoplynná mlhovina ve vzdálenosti asi 1 600 světelných let osvětlována hvězdou AE Aurigae. Je důsledkem náhodného setkání rychle se pohybující hvězdy s oblakem mezihvězdné hmoty. + diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0405_300u350.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0405_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7b0675e12 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0405_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: UHC filtr odhalí velký, mimořádně slabý oblak jedoucí severně od hvězdy AE Aurigae. Mlhovina je nejjasnější kolem této hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0405_400u450.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0405_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2950c7f10 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0405_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +75x: O-III filtr a boční pohled odhalí mimořádně slabou mlhovinu na hranici detekce, kolem a rozšiřuje se severně od AE Aurigae. + +Dominik: IC 405 nebo také Caldwell 31 je emisní mlhovina. Přes můj 250mm Dobson jeví spíše jako mlhovina kolem jasné hvězdy 6.0m, mně připomíná v její blízkosti mlhavý nenápadný malý kruh nebo spíše oblak, ve kterém se dá pozorovat zjasnění na jeho okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0410.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0410.md new file mode 100644 index 000000000..5075501ed --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0410.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0410.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0410_300u350.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0410_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..976c398cf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0410_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: Umístěna v otevřené hvězdokupě NGC 1893, tato emisní mlhovina je slabá, velká, nepravidelná a velmi matná při pohledu bez filtru. S O-III filtrem mlhovina přesto, že je ještě poměrně slabá, stane se zajímavější. Objevuje se ve tvaru písmene C, otevřeného směrem na jih. Mlhovina je mnohem zřetelnější na severozápadním rozhraní kopy. Obsahuje mnoho zářezů a rozšíření obklopených slabou hmlovitosťou zabírající půl stupně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0417.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0417.md new file mode 100644 index 000000000..ad879c4df --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0417.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Emisní mlhovina, která v 250 mm dalekohledu vyžaduje boční pohled - je velmi slabou mlhou zabalujúcou trojichu hvězd 9-10m. Nejjasnější část je pozorována JV od π Aur (5,5m). I UHC i O-III filtr značně pomohou, ale obloha musí být velmi průzračná. Pozorovaná \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0417_400u450.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0417_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6927caf32 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0417_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +dalekohledem přes O-III filtr se mlhovina zjevuje zhruba ve tvaru háku s několika "vroubky" a slabými vlákny obklopujícími členy otevřené hvězdokupy **Stock 8** - skupinu 40 slabých hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0418.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0418.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0418.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0418_300u350.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0418_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..113144c8e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0418_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato jasná, ale drobná planetární mlhovina potřebuje vysoké zvětšení na dobrý pohled. Modrozelený 10 "disk obklopuje nápadnou 10m centrální hvězdu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0418_400u450.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0418_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..56eea7b60 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0418_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: IC 418 ukáže pěkný modrozelený 14 "x 11" S-J oválný disk s jasnou žlutou centrální hvězdou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0434.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0434.md new file mode 100644 index 000000000..bf6996eb6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0434.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Konská hlava +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0434.jpg) +Asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovská mezihvězdné prostředí B33 vzdálena přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín, podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi. Její tvar však zpravidla vynikne až na fotografiích. Pozorovat ji však možná i vizuálně, velmi efektivní je použít filtr H-Beta. + +300/350 - 75x: B33 - Koňská hlava je malá temná mlhovina črtajúce se na pozadí velmi slabé "záře" emisní mlhoviny IC 434, úzký "záliv" velmi nejasné mlhoviny rozprostírající se stupeň jižně od hvězdy ζ Orionis. Tyto dva objekty je nesmírně obtížné objevit a vyžadují vynikající pozorovací podmínky. Filtry O-III a UHC pomohou zvýraznit kontrast mezi B33 a pozadím (IC 434), ale B33 je jedním z pár objektů, které se dají pozorovat viditelně lépe pomocí filtru H-Beta. + +400/450 - 125x: B33 (bez filtrů) je tak obtížné pozorovaný objekt, že dokonce ani pomocí takových dalekohledů ji nemusíte vidět ani tehdy, když se díváte přímo na její polohu. Přesto, bočním pohledem a během vynikajících pozorovacích podmínek ji můžeme objevit. Mlhovina IC 434 v pozadí je zjevnější na východním rozhraní a dále na jih se stává tenčí a slabší. + +Dominik: Přes 350mm Dobson a H-beta je to krásný pohled, tmavý zářez v mlhovině IC 434, tedy známá Koňská hlava má přesné charakteristické obrysy, takové jako jsou známé na fotografiích! Je poměrně výrazná a velká. V okolí se také dají pozorovat mlhoviny jako NGC 2023, IC 435 nebo známá mlhovina s tmavým předělem NGC 2024. Mlhovinu jsem se pokoušel pozorovat i se svým 250mm Dobson s OIII a UHC filtrem, ale zatím pozorování nebyly pozitivní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0443.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0443.md new file mode 100644 index 000000000..70dec55a9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0443.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0443.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/IC0443_300u350.md b/cs/dso/NGC/400-500/IC0443_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9c725bcf2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/IC0443_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Tento pozůstatek po supernově vyžaduje O-III filtr, aby mohl být vidět alespoň jako mimořádně matný nepravidelný, jemný oblouk prodloužený 30'x 15'SZ-JV. Jsou v něm umístěny čtyři slabé hvězdy. Mlhovina je jasnější na severovýchodním rozhraní a bledne směrem na jih. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404.md new file mode 100644 index 000000000..1f3441f4f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Duch Mirach +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0404.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_200u250.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..02a63ac01 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia pozorovaná 6,5'severozápadne od žlutooranžové hvězdy 2. magnitudy Beta And, která s ní vytváří zajímavý kontrast. I když se tato hvězda nachází v zorném poli, NGC 404 je viditelná již přímým pohledem jako velká kruhová mlhovina nepatrně jasnější v centru. Slabá hvězda leží těsně na SSZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_300u350.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..014c86adf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Toto je nádherný objekt, který tvoří hezký pár s jasnou hvězdou Beta And. Galaxie je poměrně jasná, malá, kruhová a nepatrně jasnější v centru. Během momentů dobrého Seeing může blýsknout Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_400u450.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..feecdc4c5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0404_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 404 ukáže jasné Stelara jádrem v malém, kruhovém, skvrnitá oblaku průměru 2'. Na severním rozhraní je umístěna hvězda 14. magnitudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0436.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0436.md new file mode 100644 index 000000000..9e3faba17 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0436.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0436.jpg) +Otevřená hvězdokupa jasnosti 8,8m, nedaleko hvězdy φ Cas a NGC 457. V menších amatérských dalekohledech je malou, slabou, ale docela koncentrovanou spoustou, v níž vynikají tři jasnější hvězdy. Dalekohled s průměrem objektivu 20 cm ji zobrazí jako malou hvězdokupu, ale dobře se rýsující v okolním hvězdném poli. Z její 30 hvězd vyniká především 9 členů 11. až 12. mag, některé další hvězdy se dají alespoň částečně rozlišit. V alespoň 30 cm dalekohledu se jeví jako nápadné seskupení 30 hvězd. Při větším zvětšení můžeme rozlišit několik vícenásobných hvězd, přičemž objekt se uchovává jako celek a je vnímán jako hvězdokupa. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0439.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0439.md new file mode 100644 index 000000000..b80096a74 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0439.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0439.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0439_300u350.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0439_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6d08fc04c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0439_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 439, pozorovaná 10'severovýchodne od hvězdy 8m, má jasné, drobné jádro umístěné ve slabém 1'hale. Doprovodná galaxie NGC 441 pozorovaná 2,5'južne, je matným obláčkem pouze poloviční velikosti. Dvě hvězdy 13m 2,25' jihozápadně a jihovýchodně od NGC 439 tvoří tvoří obdélník s těmito dvěma galaxiemi. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0457.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0457.md new file mode 100644 index 000000000..015c4cafd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0457.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Sovia hviezdokopa +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0457.jpg) +Otevřená hvězdokupa nabízející 80 hvězd. Na severovýchodní okraj se promítá hvězda 5. magnitudy φ Cas. Náznak hvězdokupy uvidíme už triedru nebo malým dalekohledem, ale až 200 mm dalekohled nám odhalí víc. V něm se ukáže jako nádherná kopa, mírně koncentrovaná shlukem hvězd různých magnitud. Nejjasnější hvězda dosahuje 8,6m. Její vzhled se někdy přirovnává k sově - dvě nejjasnější hvězdy 5 a 7 mag tvoří její oči. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488.md new file mode 100644 index 000000000..b7a5bf033 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0488.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488_200u250.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..550c1a6b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie se dá snadno najít 9'západne od modravé hvězdy 8,5m a severně od hvězdy 11,5m, která je součástí VSV-ZJZ řady s dvěma dalšími hvězdami 11,5m. NGC 488 je poměrně jasná, prodloužená 2'x 1,5'S-J a má dobře zhuštěné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488_300u350.md b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a03fe5ca2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/400-500/NGC0488_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 488 má jasné, velké 3,5'x 2,5'S-J halo s matným rozhraním a jasným jádrem. Čtyři velmi slabé galaxie leží severovýchodně, ale pouze NGC 490 ležící 8'na severovýchodě, je vidět přímým pohledem jako matný 2'x 1,5'SV-JZ ovál. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4027.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4027.md new file mode 100644 index 000000000..ca16d7b26 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4027.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4027.jpg) +Narušená spirální galaxie 11,2m jihozápadně od tykadel a severozápadně od hvězdy 5. magnitudy. V dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm je z ní vidět pouze poměrně slabé halo obsahující slabé jádro. Ve větším dalekohledu je poměrně jasná, prodloužená a má rozšířené jádro, víceméně podél hlavní osy hala. 150-násobné zvětšení odhalí nepravidelný okraj a nějaké skvrnky ve vnitřní části. Hvězda 14. magnitudy leží blízko severovýchodního rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4038.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4038.md new file mode 100644 index 000000000..f0a37637a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4038.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Tykadlá, Antény +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4038.jpg) +Dvojice interagujících galaxií 3,7 obloukového stupně jihozápadně od hvězdy γ Corvo. Svým tvarem připomínají stočené tykadla motýla. Přestože jasnost galaxií je 10,3m, resp. 10,5m, jedná se o jeden z nejjasnějších těsných párů galaxií na obloze. Dobře ho uvidíme v dalekohledu s průměrem objektivu alespoň 200 mm - zjevuje se jako jeden poměrně jasný, zhruba kruhový oblak s tmavým zářezem na jihozápadním boku. 300 mm dalekohled zobrazí Tykadla jako jasný, zvláštní objekt tvarem podobný "uvozovkami". Větší pozorností odhalíme, že jasnější a větší severní část má skvrnitou strukturu a nějaké tmavé skvrnky v její severozápadní části. Ve větších dalekohledech je tato dvojice obzvlášť zajímavá. Dvou společníků můžeme individuálně oddělit. Severní galaxie NGC 4038 je větší a jasnější, tvarem připomíná půlměsíc vyhloubený směrem na jih. Na její severozápadní straně je širší, nestejně osvětlená a s jednou tmavou skvrnou. Několik jasných svazků může být viditelných blízko jejího severozápadního a jižního rozhraní. Jihovýchodní rozhraní NGC 4038 se připojuje k severovýchodnímu rozhraní jižní galaxie interagující páru, k NGC 4039. Hvězda 14. magnitudy leží hned severozápadně od centra NGC 4038 a hvězda 11,5m JJV od NGC 4039. + +Tato dvojice ovlivňujících se galaxií leží ve vzdálenosti 90 miliónů světelných let a patří k nejbližším svého druhu. Fotografie s dlouhou expozicí zobrazují dva pásy hvězd a plynu, které se táhnou od interagujících galaxií jako tykadla hmyzu, což dalo podnět k jejich oblíbené pojmenování. Před 500-700 miliony let se tyto dvě galaxie natolik přiblížili, že velké množství hvězd a mezihvězdné hmoty bylo gravitačními silami vytržené z původních drah a vymrštěny do mezigalaktického prostoru v podobě dlouhých vláken. Gravitační síly vyvolávají také tvorbu nových hvězd v jádrech a discích obou galaxií. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md new file mode 100644 index 000000000..c8e19703d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4052.jpg) +Tato hvězdokupa je pozorována 10'severozápadne od hvězdy theta Crucis v jihozápadní části souhvězdí. V 300 mm dalekohledu při 100x zvětšení je rozlišitelných 60 hvězd 10m a slabších na 9'ploche. Nejnápadnější částí hvězdokupy je sevřena 3'skupinka převážně 12-13m hvězd v jihovýchodní části. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064.md new file mode 100644 index 000000000..75d1c61f8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4064.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_200u250.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a9419073a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 4064 má poměrně slabé 2,25'x 1'SSZ-JJV halo se zúženými konci. Halo se zjasňuje k širokému centrálnímu jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_300u350.md b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7ad08ed06 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4064 je pěknou galaxií, má jasné 3,5'x 1,25'SSZ-JJV halo obsahující žhoucí oválné jádro. Rozšíření hala JJV od jádra je značně kratší než rozšíření na SSZ. Podél hlavní osy galaxie na každé strany jádra se nachází jasný pruh ozdobený drobnými skvrnami. Svazek nebo velmi slabá hvězda leží v hale VSV od jádra. Hvězda 13. magnitudy se nachází 1,5'JJZ od galaxie a dvě hvězdy 14. magnitudy leží 1,25'a 1,75'na sever. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4103.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4103.md new file mode 100644 index 000000000..a027f03a8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4103.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4103.jpg) +V 300 mm dalekohledu při 100x zvětšení je rozlišitelných 60 hvězd 9,5-13m na 8'ploche. Hvězdokupa má velmi zajímavé asymetrické ohraničení s pěknou 5'líniou pěti hvězd rozšiřující se ven z kopy na ZJZ. Dvě další kratší linie na opačném konci dávají hvězdokupě tvar šípu. NGC 4103 je pozorována 2 stupně ZJZ od epsilon Crucis. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111.md new file mode 100644 index 000000000..b3b1ab839 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4111.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_200u250.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ee8cb7d34 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží 4'jihozápadně od dvojhvězdy sestávající z hlavní 8m složky a 10,5m průvodce vzdáleného 34 "směrem na jihozápad. NGC 4111 má jasné rozšířené jádro umístěné v slabém hale prodlouženém 3'x 0,5' SSZ-JJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_300u350.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5b6c91098 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4111 je jasnou galaxií prodlouženou 3'x 0,75' SSZ-JJV s 1'velkým jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_400u450.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..90c8c7927 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve větších dalekohledech NGC 4111 má dobře zhuštěné, prodloužené 4'x 0,75' SSZ-JJV halo obsahující velmi široké jádro. Halo je skvrnité a je viditelných několik slabých svazků podél hlavní osy. Boční pohled odhalí tmavou prachovou linii. 4,75' na JJZ od NGC 4111 se nachází její průvodce NGC 4109, slabá skvrna se stelární jádrem. 9'severovýchodně od NGC 4111 leží NGC 4117, slabý matný obláček prodloužený 1'x 0,5' SV-JZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125.md new file mode 100644 index 000000000..2f4194ac7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4125.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_200u250.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..22c6b675a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia pozorovaná 9'JJZ od hvězdy 8m, je jasná a ve tvaru doutníku 2,5'x 1'V-Z. Halo obsahuje rozšířené jádro. Hvězda 10,5m leží za východním koncem hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_400u450.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1803f21de --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 4125 je jasnou prodlouženou galaxií 4'x 2'V-Z obsahující oválné jádro. Hvězda 13m leží 1,75'SSV. Doprovodná galaxie NGC 4121 pozorovaná 3,5'JJZ od NGC 4125, je slabým matným obláčkem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4147.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4147.md new file mode 100644 index 000000000..73657983d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4147.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4147.jpg) +Slabší kulová hvězdokupa 10,2 magnitudy, v 200 mm dalekohledu ne nejvýraznější - poměrně slabá, matná, neodlišoval skvrna se stelární jádrem. Leží 12'JZ od hvězdy osmé magnitudy. V 300 mm dalekohledu je o něco jasnější, neodlišoval "sféra" s jasným, ale drobným jádrem. Kolem okraje se rýsuje několik slabších hvězd. Od Země je vzdálená 85 000 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151.md new file mode 100644 index 000000000..67c03943c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: + NGC 4156 +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4151.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_200u250.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a4a0824e3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: NGC 4151 je Seyfertovou galaxií typu I s jádrem, které mění svou jasnost asi o jednu magnitudu a v maximu dosahuje 12,4m. Jádro se objevuje jasné, ale halo je slabé, matné a prodloužené 2,5' x 1'SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_400u450.md b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2150427da --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 4151 má 3'x 1,75' SZ-JV halo, které se rovnoměrně zjasnieva k centru. Hvězda 12m ležící 2,5' na sever je nepatrně jasnější než galaktické jádro. Hvězda 13m mezi hvězdou 12m a centrem galaxie se dotýká hala. Další hvězda 14m leží 1,5' ZJZ. 5,5' na severovýchod se nachází galaxie NGC 4156, sice slabá, ale zcela zřejmá. Vypadá jako matné 1'halo nepatrně prodloužené V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214.md new file mode 100644 index 000000000..035549a73 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4214.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_200u250.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c0214e735 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 4217 leží 4,5' severozápadně od dvojhvězdy sestávající z hlavní složky 11. magnitudy, pokyny 12,5m vzdáleného 8 "na jihovýchod. Galaxie má jasné halo, které se rovnoměrně směrem k centru zjasňuje. Je prodloužené 2,5' x 2'SZ-JV ve směru průvodce NGC 4190, pozorovaného skoro půl stupně na severozápad. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_300u350.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e43a3c551 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4214 má velké nestejně jasné jádro pokrývající polovinu 3'x 2'SZ-JV hala. Nepravidelný SZ-JV řetězec hvězd 13m se táhne podél severovýchodního rozhraní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_400u450.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..44df30530 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve větších dalekohledech halo může být bočním pohledem vysledovatelná do velikosti 4'x 3'. Jádro je dost prodloužené, měří 1,5' x 0,5' a má zúžené konce. Jeho struktura je skvrnitá a několik jasných svazků leží jihovýchodně od centra. Elegantní dvojhvězda skládající se ze složek 13m a 14,5m v odstupu 10 ", se nachází 3,5' severozápadně od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216.md new file mode 100644 index 000000000..beb19c865 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4216.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_200u250.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4c550c590 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 4216 je nejkrásnější ze tří blízkých galaxií ve tvaru jehly, další dvě jsou NGC 4206 ležící 11'juhozápadne a NGC 4222 ve vlasech Bereniky pozorována 12'severovýchodne. NGC 4216 je jasným 5'x 0,5'SSV-JJZ pruhem obsahujícím jasné a dost rozšířené jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_400u450.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d15386c98 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Nádhera! NGC 4216 je jasným tenkým pásem prodlouženým 6'x 1'SSV-JJZ. Její jádro je velmi jasné a je prodloužené 2'x 0,5', SSV konec jádra je více zúžený než ten na JJZ. Tmavá linie se může promítnout podél východní strany jádra. Halo se rozšiřuje dále na východ z jádra než na západ a na je rozhraní východně od jádra leží hvězda 13m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217.md new file mode 100644 index 000000000..b40d44a24 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4217.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_200u250.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0ffd20326 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x Galaxie NGC 4217 je umístěna mezi třemi hvězdami, jejichž záře dělá tuto galaxii mnohem těžší viditelnou. Severně leží hvězda 9m a 11m, z nichž druhá se skoro dotýká hala galaxie. 2'jižně od centra galaxie se nachází hvězda 12m. Halo je prodloužené 3'x 1'SV-JZ a nepatrně jasnější podél centra. Na západ a jihozápad od galaxie je pole relativně jasných hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_400u450.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..53033182b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 4217 je velmi prodloužena 4,5' x 1'SV-JZ s méně koncentrovanou centrální oblastí. 250-násobné zvětšení a boční pohled odhalí slabou prachovou linii podél jihovýchodního rozhraní. Hvězda 13,5m se nachází na jihozápadním konci galaxie a hvězda 12,5m 2'jižně. 7,5' na jihovýchod od NGC 4217 leží její průvodce NGC 4226, velmi slabý SZ-JV ovál prodloužený ve směru větší galaxie. Hvězda 13m leží 1,5' na západ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md new file mode 100644 index 000000000..d9b4963b5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4236.jpg) +Galaxie pozorována na přímce kappa a lambda Draconis, jejíž katalogizována jasnost je příznivých 9,6 magnitudy. Protože má ale poměrně velké rozměry (21,0' x 7,5') její plošná jasnost je velmi slabá. + diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..840375210 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: tato mimořádně slabá galaxie leží v poli jasných hvězd. Halo je velmi mlhavý, podlouhlý oblak obsahující rozsáhlé centrální zjasnění, přičemž vyžaduje boční pohled, aby bylo dobře viditelné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_300u350.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..897291127 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 4236 má velmi velké podlouhlé halo slabé plošné jasnosti obsahující nepravidelně koncentrovaný vnitřní region, který obsahuje nepatrné skvrnitou strukturu napříč jeho středem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_400u450.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2206022c3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_400u450.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: tento slabý pruh je nejlépe vidět malým zvětšením. Obláček je velmi slabý, mlhavý a zjevně prodloužený, na jihu sahá skoro až k hvězdě 10m. Centrální část je mnohem jasnější, ale nestejně osvětlená a obsahuje několik nezřetelných skvrn. Do zorného pole se před NGC 4236 promítají slabé hvězdy naší Galaxie. + +Myzer: Pěkná galaxie pro 250 mm dalekohled, na kterou jsem se už párkrát podíval: Při zvětšení 109x vypadá galaxie jako slabý pás táhnoucí se přes polovinou zorného pole 11 mm Nagler. Efektivní je použít zejména boční pohled, soustředit se na několik jasnějších hvězd v zorném poli a vnímat přitom i samotnou galaxii. Jak se v astronomických kruzích říká, byla to docela ducharina, ale přesto viditelná s jistotou. + +Dominik: Tato zdánlivě jasná galaxie má však plošnou jasnost 15.38m a proto byla i těžší viditelná. V zorném poli 250mm Dobsona se najednou zjevila nad trojicí hvězd 10, 8 a 10m jako mohutný celkem nejasný protáhlý obláček. Jak jsem se dozvěděl v poznámkách Steve Coea, Ken Reeves nazývá takové objekty - BARF objekty = Big And Real Faint (Velké a opravdu slabé). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244.md new file mode 100644 index 000000000..5328ce5bb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4244.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_200u250.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..645ff28cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: NGC 4244 je mimořádně dlouhý, tenký, jasný 15' x 1,25' SV-JZ pruh s nepatrně jasnějším, širším jádrem. Její jihozápadní konec se dotýká hvězdy 11. magnitudy. Severovýchodní konec se rozšiřuje za hvězdu 12. magnitudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_300u350.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a9db7ce3a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Nádhera! Tato jasná osa světla je prodloužena 15' x 1,5' SV-JZ a má velmi rozšířené 5'dlouhé jádro, které je evidentně zploštělé v centru a se skvrnitou strukturou. Slabý nepravidelný svazek se nachází blízko každého konce jádra. SV-JZ dvojhvězda 14m složek leží 3'SSV od centra galaxie hned za severozápadním rozhraním hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291.md new file mode 100644 index 000000000..82fb28266 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4291.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_200u250.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..77091da39 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 4291 pozorovaná 13' SSV od hvězdy 5,5m, ukáže nápadné jádro obklopené slabým rovnoměrným 1'halem. Galaxie leží na severozápadním rohu trojúhelníku s hvězdami 9,5m 1,5' na VSV a dvěma 11m hvězdami 2'na JJV a 2,5' na JV. Dvě galaxie NGC 4319 a NGC 4386 s ní tvoří velký trojúhelník. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_400u450.md b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0718752d5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 4291 má jasné, kruhové 1,5' halo obsahující jasné, drobné jádro. Hvězda 13m je umístěna v hale západně od jádra a hvězda 14m leží na jižním rozhraní hala. Při malém zvětšení tato galaxie připomíná planetární mlhovinu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4319.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4319.md new file mode 100644 index 000000000..725955ed2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4319.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4319.jpg) +Galaxie (11,9m) ležící v zajímavém prostředí dalších dvou galaxií NGC 4291 a NGC 4386. Má dobře koncentrované halo obsahující jasné rozšířené jádro, přičemž se zjevuje slabší a trochu větší než NGC 4291. Koho by už jen napadlo, že v její těsné blízkosti (40 "na jih) máme možnost pozorovat poměrně jasný kvasar Markarian 205? S jasností 14,5m je to navíc s 250 mm Dobson skutečná výzva a také malý test pozorovacích schopností. + +Myzer: Pozorování z léta 2007 mým 250 mm Dobson: Při zvětšení 218x byl vidět jen velmi ojediněle, nárůstem zvětšení na 342x jsem však definitivně potvrdil jeho viditelnost (po identifikaci s kresbou pola kolem galaxie NGC 4319)! Kvasar má vzhled podobě hvězd, ale když se chcete podívat na něco tak nepředstavitelně vzdálené, co od nás leží 1,3 miliard světelných let daleko, neváhejte. Všimněte si také dvě slabé galaxie v nedalekém okolí NGC 4125 a NGC 6140. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4349.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4349.md new file mode 100644 index 000000000..8ba98c938 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4349.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4349.jpg) +Otevřená hvězdokupa, kterou objevil Dunlop 30. dubna 1826. Její zdánlivá hvězdná velikost je 7,4. V 300 mm dalekohledu při 100x zvětšení je rozlišitelných 150 hvězd na 15'ploche. Tato kupa je bohatá a stejná v jasnosti její členy kromě kromě hvězdy 8,4m na jihovýchodní straně, která se zřetelně vyjímá oproti velkému množství 10,5-12,5m. Hvězdokupa se nachází 1,2 stupně severně od jasného Acrux. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4361.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4361.md new file mode 100644 index 000000000..e2a9018c6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4361.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4361.jpg) +Planetární mlhovina, kterou je však malým dalekohledem dost těžké pozorovat, protože její celková jasnost je pouze 10,9m. V zorném poli dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm se tato šedá planetárka objevuje poměrně jasná. Ve velkém kruhovém disku objevíme i hvězdu 13m. Disk je ve střední části jasný, ale značně bledne směrem k vnějšímu rozhraní. + diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4361_300u350.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4361_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..58f48f58a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4361_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4361 má nápadnou centrální hvězdu umístěnou v jasné centrální koncentraci obklopené vnějším halem asi dvojnásobného průměru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4372.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4372.md new file mode 100644 index 000000000..5bbd62128 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4372.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4372.jpg) +Kulová hvězdokupa (7,5m) zhruba jeden stupeň jihozápadně od β muscae o velikosti 18 obloukových minut. V 450 mm dalekohledu při 220x zvětšení je tato uvolněná guľovka rozlišitelná na stovku 12,5-15m hvězd. 4'jadro je kruhové a poseté slabými hvězdami, halo je prodloužené a nepravidelného tvaru. Hvězda 6,8m leží 5'severozápadne od jádra a trochu překáží při pozorování. Bezhvězdné tmavá linie se zařezává směrem k jádru ze severozápadní strany. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388.md new file mode 100644 index 000000000..6f6b67e6f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4388.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_100u150.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..6363a190f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: NGC 4388 je na jižním rohu rovnostranného trojúhelníku spolu s M84 a M86. Je spirálovou galaxií pozorovanou zboku a proto je vidět jako tenký pruh světla v pronikavém kontrastu s mlhavými kruhy dvou eliptických sousedů. Galaxie je prodloužená 3'x 0,5'V-Z a obsahuje rozšířené, nepatrně jasnější jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_200u250.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..07f2b0e86 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato pěkná galaxie je poměrně jasná a prodloužená 4'x 0,75'V-Z a obsahuje centrální jádro, které je poměrně rozšířené a rozšiřující se trochu jižně a západně od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_400u450.md b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1fee445e0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech halo může být vysledovatelná do rozměrů 4,5'x 1'V-Z, východní část je více prodloužená než západní a rozhraní na severní straně je lepší definovatelné než rozhraní na jižní straně. Velmi prodloužené V-Z jádro na severní straně obsahuje tenkou prachovou linii. Hvězda 14m leží 1,25'SV a hvězda 12m leží 3'JJV od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/IC4499.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/IC4499.md new file mode 100644 index 000000000..44d23e343 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/IC4499.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Kulová hvězdokupa jasnosti 10m, která v 450 mm dalekohledu při 171x zvětšení má neobvyklý vzhled kruhové sféry stejné plošné jasnosti, s jednou jasnou hvězdou 11,5m ležící blízko centra. Jasná hvězda 9,5m se také nachází za jižním rozhraním. Hvězdy guľovky jsou těžko rozlišitelné. IC 4499 je nejbližší kulovou hvězdokupou k jižnímu nebeskému pólu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md new file mode 100644 index 000000000..e80531819 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Box galaxy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4449.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1f7163307 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má sterálne jádro umístěno v poměrně dobře zhuštěném 3'x 2'SV-JZ hale stejné plošné jasnosti. Má nepravidelný tvar, bočním pohledem jsou rozeznatelné nějaké zjasnění v severní části galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_300u350.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4938f6ac8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4449 je zajímavou galaxií s neobvyklým obdélníkovým halem měřícím 5'x 3'SV-JZ. Jádro je prodloužené a má několik jasných skvrn blízko centra, nejnápadnější leží hned jihozápadně od jádra. Venkovní část hala je skvrnitá. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_400u450.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..38d0c85c6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Pěkný pohled! Tato galaxie je zcela jasná s nepravidelně obdélníkovým 6'x 3'SV-JZ halem. 1,5' x 0,75' jádro je jasné a obsahuje několik svazků, nejjasnější se nachází hned na jihozápad od středu. Boční pohled odhalí tmavou skvrnu jihovýchodně od jádra a velmi slabou spirálovou podobu. Velmi slabá hvězda je umístěna 1'VSV od jádra a hvězda 13m leží 2,5' na VJV od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md new file mode 100644 index 000000000..5c59bba23 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Cocoon Galaxy + NGC 4485 +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4490.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a089f200e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 4490 (9,8m) a NGC 4485 (11,9m) jsou interagující galaxie pozorované 42' severozápadně od beta Canum Venaticorum. Jsou odděleny 3,5' S-J. Jižní složka NGC 4490 je větší a jasnější. Je prodloužená 5'x 2'SZ-JV s poměrně jasným centrem. NGC 4485 je severní galaxie. Je poměrně jasnou, ale malou kruhovou skvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_300u350.md b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..05f5b9c6d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4490 má jasné halo ve tvaru padající kapky, prodloužené 6'x 3,5' SZ-JV. Dobře zhuštěné, skvrnité jádro je umístěno v nepravidelně jasném venkovním hale, které obsahuje jasné skvrny podél hlavní osy. Severovýchodní část hala je zploštělá a po celé její délce se táhne matná tmavá linie. Hvězda 13m je umístěna 2'jihovýchodně od centra galaxie. Interagující společník NGC 4485 je kruhovou 1,5' nekoncentrovaného skvrnou ležící 3,5' na SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559.md new file mode 100644 index 000000000..79f45935c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4559.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_200u250.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1350d6844 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie je slabý, ale zajímavý objekt. Její nerovné prodloužené SZ-HV halo se zjasňuje mírně k nepravidelnému rozšířenému jádru. Galaxie má podobu prodloužené a nerovnoměrné skvrny s některými zjasnění, kterou na jednom konci obklopuje trojice hvězd 13. magnitudy. Právě mezi těmito hvězdami je v galaxii pozorovatelný bočním pohledem tmavý zářez. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_300u350.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..dfa18036f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4559 je potěšujícím pohledem, má velmi nepravidelné 10'x 4'SSZ-JJV halo s nepatrnými tmavými skvrnami a poměrně jasným rozšířeným jádrem. Jádro se vypíná mírně na jihovýchod a halo se nezdá být rozšířeny v tomto směru. Bočním pohledem může být vidět tmavá skvrna hned jihovýchodně od jádra. Tři hvězdy 12-13m obklopují jihovýchodní okraj galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md new file mode 100644 index 000000000..005464cb0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4565.jpg) +Jedna z jasnějších členů (9,6 mag) 31 miliónů světelných let vzdálené kupy galaxií Coma I a absolutním magnitudě -20,3. Se skutečným průměrem 125 000 ly je velká asi jako naše Galaxie. V 250 mm dalekohledu je tato "edge-on" galaxie fenomenální a v kráse překonává NGC 891 z Andromedy. Halo je sice poměrně slabé, ale extrémně velké a velmi prodloužené 12'x 1,5'SZ-JV, uprostřed s planoucím jádrem. Slabá prachová linie je viditelná i bez bočního pohledu táhnoucí se mimo středu na severovýchodní straně jádra. Hvězda 13,5 m leží 1,5'severovýchodne od centra. + diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_300u350.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b7c329c2f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Exponát mezi galaxiemi viditelnými zboku, nádherný prodloužený pás 14'x 1,5'SZ-JV s jasnou středovou vypuklinou 3'x 2'. Tmavá linie je více než zřejmá, táhnoucí se severovýchodně od jádra a rozšírijúca se na 60% délky hala. Nějaké slabé skvrnky mohou být pozorovány podél linie a pár svazků je viditelných jihovýchodně od jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_400u450.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8fac038dc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Úžasná, při 150x zvětšení vyplní celé zorné pole. Halo je velmi prodloužené 16'x 2'SZ-JV, tmavá linie se rozprostírá po celé této délce a ztrácí se až blízko rozhraní. Jádro je jasným oválem 4'x 3 s tmavou linií táhnoucí se severovýchod. Nápadně jasný pruh severozápadně od jádra a nějaká skvrna je viditelná podél centrální části tmavé linie. Menší jasnější pruhy leží také podél jihovýchodního rozšíření tmavé linie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4567.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4567.md new file mode 100644 index 000000000..2351ea470 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4567.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: The Siamese Twins +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4567.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4567_300u350.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4567_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..675c53665 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4567_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 4567 a NGC 4568 jsou párem interagujících galaxií, které jsou spojeny na jejich východních koncích. Severnější a jasnější NGC 4567 má poměrně jasné 2'x 1'VSV-ZJZ oválné halo obsahující Stelara jádro. NGC 4568 je poněkud slabší než její společník a její matné 2,5'x 1'SSV-JJZ halo obsahuje jen mírně jasnější centrum. 3,5'na východ od NGC 4567 leží 1,5'široký SZ-JV pár 11,5m a 12m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589.md new file mode 100644 index 000000000..2d7dc7caf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4589.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_200u250.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2ad1acfc3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 4589 pozorovaná 3'jihozápadně od hvězdy 11m, má slabé, kruhové 2'halo obklopující nápadné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_400u450.md b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..62b8c1aaf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 4589 ukáže malé, nápadné jádro obklopené 2,25' x 1,75' VJV-ZSZ halem. Hvězda 14m leží na ZSZ rozhraní hala. 7,5' západně od NGC 4589 leží průvodce NGC 4522 - velmi slabý 1,5' x 0,25' SZ-JV úzký pruh. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634_300u350.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ae05cfb28 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +225x: Planetárka IC 4634 leží na západním rohů trojúhelníku tvořeného spolu se dvěma hvězdami 12m. Při malém zvětšení se objevuje stelární, ale 225x zvětšení odhalí poměrně jasný 9 "disk planetárky. Centrální hvězda 14. magnitudy vyžaduje větší dalekohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634_400u450.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..fb20164a4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4634_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: Ve velkých dalekohledech IC 4634 ukáže jasný, poměrně oválný 10 "x 8" disk s světle modrým odstínem. Centrální hvězda může BLIS bočním pohledem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4642.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4642.md new file mode 100644 index 000000000..b1f9382b6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4642.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Tato planetárka (12,4m) v bohatém hvězdném poli je v 450 mm dalekohledu poměrně jasná, malá a kruhová. Při 170x zvětšení s UHC filtrem ji uvidíte okamžitě jako 15 "disk. Při 230x zvětšení se plošná jasnost zdá být nestejná s náznakem hvězdného centra. Je umístěna hned severně od spojnice hvězd β a ζ Arae. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md new file mode 100644 index 000000000..37a939ffd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +V 450 mm dalekohledu při 171x zvětšení se tato nepravidelná galaxie (11,3m) ukazuje, že interaguje s průvodcem. Strukturu je těžké rozlišit, ale jasnější společník na severovýchodní straně je poměrně jasný, malý a prodloužený SZ-JV. Připojený na jižní straně se nachází větší, ale slabší rozšíření orientované skoro kolmo na jasnějšího společníka. Hvězda η Pavona (3,7m) pozorovaná 10'severovýchodne překáží při pozorování galaxie. Oba společníci ve skutečnosti zahrnují obrovské H-II oblasti srovnatelné ke komplexu 30 Doradus. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4665.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4665.md new file mode 100644 index 000000000..1076c2fa0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4665.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC4665.jpg) +Velká a rozptýlená otevřená hvězdokupa viditelná triedru i pouhým okem severovýchodně od β Oph. Je v ní asi 13 hvězd 7. až 10. magnitudy, které jsou vzdálené 1 400 světelných let. + diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4665_100u150.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4665_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..d8ee33bf2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/IC4665_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +50x: IC 4665 je velká otevřená hvězdokupa, která obsahuje 30 poměrně jasných hvězd skoro rovnoměrně rozmístěných na kruhové ploše velikosti jednoho stupně. Kopa obsahuje několik hvězdných řetězců a pár širokých dvojhvězd. Jasné hvězdný v severozápadní části kopy tvoří seskupení ve tvaru Y. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631.md new file mode 100644 index 000000000..42c7055df --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4631.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_200u250.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9c199589c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: NGC 4631 je pozoruhodnou galaxií pozorovanou zboku. Objevuje se jako jasný pruh velmi prodloužený 14' x 1,5' V-Z, se zúženými konci a skvrnitou strukturou. Západní konec je delší a užší než slabší, širší východní konec. Centrální výduť je vychýlena na východ a více vysunutá na sever. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_400u450.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d82d26bf3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 4631 je mimořádně dlouhá, velmi tenká 15' x 2'V-Z galaxie s nepravidelně jasným, skvrnitým halem a velmi zúženými konci. Zhuštěný svazek se nachází na západním konci a množství jasných a tmavých skvrn se objevuje podél hlavní osy. Hvězda 12m se dotýká severního rozhraní hala blízko centra galaxie a hvězda 13m leží hned severně od západního konce galaxie. 2'severozápadně od hvězdy 12m se nachází doprovodná galaxie NGC 4627, slabá 1'x 0,5' S-J šmouha. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md new file mode 100644 index 000000000..6cbcf01f1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Hokejka +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4656.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..851a92a27 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: NGC 4656-57 je poměrně slabý pruh 8'x 1'SV-JZ s nepatrně jasnějším jádrem. Jsou to interagující galaxie, vzájemně spojené a se zalomeným tvarem. Při pozornějším pohledu si lze všimnout některé změny jasnosti. Hvězda 10m leží 10' severovýchodně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a1540eaf9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 4656 leží půl stupně severozápadně od NGC 4631 a je mimořádně dlouhou edge-on galaxií. 10' x 1,5' SV-JZ halo má skvrnitou strukturu. Jádro je nepravidelné, s několika jasnými koncentracemi. Jihozápadní rozšíření hala je velmi slabé, ale obsahuje svazek blízko jejího konce. 2'východně od galaxie se nachází interagující průvodce NGC 4657. Pozorný pohled odhalí pár velmi slabých svazků podél kratší délky NGC 4657. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/4700-4800/IC4756.md b/cs/dso/NGC/4700-4800/IC4756.md new file mode 100644 index 000000000..a1eabb008 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4700-4800/IC4756.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC4756.jpg) +Otevřená hvězdokupa velká skoro jeden stupeň, na kterém leží jí asi 80 hvězd mezi 7,5m a 11m. Nejhezčí je na ni proto pohled při malých zvětšeních dalekohledů s větším zorným polem a ve velkých Binary. Hvězdokupa nemá centrální zhuštění, pouze několik malých shluků a párů. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4725.md b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4725.md new file mode 100644 index 000000000..4e5bc50c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4725.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4725.jpg) +250 mm dalekohled tuto pěknou galaxii jasnosti 9,4 mag ukáže jako jasné prodloužené 5'x 3'SV-JZ halo, které se stále více zjasňuje směrem ke středu. V 350 mm dalekohledu je NGC 4725 zcela jasná a velká, objevuje se prodloužená 10'x 7'SV-JZ, a má jasné, ale malé jádro. Její široké spirální ramena tvoří kruh kolem vnitřku galaxie, kruh je jasnější podél jeho severovýchodního a jihozápadního oblouku. Velmi slabá centrální příčka může mihnout v jádru galaxie, je prodloužena ve směru hala. Hvězda 12,5m leží 2,5'SSZ a hvězda 14,5m je umístěna v hale 1,5'východne a 2'severovýchodne od centra galaxie. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md new file mode 100644 index 000000000..51373913b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Šperkovnica +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4755.jpg) +Jedna z nejkrásnějších otevřených hvězdokup na obloze, na okraji temné mlhoviny Uhelné pytel a okolo hvězdy kappa Cru. Její nejjasnější hvězda má jasnost 5,8m a díky celkové jasnosti hvězdokupy 4,2 mm ji můžeme jako mlhavou skvrnu spatřit i pouhým okem. V menším dalekohledu vypadá jako malá jiskřící skříňka diamantů s kontrastní rozdílnou barvou nejjasnějších stálic. Možná právě proto ji John Herschel v 19. století výstižně pojmenoval jako Šperkovnice. Tři z jejích určujících modrobílých hvězd vytvářejí trojúhelník, uvnitř kterého se nachází červený veleobr 8. magnitudy. V okruhu 10'môžeme napočítat dalších 45 hvězd do 10. magnitudy. Většinou jsou to mladí nadobro se svítivostí několika deset tisíc Sluncí. Hvězdokupa se nachází ve vzdálenosti 7 700 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4815.md b/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4815.md new file mode 100644 index 000000000..bc907f33b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4815.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4815.jpg) +Tato hvězdokupa je zeslabena mezihvězdným prachem a je pozorována na hranicích s Jižní křížem 1,1 stupně VSV od jasné dvojhvězdy θ muscae. V 300 mm dalekohledu při 100x zvětšení jsou dvě hvězdy 10. magnitudy (pravděpodobně ne skuteční členové kopy) obklopené množstvím slabých hvězd na 3'ploche, které jsou umístěny na zdánlivě neodlišoval pozadí Mléčné dráhy. Třetí hvězda 10. magnitudy se nachází za jihozápadním rozhraním. Při 200x zvětšení je nerozlišitelný obláček hvězdokupy více nápadný se zábleskem několika 13m hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md b/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md new file mode 100644 index 000000000..f855831ce --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Southern Butterfly +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4833.jpg) +Rozsáhlá kulová hvězdokupa jasnosti 7m vzdálena jeden obloukový stupeň od δ muscae. Uvidíme ji už v triedru a na částečné rozlišení její okrajových hvězd postačuje 150 mm dalekohled. V mnoha publikacích se jí nevěnuje zasloužená pozornost, avšak při vašem prvním pohledu vás určitě velmi překvapí svým půvabem. V 450 mm dalekohledu při 171x zvětšení objevuje velká a poměrně jasná se slabým zhuštěním jejích jednotlivých hvězd, které ji tvoří. Halo je velmi dobře rozlišitelné a množství hvězd je viditelných také v samotném jádru. Mnohé hvězdy tvoří velké řetězce a oblouky. Jedna hvězda 8,7m je umístěno v severní části hala. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/4900-5000/NGC4945.md b/cs/dso/NGC/4900-5000/NGC4945.md new file mode 100644 index 000000000..0e6497126 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/4900-5000/NGC4945.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4945.jpg) +Nápadný člen (8,8m) skupiny galaxií kolem NGC 5128, ležící hned východně od hvězdy Xi-1 Centauri. Tato kupa, jejíž střed leží od nás ve vzdálenosti asi 22 milionů světelných let, zahrnuje samotnou NGC 5128, NGC 5102, NGC 5253 z Centaur, M83 a NGC 5624 z Hydry a NGC 5068 z Panny. NGC 4945 má absolutní magnitudu -20,9, svítivost 19 bilionů Sluncí a její skutečný průměr by mohl být přinejmenším 150 000 světelných let. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm vypadá NGC 4945 jako slabý mlhavý pruh, s poměrně jasným centrálním zjasněním podél hlavní osy. Použitím 175x zvětšení odhalíme značně skvrnitou strukturu a slabé jádro nepravidelného tvaru. Prachový pás v jižní části galaxie není příliš zřejmý. Na rozhraní hala leží dvě hvězdy 11. magnitudy. Galaxie leží v poli bohatě posetém slabými hvězdami. Slabá galaxie NGC 4976 je pozorována 30'východne. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520.md new file mode 100644 index 000000000..12d6e4ccd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0520.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520_300u350.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a867292ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 520 je dvojicí nepravidelných galaxií, které se objevují jako jeden poměrně jasný prodloužený 2,5'x 0,75'SZ-JV objekt. Dva rovnoběžné jasné pruhy jsou odděleny tmavší linií probíhající centrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520_400u450.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a020a0b14 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0520_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tyto dvě těsné nepravidelné galaxie se objevují jako jeden objekt prodlouženého tvaru. Jasné 3,5'x 1'SZ-JV halo je rozděleno do dvou stejných částí nepravidelnou prachovou linií probíhající centrem objektu. Severozápadní část je větší a obsahuje několik jasných svazků. Hvězdy 13,5m leží 2'a 3,75'od centra za severozápadním koncem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524.md new file mode 100644 index 000000000..7ffa36163 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0524.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524_200u250.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4feb63f56 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Jasná galaxie uvnitř rovnoramenného 2'trojuholníka hvězd 11-12m. Její kruhové 1,5'halo má drobné, ale jasné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524_300u350.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..14ab33c5f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0524_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 524 je nejjasnějším členem skupiny deseti galaxií. Leží na severním vrcholu trojúhelníku s NGC 518 pozorovanou 18'na jihozápad a NGC 532 18'na JJV. Má velké, jasné jádro umístěné v 2,5'kruhovom hale, které rapidně bledne směrem od jádra. NGC 518 je pouze slabou 1'x 0,5'šmuhou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/500-600/NGC0559.md b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0559.md new file mode 100644 index 000000000..1f4006ece --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/500-600/NGC0559.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0559.jpg) +Otevřená hvězdokupa, kterou tvoří asi 60 hvězd, s celkovou jasností 9,5m. Proto se stává trochu náročné ji zahlédnout v triedru nebo malých dalekohledech. V 100 mm dalekohledu se ukáže pouze jako slabá, malá a mlhavá skvrna, v níž se jižně od středu dají rozlišit 3 hvězdy. Dalekohled s průměrem objektivu 20 cm ji ukáže jako rovnoměrně rozloženou "spršku" slabých hvězd. Můžeme rozlišit několik tuctů hvězd 11. až 12. mag, ostatní jsou na hranici viditelnosti. Při použití ještě většího dalekohledu, asi 300 mm průměru, uvidíme sice slabou, ale pěknou kopu, bohatou a kompaktní skupinu 40 snadno rozlišitelných hvězd. Oproti mlhavé pozadí se však můžeme pokusit rozlišit i slabší hvězdy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5000-5100/IC5052.md b/cs/dso/NGC/5000-5100/IC5052.md new file mode 100644 index 000000000..3cfc80d50 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5000-5100/IC5052.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +V 450 mm dalekohledu při 130x zvětšení se galaxie (11,2m) objevuje jako nádherný úzký pruh s malou nebo žádnou koncentrací ve středové části. Je prodloužená 5'x 0,5'SZ-JV s nepatrným jádrem a postupným zužováním k oběma koncem. Hvězda 10m leží 5'severne. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5000-5100/NGC5053.md b/cs/dso/NGC/5000-5100/NGC5053.md new file mode 100644 index 000000000..90dfd2689 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5000-5100/NGC5053.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5053.jpg) +Extrémně uvolněná kulová hvězdokupa jasnosti 9,9m, pozorovaná pouze jeden stupeň jihozápadně od kulové hvězdokupy M53, se kterou při malých zvětšení v zorném poli okuláru vytváří zajímavý kontrast. NGC 5053 zařazujeme do třídy XI bez zhuštěného jádra a menší stelární populace. Může tak vzdáleně připomínat bohatou otevřenou hvězdokupu M11 ze souhvězdí Šípu. NGC 5053 obsahuje pouze 3 400 hvězd a leží 49 000 světelných let daleko. Hvězdokupu si poprvé všiml v roce 1784 William Herschel. + +V 250 mm dalekohledu je NGC 5053 pozorována 6'ZSZ od hvězdy 9,5m, je velmi slabou, kruhovou, neodlišoval 6'škvrnou. Hvězda 11. magnitudy leží na VJV rozhraní. Při větším zvětšení můžeme napočítat blikání několik hvězd, ne jasnějších než 14. magnituda. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5146.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5146.md new file mode 100644 index 000000000..9ae3e45a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5146.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Cocoon nebula + Barnard 168 +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC5146.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5146_300u350.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5146_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..71615b219 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5146_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Velmi slabá mlhovina nacházející se na VJV konci dva stupně dlouhé tmavé mlhoviny Barnard 168, která je zvláště nápadná v bohatém poli Mléčné cesty. Barnard 168 je ostřejší definovatelná na severním rozhraní. IC 5146 je mlhavým obláčkem kolem S-J páru 9,5m složek. Její rozhraní jsou zřetelné, ale mlhovina se rozšiřuje více na sever od hvězdného páru. V mlhovině je umístěno pět slabších hvězd, čtyři z nich v jihovýchodní a jedna v ZJZ části. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md new file mode 100644 index 000000000..f3f3ac0f2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Nepravidelná galaxie (10,6m) vzdálená asi 6 milionů světelných let za hranicemi Místní skupiny. Její blízkost způsobuje, že ve velmi velkých dalekohledech můžeme rozlišit některé její nejjasnější hvězdy. Blízko ní, ale v popředí leží jasná hvězda osmé magnitudy, která však patří do naší Galaxie. Zajímavé, že John Herschel si tuto poměrně nápadnou galaxii nevšiml, objevil ji až Delisle Stewart v roce 1908. + +V 450 mm dalekohledu se objevuje jasná, velká a prodloužená 3'x 1,5'ZSZ-VJV. Hvězda 8m je umístěna na severozápadním konci galaxie. Halo se postupně zjasňuje k centrálnímu jádru. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5102.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5102.md new file mode 100644 index 000000000..5bb0da92d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5102.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5102.jpg) +Atraktivní galaxie pozorovaná na severovýchod od iota Centauri, jejíž jasnost dosahuje 8,8m. V 300 mm dalekohledu vypadá jako jasné prodloužené halo obsahující dobře koncentrované jádro. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5128.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5128.md new file mode 100644 index 000000000..3bd2ce6e8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5128.md @@ -0,0 +1,14 @@ +--- +name: Centaurus A +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5128.jpg) +Pozoruhodný objekt 5 stupňů severně od Omega Centauri. Jedná se o velkou eliptickou až nepravidelně zformovanou galaxii s celkovém jasností 6,7m, která pravděpodobně vznikla srážkou obří eliptické a menší spirální galaxie. Obsahuje třikrát více hvězd než naše Galaxie. Je největší a nejjasnější galaxií skupiny galaxií, která se rozšiřuje ze severní části Centaur do východní části Hydry, až na jih Panny. První, kdo se o této galaxii v podobě mlhavé eliptické skvrny rozdělené na dvě části tmavým pásem zmiňuje je J. Herschel. V roce 1948 byla ztotožněna s mohutným rádiovým zdrojem Centaurus A. Ve srovnání s naší Galaxií vyzařuje 1 000 krát více energie v rádiovém oboru elektromagnetického spektra. Na nebi najdeme už jen dva ještě silnější rádiové zdroje. Uvnitř NGC 5128 se pravděpodobně nachází velká černá díra. Tato aktivní galaxie je od nás vzdálena 20 miliónů světelných let. + +Podle některých pozorovatelů můžete galaxii při své celkové jasnosti 6,7 mag spatřit na velmi tmavé obloze i pouhým okem! Musíte si ale vybrat bezměsíčné noc a pozorovat objekt v zenitu. Určitě také pomůže, pokud se dostanete výš nad přízemní opar. Tmavý pás prachových částic táhnoucí se uprostřed, nejširší a nejnápadnější ze všech galaxií, se vám letmo mihne už v triedru 10 × 50. Ve středu je tenčí a směrem k okrajům se rozšiřuje. Samotná galaxie je položena severně od jedné hvězdy asi osmé velikosti. V dalekohledu je plná detailů: zahlédneme jasné kruhové halo, které je zjevně větší a jasnější jižně od tmavého pásu. Ten je širší na obou svých koncích, směrem do středu se trochu zužuje. Jedna hvězda je ponořena v pase blízko centra a dalsí se nachází na jejím západním rozhraní. + +V 300 mm dalekohledu při 180x zvětšení se galaxie objevuje velmi jasná s velkou, nápadnou tmavou linií probíhající centrem SZ-JV. Jihozápadní část galaxie je větší a více nápadná a obsahuje jasnou hvězdu. Jasná hvězda se také nachází uvnitř tmavé linie (západně od centra) a dvě velmi slabé na severozápadním a jihozápadním rozhraní. Nějaká mlha je + zřejmá uprostřed tmavé linie, dotýkající se jasné hvězdy umístěné v ní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md new file mode 100644 index 000000000..386426954 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Omega Centauri +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5139.jpg) +Ze stovek kulových hvězdokup, které krouží kolem středu naší Galaxie, je tato nejjasnější a největší na celé obloze. Jak mlhavá rozmazaná hvězda 3,5m byla známa již ve starověku, řecký astronom Klaudius Ptolemaios ji uvádí ve svém katalogu. Když počátkem 17. století přiřazeno Johann Bayer řecké písmene jasnějším hvězdám, spletl si tuto kulovou hvězdokupu s obyčejnou hvězdou a dal její označení Omega Centauri, název který platí dodnes. První zaznamenané pozorování, které odhalilo její podstatu vykonal během svého pobytu na ostrově Svaté Heleny v jižním Atlantiku v roce 1677 tehdy dvacetiletý Edmund Halley, který se sem dostal na zásobovací lodi Východoindické společnosti. Ostrov Svaté Heleny byl tehdy nejjižnějším místem britského impéria, 16 stupňů pod rovníkem. Právě 14. dubna 1677 prošla Halleyovy komety pouze 4 stupně od Omegy Centauri. + +Omega Centauri je vzdálena 15 600 světelných let a je jednou z těch bližších kulových hvězdokup. Je také nejjasnější známou guľovkou v naší Galaxii, její magnituda dosahuje -10,3, což odpovídá skutečné svítivosti 1,1 milionu Sluncí. Její hvězdná populace převyšuje číslo jeden milion, přičemž hustota hvězd se rapidně zvyšuje směrem do jejího nitra. Předpokládá se, že průměrná vzdálenost mezi hvězdami v jejím středu je pouze 0,1 světelného roku! Je taková mohutná, že se často klasifikuje jako obří kulová hvězdokupa nebo až trpasličí eliptická galaxie. Podle jedné teorie se jedná právě o jádro trpasličí galaxie, kterou před několika miliardami let zachytila ​​naše Galaxie. Její celkový věk by mohl být 15 miliard let. + +Hvězdokupa je snadno viditelná pouhým okem jako rozostřená hvězda a obvykle není problém ji vidět zapadat pod horizont. Její krásu oceníme již v binární, ve kterém se může zdát zrnitá a během lepších podmínek můžeme dokonce spatřit na okraji i pár slabých hvězd. Ve větším dalekohledu se zorné pole zaplní miriádami hvězd. Ty nejjasnější dosahují 11,5m a některé z nich snadno rozlišíme v 100 mm dalekohledu. V dalekohledu s průměrem objektivu 150 mm vypadá jako masa velkého množství blikajících bodů, stlačených do velkého zhuštěného jádra. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 250 mm je něčím nevídaným. Tato mohutná sféra hvězd zabírá asi 36', přičemž okolních členy můžeme najít ještě o 22'ďalej. Stovky rozlišitelných hvězd se třpytí na zrnitém podkladě. Je evidentní, že hvězdná hustota rapidně roste směrem dovnitř, k masivnímu planoucím jádru nesčetných hvězdných jisker. Šest předních hvězd 10. magnitudy z Mléčné dráhy se promítají na hvězdokupu, ale pochopitelně nejsou jejími členy. + +Mirek: Je to nepochybně jedna z nejhezčích Kulové hvězdokup. Možná dokonce ta úplně ní. Už pohled 100mm refraktorem je úžasný. Z hustého jádra vystupuje nezpočet hvězd. Newton o průměr 600mm prodeji v pohled překonávající i ty nejlepší fotografie kulové hvězdokupy, které si Můžete představujeme. Obrovské množství hvězd, vzájemné se překrývajících a přesto dokonale rozlišených. POKUD považujete M13ku v Herkulem nebe M22 ve střelce za Překrásný z Omegy se vám zastaví srdce. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md new file mode 100644 index 000000000..d816c216b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5148.jpg) +Planetární mlhovina jasnosti 11,1m. Slabý objekt malých úhlových rozměrů, který však na fotkách ukáže pěkný pravidelný disk uprostřed s centrální hvězdou. + +V 450 mm dalekohledu při 171x zvětšení s UHC filtrem se tato pěkná planetárka zobrazuje jako velký kruhový 2'disk, který je nepravidelně osvětlen. Okraj je trochu jasnější a tenčí podél jihovýchodní strany a naopak mírně rozšířený na severozápadní straně. Středová oblast je tmavší kromě centrální hvězdy, která je okamžitě pozorována přidáním zvětšení na 225x přesto, že podle katalogu údajů dosahuje 16,5m! Hvězda 10,5m leží 1,8'JZZ od centra. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5189.md b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5189.md new file mode 100644 index 000000000..5c59c9b53 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5100-5200/NGC5189.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Spiral planetary +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5189.jpg) +Zajímavá planetární mlhovina (9,5m) nepravidelného tvaru. Ne kruhová, ale spíše obdélníkového vzhledu se skvrnitou strukturou. Objevil ji Dunlop 1. července 1826. + +V 300 mm dalekohledu je jasnou planetárkou s neobvyklou strukturou ve tvaru příčky. Při 140x zvětšení s UHC filtrem připomíná malou spirálovou galaxii s příčkou orientovanou JZ-SV se zúženými konci umístěnými v slabém nepatrně prodlouženém 2'x 1,5'hale. Při 185x zvětšení je "příčka" nepravidelná a skvrnitá. Hvězda 11m leží na jihovýchodním konci, slabá centrální hvězda 14m se nachází jižně od příčky. Tato planetárka umístěna v bohatém hvězdném poli 6'SSZ od hvězdy 7,2m je fantastickým objektem! + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217.md b/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217_300u350.md b/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4a7c9f2c6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Planetárka IC 5217, 2'severne od hvězdy 11,5m, je jasným, malým, namodralým diskem, který dobře zareaguje na O-III filtr. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217_400u450.md b/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..869a05ac2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5200-5300/IC5217_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: IC 5217 má jasný, modravý 6 "disk nepatrně prodloužený S-J s jasnějším jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248.md b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248.md new file mode 100644 index 000000000..a86c17292 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5248.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_200u250.md b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1953fd5b6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 5248 leží na východní straně rovnoramenného trojúhelníku hvězd. Obsahuje jasné Stelara jádro obklopené poměrně jasným 2,5'x 1,5' SZ-JV oválným halem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_400u450.md b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0fcc0418a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Větší dalekohledy ukáží jasné 4'x 2'SZ-JV oválné halo obklopující dobře zhuštěné 30 "x 20" jádro. Tmavá skvrna leží jižně od jádra. Venkovní část hala je skvrnitá, s náznakem spirálovité struktury. Pár jasných bodů se ukazuje východně a západně od jádra, jeden z nich na východě je zvlášť nápadný. Hvězda 13m leží 1,75' JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5286.md b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5286.md new file mode 100644 index 000000000..d3ce99c2c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5200-5300/NGC5286.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5286.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 7,2m, v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 250 mm poměrně zhuštěný oblak ležící severovýchodně od červeno-oranžové hvězdy M Centauri (4,6m). Zjevuje se jako mlhavá koule s jasným jádrem. Můžeme rozlišit několik tuctů hvězd po okrajích hvězdokupy, včetně jedné nápadné na severovýchodním rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5307.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5307.md new file mode 100644 index 000000000..b95563694 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5307.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5307.jpg) +Tato planetárka (11,2m) je v 250 mm dalekohledu při 210x zvětšení a UHC filtrem malá, ale poměrně jasná, objevující se jako nepatrně prodloužený 13 "x 10" disk se zjasněním v centru. Centrální hvězda je však neurčitá. Planetárka se nachází v bohatém hvězdném poli, 45'VSV leží galaxie NGC 5286. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350.md new file mode 100644 index 000000000..315eeccc7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5350.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_200u250.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..74bb64489 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 5350 je nejsevernější a největší ze skupiny galaxií spolu s NGC 5353-54, NGC 5355 a NGC 5358. Je pozorována hned 3'severovýchodně od oranžové hvězdy 6,5m a má poměrně slabé, matné 1,5 'x 1,25' SSV-JJZ halo, které je nepatrně jasnější směrem k centru. Hvězda 10m leží 3,5' na severovýchod. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_300u350.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..49ac8ab5a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 5350 ukáže velmi slabé jádro s příčkou, prodloužené VJV-ZSZ a obklopené slabým, matným 2,5' x 1,5' SSJ-JJZ halem. V blízkém okolí zpestření několika jasnými hvězdami po čase určitě objevíte i další galaxie. Nejdříve pravděpodobně zaregistrujete dvojici interagujících galaxií NGC 5353-54, pak mnohem drobnější a slabší NGC 5355 (13,1m). Mírným kroužením tubusu kolem nakonec přijdete k jasnější galaxii NGC 5371 (10,6m). \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353.md new file mode 100644 index 000000000..9ccade8cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5353.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_200u250.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b6130b93a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 5353 a NGC 5354 jsou těsným interagující párem galaxií umístěným 4,5' jihovýchodně od hvězdy 6,5m na jižním rozhraní kompaktní skupiny galaxií kolem NGC 5350. NGC 5350 leží pouze 3'severně a dva slabší členové skupiny NGC 5355 a NGC 5358, leží 5'severovýchodně, respektive 6,5' východně. NGC 5353 a NGC 5354 jsou zarovnány S-J, jejich Hala jsou téměř v kontaktu. Jasnější z nich je jižnější galaxie NGC 5353, která má poměrně jasné, prodloužené halo 1,5' x 0,75' SSZ-JJV ve tvaru čočky, nepatrně jasnější v centru. NGC 5354 na severu je trochu slabší a menší. Její kruhové 1,25' halo obsahuje Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_300u350.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..931b2cca2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: NGC 5353 a NGC 5354 jsou galaktickým párem rozdílných tvarů. Jižnější galaxie NGC 5353 je jasnou čočkovitou galaxií. Její halo je prodloužené 2'x 1'SSZ-JJV a obsahuje široké oválné jádro. NGC 5354, která se dotýká severního konce hala NGC 5353, je spirálovou galaxií pozorovanou kolmo shora. Následkem toho je její halo, které obsahuje Stelara jádro - kruhové, poměrně jasný 1,5' disk. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395.md new file mode 100644 index 000000000..adf6c986d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5395.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_200u250.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..42c9b1f64 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 5395 a NGC 5394 jsou SSZ-JJV párem fyzicky interagujících galaxií. NGC 5395 - JJV komponent, je větší a jasnější, jeho 1,5' x 1'S-J halo je trochu jasnější v centru. Hvězda 13m leží 1,5' jižně a dvě hvězdy 14m se nacházejí v téže vzdálenosti na severu a severozápadě. NGC 5394 umístěna 2'SSZ od hlavní galaxie, je slabým, skoro stelární objektem po boku dvou 14m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_300u350.md b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..be263a195 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 5395 má poměrně jasné 2'x 1'SSZ-JJV halo s dobře zhuštění jádrem. NGC 5394 je slabou skvrnkou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5460.md b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5460.md new file mode 100644 index 000000000..135f96895 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5460.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5460.jpg) +Nejjasnější otevřená hvězdokupa v souhvězdí (6,3m). Třeba použít menší zvětšení, protože jinak je už dost rozptýlená a nemá tvar kopy. Napočítáme v ní do 50 hvězd 9m a slabších, nestejně roztroušených. Zdánlivě je rozdělena na tři skupinky, z níž každá vypadá skoro jako hvězdokupa. Centrální obsahuje oblouk 7 hvězd 9-10m vyhloubený na JZ. Dvě z nich v centrální části jsou dvojhvězdy složek stejné jasnosti. Jižní skupina je tvořena SSZ-JJV obloukem, kolem kterého se koncentrují další hvězdy. Třetí skupinka se nachází v západní části a na východě má hvězdu 8. magnitudy oddělenou od hvězdokupy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466.md b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466.md new file mode 100644 index 000000000..3f3e70a22 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5466.jpg) +Kulová hvězdokupa, 9 stupňů severně od Arktur, při své 9. magnitudy jediný objekt souhvězdí, který můžeme alespoň náznakově objevit iv malém dalekohledu. Leží ve vzdálenosti 50 000 světelných let. První si ji na obloze všiml W. Herschel - 17. května 1784. + diff --git a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_200u250.md b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6d2a8f580 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 5466 pozorovaná 19' ZSZ od hvězdy 7m, je poměrně slabou skvrnou volně zhuštěných hvězd, nepatrně prodloužených V-Z. Jádro je nerovnoměrně skvrnité a pár hvězd 11m se v něm dá rozlišit. Okraj ukáže mnoho slabých hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_300u350.md b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d6dfbdbc8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: NGC 5466 je poměrně jasná, její široké skvrnité 5'jádro je pokryto 8'halem slabých hvězd. Tři tucty členů se dá rozlišit ve vnějších oblastech a půltucet v jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557.md b/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557.md new file mode 100644 index 000000000..d3f032f19 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5557.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_200u250.md b/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f737c33bd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má poměrně jasné 1'halo obsahující široké, nápadné jádro, zabírající polovinu šířky hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_300u350.md b/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..89e3ed63a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 5557 ukáže jasné Stelara jádro obklopené 1,5' halem. Velmi slabá hvězda leží na jihovýchodní straně. Galaxie NGC 5544 a NGC 5545 leží 16' ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5617.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5617.md new file mode 100644 index 000000000..6aaf248a3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5617.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5617.jpg) +Otevřená hvězdokupa, kterou objevil Dunlop 8. května 1826. Její zdánlivá hvězdná velikost je 6,3. V 300 mm dalekohledu je vidět 75 hvězd nepravidelně rozmístěných na 10'ploche. Hvězdy mají široký rozsah jasností 10-14,5m a mnohé z nich jsou seřazeny v pruzích. NGC 5617 je pozorována 1,2 stupně ZSZ od Alfy Centaury. Planetární mlhovina He 2-111 leží 26'VJV. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660.md new file mode 100644 index 000000000..4d0dcaa35 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5660.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_200u250.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c9a6894a3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 5660 pozorovaná 20' jihovýchodě od hvězdy 5,5m, má slabé, kruhové 1,25' halo, které se postupně zjasňuje směrem k centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_300u350.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d2c99cba0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 5660 je poměrně slabá, její 2'kruhové halo obsahuje široké, poměrně dost zhuštěné jádro. Galaxie NGC 5676 leží 28' VJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676.md new file mode 100644 index 000000000..3915bec18 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5676.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_200u250.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..16a578251 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 5676 pozorovaná 15' ZSZ od hvězdy 6,5m, je poměrně jasnou, prodlouženou 2'x 1,5' SV-JZ galaxií, s nepatrně jasnějším centrem. Galaxie NGC 5660 leží 28' ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_300u350.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9cc20f0cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 5676 má jasné 4'x 2'SV-JZ halo obsahující široké oválné jádro. Hvězdy 14m leží 1'západně, 2,25' VJV a 2'severně od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689.md new file mode 100644 index 000000000..5989df14d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5689.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_200u250.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ceb1780da --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 5689 je prodlouženým pruhem 1,75' x 0,5' V-Z obsahujícím nápadné oválné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_300u350.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a02fce9f8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 5689 je pěknou galaxií ve tvaru jehly, s jasným velmi prodlouženým 3'x 0,75' V-Z halem obsahujícím rozšířené skvrnité jádro. Dvě hvězdy 14m leží 2,75' a 3,25' VSV od galaxie. Těsný pár galaxií NGC 5682-83 leží 8'JZ a galaxie NGC 5693 12' JJV od NGC 5689. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md new file mode 100644 index 000000000..2ce363c69 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5694.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_200u250.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9dc901040 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +150x: Tato kulová hvězdokupa (9,2m) leží 1,5'severovýchodne od nejsevernější stálice 1,25'širokého S-J páru složek 9m. Obsahuje poměrně slabé, nerozlišitelné 2'halo s jasnějším centrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_400u450.md b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..494eeb3f5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +200x: NGC 5694 ukáže dobře zhuštěné 1'jadro umístěny v slabším 2,5'zrnitom, ale neodlišoval hale. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746.md b/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746.md new file mode 100644 index 000000000..d382639e4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5746.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_200u250.md b/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2bb311996 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 5746 je pozorována 20'ZSZ od 109 Virginis, 5'JJV od jedné hvězdy 7m. Je jasnou galaxií pozorovanou zboku s nápadnou centrální vypuklinou. Jádro je 2'dlhé, ale bočním pohledem tenké halo může být vysledovatelná do 6'dĺžky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_400u450.md b/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0217457ca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 5746 je nádhernou detailní galaxií. Jasné 2,5'dlhé jádro má skvrnitou strukturu a nějaké náznaky světla jsou vidět v severní části. Za konci centrální vyboulení je halo značně slabší a matnější čím dál se rozšiřuje od centra, zužuje se do bodů a dosahuje délky 7'. Bočním pohledem tenká tmavá linie lze mihnout podél vyboulení a tenkého hala na východní straně. Hvězda 14m je umístěna v hale 2'južne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5822.md b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5822.md new file mode 100644 index 000000000..6e0b78a44 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5822.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5822.jpg) +Bohatá otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 6,5 mag, která na obloze zabírá velikost přes půl stupně. Nachází se v jižní části souhvězdí. Dobře je vidět v triedru nebo malém dalekohledu. Obsahuje více než 100 slabých hvězd a leží ve vzdálenosti 1 800 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5824.md b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5824.md new file mode 100644 index 000000000..89b2c559c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5824.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5824.jpg) +Dvě jasné kulové hvězdokupy. NGC 5824 má jasnost 7,8m a v 300 mm dalekohledu můžeme rozlišit některé její hvězdy. NGC 5927 dosahuje 8. hvězdnou velikost. Má jasné jádro, které obepíná zrnité jádro. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5844.md b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5844.md new file mode 100644 index 000000000..e542f1eb4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5844.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5844.jpg) +V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení a s použitím UHC filtru je tato planetárka poměrně jasná a velká. Je prodloužena 55 "x 40" V-Z a na severní straně se ukazuje určité zjasnění, což dává planetárke bipolární tvar. 3'severovýchodne leží hvězda 9m a hvězda 10,5m se nachází 2,5'západne. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5882.md b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5882.md new file mode 100644 index 000000000..1739a02a6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5882.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5882.jpg) +Tato malá planetárka je v 400 mm dalekohledu při 170x zvětšení s UHC filtrem velmi jasným 12 "kruhovým diskem s namodralou barvou. Plošná jasnost je velmi vysoká. Při 230x zvětšení může být vidět vnější obálka, čímž planetárka nabude rozměr 16 ". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5897.md b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5897.md new file mode 100644 index 000000000..9b3e29a2f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5897.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5897.jpg) +Kulová hvězdokupa ve střední části souhvězdí s celkovou jasností 8,6m, vzdálená od Země 45 000 světelných let. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5897_200u250.md b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5897_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..bb6b089d1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5800-5900/NGC5897_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je mlhavým, nepatrně prodlouženým halem se slabou plošnou jasností. Střed je slabě koncentrovaný a okraj hrbolatý. Bočním pohledem může blýsknout pár tuctů hvězd, nejjasnější z nich se nachází na severozápadním rozhraní. V dalekohledu s průměrem objektivu 400 mm je NGC 5897 velkou, volně koncentrovanou kulovou hvězdokupou, která je dobře rozlišitelná: jsou viditelné čtyři tucty hvězd oproti mlhavé záři na pozadí. Střed je pouze nepatrně zhuštěný. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907.md new file mode 100644 index 000000000..db533cc88 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5907.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_100u150.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..c982eeb80 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: Tato galaxie je slabým paprskem světla prodlouženým 7'x 0,5' SSZ-JJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_200u250.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cd5f1a973 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 5907 se objevuje poměrně slabá, prodloužená 9'x 0,75' SSZ-JJV a má mimořádně 2'dlouhé jádro. Východní rozhraní je lepší definovatelné než západní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_400u450.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..da4b5bc13 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Toto je nádherná edge-on galaxie s poměrně jasným 10' x 0,75' SSZ-JJV halem. Jádro je velmi prodloužené 2,5' x 0,25'. Slabá tmavá prachová linie se rozšiřuje podél západní straně hala galaxie, zvláště kde překrývá jádro. Západní bok galaxie je matnější, ale širší než východní rozhraní. Hvězda 14m leží na západním rozhraní hala 1'ZJZ od centra galaxie. Další hvězda 14m se nachází hned východně od severního konce hala 3,5' od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5979.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5979.md new file mode 100644 index 000000000..66120ac98 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5979.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5979.jpg) +Planetární mlhovina, kterou objevil John Herschel 24. dubna 1835. Její zdánlivá hvězdná velikost je 11,5. V 450 mm dalekohledu při 170x zvětšení s UHC filtrem se objevuje kruhového tvaru, poměrně jasná, ale menších rozměrů - 12 ". Při 230x zvětšení je plošná jasnost poněkud nepravidelná s velmi slabým halem kolem jejích okrajů. Planetárka je umístěna v bohatém hvězdném poli 2,7'južne od hvězdy 10m, směrem východně od ní se zase táhne řada 12-13m hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982.md new file mode 100644 index 000000000..652b84c5e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5982.jpg) +Galaxie NGC 5982 je jednou z pozoruhodné trojice galaxií, kterou byste se svým dalekohledem určitě měli navštívit. Při troše šikovnosti je všechny snadno dostanete do téhož zorného pole a můžete tak obdivovat rozdílnost jejich struktur. Nejsou sice příliš výrazné, ale každá z nich má jiný tvar. Spolu se někdy populární označují jako Draco triplet. + diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_200u250.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..31d131748 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 5982 je nejjasnější v V-Z řadě galaxií tvořeného spolu s NGC 5981 6'na západ a NGC 5985 7'na východ. Má jasné 45 "x 30" VJV-ZSZ oválné halo, které obsahuje jasné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_400u450.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..50be10262 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 5982 má nápadné oválné jádro rozšířené 1'x 0,75' VJV-ZSZ uvnitř velmi slabého matného hala neurčitě prodlouženého 2'x 1,5' VJV-ZSZ. Halo se rozšiřuje ke dvěma hvězdám 13m 1'VJV a 1'západně od jádra galaxie. Vedle linie stálic 13m jsou dvě nepatrně jasnější hvězdy blízko hala NGC 5981 a NGC 5985. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5986.md b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5986.md new file mode 100644 index 000000000..88aea0a62 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/5900-6000/NGC5986.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5986.jpg) +Nejjasnější kulová hvězdokupa (7,5m) v souhvězdí, kterou lze zachytit již triedru. + +Ve větším dalekohledu je poměrně dobře zhuštěnou spoustou se širokým jádrem. Na okraji dobře rozlišíme jednotlivé hvězdy. Na jihovýchodním rozhraní vyniká hvězda 12m, v severovýchodní části se zase ukazují dvě hvězdy 13. magnitudy. NGC 5986 leží ve vzdálenosti 34 000 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0613.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0613.md new file mode 100644 index 000000000..086cba536 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0613.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0613.jpg) +Galaxia 10. magnitudy s jasným jádrem obklopeným slabým halem, s nápadným párem hvězd 10m a 11m v SSZ části. Ve velkém dalekohledu je jádro nestejně jasné a bočním pohledem můžeme postřehnout i slabou spirálovou strukturu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0654.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0654.md new file mode 100644 index 000000000..f6b19bd58 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0654.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0654.jpg) +Jasná otevřená hvězdokupa 6,5m, kterou tvoří 60 hvězd, z nichž je nejjasnější stálice 7,4 magnitudy. Už menší amatérský dalekohled ji ukáže jako bohatý, menší svazek slabších hvězd formován téměř stejně jasnými hvězdami. V dalekohledu s průměrem objektivu 20 cm rozlišíme asi 50 hvězd mezi 11. a 13. magnitudě, které tvoří těsné páry a úzké řetězce. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0659.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0659.md new file mode 100644 index 000000000..706467c5a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0659.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0659.jpg) +Pěkná otevřená hvězdokupa, tvořena asi 40 hvězdami rozkládajícími se na ploše v průměru pouze 5'. Celková jasnost je přibližně 8m. Náznakově ji objevíme 100 mm dalekohledem jako slabou kopu ležící severovýchodně od nápadného trojúhelníku hvězd, jehož součástí je i hvězda 44 Cas (5,9 mag). Hvězdokupa je však pouze zrnitou skvrnou s tuctem hvězd rozlišitelných oproti zrnitému pozadí umístěnému v bohatém hvězdném poli. V dalekohledu s průměrem objektivu okolo 20 cm rozeznáme asi 30 hvězd 12. magnitudy a slabších. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660.md new file mode 100644 index 000000000..629d1dec0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0660.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660_200u250.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a9ab44347 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 660 pozorovaná 9'juhovýchodne od hvězdy 8m a 4,8'severovýchodne od široké 10m dvojhvězdy, má poměrně slabé, matné halo prodloužené 6'x 2'SV-JZ, nepatrně jasnější v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660_400u450.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..dca30979d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0660_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 660 má velké, matné halo prodloužené 8'x 4'SV-JZ, uvnitř kterého leží velké, slabé, skvrnité jádro, kvůli pruhem nerovné v jasnosti. 1,25'VJV leží široká 16 "dvojhvězda složek 13m a 14m. Galaxie UGC 1195, pozorovaná 20'SSZ, je slabým 2,5'x 0,75'obláčikom s náznakem jádra. Hvězda 13,5m se dotýká severovýchodního konce galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0663.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0663.md new file mode 100644 index 000000000..625475d9d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0663.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0663.jpg) +Otevřená hvězdokupa nedaleko spojnice hvězd Ruchbah a Segin, v poměrně bohatém hvězdném poli. Obsahuje přibližně 80 hvězd a dosahuje celkovou jasnost 7,1m a proto se dá snadno najít i malým dalekohledem. Už v hledáčku vypadá jako mlhavá skvrna. + +V 10 cm dalekohledu je zcela jasnou a velkou spoustou asi 30 dobře pozorovatelných hvězd zdánlivě rozdělených do dvou oblastí. V 20 cm dalekohledu uvidíme všechny její hvězdy, dobře viditelné dvojhvězdy mají označení Struve 151, 152 a 153. V 30 cm dalekohledu je jasnou, značně bohatou a nepravidelnou skupinou 80 hvězd rozdělených do 2 oblastí jakoby bezhvězdné mezerou procházející přímo přes střed z jednoho okraje na druhý. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0672.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0672.md new file mode 100644 index 000000000..ff1e0e346 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0672.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0672.jpg) +Nápadná galaxie (10,9m), můžeme ji vidět už v 150 mm dalekohledu. Poměrně jasné oválné halo má nestejnou plošnou jasnost a mlhavé rozhraní. V 400 mm dalekohledu je pěknou jasnou galaxií. Jádro umístěny v hale má tvar příčky. Halo je mlhavé, až skvrnité kolem jádra a je nějak více zúžené směrem na východ. Směrem ZJZ leží galaxie IC 1727 (11,5m). + + + diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676.md new file mode 100644 index 000000000..cd7bcd7f6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0676.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676_200u250.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9b708c8ee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 676 je poměrně slabá, matná galaxie, ale má v jádru umístěnou hvězdu 10m. Konce její 3'x 1'hala jsou zúžené. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676_400u450.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..aa25e95f9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0676_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Tato čočkovitá galaxie má poměrně slabé halo prodloužené 3,5'x 1'S-J se zúženými konci a jasnější severně a jižně od centra. Hvězda 10m je umístěna přesně v centru. Při 175x zvětšení mohou být východně od centra vidět slabé hvězdy a také 1,5'JJZ na rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691.md new file mode 100644 index 000000000..8bd47a768 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0691.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691_200u250.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e1f874ca3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 691 je nejjižnější galaxií ve skupině galaxií kolem NGC 697, rozptýlené kolem dvojhvězdy 1 Arietis. Nachází se 15'JJV od NGC 680. 100x ukáže slabé matné 2'halo nepatrně prodloužené V-Z a s nepatrným centrálním zjasněním. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691_400u450.md b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8c761887a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/600-700/NGC0691_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 691 leží 1,75'juhozápadne od 7 "páru skoro stejně jasných hvězd seřazených ve směru VSV-ZJZ. Má nápadné 30 "průměru jádro obklopené poměrně slabým, matným 2,5'halom nepatrně prodlouženým V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6025.md b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6025.md new file mode 100644 index 000000000..0c08838a9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6025.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6025.jpg) +Rozptýlená otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 5,5m. Je tvořena 30 hvězdami přibližně 9. magnitudy, dalších 100 má nižší jasnost. Snadno se pozoruje triedru nebo malým dalekohledem, ve kterém vynikne jedna stálice 7. magnitudy. Hvězdokupa je od nás vzdálena 2 700 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md new file mode 100644 index 000000000..e72f98ee4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6067.jpg) +Nádherná otevřená hvězdokupa severně od κ Nor, v níž v zorném poli dalekohledu nebo obřího binární uvidíte zhruba 120 hvězd na okraji hvězdného oblaku Mléčné cesty. Ty nejjasnější hvězdy dosahují 8. magnitudu. Celková jasnost hvězdokupy je 5,6m a proto bývá během jasných nocí vidět i pouhým okem jako mlhavá skvrna. Vzdálená je 6 800 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072.md b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072.md new file mode 100644 index 000000000..bee36239e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6072.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_200u250.md b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d968d3baf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +150x: NGC 6072 je poměrně jasnou planetární mlhovinou s diskem průměru 50 "stejné plošné jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_400u450.md b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..77073427d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: 60 "Disk vypadá nepatrně prodloužený S-J a má matné rozhraní a světlezelenou barvu. O-III filtr ukáže nepatrné centrálně stemnenie. Hvězda 13m leží na severovýchnom rozhraní disku. Hvězdy 11m leží 2,25'a 3,5'ZSZ od planetárky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6087.md b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6087.md new file mode 100644 index 000000000..2384f2eec --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6000-6100/NGC6087.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6087.jpg) +Další z půvabných otevřených hvězdokup v souhvězdí, která se rozkládá kolem proměnné cefeidy S normála měnící jasnost od 6,1 metru po 6,8m v periodě 9,75 dne. Hvězdokupa obsahuje asi 40 hvězd jasnosti mezi 8. a 10. magnitudě. Její celková jasnost je 5,4m, takže ji můžeme dobře sledovat již v triedru a jak mlhavou skvrnku i pouhým okem. Leží ve vzdálenosti 2 900 světelných let. Dalšími otevřená hvězdokupa v souhvězdí jsou NGC 4925 (8,4m), NGC 6031 (8,5m), NGC 6134 (7,2m) a NGC 6152 (8,1m). + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6101.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6101.md new file mode 100644 index 000000000..5a96ffd0e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6101.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6101.jpg) +Slabší kulová hvězdokupa, dosti rozsáhlá a mírně nepravidelná, kterou objevil Dunlop 1. června 1826. Její zdánlivá hvězdná velikost je 9,2. V malém dalekohledu ji uvidíme jako malou skvrnu. Najdeme ji sedm stupňů severně od gamy apod a na rozlišení okrajových hvězd budeme potřebovat větší dalekohled, protože ty nepřesahují 14. magnitudu. V 300 mm dalekohledu při 140x zvětšení je poměrně slabá s malou koncentrací a nepravidelným halem, se záblesky několika slabých hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6124.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6124.md new file mode 100644 index 000000000..b662422ff --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6124.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6124.jpg) +V dalekohledu s průměrem objektivu \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6124_200u250.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6124_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d8a517806 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6124_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +jasná (5,8m), bohatá otevřená hvězdokupa tvořena 75 hvězdami 9-12m, které jsou nepravidelně uspořádány. Nejhustší část kopy, s většinou jasnějších členů se nachází jihozápadně od centra a obsahuje několik tuctů hvězd. Ve větším dalekohledu a 100-násobném zvětšení kupa vyplní celé zorné pole. Je viditelných 100 hvězd, dva tucty z nich mají jasnost 9-10m a jsou nahromaděné v nápadných párech a krátkých řadách. 10'JV od centra leží 20 "široká dvojhvězda složek 10. magnitudy. Na ZSZ rozhraní skupiny leží široký rovnoramenný trojúhelník jasnějších hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139.md new file mode 100644 index 000000000..14bcd3c47 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6139.jpg) +Jedna z kulových hvězdokup v souhvězdí, má jasnost 8,9m. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_200u250.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..401121d89 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu ji uvidíme jako poměrně jasné, mlhavé halo s jasnější centrální částí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_400u450.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d13267c7d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: halo obsahuje poměru zhuštěné jádro. Halo má skvrnitou strukturu a v momentech dobrého Seeing můžeme rozlišit pár hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md new file mode 100644 index 000000000..cb4c75c34 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6144.jpg) +Méně významná kulová hvězdokupa jasnosti 9m, hned na severozápad od Antares. V 200 mm dalekohledu je poměrně slabá a má nestejně zhuštěné halo. Rozlišíme pár okrajových hvězd, zvláště jednu 12. magnitudy na západním rozhraní. Hvězdné pole na sever od kopy je očividně řídké. + diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_400u450.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8f822ac67 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: tato kulová hvězdokupa nápadně kontrastuje s tmavě oranžové paprsky na jihovýchod vzdáleného Antares. Halo hvězdokupy má nepatrně jasnější střed. Členy hvězdokupy můžeme najít 3'od centra kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153.md new file mode 100644 index 000000000..9ead29e86 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6153.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_200u250.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6f308e91d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: NGC 6153 leží v jižním rohu seskupení ve tvaru diamantu se třemi dalšími 10m hvězdami. Tvarem připomíná tělo Delfína. Planetárka má poměrně jasný, kruhový 20 "disk. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_400u450.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7b750babf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: Disk má nazelenalý odstín. Bočním pohledem se dá tušit nepatrně tmavší centrum. O-III filtr této představě nepomáhá, ale ukáže dobře definovatelný 25 "disk. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6164.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6164.md new file mode 100644 index 000000000..9b9a77a6f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6164.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6164.jpg) +Slabý objekt na hranicích s oltářem, který se trochu podobá planetární mlhovinu. Uprostřed se nachází hvězda jasnosti 6,8m, mlhovina má tvar obráceného písmene "S". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192.md new file mode 100644 index 000000000..27afd2796 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6192.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_200u250.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..995e0d216 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 6192 je atraktivní spoustou tří tuctů 11-14m hvězd seskupených ve třech nebo čtyřech nepravidelných shlucích, nejjižnější má esovitý tvar. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_300u350.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..410b6305d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato kupa obsahuje 40 hvězd na 10'ploche, většina z nich leží na ploše 5'. Hvězdy jsou rozmístěny v řetězcích, malých shlucích a párech, s velkými mezerami mezi nimi. Severozápadně a SSZ od centra kupy leží dva SV-JZ hvězdné proudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6193.md b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6193.md new file mode 100644 index 000000000..7180be3ad --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6100-6200/NGC6193.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6193.jpg) +Otevřená hvězdokupa (5,2m) složená z několika hvězd, rozptýlených na ploše oblohy velké jako polovina Měsíce v úplňku. Nejjasnější hvězda dosahuje 6m a celá hvězdokupa se nejlépe pozoruje triedru. V blízkosti ní leží temná mlhovina trochu připomínající Koňskou hlavu z Orion. Je pozůstatkem velkého molekulového mraku, z něhož hvězdokupa vznikla. Intenzivní ultrafialové žiaredie mladých a horkých hvězd starých asi milion let způsobuje, že můžeme vidět i emisní mlhovinu **NGC 6188**. Vzdálenost tohoto objektu se odhaduje na 4 500 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6210.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6210.md new file mode 100644 index 000000000..33e25f3b8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6210.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6210.jpg) +Planetární mlhovina s celkovou jasností 8,8m, ležící trochu mimo spojnice hvězd β a δ Her. + +V 200 mm dalekohledu má tvar jasného oválného disku, který je rovnoměrně jasný a kruhový, ale menších rozměrů a neukáže žádné detaily. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm se promění na jasnou modravou elipsu s centrální hvězdou 13,7m. Hned na JJZ od planetárky leží trojhvězdí Struve 2094, tvořená dvěma těsnými žlutými složkami osmé magnitudy téměř v kontaktu a slabším společníkem 11. magnitudy ve vzdálenosti 24,9 ". + +Dominik: 250mm: Dá se rozeznat od hvězdy již při sv. 52x, má výraznou nazelenalou barvu, při sv. 104x má tvar kruhu, je velmi jasná. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6217.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6217.md new file mode 100644 index 000000000..49541b339 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6217.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6217.jpg) +Ze všech slabých galaxií v souhvězdí je tato nejjasnější (11,2m). V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm se zobrazí jako slabé, mlhavé halo, které obsahuje Stelara jádro. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6229.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6229.md new file mode 100644 index 000000000..5f12618a3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6229.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6229.jpg) +Slabá kulová hvězdokupa, která dosahuje jasnost 9,4m, což je důsledkem její velké vzdálenosti - 80 000 světelných let. V 200 mm dalekohledu vypadá jako nerozlišitelné kolečko s nepatrným zjasněním k centru. Ve velkém dalekohledu je povrch zrnitý s nápadným centrálním zhuštěním. Kolem okrajů rozlišíme pár hvězd. + +Dominik: 250mm: Je malá, bodová, tvoří trojúhelník se dvěma jasnými hvězdami v zorném poli, má velmi jasné jádro, které mírně slábne k okrajům, avšak nedá se skoro vůbec rozeznat hvězdy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6231.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6231.md new file mode 100644 index 000000000..26187555e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6231.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Falošná kométa +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6231.jpg) +Jedna z nejkrásnějších a nejzajímavějších otevřených hvězdokup na celé naší obloze. Jako jasná kompaktní kupa se bliste na pozadí bohaté Mléčné cesty. Je zhruba o 2,5m jasnější než Dvojitá hvězdokupa v Perseovi a pouze o 1,4m slabší než Plejády. A to je skutečně více než jasná: je vzdálená 6 200 světelných let a má absolutní magnitudu -10,2, svítivost milionu Sluncí. Je skoro tak svítivá jako nejzářivější kulová hvězdokupa naší Galaxie - Omega Centauri, která má absolutní magnitudu -10,3. Důvodem její mimořádné svítivosti je záře jednotlivých hvězd, extrémně horkých, mimořádně svítivých obrů a nadobro typu O a B. Najdeme v ní i dvě ze vzácných Wolf-Rayetových hvězd. ζ1, půl stupně jižně, je pravděpodobně okrajovým členem kopy. Jedná se o gigantického veleobra s absolutní magnitudě -8,8, svítivostí 276 000 Sluncí. NGC 6231 je jádrem OB Asociace Štír-Centaurus, která mimochodem zahrnuje i vedlejší hvězdné pole Collinder 316 a Trumpler 24. + +NGC 6231 leží méně než jeden stupeň jižně od hvězd ζ1 (4,8m) a ζ2 Scorpii (3,6m), v čarokrásném poli jasných hvězd, často nazývaném "falešná kometa". Pouhým okem se zdá, že dvě zmiňované hvězdy tvoří jádro této komety a otevřené hvězdokupy NGC 6231, Cr 316 a Trumpler 24 vyvolávají dojem falešného ocasu. U nás tato "kometa" není vidět, pokud se však dostanete do jižnějších zemí, například k severním břehům Afriky, použijte na ni triedr nebo dalekohled s malým zvětšením. Vypadá jako výrazný zvolna se rozšiřující mlhavý pás v délce několika stupňů, který se táhne na sever a mírně na východ od dvojice stálic ζ1 a ζ2 Scorpii. V triedru se přemění na sevřenou sbírku jasných hvězd na slabém mlhavém podkladu, který se bočním pohledem promění na mnoho slabých drobných stelární bodů. Všechny jsou bílé, ani jeden z nich nemá výraznější barevný odstín. + +Uvidíte kompaktní, bohatý shluk hvězd. Asi 50-násobné zvětšení zobrazí osm hvězd 7-8m a dalších 50 slabších. Jižně, mezi spoustou a hvězdou ζ se nachází trojúhelník tvořený hvězdami 4-5-6m. Trumpler 24 a Cr 316, umístěné stupeň SSV, tvoří jednu obrovskou spojenou kopu, větší než Plejády z Býka. + diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6231_200u250.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6231_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..337d89426 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6231_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: tato legendární hvězdokupa zhušťuje přes 100 hvězd na 10'ploche, přičemž s pár tucty dalších se její průměr zvětšuje na 15'. Mnozí z členů vytvářejí atraktivní trojúhelníky a krátké rady. Jižně od kopy se táhne bohatý hvězdný proud. Mnohé z hvězd oblasti jsou zářivě barevné, obzvláště modré, žluté a oranžové. Filtry O-III a UHC objeví slabou mlhovinu, v níž jsou ponořeny některé hvězdy. Její nejjasnější část nese označení **IC 4628**. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235.md new file mode 100644 index 000000000..f8e0b36c7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6235.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_200u250.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c7bcb5171 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: kulová hvězdokupa umístěna uvnitř trojúhelníku hvězd 12m, je malou, slabou a mlžnou skvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_400u450.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8d57724a1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 6235 má 3'pomerne slabé, chudě zhuštěné halo obsahující nepatrně jasnější jádro. Halo má zrnitou strukturu a okraj je rovnoměrný. 175x zvětšení rozliší pár tuctů hvězd kolem rozhraní okrajů. Pole východně a jižně od kulové hvězdokupy je chudé. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6240.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6240.md new file mode 100644 index 000000000..61d45ce32 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6240.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6240.jpg) +Dominik: NGC 6240 je velmi zajímavá galaxie v Hadonoši, která vznikla kolizí dvou menších galaxii. Je to velmi neurčitý objekt a skládá se ze dvou různých částí. Galaxie je významná pro profesionální pozorování - obě její jádra vyzařují silné rentgenové záření a proto se předpokládá, že se v obou jádrech nacházejí masivní černé díry. Galaxia se dá najít postupným přechodem od Lambda Ophi přes jasnější hvězdy jako 14, 16, 21, 19 Ophi. Správnou polohu mi potvrdil při pozorování útvar hvězd desáté magnitudy v podobě X v zorném poli nakloněného na levou stranu. Galaxia jasná přibližně 13.0m se měla nacházet jen mírně nalevo v těsné blízkosti hvězdy 13m. Při pozornějším pohledu jsem už při zvětšení 52x viděl u hvězdy nejasný a malý obláček. Ideální bylo sv. 104x (protože 9mm GSO je bohužel opravdu nepoužitelný okulár). Galaxie byla nenápadná - malý nejasný obláček, který neměl přesný tvar, ale přesto dobře viditelná. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6242.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6242.md new file mode 100644 index 000000000..cf765f717 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6242.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6242.jpg) +Jasná otevřená hvězdokupa 6,4m, dalekohled s průměrem objektivu 200 mm rozliší 50 hvězd. Nejjasnější dosahuje jasnost 7,3m a nachází se na jihovýchodním rohu trojúhelníku, který tvoří spolu se dvěma dalšími nejjasnějšími hvězdami. Zhruba tucet hvězd dosahuje pak jasnost 8-9m, ostatní hvězdy jsou mnohem slabší. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6259.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6259.md new file mode 100644 index 000000000..619e289e3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6259.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6259.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6259_200u250.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6259_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..83d4c34f7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6259_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Hvězdokupa NGC 6259 pozorovaná 17'SSV od hvězdy 5m, je obláčkem sestávajícím ze sta hvězd 12m a slabším, rovnoměrně rozmístěných na 16'x 12'V-Z ploše. Rovnoměrností hvězdného uspořádání se NGC 6259 podobá NGC 7789 z Kasiopeja nebo M11 ze Štítu. Kopa také obsahuje několik hvězdných řetězců oddělených tmavými bezhvězdné liniemi. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281.md new file mode 100644 index 000000000..cc17b5036 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6281.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_200u250.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9807deda2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Otevřená hvězdokupa NGC 6281 je volnou, nepravidelnou skupinou dvou tuctů hvězd na 7'ploche. Nejjasnější hvězdy 8-9,5m jsou umístěny podél dvou nepatrně zatočených proudů orientovaných V-Z a SZ-JV, které se setkávají na západní straně kopy a tvoří tak písmeno "V" otevřené na jihovýchod. Nejslabší hvězdy kopy 11-12m jsou rozptýleny směrem na jihovýchod. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_300u350.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e1652e36d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato kopa má tři tucty hvězd v 8'širokom trojúhelníkovém seskupení, nejjasnější členové jsou soustředěný podél severní a jihozápadní strany trojúhelníku. Kopa nemá centrálně zhuštění a její hvězdy nejsou rozmístěny ve shlucích. Nejjasnější hvězda skupiny 7,9m leží na východním konci řetězce hvězd, který definuje severní stranu trojúhelníkové kopy. Nejjasnější hvězda má společníka 10,5m vzdáleného 7 "na SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6284.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6284.md new file mode 100644 index 000000000..737711180 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6284.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6284.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6284_300u350.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6284_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..999c273e2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6284_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: kulová hvězdokupa pozorovaná 10'VSV od širokého páru 8,5m hvězd, ukáže poměrně slabé, stejně koncentrované 2'halo, které je nepatrně prodloužené VJV-ZSZ a má nepravidelné rozhraní. Jádro se objevuje zrnité, ale houstne směrem k jasnému skoro stelární centru. Pár hvězd je rozlišitelných na okraji guľovky včetně hvězdy 12m 1,5'východne od jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287.md new file mode 100644 index 000000000..defc6aff2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6287.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_200u250.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e5d353d1b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: kulová hvězdokupa pozorovaná jižně od tmavého prachového mraku, zjevuje se jako slabý 2'fliačik stejné struktury s nepatrně jasnějším centrem. Nápadné seskupení ve tvaru "T" leží v poli blízko kulové hvězdokupy: čtyři hvězdy 11m tvoří příčku na sloupu pěti hvězd. Hvězda 11m je pozorována na jeho podkladě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_400u450.md b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..631912e53 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 6287 se zjevuje zrnitá a je rozlišitelná pouze hrstka hvězd kolem jejích okrajů. 3'halo kopy má širokou centrální oblast s nepatrně jasnějším jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302.md new file mode 100644 index 000000000..eaacdbbb3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Bug nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6302.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c69a71f71 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +175x: NGC 6302 je vizuálně zajímavá planetárka s jasnou centrální oblastí, po bocích se slabými rozšířeními na VSV a ZJZ, přičemž druhé z nich je delší. Celkový rozměr mlhoviny je 1,5'x 0,5'VSV-ZJZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_300u350.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..eeda656a3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +200x: Jasné, nepatrně oválné jádro má po bocích dva slabé výčnělky, které jsou zúžené blízko jádra a tvoří nepravidelné seskupení "8", připomínající mravence nebo brouka. Obě rozšíření se nepatrně zjasňují v určité vzdálenosti od jádra, dříve než ke svým koncem vyblednou. Celková šířka mlhoviny je 2,75'x 0,75'VSV-ZJZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304.md new file mode 100644 index 000000000..c959b8429 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6304.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..310f1420a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: kulová hvězdokupa, která se zjevuje se o něco jasnější a nepatrně větší než její sousedka NGC 6316. Její 2'halo má velké zhuštění v centru. Pouze pár hvězd kolem okrajů guľovky můžeme rozlišit. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ff56c28bc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve větších dalekohledech se okraj hala rozšiřuje do průměru 3'a částečně je rozlišitelný. Jádro je nepatrným oválem VJV-ZSZ, je slabě zhuštěné a nějak zrnité s částečným rozlišením. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309.md new file mode 100644 index 000000000..00b79414a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Box nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6309.jpg) +Planetární mlhovina připomínající slabší kopii mlhoviny Prstenec v souhvězdí Lyra. + diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..977dbe810 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: NGC 6309 je umístěna pouze 25 "jižně od hvězdy 11,5m a při malém zvětšení vypadá skoro jako součást binárního systému. Při 200x zvětšení se tato planetárka objevuje ve tvaru obdélníku a proto se jí často říká Krabice. Její disk je nazelenalý a centrální hvězda 13m je občas viditelná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b889602a5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: Ve velkých dalekohledech a s O-III filtrem má planetárka jasný 25 "SSZ-JJV obdélníkový disk s ostrým centrem. Severní část disku je delší a zřetelnější než jižní. Jasná centrální struktura je obklopena mnohem slabší vnější mlhovinou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316.md new file mode 100644 index 000000000..6bf731573 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6316.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9a868072a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 6316 je téměř celá obklopená pěti slabými hvězdami - nejjasnější 11,5m se nachází na jihovýchodním rozhraní kopy 1'od jejího centra. Kopa má nerozlišitelné 2'halo obsahující slabé centrální zjasnění. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7d5733156 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: Jádro této guľovky je široké, poměrně zhuštěné a zrnité. 3'v průměru okraj obsahuje pouze pár hvězd. Kromě hvězdy 11,5m, 12m, přední hvězdy leží 1,25'VJV a 1,75'západne od centra kupy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318.md new file mode 100644 index 000000000..69e108b2c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6318.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b59897bee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Hvězdokupa NGC 6318 je pozorována 10'západne od hvězdy 7m, je bohatou zhuštěnou spoustou tří tuctů slabých hvězd na 4'x 3'S-J ploše. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_300u350.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..623e61a62 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 6318, ve tvaru jakéhosi otisku palce, je atraktivním 5'x 3,5'S-J zhuštěním 12-14m hvězd. Oblouk hvězd podél východní strany skupiny prochází krátkým V-Z řadou na jižním rozhraní kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6326.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6326.md new file mode 100644 index 000000000..efa273a06 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6326.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6326.jpg) +V 450 mm dalekohledu je tato planetárka (10,5m) velmi jasná, malá a kruhová s průměrem 15 ", umístěná v bohatém hvězdném poli. Stálice 14m leží hned po jejím severní a východní straně. Při 170x zvětšení s UHC filtrem je dobře definovatelná, stejně osvětlená a nepatrně prodloužena, bez náznaku centrální hvězdy. Leží 3,5 stupně severovýchodně od kulové hvězdokupy NGC 6397. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6334.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6334.md new file mode 100644 index 000000000..5ec4413a6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6334.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6334.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6334_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6334_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..de9eaa894 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6334_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +175x: NGC 6334 je emisním komplexem pozorovaným mezi 1,25 stupně širokou dvojicí 6m složek. Série tmavých linií rozděluje tento nepravidelný region do lichobečníka čtyř 7-10'širkokých mlhovin, s malým 3'x 2'obláčikom kometárního vzhledu v centru. O-III filtr vytáhne slabou mlhu, která se rozšiřuje na SSZ ze severozápadního rohu lichoběžníku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6337.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6337.md new file mode 100644 index 000000000..bac829c8d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6337.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6337.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6337_300u350.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6337_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..569fe19a4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6337_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Planetárka NGC 6337 má poměrně jasný 40 "disk bleděmodrého odstínu a nepatrně tmavší centrum. Tři hvězdy jsou viditelné uvnitř mlhoviny: nejjasnější 12m se nachází uvnitř prstenu planetárky SSV od centra a dvě slabší hvězdy leží ZJZ od centra na jižním rozhraní prstence. Centrální hvězda však není viditelná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342.md new file mode 100644 index 000000000..aa32b81c0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6342.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5539b703a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 6342 pozorovaná 1,25'severne od hvězdy 12m, je poměrně slabou kulovou hvězdokupou s nepravidelným vzhledem obsahujícím poměrně dobře zhuštěný střed. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e95a8ba6c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Halo se objevuje zrnité, průměru asi 1,5'a nepatrně prodloužené SV-JZ a obsahující jasnější zrnité jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6352.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6352.md new file mode 100644 index 000000000..b8299395c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6352.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6352.jpg) +Kulová hvězdokupa umístěna v bohatém poli Mléčné cesty, kterou objevil Dunlop 14. května 1826. Její zdánlivá hvězdná velikost je 7,8. V 450 mm dalekohledu je poměrně jasná a velká, již při 130x zvětšení je možné rozeznat asi 75 hvězd. Halo je nepravidelné a rozšiřuje se na do průměru 8', guľovka není příliš zhuštěná. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356.md new file mode 100644 index 000000000..afa52d3e4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6356.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..42d7d413e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: kulová hvězdokupa NGC 6356 je neodlišoval slabým 2'diskom mlhy stejné plošné jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..30a22457d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Kompaktní jádro bledne postupně ven k nepravidelnému okraji. Pár hvězd je rozlišitelných kolem rozhraní zhruba 3'predĺženého VSV-ZJZ hala, ale jádro zůstává jen zrnité. Hvězda 11m pola leží 2,5'západne od jádra guľovky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6357.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6357.md new file mode 100644 index 000000000..3ca6086a4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6357.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6357.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6357_300u350.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6357_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6100750fe --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6357_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: S O-III filtrem se emisní mlhovina NGC 6357 objevuje jako slabý 6'x 3'V-Z oblak na severním konci S-J řetězce jedné hvězdy 6m a čtyř hvězd 7m. Otevřená hvězdokupa Pismo 24, pozorovaná mezi dvěma nejsevernějšími hvězdami řetězce, je slabou spoustou 20 hvězd 10,5m a slabších, rozmístěných na 5'ploche. Nejjasnější hvězda kopy 10m se nachází na severním rozhraní. Směrem na jihovýchod se ve skupině nachází 4 "široká SZ-JV dvojhvězda 11,5m složek. Většina dalších hvězd kupy je slabších. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6362.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6362.md new file mode 100644 index 000000000..57ec14070 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6362.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6362.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 7,5m, která v 300 mm dalekohledu a 186x zvětšení se objevuje poměrně uvolněná, přičemž je rozlišitelných asi 25 hvězd, z nichž některé jsou seřazeny v linii a protínají hvězdokupu. Halo má průměr 8'. NGC 6362 leží 1,2 stupně severozápadně od ζ apod. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366.md new file mode 100644 index 000000000..d75f9c46b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6366.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..102e67e1f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 6366 je slabá, málo zhuštěná guľovka, její slabá plošná jasnost je typická pro třídu XI. Její nestejně slabá záře zabírá 4'plochu a má zrnitou strukturu. SZ-JV pár hvězd 9m leží západně od guľovky, nejbližší hvězda se dotýká rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..96fbaae46 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: Ve velkých dalekohledech se průměr hala zvýší na 8', rozšiřuje se skoro tak daleko jak se nachází vzdálenější hvězda z 9m páru na západě. Hrstka velmi slabých členů kopy je rozlišitelná oproti velmi bledému pozadí. Centrální část je mírně zhuštěná. Široký VSV-ZJZ pár 11m hvězd leží blízko JJZ rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6369.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6369.md new file mode 100644 index 000000000..d4ba0c461 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6369.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Malý duch +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6369.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6369_300u350.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6369_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5356b69ce --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6369_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +200x: NGC 6369, pozorovaná při Pipe nebula, je jasná kruhová planetární mlhovina hned jižně od jedné hvězdy. 30 "disk ukáže tmavší centrum, ale tento efekt je slabší než u M57 z Lyry. Planetárka je nepatrně jasnější podél severního okraje. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383.md new file mode 100644 index 000000000..be709903f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6383.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_100u150.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..24ee37547 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: Otevřená hvězdokupa NGC 6383 leží 1,25 stupně ZJZ od M6. Může být vidět pouhým okem jako slabá matná skvrna severně od ostnu Štíra. V malých dalekohledech při malém zvětšení rozlišíme 15 slabých hvězd rozptýlených kolem, ale většinou západně od nejjasnější hvězdy 5,6m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..abdf11fd4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tuto kopu tvoří několik tuctů slabých hvězd, většinou umístěných západně od jasné trojhvězdí h 4962, která sestává z hlavní složky 5,6m a dvou namodralé 10,5m společníků. Několik hvězd 9,5m leží na západním rozhraní kopy 5'od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384.md new file mode 100644 index 000000000..6c7a1c2fc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6384.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8f49e072a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Galaxia pozorovaná ve hvězdném poli na severozápadním rozhraní Mléčné cesty v souhvězdí, je slabým 2'x 1,5'hmlistým oválem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..12a2dd8a5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech NGC 6834 ukáže poměrně jasné 5'x 3,5'SSV-JJZ halo obsahující nepravidelně zhuštěné jádro. Na SSV rozhraní hala leží hvězda 11m, která leží na juhovýchdnom vrcholu 2,5'x 1,5'trojuholníka 11m hvězd. Hvězda 12,5m leží na JJV rozhraní hala galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388.md new file mode 100644 index 000000000..9c8605555 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6388.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_200u250.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..194baaa1c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: kulová hvězdokupa NGC 6388 má velmi jasné jádro obklopené 2,5'halom s pár slabými hvězdami rozlišitelnými kolem okraje. Přední hvězda 10,5m se nachází na severním rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_400u450.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1b3a2e560 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: Větší dalekohledy ukáží 4'zrnité halo se snad tuctem slabých hvězd rozlišitelných kolem okraje. Jádro je v centru kupy dost zhuštěné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6397.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6397.md new file mode 100644 index 000000000..7eeffc9b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6397.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6397.jpg) +Nejjasnější kulová hvězdokupa (5,7m) v souhvězdí. Mezi hvězdami beta a theta Arae ji jako mlhavou skvrnu můžeme pozorovat i pouhým okem. Se svou vzdáleností 8 200 světelných let je jednou z našich nejbližších kulových hvězdokup. Je snadno dostupným objektem pro triedr a v binární můžeme zpozorovat i několik okrajových hvězd. Guľovka je poměrně rozptýlena, hvězdy jsou řidší než v mnoha jiných kulových hvězdokupách a ve vzdálenějších oblastech tvoří malé skupinky a řetězce, které se dají pozorovat středním ďalekohľadom.'V 450 mm dalekohledu při 171x zvětšení je rozlišitelná na stovky hvězd, mnohé dosahují jasnost 10- 11m. Celkově je jednoznačně jasnější než většina kulových hvězdokup, zejména díky jejím jasným členem. + +Myzer: Tento objekt jsem pozoroval jen jednou v životě na La Palme hned v první noc na vrcholu s refraktorem TS \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6397_110u660.md b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6397_110u660.md new file mode 100644 index 000000000..16713841d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6300-6400/NGC6397_110u660.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 110/660 +rating: +--- +: Už 110 mm TS refraktor mi stačil na rozlišení kulové hvězdokupy z Oltáře NGC 6397, která se v té době nacházela ve výšce pěti stupňů nad jižním obzorem. Pozorovací podmínky byly opravdu prvotřídní. Tato guľovka patří určitě k pěti nejkrásnějším, které jsem dosud viděl. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401.md new file mode 100644 index 000000000..aa74f030f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6401.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_200u250.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9d3302eb5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 6401, pozorovaná v atraktivním hvězdném poli Mléčné cesty, je malá 1,5'guľová hvězdokupa zhuštěná v centrální části. Při tomto průměru nemůže být ani částečně rozlišitelná. Přední hvězda 12,5m je umístěna na jihovýchodním rozhraní jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_400u450.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0d9fd066c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: NGC 6401 má 2'nepatrne VJV-ZSZ prodloužené halo obsahující jasné jádro, které pokrývá skoro polovinu plochy hala. Guľovka ještě nemůže být rozlišitelná, ale její okraj je již zrnitý a pár hvězd může BLIS vedle východním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6416.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6416.md new file mode 100644 index 000000000..f26c0cb85 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6416.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6416.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6416_200u250.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6416_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..88e093c90 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6416_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 6416 je nenápadnou hvězdokupou půl stupně VJV od M6. Obsahuje 20 hvězd 8-11m a 40 hvězd 12-14m, nepravidelně rozmístěných na 30'x 15'S-J ploše. Jasnější členové leží v severní části kopy. Mnohé hvězdy kopy jsou soustředěny v řetězcích, prebiehaujúcich v podstatě ve směru V-Z. Dvě načervenalé hvězdy leží na severovýchod od skupiny a jedna na její JJZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6438.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6438.md new file mode 100644 index 000000000..0eda7e8a9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6438.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6438.jpg) +Dvojice galaxií, které jsou pravděpodobně gravitačně vázány. NGC 6438 (11,7m) je typem S0, zatímco NGC 6438 je obří nepravidelnou galaxií se dvěma širokými rameny. Leží ve vzdálenosti 110 milionů světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6441.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6441.md new file mode 100644 index 000000000..f8f94f7cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6441.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6441.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6441_300u350.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6441_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ef0a4840c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6441_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: kulová hvězdokupa NGC 6441 pozorovaná 4'východne od oranžové G Scorpii, má zářivé jádro umístěno v jasném, ale neodlišoval 3'hale. Hvězda 10m se dotýká hala na jihozápadním rozhraní a jedna 12,5m leží na SSZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451.md new file mode 100644 index 000000000..877bf0838 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6451.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_100u150.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..9393e1767 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: Otevřená hvězdokupa NGC 6451 je trojúhelníkovou skvrnou slabých hvězd na rozhraní bohatého pole Mléčné dráhy. Rozsáhlá soustava tmavých mlhovin leží západně od kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_200u250.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4d797a91d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato bohatá kupa obsahuje tři tucty 11-13m hvězd na zhruba trojúhelníkové 8'ploche. S-J bezhvězdné oblouk odděluje pás jasnějších členy kopy podél její východní strany od široké oblasti slabších hvězd rozptylujících se západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453.md new file mode 100644 index 000000000..4b924d3db --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6453.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_200u250.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3942bff3b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 6453 leží uprostřed členy na severozápadě otevřené hvězdokupy M7. Tato kulová hvězdokupa má slabé 1,5'halo, které při malém zvětšení připomíná planetární mlhovinu. Halo je rovnoměrně osvětlené, bez náznaku rozlišení. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_400u450.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..febdaaa91 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: 2'halo ukáže zrnitost nebo částečné rozlišení kolem jejího okraje. Jádro je malé a slabě zhuštěné. Pár hvězd viditelných podél hala jsou pravděpodobně přední objekty, členové M7. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6496.md b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6496.md new file mode 100644 index 000000000..958ec6079 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6400-6500/NGC6496.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6496.jpg) +Kulová hvězdokupa (8,5m) ležící podél západních hranic se Štírem. V 300 mm dalekohledu ji uvidíme jako slabou mlhavou skvrnu okořeněnou pár hvězdami. Na východní straně kopy hvězda 11,5m spolu se dvěma společníky tvoří řadu s dalšími hvězdami, které procházejí centrem kopy. Pár nepatrně jasnějších hvězd leží na severovýchodním a jihozápadním rozhraní kopy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6503.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6503.md new file mode 100644 index 000000000..a96c3fe57 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6503.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6503.jpg) +Galaxie (10,2m) ležící v blízkosti několika jasných hvězd viditelných pouhým okem, takže ji není problém vyhledat. Je jednou z krásnějších galaxií v souhvězdí. + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6503_200u250.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6503_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1da8bcdda --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6503_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia pozorovaná 4'západne od hvězdy 8m, má jasné 4'x 1'VJV-ZSZ čočkovité halo, které je nepatrně jasnější podél jeho centra. NGC 6503 oplývá na překvapení vysokou plošnou jasností a okamžitě je vidět její vypouklý tvar, při pozornějším pohledu (109x) však odkryje ještě několik dalších detailů. Centrum je jen o něco málo jasnější než ostatní části galaxie a jeden okraj se zdá být jakoby drsnější. Bočním pohledem je také vidět vnější halo (tenké), které lemuje okraj galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6520.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6520.md new file mode 100644 index 000000000..cae0967b8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6520.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6520.jpg) +Otevřená hvězdokupa umístěna v nádherné a snad nejzajímavější oblasti Velkého oblaku ve Střelci. V 200 mm dalekohledu bychom mohli napočítat 30 slabých hvězd na ploše 5'. Hned západně leží vizuálně neprůhledný, tmavé prachový mrak někdy nazývaný **Inkoustová skvrna - Barnard 86**. + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6520_300u350.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6520_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2d14cc27c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6520_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: NGC 6520 tvoří 50 slabých hvězd, z nichž polovina se rozprostírá kolem jedné jasné červeno-oranžové hvězdy. Druhá oranžová hvězda leží blízko severozápadního rozhraní kopy. Tenká tmavá linie se klikatí z jižní části NGC 6520 k velmi tmavému prachovému mračnu Barnard 86. To je prodloužené a na severu se zřetelně zužuje. Tmavší je podél jižního rozhraní a mimořádně neprůhledné ve výběžku, který se rozšiřuje z JJZ rozhraní. Na SSZ rozhraní se nachází oranžová hvězda 6,9m. Několik velmi slabých hvězd je ponořených v tmavém oblaku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6522.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6522.md new file mode 100644 index 000000000..c4706c724 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6522.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6522.jpg) +Kulová hvězdokupa 8,6m pozorovaná 40'severozápadne od γ sagittario. V 200 mm dalekohledu má malé a jasné jádro obklopené neodlišoval halem, na jehož severovýchodním rozhraní leží hvězda 12m. V 400 mm dalekohledu se halo jeví zrnité. Obklopuje jasné, nestejně zhuštěné a trochu prodloužené jádro. Ani při velkých zvětšeních tuto kulovou hvězdokupu Nerozlišíme. 16'na východ leží NGC 6528, další kulová hvězdokupa. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6528.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6528.md new file mode 100644 index 000000000..4f627efa3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6528.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6528.jpg) +Slabší (9,5m) a menší kulová hvězdokupa oproti sousední NGC 6522, ležící 16'na západ. Mezi těmito guľovkami se nachází malé tmavé prachové mračno, které zakrývá bohatství hvězd místní Mléčné cesty. V 200 mm dalekohledu je NGC 6528 vidět jako halo obsahující jasnější střed. Kulová hvězdokupa zůstává neodlišoval a nevidíme ani blízké okrajové hvězdy. Ve větším dalekohledu ji rovněž není možné rozlišit, ale na jihozápadním rozhraní se nachází přední hvězda 13m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6539.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6539.md new file mode 100644 index 000000000..14aae36a2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6539.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6539.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 9,8m. V 300 mm dalekohledu slabá, kruhová skvrna rovnoměrné jasnosti. Při 200x zvětšení je na hranici rozlišení: kolem kraje lze mihnout půl tucet hvězd. Nejnápadnější je přední hvězda 12,5m na severozápadním rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6541.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6541.md new file mode 100644 index 000000000..e2052672d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6541.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6541.jpg) +Pěkná a jasná kulová hvězdokupa 6. magnitudy, která je však v našich zeměpisných šířkách stále ukrytá pod obzorem. Leží mezi hvězdami theta CRA a theta Scorpii. Nachází se ve vzdálenosti 23 000 světelných let. Zatímco v malém dalekohledu ji uvidíme pouze jako mlhavé kolečko, v 200 mm dalekohledu máme během dobrých podmínek šanci rozlišit její okrajové hvězdy 13. magnitudy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je dobře rozlišitelná, s jasným, širokým a zhuštění jádrem, umístěným v hale hvězd, které rychle řídne směrem k nepravidelným okrajem. Na východním okraji leží nápadná hvězda 11. magnitudy, přičemž mezi touto hvězdou a jádrem kulové hvězdokupy je jakási tmavá skvrna. NGC 6541 je často přehlížena, avšak je to exponát jižní oblohy mezi kulová hvězdokupa. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md new file mode 100644 index 000000000..2082588c3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Mačacie oko +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6543.jpg) +Planetární mlhovina se složitou strukturou závojů, uzlů a plynných mraků vymrštěných asi před 1 000 lety od centrální hvězdy. Leží ve střední části souhvězdí, přibližně na spojnici mezi hvězdami ζ - δ Draconis. Její celková jasnost je 8,8m, takže ji můžeme najít i malým dalekohledem. V 150 mm přístroji rozlišíme i jasný, malý disk s nazelenalým kočičím okem v podobě centrální hvězdy, která dosahuje 11. magnitudu. V roce 1786 mlhovinu objevil W. Herschel. Leží ve vzdálenosti 3 600 světelných let. Zajímavé je, že poloha této planetární mlhoviny se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky - do tohoto místa míří kolmice k rovině ekliptiky a je to zároveň střed kružnice, po níž je precesní pohybů zemské osy unášen severní nebeský pól. + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_200u250.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5adb426b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: planetárka má jasný, malý, kruhový, nazelenalý disk obklopující centrální hvězdu. Boční pohled odhalí slabý vnější obal, který je nejnápadnější na severovýchodě a jihozápadě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u450.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..41e0e5ff7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: pěkný, jasný modrozelený disk předvede nádherný barevný kontrast s jasně žlutou centrální hvězdou. Vnitřní halo je prodlouženo 20 x 15 "a obklopené vnějším obalem, který obsahuje dva spirálovité pásy, vizuálně připomínající točící se ramena spirální galaxie. Oblast kolem centrální hvězdy je nepatrně tmavší. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6544.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6544.md new file mode 100644 index 000000000..d8633b51e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6544.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6544.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 8,1m pozorovaná v hojném hvězdném poli, na severozápad od Laguny a 6'na SSZ od jedné hvězdy 8m. V 250 mm dalekohledu je poměrně zhuštěnou a má zrnitou strukturu. Pár hvězd můžeme kolem rozhraní rozlišit. + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6544_300u350.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6544_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..37b2ae0cb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6544_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: při malém zvětšení je pouze částečně rozlišitelná, ale 150x zvětšení odhalí blikající disk velmi slabých hvězd, nejnápadnějších v centru kupy a na západním rozhraní. 1,5'na jihozápad od guľovky se nachází 15 "široký pár 11,5m složek, z nichž jedna má ještě slabého průvodce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6546.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6546.md new file mode 100644 index 000000000..a1f360c52 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6546.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6546.jpg) +Bohatá otevřená hvězdokupa ležící v bohatém a zajímavém poli Mléčné cesty na severovýchod od Laguny. Její celková jasnost je 8m a obsahuje 150 hvězd. V 300 mm dalekohledu ji uvidíme jako poměrně jasnou, nepravidelně roztroušenou skupinu stálic 11m a slabších. Kopa nemá žádné centrální zhuštění, ale většina jejích jasnějších hvězd se nachází ve východní části. Tam se také nachází trojúhelník předních hvězd 9m, z nichž dvě mají atraktivní oranžovou barvu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6553.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6553.md new file mode 100644 index 000000000..82ff0fccf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6553.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6553.jpg) +Kulová hvězdokupa 8,1m, v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm poměrně jasné halo s mlhavými nepravidelnými okraji, které se směrem do centra příliš nezjasňuje. Na severozápadním rozhraní se nachází přední hvězda 11m. Dalekohledy s průměrem objektivu nad 400 mm rozliší zrnitou strukturu, slabě zhuštěný disk s asi 6 hvězdami viditelnými kolem okraji. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6568.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6568.md new file mode 100644 index 000000000..a2ef9c943 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6568.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6568.jpg) +Otevřená hvězdokupa umístěna půl stupně jihozápadně od hvězdy μ SGR a 20'na SZ od hvězdy 14 SGR. Obsahuje nepravidelně a volně uspořádaných 50 hvězd, z nichž 30 dosahuje jasnost mezi 11-12m. Severně od poměrně na hvězdy chudého centra se nachází nápadné seskupení hvězd ve tvaru "S". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6569.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6569.md new file mode 100644 index 000000000..137c1c888 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6569.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6569.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 8,7m, v 300 mm dalekohledu viditelná pouze jako poměrně slabé nerozlišitelné halo obsahující široké jádro. Podél rozhraní je guľovka částečně rozlišitelná na zrnitou strukturu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572.md new file mode 100644 index 000000000..16c3058d1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6572.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_200u250.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c54023f11 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: NGC 6572 pozorována méně než 4'západne od hvězdy 9,5m, je pěkná jasná zelenktastá planetárka s 15 "diskem. Její pozorovaný průměr je skoro dvakrát takový jak je uvedeno v katalozích. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_400u450.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..cc36f7b45 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: Silná modrozelená záře disku planetárky je atraktivním kontrastem s 9,5m hvězdou na západě. Disk je nepatrným oválem, asi 18 "x 15" S-J a má mlhavé rozhraní, ale bez centrálního zjasnění. Centrální hvězda je vidět pouze občas. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6584.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6584.md new file mode 100644 index 000000000..8f8a020cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6584.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6584.jpg) +Kulová hvězdokupa deváté magnitudy o průměru 6 obloukových vteřin. V 450 mm dalekohledu při 171x zvětšení se objevuje poměrně jasná a velká, zhuštěná a poměrně symetrického vzhledu. Rozlišitelných je pár tuctů slabých hvězd, většinou v hale. Středové jádro je skvrnité, ale zůstává nerozlišitelné. Několik jasných hvězd 11m je umístěno na okraji hala, ale pravděpodobně jsou to jen přední objekty. Hvězda 7,5m leží 13'severozápadne a hvězda 7m se nachází 15'SSZ. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6589.md b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6589.md new file mode 100644 index 000000000..0d681b602 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6500-6600/NGC6589.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6589.jpg) +Dva obláčky v podobě reflexních mlhovin kolem poměrně jasných hvězd, nacházející se hned za jižním rozhraním Malého oblaku ve Střelci. V 250 mm dalekohledu je NGC 6589-90 slabým 1'kruhovým obláčkem kolem hvězdy 9,5m, která má v odstupu 25 "na jihozápad slabého společníka. JJV od NGC 6589-90 se nachází NGC 6595, druhá mlhavá skvrna průměru 1', která obklopuje 20 "široký pár 10m složek. Na severovýchod od těchto mlhovin leží ještě emisní mlhovina IC 1283-84, velmi slabý obláček kolem několika jasnějších hvězd v této oblasti. Kolem těchto mlhovin jsou rozptýleny mnohé tmavé prachové mraky. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6604.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6604.md new file mode 100644 index 000000000..d52424b55 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6604.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6604.jpg) +Otevřená hvězdokupa jasnosti 6,5m pozorovaná půl stupně severozápadně od M16. V 300 mm dalekohledu ji uvidíme jako trojúhelníkovou plochu, v níž se tlačí šest 7,5m a slabších hvězd a zhruba 25 hvězd od 9m do 11m. Nejnápadnější členové jsou umístěni v tenkém oblouku vyhloubený na východ. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6624.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6624.md new file mode 100644 index 000000000..5304114ba --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6624.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6624.jpg) +Poměrně jasná kulová hvězdokupa 8. hvězdné velikosti. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm ukáže své malé jádro obklopené halem, na jehož okraji můžeme rozlišit pár slabých hvězd. Hvězda 12m leží 1,75'ZJZ a další 2,25'VJV od okraje NGC 6624. Jádro se může zdát zrnité pouze v případě dobrého seeignu. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6633.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6633.md new file mode 100644 index 000000000..761654dd8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6633.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6633.jpg) +Otevřená hvězdokupa podobné velikosti na obloze jako Měsíc v úplňku. Je viditelná triedru i pouhým okem. Leží na severovýchodní hranici se souhvězdím Hada. Obsahuje těsně vedle sebe asi 60 slabších hvězd. Vzdálená je 1 000 světelných let. + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6633_100u150.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6633_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..2bdc6f81d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6633_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +75x: NGC 6633 je velká a jasná, ale volná otevřená hvězdokupa dobře viditelná v malých dalekohledech. Při 25x zvětšení může být viditelných asi 20 hvězd, rozptýlených na SSZ od hvězdy 5,5m. 50x zvětšení odhalí 65 hvězd slabě rozmístěných na 50'x 25'SV-JZ ploše. Kope chybí jakékoliv středové zhuštění. Seskupení W je nápadné v její jihozápadní části a těsný shluk šesti hvězd leží na západní straně. Blízko severního rozhraní leží atraktivní trojhvězdí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6638.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6638.md new file mode 100644 index 000000000..c30d90eca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6638.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6638.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 9,1m, která leží půl stupně VJV od hvězdy λ SGR a 3,5'severne od jedné hvězdy 10m. V 200 mm dalekohledu je poměrně slabým diskem hladké struktury s mlhavým rozhraním. + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6638_300u350.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6638_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..39d1c84de --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6638_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: malé, dobře zhuštěné jádro se nachází uvnitř hala stejné jasnosti. Halo je nerozlišitelné, ale s náznakem zrnění lze mihnout kolem jeho kraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6642.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6642.md new file mode 100644 index 000000000..6343afb72 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6642.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6642.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 9,4m nacházející se jeden stupeň ZSZ od M22 v poli plném slabých hvězd. V 300 mm dalekohledu ji nerozlišují, má pouze zrnitou strukturu v podobě hala obsahujícího dobře zhuštěný střed. Hvězda 12m se se slabým průvodcem nachází 2,5'severne od NGC 6642. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6645.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6645.md new file mode 100644 index 000000000..2766b5d53 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6645.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6645.jpg) +Bohatá otevřená hvězdokupa tvořena 70 členy jasnými 11-14m, kteří jsou rozmístěni na 20'x 10'V-Z ploše. Většina jasnějších hvězd je rozmístěno podél severního rozhraní. Krátký řada tří hvězd 12m se nachází blízko centra. NGC 6645 je hojná na dvojhvězdy, dvě nejjasnější leží blízko jejího východního rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6649.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6649.md new file mode 100644 index 000000000..b96c7603c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6649.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6649.jpg) +Otevřená hvězdokupa (8,9m), kterou tvoří 50 hvězd, z nichž nejjasnější, nacházející se v centru kopy, dosahuje 11,56m. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6649_200u250.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6649_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..daaac2ae6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6649_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je docela dobře se rýsující koncentrací 20 hvězd jasnosti 12m a slabších, hned SSV od jedné hvězdy 9,7m. Nachází se v řídkém hvězdném poli, popredkávanom tmavými mlhovinami. V 400 mm dalekohledu napočítáme 40 hvězd mezi 12-15m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6652.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6652.md new file mode 100644 index 000000000..ab7b18682 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6652.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6652.jpg) +Kulová hvězdokupa jasnosti 8,8m pozorovaná 7'JV od hvězdy 7m. V 300 mm dalekohledu má podobu slabého hala obsahujícího slabě zhuštěné jádro. Pár slabých hvězd můžeme kolem nepravidelných okrajů rozlišit. Přední hvězda 13m leží na jejím západním rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6664.md b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6664.md new file mode 100644 index 000000000..bd411e43c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6600-6700/NGC6664.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6664.jpg) +Tato otevřená hvězdokupa (7,8m) pozorovaná 20'severovýchodne od hvězdy α Scuti (3,9m) je v alespoň 200 mm dalekohledu nekoncentrovaného spoustou dvou tuctů hvězd 10m a slabších. Podél východního rozhraní kopy se táhne hvězdný řetězec a slabší členové pěkně kontrastují s jasnou hvězdou α Scuti. V 300 mm dalekohledu je dost uvolněnou kolekcí tří tuctů 10-13m hvězd. Okolní hvězdy zvyšují jejich počet na 50-60. Jasnější členové (nejjasnější má 10,15m) jsou koncentrovan9 na severním rozhraní kopy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6704.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6704.md new file mode 100644 index 000000000..f022da2be --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6704.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6704.jpg) +Slabší otevřená hvězdokupa (9,2m), shluk 30 hvězd, které se v 200 mm dalekohledu zjevují jako zrnitá skvrna SSZ od jedné pěkné červenavé hvězdy 11,5m. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6704_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6704_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e826b2dab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6704_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu je slabou, nepravidelnou, roztroušenou skupinkou tří tuctů hvězd jasnosti převážně mezi 12-15m. Zdánlivě je rozdělena do tří odlišných skupin: JJV koncentrace obsahuje 20 hvězd, jihozápadní je zase nepravidelným půlkruhů hvězd. Severní část připomíná seskupením hvězd tvar papírového draka. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709.md new file mode 100644 index 000000000..0ec1540e4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6709.jpg) +Otevřená hvězdokupa nacházející se v západní části souhvězdí. Se svou jasností 6,7 mag je viditelná iv triedru a malých dalekohledech jako jasná mlhavá skvrna v bohatém hvězdném poli Mléčné cesty. Vzdálenost hvězdokupy se odhaduje na 2 600 světelných let. + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_100u150.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..f246b50ff --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +50x: NGC 6709 je celkem bohatá a dobře rozlišitelná kupa v malých dalekohledech. Obsahuje 40 hvězd na nepravidelné trojúhelníkové ploše, její jasnější členové jsou umístěni směrem na sever a západ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_200u250.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4beaee186 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato pěkná kopa obsahuje 60 hvězd 10m až 11,5m na 18'x 12' trojúhelníkové ploše. Dvě nejjasnější hvězdy kopy jsou širokým párem modré a zlaté 9m složky na západním rozhraní. Pár dalších širokých párů leží na východním rozhraní kopy. Centrum protíná pár malých bezhvězdné mezer. Nejbohatší koncentrace hvězd leží blízko ZJZ rozhraní. Ve hvězdokupě dominuje několik hvězdných řetězců. + +Dominik: 250mm: je výrazná, poměrně velká, má tvar kosočtverce, tvoří ji jasnější, mírně jasné a dokonce i slabší hvězdy, i když převážně ty mírně jasné, tento kosočtverec je hustě vyplněn hvězdami, i když se dají pozorovat nerovnoměrnosti v jasností hvězd v tomto kosočtverci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6712.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6712.md new file mode 100644 index 000000000..ad1a933d0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6712.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6712.jpg) +Kulová hvězdokupa dosahující jasnost 8,2m. V 200 mm dalekohledu ji zahlédneme ve stejném zorném poli jako planetární mlhovinu IC 1295. Samotná kulová hvězdokupa je poměrně slabá a neodlišoval. Halo obsahuje nepatrně jasnější střed. Ve velkých dalekohledech se zobrazí velké, zrnité jádro uprostřed dobře rozlišitelného hala. Obrys okraje je nepravidelný a jaksi zploštělý na jeho JJZ straně. Okolní pole Mléčné dráhy je velmi bohaté. NGC 6712 je vzdálená 20 000 světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6717.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6717.md new file mode 100644 index 000000000..0b20cae3e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6717.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6717.jpg) +Kulová hvězdokupa 9,2m nacházející se 2'južne od hvězdy ν2 SGR, jejíž záře ztěžuje pozorování této relativně slabé kulové hvězdokupy. V 300 mm dalekohledu halo velmi houstne do drobného, ​​téměř stelární jádra. Na ZSZ rozhraní hala leží hvězda 13m a za severovýchodním okrajem se nachází těsná dvojhvězda 13m složek. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md new file mode 100644 index 000000000..8cd61d7af --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6723.jpg) +Kulová hvězdokupa, která dosahuje jasnost 7,2m. V 200 mm dalekohledu je poměrně dobře rozlišitelný, její halo obsahuje široké, mírně zhuštěné jádro. Přední hvězda 10,5m leží v severovýchodní části hala. Větší dalekohled a větší zvětšení rozliší kopu i v okolí jádra. V 450 mm dalekohledu při 130x zvětšení se NGC 6723 objevuje symetrická a je vidět asi 100 jejích jednotlivých hvězd. Nachází se v zajímavé oblasti spolu s komplexem nezvyklé reflexní mlhoviny NGC 6726/27/29 a tmavé mlhoviny Bernes 157. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6726.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6726.md new file mode 100644 index 000000000..b8f246441 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6726.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6726.jpg) +Velmi zajímavá oblast světlejších a tmavších mlhovin, v blízkosti hvězdy gama CRA, na hranicích se Střelcem. NGC 6726-27 je v 300 mm dalekohledu poměrně jasnou reflexní mlhovinou s mlhavým nepravidelným okrajem. Má dva laloky, jihozápadní odráží světlo jedné hvězdy 7,2m, severovýchodní odráží světlo nepravidelné proměnné hvězdy TY Coronae Australis, která mění jasnost magnitudy mezi 8,8 a 12,6. + +Hned na jihovýchodě leží drobná emisní + reflexní mlhovina NGC 6729 připomínající kometu, která tak jako mnohem známější Hubblova proměnná mlhovina v Jednorožci, mění nepředvídaně jasnost, velikost a tvar! V hlavě této "komety" totiž leží nepravidelná proměnná hvězda R CRA, která mění nečekaně svou jasnost od 9,5m do 13m. Ve ocase komety NGC 6729 leží další, tentokrát slabší proměnná hvězda T CRA, jejíž jasnost se mění v rozmezí 11,7-13,5m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6738.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6738.md new file mode 100644 index 000000000..3e39fe8a3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6738.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6738.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6738_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6738_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..584e9d866 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6738_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: Hvězdokupa NGC 6738, umístěna 10' SSZ od hvězdy 8m, je volnou a nepravidelnou spoustou 50 hvězd na 30' ploše. S-J řetězec jejích jasnějších členy se táhne centrem kopy. Slabší hvězdný řetězec leží na východní straně kopy. Má sedm hvězd 9,5m blízko centra, ostatní hvězdy jsou slabší. 175x zvětšení odhalí 75 hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741.md new file mode 100644 index 000000000..c7b898e8a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6741.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_200u250.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d4d606c02 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +250x: Planetárka NGC 6741 má drobný zelenomodrý disk s hvězdou 11m tečnou k jeho západního rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3fb1c6947 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +300x: NGC 6741 má jasný 10 "disk pěkné zelenomodré barvy. Hvězda 11m je na jeho západním rozhraní a slabá hvězda leží na severozápadním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6744.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6744.md new file mode 100644 index 000000000..75b003cd8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6744.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6744.jpg) +I když slabé plošné jasnosti, ale jedna z největších známých spirálních galaxií s příčkou, kterou můžeme pozorovat v 250 mm dalekohledu. V malém dalekohledu však uvidíme pouze centrální část galaxie. + +V 450 mm dalekohledu se tato galaxie s příčkou objevuje poměrně jasné a velká, oválného tvaru 8'x 6'S-J a s jasným jádrem v centrální části. Asi šest slabých hvězd nebo svazků v podobě malých H-II oblastí je umístěno přímo v galaxii. Náznak spirály se dá tušit ve vnější části, ale není to nic definitivní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751.md new file mode 100644 index 000000000..bec5b7962 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6751.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_200u250.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b436b1885 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: Tato planetární mlhovina leží jeden stupeň VJV od hvězdy 12 Aquilae, v Mléčné dráze bohaté na hvězdy 10-13m. Disk je slabý, poměrně malý a kruhový. Centrální hvězda je velmi slabá až neviditelná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..004195779 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 6751 má poměrně jasný 20 "disk s nazelenalým odstínem a náznakem prstencovitý struktury během dobré noci. Centrální hvězda je viditelná. Hvězda 13m leží na severovýchodním rozhraní. Dvě hvězdy leží mimo západního rozhraní, ta bližší k planetárke je slabší. + +Dominik: Je nerozeznatelná od hvězdy, kotouček je vidět až při sv. 277x, má bledě nazelenalou barvu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6752.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6752.md new file mode 100644 index 000000000..28ed03946 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6752.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6752.jpg) +Pěkná, jasná a rozlohou po Omega Centauri a 47 tucanae třetí největší kulová hvězdokupa na obloze. Za vše vděčí hlavně své relativně blízké vzdálenosti - 17 000 světelných let. Díky anonymnímu číslu NGC a své jižní poloze však není příliš pro pozorovatele na severní polokouli známa. Její jasnost dosahuje 5,4m, proto ji můžeme snadno vyhledat jakož mlhavou skvrnku i pouhým okem, případně triedru. Nejjasnější hvězdy dosahují 11. hvězdnou velikost, takže některé z nich můžeme částečně na okrajích rozlišit už 100 mm dalekohledem. + +V 450 mm dalekohledu při 130x zvětšení je zcela rozlišitelná na nespočet hvězd stlačených do velké sféry. Centrální část je dost zhuštěná až k velmi jasnému a malému jádru. Guľovka silně zanechává pocit trojrozměrného pohledu, protože jádro obsahuje několik poměrně jasných hvězd, které vynikají nad množstvím slabých hvězd, navíc umístěných na pozadí neodlišoval masy. Mnohé hvězdy 11m a 12m tvoří v hale dlouhé řetězce. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6755.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6755.md new file mode 100644 index 000000000..5309027aa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6755.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6755.jpg) +V pořadí druhá nejjasnější otevřená hvězdokupa souhvězdí, s celkovou jasností 7,5 magnitudy, kterou tvoří asi 100 slabých hvězd (nejjasnější má 10 mag). Jako celek ji uvidíme už malým dalekohledem. V 100 mm přístroji se ukáže poměrně nápadná, nepravidelně koncentrovaná oblast tvořena několika tucty hvězd na pozadí Mléčné cesty, půl stupně východně od jedné hvězdy 7m. + +V 200 mm Dobsone je pěknou, poměrně bohatou hvězdokupou, v níž rozlišíme asi 60 hvězd 10m a slabších. Nedaleko středu je těsné seskupena 4 hvězd (o jasnosti 14m integrovaně), které mohou v malých zvětšeních připomínat slabou mlhovinu. Tmavá linie rozděluje kopu na dvě části, větší a jasnější je ta jižnější. Pol stupně SSV se ve stejném zorném poli ukáže slabší otevřená hvězdokupa **NGC 6756**, shluk asi 40 hvězd. Jeví se jako mlhavá skvrna, z níž na neodlišoval pozadí vyčnívá asi 6 hvězd. + +Dominik: 250mm: NGC 6755 je velmi velká, přibližně ve tvaru obdélníku, tvoří ji mírně jasné hvězdy, při periferním vidění jsou vidět různé zhuštění slabších hvězd, pod ní je pozorovatelný menší flíček, NGC 6756, těžší rozeznatelný na hvězdy, kde jsou asi tak 2 -3 jasnější hvězdy, které jsou obklopeny mlhavým chomáčkem slabších hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756.md new file mode 100644 index 000000000..c048426f3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6756.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_200u250.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c73020821 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato otevřená hvězdokupa je mnohem menší a slabší než NGC 6755 půl stupně na JJZ. Tucet hvězd na 3'ploše vyniká oproti slabému neodlišoval pozadí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7a925040c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 6756 je poměrně slabá, drobná kupa 20 hvězd 12-15m zhuštěných na 4'ploše. Je více zhuštěná směrem na SSV, ale dvě nejjasnější hvězdy kopy 11,5m a 12m leží na jižním rozhraní. Dvě krátké rozšíření vybíhají na jih a západ kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6760.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6760.md new file mode 100644 index 000000000..896ad4766 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6760.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6760.jpg) +Nejjasnější kulová hvězdokupa souhvězdí, i když dosahuje pouze 9,1 mag. V alespoň 200 mm dalekohledu se ukáže jako slabý nerozlišitelný kruh, s nepatrně jasnějším jádrem. Jednotlivé hvězdy nelze rozlišit, pouze jedna 10,5m se promítá hned severovýchodně. + +V 300 mm dalekohledu má poměrně jasné kruhové halo, které je zrnité s několika rozlišitelnými hvězdami na okrajích. Jádro je koncentrovanější, ale ne značně jasnější než okrajové části hvězdokupy. + +Dominik: 250mm: Je to slabší provedení hvězdokupy M13, už při sv. 104x lze pozorovat mírně rozložení na hvězdy, i když je to spíše chomáček bez hvězd, který nemá výrazné jádro, od kterého jen mírně klesá jasnost k okrajům. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6769.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6769.md new file mode 100644 index 000000000..f2b7ceb72 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6769.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6769.jpg) +Dvojice galaxií obklopená společným obalem. Obě na sebe navzájem gravitačně působí. Jsou vzdáleny asi 190 milionů světelných let. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md new file mode 100644 index 000000000..0b4bf021f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6781.jpg) +Planetární mlhovina jasnosti 11,8 mag s úhlovým průměrem 111 "x 109". Centrální hvězda dosahuje 16,3 mag a je vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_200u250.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ddfddd35c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: NGC 6781 je umístěna v bohatém poli Mléčné cesty mezi hvězdou 6m půl stupně západně a hvězdou 7m půl stupně východně. Je velká, kruhová a zcela nápadná. Její severní rozhraní je značně slabší a tmavší centrum je rozeznatelné bočním pohledem. Slabá hvězda se skoro dotýká severovýchodního rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3ad924eb9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: NGC 6781 má poměrně jasný 1,5' disk s nepatrně tmavším centrem. Jižní okraj je jasnější a lépe definovatelný než severní. Hvězda 12,5m se skoro dotýká disku na severovýchodním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u450.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7af331dc8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +175x: NGC 6781 je nádherným objektem ve větším dalekohledu! Má jasný kruhový 2'disk a tmavší centrum. Při 250x zvětšení pět hvězd 13,5-14m je umístěno v hale, tři severně od centra a další dvě jižně od něj. UHC filtr dost zvýrazní prstenec. Okraj je značně slabší a více matnější na severním rozhraní. + +Dominik: 250mm: Je to zajímavá planetární mlhovina, která má kruhovitý tvar již při sv. 52x, je poměrně výrazná a velmi ji zvýrazní OIII filtr a při sv. 104x je vidět jako poměrně velký kruh, který mě ztmavení uprostřed a v jedné části svého "prstence". \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790.md new file mode 100644 index 000000000..f8a41c346 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6790.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_200u250.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..53c77aa85 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: Planetárka NGC 6790 je stelární při malém zvětšení, přinejmenším 200x je nezbytné pro rozeznání její drobného disku. Leží na jižním vrcholu 8'x 5'trojúhelníku s hvězdou 9,5m na SSZ a hvězdou 10,5m na severovýchodním vrcholu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ca39eb305 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +250x: Při malém zvětšení se NGC 6790 objevuje skoro jako bod 10,4m. 250x ale ukáže její drobný disk v posetém poli slabých hvězd 12-14m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6791.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6791.md new file mode 100644 index 000000000..d23f48c8a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6791.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6791.jpg) +Bohatá otevřená hvězdokupa obsahující 300 hvězd o celkové jasnosti 9,5m, dobře viditelná ve velkém dalekohledu. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm a 100x zvětšení je bohatým seskupením slabých hvězd. Několik tuctů jejích členů 11-13m lze oproti mlhavé pozadí rozlišit, linie tří hvězd se táhne podél jižní strany kopy. 400 mm dalekohled zobrazí slabou zrnitou koncentraci hvězd 11-15m, z nichž při 175x zvětšení a v momentě dobrého Seeing, může být několik částečně rozlišených. Bez problémů napočítáme tři tucty hvězd 11-13m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6793.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6793.md new file mode 100644 index 000000000..212e6b6ac --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6793.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6793.jpg) +Otevřená hvězdokupa pozorovaná v bohatém hvězdném poli, východně od hvězdy 8m. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6793_200u250.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6793_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c0d5c23d9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6793_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je nevýrazném skupinou čtyř tuctů hvězd 10. mag a slabších. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6795.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6795.md new file mode 100644 index 000000000..8c0d8855a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6795.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6795.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6795_300u350.md b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6795_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..359263954 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6700-6800/NGC6795_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Tato otevřená hvězdokupa je velkou trojúhelníkovou 30'x 15' SSV-JJZ skupinou asi 60 hvězd. Delta Aquilae leží na JJZ vrcholu trojúhelníku a dvě hvězdy 9m určují její SSV stranu. Kolem každé hvězdy 9m je koncentrace slabých hvězd. Kopa má asi 20 hvězd 10-11m, ostatní jsou slabší. Některé z jejích hvězd tvoří půlkruh otevřený na západ a podél SSV strany. Mezi hvězdami 9m se rozprostírá volnější klikatý hvězdný řetězec. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6800.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6800.md new file mode 100644 index 000000000..f2bd6a340 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6800.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6800.jpg) +Slabá hvězdokupa v poli jasných hvězd, severozápadní od žluté hvězdy α Vul (4,4m). V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6800_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6800_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..09f9a37e5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6800_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu sestává ze dvou tuctů hvězd 12-13m, volně roztroušených. Členové v centrální části tvoří jakýsi nepravidelný kruh, který je uvnitř prakticky prázdný. Shluk nepatrně slabších hvězd je na jeho severovýchodním a jihovýchodním rozhraní. Na jihozápadě leží hvězda 6m, na jihovýchodě jedna 7m. + +Dominik: 250mm: Tato otevřená hvězdokupa se nachází v blízkosti hvězdy Alfa Vulpeculae, je docela velká, tvoří ji mírně jasné hvězdy, asi tak ze 20 hvězd, ve tvaru přibližně elipsy, při perif. vidění se odkrývají další hvězdy co vyplňují hvězdokupu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6802.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6802.md new file mode 100644 index 000000000..b650bb44f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6802.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6802.jpg) +Otevřená hvězdokupa 8,8m, kterou tvoří 50 členů. Leží východně od "Ramínka", uvnitř oblouku čtyř hvězd 9-11m. Dvě severní hvězdy z tohoto oblouku mají na široce vzdálených společníků. Kopa se zjevuje jako slabá oválná mlhavá skvrna, v níž v 200 mm dalekohledu můžeme rozlišit sedm hvězd. O přibližně 200 mm větší dalekohledy nám odhalí 40 hvězd 13m (nejjasnější 12,93m) a slabších. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6803.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6803.md new file mode 100644 index 000000000..ef0d51572 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6803.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6803.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6803_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6803_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3dcda8f0c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6803_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: Tato planetárka je stelární i při středních zvětšeních. Může být odhalena O-III filtrem přidržením před okulárem, protože díky blikání je rozeznatelná od hvězd, které ji obklopují. Planetárka je jasnější než hlavní složka těsné dvojhvězdy nacházející se severně od děj. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md new file mode 100644 index 000000000..357653d82 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6811.jpg) +Otevřená hvězdokupa skrývající asi 70 hvězd (nejjasnější 9,88m) na ploše 20', zdánlivé jasnosti 6,8m. V 200 mm dalekohledu při 75 × zvětšení rozeznáme 50 hvězd 10m a slabších nepravidelně rozmístěných, z nichž vyniká asi 25 hvězd. Hvězdné řetězce přešel dvěma relativně bezhvězdné liniemi trochu připomínají řecké písmeno "ω". V 300 mm je uvolněná, ale ještě zajímavá spousta 75 hvězd, z nichž většina je koncentrovaných v centru. Hvězdy jsou uspořádány v několika malých skupinách, hvězdných řetězcích a v dvojhvězdy, jedna zřetelná 10m leží na východní straně kopy. + +Dominik: 250mm: Tato otevřená hvězdokupa v Labuti j rozlehlá, přibližně ve tvaru čtverce, tvoří ji mírně jasné hvězdy, ale je velmi bohatá na hvězdy, leží v poli kde je mnoho hvězd a horší vyniká od okolních hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6814.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6814.md new file mode 100644 index 000000000..9ef6ca152 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6814.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6814.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6814_300u350.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6814_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0eb5ed56a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6814_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxia NGC 6814 má poměrně jasné, kruhové halo nepatrně prodloužené 2,25'x 2'VSV-ZJZ s širokým slabě zhuštění jádrem + +. Hvězda 12,5m leží 1'SZ a 25 "široký pár V-Z složek 13,5m se nachází 1,5' VSV. Těsnější a slabší dvojhvězda leží i 2,5' JJV od galaxie, hned severozápadně od hvězdy 12,5m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md new file mode 100644 index 000000000..6293fe79a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Malý drahokam +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6818.jpg) +Planetární mlhovina, která v \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6a85c7ac6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu ukáže jasný modravý disk s nepatrně tmavším centrem. Její celková jasnost je 9,3m. V okolí se nacházejí tři slabé hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_300u350.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..85d6170bf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +250x: modravý oválný disk má tmavší centrum, přesto kontrast mezi jasným okrajem disku a slabším vnitřkem není zdaleka tak výrazný jako u známé prstencové mlhovině v Lyře. Velmi slabé části vnějšího hala mohou BLIS za rozhraním disku. O-III filtr sice zlikviduje modravý odstín, ale zvýrazní tvar prstence. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6819.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6819.md new file mode 100644 index 000000000..43362f439 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6819.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6819.jpg) +Otevřená hvězdokupa jasnosti 7,3m, bohatá koncentrace 150 slabých hvězd (nejjasnější 11,5m) na ploše 9,5', kontrastující s několika jasnějšími okolními hvězdami v Mléčné dráze, východně od kopy. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6819_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6819_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b9231e295 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6819_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +můžeme rozeznat asi 50 hvězd 11,5m a slabších, v 350 mm dalekohledu 100 hvězd mezi 11,5m až někdy výjimečně po 15. magnitudu. Tvar je nepravidelný, ale slabší hvězdy mohou trochu připomínat písmeno "U". + +Dominik: 250mm: Shluk nejjasnějších hvězd tvoří útvar M nebo spíše čtverce bez spodní strany, je velmi bohatá a velká a kolem útvaru jasnějších hvězd jsou desítky slabších. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md new file mode 100644 index 000000000..917ce3658 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Barnardova galaxia +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6822.jpg) +Nepravidelný člen Místní skupiny galaxií, ukrývající se na hranicích s Kozorohem. I když celková jasnost galaxie je poměrně příznivá (8,8m), je to slabý objekt s nízkou plošnou jasností, ve velkých dalekohled viditelný pouze jako oblak bohatý na slabé hvězdy. Tmavá obloha a velké zorné pole jsou důležitým faktorem, během vynikajících podmínek je totiž galaxie v dosahu triedru 10 × 50. Nenápadná skvrnka v triedru se v dalekohledu přemění na trochu nápadnější a při pozornějším pohledu evidentní pruh světla. + +Myzer: O galaxii jsem se pokusil v létě 2007 v domácích podmínkách 250 mm Dobson: Nehledá se těžko, stačí následovat dvojici hvězd 54 a 55 sagittario. Galaxie na první pohled nebyla pozorována, dokonce jsem nejdříve nevědomě zaregistroval blízkou planetárku NGC 6818. Barnardova galaxie má také příznivou jasnost (8,8m), ale poměrně velké rozměry (19,1'x 14,9'), avšak ve skutečnosti se pozoruje ještě těžší než NGC 4236 v Drakovi, zvláště pokud u nás nevystupuje příliš vysoko nad horizont. Nakonec se mi ji podařilo alespoň zaregistrovat jako amorfní zjasnění v zorném poli 19 mm panoptika, zejména bočním pohledem, posouváním tubusu a přehozením černého trika přes okulárový výtah! + +Dominik: Během pozorování 250mm Dobson se stala mým cílem mj Barnardova galaxie tedy NGC 6822, na kterou jsem narazil během listování v Pocket Sky Atlase. Nachází se nad trojúhelníkem hvězd 54, 55 sagittario a další stejně jasné hvězdy (HD186185). V zorném poli tedy kousek pod hvězdou HD186185 se měla nacházet galaxie. Během pozorování jsem si vzpomněl jen na to, že ji viděl Myzer a že ne snadné ji vidět. Její celková jasnost je 8.8m avšak plošná jasnost je 14.5m. Snažil jsem se co nejpřesněji namířit na její polohu a to jen vůči jasným hvězdám které jsou zaznamenány v Pocket Sky Atlase. Po nějakém čase jsem začal mírně hýbat tubusem abych mohl rozeznat jakékoli zjasnění oproti normálnímu pozadí a pozorně jsem sledoval bočním pohledem. Konečně jsem pod skupinkou hvězd, mohl spolehlivě vidět kruhovité zjasnění. Tato galaxie byla nejméně výraznější ze všech co jsem dosud viděl. Když půjdeme dalekohledem od galaxie kousek dolů v zorném poli se dá vidět malá a jasná planetární mlhovina NGC 6818. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6826.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6826.md new file mode 100644 index 000000000..f08efd3af --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6826.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Blikajúca planetárka +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6826.jpg) +Nejznámější planetární mlhovina (8,8m) s jasnou centrální hvězdou a blízkou hvězdou 8,5m způsobující "blikající efekt". Pokud se zrakem zaměříte na centrální hvězdu 10,6m její jas oblabí oko a způsobí, že mlhovina se zeslabí, případně úplně zmizí ze zorného pole. Pokud se pak rychlým pohledem podíváme na blízkou hvězdu 8,5m, planetární disk se znovu ukáže. Právě tato změna mezi přímým a bočním pohledem způsobuje, že mlhovina bliká. V 300 mm dalekohledu postřehneme v jasné mlhovině i modrozelený odstín a nějakou tmavou plochu západně od centrální hvězdy. + +NGC 6826 není jediným příkladem blikajícího efektu, způsobuje ho mnoho planetáriek hlavně s nápadnou centrální hvězdou. Rozdílná kombinace jasnosti centrální hvězdy a disku různých planetárních mlhovin však vyžaduje rozdílné zvětšení na působení blikajícího efektu. + +Dominik: 250mm: Tato "blikající" planetární mlhovina v Labuti, při zvětšení 52 × vypadá jako hvězda s výraznou zelenou barvou, při sv. 104 × už je rozeznatelný tvar tedy kruh a září jasnou zelenobílé barvou. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6830.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6830.md new file mode 100644 index 000000000..9879487c4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6830.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6830.jpg) +Otevřená hvězdokupa (7,9m) severně od 12 Vul (4,9m). V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm ji uvidíme jako bohatou skvrnu slabých hvězd - 30 členů 12-13m je nepravidelně rozprášených na 6'ploche. V 400/450 dalekohledu se přidá dalších 20 hvězd, až do 15m. Jasnější členové se nacházejí hlavně na severu. V kope můžeme spatřit široký lichoběžník, jeden řetězec slabších hvězd rozšiřující se západně a potom se plésajícího na sever, široké páry dvojhvězd nebo malé shluky. Okraj je nepravidelný, čtyři rozšíření členy vyčnívají ven z centra kopy. + +Dominik: 250mm: Při hvězdě 12 Vulpeculae můžeme vidět nalevo dole v zorném poli otevřenou hvězdokupu, je hned viditelná, ohraničují ji do větší vzdálenosti jasnější hvězdy ve tvaru trojúhelníku, ale hlavní útvar tvoří asi tak 6 hvězd, mezi těmito hvězdami jsou velmi slabé hvězdy, které jsou dobře vidět při per. vidění. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6834.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6834.md new file mode 100644 index 000000000..27abab331 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6834.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6834.jpg) +V 200 mm dalekohledu je slabou, ale bohatou "obdélníkovou" skupinou 50 hvězd (nejjasnější 9,65m). Tato otevřená hvězdokupa dosahuje celkovou jasnost 7,8m. Při 175x zvětšení v přiměřeném přístroji se zjeví i nadbytek blízkých hvězd ležících severně, čímž spousta dostává podobu jakéhosi trojúhelníku. + +Dominik: 250mm: Otevřená hvězdokupa, v poměrně nahuštěnou poli hvězd, ale je rozeznatelná, je poměrně malá a tvoří ji útvar jasnějších hvězd ve tvaru I nebo čáry, paralelně nalevo jdou asi 4 hvězdy, kolem tohoto I je vidět periferním viděním slabší shluk hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6845.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6845.md new file mode 100644 index 000000000..76676d56a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6845.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6845.jpg) +Největší a nejjasnější člen systému galaxií, který od nás leží ve vzdálenosti asi 325 miliónů světelných let. Obsahuje jedno spirálové rameno dlouhé 100 000 světelných let, které se svým okrajem dotýká malé galaxie typu Sc (PGC 63986). Její zdánlivá hvězdná velikost je 13m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857.md new file mode 100644 index 000000000..c55cc58d1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6857.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3e655e08e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: Tato slabá, malá emisní mlhovina leží uvnitř zkřivení čtverce čtyř hvězd, které jsou progresivní slabší v protisměru hodinových ručiček. Hvězda 12m leží na JZ, hvězda 12,5m na SZ, 13m na SV a 13,5m na JV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_300u350.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cc8bfc4bf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 6857 je pozorována v bohatém poli Mléčné cesty. Je slabým, kruhovým 45 "diskem s centrální hvězdou 13m, ležící nepatrně na severozápad od centra. Její jihozápadní strana je trochu jasnější a jakoby rozšířená směrem ven. Hvězda 13m leží na jihovýchodním rozhraní disku. Mlhovina dost připomíná planetárku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6866.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6866.md new file mode 100644 index 000000000..cbbb7062d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6866.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6866.jpg) +Poměrně bohatá otevřená hvězdokupa obsahující asi 80 členů celkové jasnosti 7,6m, na ploše zhruba 6'. V 200 mm rozložíme její 30 hvězd, nepravidelně uspořádaných a obklopených slabými hvězdami z Mléčné dráhy. V této celkem koncentrované oblasti vyčnívá "V" tvořené nejjasnějšími členy, ostatní slabší jsou soustředěni podél krátkého S-J řetězce. V dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm se přidá dalších 20 hvězd 11,5m a slabších. Západní část kopy je více koncentrovaná, hvězdy vytvářejí svazky a krátké řetězce. Nejjasnější hvězda dosahuje 10,66m. + +Dominik: 250mm: Jelikož jsem nevěděl co mám vidět díval jsem se na místo kde měla být, později jsem si ověřil, že řetězec hvězd, který jsem viděl na jejím místě ale nepovažoval za hvězdokupu protože byla nerozeznatelná od ostatních hvězd byla ona. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6868.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6868.md new file mode 100644 index 000000000..be394e4f0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6868.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6868.jpg) +Nejjasnější člen (10,7m) skupiny galaxií v dalekohled, který členy najdeme na ploše o něco větší než jeden stupeň. V 450 mm dalekohledu se galaxie NGC 6868 objevuje poměrně jasná a velká, nepatrně prodloužená 1,5'x 1,2'V-Z. Tvoří jižní vrchol rovnostranného trojúhelníku s NGC 6870 (12,3m) vzdálenou 6'SSZ a E233-035 (13,3m), která se nachází 7'severozápadne. Dalšími členy skupiny jsou NGC 6851 (11,8m), NGC 6861 (11,1m), NGC 6861B (12,9m) a IC 4943 (12,7m). + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6871.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6871.md new file mode 100644 index 000000000..7edf7fa5b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6871.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6871.jpg) +Jasná, nepravidelná kupa 75 hvězd mezi 6,8m až 14m, celkové jasnosti 5,2m, hned JJV od oranžové hvězdy 5,4m - 27 Cygni. V 200 mm dalekohledu 14 nejjasnějších spolu s více slabšími členy leží podél "hadího S", v jehož středu leží vícenásobná hvězda ADS 13374 - její šest z osmi složek je seskupených v dvojhvězdy. Na hvězdy chudé linie vede rovnoběžně s pruhem hned na východě, kde v blízkosti leží další otevřená hvězdokupa Biurakan 1. Západně rozhraní zase oplývá slabými okolními hvězdami. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6872.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6872.md new file mode 100644 index 000000000..fcd763af2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6872.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6872.jpg) +Spirální galaxie s příčkou (11,8m), po NGC 6876 (11,1m) nejjasnější člen kupy galaxií v Pavovi, která je velmi kompaktní a spolu obsahuje 8 členů na 20'ploche. V 450 mm dalekohledu se NGC 6872 objevuje poměrně jasná, ale menších rozměrů a prodloužená 2: 1 JZ-SW ve směru 10,4m hvězdy 1,1'JZJ od centra. Interagující doprovodná galaxie IC 4910 (13,9m) se nachází 1,1'severne, zatímco slabší PGC 64439 leží 4'južne. Dalšími členy skupiny jsou NGC 6877 (12,2m), NGC 6880 (12,7m), IC 4972 (14,5m) a IC 4981 (13,1m). + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6882.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6882.md new file mode 100644 index 000000000..e83ce2600 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6882.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6882.jpg) +NGC 6882 obsahuje asi 50 hvězd mezi 9-13m. Rozmístěné jsou velmi nepravidelně, ale většina z nich se nachází podél jižní části kopy. Hvězda 20 Vul (5,9m) leží blízko jihovýchodního rozhraní skupiny. NGC 6885 je centrovaná na hvězdu 20 Vul, ale v zorném poli není kolem ní vidět žádná koncentrace, která by naznačovala náznak otevřené hvězdokupy. + +Dominik: 250mm: Dvě otevřené hvězdokupy v Liška se nacházejí kolem jedné jasné hvězdy, na první pohled to vypadá jako jedna otevřená hvězdokupa, ale když se podíváme pozorněji, tak můžeme vidět, že napravo je skupina mírně jasnějších hvězd, které tvoří pravá (NGC 6885 ) hvězdokupa, a nalevo je podobně velký i když mírně menší útvar, přibližně v podobném tvaru, který vyplňují o něco slabší, více nahuštěné hvězdy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6886.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6886.md new file mode 100644 index 000000000..af495b99b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6886.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6886.jpg) +Tato planetární mlhovina tvoří rovnostranný trojúhelník se dvěma podobně jasnými hvězdami (11,4m) na východ od ní. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6886_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6886_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fcae08b35 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6886_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu při malém zvětšení je stelární, při 250x zvětšení je viditelná jako malý, nazelenalý disk. Centrální hvězda není viditelná ani v 350 mm dalekohledu, ale disk je zcela jasný, nepatrně prodloužený, má nazelenalý odstín s jasnějším středem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888.md new file mode 100644 index 000000000..f725ee60e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Crescent nebula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6888.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_300u350.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..839888de6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Mlhovina je slabým, tenkým obloukem vyhloubeným na jih. V centru oblouku leží nestejně jasná dvojhvězda ADS 13515 (7,2m, 10,5m, 14 "). UHC filtr značně rozvine mlhovinu, vytáhne její slabší vnější části, ale na lepší pohled je potřebný větší dalekohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_400u450.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2c9f767d7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_400u450.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 6888 je vizuálně zajímavým objektem zvlášť s O-III filtrem. Její 20' × 10' SV-JZ halo je nestejně osvětlené, nejjasnější částí je oblouk podél severní strany. Oblouk je nejnápadnější na severovýchodě, odtud začíná ostrý záhyb na jih. Uvnitř a jižně od oblouku je mlhovina mnohem slabší. Mnoho hvězd svítí přímo v mlhovině, včetně jasného obdélníku stálic 9m a 10m na ​​východě a dvou hvězd 7m na západě. Jasná hvězda umístěna v nejsevernější části oblouku je dvojhvězdou 10m složek. + +Myzer Na mlhovinu jsem se jednou pozorněji podíval začátkem léta 2006: Sice jsem ji už na nějaké akci viděl, až teď jsem se odhodlal najít ji i doma ve svém 250 mm dalekohledu. Nejlepší byla vidět použitím 11 mm Nagler (109x) a s pomocí O-III filtru. Nejdříve mi do oka padla pouze nejjasnější část mlhoviny východně od hvězdy SAO 69597, pak část západně od ní a nakonec i nejslabší část z celého oblouku. Bočním pohledem to byl objekt celkově velmi pěkně strukturovaný, umístěný v poli jasných hvězd, který mě nakonec přinutil vrátit se do pokoje otevřít knihu The Night Sky Observers Guide a podívat se na černobílou fotku jako na mapu tohoto nádherného objektu! + +Dominik: 250mm: V zorném poli je vidět jasné hvězdy ve tvaru W, oblouk začíná u zcela pravé hvězdě W, pokračuje k druhé hvězdě kde výrazně zjasňuje až po třetí hvězdu, při periferním vidění začíná být dobře vidět druhá část oblouku, která je však výrazně slabší, při soustředěném bočním pohledu krásně vynikne celá mlhovina a také část jejího jemné tvorby cirrové výplně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6891.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6891.md new file mode 100644 index 000000000..42b611f03 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6891.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6891.jpg) +Planetární mlhovina mající zcela jasný, ale malý kruhový disk, který se při malých zvětšeních zjevuje stelární. Svou jasností 10,5m ji můžeme vyhledat již 120 mm dalekohledem jako objekt podobný hvězdě. V dalekohledu s průměrem objektivu minimálně 200 mm zahlédneme i centrální hvězdu 12,4m. Ve větším dalekohledu a větším zvětšení můžeme postřehnout nestejnou plošnou jasnost modrozeleného disku. Dvě hvězdy 13m jsou hned ZSZ a JV od planetárky, hvězda 14m je zase na východním rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894.md new file mode 100644 index 000000000..e656b019b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6894.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_200u250.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5a1e8e378 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: Planetárka NGC 6894 má poměrně jasné, ale matné kruhové 40 "halo bez viditelné centrální hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_300u350.md b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5dd80ba8b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +250x: Tato planetární mlhovina má šedý disk nepatrně prodloužený 45 "× 40" S-J uvnitř kterého se nachází nejasné tmavší centrum viditelné pouze bočním pohledem. Okraj je jasnější podél severního a západního rozhraní. Planetárka je ozdobena rozptýlenými skupinami hvězd severně a jižně od ní. Hvězda 12m leží 2,5' jižně. + +Dominik: 250mm: Je to zajímavá planetární mlhovina, která má kruhovitý tvar již při sv. 52x, je poměrně výrazná a velmi ji zvýrazní OIII filtr a při sv. 104 × je vidět jako poměrně velký kruh, který mě ztmavení uprostřed a v jedné části svého "prstence". \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6905.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6905.md new file mode 100644 index 000000000..0b6c520cc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6905.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Modrý záblesk +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6905.jpg) +Planetární mlhovina na rozhraní čtverce tvořeného čtyřmi hvězdami 11-12,5m. Ačkoliv dosahuje 11. magnitudu a poměrně malé rozměry, není problém v \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6905_200u250.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6905_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0c57c0fed --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6905_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu spatřit hezký modrý disk (ne stejně osvětlený), jehož plošná jasnost se zvyšuje směrem k centru. V závislosti na Seeing se může velmi slabě rýsovat i centrální hvězda. 350 mm dalekohled zobrazí jasný, modravý, nepatrně prodloužený a nestejně osvícený disk. Podstatně je jasnější v centru a podél jeho východního rozhraní, na západním rozhraní je změna jasnosti nepatrná. Severní a jižní rozhraní je naopak mlhavé. Centrální hvězda je stálá. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907.md new file mode 100644 index 000000000..d7d64253d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6907.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_300u350.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b68ce4f03 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxia NGC 6907 se ukáže jako poměrně slabé halo, prodloužené 1,75' x 1,25' V-Z a poměrně zhuštěné směrem k jádru. Hvězda 11m leží 3,25' jižně. Mezi touto hvězdou a galaxií se nachází VSV-ZJZ pár 13m hvězd. 2'západně od hvězdy 11m leží SZ-JV 12m pár složek. Hvězda 11,5m leží 2,75' východně od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_400u450.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..05dbbf9ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve větších dalekohledech se NGC 6907 objevuje poměrně jasná. Má 3'halo obsahující VSV-ZJZ vnitřní region ve tvaru příčky. Spirálové rameno rozšiřující se z východního konce příčky se točí severně a obsahuje svazek nedaleko svého konce. Severní část vnitřního hala je matnější a neukáže rameno. Hvězda 14,5m se skoro dotýká západního rozhraní příčky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6910.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6910.md new file mode 100644 index 000000000..408590b3d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6910.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6910.jpg) +Kompaktní, ale nepravidelná kupa jasných hvězd (50), vyčnívající v okolním hvězdném poli, jeden a půl stupně od hvězdy γ Cygni. V asi 200 mm dalekohledu kostru kopy vytváří 5 hvězd, jakési "Y", jehož nejsevernější hvězda je zřetelně žlutá. V okolí jsou roztroušeny hvězdy 13-14m. Jasnější hvězdy leží v malém hvězdném svazku na JV rozhraní kopy, dvě malé skupinky jsou odděleny na SV a JV a rozšiřují kopu o 3 tucty členů. Kopa dosahuje celkovou jasnost 7,4m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6925.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6925.md new file mode 100644 index 000000000..a012efa5d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6925.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6925.jpg) +Nejjasnější (spirální) galaxie jakou můžeme v tomto souhvězdí najít. Její celková magnituda je 11,3m. V 300 mm dalekohledu má poměrně jasné, skvrnité a mírně prodloužené halo, které obsahuje nestejně osvětlené jádro. Hned za severním koncem galaxie leží hvězda 14. magnitudy. Nedaleko se nachází další spirální galaxie, která je však téměř o magnitudu slabší. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6934.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6934.md new file mode 100644 index 000000000..a76c0714f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6934.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6934.jpg) +Kulová hvězdokupa (8,7m) pozorovatelná jako mlhavá skvrna i malým dalekohledem. V 150 mm objektivu se zjeví zcela jasná, malá a kruhová s koncentrovaným centrem. Je neodlišoval při jakémkoliv zvětšení. V 250 mm dalekohledu je sice jasné jádro nerozlišitelné, ale je obklopeno zrnitým halem, ve kterém můžeme spatřit tři tucty hvězd. Jednotlivé hvězdy se na okraji ukazují pouze postupně, v závislosti na momentů příznivého Seeing. + diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6934_300u350.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6934_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5a7cbf649 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6934_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +175x: tato kulová hvězdokupa má jasné, skvrnité halo kolem dobře koncentrovaného jádra. Pár tuctů hvězd vyčnívá oproti zrnitému pozadí hala. Jádro se třpytí, zvláště díky jedné hvězdě na jeho severovýchodním rozhraní, ale zůstává stále nerozlišitelné. + +Dominik: 250mm: kulová hvězdokupa, až při zv.104x rozeznatelné hvězdy, poměrně malá, bodová, mírně jasná, koncentrovaná v jádru a mírně slábne její jasnost k okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6939.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6939.md new file mode 100644 index 000000000..4a306219e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6939.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6939.jpg) +Otevřená hvězdokupa (7,8m) těsně na jihozápadním okraji souhvězdí. Můžeme ji pozorovat dalekohledem s průměrem objektivu 10 cm jako slabou kruhovou skvrnu s tuctem drobných hvězd oproti "mlhavé pozadí". Hvězdokupa se nachází 10'na sever od hvězd 7m a je obklopena třemi hvězdami 9m - na severovýchodě, severu a západě. V 150 mm dalekohledu se do zorného pole 39'na SZ od otevřené hvězdokupy přidá při malém zvětšení i galaxie NGC 6946. Jde o pěkný vizuální kontrast dvou navzájem odlišných objektů: galaxie je matnou mlhou a hvězdokupa se jiskří - s poloviny je částečně rozlišitelná. + +V 250 mm dalekohledu je NGC 6939 poměrně jasnou, velkou, bohatou a zhuštěnou kopu. Trochu připomíná NGC 7789 z Kasiopeja. Její tvar je spíše nepravidelný než kruhový. Může v ní být rozlišených 70 hvězd, mnohé v řetězcích, které se klikatí ven z kopy do okolního pole Mléčné dráhy. Ve větším dalekohledu napočítáme až 100 hvězd, převážně 12m a slabších. Nejjasnější jsou shromážděny v jižní části, slabší členové se rozprostírají severně. Kopa se táhne přes plochu kolem 10', ale okolní hvězdy jsou velmi četné hlavně jižně a severovýchodně. Několik nápadných hvězdných řetězců se vine východně. Tři hvězdy 10m obklopují kopu ze severu, západu a severovýchodu a hvězda 7m leží asi 10'od kopy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940.md new file mode 100644 index 000000000..b75ae2502 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6940.jpg) +Otevřená hvězdokupa (6,3m) nedaleko hranic s labutí. V triedru ji uvidíme jako oválný skvrnu, kterou až dalekohled rozloží na matné hvězdy. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_100u150.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..5272debcb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_100u150.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +dalekohledu se zjevuje jako bohatá, nestejně koncentrovaná spousta obsahující 75 hvězd. Hvězda 8m značí severovýchodní rozhraní kopy, další hvězda 8m spolu se třemi hvězdami 9,5m tvoří malý lichoběžník na jižním rozhraní. Ostatní členové jsou již skoro všechno jasnosti 11-12m. Nejbohatší koncentrace z nich je umístěna severně od lichoběžníku. + +V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_200u250.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8026c62dd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu tato bohatá, nádherná otevřená hvězdokupa obsahuje 125 hvězd v poměrně zhuštěné kope, zejména ve střední části. Většina jejích členů je nahromaděných ve svazcích, párech, krátkých řadách a řetězcích. Dva z delších řetězců vedou V-Z přes centrum kopy, třetí je viditelný východně od nich. Uprostřed hvězdných řetězců a svazků jsou viditelné nějaké bezhviezdne prázdnoty. Blízko centra kopy leží zase nápadná červenooranžová proměnná hvězda FG Vul. Kopa má znatelně nepravidelný okraj, zvláště severně, kde se jí nejvzdálenější hvězdy ztrácejí v oklopujúcom poli Mléčné cesty. + +Dominik: 250mm: NGC 6940 je opravdu velká a výrazná otevřená hvězdokupa, téměř přes celé zorné pole, má přibližně kruhovitý až obdélníkový tvar, ohraničují ji jasnější hvězdy a vyplňují ji převážně jasné hvězdy, které jsou opravdu velmi NAHUŠTĚNÉ na celém zorném poli, a jsou výrazné zejména v určitých částech. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946.md new file mode 100644 index 000000000..979aca204 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6946.jpg) +Spirální galaxie zdánlivé jasnosti 8,8m patřící k nejbližším za hranicemi Místní skupiny. + +V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_100u150.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..49df3b67c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +dalekohledu vypadá jako matná, bezcharakterní mlha, která pěkně kontrastuje se zrnitou otevřenou hvězdokupou, vzdálenou 39'juhovýchodne. Trojúhelník sestávající ze dvou hvězd 7m a jedné 8m leží na západ od galaxie. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_200u250.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8222ef12e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je NGC 6946 slabá, ale zřejmá. Její mlhavé oválné halo se značně zjasňuje směrem do centra. Je to mlhavý objekt v početním hvězdném poli a tvoří pěkný pár s na hvězdy bohatou otevřenou hvězdokupou NGC 6939. Dojímavá je až v \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_400u450.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..54bced0b7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +dalekohledu. Uvnitř hala kolem velmi jasného jádra je vícenásobná spirálová struktura! Při 225x zvětšení se mohou objevit čtyři spirální ramena: jedno se točí východně z centrální části, druhé se točí jihovýchodně, třetí (široké a slabé) sahá jižně a nakonec čtvrté sahá z centrální části západně až severozápadně. Několik mlhavých svazků může být viditelných východně a severovýchodně od jádra. Mnoho předních hvězd Mléčné dráhy je umístěno podél hala. + +Dominik: Hvězdy v této galaxii doslova vybuchovaly jedna za druhou, vědci to přirovnali k petardy. Je od nás vzdálena přibližně 10 milionů světelných let a pozorovatelům nabízí pěkný pohled. Kromě toho, že se dá na fotkách pěkně zachytit její krásná barva a ramena plné množství hvězd, je to zajímavý objekt i pro vizuálních pozorovatelů. Pamatuji si, že při mírně lepších podmínkách jsem ji pozoroval přes 10 palcový Dobson jako poměrně rozlehlý obláček, který po chvíli ukáže i své rozlehlé ramena. Přirovnal bych tuto galaxie svými rameny k M33. A pokud by ještě nepostačil pohled na galaxii, v jednom zorném poli můžeme pozorovat i rozlehlou a jasnou hvězdokupu NGC 6939. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960.md new file mode 100644 index 000000000..71fd0980c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: západný oblúk +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6960.jpg) +Pod tmavou oblohou nápadný komplex mlhovin v Mléčné dráze, jižně od hvězdy Gienah, rozsáhlý pozůstatek po explozi supernovy před asi 40 000 let, její vlákna se však stále rozpýnajú a mlhovina je dodnes vydatným rádiovým zdrojem. Na snímcích s dlouhou expozicí se objeví obrovské smyčky zářícího plynu ve formě nádherných závojů, jemných jako krajky, řasy nebo vysoké Čírová mraky v atmosféře. Komplex objevil v roce 1784 svým 18 "reflektorem William Herschel. + +NGC 6960 představuje Západní oblouk komplexu. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_200u250.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..bfc3326cb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu tato matná mlhovina vyžaduje hlavně malé zvětšení. Je prodloužená 30' × 5'SJ a viditelná pouze severně od dvojhvězdy 52 Cygni (4,2 mm, 9,4m v odstupu 6 "), která by měla být odstraněna ze zorného pole, aby se zabránilo jejímu jasnému světlu, které při pozorování překáží . UHC filtr udělá fenomenální rozdíl: mlhovina se zviditelní i jižně od 52 Cygni a je zcela zřejmá i bez bočního pohledu, ani světlo 52 Cygni nemůže překážet. Průzračná obloha může zviditelnit slabou vláknitou "srst", která je na západní straně nepatrně jasnější ve třech místech. Mlhovina jižně od 52 Cygni je s filtrem mnohem jasnější a se štěstím můžeme spatřit i dvě slabé vlákna. + +Dalekohled s průměrem objektivu \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_300u350.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1e06abe72 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +vybaven O-III filtrem ukáže dojemný pás mlhoviny, v délce přes jeden stupeň, rozprostírající se severně a jižně od 52 Cygni, pěkné žluté-oranžové dvojhvězdy, která však s mlhovinou nijak nesouvisí. Jasnější část je dlouhý stejně jasný pruh směrem na sever a točící se nepatrně na východ, kde se zužuje do bodu. Jižní polovina je mnohem slabší, ale plná jemných vláken, které se půl stupně od 52 Cygni dělí a rozšiřují. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6974.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6974.md new file mode 100644 index 000000000..d95230fda --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6974.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: centrálna časť +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6974.jpg) +NGC 6974-6979 známá jako Centrální část je dobrým testem pro 250 mm dalekohled. Tato severní část komplexu je sice mnohem slabší než dva vnější oblouky, ale zcela zřejmá s filtrem O-III za průzračné noci jako trojúhelníkový obláček zúžený k jihu s pár jemnými mlhavými vlákny. Nejseverněji segmenty této části se zjevují jako nepravidelné skvrny. Jedna je prodloužena a více méně koncentrovaná, druhá je dlouhá, tvarem trochu připomíná "S". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6992.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6992.md new file mode 100644 index 000000000..84460cac4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6992.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: východný oblúk +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6992.jpg) +NGC 6992-6995 je Východní oblouk, oblíbený letní exponát. Tato část komplexu je nejdelší a nejjasnější. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6992_200u250.md b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6992_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d9a14d02e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/6900-7000/NGC6992_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +s filtrem se zjevuje jako neuvěřitelný pás mlhoviny, točící se západně na obou koncích. 100 × zvětšení odhalí jemné, nepatrné vlákna rušeno nestejně jasnými skvrnami. Mlhovina je jasnější hlavně na SSZ. Jižní konec má dva slabé, ale zřetelné hroty prodloužené západně. V 350 mm dalekohledu je mlhovina plná vláknitých nití. V severní části obsahuje nápadnou skvrnu podél východního rozhraní. NGC 6992 se připojuje k NGC 6955, jižní části východního oblouku, úzkým průlivem hned jižně od hvězdy 8m. Jižní část je detailnější ozdobena proužky a krajkami, které se rozšiřují a připomínají malé háky a vějíře. + +Východní oblouk je jedinou částí pozůstatku této supernovy, která může být neomylně viděna v binokulárech. Jak to už ale obyčejně bývá, pod vynikající oblohou je toho vidět mnohem více. To už není problém bočním pohledem spatřit i část Západního oblouku (NGC 6960) na jedné straně od hvězdy 52 Cygni. Centrální oblast je nejslabší částí tohoto oblíbeného letního exponátu a pravděpodobně může být vidět pouze v dalekohledu. Pokud hledáte skutečnou výzvu na letní obloze, pokuste se spatřit Východní oblouk pouhým okem. Budete ale muset zřejmě dodržet jeden už osvědčený postup. Nejdříve je třeba skočit do obchodu koupit O-III filtr (lepší bude 2 "verze), který odstraní kolem mlhoviny slabé hvězdy a nějaký materiál na výrobu kartonové trubky, která odstraní periferní světlo. Pokud chcete mít lepší šance a nenechat pozorování náhodě, zastavte se i v cestovní kanceláři a rezervujte si letenku na Kanárské ostrovy (v blízkosti Evropy jsou tam nejlepší podmínky). V noci je podstatná co nejlepší adaptace očí na tmu a hraniční magnituda v zenitu, mělo by být i velmi sucho. Podívejte se nejprve do mapy, abyste s jistotou věděli, kde se mlhovina nachází a použijte na ni boční pohled (přímo to asi nepůjde). Pokud máte mladší oči, jste ve výhodě. Nejdříve si pro jistotu ověřte svůj zrak na komplexu mlhovin kolem hvězdy γ Cygni, který by měl být vidět jako světlejší oblast nepatrně vystupující nad pozadím oblohy. Pak už svou pozornost nasměrujte na Východní oblouk a pozorně se dívejte bez mrkání asi 30 sekund. Možná se vám sem tam několikrát mihne a po odpočinku a jeho opětovném pozorování potvrdíte jeho viditelnost. Ztroskotaly jste nebo jste ho viděli? Pokud ano, pamatujte na to, že Walter Scott Houston ve své knize píše, že byla oznámena jeho viditelnost i s UHC filtrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741.md new file mode 100644 index 000000000..e2eef8d70 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0741.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741_200u250.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9efdcb526 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 741, pozorovaná 2,5'juhovýchodne od hvězdy 11m, má poměrně slabé 1'kruhové halo se stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741_400u450.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6ec63da11 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0741_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 741 je poměrně slabá. Její 1,5'halo má matné rozhraní a drobné jádro obsahující slabé Stelara jádro. Hvězda 13m leží 45 "východně od centra. Dvě velmi slabé doprovodné galaxie stelární vzhledu se nacházejí 1'východne a 1,5'SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743.md new file mode 100644 index 000000000..75c04ed60 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0743.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743_200u250.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d34e83468 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Toto je pěkná malá kupa 15 hvězd ve tvaru hlavy šípu, s oranžovou hvězdou na západním konci. Protože jasnější hvězdy dosahují 10-12m, dobře vyčnívají v chudém hvězdném poli. Malý obloukový řetězec leží na jihovýchodě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743_300u350.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1d3d987e9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0743_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 743 je slabá kupa 20 hvězd 10-12m koncentrovaných na 5'ploche. Má trojúhelníkový tvar, jehož severní a východní rohy jsou vyznačeny hvězdami 10m. V jihovýchodní části se nachází široká dvojhvězda h 1098, jejíž složky 10,3m a 12,7m mají odstup 17 ". Hvězdné pole kolem kopy je zajímavé: hvězda 9m leží hned západně, dvě hvězdy 7m jsou 10'a 15'juhovýchodne. Všude kolem se vyskytují hvězdy 8m a 9m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0744.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0744.md new file mode 100644 index 000000000..3bd660f77 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0744.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0744.jpg) +Otevřená hvězdokupa (7,9m), nepravidelně roztroušených 40 hvězd tvořících svazky a krátké řetězce. V 200 mm dalekohledu rozlišíme v kupce 20 hvězd 10m a slabších. Teprve v dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm rozlišíme všechny. V severní části jasnější členové leží podél zahnutého řetězce vyhloubeného na sever. Na severozápadním rozhraní se zase nachází trojúhelník širokých dvojhvězd. Za jihovýchodním rozhraním, pár hvězd 11,5m (14 ") odděluje od hlavní skupiny bezhvězdné mezera. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752.md new file mode 100644 index 000000000..7a3b791ab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Collinder 33 +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0752.jpg) +Nenápadná rozptýlená otevřená hvězdokupa během lepších pozorovacích podmínek viditelná i pouhým okem, 5 úhlových stupňů jižně od hvězdy alamak. Pravděpodobně ji objevil už v roce 1654 Hodierna, ale rovněž v roce 1786 W. Herschel. Její jasnost je 5,7 mag (nejjasnější hvězdy dosahují přibližně 9. hvězdnou velikost), dá se dobře rozeznat triedru, v případě dalekohledu vyžaduje malé zvětšení, protože je poměrně rozsáhlá - 50 '. Hvězdy má uspořádané do tvaru písmene X, jehož východní rozhraní označuje jasnější oranžová stálice 56 Andromedae. + diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752_200u250.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..dd751c0e9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +50x: Tato kupa je rozptýlena SSV od jasné dvojhvězdy 56 Andromedae. V jihozápadním směru ve vzdálenosti 9,5'leží hvězda 5,9. NGC 752 je velmi velkou, volnou sbírkou 60 až 70 hvězd. Hvězda 6. magnitudy označuje východní rozhraní a těsná trojice je viditelná jižně od centra. Kopa je plná krátkých řetězců, nepravidelných shluků a velkého množství dvojhvězd. Na NGC 752 je pěkný pohled při malém zvětšení. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752_300u350.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cc387710b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0752_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: NGC 752 je jasná, velmi velká, nepravidelná, kruhová a rozptýlená, bez centrálního zhuštění. 75 Hvězd je viditelných na ploše 50', 15 z nich dosahuje 9m, 30 dosahuje 10m, ostatní jsou slabší. Všechny hvězdy 12. a slabší magnitudy nejsou skutečnými členy kopy. Třpytivý hvězdný řetězec se otáčí kolem prázdné díry v podobě ského oříšku blízko centra. Zhuštěný svazek hvězd je viditelný na jeho jihozápadním rozhraní, ale severní a východní části jsou více zhuštěné. Pěkná dvojhvězda 56 Andromedae, skládající se z nádherných žluto-oranžových složek, leží hned JJZ. V okolní oblasti jsou viditelné mnohé další páry, jakož i nějaké dlouhé hvězdné řetězce probíhající ve směru SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772.md new file mode 100644 index 000000000..3ea8ae5ca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0772.jpg) +Nejjasnější galaxie souhvězdí, 1,5 stupně východně od hvězdy Mesarthim. Patří do kategorie spirálních galaxií a dosahuje 10,3 mag. + diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772_200u250.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..443a366a3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 772, jeden a půl stupně východně od dvojhvězdy gamma Arietis, má malé, jasné jádro obklopené velmi slabým matným halem prodlouženým 3'x 1,5'SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772_400u450.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..25431c44f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0772_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: Nápadné 30 "jádro je obklopeno skvrnitým, poměrně dobře koncentrovaným 1,5'halom. Jeho vnější části jsou mnohem slabší, rozšířené 4'x 2'SZ-JV. Nejbližší oblast kolem galaxie je plná slabých hvězd, včetně 13. magnitudy 2,25 SV a 3'Z. V hale galaxie 1'severovýchodne od centra leží hvězda na hranici viditelnosti. Galaxie NGC 770 leží 3,5 JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779.md new file mode 100644 index 000000000..2c4ee7c25 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0779.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779_200u250.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b96f9d407 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato pěkná galaxie leží 22'severne od hvězdy 8m. Je jasná, značně prodloužená 2,5'x 1'SSZ-JJV a její mnohem jasnější centrum ukáže nějakou skvrnitost podél hlavní osy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779_300u350.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..61f313201 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0779_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Pěkná! NGC 779 je jasná galaxie na rozhraní prodloužená 3'x 1'SSZ-JJV bez centrální výdutě. Jasné jádro má rozšíření ve tvaru příčky. Hned severozápadně od jádra leží svazek nebo slabá hvězda. Hvězda 11m leží 4'južne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784.md new file mode 100644 index 000000000..6609f3d0b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0784.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784_200u250.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c1971a69f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato poměrně slabá galaxie je 5'x 0,5'S-J jehlou, která je nepatrně jasnější podél její hlavní osy. Halo v severní části proniká k pravoúhlému trojúhelníku 11-13m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784_300u350.md b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9ae1a2b02 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/700-800/NGC0784_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 784 je poměrně jasnou galaxií s 6'x 0,75' skvrnitým halem obsahujícím nepatrně jasnější, velmi prodloužené jádro. Hvězda 13m leží hned východně od severního konce a široký pár 11m složek je JJZ od jižního konce. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7000.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7000.md new file mode 100644 index 000000000..7d2f530ab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7000.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Severná Amerika +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7000.jpg) +Pozoruhodná emisní mlhovina osvětlována Deneb, na fotografiích do červena zabarvena a tvarem velmi připomínající Severoamerický kontinent. Na obloze zabírá 3 stupně S-J a 2,3 stupně V-Z, takže její plošný jas je poměrně slabý. Ptáte se, zda může být vidět vizuálně bez jakékoliv optické pomoci (i bez UHC filtru) nebo se jedná pouze o oblak z velkého množství hvězd na jejím místě? Zkušení pozorovatelé se přiklánějí spíše k druhé z možností. Nějaké světlo pravděpodobně patří i mlhovině, ale nahuštěné hvězdy mají stále významný příspěvek. S počtem nerozlišitelných hvězd v této oblasti je rozlišovací schopnost oka taková, že vidí většinou pouze trojúhelníkovou skvrnu blízko Deneb, jejíž okraje jsou dost intenzivně ohraničené tmavými mlhovinami. Mnoho lidí vidí zřejmě pouze hvězdný oblak na místě NGC 7000 a je přesvědčeno, že vidělo samotnou mlhovinu. + +Její plná rozloha je velmi dobře vidět v triedru, ve kterých mlhovina pěkně vyniká a dá se rozeznat její celkový tvar. Severní Amerika však zdaleka není na všech místech stejně nápadná. V první řadě si všimněte temného pásu (LDN 935), který ji odděluje od Pelikána (IC 5067-70), i té prý bývá vidět (je méně nápadný než Severní Amerika, ale může se blýsknout pod průzračnou oblohou ve vyšší nadmořské výšce). Temný pás je nejnápadnější v okolí Mexického zálivu a atlantického pobřeží (na Zemi na východě, na obloze na západě), právě proto na těchto místech mlhovina nejvíce vyniká. O něco méně výrazné je již území Střední Ameriky včetně Mexika, potom následuje vnitrozemí. Na jiných místech (tichomořské pobřeží) je již kontrast menší a je těžké mlhovinu oddělit od světlého pozadí Mléčné cesty bohaté na hvězdy, zejména v horní části (sever Kanady). Tam dokonce s Mléčnou cestou splývá, protože jas Mléčné cesty je skoro stejný a vizuálně stejný jako jas Severní Ameriky. + +Pokud máte smůlu na světelné znečištění (ale i když nemáte), vyzkoušejte si alespoň před jeden objektiv triedru 7 × 50 nebo 10 × 50 provizorně zabudovat nějaký 2 "mlhovinový filtr (UHC, O-III). Jedno oko se tím pádem bude dívat přes objektiv s filtrem, druhé přes objektiv bez filtru. Mozek si na překvapení dokáže složit obraz tak, že výsledkem této kombinace je ztmavnutí oblohy, čímž se trochu zvýší i kontrast mlhovin, přičemž přirozené barvy hvězd zůstávají zachovány. Na pozadí Severní Ameriky se v severní části nacházejí dvě nezřetelné tmavé skvrnky s neostrými okraji. Ta bez označení může někomu připomínat podkovu, Barnard 352 představuje maličký temný zářez trojúhelníkového tvaru, jehož severní rozhraní lemuje oblouk čtyř hvězd 9m. V centrální oblasti jsou zase zřejmé některé lokální zjasnění. Množství detailů je opravdu ohromující. A to jsme ještě nezmínili téměř zapomenutou otevřenou hvězdokupu NGC 6966, která označuje jezero Superior. Triedr 10 × 50 ji však nedokáže vytáhnout z příliš jasného pozadí, vhodnější by byl minimálně 20 × 60, ve kterém se hvězdokupa představí jako světla kruhová a zrnitá skvrna, s tušením několika drobných hvězd. + +S UHC filtrem může být mlhovina vidět už v malém dalekohledu. Nejjasnější je v úzké části "Mexika", tmavý zářez, který formuje "Mexický záliv" je zřejmý. Ve větších dalekohledech a hlavně při větším zvětšení (už 25 × je dost) je neuvěřitelně velkou a extrémně slabou, až filtr vytáhne nějaké detaily. Temnost Mexického zálivu je nápadná, označují ho hvězdy 7m, jedna na konci "Floridy" a druhá v "Brownsville". Severní část NGC 7000 je velmi slabá. Jezero Superior je označeno otevřenou hvězdokupou NGC 6966, skupinou (15') 50 slabých hvězd. Méně nápadná kupa, Cr 428 sestávající z 25 hvězd se nachází blízko pobřeží "Tichého oceánu" nedaleko "Britské Kolumbie". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7006.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7006.md new file mode 100644 index 000000000..6a051a03d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7006.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7006.jpg) +Mohutná kulová hvězdokupa v severovýchodní části souhvězdí. Je jednou z nejvzdálenějších kulových hvězdokup, které souvisejí s naší Galaxií: nachází se ve vzdálenosti přibližně 185 000 ly od Země a 150 000 ly od galaktického centra naší Galaxie. + +Díky její zdánlivé jasnosti 10,5m je vhodným přístrojem na její pozorování alespoň 150 mm dalekohled, ve kterém se zjevuje jako slabý, malý, nerozlišitelný disk, připomínající spíše planetární mlhovinu než kulovou hvězdokupu. 300 mm dalekohled zobrazí zcela jasné halo se skvrnitou strukturou, která ale zůstává stále neodlišoval. Jádro je dobře koncentrované, ale ne tak jasné jak se na kulovou hvězdokupu patří. + +Dominik: 250mm: Tato kulová hvězdokupa je dost malá, poměrně nevýrazná, při sv. 104x je vidět jasněji jádro, od kterého slábne jasnost až k okrajům, přesto je malá a nedá se rozeznat na jednotlivé hvězdy. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7008.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7008.md new file mode 100644 index 000000000..595ce6312 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7008.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7008.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7008_300u350.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7008_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..dbda1ac87 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7008_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7008 je zajímavou planetární mlhovinou hned severně od dvojhvězdy h 1606, skládající se z nádherné modré 9,3m a zlaté složky 10,2m v odstupu 18 ". Tato namodralá planetárka má 1,5' × 1,25' SSV-JJZ halo, které je nepravidelné v jasnosti a obsahuje dvě nápadné skvrny na severním rozhraní. Dvě hvězdy 13m a 14m jsou umístěny v hale a SV-JZ pár hvězd 14,5m leží na západě. Jižně od planetárky se rozprostírá V-Z řada šesti širokých dvojhvězd. + +Dominik: Planetární mlhovina v Labuti, je napravo od hvězdy 9 magnitudy, má zajímavý neurčitý tvar podobný elipse, která směřuje směrem nalevo dolů, při sv. 104 × je vidět jasný kulatý bod obklopen halem jako kdyby na okraji této elipsy, uprostřed této elipsy je pozorovatelné ztmavnutí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7009.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7009.md new file mode 100644 index 000000000..2b34e9c0f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7009.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: hmlovina Saturn +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7009.jpg) +Malá jasná planetární mlhovina pozorovaná jeden stupeň západně od hvězdy ny AQR (4,5m) a kousek jižně od ε AQR, nedaleko M72 a M73. Jako první ji na obloze pozoroval W. Herschel v roce 1782, ale výběžky vyčnívající z disku, které ji připodobňují k planetě Saturn postřehl až v roce 1850 Lord Rose svým mohutným dalekohledem. Zatímco v menším dalekohledu je vidět pouze jako nazelenalá skvrna jasnosti 7,2 mag, za dobré noci můžeme ve středních dalekohledech postřehnout i její charakteristické výběžky. Centrální hvězdou je modrý trpaslík s povrchovou teplotou 55 000 K. Planetárka leží ve vzdálenosti přibližně 2 900 světelných let. + +V 250 mm Dobsone je pěknou, jasnou, modrozelenou oválnou a mírně prodlouženou planetárkou, stejný jas všude na povrchu je zřejmý. 175x zvětšení odhalí velmi slabé, mlhavé výčnělky, asi 1'dlhé, směřující na východ a západ. V 350 mm Dobsone je modrozelený disk zřejmý, směrem na východ a západ se z konců hlavní osy rozšiřují i ​​dvě slabé výčnělky. Navíc, při 200x zvětšení jsou viditelné i slabé "cibulky" na koncích obou tykadel. Nějaké centrální zjasnění jsou zřejmé, ale centrální hvězda není viditelná. Tu uvidíme až v dalekohledech s průměrem objektivu nad 400 mm s alespoň 250x zvětšení během prvotřídního Seeing. Vyčnívající tykadla s body viditelnými podél nich jsou již mnohem jasnější, můžeme postřehnout, že to západněji je o něco jasnější. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7015.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7015.md new file mode 100644 index 000000000..cc77408a7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7015.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7015.jpg) +Spirální galaxie, se svou 11,5 magnitudě nejjasnější v souhvězdí. V dalekohledu s průměrem objektivu 300 mm se ukáže pouze jako velmi slabé halo, které se nepatrně zjasňuje směrem k centru. 2,5'na jih se nachází pár hvězd 12,5m a 13,5m v odstupu 20 ". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023.md new file mode 100644 index 000000000..f33710295 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Iris nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7023.jpg) +Pod tímto označením se skrývá jedna reflexní mlhovina a také otevřená hvězdokupa. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_200u250.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e5ee1e4aa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je NGC 7023 pěknou, celkem zřejmou mléčnou mlhovinou kolem hvězdy 7m. Protože se jedná o reflexní mlhovinu, filtry nezlepší pohled do okuláru. Centrální hvězdokupa má tvar deformovaného "J" tvořeného čtyřmi poměrně jasnými hvězdami, dalších 15 slabších leží kolem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_300u350.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7a65d6907 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohled ukáže mlhovinu již poměrně jasnou, navíc nepravidelného tvaru. Obklopuje hvězdu 7m, která však při pozorování překáží. Přesto, pozorným pohledem můžeme uvnitř obláčku mlhoviny spatřit některé tmavé linie. Mlhovina leží v oblasti Mléčné dráhy, poměrně bohaté na tmavé mlhoviny plynu a prachu. + +Myzer: Iris jsem pozoroval mnohokrát a nikdy mě tato mlhovina nezklamala: Je to velmi pěkný objekt, jakých jsem na obloze zatím moc neviděl. Jedná se o mnohem jasnější reflexní mlhovinu jako je ta u Merope v Plejádách, která v Cefea obaluje jednu hvězdu sedmé magnitudy. Tento jev je tak výrazný, že se ani nemusíte podívat na jinou podobně jasnou hvězdu, zda náhodou nemáte orosení okulár. Právě naopak, bočním pohledem mlhovina nabude ještě trochu větší rozměry a nepravidelný tvar. Při 171x zvětšení je mlhovina ve skutečnosti rozdělena na dvě části. Jasnější část se nachází kolem hvězdy sedmé magnitudy a druhá slabší a o něco menší část kousek dál. Odděluje jejich tmavší pruh, který je při pozornějším pohledu dobře vidět. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026.md new file mode 100644 index 000000000..796ed9371 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7026.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_200u250.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..158a3a0ca --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +250x: Tato jasná modrozelená planetární mlhovina leží méně než 30 "jihozápadně od hvězdy 10m v poli jasných hvězd, včetně hvězdy 11m na jihu. Její 15 "disk má nepatrně jasnější centrum, ale ne viditelnou centrální hvězdu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_400u450.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..3d14468de --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +300x: NGC 7026 má nestejně osvětlený, ale jasný 20 "x 15" S-J disk. Na severovýchodním a jihozápadním rozhraní jsou dvě nepatrně jasnější skvrny, část disku mezi nimi je trochu slabší. Může být vidět občasné probliknutí centrální hvězdy. 1'na severozápad od mlhoviny leží široký pár 13,5m složek. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7086.md b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7086.md new file mode 100644 index 000000000..db7cc1878 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7000-7100/NGC7086.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7086.jpg) +Otevřená hvězdokupa tvořena 50 hvězdami s celkovou jasností 8,4m. Při 100 × zvětšení v alespoň 200 mm dalekohledu je tato kupa docela dobře koncentrovanou (zejména JV část) skupinou 40 hvězd jasnosti 10m a slabších. V 300 mm rozlišíme všechny její hvězdy, nepravidelně uspořádány. Tucty jasnějších členy jsou nahromaděné zejména v jihozápadní části, naopak na severovýchodě se nachází na hvězdy chudé ovál. Hvězda 9m ležící SV od centra není skutečným členem. Nejjasnější hvězda dosahuje 10,19m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129.md new file mode 100644 index 000000000..75150bbf4 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7129.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_300u350.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1cc895a8f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: NGC 7129 je malá skupinka šesti hvězd připomínajících drobné souhvězdí Delfína. Reflexní mlhovina je viditelná kolem čtyř nejsevernějších hvězd. Ve skutečnosti je z ní viditelná jen malá část. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_400u450.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7fa6f0364 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 7129 je nápadnou skupinou sestávající ze tří širokých jasných párů a trochu většího množství slabších hvězd. Nejsevernější (10m, 10,5m, 35 ") a středový pár (9,5m, 10m, 60") tvoří obdélník. Jižní pár (10m, 10,5m, 35 ") se na ně svisle připojuje. Mlhovina je poměrně zřejmá, prodloužená 4'x 2'SSZ-JJV. Nejjasnější je kolem východní hvězdy nejsevernějšího páru, směrem na sever bledne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135.md new file mode 100644 index 000000000..84dd18428 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7135.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_200u250.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..64792659b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží 4'juhovýchodne od trojúhelníku 10m a 11m hvězd. Má slabé 2'x 0,75'SSV-JJZ halo, které je poměrně jasnější v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_300u350.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1e504dd81 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7135 obsahuje slabě zhuštěné jádro umístěno v mnohem slabším 2,25'x 1'SSV-JJZ hale. Velmi slabá hvězda nebo svazek leží uvnitř hala na západním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7142.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7142.md new file mode 100644 index 000000000..df22122ba --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7142.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7142.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 9,3m, kterou tvoří celkově 100 hvězd. V 200 mm dalekohledu lze představit tři tucty členů 12-14m, kteří se ukazují oproti mlhavé pozadí ostatních nerozlišitelných členy. Hvězda 8m leží 7'severne, a tři okolní hvězdy 10m jsou na jihovýchodním rozhraní kopy. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7142_300u350.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7142_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6c432123a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7142_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +dalekohledu je NGC 7142 bohatou, jiskřivou spoustou 60 hvězd v zhruba oválné koncentraci, s bezhvězdné zářezem na její jižním rozhraní. 30 hvězd 13m a 30 hvězd 14m a slabších bliká neodlišoval mlze. Nápadný S-J hvězdný řetězec téměř rozpůlíme kopu na dvě části. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174.md new file mode 100644 index 000000000..a5ed656cd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7174.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_300u350.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b9bc0136b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tento interagující pár galaxií leží na jižním konci řetězce galaxií, který zahrnuje NGC 7173 hned 1,5'severozápadne a NGC 7172 ležící 7'severne. Při 100x zvětšení NGC 7176 a NGC 7142 se objevují jako jeden objekt, ale 175x zvětšení odhalí dvě galaxie v kontaktu. Východněji NGC 7176 je jasnější a větší a má ostré Stelara jádro. NGC 7147 je značně slabší, trochu menší a nemá jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_400u450.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e6d05f55d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Na první pohled tyto dvě galaxie vypadají jako jeden prodloužený 2'x 1'V-Z objekt. 175x zvětšení odhalí dvě hala v kontaktu, každé se slabým jádrem. Východněji NGC 7176 je mnohem jasnější a má jasné Stelara jádro. Dvě hvězdy na hranici viditelnosti leží hned severně od galaktického páru, jedna na rozhraní jejich hala a druhá 30 "od centra NGC 7176. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md new file mode 100644 index 000000000..a20fdb2b5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7177.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_200u250.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5fc4a479d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato malá slabá galaxie je skoro kruhovým mlhavým obláčkem, nepatrně jasnějším v centru. Při 150x zvětšení je nepravidelně kruhová, s náznakem různé plošné jasnosti a skvrnitosti. Stočený řada tří hvězd 10,5-12m leží západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_300u350.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6383d103d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 2177 má poměrně jasné, matné, oválné halo prodloužené 2'x 1'V-Z. Její slabé, skoro Stelara jádro se objevuje asi tak jasné jako hvězda 13m ležící 1'JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184.md new file mode 100644 index 000000000..1c26854ec --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7184.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_200u250.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4900cab7b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Pěkná jasná galaxie pozorovaná zboku, prodloužená 4'x 1'SV-JZ, s malým jasným jádrem. Na jejím severovýchodním konci leží hvězda 11,5m. Další podobné jasnosti je umístěna 3'ZJZ a jedna 10,5m je pozorovatelná 4'západne. NGC 7184 je nejjižnější galaxií ve skupině s NGC 7180, NGC 7185 a NGC 7188. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_400u450.md b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6fa9dede1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Jasné kruhové jádro je obklopeno dobře zhuštěnou 3'x 0,75'vnútornou oblastí a slabším halem rozprostírajícím se 5,5'x 1,5'v směru SV-JZ. Hvězdná 12,5m je umístěna na rozhraní hala 1'VSV od centra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7205.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7205.md new file mode 100644 index 000000000..975853c64 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7205.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7205.jpg) +Galaxia objevena Johnem Herschelem 10. července 1834. Její zdánlivá hvězdná velikost je 10,8m. V 450 mm dalekohledu při 220x zvětšení je tato galaxie překvapivě jasná a velká, prodloužená 3,5'x 1,8' ZJZ-VSV. Vnější halo na ZJZ se zdá být rozlehlejší, ale má značně slabší plošnou jasnost. Jedno spirálové rameno se vynořuje z jádra na severní straně a vine se ve směru hodinových ručiček na východ. Galaxie je umístěna mezi hvězdou 8,9m 4'na jihozápad a hvězdou 10m ležící 4'severovýchodne. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md new file mode 100644 index 000000000..7a07b801e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7209.jpg) +Otevřená hvězdokupa (7,7m) na rozhraní s labutí. Obsahuje 100 hvězd s jasností v rozmezí 8,5m až 12m. Vzdálená je 4 300 světelných let. V 200 mm dalekohledu je to velká, ale nepravidelně roztroušená skupina 75 hvězd. K identifikaci nám může pomoci hvězda 5. magnitudy, která leží kousek severně od ní. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm se přidá ještě 25 dalších hvězd, z nichž je většina 11-12m objekty. Hvězdokupa není příliš koncentrovaná, ale její členové jsou nahromaděný v krátkých řetězcích a několik trojhvězdí může být viditelných v její východní části. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214.md new file mode 100644 index 000000000..f5e7aaeee --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7214.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_200u250.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a5933cbd8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 7214 připomíná kulovou hvězdokupu, čímž si ji pozorovatelé často pletou. Má slabé, kruhové 1,75'halo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_300u350.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..10fe6270d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7214 se objevuje poměrně slabá, její 2'kruhové halo obsahuje nápadné nestelárne jádro. Několik hvězd je umístěno v hale, hvězda 12m leží jižně. Čtyři slabé doprovodné galaxie leží v blízkosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md new file mode 100644 index 000000000..f1b8ee7e9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7217.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_200u250.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..bb071df67 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia NGC 7217 má poměrně jasné 2'halo, které se postupně zjasňuje směrem k centru. Při 150x zvětšení se dá tušit velmi slabé Stelara jádro. Galaxie leží v poměrně bohatém hvězdném poli s hvězdou 10,5m 3'juhovýchodne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_300u350.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a23de5222 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Halo je poměrně zhuštěné, průměru asi 2,5'a postupně se zjasňující k nápadnému nestelárnemu jádru. Při 175x zvětšení halo ukáže nepatrnou zrnitou strukturu. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7221.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7221.md new file mode 100644 index 000000000..8cd43d1c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7221.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7221.jpg) +Galaxie, která dosahuje jasnost 11,2m a v alespoň 200 mm dalekohledu vypadá jako malý, slabý, kruhový obláček s nepatrně jasnějším centrem. V těsné blízkosti na severozápadě leží hvězda 10. magnitudy. Ve velkých dalekohledech se halo rozšíří a můžeme rozeznat slabou prstencovou strukturu, uprostřed s malým jádrem. Hvězda 12m se dotýká hala na SSZ rozhraní. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7235.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7235.md new file mode 100644 index 000000000..6e37538a1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7235.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7235.jpg) +Poměrně jasná a kompaktní otevřená hvězdokupa ve tvaru trojúhelníku, tvořeného několika tucty hvězd. Ačkoliv dosahuje jasnost 7,7m, dobře začíná být vidět až v dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm. Hlavní kostru tvoří linie dvou hvězd 6m, která má na boku rovněž hvězdu 5m. Dále sestává z poměrně nápadné skupinky 20 hvězd jasnosti od 9m po 12m. Ve větším dalekohledu se jeví poměrně jasná, ale více volnější a má tvar hlavy šípu. Je poměrně koncentrovaná a dá se snadno odlišit od hvězdného pole. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7243.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7243.md new file mode 100644 index 000000000..1eec4daaa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7243.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7243.jpg) +Otevřená hvězdokupa svou jasností 6,4m pozorována triedru, obsahuje asi 40 hvězd. Je vzdálena 2 600 světelných let. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7243_200u250.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7243_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..91a0bad20 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7243_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je velkou, ale nepravidelnou spoustou skládající se z pěti drsných skupin hvězd ohraničenou v oblasti půlkruhu. Hvězdokupa se vyjímá v bohatém hvězdném poli, přičemž její severovýchodní a jihozápadní koncentrace je nejnápadnější. V ještě větším dalekohledu napočítáme přes 75 hvězd, převážně jasnosti 9m a slabších, které jsou převážně uspořádány v nepravidelných shlucích. Blízko centra leží nápadná dvojhvězda Struve 2890, kterou tvoří dvě složky 9m v odstupu 9 ". Jiný nápadný, podobný pár leží hned jihozápadně. Dalších 40 hvězd je rozházených severně a východně od hvězdokupy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md new file mode 100644 index 000000000..6bc7dde56 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7245.jpg) +Pěkná, ale slabší otevřená hvězdokupa jasnosti 9m, je bohatou hromádkou 40 hvězd jasnosti 13m a slabšími. Zajímavou se stává v 250 mm dalekohledu. Větší dalekohled je zobrazí jako pěknou koncentraci na pozadí ještě slabších hvězd, které v jistém momentě blikají a vzápětí se opět ztrácejí. Centrální část je značně koncentrovaná. K identifikaci této OH nám může posloužit jedna hvězda 9m na východním rozhraní. Po západní a JJV straně leží rovněž několik hvězd 11m. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252.md new file mode 100644 index 000000000..0ae15dea9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7252.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_200u250.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b17e4ab3a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 7252 je pozorovatelná 40'ZSZ od hvězdy 6. magnitudy 49 Aquarii v poli slabých hvězd. Má slabé 1'halo se slabým stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_400u450.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e5135accb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Galaxia ukáže poměrně nápadné jádro obklopené kruhovým 1,5'halom. Hvězdy 13m jsou viditelné 2'SSV a 2'na jih. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7261.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7261.md new file mode 100644 index 000000000..3677509be --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7261.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7261.jpg) +Další otevřená hvězdokupa (8,4m), leží stupeň východně od ζ Cephei. Tentokrát jde o nepravidelnou kopu poměrně slabých hvězd. V 200/250 dalekohledu je vidět několik tuctů slabých členů volně rozprášených na poměrně malé ploše, proto je třeba použít alespoň 100x zvětšení. Jasnější hvězdy ohraničují východní rozhraní, přičemž ta nejjasnější (9,6m) leží nejvýchodněji. Je viditelných několik hvězdných řetězců, jeden se rozšiřuje až za hlavní skupinu směrem na sever. + diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7261_300u350.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7261_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3125b45dd --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7261_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: nepravidelné roztroušená 30 slabých hvězd. Nejjasnější hvězdy kopy tvoří seskupení ve tvaru "g". Jižní část obsahuje skoro bezhviezdnu obdélníkovou prázdnotu. Většina hvězd je jasnosti 11,5m a slabších. Okolní hvězdy jsou rozptýleny severně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md new file mode 100644 index 000000000..9a392310e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Helix +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7293.jpg) +Jedna z nejbližších planetárních mlhovin objevena v roce 1824 K. L. Hardingem, její vzdálenost je pravděpodobně menší než 300 světelných let, proto je i na obloze velmi rozsáhlá - její průměr dosahuje jeden a půl stupně. Celková jasnost je sice poměrně vysoká - 7,3m - ale díky své rozloze má nízkou povrchovou jasnost. Odkdy však Maurice Clark informoval, že Helix je na tmavé obloze vidět přes mlhovinový filtr i pouhým okem, stala se z něj přitažlivá pozorovací atrakce. V triedru vypadá jako velký disk, matně kruhový (je lehčí viditelným objektem jako například Řasy). Pohotově ho ale uvidíte pouze tehdy, pokud bude vyšší nad obzorem, což u nás nebývá příliš často. + +V malých dalekohledech Helix vypadá jako slabý, ale velký mlhavý prstýnek. Střed je tmavý, centrální hvězda může být snad viditelná jen bočním pohledem. Efektivní je použití co nejmenšího zvětšení a O-III filtru. V 250 mm Dobsone je mlhovina velmi velká a slabá s nestejně osvětlenou plochou prstencového tvaru. UHC filtr a boční pohled odhalí dvě nepatrně jasné plochy v prstenu. Tři hvězdy 10. magnitudy jsou umístěny uprostřed a přinejmenším pět slabých hvězd je zabalených v disku. V 400 mm Dobsone je slabá při pohledu bez filtru, ale O-III ukáže ohromné ​​kolo s tmavým středem. Kolo je poměrně slabé kolem vnějšího rozhraní. Přinejmenším 10 hvězd je ponořených v mlhovině, zahrnující uprostřed i centrální hvězdu. 100x zvětšení odhalí dvě jasné plochy na SSV a JJZ straně disku planetárky. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318.md new file mode 100644 index 000000000..91afc05d7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7318.jpg) +Skupina pěti těsných, slabých a stejně vzdálených galaxií objevených na marseillském observatoři francouzským astronomem Edouard Stéphanem v roce 1888 půl stupně jihozápadně od jasnější galaxie NGC 7331. Tvoří ho galaxie NGC 7317 (13,6m), NGC 7318 (13,4m), NGC 7318B (13,4m), NGC 7319 (13,1m) a nejjasnější NGC 7320 (12,6m). Může být rozeznatelný již dalekohledem s průměrem objektivu 200 mm. Čtyři galaxie skupiny mají radiální rychlosti relativně shodné, zatímco NGC 7320 vykazuje oproti nim velký rozdíl. Novějšími výzkumy Stephanovho kvintetu se dokázalo, že NGC 7320 vlastně nepatří ke skupině, pouze zdánlivě se na ni promítá. Ve skutečnosti tvoří mnohem bližší dvojici s obří spirálovou galaxií NGC 7331, čímž se o Stephanovom kvintetu začíná mluvit jako o "Stephanovom kvartetu". V této čtveřici ovlivňuje jedna galaxie druhou, navzájem se deformují a vytrhávají ze sebe proudy hmoty. Objekt je vzdálen 200 milionů světelných let. + diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_300u350.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..72dfdd219 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: těchto pět galaxií je uvnitř 3,5'plochy, zahrnující Stéphanie kvintet. NGC 7320 na jihovýchodním rozhraní skupiny je nejjasnějším členem, přesto je jen velmi slabým, malým halem prodlouženým 1'x 0,5'SZ-JV stejné plošné jasnosti. Ostatní čtyři galaxie, až s pomocí bočního pohledu jsou velmi slabými a bezdetailnými šmouhami. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_400u450.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0626fb305 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 7320, jihovýchodní galaxie Stephanovho kvintentu je nejjasnější a nejsnáze objaviteľná ve skupině. Její velmi slabé, mlhavé halo je prodloužené 1,25'x 0,75'SZ-JV a je nepatrně jasnější ve střední části. Nejzápadnější galaxie kvintetu - NGC 7317 - může být omylem zaměňována za průvodce hvězdy 13m, která leží hned na jejím severozápadním rozhraní. Zjevuje se totiž skoro stelární, je pouze tenkým 25 "bodem se slabým jádrem. Pár minut severozápadně od NGC 7320 leží těsný interagující pár NGC 7318-B, dvě slabé koncentrace mající společné halo: NGC 7318B je jasnější a větší ze dvou slabých flíčků a pyšní se slabým stelární jádrem. NGC 7318 je menší, kruhové a lépe koncentrované halo. Pár NGC 7318-B se rozprostírá na ploše 1'x 0,75'V-Z. Na její VSV a skoro severně od NGC 7320 je nejslabší galaxie skupiny: NGC 7319, zjevující se jako extrémně slabý 45 "x 25" SZ-JV flíček. + +Myzer: Zajímavý objekt pro 250 mm dalekohled: Polohu objektu jsem už dobře znal z předchozích pozorování, takže za pár vteřin jsem byl přesně tam. Vyzkoušel jsem různé zvětšení - 109x, 126x, 171x, 218x, 342x - jako nejlepší z nich se ukázalo zvětšení 171x, při kterém se galaxie zdály být nejlépe vidět. Jako první rozeznávám galaxii NGC 7320 a interagující pár NGC 7318 A-B. NGC 7320 má oválný tvar s velmi nenápadným zjasněním v centru a se všech galaxií je nejrozsáhlejší. Při pozornějším pohledu se pár NGC 7318 A-B dá rozlišit na dvě samostatné galaxie. NGC 7318 se ukazuje jako kruhová neostrým hvězda, NGC 7318B je vidět jako slabé rozšíření do strany od předchozí galaxie. Co se týče NGC 7319, je nejlepší, pokud se vůbec přímo nepozoruje. S galaxiemi NGC 7320 a NGC 7318 A-B tvoří rovnostranný trojúhelník a při jejich pozorování se pouze občas ukáže. Je velmi slabá a bez detailů, skoro na hranici viditelnosti (i když je podle zdrojů jasnější oproti NGC 7318 A-B). Galaxie NGC 7317 se nachází hned vedle jedné slabé hvězdy, která velmi překáží při jejím pozorování a ani po přidání zvětšení na 218x nebo 342x nedokážu s úplnou jistou říci, že ji skutečně vidím. Přesto, Stephan kvintet už nepovažuji za velmi těžký objekt. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331.md new file mode 100644 index 000000000..670f0eb4f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Malá Androméda +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7331.jpg) +Nejjasnější galaxie souhvězdí, její jasnost dosahuje hodnotu pouze 9,5m. V 250 mm dalekohledu je pěknou jasnou galaxií, prodlouženou 6'x 1,5'S-J. Má velké, rozšířené, dobře koncentrované jádro. Na její SSZ rozhraní leží pár hvězd 13m. Přidat se také mohou některé velmi slabé doprovodné galaxie ležící východně od NGC 7331. Mohou se blýsknout bočním pohledem během dobré pozorovací noci. + +Dalekohledy s průměrem objektivu \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u450.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..433768b56 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +zobrazí jasnou, velkou a zajímavou spirálu. Halo je prodloužené a obsahuje nápadné oválné jádro. Halo je blízko jádra skvrnité, přičemž na jeho východní straně můžeme bočním pohledem spatřit drobnou tmavou linii. Ze doprovodných galaxií na východní straně je nejsnáze pozorovatelnou NGC 7335, zjevuje se však jen jako bezdetailný obláček. NGC 7336 je menší a slabší kruhová skvrna viditelná jen bočním pohledem. NGC 7337 je tak tenká, že se zjevuje jako hvězdný průvodce jedné slabé stálice pozorované 10 "na JV. Nejvýchodnější, NGC 7340 je pouze velmi slabým, drobným bodem. + +Myzer: Pokud vás pozorování jasnějších objektů po nějakém čase už přestane bavit, doprovodné galaxie NGC 7331 jsou ideálním začátkem pro vaši další pozorovací kapitolu: Použil jsem 7 mm Nagler, který poskytuje 171x zvětšení na mém 250 mm Dobsone. Už při vykartáčováním blízkého neznámého okolí mi přitom náhodně do oka padla jedna ze doprovodných galaxií - NGC 7335 (13,4m), nejjasnější a nejrozsáhlejší z nich. Nevím jak to mám přesně napsat, ale tato galaxie byla v zorném poli sice slabá, ale evidentní a rozeznatelná od hvězd. Na rozpoznání dalších jsem už přece musel otevřít knihu The Night Sky Observers Guide a nalistovat si fotku okolí NGC 7331 od Martina Germana. Pomocí prodloužené spojnice přímky třech slabých hvězd, které se nacházejí v řadě, se dostávám na pozici galaxie NGC 7337. Něco slabé tam vidím, nad ničím ale nerozmýšlel a jdu dál. V knihách údaje o jasnostech těchto doprovodných galaxií nejsou vůbec zachyceny a v noci jsem na to vlastně ani nepomyslel, proto následující horký večer si v programu Sky Charts vše ověřuji. Velké překvapení nastává až po zjištění, že tato galaxie má jasnost 14,4 mag! Nemůžu tomu uvěřit, pokud je to skutečně tak, byl by to nejslabší objekt, který se mi podařil v mé dvěstěpadesátce dosud zachytit. Původně mě napadlo, že galaxie může působit více stelární a nemá tak slabou plošnou jasnost, v důsledku čehož by mohla být vidět. Vše je ale nakonec zřejmě jinak. NGC 7337 se téměř kryje s pozicí jedné velmi slabé hvězdy, která byla na jejím místě pozorována, co si přesně ověřuji následující noc. Prodloužením spojnice dvou hvězd desáté a jedenácté magnitudy procházím ke galaxii NGC 7340 (13,7m). Je velmi slabá a není vidět stabilně. Využívám zejména boční pohled a pozoruji ji pro jistotu delší dobu. Přirovnal bych to k pozorování hvězdy 6,9 mag pouhým okem. Galaxie NGC 7336 (15,0m) není vidět ani náhodou. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md new file mode 100644 index 000000000..3d29e66b1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7332.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_200u250.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..48985f2f2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie tvoří pěkný 5'pár s NGC 7339 položené východně. NGC 7332 má matné halo prodloužené 1,5'x 0,5'SSZ-JJV se širokým nápadným jádrem. Hvězda 10m ležící 2,5'JJV je součástí řetězce, který končí hned jihozápadně od NGC 7339. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5a41d6f0b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7332 je pěknou jasnou edge-on galaxií prodlouženou 2,5'x 0,75'SSZ-JJV s rozšířeným jádrem. 175x ukáže zúžené konce. Doprovodná galaxie NGC 7339 je slabší kopií NGC 7332. Její halo je ale mnohem více matnější a nemá centrální zjasnění. + +Dominik: 250mm: při sv. 52x by se dala snadno splést hvězdou, i když, je kolem ní zřetelné halo periferním viděním dobře viditelné, při sv. 104x je vidět, že je mírně elipsovitá, přesto velmi malá, ale má velmi výrazné jádro ve kterém je zřejmě hvězda a nalevo od jádra je také poměrně jasná hvězda. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354.md new file mode 100644 index 000000000..18bead438 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7354.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_200u250.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..82f7a2146 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +200x: Tato planetární mlhovina leží mezi hvězdou 10m 4'JJV od ní a dvěma hvězdami 10m, vzdálenými 3'na SSZ. Má slabý, matný, malý rovnoměrný disk bez centrální hvězdy. O-III filtr zvýší kontrast vnějšího rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_300u350.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..275b93ec8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +22x: Při malém zvětšení je tato planetárka slabým, malým, rovnoměrným diskem. 225x ukáže 30 "šedý disk s poměrně ostrým okrajem. Dvě hvězdy 13m leží hned mimo disku západně a jihozápadně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_400u450.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c5b39770f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: NGC 7354 ukáže poměrně jasný, šedý 30 "disk, nepatrně slabší na jeho severovýchodním a jihozápadním rozhraní. Centrální hvězda se dá tušit, ale ne najisto potvrdit. O-III filtr zvýší kontrast mlhoviny s pozadím oblohy, ale její slabší části nejsou moc zjevné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377.md new file mode 100644 index 000000000..19fbb7f6b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7377.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_200u250.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cd9b9e6d9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxia má slabé kruhové a mlhavé 1'halo. Dvě hvězdy 9m seřazeny ve směru sever-jih leží 6'SSZ a 10'severne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_400u450.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..48774a860 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Halo 2'priemeru se objevuje poměrně slabé a matné s 30 "slabým jádrem. 2'x 1'trojuholník sestávající s hvězd 12,5m mířící na jihovýchod, je umístěn 2,5'JJZ od jádra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7380.md b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7380.md new file mode 100644 index 000000000..0ae080895 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7300-7400/NGC7380.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Malá Orlia hmlovina +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7380.jpg) +Otevřená hvězdokupa (9,2m) s emisní mlhovinou. Nachází se na jihovýchodním okraji souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Ještěrka. Byla objevena v roce 1787 C. Herschelovou. Leží ve vzdálenosti 2 600 světelných let. + +Je pěkným objektem pro 300 mm dalekohled. Kopa leží 15'VJV od jedné hvězdy 5,5m a od druhé 20'južne. 100-násobné zvětšení rozliší 30 členy jasnosti 8,5m a slabších, v trojúhelníkovém ohraničení. Mlhovina je viditelná bez filtru, ale UHC značně pomůže zvýšit kontrast mlhoviny a pozadí oblohy. Rozeznat detaily nebo nějakou strukturu je ale dost těžké. Ve větším dalekohledu je hvězdokupa jasnou, nepravidelnou, trochu koncentrovanou skupinou 45 hvězd roztroušených okolo nápadného "V" tvořeného nejjasnějšími členy 8,5-9m. Nejjasnější hvězda je pozorována na JZ rozhraní "V". Kopa je obklopena polem Mléčné cesty bohaté na jasné hvězdy. Velmi slabé Kudla mlhoviny jsou ponořeny v kupce, ten nejzřetelnější leží východně od "V". + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md new file mode 100644 index 000000000..5a9bbb37a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7457.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1904d6282 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží hned západně od hvězdného "V" a severně od široké dvojhvězdy 12m. Halo je poměrně jasné, prodloužené 1,5'x 1'SZ-JV s jasným centrem a nestelárnym jádrem. Galaxie leží hned severně od VSV-ZJZ řetězce tuctu hvězd. + +Dominik: 250mm: je oválná mírně elipsovitá, celkem malá, také poměrně jasná, nemá až takové výrazné jádro, i když od jádra jas mírně slábne k okraji. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md new file mode 100644 index 000000000..648e98dab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7479.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_200u250.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fc2db0423 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 7479, pozorovaná 3'severne od hvězdy 10m, má slabé, matné halo prodloužené 3'x 2'S-J a poměrně jasné v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_300u350.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f6e98c496 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7479 je poměrně jasnou galaxií prodlouženou 4'x 3'S-J, ve které uvnitř je nápadná příčka obsahující jasné jádro. Bočním pohledem velmi slabé ramena mohou být vidět jak se točí z každé strany příčky. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u450.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..af7cc5311 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Ve velkých dalekohledech S-J příčka je poměrně jasná, 4'dlhá a má slabé rozšíření z každého konce. Jižní rozšíření se točí západně a skoro obtáčí hvězdu 14m Severní rozšíření se zastavuje při hvězdě 13m, točí se východně, potom náhle bledne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492.md new file mode 100644 index 000000000..471df1687 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7492.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_200u250.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3cb8a656a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +150x: Velmi slabý kruhový flíček, který vyžaduje boční pohled. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_300u350.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ab143b2a8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +200x: NGC 7492 ukáže bledý 3,5'disk nerovného jasu. Bez náznaku rozlišení. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_400u450.md b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8cdc8acab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +225x: Tato slabá kulová hvězdokupa má kruhové a matné halo. Čtyři hvězdy 12,5m leží kolem okraje na severozápadě, jihozápadě, východě a severovýchodě, vedle půl tuctu hvězd 13m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510.md new file mode 100644 index 000000000..1de9bffcc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7510.jpg) +Krásná, jasná, bohatá, zúžená otevřená hvězdokupa (7,9m). V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_200u250.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ec2aced38 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu je velmi koncentrovaná. Při 100x zvětšení můžeme zpozorovat tucet členů uvnitř slabé mlhy ostatních nerozlišitelných členy. Nejjasnější hvězda skupiny 9,7m je na východním konci. 150x zvětšení přidá několik tuctů dalších členů, až pod 13. magnitudě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_300u350.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2a2a393aa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Skutečné překvapení! NGC 7510 je jasná skupina ve tvaru "hlavy šípu", s konečkům směřujícím na jihozápad. V tomto uskupení můžeme napočítat 30 hvězd 10-12m. Plejáda dalších hvězd 12-14m rozprostírající se severně zvyšuje počet st8lic na více než 60. NGC 7510 je velmi koncentrovanou a dobře vyčnívá z bohatého pole Mléčné dráhy. Kopa je zvenku orámovaná rovnostranný trojúhelník, jehož vrcholy tvoří tři hvězdy 9-9,5m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538.md new file mode 100644 index 000000000..34db51f83 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Ghost nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7538.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_300u350.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0e149353c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Tato mlhovina je slabá, ale může být viděna bez bočního pohledu jako mlhavý obláček obklopující dvojici 11m hvězd zarovnaných SSV-JJZ. Mlhovina připomíná miniaturní verzi M78 v Orionu. Na severovýchodě leží jasná hvězda se slabým společníkem, ponořená v mlhavém oblaku. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_400u450.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e7bb7e276 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 7538 je snadno viditelnou kruhovou mlhovinou průměru 2', s matným rozhraním a nepatrným centrálním zjasněním. Velmi slabá hvězda 14m leží na severním rozhraní. O-III filtr trochu zvýší kontrast mlhoviny. Použitím zvětšení 171x má mlhovina záhadný šedý nádech, oválný tvar a v jejím nitru se nachází dvojice hvězd jedenácté magnitudy, které spolu vytvářejí tajemné oči jakoby nějakého ducha. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md new file mode 100644 index 000000000..e26ddf4dc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7541.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541_200u250.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b0c1205a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7541_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Tato galaxie je jasnější a větší z pěkného páru spolu s NGC 7537 ležící 3'juhozápadne. NGC 7541 má jasné, široké jádro oblklopené poměrně jasným halem prodlouženým 2,5'x 1'VJV-ZSZ. Hvězda 12m leží 2'od centra galaxie za její východním koncem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md new file mode 100644 index 000000000..4d65c5d9f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7562.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_200u250.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5874449c2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie má poměrně jasné, kruhové 1,25'halo poměrně jasnější v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_400u450.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8f1194c7e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 7562 ukáže jasné jádro umístěné v 2'x 1,5'V-Z hale. 1,5'severozápadne leží hvězda 14m a 2'východne hvězda 13m. 5'západne se nachází NGC 7557, velmi slabý 30 "obláček obklopující slabé Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7585.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7585.md new file mode 100644 index 000000000..3ee2f33a0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7585.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7585.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7585_200u250.md b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7585_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..243a0ae57 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7500-7600/NGC7585_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží 10'južne od hvězdy 9,5m a 30'severozápadne od 96 Aquarii, pěkné bílo-modré dvojhvězdy. Galaxie je poměrně slabá, malá a kruhová, se slabým stelární jádrem. NGC 7576 leží 11'na jihozápad, zatímco NGC 7592 leží 15'severozápadne. Obě galaxie jsou ale značně slabší. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606.md new file mode 100644 index 000000000..f764eef2d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7606.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_200u250.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e5be440ae --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie je slabá, ale zřejmá. Má 3'x 1'halo prodloužené SZ-JV s nepatrně jasnějším centrem. Hvězdy 11m leží 2,5'J a 3'SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..42f39cd35 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Halo je poměrně jasné, prodloužené 3,5'x 1,5's jasnějším centrem a stelární jádrem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_400u450.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..330b30b17 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 7606 se objevuje poměrně jasná a velká. Široké jádro je obklopeno docela dobře definovatelným a poměrně zhuštění 4'x 1,5' halem SSZ-JJV. 200x ukáže něco skvrnité a boční pohled vyvolá pocit tmavé linie západně od jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md new file mode 100644 index 000000000..c62352a6b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7619.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_200u250.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..91e645b8b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 7619 leží blízko centra 250 milionů světelných let vzdálené kupy galaxií Pegasus I. Tvoří rovnoramenný trojúhelník s galaxiaou NGC 7626 ležící 7'východne a hvězdou 10m na ​​severu. NGC 7619 je nejjasnějším členem kupy. Má poměrně jasné, ale matné 1'halo kolem stelární jádra. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..47219c33e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7619 ukáže jasné Stelara jádro obklopené stejným halem prodlouženým 1,25'x 1'SV-JZ. + +Dominik: 250mm: Obi dvě galaxie NGC 7619 a NGC 7626 vypadají podobně, nejsou až tak výrazné, při sv. 52x jsou velké asi jako hvězdy s jemným halem, mají mírně výrazné jádro kolem kterého mají oválné halo, jsou přibližně stejně jasné. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md new file mode 100644 index 000000000..85675fa53 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7626.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_200u250.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..47e065601 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 7626, druhý nejjasnější člen kupy galaxií Pegasus I, je skoro dvojníkem NGC 7619, ležící 7'západne, ale objevuje se trochu slabší a má méně nápadné Stelara jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5c6f071e0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7626 má 1'halo nepatrně prodloužené SSV-JJZ se slabým stelární jádrem. Hvězda 14m leží hned západně. Ostatní galaxie kopy (NGC 7611, NGC 7615, NGC 7617, NGC 7621, NGC 7623, NGC 7631, UGC 12510, UGC 12535, M + 01-59-58) jsou slabší a protože jejich jasnosti směřují skoro do ztracena, můžete si dobře ověřit vaše pozorovací schopnosti. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7635.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7635.md new file mode 100644 index 000000000..1e5a705ff --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7635.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Bublina +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7635.jpg) +Emisní mlhovina, na níž bezpečné shlédnutí budeme potřebovat alespoň 250 mm dalekohled. Ačkoli dosahuje 11. magnitudu, vidět ji v dalekohledu dost těžko. Je poměrně rozsáhlá a její plošný jas je dost malý. Při asi 80x zvětšení se jeví jako extrémně slabá, rozsáhlá mlha, letmo viditelná při bočním pohledu kolem hvězdy 8. magnitudy a další nedaleké hvězdy 7m na západ od mlhoviny, které svým jasem překážejí při pozorování tohoto velmi slabého objektu. Nevystačíme si ani s mlhovinový filtry. + diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7635_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7635_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..264069d48 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7635_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +, 100x - tato emisní mlhovina je velmi slabým 2'x 1'eliptickým obláčkem obalující hvězdu 8m, nacházející se v bohatém hvězdném poli. Nejnápadnější je na SZ rozhraní. + +Dominik: Na tuto velmi pěknou mlhovinu se vyplatí podívat při pozorování hvězdokupy M52. Už při zvětšení 52x as kyslíkovým filtrem vidím ve svém 10 "dobsone středně velký a jasný eliptický oblak, který se nachází v blízkosti nějakých jasných hvězd, ale vůbec si nevšímám žeby mi vadily ... Při větším zvětšení mlhovina neodkryje detaily, když tak můžu vidět nerovnoměrnosti v jasnosti. Mnoho detailů však tento eliptický oblak neodkryje. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640.md new file mode 100644 index 000000000..65f67327e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7640.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_200u250.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4fffede32 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 7640 se objevuje slabá a prodloužená 7'x 2've směru S-J s nepatrným centrálním zjasněním. Galaxie leží uvnitř nápadného trojúhelníku hvězd 11,5 mag. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..90587ece9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato galaxie je slabá a velmi prodloužená 7'x 2'zhruba ve směru S-J, se slabým skvrnitým halem. Jihovýchodně od jádra může blýsknout slabá hvězda. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_400u450.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..76b36df17 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 7640 je poměrně slabá, prodloužená 8'x 2'SSZ-JJV a má poměrně zhuštěné oválné jádro. Vedle hvězdy 13,5 mag nacházející se na jihovýchodním rozhraní jádra jsou severněji umístěna dvě hvězdy 13m. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662.md new file mode 100644 index 000000000..d761152df --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Modrá snehová guľa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7662.jpg) +Jasná modrozelená planetární mlhovina (8,3m), kterou jako rozmazanou hvězdu postřehneme již v menším dalekohledu. Vzdálenost planetárky je asi 1 200 světelných let. + diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_200u250.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..563eee140 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +225x: Nádherná namodralá planetárka! NGC 7662 je jasná, velká a kruhová se zjevně matným centrem. Prstencovitý struktura je mnohem zřetelnější bočním pohledem. Slabá Centrální oblast je obklopena jasnějším středovým prstencem s vnějších slabším prstenem, který neobklopuje celý okraj. Centrální hvězda není viditelná. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b92756eea --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +250x: NGC 7662 je jasná, poměrně velká a trochu prodloužena, s velmi slabou centrální hvězdou. Obsahuje dva pěkné modrozelené prstence obklopující nepatrně tmavší centrum připomínající oko. Hvězda 13. magnitudy leží za východním rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_400u450.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..50d55db0b --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +250x: Tato pěkná namodralá planetárka má velkou plošnou jasnost! Disk je prodloužený 30 "x 25" SZ-JV s nepatrně tmavším centrem. Podél severovýchodní a jihozápadní strany se nachází nějaké zjasnění, ale rozhraní jsou mlhavé. Centrální hvězda je těžkým cílem, ale může se mihnout během momentů dobrého Seeing. Trojice hvězd 13-14m leží za SSV rozhraní. + +Dominik: 250mm: Je výrazná už při sv. 52x, má poměrně výraznou modrou barvu, je kruhovitá, a při sv. 104x je krásně vidět, že její název je výstižný, zdá se, že v jejím středu je mírně ztmavení. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686.md new file mode 100644 index 000000000..e263ca201 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7686.jpg) +Nenápadná otevřená hvězdokupa, poměrně chudá na hvězdy a také poměrně rozptýlena. Obsahuje 20 hvězd do 11. magnitudy, z nichž ta nejjasnější dosahuje 6,17m. + diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_200u250.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..834360b90 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +75x: Tato kopa má průměr 15'a je poměrně málo zhuštěná. Malé zvětšení ukáží deset hvězd 10. magnitudy, deset 11. magnitudy a dvě 8. magnitudy, rozšiřující se VSV-ZJZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_300u350.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a26994482 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: NGC 7686 je jasná, velká, volná a nepravidelně rozptýlená spousta. Obsahuje asi 50 hvězd na ploše 25', z nichž většina má 10-11m, ležících severně a západně od červenooranžové hvězdy 6. magnitudy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_400u450.md b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..522ebb5c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +75x: Tato volná kupa obsahuje 25 hvězd 10-13m rozptýlených kolem hvězdy 8. magnitudy. Zajímavý řetězec hvězd se táhne ZJZ od jasné hvězdy. Další volnější V-Z řetězec lemuje severní okraj. Severozápadně od nejjasnější hvězdy kopy, zrnitý obláček velmi slabých hvězd obsadil místo mezi dvěma řetězci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md new file mode 100644 index 000000000..d3b7f18b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7713.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713_300u350.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..51f31b6d2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7713_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 7713, pozorovaná 40'VJV od hvězdy β Sculptor (4m), má slabé 3'x 1,5'S-J halo s nepatrně jasnějším centrem. Hvězdy 9m 4'západne a 8'ZSZ tvoří s galaxií trojúhelník. Hvězda 12,5m leží 2,5'od centra galaxie na severním konci a hvězda 11m leží 1,5'od centra hned ZJZ od hala. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727.md new file mode 100644 index 000000000..9e8ee5dbe --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7727.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_200u250.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f355d330f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: pozorovaná 9'západne od hvězdy 10m, má poměrně slabé, kruhové 2,5'halo, které se v centru zjasňuje k stelární jádru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_300u350.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..61be19d07 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxia se objevuje poměrně jasná s kruhovým 3'halom a jasným jádrem. Galaxie leží uvnitř nepravidelného kruhu 12,5-13m hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_400u450.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2ffae065c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Velké Dalek + +ohledy ukáží jasné, kruhové 45 "jádro. Halo je slabší a oválného tvaru 5'x 3'VSV-ZJZ, blednoucí mírně k rozhraní. Slabá galaxie NGC 7724 leží 12'severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md new file mode 100644 index 000000000..8243891f1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7742.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_200u250.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3ea613c06 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 7742 půl stupně SSV od 77 Pegasi (5,1m) je slabým, kruhovým 1'obláčikom 1'západne od hvězdy 11m. Centrum je poměrně jasnější. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_300u350.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b34bdc7b7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 7742 má poměrně jasné kruhové 1,5' halo, které se zjasňuje k stelární jádru. Hvězda 13m leží 2,5'juhovýchodne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md new file mode 100644 index 000000000..55c1c07cb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7743.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_300u350.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..caab6d760 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Galaxie NGC 7743, pozorovaná 2,75'severovýchodne od hvězdy 10m, má poměrně jasné, kruhové halo 1'zjasňujúce se k širokému jádru. Hvězda 12m leží 1'JJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_400u450.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e0d21369a --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +125x: NGC 7743 má nápadné jádro obklopené 1,5'halom, které rychle bledne k okraji. Pole je poměrně četné na jasné hvězdy, zvláště severně od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7789.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7789.md new file mode 100644 index 000000000..6f874df72 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7789.md @@ -0,0 +1,12 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7789.jpg) +Jeden z významnějších klenotů oblohy, který unikl Charles Messier a byl objeven až v 18. století C. Herschelovou. Jinak by určitě skončil v jeho známém katalogu. Jedná se o otevřenou hvězdokupu, tvořenou asi 100 hvězdami 11. mag a 200 slabšími (celková jasnost 6,7m), které jednotvárné pokrývají plochu asi půl stupně. Nejjasnější členové kopy jsou G a K oranžoví obři s absolutní magnitudě kolem -2. I díky ním se stáří hvězdokupy odhaduje na 2 biliony let. Je tedy velmi starou otevřenou hvězdokupou, ale přitom ještě mnohem mladší než jakákoliv kulová hvězdokupa. Vzdálená je asi 5 900 světelných let. + +Pod velmi tmavou oblohou je viditelná i pouhým okem jako drobná mlhavá skvrnka, na půli cesty mezi hvězdami ρ a σ Cas. Dobře ji spatříme již v triedru nebo malém dalekohledu. V 100 mm dalekohledu se objeví jako extrémně bohatá, jednotvárná a velmi zhuštěná spousta nestejně slabých hvězd (nejjasnější hvězda má 10,7m). V alespoň 20 cm dalekohledu ukáže 100 hvězd mezi 11. a 12. mag na mlhavém, neodlišoval pozadí. Nestejně zhuštěné 5'jadro obsahuje 30 hvězd ponořených v mlhavé záři a obklopených 2'širokými na hvězdy chudými zónami. 5'široký pás kolem jádra kopy je hustší, zvláště na východě a jihozápadě. V 300 mm dalekohledu je velkolepou hvězdokupou, velkou, bohatou, poměrně zhuštěnou a dobře rozlišitelných na jednotlivé hvězdy (asi 150). Její odlehlé hv +iezdy nepatrně splývají s okolním hvězdným polem, pouze východní rozhraní je nápadnější. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7790.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7790.md new file mode 100644 index 000000000..be92f34ea --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7790.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7790.jpg) +Otevřená hvězdokupa, v 100-150 mm přístroji je slabou mlhou (8,5m) v bohatém poli hvězd 6. až 7. magnitudy, nedaleko hvězdokupy NGC 7789. V 200 mm dalekohledu vypadá jako slabá, ale poměrně bohatá a koncentrovaná skvrna hvězdného "prachu "(celkem 40 hvězd). Oproti mlhavé pozadí vyniká asi 10 hvězd 11. až 12. mag, další hvězdy se mohou stát zřejmější při delším pozornějším pozorování. Dalekohled s průměrem objektivu 300 mm ji už ukáže jako jasnou, poměrně bohatou a kompaktní kopu 30 hvězd soustředěných do 3 shluků. Jasnější členové kopy jsou ohraničení v čtverci v západní části, ale hlavní jádro slabých hvězd leží východně od centra. Řetězec slabých hvězd se rozšiřuje dále východně. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md new file mode 100644 index 000000000..e3dff9eab --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7793.jpg) +Jeden z menších členů 8 miliónů světelných let vzdálené kupy galaxií v sochařem. Skutečná velikost a absolutní magnituda, která odpovídá její velikosti na obloze 10,5'x 6,2'a vizuální magnitudy 9,2m, je 24 500 x 14 500 ly a -17,8. + +V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm ji snadno uvidíme, i když má nízkou plošnou jasnost. Halo je prodloužené ve směru V-Z a uprostřed obsahuje malé, slabé jádro. Všimněte si hvězdu 12m ležící téměř na severním rozhraní. Ve větším dalekohledu se halo postupně zjasňuje k jakoby skvrnitému jádru. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md new file mode 100644 index 000000000..cf032f240 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7814.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_200u250.md b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..60e1b9b4f --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Galaxie NGC 7814, hezký, jasný cel pro takový dalekohled, leží 8'juhovýchodne od hvězdy 7m. Je nepatrně prodloužen asi 2,75'x 2'SZ-JV a trochu jasnější v centru. Široký pár 9m hvězd leží 8'juhozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_300u350.md b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..501436b59 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Halo je jasné, prodloužené SZ-JV a obsahuje široké, dobře zhuštěné jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_400u450.md b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..13f073702 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 7814 je pěkným překvapením oproti všem ostatním slabým galaxiím v Pegasovi. Střední dalekohledy ukáží jasné halo prodloužené 5'x 2'SZ-JV s 1'dlhým oválem. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821.md new file mode 100644 index 000000000..e84339d28 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0821.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821_200u250.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1a0251a71 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: NGC 821 leží 12'južne od hvězdy 8m usazena mezi ní a hvězdou 9m 1'severozápadne. Je poměrně slabá a prodloužená 1,5'x 0,5'SV-JZ s evidentním zjasněním k centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821_400u450.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9c14cb3b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0821_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Větší dalekohledy ukáží malé, ale nápadné jádro obklopené slabým, matným oválným halem prodlouženým 2'x 1'SSV-JJZ. Hvězda 13,5m se dotýká konce galaxie na JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864.md new file mode 100644 index 000000000..994b98dd6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0864.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864_200u250.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9b490ec24 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Umístěna proti hvězdě 10,5m na její VJV rozhraní, tato galaxie je poměrně slabá, matná a prodloužená 2'x 1,5'SV-JZ s nepatrným zjasněním v centru. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864_300u350.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1b0adc0fb --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0864_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 864 je poměrně slabá, prodloužená 3,5'x 2'SV-JZ a nepatrně jasnější k rozšířenému, nepravidelnému jádru. Matné halo se dotýká hvězdy 10,5m na VJV. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0869.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0869.md new file mode 100644 index 000000000..347fbdd8e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0869.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: h & χ Persei +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0869.jpg) +Dvojitá hvězdokupa v severní části souhvězdí, téměř na rozhraní s Kasiopeja. Hvězdokupy jsou jedna od druhé poměrně odlišné, i když mají společný původ. Nejjasnější hvězdy NGC 869 jsou modří obři a nadobro, zatímco v NGC 884 jsou to většinou bílí a červení nadobro. To naznačuje, že NGC 869 je podstatně mladší než NGC 884, a to 6 milionů let oproti 14 milionů let staré NGC 884. Vypadá to také tak, že obě hvězdokupy jsou od nás relativně různě vzdálené: poslední odhady určují pro NGC 869 vzdálenost 7 200 světelných let a pro NGC 884 vzdálenost 7 500 světelných let. Přesto obě hvězdokupy jsou jádrem rozlehlé asociace Perseus OB1 mladých nadobro a modrých hvězd, které je obklopují. Obě hvězdokupy se vytvořily z téhož ohromného mezihvězdného plynu a prachu. + +Pouhým okem má hvězdokupa podobu nápadné oválné skvrny velikosti 1 x 0,5 stupně se dvěma světlými jádry, z nichž je jasnější to západněji. Už triedru odhalí, že obě hvězdokupy nejsou zcela odděleny od bohatého hvězdného pole související asociace, která na obloze zabírá plochu asi 8 x 6 stupně, ale nepatrně do ní procházejí. NGC 869 dosahuje celkovou jasnost 5,3m a její nejjasnější hvězda svítí jako bod 6,5m. Naproti tomu celková jasnost NGC 884 je 6,1 metru a její nejjasnější hvězda dosahuje pouze 8. magnitudu. Obě hvězdokupy jsou zrnité a mimořádně bohaté, od sebe je dělí vzdálenost půl stupně. Za povšimnutí možná stojí, že NGC 869 je přece více zhuštěná a tvořena kombinací jasných i slabších hvězd, zatímco NGC 884 má hvězdy dost podobné. Mezi oběma hvězdokupa leží jeden červený obr. + +V dalekohledu vyžadují okuláry s malým zvětšením a velkým zorným polem, aby je bylo vidět pohromadě. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm můžeme v NGC 869 napočítat zhruba dvoustovku převládajících bílých a modrobílých hvězd 8-14m + dvě jasnosti 6,5m v hlavní koncentraci. Tmavá linie odděluje tuto koncentraci od mnohem uvolněnější a slabší skupiny na severozápadě. NGC 884 je prodloužená V-Z a obsahuje 150 bílých a namodralé hvězd jasnosti od 6,5m po 14m, které pěkně kontrastují s třemi červenými nadobro. Je větší, ale ne tak jasná ani koncentrovaná jako její sousedka. Její jasnější hvězdy jsou koncentrovány v jihozápadní části, ale většina členů je volně roztroušených na severu a severovýchodě. Obě kopy mají v průměru půl stupně, ale okolní hvězdy v bohatém hvězdném poli s hvězdokup pěkně splývají. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0877.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0877.md new file mode 100644 index 000000000..bebc76be7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0877.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0877.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0877_200u250.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0877_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..da0615cc7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0877_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Jeden a čtvrt stupně jihovýchodně od hvězdy 19 Arietis (5,7m) se nachází pár hvězd 8m ve směru východ-západ, každá doprovázena dvojicí galaxií 5'severně. NGC 877, SSZ od východněji položené hvězdy, je doprovázena drobnou slabou galaxií NGC 876 2'juhozápadne. 12'západne od NGC 877, 5'severne od západně položené hvězdy 8m, se nachází NGC 871 a její slabý společník - galaxie NGC 870. NGC 877 je slabá a prodloužená 1,5'x 0,75'SZ-JV stejné plošné jasnosti . \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890.md new file mode 100644 index 000000000..daaf8f23e --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0890.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890_200u250.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9267bd4b8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +125x: Tato galaxie má slabé 1'x 0,75'VSV-ZJZ halo s jasnějším centrem. Slabá dvojhvězda leží na severozápad od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890_300u350.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4901a942c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0890_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +150x: NGC 890 ukáže malé kruhové jádro umístěno v dobře zhuštěném 1,5'x 1'VSV-ZJZ oválném hale. Tři slabé hvězdy leží hned západně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891.md new file mode 100644 index 000000000..e0484a473 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Ihla +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0891.jpg) +Spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko hvězdy alamak. Dosahuje 10. magnitudu a zabírá 13,5 '. Za ideálních podmínek je slabě viditelná již v menších dalekohledech. Zjevuje se však slabší než je její vizuální magnituda, hlavně kvůli slabé plošné jasnosti. Je příkladem spirální galaxie, kterou pozorujeme zboku s dobře viditelným pásem tmavého prachu. NGC 891 patří do malé skupiny galaxií spolu s NGC 925, NGC 949, NGC 959, NGC 1003, NGC 1023, NGC 1058 a mnoha dalšími slabšími. V minulosti tu vzplanula supernova 1986J a dosáhla 14. magnitudu. Galaxii objevila v roce 1783 C. Herschelová. + diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_200u250.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..75c76c230 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Halo je velké a velmi prodloužené 9'x 2'v směru SSV-JJZ. Prachová linie objevující se na fotografiích může být během kvalitních pozorovacích podmínek náznakově pozorovatelná. Hvězda 11. magnitudy leží v západním rozhraní galaxie, jedna je umístěna jihozápadně od centra a další 10,5m se nachází na východním rozhraní. Hvězda 7,5 magnitudy je pozorována na severním rozhraní zorného pole a má žlutou barvu. Nachází se v ní také několik slabších hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_300u350.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0faa73d55 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Toto je pěkná jehla umístěna v bohatém hvězdném poli! Je poměrně slabá, velká a prodloužená 10'x 2'SSV-JJZ s určitým zjasněním k nepatrně vyduté jádru. Při 125x zvětšení jsou viditelné jasné skvrny podél hlavní osy po obou stranách jádra, děleného tmavou linií vyžadující boční pohled pro lepší pozorování. Na JJZ konci se nachází hvězda 13. magnitudy. Pole směrem na JV je docela četné, se slabými hvězdami dotýkajícími se skoro hala galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_400u450.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..48750e7df --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0891_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: Při tomto zvětšení je galaxie nádherným objektem, i přes své nižší plošné jasnosti! Je velmi velká a tenká, prodloužená 12'x 2,5'v směru SSV-JJZ. S okolními hvězdami se nabízí jakoby 3D pohled. Při 125x zvětšení je centrum značně jasnější a nachází se tam tmavá linie, která protíná galaxii po celé délce. Je nápadná blízko jádra, směrem k okraji se stává obtížnější viditelná. Při 175x galaxie vyplní celé zorné pole. + +Dominik: NGC 891 jsem pozoroval vícekrát a někdy jsem se musel velmi soustředit abych prachový pás v galaxii viděl. Až jedno pozorování při lepších podmínkách, přes 350mm Dobson jsem si uvědomil jaká je tato galaxie pěkná, vynikne hlavně při středním a větším zvětšení, jemným bočním pohledem se zjeví tmavý prachový pás, který předěluje galaxii na dvě části, také předěluje jasnější a mírně rozšířené jádro . Každopádně odlišná viditelnost prachového pásu, dokazuje jak důležité jsou podmínky při pozorování deep-sky ojbektov. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896.md new file mode 100644 index 000000000..0700f2930 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: + IC 1795 +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0896.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896_300u350.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b5a461878 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: S UHC filtrem, tato mlhovina tvoří oblak ve tvaru stopy, s tmavou linií oddělující patu od chodidla. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896_400u450.md b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a33f72089 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/800-900/NGC0896_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +75x: S O-III filtrem během vynikajících nocí jsou tyto dvě mlhoviny slabé, ale viditelné. NHC 896, jihozápadní z dvojice, je 5'dlhým SV-JZ oválem. 30'dlhý V-Z pruh temného prachového mraku se rozšiřuje východně z jejího východního rozhraní. IC 1795, severovýchodní z dvojice mlhovin, je větší, ale více matnější. Obě mlhoviny jsou ale dost nezřetelné a vyžadují spíše boční pohled. Nicméně, je viditelná větší část mlhoviny v oblasti, než je zakreslena v Uranometrii nebo Sky Atlase. Oběma těmto mlhoviny chybí uvnitř umístěny jasné hvězdy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908.md new file mode 100644 index 000000000..cbea0bb88 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0908.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908_200u250.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f3cb661bc --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato pěkná jasná galaxie leží v poměrně bohatém hvězdném poli. Halo prodloužené 4,5'x 1,5' V-Z obsahuje kruhové jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908_300u350.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..724fd6945 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0908_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 908 má jasné, dost velké halo, které je prodloužené 5,5'x 2'V-Z a obsahuje nápadné jádro. Okolní hvězdné pole je četné na slabé hvězdy, včetně 12m páru 3,5'južne od galaxie a hvězdy 13m dotýkající se východního rozhraní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0925.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0925.md new file mode 100644 index 000000000..6c133334d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0925.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0925.jpg) +Galaxie (10,1m), která v alespoň 200 mm dalekohledu ukáže velké jádro obalené ve velmi jemném hale posetém několika hvězdami. Podél jižního rozhraní se navíc táhne řada pěti dalších hvězd. V 300 mm dalekohledu má jádro tvar jakési příčky a je ponořeno v mnohem slabším, nepravidelně jasném hale. Při pohledu ještě větším dalekohledem a využitím periferního vidění se kolem jádra v protisměru hodinových ručiček vinou v tenkém slabém hale i spirální ramena. Navíc jsou ozdobené i několika hvězdami z Mléčné dráhy. Centrální část jádra je skvrnitá. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936.md new file mode 100644 index 000000000..271bc4efa --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0936.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936_200u250.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..40cdadc4d --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato galaxie leží 22'južne od hvězdy 7m, mezi několika hvězdami 8,5m. NGC 936 je poměrně slabá, 3'x 2'velké V-Z halo obsahuje jasnější jádro. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936_300u350.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1ae1c2aff --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0936_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 936 je poměrně jasná a velká, prodloužená 4'x 4'SZ-JV a má nápadné, skvrnité nebo nestejně osvětlené jádro. NGC 941 leží 13'východne. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0957.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0957.md new file mode 100644 index 000000000..ebc793dcf --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0957.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0957.jpg) +Otevřená hvězdokupa jasnosti 7,6m, nejjasnější hvězda dosahuje 9,5m. V 100 mm dalekohledu ji uvidíme jako poměrně slabou, malou, bohatou kopu několika tuctů hvězd. V 200 mm dalekohledu je poměrně koncentrovanou skupinou 30 hvězd 11-12m. Dvě nejjasnější hvězdy označují jihozápadní (9,5m) a JJV roh kopy (tou je široká 23 "dvojhvězda tvořena bílou 8m a modrou 10m složkou). V 300 mm dalekohledu se přidá dalších 10 hvězd do 14. magnitudy, roztroušených severně od dvou zmíněných nejjasnějších hvězd. + + + diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972.md new file mode 100644 index 000000000..93b1201ff --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0972.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972_200u250.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..46f4f1e0c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +150x: Tato galaxie má poměrně slabé prodloužené 1,5'x 0,75'SSZ-JJV halo s nějakým zjasněním v centru. Na jihozápadě tři hvězdy tvoří řada, každá hvězda z nich směrem na severozápad je jasnější než předchozí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972_400u450.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..3fb79c22c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0972_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: NGC 972 je pěkný oválný objekt! Má jasné prodloužené 2,5'x 1'halo s drobným skvrnitým jádrem. Při 200x jsou viditelné slabé proužky rozšiřující se z jádra příčky. Hvězdné pole na jihu je pošádat hromadou jasných i slabých hvězd, ale pole směrem na sever je chudé. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A.md new file mode 100644 index 000000000..696759782 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0978A.jpg) diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_300u350.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1e820546c --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: NGC 978 A-B je Nejnápadnější z tria galaxií spolu s NGC 969 a NGC 974 na severozápadě. Ukazuje se jako dvě zřetelné jádra se společným slabým 1'halom. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_500u550.md b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..98e82f043 --- /dev/null +++ b/cs/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +175x: Toto je slabá dvojitá galaxie podobná NGC 750-751. Severozápadní galaxie (A) je větší a její 45 "x 30" oválné halo obsahuje drsné jádro. Druhá galaxie (B) na jihovýchodě má halo průměru pouze 15 "a ostré Stelara jádro. Hvězda 13m leží 1'juhovýchodne a 14m hvězda je v téže vzdálenosti na západě. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PK/PK205+14.1.md b/cs/dso/PK/PK205+14.1.md new file mode 100644 index 000000000..9311ce875 --- /dev/null +++ b/cs/dso/PK/PK205+14.1.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Medúza, Sharpless 2-274 +rating: 6 +--- +Neobvyklá planetární mlhovina, i když dosahuje pouze 10,3m, její plošný jas je velmi slabý a problém spatřit ji můžeme mít i v okuláry 300 mm dalekohledu. Zjevuje se jako velmi slabý, poměrně rozsáhlý objekt ve tvaru nepravidelného půlměsíce. Jeho severovýchodní konec je jasnější a v mlhovině je ponořených pár hvězd. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PK/PK205+14.1_400u450.md b/cs/dso/PK/PK205+14.1_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a4132cb92 --- /dev/null +++ b/cs/dso/PK/PK205+14.1_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +dalekohledu je nejlépe vidět při malém zvětšení a s filtrem O-III. Jasnější plocha je velikého srpem částečně vyplněným slabším mlhovinou. V oblouku jsou přinejmenším tři hvězdy, ani jedna z nich se však nenachází v centrální části. Bez filtru je mlhovina slabší viditelná. Jeden a půl stupně severozápadně leží otevřená hvězdokupa NGC 2395. + +Dominik: Bez OIII filtru není v zorném poli vidět téměř nic, ale s kyslíkovým filtrem se objeví zejména nejjasnější část Medúzy, jako mlhavý oblak, je to zřejmě jeden z jejích okrajů, při pozornějším pohledu periferním viděním se odhalí chvilkami i celá Medúza, která připomíná půlměsíc nebo trochu srpovitě mlhovinu. Tato mlhovina je velmi velká a proto má i slabou plošnou jasnost 16.4m přesto je při průzračné obloze postřehnutelná okem zcela zřetelně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PK/PK290+7.1.md b/cs/dso/PK/PK290+7.1.md new file mode 100644 index 000000000..a276a7f89 --- /dev/null +++ b/cs/dso/PK/PK290+7.1.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Fleming 1 +rating: 4 +--- +V 450 mm dalekohledu při 130x zvětšení s UHC filtrem se naskytne potěšující pohled poměrně jasného oválného disku 40 "x 30" s jemným rozhraním. Při 230x zvětšení se zjasňuje směrem k centru, ale centrální hvězda není vidět v mlhovině vysoké plošné jasnosti. Planetárka je umístěna v bohatém hvězdném poli 21'severovýchodne od stálice 5,8m. + + + diff --git a/cs/dso/PK/PK64+5.1.md b/cs/dso/PK/PK64+5.1.md new file mode 100644 index 000000000..35af82626 --- /dev/null +++ b/cs/dso/PK/PK64+5.1.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: Campbell´s Hydrogen Star +rating: 4 +--- diff --git a/cs/dso/PK/PK64+5.1_200u250.md b/cs/dso/PK/PK64+5.1_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2ee0724a5 --- /dev/null +++ b/cs/dso/PK/PK64+5.1_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Hvězda osvětlující velmi drobnou planetární mlhovinu, která vyžaduje velké zvětšení na to, aby se dala rozeznat. Bohaté hvězdné pole dělá problém identifikovat stelární disk mlhoviny. Všimněte si oranžový odstín hvězdy, pak přidejte zvětšení a rozeznáte slabý mlhavý oblak. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/PK/PK64+5.1_300u350.md b/cs/dso/PK/PK64+5.1_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8c72d8f40 --- /dev/null +++ b/cs/dso/PK/PK64+5.1_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Jasná červeno-oranžová hvězda dělá pozorování tohoto slabého 8 "disku obtížným. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal12.md b/cs/dso/Pal/Pal12.md new file mode 100644 index 000000000..1ef99c4ba --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal12.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Slabá kulová hvězdokupa (11,7m, 2,9'), která slouží spíše na prověření kvality dalekohledu než na nějaký velkolepý pohled. Může být viditelná pod mimořádně tmavou oblohou v \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal12_200u250.md b/cs/dso/Pal/Pal12_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4c5eb38e8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal12_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +dalekohledu jako extrémně slabá, malá, kruhová a neodlišoval skvrna. V \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Pal/Pal12_400u450.md b/cs/dso/Pal/Pal12_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a700e65d0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Pal/Pal12_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +je rovněž ne nejsnáze postřehnutelná. Bočním pohledem může být viditelná jako objekt s pár slabými hvězdami rozlišitelnými oproti mlhavé pozadí. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-112.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-112.md new file mode 100644 index 000000000..b7bc037ac --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-112.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-112.jpg) +Dominik: Nachází se nad Deneb kolem hvězdy deváté magnitudy. Za Panoptic 24mm jsem si dal kyslíkový filtr a mlhovina byla dobře viditelná. V zorném poli měla nekonkrétní kruhovitý tvar a směrem vzhůru od jasné hvězdy jsem viděl její nejjasnější část. Zajímavé je, že na Cerové jsem ji nenašel - zřejmě jsem měl první pozorování štěstí, lepší podmínky a nebyl jsem nemocný ... + + + diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-129.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-129.md new file mode 100644 index 000000000..1f7d183b9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-129.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-129.jpg) +Dominik: Se svým 10 palcovým Dobson jsem se zaměřil i na Sh2-129 při Alpha Cephei. Je to zajímavá mlhovina, která se "točí" kolem skupinky jasných hvězd. Tyto hvězdy se dají najít velmi rychle. Když jsem je našel, snažil jsem se podle přibližné polohy (v Pocket Sky Atlase) spatřit nějaké zjasnění. Při pozornějším pohledu jsem si všiml jako první zjasnění na jihozápad od skupinky jasných hvězd. Za Panoptic24 jsem nasadil OIII filtr. Při pohybu tubusem, ale i při pozornějším pohledu jsem prostě viděl na jihozápad oblak, který je i na fotkách. (Když jsem pozoroval nevěděl jsem jak mlhovina má vypadat). Směrem na sever od oblaku měla ještě táhnout mlhovina dál, ale já jsem viděl jen jakýsi náznak zjasnění na jejím konci. Od oblaku jsem zase přešel opačným směrem na východ a na sever. Podél celé mlhoviny se táhnou skupiny středně jasných až jasných hvězd. Další zjasnění - tedy oblak jsem spatřil na východ od skupiny jasných hvězd. Toto zjasnění však nemělo konkrétní tvar - bylo jich více, jedna část byla nejjasnější a při ní byly vidět ještě trhaně další slabší části. Když se nyní dívám na fotku, jsem překvapen kolik jsem toho viděl. + + + diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-157.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-157.md new file mode 100644 index 000000000..090664c10 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-157.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Fingers nebula +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-157.jpg) +Rozsáhlá emisní mlhovina v západní části Kasiopeja, na hranicích s Cefea. + +Myzer Na tento objekt jsem dostal tip este někdy v roce 2006 na Cloudynights a od té doby ho považuji za jeden z nejsnáze pozorovatelných z katalogu Sharpless: Jak to již obyčejně bývá, u nás jsem na internetu nenašel žádnou informaci o tom, že by ji někdo někdy vizuálně pozoroval. V Sky Atlase je sice zřetelně zakreslena, ale na identifikaci podobných objektů bývá takový údaj často nedostatečný. Je třeba znát co nejpřesnější polohu takového objektu. Proto jsem si přes google vyhledal fotku zmiňované mlhoviny, upravil ji na verzi černé na bílém a vytlačil na papír jako mapu, s cílem identifikovat její polohu a tvar podle hvězd v zorném poli. Orientačním bodem v oblasti se stala malá kompaktní otevřená hvězdokupa Melotte 50, která se nachází v její těsné blízkosti. Po několika minutách jsem už přesně věděl kam se dívám, ale mlhovina stále nikde. Už jsem si začínal myslet, že to přece jen nepůjde, nakonec jsem se ale velmi mýlil! Přes hlavu a okulárový výtah jsem přehodil černé tričko, s cílem odstranit periferní světlo a zvýšit tak citlivost očí. Asi po minutě se ukázal horní oblouk - žádný náznak, úzký a kontrastní, se zjasněním a mírným rozšířením uprostřed. Postupně jsem registroval i další části. Centrální oválná oblast měla charakter rozsáhlého zjasnění v zorném poli, které se dalo zřetelně postřehnout, zejména posouváním tubusu a porovnáním jasu mlhoviny s jasem pozadí oblohy. Dolní z oblouků byl jakoby mírně rozdělen a slabší z jeho dvou částí směřovala k otevřené hvězdokupě Melotte 50. Vedle horního oblouku byla poměrně snadno pozorována ještě jedna samostatná izolovaná oblast. Oba oblouky byly rozevřené jako krabí klepeta a mezi nimi se nacházela tmavší oblast. Používal jsem k dalekohledu Sky-Watcher 254/1200 zvětšení 63x a 109x (63x bylo vhodnější, protože objekt vypadal více než jeden celek), filtry O-III a UHC oba znamenitě pomohli. Od tohoto momentu mlhovinu Sharpless 2-157 dokážu najít i obyčejným zametáním. + +Dominik: Po dlouhém čase jsem se opět dostal k pozorování. Obloha mi poskytla vynikající podmínky pofrontálneho vyjasnění jako začátek babího léta. Rozhodl jsem se zaměřit na Kasiopeju, která se nacházela právě při zenitu. Po listování v Pocket sky atlasu jsem usoudil, že se pokusím o pozorování mlhoviny Sharpless 2-157. Jak to už bývá pamatoval jsem si, že ji pozoroval Myzer a také jsem si vzpomněl velmi přibližně na fotku, tedy na její tvar krabích klepet, no přesné Myzerove poznámky jsem si vůbec nepamatoval. + +Takto nepřipravený jsem se přes pěknou hvězdokupu M52 a mlhovinu Bublina (NGC 7635) dostal k trojúhelníku jasných hvězd, pod kterými měla být Sharpless 2-157. Za Panoptic24 jsem nasadil OIII filtr a čekal až něco uvidím. Nevěděl jsem jak velká má být ani kde mám co spatřit, jen jsem čekal jestli něco všimnu. Asi po 20 minutách zoufalého hledání jsem konečně začal něco vidět. Kolem oka a okuláru jsem měl čepici, neboť světlo z okolí mě velmi rušilo. Pod nejspodnější hvězdou trojúhelníku hvězd v zorném poli jsem uviděl oblak. Byl nejjasnější pod tou jasnou hvězdou a postupně jsem začal vidět, že je to celý oblouk, který se táhne asi přes celé zorné pole, ale pod hvězdou je nejjasnější. Na pravém konci oblouk zahýbá a nastává tmavé místo, ze kterého však vybíhá další tmavší spodní oblouk. Tento oblouk má ve svém středu tmavá místa až od něj docházím k mohutné jasné části, zcela vlevo v zorném poli. Tato část má neurčitý tvar, ale je pěkně rozsáhlá. V místě kde se spojuje horní oblouk s touto částí je pozorovatelný výběžek do hora od mohutného oblaku. Během pozorování jsem viděl mlhovinu iu hvězdách trojúhelníku, no nevěděl jsem, že je to stále Sharpless 2-157. Po pozorování jsem si sedl za počítač a s úžasem podíval, že jsem viděl přesně to co je na fotce a přesně stejně jako to popsal Myzer. Bez větší přípravy to byl rozhodně dobrý trénink oka. + + + diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-276.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-276.md new file mode 100644 index 000000000..5df51ffc1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-276.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Barnardov oblúk +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-276.jpg) +Velkolepý objekt souhvězdí, mlhavý pás jako jedna z částí ohromného kruhu průměru 12 stupňů se středem v místech někde mezi pásem a mečem Orion. Je místem, kde se rodí nové hvězdy a ty pak toto místo opouštějí. I když patří mezi velmi těžké objekty, jeho nejjasnější části si na vynikající obloze pouhým okem všimlo už několik pozorovatelů, včetně W. S. Houstona. Pokud použijete filtr H-Beta, zakopnete o něj i v dalekohledu. Stačí pouze posouvat tubusem a o chvíli se sám dostane do zorného pole. Náznakově je vidět i jeho struktura, zúžení, rozšíření a nepatrná změna jasnosti v jednotlivých jeho částech. Nejjasnější je asi jeden stupeň severovýchodně od reflexní mlhoviny M78 a pak se táhne asi 4-5 stupňů na jih, kde se vytrácí. Druhá jasnější část se nachází v bodě asi tři stupně východně od alnitak. + +Myzer: Musím říct, že Barnardův oblouk s filtrem H-Beta nepovažuji za velmi těžký objekt, příkladem může být jedno pozorování po Vánocích 2006 v Modre ze Somet Monart: V zorném poli tří stupňů byl oblouk nejsnáze rozeznatelný severně od reflexní mlhoviny M78, kde se nachází jeho nejužší a pravděpodobně i nejkontrastnějším část. V této části byl oblouk poměrně nápadný a s docela dobře definovatelnými hranicemi. Druhá pozorovatelná část se nacházela přímo východně od hvězdy Dzétou Orionis, v místech kde oblouk vykazuje svou největší šířku. Tato část měla sice už trochu slabší plošnou jasnost a méně jednoznačné hranice, přesto však zůstávala ještě rozeznatelná. Spojení obou zmíněných částí se přitom dalo pozorovat jen velmi náznakově, přesto je to slušný výkon pokud zohledníme skutečnost, že Barnardův oblouk se z Modry při kulminaci ve výši zhruba 50 stupňů ocitá ve směru 30 km vzdálené Bratislavy! Zmínit je třeba i skutečnost, že popisované části byly pozorovatelné i s UHC filtrem, přesto bychom je ale pravděpodobně nerozozoznali bez jejich předchozího vidění pomocí H-Beta filtru. Části jižně od pásu jsme překvapivě neviděli ani na La Palme (pravděpodobně mají jiné emisní vlastnosti a není vhodný H-Beta filtr). + +Dominik: Jedno úspěšné pozorování u Pavouka na Cerové mi vyvrátilo řeči, že tento objekt je obtížné pozorování. Na tento objekt jsem se velmi těšil, protože jsem o něm vždy jen slyšel mluvit a četl jsem o něm reporty, které většinou hovořily o náročnosti pozorování tohoto objektu. Avšak náročnost se mi nepotvrdila, Pavouk mi nastavil oblouk do zorného pole s H-beta filtrem a já jsem se jen divil. Byl to jasný šedý pás přes zorné pole, žádná nenápadná změna kontrastu, ale normální jasný oblak. Oblouk jsem si mohl pohybováním dalekohledu podívat celý a je to pozoruhodný pohled! + + + diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-301.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-301.md new file mode 100644 index 000000000..23f90069e --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-301.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-301.jpg) diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-301_300u350.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-301_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..efb274fd7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-301_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +75x: S O-III filtrem je tato mlhovina poměrně zřejmým bledým obláčkem. Je pozorována severozápadně od hvězdy 8m. Má 8'dlouhý zkroucený trojúhelníkový tvar. Jeho východní strana je mnohem nápadnější, protože je v ní umístěno několik hvězd. Kolem jedné na sever se rozprostírá slabé, malé halo. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Sh2/Sh2-301_400u450.md b/cs/dso/Sh2/Sh2-301_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..631f700bc --- /dev/null +++ b/cs/dso/Sh2/Sh2-301_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +100x: S UHC filtrem tato 8'dlhá mlhovina se objevuje poměrně jasná ve tvaru vějíře, se třemi rozšířeními směrem na sever, severovýchod a jihovýchod. Mezi mnohými hvězdami je jedna jasná na jihovýchodě a další na severním rozhraní. S-J výběžek obsahuje přinejmenším pět slabých hvězd. Několik oddělených částí mlhoviny se rozšiřuje 30'ďalej. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock01.md b/cs/dso/Stock/Stock01.md new file mode 100644 index 000000000..579b22c17 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock01.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock01.png) +Velká spousta 40 hvězd mezi 7-11m, zabírající jeden stupeň oblohy. Je pěkná hlavně v binokulárech, každým dalším zvětšením se stává méně nápadnou. Jasnější členové leží hlavně podél jejího jižního a jihovýchodního rozhraní. Kopa je dělena do dvou sekcí: západní je větší a obsahuje okolo 30 hvězd, východní má pouze 10 hvězd, ale zahrnuje dvojhvězdu Struve 2548 - atraktivní pár hvězd 9m a 10m v odstupu 9 ". + + + diff --git a/cs/dso/Stock/Stock02.md b/cs/dso/Stock/Stock02.md new file mode 100644 index 000000000..4e6768c75 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock02.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock02.png) +Jasná otevřená hvězdokupa (4,4m) tvořena 50 hvězdami, která zabírá poměrně velkou část oblohy - 60'. Leží nedaleko, jen 2 stupně SSZ od známé dvojité hvězdokupy v Perseovi. Je ideálním objektem pro triedr, binokulár nebo malý dalekohled, ve kterém se ukáže při malých zvětšeních jako velká, volnější kupa tvořena hvězdami 9. a 10. magnitudy. 20 cm dalekohled hvězdokupu zprostředkuje jako jasnou, extrémně velkou a "nezhustenú" kopu bohatou na hvězdy, které tvoří pěkné řetězce. + + + diff --git a/cs/dso/Stock/Stock04.md b/cs/dso/Stock/Stock04.md new file mode 100644 index 000000000..f45944e79 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock04.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock04.png) diff --git a/cs/dso/Stock/Stock04_300u350.md b/cs/dso/Stock/Stock04_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c88b29670 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock04_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: Tato kupa je poměrně slabá, volná a nepravidelná, obsahující pouze 25 hvězd na 20'ploche. Většina jejích členů dosahuje 11m a méně, ale tři jasné hvězdy leží blízko S, ZJZ a JJV rozhraní \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock04_400u450.md b/cs/dso/Stock/Stock04_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..72b4e058a --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock04_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +150x: Stock 4 je volná a rozptýlena, sestává z 50 hvězd 11m a slabších na 20'ploche. Hvězdy leží podél nepravidelných řetězců, které se klikatí kolem kopy. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock05.md b/cs/dso/Stock/Stock05.md new file mode 100644 index 000000000..0063df850 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock05.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock05.png) diff --git a/cs/dso/Stock/Stock05_200u250.md b/cs/dso/Stock/Stock05_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..09bc3505c --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock05_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +100x: Tato kupa je jako skvrnka tří hvězd, z nichž je jednou i 52 Cas, viditelná v Mléčné cestě i pouhým okem. Stock 5 je jasná, poměrně velká a nezhuštěný kupa 17 hvězd. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock05_300u350.md b/cs/dso/Stock/Stock05_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f27aefbb0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock05_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Nic není viditelná na udávané pozici hvězdokupy Stock 5, ale hned jižně leží velký jasný kruh hvězd, který obsahuje mnohé dvojhvězdy. Dva tucty hvězd jsou v a kolem kruhu, další tucet hvězd leží severně. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock12.md b/cs/dso/Stock/Stock12.md new file mode 100644 index 000000000..2e95c0869 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock12.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock12.png) diff --git a/cs/dso/Stock/Stock12_300u350.md b/cs/dso/Stock/Stock12_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ee4fc2cff --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock12_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +100x: Hvězdokupa Stock 12 je velmi velkou, volnou spoustou tří tuctů hvězd 8m a slabších. Slabší hvězdy jsou umístěny v několika řetězcích, z nichž jeden jde ve směru V-Z a proniká západně za rozhraní kopy. Další hvězdné oblouky kolem jihovýchodní strany kopy jdou podél malém zhuštění hvězd, které je odděleno od hlavní skupiny. Další oddělená koncentrace hvězd je rozptýlena jižně od těchto řetězců. Na východní straně kopy je řetězec pěti širokých dvojhvězd, s nejjasnějším párem na jižním konci. \ No newline at end of file diff --git a/cs/dso/Stock/Stock23.md b/cs/dso/Stock/Stock23.md new file mode 100644 index 000000000..f92b83a16 --- /dev/null +++ b/cs/dso/Stock/Stock23.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Pazminova hviezdokopa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock23.jpg) +Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 5,6m na hranicích Žirafy, Kasiopeja a Persea. V 100 mm dalekohledu se jeví jako jasná, velká, ale poměrně chudá. V jejím centru je uspořádaných šest hvězd v seskupení připomínajícím Herkulův květináč. Jeho součástí je i těsná dvojhvězda Struve 362 a široký pár hvězd 9m. V 300 mm dalekohledu uvidíte 40 hvězd volně a nepravidelně uspořádaných. Deset hvězd je koncentrovaných blízko nejvýchodnější hvězdy čtyřhran, osm v SV-JZ řetězci. Asi dvacet hvězd se také nachází kolem západní a jižní strany "květináče". + + + diff --git a/cs/dso/UGC/UGC03697.md b/cs/dso/UGC/UGC03697.md new file mode 100644 index 000000000..5a125ff12 --- /dev/null +++ b/cs/dso/UGC/UGC03697.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Dominik: 250mm: Galaxia UGC 3697 nebo také jedna z "Integral Sign Galaxies" má jasnost 13.1m. Tato extrémně tenká edge-on galaxie ve tvaru otazníku leží mezi dvěma hvězdami 6 magnitudy. Při sv. 52x mohu vidět při extrémním periferním vidění mlhavou nenápadnou čáru mezi dvěma jasnými hvězdami, přesněji však v zorném poli mírně nalevo pod mírně jasnou hvězdou a napravo nahoře od skupinky hvězd ve tvaru trojúhelníku. Při sv. 104x je při periferním vidění zřetelněji vidět mlhavá čára a při sv. 277x je chvilkami vidět náznak zahnutých konců galaxie, to je však již na hraně mých vizuálních možností. Přesto je tato galaxie bezpečně viditelná. Blízko ní se ještě nachází galaxie UGC 3714 s jasností 12.7. Při pozornějším pohledu je opravdu nalevo níže od UGC 3697 celkem stabilně vidět mnohem výraznější kruhovitého galaxii. Blízko těchto galaxii, v zorném poli nad jasnou hvězdu 43 Cam, je docela dobře viditelná galaxie UGC 3580 s jasností 11.8m. Je to zřetelný kruhovitý obláček, který tvoří rovnou linii s dalšími dvěma poměrně jasnými hvězdami, které jdou blízko napravo nahoře od galaxie. + + + diff --git a/cs/dso/VIC/VIC01.md b/cs/dso/VIC/VIC01.md new file mode 100644 index 000000000..534af19de --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC01.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Ramínko +rating: 5 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//raminko.png) +Asi nejznámější asterismus na obloze. Jde náhodné seskupení hvězd, nikoliv opravdovou otevřenou hvězdokupu. Šest hvězd skoro v přímce a k tomu čtyři jako háček tvoří překrásný cíl pro triedry. S vyhledáním pomůže Albireo ležící necelých 8° severně. + +Vic: Od malička jsem v tom viděl nakloněnou rovinu, desku podloženou lichoběžníkovým hranolem. Zřejmě kvůli poloze, v jaké ji v našich šířkách nejčastěji vídáme. Navíc nebyla tehdy uváděná v žádném běžném atlase. O to příjemnější byl její náhodný objev při hledání Albirea. NGC 6802 je pak kulička právě z ní skutálená. + + + + +##### 10x50 : ★★★★★ +##### 15x70 :★★★★★ +##### 25x100 : ★★★★★ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC02.md b/cs/dso/VIC/VIC02.md new file mode 100644 index 000000000..5fd938db2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC02.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Kembleova kaskáda +rating: 5 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kembleova_kaskada.png) +Po Ramínku asi druhý nejznámější objekt tohoto typu. Proud hvězd padající jako vodopád do jezírka v podobě otevřené hvězdokupy NGC 1502 (viz výše) jako do jezírka. Pro svou relativní jasnost a velké úhlové rozměry (2,5˚) je vhodná zejména pro malé přístroje s širokým zorným polem. Napočítáme zde více než dvacet hvězd do desáté magnitudy, větší přístroje jich ukáží však ještě mnohem víc. Díky vysoké deklinaci je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární, takže je možné ji pozorovat po celý rok. + +Vic: Nádherné seskupení ideální pro triedry všech velikostí. Jinak celkem nezajímavé souhvězdí ukrývá skutečný poklad v podobě třpytivého řetězce, který je na konci zalomený jako noha s botou. + + + + +##### 10x50 : ★★★★★ +##### 15x70 :★★★★★ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC03.md b/cs/dso/VIC/VIC03.md new file mode 100644 index 000000000..5a2fbcbda --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC03.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Kembleův drak +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kembleuv_drak.png) +Zajímavá skupinka asi deseti jasnějších hvězd na hranici Kasiopeji s Žirafou, která svým tvarem připomíná papírového draka i s ocasem. Najdeme ho snadno dva stupně západně hvězdy γ Cam. + +Vic: Při toulkách Mléčnou dráhou v Kasiopeji rád zavítám s velkým binokulárem i do těchto poněkud odlehlejších míst, kde si líta Kembleův drak, co má v levém uchu piercing (= červenou hvězdu 6,6 magnitudy). Doporučuji spojit s návštěvou známější Kembleovy kaskády, která je poblíž v sousedním souhvězdí Žirafy. Postačí i běžný triedr. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC05.md b/cs/dso/VIC/VIC05.md new file mode 100644 index 000000000..2883ad3c6 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC05.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Malá Kasiopeja +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//mala_kasiopeja.png) +Zmenšenou podobu souhvězdí Kasiopeji najdete kupodivu v Draku. Miniaturní „W“ leží na východ od χ a φ Draconis. Hezký asterismus i pro menší přístroje. Hvězdy dosahují šesté až osmé magnitudy. Označuje se často jako Kemble 2. + +Vic: Jeden z mých nejoblíbenějších asterismů. Možná i proto, že je vidět v každé roční době. Na Malou královnu stačí i malý triedr. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC06.md b/cs/dso/VIC/VIC06.md new file mode 100644 index 000000000..2fdf7b7a8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC06.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Malý Orion +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//maly_orion.png) +Ne moc zdařilou zmenšeninu známého lovce ze zimní oblohy můžeme spatřit i na obloze letní. A to přímo v jedné z nejnavštěvovanějších lokalit! V samotném „Mexickém zálivu“! +Jde o čtyři hvězdy přibližně 7. magnitudy v ramenou a kolenou a trojici hvězd 9. hvězdné velikosti v pase. + +Vic: Ačkoliv mlhovinu Severní Amerika (NGC 7000) zná snad každý, malého Orionka si málokdo všimne. Není to žádný krasavec, ale za podívání při duchaření detailů v blízké mlhovině stojí. Už větší triedr ho pěkně ukáže, hezčí však bude v převracejícím dalekohledu. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC08.md b/cs/dso/VIC/VIC08.md new file mode 100644 index 000000000..8042f3930 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC08.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Malý delfín +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//maly_delfin.png) +Vedle Malé Kasiopeji a Malého Oriona je Malý delfín třetí změnšenina velkého souhvězdí na obloze. Ke svému vzoru nemá na obloze daleko. Najdeme jej na spojnici hvězd Scheat a Markab v Pegasově čtverci. Jasnost a rozměry jej předurčují jako hezký cíl pro triedry. + +Vic: Nádherný minidelfínek. Asi nejvěrnější kopie ze všech asterismů. Snadno se hledá, hvězdy kolem sedmé magnitudy jsou velice nápadné. Vhodný pro malá zvětšení. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC10.md b/cs/dso/VIC/VIC10.md new file mode 100644 index 000000000..37f366ec8 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC10.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Malé ramínko +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//male_raminko.png) +Velmi malá a slabá napodobenina známého Ramínka na šaty z Lištičky. Nalézá se na JJZ od hvězdy ε UMi (na přiložené mapce v dolní čtvrtině). Tvoří ho hvězdy jen 9. a 10. magnitudy. + +Vic: Malé ramínko není tak hezké jako jeho větší vzor, i tak stojí za pozornost. V triedru 10×50 ho můžeme jen tušit, ve větších přístrojích se ale ukáže v plné kráse. Jako bombónek pro opravdu velké přístroje se ve špičce háčku nachází galaxie 15m. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC12.md b/cs/dso/VIC/VIC12.md new file mode 100644 index 000000000..ede4f1095 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC12.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Polární Kuřátka +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//polarni_kuratka.png) +Falešné Plejády, nepovedená napodobenina hvězdokupy M45 z Býka, se nachází v Cefeovi nedaleko nebeského pólu. Tvoří ji sedmero hvězd od čtvrté do šesté hvězdné velikosti ve tvaru „malého vozíčku“. +Leží 1,5° severně od otevřené hvězdokupy NGC188. + +Vic: Jsou rozlohou větší než ty pravé a hlavně nikdy nezapadají. Krásou se ale nemohou srovnávat. Jasnosti jednotlivých hvězd neodpovídají svému vzoru. Prostě ne moc zdařilá kopie vhodná na pozorování jen malými přístroji. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC13.md b/cs/dso/VIC/VIC13.md new file mode 100644 index 000000000..6639aaeaa --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC13.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Smajlík +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//smajlik.png) +Poměrně velký, na první pohled však těžko rozpoznatelný asterismus půl stupně na JJZ od otevřené hvězdokupy M38. Dvě oči a kolem šesti hvězd do oblouku jako pusa. Součástí je i hvězdokupa Stock 8. + +Vic: Připomíná mi široký úsměv žáby. Takový veselý usměváček :) Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, které hvězdy spojit, aby to dávalo smysl. A co vy? + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC14.md b/cs/dso/VIC/VIC14.md new file mode 100644 index 000000000..7700d4a3c --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC14.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Vultus Irrisorie +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//vultus_irrisorie.png) +Další „usměváček“ na obloze najdeme po Vozkovi i v Labuti. Latinský výraz znamená „Tvář s úsměvem“. Sestává ze sedmi hvězd páté až sedmé magnitudy. + +Vic: Možná není tak hezký, není ani dobře natočený, ale úsměv na vaší tváři jistě vykouzlí. Vhodný objekt pro všechny velikosti triedrů. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC15.md b/cs/dso/VIC/VIC15.md new file mode 100644 index 000000000..5e9bcc3c3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC15.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Strašidýlko +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//strasidylko.png) +Pětice hvězdných párů z hvězdokupy Hyády tvoří obrazec připomínající hradní strašidlo v bílém prostěradle. Levá noha je tvořena jasným párem θ¹, θ², pravou pak znázorňuje dvojice 81 a 80 Tau. Rozpažené ruce naznačují hvězdy 75 (levá) a 85 (pravá ruka). + +Vic: Jedinečné seskupení dvojhvězd mi připomíná také motýla. Kochat se lze už v malém triedru. Vskutku pěkný kousek! + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC17.md b/cs/dso/VIC/VIC17.md new file mode 100644 index 000000000..19ff0792c --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC17.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Človíček +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//clovicek.png) +Otevřená hvězdokupa NGC 457 tvoří vděčný cíl malých i větších dalekohledů. Dvě jasné hvězdy φ1 a φ2 5. resp. 7. magnitudy tvoří oči, ve zbytku uzříme tělo, dvě nohy a rozpažené ruce. Setkáme se i s označením Soví hvězdokupa nebo E.T. + +Vic: Nádherná hříčka přírody, kterou často ukazuji laikům s otázkou, co tam vidí. Tvar rozeznáme již ve středně velkém triedru, v obřím binaru pak krásně předvede, proč je tak populární. Snese i větší zvětšení. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★★★ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC18.md b/cs/dso/VIC/VIC18.md new file mode 100644 index 000000000..1921f3966 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC18.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Svalovec +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//svalovec.png) +Rozbíhající se řetízky hvězd v otevřené hvězdokupě Stock 2 na hranicích Persea a Kasiopeji připomínají tak trochu bezhlavého kulturistu. + +Vic: Někomu to může připomínat i tančící baletku, já ale vidím svalovce. Ideální objekt pro malé triedry jen v těsné blízkosti M111 (= χ a h Persei). + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC21.md b/cs/dso/VIC/VIC21.md new file mode 100644 index 000000000..830d8bb48 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC21.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Spermie +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//spermie.png) +Méně výrazný řetězec hvězd východně od ζ Tau. Hlavička je tvořena dvěma hvězdami 8,6m a 8,9m, ocásek čítající 8 slabších hvězd 8. až 10. hvězdné velikosti se pak vine východně. + +Vic: Při hledání Krabí mlhoviny nezapomeňte na tuto malou mršku! Spíš než spermii v tom vidím slepýše nebo nějakého hada. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC24.md b/cs/dso/VIC/VIC24.md new file mode 100644 index 000000000..bd8c75721 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC24.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Snubní prstýnek +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//snubni_prstynek.png) +Téměř na severním nebeském pólu se nachází asterismus v podobě prstýnku s diamantem. Tím diamantem je sama Polárka. Dále ho tvoří hvězdy 6. až 9. magnitudy. Zasahuje i do sousedního souhvězdí Kefea. + +Vic: Je vidět v každé roční době a i když je trochu rozšláplý a prasklý, stojí polární prstýnek za zamíření triedrem. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC25.md b/cs/dso/VIC/VIC25.md new file mode 100644 index 000000000..eac00150b --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC25.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Zlomený prstýnek +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//zlomeny_prstynek.png) +Pěkný oblouček hvězd většinou 9. magnitudy ve tvaru písmene C připomínající polovinu prstýnku nebo také čelenku. Nachází se asi 1,5° západně od Meraku (β UMa). + +Vic: Slabý ale hezký asterismus pro větší triedry. Proti diamantovému prstýnku u Polárky je pravidelnější, i když mu jedna hvězda v jižní části do dokonalosti chybí. Vidím v něm také zlomené srdce, jeho levou polovinu. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC27.md b/cs/dso/VIC/VIC27.md new file mode 100644 index 000000000..a538e8a44 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC27.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Podkova +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//podkova.png) +Velmi slabý a nenápadný asterismus tvořený dobrou dvacítkou hvězd sedmé až jedenácté velikosti v bohatém pásu Mléčné dráhy východně od Denebu. +Svým tvarem připomíná koňskou podkovu. + +Vic: Velmi obtížný objekt bez znalosti přesné polohy. Jasnější hvězdy ztěžují orientaci. Dlouho mi trvalo, než jsem ho našel. Doporučuji zakreslit do mapky, snadno se v záplavě slabých hvězdiček přehlédne. +Vhodnější spíše pro výkonější přístroje. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC28.md b/cs/dso/VIC/VIC28.md new file mode 100644 index 000000000..50a2c8e3f --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC28.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Golfová hůl +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//golfova_hul.png) +Seskupení hvězd západně od otevřené hvězdokupy NGC 752 ve tvaru golfové hole. Pět hvězd v přímce tvoří vlastní hůl, dvojhvězda 56 And je pak na špici hole. NGC 752 můžeme považovat za golfový míček. + +Vic: Hezký asterismus pro malé triedry. 56 And je pěkná žlutá dvojhvězda (190“) a spolu s poněkud větším míčkem v podobě NGC 752 nabízí zajímavý kout oblohy pro zamíření naší pozornosti. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC30.md b/cs/dso/VIC/VIC30.md new file mode 100644 index 000000000..cd1116049 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC30.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Domácí meta +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//domaci_meta.png) +Šest stupňů západně od centra galaxie M31 se nalézá asterismus ve tvaru domácí baseballové mety. Tvoří ho pět hvězd okolo sedmé magnitudy, z nichž dvě jsou dvojité, tedy celkem sedm stálic. + +Vic: Baseball není v našich krajích tak populární, tak si nejsem jistý, jak přesně „Home Plate“ vypadá, ale řekl bych, že ve skutečnosti nebude tak rozšláplá. Jinak je to objekt vhodný pro všechny velikosti triedrů. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC31.md b/cs/dso/VIC/VIC31.md new file mode 100644 index 000000000..855317db0 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC31.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Rybářský prut +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//rybarsky_prut.png) +Velký a výrazný asterismus západně od hvězdy β Aqr (Sadalsud). Sedm přibližně stejně jasných hvězd téměř v přímce tvoří vlastní prut, hvězda 12 Agr je naviják, 11 Aqr pak držadlo. Dokonce i vlasec je možné objevit. + +Vic: Prut s háčkem větším než samotný prut? Tak přesně tento asterismus je vidět v malém binokuláru. Je potřeba široké zorné pole aspoň 5°, jinak se efekt ztrácí. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC32.md b/cs/dso/VIC/VIC32.md new file mode 100644 index 000000000..5b9972d5c --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC32.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Rybářský háček +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//rybarsky_hacek.png) +Rozlehlý řetízek více než dvaceti hvězd různých jasností od 6. do 10. magnitudy ve tvaru písmene J jihozápadně od otevřené hvězdokupy M11 a severně od M26. + +Vic: Další z objektů spíše pro menší přístroje. Určitě stojí za shlédnutí při návštěvě souhvězdí Štítu. Z okolního pozadí vystupuje poměrně jistě, přehlédnout lze jen stěží. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC33.md b/cs/dso/VIC/VIC33.md new file mode 100644 index 000000000..f7c52ad3b --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC33.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Létající ryba +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//letajici_ryba.png) +Výrazné seskupení pěti jasných hvězd, mezi něž patří 16, 17, 18 a 19 Aur. Při jisté dávce představivosti v nich lze vidět létající rybu nebo delfína. Další tři slabší hvězdy jižně od 16 Aur tvoří ocas. + +Vic: Nepřehlédnutelná skupinka hvězd kolem 5. magnitudy. Pěkný objekt pro malé triedry. Rybu v tom ale zbytečně nehledejte. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC35.md b/cs/dso/VIC/VIC35.md new file mode 100644 index 000000000..2b347f260 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC35.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Prasátko +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//prasatko.png) +Osm hvězd z otevřené hvězdokupy NGC 1981 tvoří obrazec ve tvaru prasátka, které malují děti na zeď. + +Vic: Prasátko je trochu rozšláplé a ocásek má jen slaboučký, takže je potřeba trocha fantazie. Je to ale zajímavá odbočka při návštěvě mnohem známější Mlhoviny v Orionu. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC36.md b/cs/dso/VIC/VIC36.md new file mode 100644 index 000000000..a9e5a74fe --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC36.md @@ -0,0 +1,18 @@ +--- +name: Červenokrký emu +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//cervenokrky_emu.png) +Speciální asterismus pro jedince s velkou představivostí se nachází v husté oblasti Mléčné dráhy. +Vidět toto zvířátko ve skupince hvězd od páté do osmé magnitudy, ale i dalších slabších, dá značnou námahu. +Nejjasnější 29 Cyg (dvojhvězda) je na konci ocasu, noha jde na severozápad, hlava je k jihu. Název dostal podle načervenalé hvězdy v krku. + +Vic: Dlouho jsem se zdráhal zařadit tento asterismus do seznamu. Žádného pštrosa ani jiného ptáka tam nevidím, ale budiž. +Některé zdroje v tomto místě uvádějí tzv. „Spiral Cluster“, tedy jakési S připomínající spirální galaxii s červenou hvězdou v centru. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC39.md b/cs/dso/VIC/VIC39.md new file mode 100644 index 000000000..1aec1057d --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC39.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Píďalka +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//pidalka.png) +Housenka plazící se v souhvězdí Rysa asi 3 stupně severozápadně od hvězdy 38 Lyn. Nejjasnější hvězda v hrbu má 4,7 mag., takže je snadným cílem v jinak pustém souhvězdí. Osm hvězd na ploše o průměru necelého stupně tvoří zajímavý cíl pro každý triedr. + +Vic: Díky velkému rozdílu magnitud tak hezky nevyniká. Zejména vyhrbená část by mohla být méně jasná, abych přidělil více hvězdiček. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC40.md b/cs/dso/VIC/VIC40.md new file mode 100644 index 000000000..6857aa4b3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC40.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Motýl +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//motyl.png) +Známá velké otevřená hvězdokupa M6 má podobu motýla. Hmyzí podobu ukáže již malý triedr. Bohužel v našich zeměpisných šířkých nevystupuje vysoko nad obzor, tak zůstává trochu ve stínu dostupnějších objektů. + +Vic: Vidím tam motýla, ale více mi deset nejjasnějších hvězd připomíná rozevřenou knihu hřbetem nahoru. Ke spatření během krátkých letních nocí je potřeba nerušený výhled k jihu. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC41.md b/cs/dso/VIC/VIC41.md new file mode 100644 index 000000000..6e81fad3e --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC41.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Maggiin motýl +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//maggiin_motyl.png) +Jen pár minut východně od Lambdy se nalézá další, donedávna neznámý asterismus. Tvoří ho sedm hvězd osmé a deváté magnitudy. Představit si motýla nečiní potíže. + +Vic: Pojmenoval jsem ho po své objevitelce. Maggie ho našla náhodou při našem společném pozorování 2. 4. 2010 na Jitravě. +Sám tam vidím kromě motýla i radioteleskop, ale motýl je lepší :þ + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC42.md b/cs/dso/VIC/VIC42.md new file mode 100644 index 000000000..1c0b511dc --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC42.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Van Goghova vrána +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//van_goghova_vrana.png) +Sedm hvězd kolem sedmé magnitudy ve tvaru letícího ptáka se nachází jeden a půl stupně jihozápadně od Alamaku. Svému objeviteli připomínal vrány, které namaloval Vincent Van Gogh na svém obraze Wheat Field with Crows. + +Vic: Pěkný pták na cestě od Alamaku k NGC 752 a potažmo k dalšímu asterismu – Golfovému patru. Při prvním pohledu mě napadl spíš racek, ale s ohledem na „astronomického“ malíře (vzpomeňte na jedinečný obraz The Starry Night) ponechávám vránu. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC43.md b/cs/dso/VIC/VIC43.md new file mode 100644 index 000000000..39fccb4d2 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC43.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Davisův pes +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//davisuv_pes.png) +Velký asterismus přímo na ekliptice mezi Hyádami a Plejádami. Pro svoji rozlohu více než 3° je vhodný pro malé triedry. Obsahuje množství i poměrně jasných hvězd (až 4. magnitudy). Jméno dostal po Johnu Davisovi. + +Vic: Velké zorné pole a velká představivost je potřeba na spatření tohoto zvířátka neznámé rasy. Hlavu tvoří mimo jiné hvězdy ω², 53 a 51 Tau, ucho je pak 56 Tau. Ocas symbolizují κ¹, κ², ν a 72 Tau. Nohy si už musíte nějak domyslet. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★☆☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC44.md b/cs/dso/VIC/VIC44.md new file mode 100644 index 000000000..c8c60d598 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC44.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Alčin copánek +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//alcin_copanek.png) +Alčin jako Alcyone. Jde o řetězec 6 hvězd jižně od nejjasnější Plejády – Alcyone. Každý ho jistě viděl, možná si to jen neuvědomuje. Copánek tvořený hvězdami 7,0 – 8,9 magnitudy je viditelný již v triedru. Při větších zvětšeních na řetězec navazují ještě dvě hvězdy 10. magnitudy. + +Vic: Překrásná stužka podobně jasných hvězd padne do okna hned. U třetí hvězdy směrem od η Tau se láme na JV a tvoří tak velmi otevřené písmeno „V“. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC45.md b/cs/dso/VIC/VIC45.md new file mode 100644 index 000000000..acaaf53ce --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC45.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Napoleonova čepice +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//napoleonova_cepice.png) +Zajímavý řetězec sedmi slabých hvězd 9. a 10. magnitudy 40' jižně od Arktura připomínající Napoleonovu čepici. Označuje se rovněž jako Picot 1. + +Vic: Spíš než čepici mi připomíná létající talíř. Spatřit ho není tak jednoduché, Akturus svým jasem velmi ruší. Je potřeba ho dostat ze zorného pole, pak si ufounskou loď můžeme vychutnat i ve větším triedru. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC46.md b/cs/dso/VIC/VIC46.md new file mode 100644 index 000000000..00ec693f7 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC46.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Kouzelníkův klobouk +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kouzelnikuv_klobouk.png) +Skupina sedmi hvězd necelého 1,5° na severo-severozápad od Enifu připomíná kouzelnický klobouk. Tvoří ho slabší hvězdy deváté a desáté magnitudy, proto při úhlové velikosti 15′ není dost dobře v dosahu malých triedrů. + +Vic: Narazil jsem na něj relativně nedávno při procházení velkým binokulárem od Enifu k M15. Divím se, že si ho nikdo nevšimnul dříve. Připomíná mi také malý létající talíř nebo velký připínáček. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC48.md b/cs/dso/VIC/VIC48.md new file mode 100644 index 000000000..be8dbd01f --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC48.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Orionovo S +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//orionovo_s.png) +Výrazný řetězec více než 15 hvězd 5. až 8. magnitudy ve tvaru velkého „S“ rozkládající se mezi hvězdami Alnilam a Mintaka v Orionově pásu. Může zobrazovat i Orionovu zahnutou dýku, co má strčenou za opaskem. + +Vic: Pěkný cíl pro malé triedry. Písmeno „S“ je hned patrné i přes množství dalších stálic hvězdokupy Collinder 70. Mintaka by mohla tvořit výchozí a Alnilam koncový bod dlouhého hada. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC50.md b/cs/dso/VIC/VIC50.md new file mode 100644 index 000000000..0f8149ad1 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC50.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Pakanova trojka +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//pakanova_trojka.png) +Seskupení hvězd na pomezí Velkého psa a Jednorožce ve tvaru číslice 3. Tvoří jej desítka hvězd osmé a deváté magnitudy. Nachází se asi dva stupně severně od θ CMa a tři stupně na JZ od M50. Pojmenována po Kanaďanu Rendy Pakanovi. + +Vic: Reklama na nejmenovaný americký fastfood na obloze? Spolu s dalšími okolními hvězdami mi připomíná i rozepnutou podprsenku. Vhodný objekt pro větší triedry, převracející dalekohledy si to už tolik nevychutnají. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC51.md b/cs/dso/VIC/VIC51.md new file mode 100644 index 000000000..2177a1c0b --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC51.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Obrácená pětka +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//obracena_petka.png) +Řetězec většinou slabých hvězd 10. magnitudy ve tvaru obráceného čísla 5. Najít jde poměrně snadno jihozápadně od pravé dolní hvězdy Herkulova „květináče“. + +Vic: Nejjasnější hvězda (7,2m) řetízku označuje zakončení pětky, druhý konec zaujímá hvězda 8,9m. Ostatní hvězdy jsou o poznání slabší. Blízká ζ Herculis je ale spolehlivé vodítko. Hezký objekt pro obří binokuláry. V převracejím dalekohledu se z obrácené pětky stane pětka normální. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC53.md b/cs/dso/VIC/VIC53.md new file mode 100644 index 000000000..f7187d7be --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC53.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Houba +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//houba.png) +Malé seskupení slabých hvězd 9. až 11. magnitudy hned (7') západně od nevýrazné galaxie NGC 7025 na hranici s Pegasem, které připomíná tvarem jakousi šipku či houbu. Vhodný objekt pro dalekohledy 100 mm a větší, v triedru sotva k nalezení. + +Vic: Zajímavé seskupení někdy nazývané Delfínovy diamanty. Mezi nestejně jasnými hvězdami chvíli trvá, než tvar houby vzhůru nohama spatříme. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC54.md b/cs/dso/VIC/VIC54.md new file mode 100644 index 000000000..65557e99b --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC54.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: 37 +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//37.png) +Asi nejhezčí asterismus na obloze! Pro své malé rozměry není však příliš vhodný pro binokuláry. Pouze majitelé obřích binarů uvidí, proč hvězdy otevřené hvězdokupy NGC 2169 dostaly název „37“. V angličtině se často označuje jako IC37. Nikoliv jako Index Catalogue, ale jako I See (number) 37. + +Vic: V malých triedrech to nemá cenu ani zkoušet. Ani 25×100 ještě nestačí. Zvětšení kolem 50× je nutností. Pak se ale sedmatřicítka ukáže v plné parádě. Výhoda nepřevracejících dalekohledů je ve správné čitelnosti nebeského čísla. +Spolu se Človíčkem je to můj nejoblíbenější cíl. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC55.md b/cs/dso/VIC/VIC55.md new file mode 100644 index 000000000..b69bdeb2d --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC55.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Čarodějný kruh +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//carodejny_kruh.png) +Velmi slabý, obtížně lokalizovatelný, ale určitě zajímavý dvojitý kruh tvořený povětšinou dvojhvězdami. Nejjasnější z nich je HJ 1470. +Připomíná mezikruží, které v přírodě vytvářejí určité druhy hub. + +Vic: K nalezení je potřeba mapka. V záplavě hvězd se lze snadno ztratit. Přístroj musí mít dosah bez problému přes 11 mag., což vylučuje malé triedry. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC60.md b/cs/dso/VIC/VIC60.md new file mode 100644 index 000000000..77d953129 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC60.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Konvička +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//konvicka.png) +Maličká kropicí konev se nalézá v nitru otevřené hvězdokupy NGC 1342. Více než tucet slabých hvězd lze pospojovat do tvaru kropice s držadlem na sverovýchod a trychtýřovitým kropítkem na západ. + +Vic: Konvička má zřetelné dno, vršek ale chybí. Připomíná mi miniaturní souhvězdí Štíra. Tvar je vidět pořádně až ve velkém binaru. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC61.md b/cs/dso/VIC/VIC61.md new file mode 100644 index 000000000..473210625 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC61.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Saxofon +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//saxofon.png) +Desítka hvězd, členů otevřené hvězdokupy Mellote 20, tvoří obrazec ve tvaru saxofonu. Hvězdokupa je vidět již pouhým okem, pro spatření saxofonu je ale potřeba alespoň malý triedr. + +Vic: Saxofon, nebo také fajfka. Možná i zatržítko nebo logo jedné nejmenované společnoti. To vše mi připomíná v triedru Mellote 20. Asterismus tvoří hvězdy 5. až 7. magnitudy, je tedy celkem výrazný. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC67.md b/cs/dso/VIC/VIC67.md new file mode 100644 index 000000000..6258b2a2f --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC67.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Domeček na kopci +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//domecek_na_kopci.png) +Slabší seskupení šesti hvězd ve tvaru domu s navazující trojicí jako svah dolů. Nachází se asi 1,5° na ZJZ od NGC 5866 na hranici souhvězdí Draka a Pastýře. + +Vic: Našel jsem ho úplně náhodou, když jsem jednou namířil po paměti reddot do míst, kde by měla být M102. Tvarem připomíná čepici nebo naběračku, ale název „dům na kopci“ se mi zdá romantičtější. A kdo si počká, až se obloha otočí, tak se dočká, že nebude vzhůru nohama. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC72.md b/cs/dso/VIC/VIC72.md new file mode 100644 index 000000000..ee0af43f9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC72.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Letadlo +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//letadlo.png) +Velmi pěkný asterismus pro malé dalekohledy v těsném (40' SZ) sousedství otevřené hvězdokupy M52. Letadlo letící na jih se skládá z trupu, který tvoří dvě hvězdy 6,6m a jedna 8,1m, kormidlo pak další tři hvězdy 7. a 8. magnitudy. Křídla naznačují dvě hvězdy. Pravé krásně červená 4 Cas (5,2m), levé pak v kontrastu modrobílá hvězda (6,6m). + +Vic: Při pozorování M52 nezapomeňte prozkoumat okolí! Letadlo je lehce viditelné už v malém kukátku. Nalétává střemhlav nad hvězdokupu jako by ji chtělo bombardovat. Červeno-modré válečné zbarvení by tomu napovídalo. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC73.md b/cs/dso/VIC/VIC73.md new file mode 100644 index 000000000..4181e1d84 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC73.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Raketa +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//raketa.png) +Výrazné seskupení poměrně jasných hvězd ve dvou paralelních linkách připomínající raketu na startovací rampě připravenou k letu k otevřené hvězdokupě M39. + +Vic: Překvapivě nikde na Internetu nenalézám zmínku o tomto asterismu, který znám již od mala, kdy jsem pomocí něho jako po skluzavce sjížděl triedrem 10×50 k M39, která by se jinak špatně v Mléčné dráze hledala. Připomíná mi spíš fošnu, prkno jen tak pohozené na letní obloze. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC75.md b/cs/dso/VIC/VIC75.md new file mode 100644 index 000000000..ac18f85f3 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC75.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Lodička +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//lodicka.png) +Jeden z nejhezčích asterismů na obloze! Kvůli němu se vyplatí zamířit dalekohled do jinak nevýrazného souhvězdí Malého lva. Nalézt lze podle hvězdy 22 LMi, která tvoří lodní záď. Ve větším triedu objevíme celkem devět hvězd. Šest hvězd tvoří palubu a kýl, zbylé tři pak mírně šikmo nakloněný stěžeň. + +Vic: Překrásný, ale málo jasný asterismus, který je ideální pro obří binokuláry. Hvězdy stěžně a kýlu jsou deváté magnitudy, paluba je o něco jasnější. Škoda jen, že lodička je v nepřevracejících dalekohledech vzhůru nohama. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC76.md b/cs/dso/VIC/VIC76.md new file mode 100644 index 000000000..d42e69251 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC76.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Čelisti +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//celisti.png) +Sotva půl stupně na ZSZ od galaxie M104 se nachází nepřehlédnutelná skupinka čtyřech hvězd sedmé až deváté magnitudy, která tvoří jakýsi šíp mířící ke galaxii. +Při troše fantazie v nich uvidíme čelisti a v další slabších hvězdách severně pak i celého žraloka. + +Vic: Čelisti jsou spolehlivý ukazatel na M104. Při dobré obloze nad obzorem jsou viditelné i menším triedrem. Zbytek žraloka je ale tvořen hvězdami kolem 10. velikosti a to už vyžaduje větší přístroj. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC77.md b/cs/dso/VIC/VIC77.md new file mode 100644 index 000000000..1d33c9711 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC77.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Kuše +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kuse.png) +Velký samostříl tvoří jasné hvězdy jihovýchodní části souhvězdí Cefea. +Rameno se opírá o δ Cep, oblouk tvoří λ, ζ a ε, hrotem šípu je pak 14 Cep. + +Vic: Nejlépe se hodí malé divadelní kukátko. Ve větších triedrech už překáží spousta dalších hvězd. Však taky leží skoro v rovině Galaxie. +Mimochodem δ je pěkná triedrová dvojhvězda. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC79.md b/cs/dso/VIC/VIC79.md new file mode 100644 index 000000000..bab2a5a0a --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC79.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Roh jednorožce +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//roh_jednorozce.png) +Šestice hvězd 9. hvězdné velikosti ve tvaru hrotu znázorňující roh jednorožce nebo špici šípu. Nachází se v polovině cesty na spojnici hvězd θ CMa a β Mon, 3,5° na ZSZ od Pakanovy trojky. + +Vic: Připomíná mi malé řecké písmeno ν vzhůru nohama. Hvězdy jsou přibližně stejně jasné a větší triedry s nimi nemá problém. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC82.md b/cs/dso/VIC/VIC82.md new file mode 100644 index 000000000..95bf658c9 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC82.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Lambda lambda +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//lambda.png) +Shodou okolností se v okolí hvězdy λ Orionis (Heka, Meissa) nachází seskupení hvězd připomínající práve řecké písmeno lambda. Jde o členy otevřené hvězdokupy Collinder 69. Samotná λ Ori je na vrcholu tohoto asterismu jako nejjasnější člen. + +Vic: Díky velkému rozdílu magnitud není na první pohled tvar hned patrný. Pravá noha je vidět snadno, levou tvoří ale jen jedna hvězda a pletou se tam další, proto není zpočátku zcela zřejmé, jak jednotlivé hvězdy pospojovat. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC85.md b/cs/dso/VIC/VIC85.md new file mode 100644 index 000000000..07930d418 --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC85.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Klikatice +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//klikatice.png) +Nevýrazný řetízek slabých hvězd 8. a 9. magnitudy jihozápadně od ω Herculis (Kajam). Klikatí se cik-cak ve směru JV-SZ. + +Vic: Objekt vhodnější pro větší přístroje. Připomíná mi pulce, spermii, hada či žížalu. Na obloze jsou ale zajímavější cíle. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/cs/dso/VIC/VIC86.md b/cs/dso/VIC/VIC86.md new file mode 100644 index 000000000..fc3c3b7ff --- /dev/null +++ b/cs/dso/VIC/VIC86.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Stargate +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//stargate.png) +Velmi populární asterismus nedaleko galaxie M104. Jméno dostal podle známého filmu a při pohledu větším dalekohledem je hned jasné proč. +Sestává ze dvou trojúhelníků, vzájemně do sebe vnořených a pootočených. Součástí je dvojhvězda v katalozích označovaná jako Struve 1659 (28″). + +Vic: Nic pro binokuláry. Hvězdy mají výrazně odlišné jasnosti – od 6,6 do 11,6. Pěkné v dalekohledu při větším zvětšení. +Toto místo jsem spolu s Čelistmi často navštěvoval při starhopingu od Algorabu k M104, ale nikdy si nevšiml, že stojí za bližší prozkoumání. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/sk/constellation/andromeda.md b/sk/constellation/andromeda.md new file mode 100644 index 000000000..3ae5023cb --- /dev/null +++ b/sk/constellation/andromeda.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Androméda (Andromeda) +--- +Androméda je veľké súhvezdie severnej oblohy, ktorého najjasnejšie hviezdy dopĺňajú štvoruholník Pegasa. Na oblohe ju možno ľahko nájsť, pretože jej najjasnejšie hviezdy ležia zhruba na priamke, ktorú tvoria hviezdy Alpheratz, Mirach a Alamak. Súčasťou tejto priamky by mohla byť aj hviezda Algenib, tá však patrí do súhvezdia Perzea. Pri jej hľadaní si tiež môžeme pomôcť tým, že leží pod Kasiopejou a hraničí tesne s Pegasom – priamka hviezd 2. magnitúdy vybieha zo severovýchodného rohu Pegasovho štvorca. Súhvezdie leží tesne na okraji Mliečnej cesty, obsahuje množstvo zaujímavých dvojhviezd rôznych jasností, odstupov a farieb, niekoľko hviezdokôp a hmlovín. Nestrácajú sa ani galaxie všetkých typov. Tá najznámejšia - Veľká hmlovina v Androméde, ktorá sa počas skorých jesenných večerov pohybuje takmer kolmo nad našimi hlavami, je viditeľná ako jasný, hmlistý podlhovastý obláčik len kúsok od hviezdy ν Andromedae. + +![<]($IMG_DIR/cons/And.png) diff --git a/sk/constellation/antlia.md b/sk/constellation/antlia.md new file mode 100644 index 000000000..8557fc493 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/antlia.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Výveva (Antlia) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ant.png) +Výveva je malým a nenápadným súhvezdím južnej oblohy bez jasnejších hviezd, ktoré leží južne od zlomu obrazca v polovici tela Hydry, neďaleko oveľa nápadnejších súhvezdí Plachiet a Kormy. Na večernej oblohe býva v Strednej Európe viditeľná jeho severná časť od polovice apríla do júna nízko nad južným obzorom. V súhvezdí Vývevy nie je pri pohľade cez triéder alebo malý ďalekohľad nič výrazné a nič zaujímavé. Aj keď súhvezdie leží len kúsok od južnej Mliečnej cesty, neobsahuje žiadnu hviezdokopu alebo hmlovinu. Je v ňom len niekoľko slabých galaxií, ani jedna však (s výnimkou NGC 2997), nie je jasnejšia ako 11. magnitúda. + diff --git a/sk/constellation/apus.md b/sk/constellation/apus.md new file mode 100644 index 000000000..a827e090c --- /dev/null +++ b/sk/constellation/apus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rajka (Apus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aps.png) +Rajka je nevýrazné malé súhvezdie neďaleko južného nebeského pólu, ležiace južne pod Kružidlom, Južným trojuholníkom a Oltárom. V našich zemepisných šírkach a ani z najjužnejších brehov Európy nie je viditeľné. Tesne nad horizontom sa začína objavovať až v rovníkových oblastiach. Súhvezdie vytvára trojuholník jeho najjasnejších hviezd: α, β a γ Apodis. Najjasnejšia z nich je α Apodis, jemne žltkastá hviezda, ktorá dosahuje jasnosť 3,81m. Súhvezdie inak neobsahuje prakticky žiadne zaujímavé objekty. + diff --git a/sk/constellation/aquarius.md b/sk/constellation/aquarius.md new file mode 100644 index 000000000..d598b0182 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/aquarius.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Vodnár (Aquarius) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aqr.png) +Rozsiahle nevýrazné súhvezdie zvieratníka ležiace takmer celé na južnej oblohe, pod Pegasom, medzi Rybami a Kozorožcom. Tvoria ho iba stredne jasné a slabšie hviezdy, pomerne nepravidelne usporiadané, takže nevytvárajú žiadnu jednoznačnú podobu nejakej postavy. Prechod Slnka Vodnárom znamenal pre staroveké národy východného Stredomoria a Blízkeho východu príchod daždivého počasia. Slnko v súčasnosti prechádza Vodnárom od 16. februára do 11. marca a preto je to typické súhvezdie jesenných večerov. Voľným okom vás v súhvezdí môže zaujať malá skupinka oranžových hviezd označovaná ako ψ Aqr, ktorá vyvoláva falošný dojem akejsi voľnejšej hviezdokopy a tzv. krčah alebo „Vodnárov džbán“ ležiaci na nebeskom rovníku, ktorý predstavujú štyri hviezdy: η, π, γ a ζ Aquarii usporiadaného do písmena Y. Iba zopár ďalších hviezd si zaslúži zvláštnu pozornosť. Pretože súhvezdie leží ďalej od Mliečnej cesty, je prirodzene chudobné na mnohé hviezdokopy a hmloviny. Obsahuje však tri zaujímavé guľové hviezdokopy, z ktorých dve sú v Messierovom katalógu a dve známe planetárky – Saturn a Helix. Najpočetnejšími deep-sky objektami sú galaxie, ale väčšina z nich má nízku jasnosť. + diff --git a/sk/constellation/aquila.md b/sk/constellation/aquila.md new file mode 100644 index 000000000..f2bc63841 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/aquila.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Orol (Aquila) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aql.png) +Výrazné súhvezdie rozkladajúce sa na nebeskom rovníku, v oblasti Mliečnej cesty rozdelenej na dve časti Veľkou trhlinou, ležiace na oblohe južne pod Labuťou, Šípom a Líškou. Mliečna cesta tiahnuca sa severnou a západnou časťou súhvezdia je v tejto oblasti bohatá na hviezdy, na niektorých miestach prekrytých tmavými mrakmi plynu a prachu, a počas letných nocí sa stáva obľúbenou prechádzkou pozorovateľov s triédrami. Najjasnejšie svieti modrobiela hviezda Altair, ktorá zároveň s hviezdami Vega zo súhvezdia Lýry a Denebom z Labute vytvára Letný orientačný trojuholník. Súhvezdie neobsahuje žiadne výrazné deep-sky objekty, nachádza sa tu však množstvo slabších a menších planetárok a tmavých hmlovín, z ktorých je najznámejšie tzv. Tmavé miesto v Orlovi. Tento mimoriadne tmavý prachový oblak nájdete jeden a pol stupňa od gamy Aquilae, pričom jeho severná časť býva v atlasoch označovaná ako Barnard 143, južnú časť predstavuje Barnard 142. V triédroch sa objavujú ako bezhviezdna oblasť v tvare písmena „E“ skutočne zanechávajúca silný dojem nepriehľadnej látky umiestnenej medzi pozorovateľov a ďalekými hviezdami. + +Mliečna cesta v Orlovi vizuálne zanecháva pocit, že je popretkávaná plynovými a prachovými mrakmi Veľkej trhliny, nie na každom mieste je rovnako jasná, obsahuje hviezdne mraky, nápadné škvrnky náhodných blízkych slabých hviezd a tmavé hmloviny, ktoré sa do nej zarezávajú a formujú tak jej tvar. Prvé mierne zjasnenie sa nachádza v hlavnom prúde východne od hviezdy 23 Aql, zhruba na mieste, kde Mliečna cesta pretína úroveň nebeského rovníka. Západne od Altaira sa zase ukazuje jasný podlhovastý pás zabiehajúci až do súhvezdia Šípu. V asi 2/3 vzdialenosti od vrchu má v sebe ďalšie zjasnenie a jedno kruhové (ale menej nápadné) západne od hviezdy mu Aql. + +![<]($IMG_DIR/cons/Aql_1.jpg) +Keď sa počas letných nocí vyberiete na prechádzku s triédrami po Mliečnej ceste, možno vás prekvapí, že v rozsiahlom a inak výraznom súhvezdí Orla, nenájdete prakticky žiadne zaujímavé otvorené hviezdokopy. Túto časť oblohy totiž tvorí oblasť medzi ramenom Orióna a Strelca, sú tu preto len veľmi blízke, či naopak veľmi vzdialené a o to slabšie hviezdy, ktoré ale spoľahlivo zakrývajú temné mraky Veľkej trhliny, komplexu prachu v našom ramene rozmiestneného pozdĺž galaktického rovníka. Najužší a s ostrými hranicami je v Labuti, naopak najširší je medzi Orlom a Hadonosom, navyše mierne uhýba smerom na západ. Na tomto mieste je k nám totiž oveľa bližšie - len 1 500 svetelných rokov, zatiaľ čo v Labuti sa vzďaluje až na tisícky svetelných rokov. Pretože je reťaz tmavých hmlovín mierne sklonená voči rovine našej Galaxie, Mliečna cesta je v Orlovi jasnejšia na juhovýchode od Veľkej trhliny, zatiaľ čo v Labuti na severozápade. + diff --git a/sk/constellation/ara.md b/sk/constellation/ara.md new file mode 100644 index 000000000..3ace2b2b0 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/ara.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Oltár (Ara) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ara.png) +Malé, ale pomerne výrazné súhvezdie južnej oblohy, u nás nie je viditeľné. Leží v Mliečnej ceste južne od súhvezdia Škorpióna, medzi hviezdou θ Scorpii na jednej strane a α Trianguli Australis na strane druhej. Tiež k nemu ukazujú dve najjasnejšie hviezdy Centaura - Hadar a Rigil Centaurus. Súhvezdie Oltár má dosť výrazný tvar a svojimi obrysmi na oblohe pripomína stoličku alebo kreslo. Ľahko ho nájdeme v Mliečnej ceste južne od Škorpióna, ak však zo svojho pozorovacieho stanoviska dohliadneme aspoň k 65. rovnobežke južnej deklinácie. Tvorí ho najjasnejšia hviezda β Arae zdanlivej jasnosti 2,85m, oranžový obor vzdialený 600 svetelných rokov, ďalej α Arae jasnosti 2,95m, γ Arae - 3,34m, ζ Arae - 3,13m, δ Arae - 3,62m, θ Arae - 3,66m a η Ara 3,76m. Tri z nich sú oranžové - β, ζ, η. Oltár obsahuje niekoľko zaujímavých deep-sky objektov, dominujú guľové hviezdokopy: NGC 6352, NGC 6362 a NGC 6397 a otvorená hviezdokopa NGC 6208, ktorá dosahuje 7. hviezdnu veľkosť. + diff --git a/sk/constellation/aries.md b/sk/constellation/aries.md new file mode 100644 index 000000000..5e1870cf4 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/aries.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Baran (Aries) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ari.png) +Baran je oficiálne prvým súhvezdím zvieratníka, pretože pred 2 000 rokmi sa v ňom nachádzal jarný bod - priesečník ekliptiky s rovníkom, ktorý sa dnes vplyvom precesie nachádza už v susednom súhvezdí Ryby (znak pre jarný bod je ale stále identický so súhvezdím Barana). Od jarného bodu sa kedysi rozdelovala ekliptika na 12 rovnako dlhých úsekov po 30 stupňov, zvaných ako znamenia zverokruhu. Dnes Slnko putuje Baranom každý rok medzi 18. aprílom a 12. májom. Baran je malým, ale výrazným súhvezdím, ktorého kostru vytvárajú jasné hviezdy Hamal, Sheratan a Mesarthim, neďaleko priamky hviezd charakterizujúcej súhvezdie Androméda. Súhvezdie ponúka niekoľko dvojhviezd a slabých galaxií, z ktorých ako tak vyniká jedine NGC 772. + diff --git a/sk/constellation/auriga.md b/sk/constellation/auriga.md new file mode 100644 index 000000000..e3495c155 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/auriga.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Povozník (Auriga) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Aur.png) +Nápadné súhvezdie severnej oblohy v zaujímavej časti zimnej Mliečnej cesty. Jasné hviezdy utvárajú výrazný obrazec podkovy medzi Blížencami a Perzeom. Jeho severná časť je v našich zemepisných šírkach cirkumpolárna, celé súhvezdie nezapadá pod severný obzor až od 60. stupňa severnej zemepisnej šírky. Súhvezdie Povozníka nájdeme ľahko vďaka jasnej Capelle, ktorá je navyše sprevádzaná o niečo južnejšie tromi hviezdami: ε, ζ a η Aurigae, ktoré sa nazývajú Kozliatka (Haedi). Sú viditeľné ako malý trojuholník hviezd. Práve na tomto mieste začína Mliečna cesta znovu naberať na jasnosti a pokračuje popri Rebríku (nápadná línia tesných stálic 5. hviezdnej veľkosti 16, 17, 18, 19 a IQ Aurigae) v podobe zaujímavého úzkeho pruhu smerom na juh. Vnútri výrazného obrazca podkovy tvoreného piatimi najjasnejšími hviezdami súhvezdia sa ukrýva tzv. Veľká trojka v Povozníkovi – trojica Messierových hviezdokôp M36, M37 a M38, ktoré môžu byť počas vynikajúcich podmienok všetky viditeľné bez ďalekohľadu. + diff --git a/sk/constellation/bootes.md b/sk/constellation/bootes.md new file mode 100644 index 000000000..60815d0a0 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/bootes.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pastier (Bootes) +--- +Rozsiahle súhvezdie severnej oblohy medzi Herkulom a Pannou, pripomínajúce tvarom papierového šarkana alebo písmeno „Y“, ktorému vyniká oranžový Arktúr doplnený hviezdami η, ε, γ Bootis a α Coronae Borealis. Najsevernejšie časti súhvezdia sú v našich zemepisných šírkach cirkumpolárne. Súhvezdie sa nachádza ďaleko od Mliečnej cesty a tak neobsahuje žiadne hmloviny a otvorené hviezdokopy. Naopak, je preplnené množstvom galaxií, ktoré sú združené v pároch alebo skupinách, žiadna z nich však nedosahuje výnimočnú jasnosť. Najzaujímavejším deep-sky objektom je guľová hviezdokopa NGC 5466, ktorá je mimoriadne uvoľnená, s malou hustotou hviezd. Severná časť súhvezdia obsahuje slabé hviezdy, ktoré tvorili dnes už neexistujúce súhvezdie Murárskeho kvadrantu (Quadrans Muralis). Pozostatok jeho názvu však dnes nájdeme už iba v označení meteorického roja Kvadrantíd. + +![<]($IMG_DIR/cons/Boo.png) diff --git a/sk/constellation/caelum.md b/sk/constellation/caelum.md new file mode 100644 index 000000000..ca2bbd1a5 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/caelum.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rydlo (Caelum) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cae.png) +Malé a veľmi nevýrazné súhvezdie južnej oblohy, jedno z najhoršie určitelných. V našich zemepisných šírkach vystupuje nad obzor iba jeho severná časť, večer v neskorú jeseň alebo počiatkom zimy. Jeho najsevernejšia časť vrcholí o polnoci začiatkom decembra asi 10 stupňov nad južným obzorom. Najjužnejšie časti sa v Európe dajú pozorovať iba v stredozemnych zemepisných šírkach. + diff --git a/sk/constellation/camelopardalis.md b/sk/constellation/camelopardalis.md new file mode 100644 index 000000000..c9c8868df --- /dev/null +++ b/sk/constellation/camelopardalis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Žirafa (Camelopardalis) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cam.png) +Síce rozsiahle, ale veľmi nevýrazné súhvezdie severnej oblohy, ktoré v našich zemepisných šírkach nikdy nezapadá. Leží takmer v bezhviezdnej oblasti, v priestore medzi Cefeom, Kasiopejou, Perzeom, Povozníkom, Rysom, Drakom a hviezdou Polárka z Malej medvedice. Vyznať sa v zhluku slabých, ale v skutočnosti veľmi vzdialených a veľmi svietivých hviezd je bez dobrej mapy skoro nemožné. Aj keď toto súhvezdie zaberá pomerne veľkú oblasť a jeho juhovýchodné rozhranie nepatrne zasahuje do Mliečnej cesty, obsahuje iba štyri hviezdy jasnejšie ako 4,5m. V tejto nevýraznej oblasti sa však ukrýva niekoľko pekných otvorených hviezdokôp (NGC 1502), pomerne jasných galaxií (NGC 2403), pekná planetárna hmlovina (NGC 1501) a výnimočný rad hviezd známy ako Kembleho kaskáda. + diff --git a/sk/constellation/cancer.md b/sk/constellation/cancer.md new file mode 100644 index 000000000..15de6d7fd --- /dev/null +++ b/sk/constellation/cancer.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rak (Cancer) +--- +Nevýrazné súhvezdie severnej oblohy medzi Blížencami a Levom. Obrátené „Y“ leží v strede rovnostranného trojuholníka, ktorý utvárajú hviezdy Pollux, Regulus a Prokyón. Tvoria ho hviezdy Altarf, Acubens, Asellus Australus, ι a χ Cancri. Pred 2000 rokmi Slnko prechádzalo Rakom v čase letného slnovratu, bolo teda najsevernejším súhvezdím zvieratníka, v súčasnosti ním prechádza od 20. júla do 9. augusta. Znakom Raka sa ale stále označuje letný slnovrat a obratník severnej pologule sa nazýva obratníkom Raka. V súčasnosti vystupuje Slnko najvyššie na severnej pologuli na rozhraní súhvezdí Blížencov a Býka. Rak je najmenej výrazným súhvezdím zvieratníka, len jedna jeho hviezda presahuje 4. magnitúdu. Bezmesačná noc teda bude podmienkou, aby sme súhvezdie na oblohe čo najlepšie videli. Rak sa pýši dvomi otvorenými hviezdokopami, jednými z najkrajších na celej oblohe. Tou jasnejšou je M44, ležiaca takmer v strede súhvezdia. V dávnych dobách, v roku 270 pred n. l. ju nazval „Praesepe“ (Jasličky) grécky básnik Aratus. Odvtedy uplynulo už niekoľko storočí, keď ich v roku 1610 prvýkrát ďalekohľadom rozlíšil na jednotlivé hviezdy Galileo Galilei. V súčasnosti nám na tom bude stačiť i obyčajný triéder. V súhvezdí je tiež niekoľko dvojhviezd a pretože sa nachádza ďalej od Mliečnej cesty, nájdeme v ňom i väčší počet slabších galaxií. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cnc.png) diff --git a/sk/constellation/canes venatici.md b/sk/constellation/canes venatici.md new file mode 100644 index 000000000..604ec514a --- /dev/null +++ b/sk/constellation/canes venatici.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Poľovné psy (Canes Venatici) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CVn.png) +Malé súhvezdie severnej oblohy v pomerne pustej oblasti pod ojom Veľkého voza, medzi Pastierom a súhvezdím Vlasy Bereniky. V našich zemepisných šírkach je sčasti cirkumpolárne, najvyššie na oblohe sa nachádza počas predlžujúcich sa večerov v priebehu jarného obdobia. Poľovné psy sa nachádzajú v blízkosti galaktického pólu, preto toto súhvezdie vidíme od nás kolmo k Mliečnej ceste a teda vidíme ďaleko za hranice našej Galaxie. Nemôže nás teda prekvapiť, že Poľovné psy sú veľmi bohaté na mimogalaktické objekty. Prakticky všetky galaxie viditeľné v našich amatérskych ďalekohľadoch sú súčasťou jednej mohutnej superkopy galaxií Virgo, ktorej stred je od nás vzdialený 60 miliónov svetelných rokov a na oblohe sa premietajúci na rozhraní súhvezdí Panny a Vlasov Bereniky. Súčasťou tejto superkopy je pravdepodobne aj naša Miestna skupina, ktorá leží na jej okraji. V Poľovných psoch rozlišujeme tri skupiny galaxií. Najbližšou, vzdialenou asi 20 miliónov svetelných rokov je skupina Canes Venatici I, ktorá zahŕňa napríklad M94, M106, NGC 4214, NGC 4244, NGC 4395 a NGC 4449. K ďalšej skupine Canes Venatici II, vzdialenej 35-40 miliónov svetelných rokov patrí M63, NGC 4111, NGC 4242, NGC 4490, NGC 4618, NGC 4631 a NGC 4800. K tretej skupine Ursa Major I, vzdialenej 70-80 miliónov rokov patria NGC 4145, NGC 4151, NGC 4217 a NGC 4369. + diff --git a/sk/constellation/canis major.md b/sk/constellation/canis major.md new file mode 100644 index 000000000..af3b562d4 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/canis major.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Veľký pes (Canis Major) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CMa.png) +Nápadné súhvezdie južnej oblohy, ktoré tvoria jasné a jednoducho usporiadané hviezdy. Súčasťou súhvezdia je Sírius - najjasnejšia hviezda na nočnej oblohe. Okrem Slnka a Mesiaca ju prežiaria iba planéty Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je takisto spolu s Prokyónom z Malého psa a s hviezdou Betelgeuse v pravom ramene Orióna, jedným z vrcholov Zimného trojuholníka. Súhvezdie nie je najrozsiahlejšie, ale ani nejako chudobné na zaujímavé objekty, ktoré sa stávajú cieľom mnohých astronómov-amatérov. Vďaka polohe v zimnej Mliečnej ceste je Veľký pes bohatý na rôzne otvorené hviezdokopy, z ktorých jednoznačne vedie M41. Obsahuje i niekoľko hmlovinových komplexov, planetárnu hmlovinu a pár galaxií, ktorých svetlo sa predralo cez plynové a prachové mračná Mliečnej cesty. Pre nadšencov dvojhviezd je táto bohatá oblasť určite veľmi vhodnou. Guľové hviezdokopy sa v súhvezdí nenachádzajú. + diff --git a/sk/constellation/canis minor.md b/sk/constellation/canis minor.md new file mode 100644 index 000000000..73e3b18ce --- /dev/null +++ b/sk/constellation/canis minor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Malý pes (Canis Minor) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CMi.png) +Neveľké súhvezdie severnej oblohy pri nebeskom rovníku, pod Blížencami a východne od Orióna, obsahujúce len dve hviezdy jasnejšie ako 5m: Prokyón a Gomeisa. Aj keď sa Malý pes nachádza na rozhraní zimnej Mliečnej cesty, ponúka pozorovateľovi z deep-sky objektov iba pár slabých galaxií, nič pre menšie ďalekohľady. Ani dvojhviezdy nie sú bohato zastúpené, ale niekoľko z nich je celkom zaujímavých a púta pozornosť. Kvazar 4C 05.34 je jedným z najvzdialenejších objektov na oblohe - 3 000 Mpc. + diff --git a/sk/constellation/capricornus.md b/sk/constellation/capricornus.md new file mode 100644 index 000000000..c1ba14cff --- /dev/null +++ b/sk/constellation/capricornus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kozorožec (Capricornus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cap.png) +Nevýrazné zvieratníkové súhvezdie južnej oblohy medzi Vodnárom a Strelcom. Súhvezdie pozostáva zo slabých hviezd vytvárajúcich tvar dosť deformovaného trojuholníka, ani jedna z nich nie je jasnejšia ako 3. magnitúda. Vedie však k nemu spojnica dvoch jasných hviezd: Vega - Altair. V blízkosti sú ďalšie vodné súhvezdia: Vodnár, Ryba, Veľryba a Južná ryba - prechod Slnka touto oblasťou totiž znamenal vo východnom Stredomorí a na Blízkom východe obdobie dažďivého počasia. Pretože Kozorožec veľmi dobre skáče po skalách, dostal sa až na oblohu ako symbol stúpajúceho Slnka - návratu dlhších dní a predzvesti jari. Pred 2 000 rokmi totiž prechádzalo Slnko Kozorožcom v čase zimného slnovratu, bolo na oblohe najnižšie a prechodom do ďalšieho súhvezdia začalo na nebeskej klenbe čoraz viac stúpať. V súčastosti to už nie je úplne tak, vplyvom precesie Slnko prechádza súhvezdím od 20. januára do 15. februára a v čase zimného slnovratu sa nachádza v Strelcovi - dnes najjužnejšom súhvezdí zvieratníka. Znamenie Kozorožca však dodnes zostalo znakom zimného slnovratu a obratník južnej pologule, od ktorého sa Slnko obracia naspäť na sever, sa nazýva obratník Kozorožca. + +Napriek tomu, že Kozorožec je umiestnený hneď východne od bohatej oblasti Mliečnej cesty v Strelcovi a zaberá slušnú časť oblohy, je prekvapujúco chudobný na deep-sky objekty. Oblasť ale obsahuje niekoľko nádherných dvoj- a viacnásobných hviezd aj pre binokulár alebo malý ďalekohľad, v ktorých širokom zornom poli môžu vyzerať skoro ako nejaká uvoľnená otvorená hviezdokopa. Na druhej strane sa Kozorožec píši len jednou zaujímavou guľovou hviezdokopou - M30. Neďaleko hviezdy μ Capricorni našiel berlínsky astronóm Johann Gottfried Galle na základe Leverrierových výpočtov v roku 1846 ďalšiu planétu našej slnečnej sústavy - Neptún. + diff --git a/sk/constellation/carina.md b/sk/constellation/carina.md new file mode 100644 index 000000000..98eeaec84 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/carina.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kýl (Carina) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Car.png) +Kýl je dominantným súhvezdím južnej oblohy, ktorého celá východná časť sa ponára do jednej z najbohatších oblastí Mliečnej cesty s rozsiahlou ponukou deep-sky objektov. Len v triédri tu môžeme objaviť šesť jasných otvorených hviezdokôp. Tri z nich sú skutočnými exponátmi: NGC 2516 a NGC 3532 sú veľmi jasné, veľké a obsahujú množstvo hviezd. IC 2602 je skupinkou ďalších jasných hviezd populárne prezývaných Južné Plejády. Rešpekt vzbudzuje druhá najjasnejšia hviezda oblohy Canopus a hmlovina η Carinae, najjasnejšia oblasť ionizovaného vodíka v Mliečnej ceste, zaberajúca na oblohe plochu štyroch stupňov. V jej vnútri leží veľmi zaujímavá hviezda 6. magnitúdy, ktorá sa takisto nazýva η Carinae. Škoda, že z Európy sa súhvezdie Kýlu prakticky vôbec nedá pozorovať. + +Za pozornosť tu stojí predovšetkým svetlý a ostro ohraničený oblak Mliečnej cesty, ktorý sa prelieva i do susedného Južného Kríža. Zo všetkých častí Mliečnej cesty sa javí najviac farebný - biely, s veľmi nepatrnou tendenciou k modrastému odtieňu. Je potrebné si uvedomiť, že na tomto mieste sa náš pohľad upriamuje priamo pozdĺž osi špirálového ramena Strelca. Jeho severovýchodnú časť môžete vystopovať až do súhvezdia Štítu, tam v miestach Oblaku v Štíte opäť zahýba. Keď sa však pozriete pozornejšie určite zistíte, že zatiaľ čo Oblak v Štíte je od stredu Galaxie vzdialený iba 25 stupňov, hviezdny oblak v Kýle je od neho už dobrých 75 stupňov ďaleko. Vysvetlenie je jednoduché. Rameno Strelca totiž vybieha zo stredu Galaxie v smere súhvezdia Štítu a tiahne sa ďalej na juh, naopak v Kýle je už ďaleko od neho, obtáča stred a mizne v diaľke za ním. Zatiaľ čo objekty v Strelcovi sú v priemere päť tisíc svetelných rokov ďaleko, NGC 6231 zo Škorpióna už leží vo vzdialenosti 6 000 svetelných rokov a NGC 4755 v Južnom Kríži sa umiestňuje do vzdialenosti 8 000 svetelných rokov. V samotnom hviezdnom oblaku sa rozpína zopár rozmanitých členení, ktoré v triédri vyzerajú ako tmavé šmuhy nad veľmi bohatým hviezdnym polom obklopujúcim hneď niekoľko už spomínaných hviezdokôp. Naozaj unikátny pohľad. + diff --git a/sk/constellation/cassiopeia.md b/sk/constellation/cassiopeia.md new file mode 100644 index 000000000..dc8712fce --- /dev/null +++ b/sk/constellation/cassiopeia.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Kasiopeja (Cassiopeia) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cas.png) +Súhvezdie neďaleko severného pólu, v našich zemepisných šírkach je preto cirkumpolárne. Patrí medzi súhvezdia, ktoré na oblohe ľahko rozoznáme. Pätica jasných hviezd utvára charakteristický obrazec súhvezdia tvaru „W“ alebo „M“ položeného v Mliečnej ceste bohatej na hviezdy, na protiľahlej strane Polárky od Veľkého voza. Kasiopeju pretína jesenná Mliečna cesta a súhvezdie je aj preto mimoriadne bohaté na otvorené hviezdokopy. Niektoré patria medzi tie najkrajšie na oblohe, iné tvoria iba drobné skupiny alebo zväzky hviezd usadené v bohatých hviezdnych poliach, preto ich nie je jednoduché objaviť a správne identifikovať. Bez podrobnej mapky súhvezdia sa v tejto oblasti môžeme rýchlo stratiť. Súhvezdie je takisto ozdobené niekoľkými hmlovinami, pár galaxiami a veľkým množstvom farebných dvoj- a viacnásobných hviezd. + +Do súhvezdia Kasiopeje a jej okolia sa pozeráme v smere galaktickej rotácie, ale von z nášho ramena. Pretože sa v tejto oblasti nenachádzajú rozsiahlejšie oblaky medzihviezdnej hmoty, môžeme na našej jesennej oblohe obdivovať rameno Perzea. To je hlavným vonkajším ramenom, ležiacim najďalej od stredu Galaxie. Je široké, popretrhávané a miestami splýva s ramenom Orióna. Namiesto toho, aby súvisle obopínalo Galaxiu, tvorí ho séria nesúvislých mrakov mladých hviezd a hmlovín. Pri pohľade z diaľky by zrejme malo podobu nevýrazného ramena s mnohými koncentráciami tvorenými mladými hviezdami a hmlovinami. Na rozdiel od ramena Strelca a Pravítka, ale nemá zásadný vplyv na vzhľad našej Galaxie. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cas_1.jpg) +Sledujme teraz priebeh Mliečnej cesty na oblohe. Hlavný prúd pokračuje Kasiopejou a pretína priamo päticu jasných hviezd súhvezdia. Je veľmi nerovnomerný, trochu sa zužuje a nepatrne stráca na intenzite. Ostro ohraničený je v severnej časti, naopak na juhu veľmi plynulo prechádza do svojho okolia a bočným pohľadom sa počas vynikajúcich podmienok skoro dotýka Veľkej hmloviny v Androméde. Jeho najjasnejšou časťou je úzky pás tiahnuci sa od hviezd 1 a 2 Cas po hviezdy 9 a 10 Cas. Z južnej strany tento pás lemuje jedno oválne mierne nápadné stemnenie, na ktorého okraji leží otvorená hviezdokopa M52. Ona sama nie je voľným okom najľahšie pozorovateľná a niekedy sa zamieňa s malým nápadným zjasnením v jej okolí, ktoré je len náhodným zoskupením asi štyroch slabých hviezd. + +V hlavnom prúde je vidieť ešte niekoľko jasnejších plôch a zopár tmavých oblastí, z ktorých najnápadnejšou je oválny záliv prenikajúci do hlavného obrazca súhvezdia k hviezde delta Cas. Naopak pri game Cas sa nachádza malé zjasnenie a tesne pri hviezde epsilon Cas je voľným okom vidieť malá hmlistá kruhová škvrnka. Pri pozornejšom pohľade sa v nej dá bez problémov rozoznať trojuholník hviezd 52, 53 Cas a HR 657 (magnitúdy 6,0 - 5,6 - 5,3). Jedná sa o drobnú otvorenú hviezdokopu Stock 5. V južnej časti súhvezdia je naopak ideálnym objektom pre triéder rozľahlá skupina vystupujúca často pod označením Stock 2. Tvorí ju asi 50 hviezd 9. a 10. magnitúdy pokrývajúcich plochu oblohy o veľkosti jedného stupňa. + diff --git a/sk/constellation/centaurus.md b/sk/constellation/centaurus.md new file mode 100644 index 000000000..56266bc14 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/centaurus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kentaur (Centaurus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cen.png) +Rozsiahle, nápadné a na objekty bohaté súhvezdie južnej oblohy, ktorého severné časti sú viditeľné ešte aj zo strednej Európy v jarných mesiacoch. Dve najjasnejšie hviezdy súhvezdia – α Centauri, nazývaná aj Toliman alebo Rigil Centaurus – a β Centauri – Agena alebo Hadar – tvoria kentaurove nohy a sú zároveň orientačnou pomôckou pri vyhľadávaní južného nebeského pólu a Južného kríža. Ten bol ešte v Ptolemaiových dobách súčasťou práve Centaura, až neskôr sa z neho stalo samostatné súhvezdie. Bohužiaľ tieto oblasti sú už príliš ďaleko na juhu a z Európy nie sú vidieť. Južnou časťou súhvezdia prechádza bohatá oblasť Mliečnej cesty a preto najmä v jeho strednej a východnej časti smerom k rozhraniu Vlka, môžeme pozorovať niekoľko pekných otvorených hviezdokôp. Ďaleko najznámejším objektom je však impozantná guľová hviezdokopa Omega Centauri, najjasnejšia na celej oblohe. Za povšimnutie stojí i veľká a jasná galaxia NGC 5128 v strede s tmavým pásom, jeden z najsilnejších rádiových zdrojov na oblohe. + +Južne od λ Centauri leží na rozhraní Centaura, Kýlu a Muchy tmavá hmlovina nazývaná južnými pozorovateľmi Falošným Uhoľným vrecom. Tá síce nie je oproti nemu tak nápadná kvôli niekoľkým popredným hviezdam, ale je značne väčšia. Jej kontrast k okoliu nie je až taký prenikavý, napriek tomu je oproti Mliečnej ceste dobre vidieť. V jej blízkosti sa v triédri objavuje i nádherná hviezdokopa Melotte 115, ktorú tvorí mnoho slabých hviezd. Pri alfe Centauri začína komplex tmavých mrakov nazývaný Priekopa, ktorý rozdeľuje Mliečnu cestu na dve časti. Postupne naberá na šírke a pokračuje až ku stredu Galaxie, jej začiatok pri alfe Centauri je od nás totiž ďalej než druhý koniec, preto je aj na tomto mieste užšia a ostrejšie ohraničená. + diff --git a/sk/constellation/cepheus.md b/sk/constellation/cepheus.md new file mode 100644 index 000000000..630c25ac4 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/cepheus.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Cefeus (Cepheus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cep.png) +Súhvezdie severnej oblohy tiahnuce sa do oblasti nebeského pólu, ktoré v našich zemepisných šírkach nezapadá. Utvára ho kosoštvorec ležiaci na predĺženej spojnici Veľkého voza s Polárkou, ktorý vrcholí o polnoci koncom augusta v blízkosti zenitu, vo večerných hodinách je teda najlepšie viditeľný počas októbra a novembra. Pri jeho hľadaní si môžeme pomôcť napríklad pomocou Kasiopeje – mieri na neho 2-krát predĺžená spojnica hviezd Shedir a Caph. Cefeus je relatívne nenápadné súhvezdie vložené medzi jasnejšou a ľahšie spoznatelnou Kasiopejou a Labuťou, hoci jeho hviezdny tvar pripomínajúci kresbu detského domčeka sa dá bez ťažkostí počas priemerných pozorovacích podmienok vyhľadať: α, β, ζ a ι Cephei predstavujú rohy tohto domčeka, s γ Cephei na špičke jeho strechy. Južná časť súhvezdia zasahuje aj do Mliečnej cesty a na prvý pohľad by sa mohlo zdať, že sa tu nenachádza ani jeden zaujímavý deep-sky objekt. Ale nie je tomu pochopiteľne tak. Treba zobrať do ruky lepší binokulár alebo aspoň menší ďalekohľad! Z nekonečných hlbín vesmíru sa potom začnú vynárať prekvapenia v podobe zaujímavých hviezd, hviezdokôp či hmlovín. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cep_1.jpg) +Od emisnej hmloviny IC 1396 preniká do kosoštvorca Cefea hmlistý, ale napriek tomu dobre viditeľný výbežok Mliečnej cesty, ktorý v smere spojnice dzeta-iota Cephei oddeľuje od hlavného prúdu Mliečnej cesty (pokračujúceho ďalej do Kasiopeje) užší tmavší záliv. Najjasnejší je v okolí hviezd 18, 19 a 20 Cephei, ktoré v ňom spolu s niekoľkými ďalšími slabšími hviezdami vytvárajú asi trojstupňové zjasnenie. Ak vám pozorovacie podmienky dovolia uvidieť i slabé hviezdy, na oblohe nebude zrovna Mesiac a niekto sa rozhodne vypnúť verejné osvetlenie v okolí, stojí za zmienku pripomenúť, že Mliečna cesta pokračuje ďalej k hviezde gama Cephei (kde sa najbližšie približuje k Polárke) a v podobe hmlistého oblúka končí až pri zjasnení na mieste, kde je podľa väčšiny hviezdnych atlasov zakreslená veľká otvorená hviezdokopa Collinder 463. Medzi týmto oblúkom a hlavným prúdom sa potom zreteľne ukáže reťaz tmavých hmlovín (Druhá Veľká trhlina), ktoré sa veľmi podobajú na tie v Labuti. + diff --git a/sk/constellation/cetus.md b/sk/constellation/cetus.md new file mode 100644 index 000000000..8256b4a6c --- /dev/null +++ b/sk/constellation/cetus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Veľryba (Cetus) +--- +Rozsiahle, štvrté najväčšie súhvezdie ležiace prevažne na južnej oblohe. Iba hlava Veľryby, hviezdny päťuholník, sa rozprestiera severne od svetového rovníka. Veľryba sa rozkladá južne od Barana a Rýb. Veľryba leží dosť ďaleko od Mliečnej cesty. Aj keď zapĺňa v podstate veľké prázdne miesto oblohy, hviezdny obrazec tvoriaci kostru súhvezdia nie je na tmavej oblohe vôbec ťažké nájsť. Hlavu Veľryby susediacu s Býkom tvoria hviezdy Menkar (2,53m), γ (3,47m), ξ (4,28m) a μ Ceti (4,27m), ďalej nasleduje hlavný klenot súhvezdia - dlhoperiodická premenná hviezda Mira Ceti, na chvoste zase žiari Deneb Kaitos (2,04m). Z deep-sky objektov chýbajú otvorené hviezdokopy a difúzne hmloviny. Hlavným objektom záujmu je Seyfertova galaxia M77, pekná planetárna hmlovina NGC 246, slušný počet pekných dvojhviezd a pre veľké ďalekohľady i množstvo vzdialených galaxií. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cet.png) diff --git a/sk/constellation/chamaeleon.md b/sk/constellation/chamaeleon.md new file mode 100644 index 000000000..403bda4f9 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/chamaeleon.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Chameleón (Chamaeleon) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cha.png) +Drobné súhvezdie neďaleko južného nebeského pólu vytvárajúce nenápadný nepravidelný kosoštvorec hviezd zdanlivej jasnosti 4m a 5m na juh od Lietajúcej ryby, Kýlu a Muchy. Jeho určujúcimi hviezdami sú α, β, γ a δ Chamaeleontis. Chameleón je tak ako v prírode, nenápadný i na oblohe: stráca sa v oblasti chudobnej na jasnejšie hviezdy v okolí južného nebeského pólu. Všetky hviezdy Chameleóna sú slabé a súhvezdie patrí k tým najmenším a najťažšie identifikoveľným. Odhaľuje ho iba dlhšie rameno Južného kríža, ktoré na neho zo severu mieri. U nás toto súhvezdie nie je viditeľné. + diff --git a/sk/constellation/circinus.md b/sk/constellation/circinus.md new file mode 100644 index 000000000..715c91236 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/circinus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Kružidlo (Circinus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cir.png) +Malé a nevýrazné súhvezdie južnej oblohy, ktoré v našich zemepisných šírkach nemôžeme nikdy vidieť. Úzky rovnoramenný trojuholník tvorený tromi najjasnejšími hviezdami súhvezdia leží v Mliečnej ceste zakliesnený medzi Muchou, Centaurom, Pravítkom a Južným trojuholníkom. V tomto malom súhvezdí v bezprostrednej blízkosti nápadnej α a β Centauri, napriek tomu, že leží v Mliečnej ceste, nie sú žiadne zaujímavé objekty a jeho slabé hviezdy nie sú dokonca ani pomenované. + +Na pozícii 14 47.8 (RA) a –66 17 (Dec) môžete v súhvezdí Kružidla v triédri objaviť Južnú Kembleho kaskádu, čisto náhodné zoskupenie jednotlivých stálic. Pre porovnanie s originálom je ale o niečo kratšia a obsahuje až dva prúdy hviezd, ktoré sa na severe spájajú. Nápadnejší je rovný, štyridsaťpäť minút dlhý západný rad pozostávajúci z ôsmich hviezd. Východný rad obsahuje rovnaký počet hviezd, ale je trochu stočený a jeho najjasnejšou hviezdou je dzeta Circinus. Ďalšie pripájajúce sa hviezdy na juhu dávajú celému zoskupeniu podobu náhrdelníka. + diff --git a/sk/constellation/columba.md b/sk/constellation/columba.md new file mode 100644 index 000000000..495183d22 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/columba.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Holubica (Columba) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Col.png) +Malé súhvezdie južnej oblohy, ktorého pokrivená línia hviezd leží južne od Veľkého psa a Zajaca. Holubicu vidíme celú nad horizontov až z oblastí najjužnejších európskych brehov. Ak chceme čo najlepšie pozorovať jej objekty, musíme si počkať na čas, keď prechádza meridiánom a južný obzor nie je zakalený hmlou, prachom alebo nízkou oblačnosťou. Holubica obsahuje hŕstku dvojhviezd, pár mierne jasných galaxií a peknú guľovú hviezdokopu NGC 1851. + diff --git a/sk/constellation/coma berenices.md b/sk/constellation/coma berenices.md new file mode 100644 index 000000000..bc3078cf9 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/coma berenices.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Vlasy Bereniky (Coma Berenices) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Com.png) +Nevýrazné súhvezdie severnej oblohy pokrývajúce na hviezdy chudobnú oblasť medzi Levom a Pastierom. Do súhvezdia sa premieta severný pól Galaxie – smer osi rotácie našej Galaxie, ktorý leží na oblohe neďaleko hviezdy β Comae Berenices a preto sa týmto smerom pozeráme kolmo na rovinu Galaxie. Mliečna cesta je ďaleko, preto môžeme očakávať, že uvidíme veľké množstvo vzdialených galaxií. Navyše v juhozápadnej časti súhvezdia sa rozkladá takmer „neprehliadnutelná“ kopa galaxií Coma-Virgo, ktorá je srdcom lokálnej superkopy a našim galaktickým susedstvom. Jej súčasťou je i tzv. kopa galaxií Coma, ktorá združuje cez 1 000 galaxií vzdialených 300 až 400 miliónov svetelných rokov. Niekoľko jej najjasnejších členov môžeme dobre pozorovať už 200 mm ďalekohľadom. + +Pre voľné oko je zaujímavou rozptýlená hviezdokopa okolo stálice γ Comae Berenices – Melotte 111, ktorá obsahuje zbierku niekoľkých hviezd piatej a šiestej magnitúdy rozptýlených na ploche piatich stupňov, čím sa stáva ideálnym objektom hlavne pre triéder. Hviezdokopa leží iba 260 svetelných rokov ďaleko a po skupine z Veľkého voza a Hyádach je tak našou treťou najbližšou otvorenou hviezdokopou. Spolu obsahuje 38 členov do 9,3 magnitúdy na ploche dvanástich stupňov, z ktorých najjasnejšími sú stálice 12, 13, 14, 16, 17, 21 a 34 Comae Berenices. Melotte 111 je stará 500 miliónov rokov a nie je zahrnutá v Messierovom katalógu ani v NGC. + diff --git a/sk/constellation/corona australis.md b/sk/constellation/corona australis.md new file mode 100644 index 000000000..58ba6211c --- /dev/null +++ b/sk/constellation/corona australis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Južná koruna (Corona Australis) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CrA.png) +Južná koruna je deviate najmenšie, ale pomerne výrazné súhvezdie južnej oblohy pod nohami Strelca, na východ od Škorpióna, v oblasti Mliečnej cesty bohato popretkávanej medzihviezdnou hmotou. U nás vystupuje nad obzor iba sčasti v letných mesiacoch, ak ju chceme vidieť celú, musíme cestovať minimálne 5 stupňov na juh, prípadne až do oblasti Stredomoria. Tam ju pre jej tvar nájdeme ľahko, pretože je to inak dosť nápadný obrazec. Aj keď jas žiadnej z jej hviezd nepresahuje 4. magnitúdu, krátka krivka vytvorená z hviezd α, β, γ, δ a θ CrA veľmi výstižne pripomína korunu. Leží na juhovýchodnom rozhraní Mliečnej cesty a obsahuje niekoľko pekných objektov, vrátane dvoch nádherných dvojhviezd, veľkej jasnej guľovej hviezdokopy a zaujímavého komplexu tmavých prachových mračien a jasnej reflexnej hmloviny. + diff --git a/sk/constellation/corona borealis.md b/sk/constellation/corona borealis.md new file mode 100644 index 000000000..210004004 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/corona borealis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Severná koruna (Corona Borealis) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/CrB.png) +Výrazné malé súhvezdie severnej oblohy medzi Herkulom a Pastierom, v smere predĺženého oja Veľkého voza, na spojnici Vegy s Arktúrom. Asi v jednej tretine tejto vzdialenosti sa nachádza polkruh siedmich jasných hviezd, ktorým dominuje Gemma, čo znamená „drahokam“. Severná koruna je ďaleko od Mliečnej cesty a teda podobne ako väčšina takto umiestnených súhvezdí, ponúka hromadu slabých galaxií. Astronomicky najzaujímavejším objektom v súhvezdí je extrémne bohatá, ale bilión svetelných rokov vzdialená kopa galaxií Abell 2065 - obsahujúca viac ako 1 000 galaxií v závratných hlbinách vesmíru. Bohužiaľ najjasnejší členovia dosahujú iba 16. magnitúdu a preto sú vyhradení len pre veľké ďalekohľady. + diff --git a/sk/constellation/corvus.md b/sk/constellation/corvus.md new file mode 100644 index 000000000..aa6f29865 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/corvus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Havran (Corvus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Crv.png) +Pomerne výrazné, ale menšie súhvezdie južnej oblohy pod Pannou. Na jej najjasnejšiu hviezdu Spicu smerujú obe hviezdy Havranových krídel. Štyri hlavné hviezdy súhvezdia (γ, δ, β, ε Corvi) majú rozsah magnitúd od 2,5 do 3 a vytvárajú nápadný lichobežník. Tento obrazec je výrazný najmä preto, že leží v oblasti pomerne chudobnej na hviezdy - 10 stupňov juhozápadne od hviezdy Spica. Havran nie je príliš zaujímavé súhvezdie, ale aj tak obsahuje niekoľko atraktívnych dvojhviezd a zopár pomerne jasných galaxií. Najvýznamnejšou z nich je NGC 4038-39, dvojica interagujúcich galaxií nazvaná Tykadlá. + diff --git a/sk/constellation/crater.md b/sk/constellation/crater.md new file mode 100644 index 000000000..63c28ff6e --- /dev/null +++ b/sk/constellation/crater.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pohár (Crater) +--- +Malé nevýrazné súhvezdie južne od nebeského rovníka. Leží západne od Havrana, pod Denebolou z Leva. Napriek tomu, že Pohár tvoria nie veľmi jasné hviezdy, z ktorých ani jedna nie je jasnejšia ako 3,5m, pripomínajú samotný názov súhvezdia - pohár, keďže sú usporiadané do polkruhu otvoreného vľavo hore. Súhvezdie samo však neobsahuje pozoruhodnejšie objekty. Pretože neleží v Mliečnej ceste, nachádza sa tu iba niekoľko galaxií, zvlášť špirálových, ale iba dve z nich sú jasnejšie ako 11. magnitúda a iba osem je jasnejších ako 12. magnitúda. + +![<]($IMG_DIR/cons/Crt.png) diff --git a/sk/constellation/crux.md b/sk/constellation/crux.md new file mode 100644 index 000000000..2de358d23 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/crux.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Južný kríž (Crux) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cru.png) +Južný kríž je najznámejším súhvezdím a symbolom južnej oblohy. Ako samostatné súhvezdie ho začali do hviezdnych máp zakreslovať pravdepodobne až portugalskí moreplavci v 16. storočí, ktorí pri svojich plavbách po mori potrebovali nejakú orientačnú pomôcku na určovanie južného nebeského pólu. V oblastiach na sever od rovníka túto funkciu dokonale plní Polárka, ktorá takmer presne ukazuje miesto severného nebeského pólu, svetové strany i zemepisnú šírku. Na južnej pologuli však už Polárku a severný nebeský pól neuvidíme, preto pri orientácii musíme postupovať trochu inak. Vychádza sa zo spojnice Tolimana s Agenou, dvoch najjasnejších hviezd Centaura, ktoré ukazujú na pravý Južný kríž, čím si ho nemôžeme pomýliť s neďalekým Falošným krížom, ležiacim 45 stupňov západne. Dlhšie rameno Južného kríža, 4,5-krát nanesená vzdialenosť hviezd α a γ Crucis, potom ukazuje prakticky do bezhviezdnej oblasti, kde sa nachádza práve južný nebeský pól. + +Malé a výrazné, ale v našich zemepisných šírkách neviditelné súhvezdie južnej oblohy. Žiarivé hviezdy utvárajú typický obrazec kríža zakliesneného v južnej časti Centaura. Pretože však leží v jednej z najkrásnejších a neobyčajne bohatých oblastí Mliečnej cesty, nad svojím okolím príliš nevyniká. Môžeme v ňom obdivovať dvojicu veľmi rozdielnych objektov – už voľným okom si všimnite nápadnú tmavú oblasť nazývanú Uhoľné vrece, v triédri zase upúta okolo hviezdy kappa Crucis iskrivá otvorená hviezdokopa Šperkovnica. + diff --git a/sk/constellation/cygnus.md b/sk/constellation/cygnus.md new file mode 100644 index 000000000..92740325a --- /dev/null +++ b/sk/constellation/cygnus.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Labuť (Cygnus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Cyg.png) +Typické letné súhvezdie najbohatšej oblasti Mliečnej cesty severnej pologule. Súhvezdie je veľmi nápadné a niekedy sa pre jeho X-tvar nazýva aj Severný kríž (tvoria ho hviezdy, ktorého stred je vyznačený hviezdou γ Cygni, na vrchole sa nachádza hviezda Deneb a na päte známa dvojhviezda Albireo. Keď sa Labuť nachádza na východe, leží kríž na ľavom boku. Až pri svojom pohybe na západ, niekedy okolo Vianoc sa kríž postupne vztýči. Súhvezdie zahŕňa veľké množstvo jednotlivých objektov, či už pekných na pohľad alebo astronomicky zaujímavých. Z dvojhviezd sú známe najmä Albireo a 61 Cygni, emisná hmlovia Severná Amerika je pri troche šťastia zachytiteľná triédrom, Riasy – pozostatok po supernove, patrí k trojici ľahko pozorovateľných objektov tohto typu. V súhvezdí je aj veľké množstvo planetárnych hmlovín a otvorených hviezdokôp. + +Labuť obsahuje bezpochyby vizuálne najkrajšiu časť severnej Mliečnej cesty. Veľká trhlina tu so svojimi ostrými hranicami s hviezdnymi oblakmi vykazuje veľký kontrast. Ten najnápadnejší oblak (vôbec najjasnejšia časť Mliečnej cesty severne od nebeského rovníka) sa rozkladá v západnom prúde po celej dĺžke od Albirea až k regiónu gama Cygni a má podlhovastý tvar. Na východ od spojnice týchto dvoch hviezd siaha do vzdialenosti asi dvoch stupňov, na západ do vzdialenosti o stupeň ďalej. Najskôr si všimnite, že má iný jas ako Oblak v Štíte - nie je taký hmlistý a je skôr nadýchaný bielou farbou. V triédri je v tejto oblasti vidieť veľmi veľká hustota hviezd. V západnej polovici oblak obsahuje veľmi jasné kruhové zjasnenie v okolí Albirea, v tejto časti sa jedná o vôbec najnápadnejší útvar. Východná polovica oblaku je výnimočná vďaka bohatému nadbytku hviezd jasnosti 6m až 10m a nachádza sa tam druhé zjasnenie, ktorého súčasťou je reťaz jasných hviezd 28, 36, 40 Cygni a ďalších. Navyše v celom oblaku sa nachádza sústava tmavých hmlovín, z ktorých je najnápadnejšou Ryba na mise (Barnard 144), v okolí hviezdy η Cygni. Má podobu mierne stočeného oválu do tvaru písmena S. Keď hľadíme do tejto oblasti, pozeráme sa vlastne smerom pozdĺž špirálového ramena našej Galaxie, ramena Orióna. Jeho okraj sa v Labuti stáča smerom ku stredu, zatiaľ čo na druhej strane oblohy, v Korme a Plachtách mieri od stredu. + +![<]($IMG_DIR/cons/Cyg_1.jpg) +Veľmi zaujímavou oblasťou je tá v okolí hviezdy Deneb. Končí tu Veľká trhlina, dva hlavné prúdy Mliečnej cesty sa navzájom dosť komplikovane spájajú a ona sama pokračuje ďalej už len jednou vetvou. Tmavá oblasť so stredom približne medzi Denebom a gamou Cygni sa nazýva Severné uhoľné vrece (LDN 896). Východne od neho sa nachádza nápadný hviezdny oblak, ktorý leží zhruba v oblasti medzi hviezdami ξ, 57, 59 a 68 Cygni. Jeho súčasťou je i známa emisná hmlovina Severná Amerika. Do oblaku sa zo severu (od spojnice hviezd α – η Cephei) zarezáva dlhá a úzka, ale nápadná čierna trhlina. Jej súčasťou je veľmi tmavá oblasť oválneho tvaru šírky štyroch až šiestich stupňov (Le Gentil 3), vizuálne snáď ešte tmavšia ako samotná obloha a v ktorej sa nenachádza ani jedna voľným okom viditeľná hviezda. Je skutočne čierna ako uhlie a vyzerá ako diera v oblohe. Po Uhoľnom vreci z Južného kríža a Fajke z Hadonosa je snáď najľahšie pozorovateľnou tmavou hmlovinou na oblohe. Na excelentných pozorovacích miestach sa pritom z oblohy nestratí ani s desať dní starým Mesiacom, zvlášť ak je atmosféra natoľko čistá, že rozptýlenie mesačného svetla v atmosfére je minimálne a neexistuje už žiadne ďalšie svetelné znečistenie. + +Tmavá hmlovina pokračuje v podobe úzkeho prierezu ďalej (Funnel nebula – Komín) menej výrazne, ale rovnomerne so stálou šírkou jedného stupňa cez hviezdu ρ Cygni pretínajúc naprieč Mliečnu cestu a na druhom okraji plynule prechádza do svojho okolia. Ako osamotená hmlistá škvrna je nad Denebom vidieť optická dvojhviezda ω Cygni. Asi štyri stupne východne od Denebu sa môžete pokúsiť zazrieť pri dobrých podmienkach nenápadnú hmlistú škvrnu veľkosti pol stupňa, v tomto prípade otvorenú hviezdokopu M39. Tá je centrom malého lokálneho zjasnenia, ktoré sa nachádza v západnej polovici ďalšieho bieleho hviezdneho oblaku. Ten má podlhovastý tvar a na druhej strane siaha až k severovýchodným hraniciam súhvezdia Jašterice. Veľkosťou a jasnosťou je snáď i porovnateľný s tým v západnej časti Labute (smerom ďalej sa už nápadnejší útvar nenachádza). Jeho jas je na prvý pohľad nerovnomerný. Prvý nápadný oválny tmavý fľak v podobe Barnard 168 (Tmavá cigara), v ktorom nie sú voľným okom viditeľné hviezdy, sa nachádza štyri stupne mierne na juhovýchod práve od M39. Má ostré okraje a kontrastuje so svojim okolím – skutočne rozsiahly oblak prachového materiálu, ktorý nám znemožňuje výhľad do vzdialenejších častí Galaxie. + diff --git a/sk/constellation/delphinus.md b/sk/constellation/delphinus.md new file mode 100644 index 000000000..62887a42a --- /dev/null +++ b/sk/constellation/delphinus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Delfín (Delphinus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Del.png) +Malé, ale nápadné súhvezdie severnej oblohy, umiestnené medzi Pegasom a Orlom - pri jasnej hviezde Altair. Leží hneď vedľa pri východnom okraji letnej Mliečnej cesty v smere tela Orla. Štyri hviezdy súhvezdia α, β, γ a δ Delphini (všetky s jasnosťou 3,5-4,5 mag) vytvárajú výrazný rovnobežník, ktorý sa trochu podobá na nejakú otvorenú hviezdokopu a niekedy sa nazýva Jóbova truhla. Keďže v blízkosti ležia aj hviezdy η Del (5,38m) a ε Del (4,3m), súhvezdie nadobúda pekný obrazec, ktorý si niekedy začínajúci pozorovatelia mýlia s Plejádami či Malým vozom. Súhvezdie napriek tomu, že leží na okraji Mliečnej cesty, neobsahuje také objekty ako otvorené hviezdokopy či emisné hmloviny. Dominujú planetárky, guľové hviezdokopy a zopár galaxií. Najkrajším objektom je ale aj tak nepochybne ľahko rozlíšiteľná dvojhviezda γ Del. + diff --git a/sk/constellation/dorado.md b/sk/constellation/dorado.md new file mode 100644 index 000000000..532927e43 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/dorado.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Mečiar (Dorado) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Dor.png) +Nevýrazné a menšie súhvezdie južnej oblohy južne od Maliara, ktoré u nás nevychádza. V podstate nenápadná oblasť leží medzi jasnými hviezdami Canopus a Achernar. Nájdeme v nej iba jednu hviezdu jasnejšiu ako štvrtá magnitúda. Ak sa však zadívame pozornejšie, objavíme na hranici súhvezdia so Stolovým vrchom jasný biely oblak - Veľký Magellanov mrak. V súhvezdí sa nachádza i južný pól ekliptiky. + diff --git a/sk/constellation/draco.md b/sk/constellation/draco.md new file mode 100644 index 000000000..9b168cbc6 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/draco.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Drak (Draco) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Dra.png) +Rozsiahle, ale pritom nie najzretelnejšie súhvezdie v oblasti severného svetového pólu, ktoré u nás môžeme na oblohe obdivovať každú jasnú noc, pretože nikdy nezapadá. Pozostáva prevažne zo stredne jasných a slabých hviezd, ktoré tvoria takmer polkružnicu okolo Polárky. Hlava Draka tvorená hviezdami γ (Etamin), β (Alwaid), ξ a ν Draconis je pomerne nápadným hviezdnym obrazcom, od ktorého neďaleko žiari jasná Vega zo súhvezdia Lýry. Telo sa rozprestiera medzi dvomi nebeskými medveďmi. Najjasnejšia hviezda Thuban, polárna hviezda v čase stavieb pyramíd, leží v strede spojnice hviezd Kochab z Malej medvedice a Mizarom z Veľkej medvedice. Drak je ôsmym najväčším súhvezdím a aj napriek tomu, že leží ďalej od Mliečnej cesty, skrýva veľa deep-sky objektov. Väčšinou sú to slabé galaxie, mnohé zaujímavého vzhľadu, ale nájdeme tu i niekoľko pekných dvojhviezd, ktoré sa dajú rozlíšiť triédrom alebo malým ďalekohľadom. NGC 6543 je mimoriadne jasnou planetárnou hmlovinou nazývanom Mačacie oko. Kúsok od nej leží severný pól ekliptiky. + diff --git a/sk/constellation/equuleus.md b/sk/constellation/equuleus.md new file mode 100644 index 000000000..135baf625 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/equuleus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Koník (Equuleus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Equ.png) +Najmenšie súhvezdie severnej oblohy a po Južnom kríži druhé najmenšie súhvezdie na oblohe, na rozdiel od neho ale oveľa ťažšie identifikovateľné. Skupina týchto hviezdičiek 4m a 5m, ktorá ho tvorí, leží medzi hviezdou Enif z Pegasa, Delfínom a Vodnárom, tesne nad nebeským rovníkom. Súhvezdie je chudobné na zaujímavé objekty, ako aj na samotné hviezdy. Obsahuje len pár veľmi slabých galaxií a hŕstku dvojhviezd. + diff --git a/sk/constellation/eridanus.md b/sk/constellation/eridanus.md new file mode 100644 index 000000000..de9c81c3a --- /dev/null +++ b/sk/constellation/eridanus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Eridanus (Eridanus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Eri.png) +Rozsiahle súhvezdie južnej oblohy ležiace juhozápadne od Orióna. Toto v poradí šieste najväčšie súhvezdie sa večer v neskorú jeseň a počas zimy kľukatí cez úctihodnú časť oblohy: pramení u jasného Rigela z Orióna pri hviezde Cursa a vinie sa ďalej na západ a juh smerom dole. Zo všetkých súhvezdí má najväčší rozsah deklinácie (60 stupňov). Vodný prúd je tvorený zväčša hviezdami 3. a 4. magnitúdy, takže sa miestami pri nepozornom pohľade stráca. Ústie rieky vyznačuje hviezda prvej magnitúdy Achernar, ktorá však z naších zemepisných šírok nie je viditeľná, pretože leží na deklinácii skoro –60˚. V Eridane sa nachádza mnoho galaxií, z ktorých vizuálne najkrajšie sú NGC 1232 a NGC 1300. + diff --git a/sk/constellation/fornax.md b/sk/constellation/fornax.md new file mode 100644 index 000000000..efd1720b6 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/fornax.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pec (Fornax) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/For.png) +Nenápadné súhvezdie južnej oblohy západne od brehov nebeskej rieky Eridanus. Zo severnej Európy sa nedá pozorovať. Aj keď súhvezdie pri pohľade voľným okom alebo triédrom nie je ničím zaujímavé, nie je to iba malá nenápadná oblasť oblohy, ktorú označuje iba jedna hviezda štvrtej magnitúdy. Nachádza sa tu veľa slabých galaxií, z ktorých väčšina sa priraďuje do 55 miliónov svetelných rokov vzdialenj kopy galaxií Fornax, jednej z najbližších kôp galaxií. Rozprestiera sa v južnej časti na rozhraní s Eridanom. Obsahuje asi 18 galaxií, z ktorých najjasnejšou je NGC 1316. V súhvezdí leží i jeden člen Miestnej skupiny, nepravidelná trpasličia galaxia mimoriadne nízkej plošnej jasnosti označovaná ako systém Fornax. + diff --git a/sk/constellation/gemini.md b/sk/constellation/gemini.md new file mode 100644 index 000000000..d9b95626b --- /dev/null +++ b/sk/constellation/gemini.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Blíženci (Gemini) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Gem.png) +Zvieratníkové súhvezdie severnej oblohy, ktorým prechádza Slnko po letnom slnovrate od 21. júna do 19. júla, preto u nás vystupuje vysoko nad horizont v zimnom období. Jasné hviezdy súhvezdia vytvárajú nepravidelný obdĺžnik medzi Rakom a Býkom. Dvojica najjasnejších hviezd, ktoré dosahujú prvú hviezdnu veľkosť, sa nazýva Kastor a Pollux. Sú si úplne rozdielne: jasnejší a bližší Pollux je osamelým oranžovým obrom, bez sprievodcov a zaujímavostí. Kastor je o niečo slabší, ale je pôsobivým hviezdnym systémom a patrí tak naopak k najzaujímavejším hviezdam na oblohe. Súhvezdím prechádza na západnom okraji zimná Mliečna cesta, preto ponúka široký výber nebeských objektov: od emisných a planetárnych hmlovín, otvorených hviezdokôp až po dvoj- a premenné hviezdy. Najpôsobivejšími z nich sú veľká otvorená hviezdokopa M35, po Hyádach a Plejádach najkrajšia svojho druhu na našej zimnej oblohe, a jasná planetárna hmlovina Eskimák. V druhej časti súhvezdia, mimo Mliečnej cesty, leží pomerne slušný počet slabých galaxií. V Blížencoch boli v minulosti zaznamenané veľké objavy, neďaleko hviezdy η Geminorum objavil v roku 1781 William Herschel Urán, prvú planétu novoveku. Pri hviezde δ Geminorum našiel zase v roku 1930 Clyde Tombaught Pluto. + diff --git a/sk/constellation/grus.md b/sk/constellation/grus.md new file mode 100644 index 000000000..bdf10cdf7 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/grus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Žeriav (Grus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Gru.png) +Pomerne výrazné súhvezdie južnej oblohy v tvare obráteného kríža, pod jasným Fomalhautom z Južnej ryby. Pri troche fantázie v rozložení hviezd môžeme vidieť letiaceho žeriava s nohami roztiahnutými dozadu, natiahnutým krkom a vztýčenou hlavou. U nás je na večernej oblohe viditeľná len jeho najsevernejšia časť. Pre pozorovateľov s menším ďalekohľadom je okrem niekoľkých dvojhviezd súhvezdie na objekty chudobné, aj keď pre prístroje s ďalekohľadom s priemerom objektívu okolo 200 mm má pripravených niekoľko pekných mimogalaktických objektov. V severovýchodnej časti súhvezdia, na sever od hviezdy θ Gruis, sa nachádza malá skupinka galaxií 10. až 11. hviezdnej veľkosti, z ktorých väčšina sa radí k špirálovým galaxiám: NGC 7410, 7424, 7552 a 7590. + diff --git a/sk/constellation/hercules.md b/sk/constellation/hercules.md new file mode 100644 index 000000000..cf5fba546 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/hercules.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Herkules (Hercules) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Her.png) +Rozsiahle súhvezdie severnej oblohy typické pre letné večery, ktorého severná časť je v našich zemepisných šírkach cirkumpolárna. Herkula nájdeme zhruba v trojuholníku, ktorého vrcholy tvoria Vega z Lýry, Ras Alhague z Hadonosa a Gemma zo Severnej koruny. Vo východnej časti súhvezdia, smerom ku hviezde ν Her, sa nachádza apex - bod, ku ktorému sa približuje Slnko vzhľadom k okolitým hviezdam. Objavil ho v roku 1783 William Herschel na pomerne malom súbore hviezd. Rýchlosť, akou sa Slnko voči okolitým hviezdam pohybuje v smere apexu, dosahuje takmer 20 km/s. + +Herkules zaberá na oblohe úctyhodnú plochu a aj napriek tomu, že jeho obrazec nemá žiadnu poriadne jasnú hviezdu, je pomerne nápadný. Telo Herkula vyznačujú štyri hviezdy: ε, ζ, η a π Herkulis, ktoré tvoria štvoruholník pomenovaný ako „kvetináč“. Z neho potom vychádzajú jednotlivé reťazce hviezd na juhozápad a juhovýchod, ako aj na severozápad a severovýchod. Na západnej strane kvetináča, v asi 2/3 vzdialenosti medzi ζ a η Herkulis leží najjasnejšia guľová hviezdokopa severnej oblohy M13, za priaznivých podmienok viditeľná i voľným okom. Za pozornosť tiež stojí ďalšia guľová hviezdokopa - M92 a pekná modrozelená planetárka NGC 6210, niekoľko farebných dvojhviezd a veľa galaxií, ktorých väčšina prináleží odľahlej kope galaxií Herkules označovanej ako C1 0024 - 1654. Je najhustejšou známou kopou, v jej centrálnych oblastiach pripadá na štvorcový stupeň až 70 galaxií. + diff --git a/sk/constellation/horologium.md b/sk/constellation/horologium.md new file mode 100644 index 000000000..3d07f79ee --- /dev/null +++ b/sk/constellation/horologium.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Hodiny (Horologium) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Hor.png) +Malé súhvezdie južnej oblohy ležiace pod Eridanom, nezretelná skupina hviezd východne od jeho najjasnejšej hviezdy Achernar. V našich zemepisných šírkach vychádza iba ich najsevernejšia časť asi 1 stupeň nad južný obzor na prelome jesene a zimy. Hodiny majú len jednu hviezdu jasnejšiu ako štvrtá magnitúda a pokojne mohli byť zaradené do ktoréhokoľvej susedného súhvezdia. Nachádzajú sa tu rôzne slabé galaxie, najzaujímavejším objektom je len guľová hviezdokopa NGC 1261. + diff --git a/sk/constellation/hydra.md b/sk/constellation/hydra.md new file mode 100644 index 000000000..53f1f0e11 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/hydra.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Hydra (Hydra) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Hya.png) +Potom, čo bol hviezdny obrazec Loďe Argo rozdelený, Hydra sa stala najrozsiahlejším súhvezdím na oblohe. Jedná sa o mimoriadne dlhé súhvezdie, ktoré sa v rektascencii tiahne viac ako šesť hodín, cez 1/4 nebeskej sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svojím západným okrajom hraničí s Malým psom, takže sa dá pozorovať aj počas zimných večerov. Chvost sa vinie pod Sextantom, Pohárom, Havranom, Pannou a končí až pod súhvezdím Váh, ktoré je prechodným súhvezdím medzi jarou a letom. Dá sa takmer povedať, že keď hlava Hydry zapadá, chvost práve vychádza. Je tomu tak najmä v Severnej Európe. Hlava Hydry je atraktívnym a nápadným hviezdnym zoskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydrae (ktoré okrem toho nemá spolu nič spoločného) ležiacim na sever od nebeského rovníka, ktoré sa vôjde do zorného pola väčšiny triédrov 7×50. Jej srdce je tvorené červeno-oranžovou hviezdou Alfard. Vinúci sa chvost, najlepšie viditeľný počas čistých tmavých nocí, pretože obsahuje väčšinou iba hviezdy 4-5m, končí u hviezdy 58 Hydrae, juhozápadne od σ Librae z Váh. + +Aj keď sa súhvezdie rozprestiera mimo Mliečnej cesty, vďaka jeho rozlohe v ňom nájdeme množstvo rôznych pozoruhodných objektov. Väčšina z nich predstavuje samozrejme galaxie, mnohé však pod 10. magnitúdou. Hydra tiež obsahuje niekoľko pekných planetárnych hmlovín, zopár guľových hviezdokôp a jednu peknú otvorenú hviezdokopu. Tri objekty sú i v Messierovom katalógu: M48, M68 a M83. V súhvezdí sa nachádza i galaktická kopa Hydra, jedna z najhustejších kôp galaxií. Jej najjasnejším členom je galaxia NGC 3311 (10,9m). + diff --git a/sk/constellation/hydrus.md b/sk/constellation/hydrus.md new file mode 100644 index 000000000..2bdb4f5c9 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/hydrus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Vodný had (Hydrus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Hyi.png) +Menšie súhvezdie v blízkosti južného nebeského pólu, neďaleko Achernara z Eridana. Má podobu rovnoramenného trojuholníka, ktorý leží medzi Veľkým a Malým Magellanovým mrakom. V našich zemepisných šírkach Vodný had nie je viditeľný. + diff --git a/sk/constellation/indus.md b/sk/constellation/indus.md new file mode 100644 index 000000000..666b1a06d --- /dev/null +++ b/sk/constellation/indus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Indián (Indus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Ind.png) +Malé a nevýrazné súhvezdie južnej oblohy obklopené trojicou operencov: Žeriavom, Tukanom, Pávom a zabiehajúce až do blízkosti južného pólu oblohy. Asi ťažko sa dá v niekoľkých nejasných hviezdach tohto súhvezdia predstaviť severoamerický indián. Ako orientačná pomôcka na vyhľadanie súhvezdia môže poslúžiť o niečo nápadnejší Páv, ktorého najjasnejšia hviezda Peacock leží v tesnom susedstve Indiána. U nás toto súhvezdie nie je viditeľné. + diff --git a/sk/constellation/lacerta.md b/sk/constellation/lacerta.md new file mode 100644 index 000000000..9b2a29c02 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/lacerta.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Jašťerica (Lacerta) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lac.png) +Nevýrazné menšie súhvezdie severnej oblohy, ležiace na okraji Mliečnej cesty medzi Labuťou, Pegasom, Cefeom a Andromédou. Severná časť je v našich zemepisných šírkach cirkumpolárna, najjužnejšia až pre severnú Európu. Toto súhvezdie tvorí iba kľukatá reťaz slabých hviezd označovaných arabskými číslicami, takže Jašterica je dosť nevýrazná. Keďže jej severná polovica leží v Mliečnej ceste, obsahuje niekoľko otvorených hviezdokôp vhodných aj pre malé ďalekohľady. Súhvezdie je zaujímavé tým, že v 20. storočí v ňom boli pozorované tri novy: z roku 1910, 1936, 1950. Tá z roku 1936 (CP Lacertae) vzplanula v najsevernejšej časti súhvezdia a bola známa pod názvom „Nova Lacertae“. Objavil ju 16. 6. toho istého roku český astronóm Záviš Bochníček, pracujúci aj na Slovensku. V čase vzplanutia dosiahla v priebehu troch dní jasnosť 2,2m, čo bol 175 000-násobok jej pôvodnej jasnosti a 300 000-násobok jasnosti Slnka. Bola typickým príkladom tzv. rýchlej novy. Dodnes sa z nej stal slabý biely trpaslík jasnosti 14,8m, bežnými amatérskymi ďalekohľadmi nepozorovatelný. Vzdialený je 5 400 svetelných rokov. Nova 1910 (DI Lac) dosiahla jasnosť 4,3m. Najslabšou z nich bola nova z roku 1950 (DK Lac), ktorá sa zjasnila na 5m. + diff --git a/sk/constellation/leo minor.md b/sk/constellation/leo minor.md new file mode 100644 index 000000000..bd3195f58 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/leo minor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Malý lev (Leo Minor) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/LMi.png) +Malé a nevýrazné súhvezdie severnej oblohy, ktoré vypĺňa priestor medzi kosákom Leva na juhu, Rysom na západe a zadnými nohami Veľkej medvedice na severe a východe. Jedná sa o slabé, výplnkové súhvezdie, ktorého iba sedem hviezd je jasnejších ako 5m. Iba jedna hviezda nesie Bayerove označenie – β Leo Minoris, ostatné sú označené Flamsteedovými číslami. Súhvezdie okrem niekoľkých slabých galaxií neobsahuje žiadne zaujímavé objekty. Pár z nich, väčšinou 11. magnitúdy zachytíme v 200–250 mm ďalekohľade ako drobné hmlisté obláčiky. + diff --git a/sk/constellation/leo.md b/sk/constellation/leo.md new file mode 100644 index 000000000..ee4a9ff7f --- /dev/null +++ b/sk/constellation/leo.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Lev (Leo) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Leo.png) +Výrazné zvieratníkové súhvezdie ležiace prevažne na severnej oblohe. Spolu so súhvezdiami Pastier a Panna patrí medzi najznámejšie súhvezdia jarnej oblohy. Hlavnou skupinou hviezd je ľahko rozoznateľná šestica - Ras Elazed Australis, Ras Elazed Borealis, Adhafera, Algieba, η Leonis a Regulus - tvoriaca tzv. kosák, prevrátený otáznik alebo polmesiac predstavujúci leviu hlavu a hruď. Hlavnú kostru súhvezdia potom tvoria ďalšie tri jasné hviezdy - Zosma a Chort, chvost zakončuje jasná Denebola. V starom Grécku sa za koniec tohto chvosta považovali aj slabé hviezdy súhvezdia Vlasov Bereniky, ktoré sa definitívne osamostatnili až v 16. storočí. Lev ako typické súhvezdie mimo Mliečnej cesty je preplnené galaxiami. Slušný počet z nich predstavuje pomerne výrazné objekty, v jednej relatívne blízkej skupine galaxií. Päť z nich je aj v známom Messierovom katalógu: M65, M66, M95, M96 a M105. Predovšetkým prvé štyri z nich sú za priaznivých pozorovacích podmienok celkom dobre viditeľné i v malých ďalekohľadoch, prípadne v svetelných triédroch a binokulároch. Netreba však zabúdať ani na ďalšie z „anonymného“ katalógu NGC, niektoré z nich by sa totiž mohli bez problémov zaradiť aj do oveľa známejšieho katalógu Charlesa Messiera. + diff --git a/sk/constellation/lepus.md b/sk/constellation/lepus.md new file mode 100644 index 000000000..db34ea10c --- /dev/null +++ b/sk/constellation/lepus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Zajac (Lepus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lep.png) +Malé, ale pomerne výrazné súhvezdie južnej oblohy, ktoré leží hneď pod Oriónom. Zajaca nie je ťažké nájsť, pretože je to pomerne výrazné zoskupenie jasnejších stálic. Pre svoju južnejšiu deklináciu však musíme počkať na jeho kulmináciu, aby sme čo najlepšie mohli vidieť jeho objekty. Pre triéder alebo malý ďalekohľad však stojí za námahu nájsť iba guľovú hviezdokopu M79 a krvavo červenú Hindovu karmínovú hviezdu. + diff --git a/sk/constellation/libra.md b/sk/constellation/libra.md new file mode 100644 index 000000000..a020ddc77 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/libra.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Váhy (Libra) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lib.png) +Pred 2 000 rokmi Váhy symbolizovali jesennú rovnodennosť a mali praktický význam - označovali čas roľníkom na siatie ozimín. Pre život boli teda veľmi dôležité. Znak Váh a jesenná rovnodennosť sa v súčasnosti nachádzajú v Panne, kam ich posunula precesia zemskej osi. Slnko v dnešnej dobe prechádza Váhami od 31. októbra do 22. novembra. Najjasnejšie hviezdy súhvezdia utvárajú obrazec nepravidelného štvoruholníka na juh od nebeského rovníka, symetricky ležiaceho vzhľadom na ekliptiku medzi Pannou a Škorpiónom. Váhy ležia mimo Mliečnej cesty, preto neobsahujú otvorené hviezdokopy a difúzne hmloviny, ale naopak pomerne dosť slabých galaxií. Nájdeme tu i pár atraktívnych dvojhviezd a jednu veľmi uvoľnenú guľovú hviezdokopu triedy XI. + diff --git a/sk/constellation/lupus.md b/sk/constellation/lupus.md new file mode 100644 index 000000000..adafaeef1 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/lupus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Vlk (Lupus) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lup.png) +Súhvezdie južnej oblohy, v našich zemepisných šírkach vystupuje nad obzor iba jeho severná časť. Súhvezdie začína byť dobre pozorovateľné až z južných oblastí Stredomoria. Vlk leží na severovýchodnom okraji južnej Mliečnej cesty medzi Škorpiónom a Centaurom, pod Váhami. Jeho obrazec je tvorený niekoľkými hviezdami 2. a 3. magnitúdy, z ktorých väčšina patrí do rozľahlej hviezdnej asociácie Škorpión-Centaurus. Mnohé z nich sú dvojhviezdy, čo si všimneme už v malom ďalekohľade: ε, κ (3,9m, 5,8m, 26,8“), μ, η (3,6m, 7,6m, 15“) π (4,6m, 4,7m, 1,4“) a ξ Lupi (5,3m, 5,8m, 10,4“). Tak ako iné súhvezdia v Mliečnej ceste, aj Vlk v sebe skrýva niekoľko otvorených hviezdokôp, z ktorých najjasnejšou je rozľahlá NGC 5822, viditeľná i triédrom v blízkosti ζ Lupi. Nájdeme tu i pár planetárnych hmlovín, guľových hviezdokôp a galaxií. + +V súhvezdí, ktoré je celé ozdobené bohatou štruktúrou Mliečnej cesty blízko stredu Galaxie, sa nachádza veľmi pozoruhodná tmavá hmlovina s označením Barnard 228. Tento tenký, ale až štyri stupne dlhý prachový pás nájdete pri hviezdach ψ1 a ψ2 Lupi. Vyzerá ako úzky tmavý kanál vo hviezdnom poli a je najlepšie pozorovateľný v širokých poliach veľkých binárov, ktoré zvyšujú kontrast medzi tmavými hmlovinami a okolitou Mliečnou cestou. Nájsť ho v zornom poli nie je vôbe ťažké, stačí iba pomaly pohnúť ďalekohľadom na východ od hviezd ψ Lupi. + diff --git a/sk/constellation/lynx.md b/sk/constellation/lynx.md new file mode 100644 index 000000000..db88e2c5a --- /dev/null +++ b/sk/constellation/lynx.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Rys (Lynx) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lyn.png) +Nevýrazné súhvezdie severnej oblohy bez jasnejších hviezd. Nachádza sa nad Rakom a Blížencami. V našich zemepisných šírkach je z väčšj časti cirkumpolárne, iba južné časti zapadajú pod obzor. Najjasnejšou hviezdou je α Lyncis, ktorá dosahuje 3. magnitúdu. Nájdeme ju ľahko, s hviezdami Pollux a Regulus vytvára pomerne veľký, takmer rovnostranný trojuholník. Potom nasleduje hviezda 38 Lyncis a ďalších 12 jasnejších ako 5m. Z astronomického hľadiska súhvezdie patrí k tým menej zaujímavým. Neobsahuje otvorené hviezdokopy a hmloviny. Za zmienku stojí len niekoľko dvojhviezd, slabých galaxií a jedna zaujímavá vzdialená guľová hviezdokopa – Medzigalaktický tulák. + diff --git a/sk/constellation/lyra.md b/sk/constellation/lyra.md new file mode 100644 index 000000000..0cbd57253 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/lyra.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Lýra (Lyra) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Lyr.png) +Lýra je typické, výrazné súhvezdie severnej letnej oblohy ležiace na okraji Mliečnej cesty, medzi Herkulom a Labuťou, síce malé, ale o to zaujímavejšie. Súhvezdie je celkom bohaté na zaujímavé a pekné objekty, hlavne pre väčšie ďalekohľady. Prstenec – M57 – je typickým príkladom planetárnych hmlovín. Hviezda Sheliak je zástupcom skupiny zákrytových premenných hviezd a hviezda ε Lyrae je zase jednou z vôbec najpozorovanejších viacnásobných hviezd. Atraktívnymi dvojhviezdami aj pre malé ďalekohľady sú tiež δ a ζ Lyrae. Na spojnici hviezd δ1 a δ2 Lyrae vám možno unikne nenápadná otvorená hviezdokopa Stephenson 1. Je tvorená voľným zoskupením 15 hviezd, ktoré je možné pozorovať v triédri. Patrí k našim najbližším otvoreným hviezdokopám, je teda súčasťou špirálového ramena Orióna. Pre väčšie ďalekohľady je zase nádhernou otvorenou hviezdokopou NGC 6791 a možnosť pozorovať niekoľko galaxií. + diff --git a/sk/constellation/mensa.md b/sk/constellation/mensa.md new file mode 100644 index 000000000..43fa99d04 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/mensa.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Stolový vrch (Mensa) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Men.png) +Malé a nevýrazné súhvezdie v tesnom susedstve južného pólu oblohy, v našich zemepisných šírkach preto nie je viditeľné. Stolový vrch je najslabším súhvezdím oblohy, ktorého najjasnejšie hviezdy neprevyšujú piatu magnitúdu. Štyri z nich tvoria hlavný obrazec súhvezdia. Z objektov za zmienku stojí iba Veľký Magellanov mrak, ktorý sem zo severu čiastočne zasahuje zo susedného Mečiara. + diff --git a/sk/constellation/microscopium.md b/sk/constellation/microscopium.md new file mode 100644 index 000000000..96d2e0ee9 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/microscopium.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Mikroskop (Microscopium) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Mic.png) +Malé a nevýrazné súhvezdie južnej oblohy, slabá skupinka niekoľkých hviezd medzi Južnou rybou a Strelcom, dole pod Kozorožcom. U nás vychádza nad obzor iba jeho severná časť v neskorom lete vo večerných hodinách. Mikroskop leží v oblasti oblohy chudobnej na hviezdy a žiadna jeho hviezda nie je jasnejšia ako 4,7m. Nenájdeme v ňom nič viac ako zopár pomerne atraktívnych dvojhviezd a hŕstku slabých galaxií. + diff --git a/sk/constellation/monoceros.md b/sk/constellation/monoceros.md new file mode 100644 index 000000000..5d5f29f89 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/monoceros.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Jednorožec (Monoceros) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Mon.png) +Nevýrazné rovníkové súhvezdie zložené z hviezd 4. magnitúdy, ktoré nad svojím okolím príliš nevyniká. Leží totiž takmer v strede zimného trojuholníka žiarivých hviezd Sírius, Betelgeuse, Prokyón, medzi Veľkým a Malým psom v Mliečnej ceste. Súhvezdie tvoria iba dosť slabé hviezdy, ktoré vypĺňajú priestor medzi oveľa jasnejšími súhvezdiami Veľkého psa, Kormy, Hydry, Malého psa, Blížencov a Orióna. V Jednorožcoci sa nachádza samotný okraj Mliečnej cesty, ktorá je na oblohe preto pomerne nenápadná. Môže vám pripadať dosť jednotvárna a fádna. Medzihviezdne prostredie je tu však oveľa priehladnejšie ako na opačnej strane oblohy (Orol a okolie), preto môžeme vidieť do oveľa väčšej vzdialenosti a pozorovať rozmanité hmloviny a hviezdokopy. Najznámejšími z nich sú hmlovina Rozeta, Kónus alebo Hubblova premenná hmlovina – možno najúchvatnejšia zo všetkých pre vizuálneho pozorovateľa. Z otvorených hviezdokôp vyniká M50, NGC 2301 alebo veľmi bohatá NGC 2506. Takmer zabudnutú hviezdokopy Collinder 104 a 106 predstavujú pekný pohľad v triédri. + diff --git a/sk/constellation/musca.md b/sk/constellation/musca.md new file mode 100644 index 000000000..b58864c65 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/musca.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Mucha (Musca) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Mus.png) +Malé súhvezdie južnej oblohy ležiace medzi Chameleónom a Južným krížom v Mliečnej ceste, ktoré z našich zemepisných šírok nie je viditeľné. Súhvezdie Muchy je celkom nápadným obrazcom, aj keď okrem α Muscae jeho hviezdy nepresahujú tretiu magnitúdu. Hviezda λ Muscae je biela a spolu s μ Muscae, ktorá je červená, vytvára v triédri navzájom kontrastnú dvojicu. Z deep-sky objektov v súhvezdí pútajú pozornosť dve guľové hviezdokopy, ktoré sú viditeľné triédrom: NGC 4372 a NGC 4833, ako aj malá časť tmavej hmloviny Uhoľné vrece, ktorá sem zasahuje zo susedného Južného kríža. Na severozápad od NGC 4372 sa zase nachádza zaujímavo stočený tmavý filament veľkosti trochu stupňov – tmavá hmlovina Dark Doodad. + diff --git a/sk/constellation/norma.md b/sk/constellation/norma.md new file mode 100644 index 000000000..230f8bab1 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/norma.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pravítko (Norma) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Nor.png) +Malé a nevýraznejšie súhvezdie južnej oblohy, ktoré v našich zemepisných šírkach nad obzor nevychádza. Leží pozdĺž galaktického rovníka medzi Vlkom a Oltárom v oblasti, kde je Mliečna cesta opäť rozdelená Veľkou trhlinou. Súhvezdie sa nachádza v bohatej časti Mliečnej cesty a je preto vhodným cieľom pre prechádzky triédrom po oblohe. Nachádza sa tu nápadný hviezdny oblak, ktorý má slonovinovo bielu farbu. Smerom na sever od neho sa Mliečna cesta rozteká do nepravidelného a rafinovane komplikovaného systému popredkávaného mnohými zjasneniami a tmavým prachom. Štyri najjasnejšie hviezdy súhvezdia vytvárajú súmerný lichobežník, okolo ktorého sa nachádza hneď niekoľko otvorených hviezdokôp. Dve z nich – NGC 6067 a 6087 – bývajú obyčajne ako hmlisté škvrnky vidieť i bez akejkoľvek optickej pomoci. Toto malé súhvezdie má navyše šťastie na výskyt nov – jedna tu vzplanula v roku 1893 a ďalšia sa objavila neďaleko tohto miesta v roku 1920. + diff --git a/sk/constellation/octans.md b/sk/constellation/octans.md new file mode 100644 index 000000000..15bd2ba5b --- /dev/null +++ b/sk/constellation/octans.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Oktant (Octans) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Oct.png) +Nevýrazné, u nás neviditeľné súhvezdie južnej oblohy, v ktorom leží južný nebeský pól. Oktant zodpovedá polohou Malému vozu zo severnej oblohy, ale neplní úlohu Polárky, nemá v blízkosti pólu dostatočne jasnú hviezdu na orientáciu. Najbližiša hviezda k južnému pólu viditeľná voľným okom je sigma Octantis, ktorá má zdanlivú jasnosť iba 5,48m. Oktant je na hviezdy veľmi chudobná oblasť a pre pozorovateľa málo zaujímavá, pretože neobsahuje žiadne jasnejšie deep-sky objekty. Súhvezdie stojí za pozornosť len preto, že sa v ňom nachádza južný nebeský pól. + diff --git a/sk/constellation/ophiuchus.md b/sk/constellation/ophiuchus.md new file mode 100644 index 000000000..5e18f9d1f --- /dev/null +++ b/sk/constellation/ophiuchus.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Hadonos (Ophiuchus) +--- +Rozsiahle rovníkové súhvezdie letnej oblohy rozprestierajúce sa medzi Herkulom a Škorpiónom. Južnou časťou Hadonosa prechádza ekliptika a preto sa Hadonos niekedy označuje aj ako „13. súhvezdie zvieratníka“. Slnko sa tu každý rok zdržuje v prvej polovici decembra, konkrétne od 30. novembra do 17. decembra. Hadonos leží takmer presne v strede oblohy: medzi severným a južným pólom a medzi jarným a jesenným bodom. + +![<]($IMG_DIR/cons/Oph.png) +V Hadonosovi je päť hviezd s magnitúdou väčšou ako tri, ale je to mimoriadne rozložité a neprehľadné letné súhvezdie, ktoré sa však oplatí pomocou dobrej mapy a aspoň nejakého triédra preskúmať. V severovýchodnej časti do neho zasahuje rozdelená vetva letnej Mliečnej cesty, jeho najjužnejšie časti sa zase ponárajú do bohatej oblasti medzi Strelcom a Škorpiónom, neďaleko stredu Galaxie. Pretože sa okolo neho koncentruje väčšina guľových hviezdokôp, v súhvezdí ich nájdeme veľmi veľa – vyše 20. V ďalekohľade zistíme, že každá z nich má trochu iný tvar: niektoré sú bohaté, iné uvolnenejšie, či nepravidelné. Hadonos obsahuje i typické objekty Mliečnej cesty ako otvorené hviezdokopy, emisné a tmavé hmloviny. + +Najvýznamnejším a najvýraznejším prachovým komplexom je rozsiahly tmavý útvar Fajka (Pipe nebula – LDN 1773). Jej náustok je zreteľne vidieť ako zhruba štyri stupne dlhý zárez z východnej strany do menej nápadnej, ale i tak bez problémov viditeľnej vydutiny na západ od roviny Galaxie. Tvorí ju sústava tmavých hmlovín Barnard 77, 78, 59, 65, 66, 67 na hraniciach Strelca, Hadonosa a Škorpióna a v triédri sa premení na oblasť prakticky bez akýchkoľvek jasných hviezd. Fajku začnite hľadať asi dvanásť stupňov východne od Antara pri línii troch hviezd 3-4m, jediných skutočne nápadných v tejto oblasti. Najjasnejšia z nich – θ Ophiuchi – leží v strede tejto línie. Hlavička Fajky je umiestnená tri stupne VSV od nej, náustok sa tiahne dva stupne dole pod θ Oph a končí tri a pol stupňa juhozápadne od 36 Ophiuchi, najzápadnejšej hviezdy z línie. Kúsok na VSV leží i guľová hviezdokopa M19. + +![<]($IMG_DIR/cons/Oph_1.jpg) +Fajka mimochodom tvorí zadné nohy a časť oveľa väčšej tmavej štruktúry, o ktorej sa najmä v angloamerických krajinách začalo hovoriť ako o Tancujúcom koňovi. Dá sa nájsť približne v strede medzi M24 a hviezdou Antares a je ľahko vidieť predovšetkým voľným okom. Celý komplex pozostáva z týchto častí: Barnard 64 a 259 (nozdry koňa), B 268 a 270 (hriva), B 47, 60 a 63 (predná noha a kopyto), B 262, 266 a 269 (nižšie časti predného tela), B 77 (brucho), B 78 (zadná časť) a nakoniec B 65-67 (zadné nohy). Jazdec začína ešte v Hadonosovi a končí v Strelcovi blízko Trifidu. S tmavými hmlovinami sa ešte trochu pohrajeme. Surrealisticky dlhé rozšírenie prednej nohy koňa, stáčajúce sa až ku komplexu ρ Ophiuchi, zároveň predstavuje tzv. Tmavú rieku (B 44, 45, 46, 47, 51, 60, 253). Tá začína zhruba pri hviezde 22 Scorpii, je asi pol stupňa široká a desať stupňov dlhá, postupne sa rozširuje do lámavého reťazca tmavých oblastí. Celý ento ohromný fyzicky súvisiaci komplex je pritom jedným z najtemnejších. Prichádzajúce svetlo hviezd na niektorých miestach zoslabuje až o 30 magnitúd. To je dosť na to, aby sme tam nevideli vybuchnúť ani mohutnú supernovu! + +V severnej časti súhvezdia je najsvetlejšia časť Mliečnej cesty v okolí otvorenej hviezdokopy NGC 6633, ktorá je voľným okom vidieť ako výrazná kruhová škvrna. Západne od nej sa nachádza uhlovo väčšia, ale menej nápadná kopa IC 4756, ktorá môže byť takisto viditeľná bez ďalekohľadu. Stálice 66, 67, 68, 70 a 73 Ophiuchi sú usporiadané do tvaru drobného písmena V. To je Býk Poniatowského – staré, ale už neexistujúce súhvezdie zavedené ešte v roku 1777. Smerom na severovýchod od neho a pri hviezde β Ophiuchi, pritom leží ďalšia otvorená hviezdokopa – IC 4665. Voľnému oku sa javí ako neprehliadnuteľná hmlistá škvrna veľkosti Mesiaca na okraji Mliečnej cesty. + diff --git a/sk/constellation/orion.md b/sk/constellation/orion.md new file mode 100644 index 000000000..4fb2019ce --- /dev/null +++ b/sk/constellation/orion.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Orión (Orion) +--- +Orión je klenotom našej zimnej oblohy a zo všetkých súhvezdí je tým najvýraznejším, nie je možné ho prehliadnuť. Základný obrys súhvezdia tvorí sedem hviezd. Lovcovým opaskom je v strednej časti súhvezdia nápadná línia troch hviezd 2m dotýkajúca sa nebeského rovníka, kulminujúca počas neskorých zimných večerov chladného januára. Nazývajú sa Mintaka, Alnilam a Alnitak. Medzi nimi sa nachádza bohatá hŕstka hviezd 5-8m, ktoré sa spoločne označujú ako Collinder 70. Pravé rameno vyznačuje hviezda Betelgeuse, ľavé Bellatrix. V pravom kolene je umiestnený Rigel, v ľavom Saiph. Pod opaskom visí meč tvorený líniou troch hviezd. Okolo hviezdy θ Orionis, ktorá je širokou dvojhviezdou rozoznateľnou v triédri a ktorej západný spoločník θ1 Orionis je známou viacnásobnou hviezdou systému Trapéz, je voľným okom vidieť Veľká hmlovina v Orióne (M42). Nad spojnicou Betelgeuse–Rigel leží trojuholník troch hviezd, ktorý predstavuje lovcovu hlavu. Na ľavej strane oblúk slabších hviezd pripomína kyjak, na pravej lovcov štít. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ori.png) +Orión sa rozprestiera na oboch stranách rovníka, je teda celý viditeľný okrem oblastí blízkych pólom z väčšiny pozorovacích miest na Zemi. Súhvezdie ponúka širokú a bohatú zbierku vesmírnych atrakcií, či už pre ďalekohľady alebo malé triédre. Hlavným exponátom je Veľká hmlovina v Orióne, považovaná mnohými za najkrajšiu difúznu hmlovinu na oblohe a za jeden z najkrajších objektov viditeľných v ďalekohľade. Mnohé ďalšie hmloviny môžu byť pozorované v nekonečne veľkom komplexe plynu a prachu, ktorý pokrýva väčšiu časť Orióna. Celá oblasť je popretkávaná medzihviezdnou hmotou a pokladá sa za rodisko hviezd. Mnohé dvoj-, troj- a viacnásobné systémy majú väčšinou modrobielu farbu, pretože sú mladými hviezdami, ktoré boli len nedávno zrodené v Oriónovom komplexe. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ori_1.jpg) +V severnej časti Orióna sa spájajú dve vetvy Mliečnej cesty z Blížencov a Býka a smerom ďalej sa Mliečna cesta začína postupne rozširovať. Na východnej strane siaha bočným pohľadom takmer k Prokyónovi z Malého psa, západný okraj prechádza okolo hviezdy Betelgeuse a je o niečo kontrastnejší. Mierne na severozápad je voľným okom vidieť riedka otvorená hviezdokopa Collinder 69, ktorá pôsobí hmlistým dojmom. Vyniká v nej nápadný trojuholník jasnejších hviezd λ (3m), π1 a π2 Orionis (4m). Podľa niektorých pozorovateľov je na veľmi tmavej oblohe okolo nich vidieť voľným okom rozsiahla emisná hmlovina Sharpless 2-264. Tá je obklopená prstencom s priemerom asi siedmich stupňov skladajúcim sa zo sústavy tmavých hmlovín. Nie náhodou sa preto hlavne na fotografiách prezýva ako Prsteň okolo λ Orionis. Pravda ale leží niekde uprostred. Sama hmlovina je totiž pokrytá nakopením veľkého množstva nerozlíšiteľných hviezd ďaleko za hranicou viditeľnosti a okolité tmavé hmloviny ohraničujúce tento hviezdny oblak tak vytvárajú iba predstavu umelého kruhového vzhľadu skutočnej hmloviny. + diff --git a/sk/constellation/pavo.md b/sk/constellation/pavo.md new file mode 100644 index 000000000..87cfe9b6b --- /dev/null +++ b/sk/constellation/pavo.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Páv (Pavo) +--- +Nie najvýraznejšie súhvezdie južnej oblohy, medzi Strelcom a južným nebeským pólom. U nás nie je vidieť. Najjasnejšia hviezda súhvezdia α Pavonis sa zvykne označovať anglickým názvom Peacock, čo znamená jednoducho „páv“. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pav.png) diff --git a/sk/constellation/pegasus.md b/sk/constellation/pegasus.md new file mode 100644 index 000000000..4c68bd4cd --- /dev/null +++ b/sk/constellation/pegasus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Pegas (Pegasus) +--- +Rozsiahle súhvezdie severnej oblohy ležiace mimo Mliečnej cesty v oblasti chudobnej na hviezdy, na sever od Vodnára a susediace s Andromédou. Aj keď súhvezdie leží vedľa Mliečnej cesty, navyše v oblasti pomerne chudobnej na hviezdy, je nápadné predovšetkým vďaka tzv. Pegasovmu štvorcu (Great Square of Pegasus), ktorý leží na predĺženej spojnici zadných kolies Veľkého voza s Polárkou a vo svojom vnútri neobsahuje hviezdy jasnejšie ako 4. magnitúdy. Je tvorený hviezdami Scheat, Markab, Algenib a Sirrah z Andromédy, ktorá však kedysi takisto bola súčasťou Pegasa. Všetky štyri hviezdy majú na prvý pohľad pomerne rovnakú hviezdnu veľkosť. Z deep-sky objektov je známa predovšetkým guľová hviezdokopa M15 a špirálová galaxia NGC 7331, v ktorej blízkosti leží populárny Stephanov kvintet. Ostatné galaxie, ktoré predstavujú väčšinu objektov súhvezdia, sú slabé a vyžadujú tmavú oblohu a väčší ďalekohľad, aby sa v zornom poli stali zaujímavé. + +![<]($IMG_DIR/cons/Peg.png) diff --git a/sk/constellation/perseus.md b/sk/constellation/perseus.md new file mode 100644 index 000000000..ee42c5475 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/perseus.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Perzeus (Perseus) +--- +Výrazné, u nás čiastočne cirkumpolárne súhvezdie severnej oblohy, so štyrmi hviezdami jasnejšími ako 3. magnitúda. Leží v Mliečnej ceste medzi Povozníkom a Andromédou, vľavo pod obrazcom Kasiopeje. Vidieť v ňom okrajové časti Galaxie. Bohaté hviezdne polia tvoria jedno zo špirálových ramien našej Galaxie – rameno Perzea. Ako súhvezdie v Mliečnej ceste je Perzeus bohatý na typické objekty ako otvorené hviezdokopy a emisné hmloviny. Obsahuje však aj zopár zaujímavých galaxií. Messierové objekty sú zastúpené v otvorenej hviezdokope M34 a planetárnej hmlovine M76. Našu pozornosť tiež upútava dvojitá hviezdokopa h/χ Persei – NGC 869 & NGC 884 a pre triédre vhodná pohyblivá skupina Alfa Persei, jedna z najbližších otvorených hviezdokôp k našej slnečnej sústave. Známa je i plynová hmlovina Kalifornia, aj keď zazrieť ju vizuálne nie je pre začiatočníkov až také jednoduché. + +![<]($IMG_DIR/cons/Per.png) +Mliečna cesta vstupuje do súhvezdia v podobe úzkej cestičky cez hviezdy φ, 4 a 9 Persei. Ak však vyrazíte do niektorej z tmavších lokalít, kde sú vidieť i veľmi slabé hviezdy, uvidíte oveľa viac detailov. Na sever od hviezdokopy Stock 2 sa do Mliečnej cesty zarezáva úzky tmavý záliv prenikajúci až k hviezde ε Cas, ktorý smerom k východu prechádza do rozsiahlejšieho kruhového stemnenia. Formuje tak pomerne ostrý hmlistý výbežok Mliečnej cesty strácajúci sa až niekde pri dvojici nepomenovaných hviezd štvrtej magnitúdy na rozhraní Žirafy, Kasiopeje a Perzea. Hlavný prúd pokračuje medzi otvorenou hviezdokopou M34 a voľným zoskupením Melotte 20 pri α Persei, ktoré obsahuje niekoľko bielych iskrivých hviezd. V triédri sa zoskupenie rozpadne na pás niekoľkých desiatok rôzne jasných hviezd, ktoré takmer presahujú celé zorné pole. Najjasnejšími z nich sú ε, ψ, 29, 30, 31 a 34 Persei. Veľmi slabá okrajová časť Mliečnej cesty oválneho tvaru sa nachádza ešte medzi hviezdami ζ a ε Persei a je ohraničená tmavými hmlovinami. + diff --git a/sk/constellation/phoenix.md b/sk/constellation/phoenix.md new file mode 100644 index 000000000..40b559f0b --- /dev/null +++ b/sk/constellation/phoenix.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Fénix (Phoenix) +--- +Súhvezdie južnej oblohy ležiace mimo Mliečnej cesty medzi Fomalhautom z Južnej ryby a Achernarom z Eridana. Dá sa povedať, že u nás vystupuje 1 stupeň nad obzor iba jeho severná časť v jesenných mesiachoch. Tesne nad obzorom sa celé súhvezdie objavuje až v južných oblastiach Stredozemného mora. Až na hviezdu SX Phoenicis neobsahuje Fénix v podstate žiadne zaujímavé objekty. V tejto časti oblohy je však odkrytý výhľad do sveta vzdialených (slabých) galaxií. Štvorica NGC 87-88-89 a NGC 92 vzdialená 180 miliónov svetelných rokov je vo veľkých ďalekohľadoch prehliadkov rozdielnych typov hviezdnych sústav: NGC 87 je nepravidelnou galaxiou, NGC 88 je špirálovou galaxiou s vonkajším plynovým obalom, NGC 89 má dve výrazné široké ramená a NGC 92 jedno výnimočne dlhé špirálové rameno. + +![<]($IMG_DIR/cons/Phe.png) diff --git a/sk/constellation/pictor.md b/sk/constellation/pictor.md new file mode 100644 index 000000000..04db56467 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/pictor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Maliar (Pictor) +--- +Menšie a nevýraznejšie súhvezdie južnej oblohy, ktoré u nás nie je viditeľné. Táto jednotvárna skupina hviezd leží pod Holubicou, hneď západne od veľmi jasnej hviezdy Canopus zo súhvezdia Kýlu. Najznámejším objektom tohto malého južného súhvezdia je Kapteynova hviezda, červený podtrpaslík najbližší k Zemi a kozm. zdroj žiarenia, ktorý možno pozorovať na frekvencii 18,3 MHz. V roku 1925 sa v súhvezdí Maliara objavila neobvyklá nova. V čase objavu mala 2. magnitúdu, postupne sa však zjasnila až na 1m. Potom postupne slabla, aby sa opäť po dvoch mesiacoch od svojho prvého maxima zjasnila. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pic.png) diff --git a/sk/constellation/pisces.md b/sk/constellation/pisces.md new file mode 100644 index 000000000..a0b22e93f --- /dev/null +++ b/sk/constellation/pisces.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Ryby (Pisces) +--- +Rozsiahle nevýrazné súhvezdie zvieratníka ležiace takmer celé na severnej oblohe medzi Baranom a Vodnárom. Na svojej dlhej ceste po ekliptike vstupuje Slnko 11. marca do súhvezdia Rýb a zostáva tam až do 17. apríla, preto ich môžeme najlepšie pozorovať na večernej oblohe od októbra do decembra. V súhvezdí južne od hviezdy ω Piscium leží jarný bod – priesečník ekliptiky s nebeským rovníkom. Je to miesto, ktorým Slnko prechádza nebeským rovníkom a smeruje ďalej na severnú pologulu. Je to čas jarnej rovnodennosti, ktorý sa odohráva každoročne asi okolo 21. marca. Na severnej pologuli označuje začiatok jari, na južnej naopak začiatok jesene. Spomínaný priesečník je súčasne aj počiatočným bodom súradnice nebeskej dĺžky – počíta sa od neho rektascencia. Deklinácia, čiže obdoba zemepisnej šírky sa naopak počíta od nebeského rovníka. V dôsledku precesie sa poloha jarného bodu mení. Pred vyše 2000 rokmi sa toto pomyselné miesto nachádzalo v súhvezdí Barana. + +![<]($IMG_DIR/cons/Psc.png) +Z pohľadu obyčajného astronóma-amatéra túžiaceho zhliadnuť niekoľko vesmírnych krás nie je toto súhvezdie príliš zaujímavé. Líniu slabších hviezd v tvare písmena „V“ obopínajúceho Pegasov štvorec v osvetlenom meste s určitosťou rozoznáme až po prečistení atmosféry a ani pod tmavšou oblohou na vidieku nezazrieme v triédri žiadny deep-sky objekt. Ryby totiž ležia dosť ďaleko od pásu Mliečnej cesty a aj napriek tomu, že zaberajú slušnú časť oblohy, zahŕňajú len pár pekných dvojhviezd, z ktorých niektoré predstavujú farebné kontrastné páry. Nechýbajú slabé, pomerne malé galaxie, síce niektoré viditeľné v bežných ďalekohľadoch s priemerom objektívu 200mm ako hmlisté škvrny svetla, ale vizuálne nezaujímavé aj v tých väčších amatérskych ďalekohľadoch. Najkrajším útvarom súhvezdia je pravdepodobne prstenec siedmich hviezd zhruba 4. magnitúdy nazývaný niekedy Kruhový ornament. Predstavuje hlavu južnejšie umiestnenej ryby a tvoria ho hviezdy γ, κ, λ, ι, θ, 7 a 19 Piscium. Východná ryba je označená hviezdami σ až φ Piscium. + diff --git a/sk/constellation/piscis austrinus.md b/sk/constellation/piscis austrinus.md new file mode 100644 index 000000000..f9ba1ea7d --- /dev/null +++ b/sk/constellation/piscis austrinus.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Južná ryba (Piscis Austrinus) +--- +Malé súhvezdie južnej oblohy, ktoré by sme si sotva všimli, keby nebolo Fomalhautu, hlavnej modrobielej hviezdy prvej magnitúdy. Ostatné hviezdy sú slabé a keďže Južná ryba leží ďalej od Mliečnej cesty, nie je bohaté na iné objekty než galaxie. Navyše ich južná poloha spôsobuje, že čisté priezračné noci a tmavý obzor na juhu sú úplnou nevyhnutnosťou na ich pozorovanie prakticky z akéhokoľvek pozorovacieho stanoviska v Európe. + +![<]($IMG_DIR/cons/PsA.png) diff --git a/sk/constellation/puppis.md b/sk/constellation/puppis.md new file mode 100644 index 000000000..f56d54cdd --- /dev/null +++ b/sk/constellation/puppis.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Korma (Puppis) +--- +Rozsiahle súhvezdie južnej oblohy, ktorého podstatná časť vystupuje v našich zemepisných šírkach nad obzor v zimných a jarných mesiacoch. Korma leží južne od Prokyóna, pod Jednorožcom. Na západe je ohraničená Veľkým psom, na východe Kompasom a celá sa dá pozorovať až z oblastí Stredomoria. Kormou ležiacou východne a juhovýchodne od Veľkého psa prechádza Mliečna cesta a pretože v tomto smere cez rovinu našej Galaxie sú prachové mraky pomerne rozptýlené, môžeme tak vidieť na dlhé vzdialenosti smerom von ku galaktickému okraju. Vďaka tomu je Korma veľmi bohatá na rozmanité otvorené hviezdokopy, ktorých tvar je na prvý pohľad veľmi odlišný. Niektoré sú veľmi veľké a uvoľnené, vhodné skôr pre triéder, niektoré sú relatívne rozľahlé a veľmi bohaté, ako vyšité pre malý ďalekohľad a niektoré sú slabé a vzdialené, vyžadujúce väčší ďalekohľad, aby mohli byť vidieť v lepšom podaní. Najjasnejšou z nich je M47, ľahko viditeľná voľným okom ako hmlistá škvrna na východ od Síria, hneď vedľa ďalšej hviezdokopy – M46. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pup.png) +Od otvorenej hviezdokopy M93 (nenápadná hmlistá škvrna) sa smerom k rozhraniu Kormy, Plachiet a Kompasu tiahne jasný svetlý pás Mliečnej cesty. Prvé zjasnenie sa v ňom pritom nachádza na severe v okolí M93, hviezd ξ a ο Puppis. Ďalšie, o niečo väčšie a jasnejšie má v južnej časti, kde je vidieť množstvo slabých nakopených hviezd. Hviezdokopy Collinder 121 a 132 vyzerajú iba ako bohaté zhustenia hviezdneho pola. Západne od svetlého pásu Mliečnej cesty sa nachádza celkom nápadné stemnenie, ktoré pokračuje ďalej do súhvezdia Plachiet a tam sa láme. Veľmi hmlisto a škvrnito vyzerá okolie jasnej hviezdy π Puppis (2,7m). Je totiž najjasnejším členom rozľahlej a málo zhustenej otvorenej hviezdokopy Collinder 135, ktorá je tvorená 30 hviezdami širokého rozpätia magnitúd na ploche jedného stupňa. Na severnom rozhraní kopy leží trojica jasných modrých hviezd piatej magnitúdy. Ešte nápadnejšie zjasnenie nájdete nad spojnicou hviezd π a ζ Puppis. Vystupujú z neho i jednotlivé hviezdy. Tá najjasnejšia z nich, oranžová c Puppis (3,7m), je súčasťou jasnej a uvoľnenej hviezdokopy NGC 2451. V jej okolí leží ďalšia pozoruhodná otvorená hviezdokopa NGC 2477 (5,7m), veľmi podobná M46 alebo NGC 7789 z Kasiopeje. + diff --git a/sk/constellation/pyxis.md b/sk/constellation/pyxis.md new file mode 100644 index 000000000..8f993fee4 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/pyxis.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Kompas (Pyxis) +--- +Malé a nevýrazné súhvezdie južnej oblohy, ktoré sa rozkladá asi 35 stupňov pod hlavou Hydry, medzi Vývevou a Kormou. Najjasnejšie hviezdy súhvezdia Kompas α (3,68m), β (3,97m) a γ Pyxidis (4,01m) ležia takmer na priamke. Pre pozorovateľa s triédrom alebo malým ďalekohľadom je súhvezdie chudobné, nachádza sa tu však zopár slabších otvorených hviezdokôp, galaxií a planetárnych hmlovín. + +![<]($IMG_DIR/cons/Pyx.png) diff --git a/sk/constellation/reticulum.md b/sk/constellation/reticulum.md new file mode 100644 index 000000000..e2d3feac7 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/reticulum.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Sieť (Reticulum) +--- +Malé, pomerne výrazné súhvezdie južnej oblohy, v našich zemepisných šírkach ale nie je pozorovateľné. Jasné hviezdy utvárajú obrazec kosoštvorca medzi Holubicou a Mečiarom, v tesnej blízkosti Veľkého Magellanovho mraku, na polceste medzi jasnými hviezdami Achernar a Canopus. Všetky jasnejšie hviezdy súhvezdia, okrem α Reticuli, ktorá je žltá, sú oranžovej farby, čo dáva tomuto malému súhvezdiu v triédri pomerne nápadný vzhľad. Inak sa v ňom nenachádzajú žiadne zaujímavé deep-sky objekty. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ret.png) diff --git a/sk/constellation/sagitta.md b/sk/constellation/sagitta.md new file mode 100644 index 000000000..2b61bba73 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/sagitta.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Šíp (Sagitta) +--- +Tretie najmenšie súhvezdie na severnej oblohe, ležiace v bohatej Mliečnej ceste v oblasti Letného orientačného trojuholníka. Aj keď súhvezdie pozostáva len z hviezd 3. a 4. magnitúdy, nájdeme ho okamžite. Vykresľujú ho hviezdy α, γ, δ a ε Sagittae, ktoré naozaj pripomínajú tvar starovekého šípu, nachádzajúceho sa 10 stupňov SSV od Altaira z Orla. Šíp leží pozdĺž východnej vetvy letnej Mliečnej cesty – medzi Orlom a Líškou. Jeho hviezdne polia sú pekné najmä v triédroch, binároch a okulároch ďalekohľadov s veľkým zorným polom: bohatstvo hviezd 6-9m je rozprášené v slabej bledej „žiare“. Súhvezdie obsahuje jeden z Messierových objektov – guľovú hviezdokopu M71 a pár zaujímavých premenných hviezd. „Z každého rožku trošku“ tu nájdeme aj pár hviezdokôp, emisných alebo planetárnych hmlovín a dvojhviezd. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sge.png) diff --git a/sk/constellation/sagittarius.md b/sk/constellation/sagittarius.md new file mode 100644 index 000000000..f671867e0 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/sagittarius.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Strelec (Sagittarius) +--- +Rozsiahle a na jasné objekty veľmi bohaté zvieratníkové súhvezdie južnej oblohy medzi Škorpiónom a Kozorožcom. Hlavne v Severnej Amerike dostal nápadný obrazec jasných hviezd, z ktorých však ani jedna nepresahuje 1. magnitúdu, podľa svojho tvaru názov „Čajník“. Tvorí ho skupina ôsmich hviezd γ, δ, ε, ζ, τ, ρ, π a λ Sagittarii. Slnko prechádza Strelcom od 18. decembra do 19. januára, v čase zimného slnovratu. Najlepšie obdobie pre pozorovanie objektov tohto súhvezdia preto nastáva u nás práve v lete. Leží však už dosť ďaleko na juhu a preto jeho najjužnejšie časti u nás nevychádzajú a samotný stred Galaxie sa ocitá len niekoľko stupňov nad horizontom, takže sme ukrátení o niektoré fantastické pohľady. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sgr.png) +Najdôležitejším faktom súhvezdia Strelec je, že týmto smerom leží vo vzdialenosti 27 000 svetelných rokov jadro našej Galaxie a pred ním jedno z jej špirálových ramien (rameno Strelca). Presná poloha stredu sa stotožňuje s polohou rádiového zdroja Sagittarius A a udáva sa hodnotou rektascencie 17 h 42,5 min a deklináciou –28˚ 59'. Na oblohe je to bod vzdialený asi 4 stupne ZSZ od hviezdy γ Sagittarii. Do vzdialenosti galaktického centra však nikdy neuvidíme, pretože nám ho zakrývajú obrovské mraky medzihviezdneho prachu, ležiacich pozdĺž špirálovej roviny našej Galaxie. Astronómovia odhadli, že v oblasti pri galaktickom centre sú hviezdy zoslabené až o 27 magnitúd! Najjasnejšie vizuálne viditeľné hviezdne oblaky sa preto nachádzajú o niečo severnejšie a východnejšie a predstavujú akýsi prierez tmavými prachovými mrakmi. + +Príkladom toho môže byť rozsiahly a vôbec najjasnejší oblak Mliečnej cesty – Veľký oblak v Strelcovi, viditeľný čiastočne počas čistých a jasných nocí snáď aj z našich zemepisných šírok. Je súčasťou centrálnej vydutiny a prakticky sa jedná o najvzdialenejšiu štruktúru našej Galaxie, ktorá sa dá vidieť bez ďalekohľadu. Najslabšie hviezdy oblaku ležia vo vzdialenosti okolo 20 000 svetelných rokov ďaleko. Oblak má na oblohe podlhovastý tvar šírky priemerne asi tri a pol stupňa a dĺžky ako spojnica hviezd μ Sagittarii a λ Scorpii. Aj keď je vždy trochu prehnané hovoriť o zreteľných farbách, všimnite si, že má žltkastý odtieň. Na západ od Veľkého oblaku sa nachádza tmavý pás s komplikovanými okrajmi tak jeden a pol stupňa široký, ktorý sa tiahne od hraníc so súhvezdím Hada až po chvost Škorpióna. Na niektorých miestach je jeho rozhranie ostro ohraničené, na iných miestach naopak plynulo prechádza do svojho okolia a presné hranice je možné len ťažko určiť. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sgr_1.jpg) +V tesnom susedstve Veľkého oblaku sú voľným okom vidieť dve nápadné oválne hmlisté zjasnenia – hmloviny Lagúna a Trifid. Jedno z najzaujímavejších miest v celej Mliečnej ceste sa skrýva za veľmi výrazným zjasnením v podobe Malého oblaku v Strelcovi (M24). Leží v mliečnej oblasti šírky asi päť stupňov vybiehajúcej na sever od Veľkého oblaku smerom k Štítu, ktorá na západnej strane plynule prechádza do svojho okolia a na východe obsahuje niekoľko malých tmavých zálivov. M24 predstavuje iba veľmi malú časť štruktúry špirálového ramena Pravítka, ktoré spolu s ramenom Strelca tvorí dve hlavné špirály našej Galaxie. Začína neďaleko galaktického stredu asi 10 000 svetelných rokov od Slnka, otáča sa okolo, mizne za ním a objavuje sa až za ramenom Perzea. + +M24 nájdete na oblohe viac než ľahko asi dva stupne na sever od hviezdy μ Sagittarii, pretože je to veľmi nápadný objekt. V triédri je vidieť ako hmlistá biela oblasť rovnomerného jasu a veľkosti 1 x 2 stupňa, z ktorej vystupuje niekoľko slabých hviezd. Najnápadnejšia a najkontrastnejšia je vo svojej východnej časti, najlepšie ohraničená pozdĺž juhovýchodnej, severovýchodnej a severozápadnej strany. V tesnom susedstve sa navyše nachádza dvojica učebnicových tmavých hmlovín Barnard 92 a 93. Južne od M24 leží malá, ale nápadná tmavá šmuha a zoskupenie hviezd 15, 16 a 17 Sgr, ktoré sa nedá jednotlivo rozlíšiť. Prostredie nakoniec dotvára ešte jedna rozmazaná kruhová škvrna o priemere pol stupňa, otvorená hviezdokopa M25 (4,6m). + +Rameno Strelca pokračuje cez súhvezdia Strelca a Škorpióna ďalej na juh až do súhvezdia Kýlu. Väčšina známych a nádherných hmlovín a hviezdokôp, ktoré môžeme v tejto časti oblohy vidieť, sa preto nachádza práve v tomto ramene. Jeho súčasťou je rozsiahly molekulový oblak, na ktorého okrajoch pozorujeme známe emisné hmloviny M8, M16, M17 alebo M20, otvorené hviezdokopy M18, M21 alebo asociáciu okolo NGC 6231. Patrí k nemu napríklad i hviezdokopa NGC 6193 z Oltára, hmlovina Eta Carinae zo súhvezdia Kýlu alebo Šperkovnica v Južnom Kríži. + diff --git a/sk/constellation/scorpius.md b/sk/constellation/scorpius.md new file mode 100644 index 000000000..8e8e221be --- /dev/null +++ b/sk/constellation/scorpius.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Škorpión (Scorpius) +--- +Veľmi výrazné súhvezdie zvieratníka južnej oblohy, rozprestierajúce sa medzi Strelcom a Váhami. V našich zemepisných šírkach ho nevidieť celé – jeho chvost, ktorý tvoria dosť jasné hviezdy sa skrýva pod obzorom. Škorpión u nás vrcholí o polnoci začiatkom júna a dá sa celý dobre pozorovať až od zhruba 40. stupňa severnej zemepisnej šírky smerom na juh. Obsahuje 100 hviezd zdanlivej jasnosti do 6m. Na oblohe zaberá 0,151 sr. Škorpióna vidieť počas krátkych letných nocí ako sa plazí po južnom obzore. Je jedným z mála súhvezdí, ktorého skutočný tvar pripomína tvora, akého má aj predstavovať. Jasné hviezdy vykresľujú telo, nebezpečne zakrivený chvost ponorený v mračnách Mliečnej cesty a roztiahnuté klepetá, kedysi „okradnuté“ aj o hviezdy Váh (Váhy boli kedysi súčasťou Škorpióna, čo dokumentujú názvy ich jasnejších hviezd). Srdce predstavuje červený Antares, na ktorého na oblohe mieri svojím lukom Strelec. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sco.png) +Hviezdny obrazec Škorpióna nie je dielom iba obyčajnej náhody. Väčšina jasných hviezd súhvezdia totiž patrí do rozľahlej asociácie Škorpión–Centaurus, pohybovej skupine, ktorá zahŕňa tiež mnoho jasných hviezd Vlka či Južného kríža. Antares je najvyvinutejším známym členom tejto rozsiahlej hviezdnej OB asociácie. Ostatní členovia sú väčšinou hviezdami hlavnej postupnosti B0, B1, B2, B3, obri a nadobri. Mnohé z nich sú i atraktívnymi dvojhviezdami. V okolí hviezdy Antares sa tiež nachádza niekoľko jasných a tmavých hmlovín, ktoré ležia zhruba na severovýchodnej hranici tejto asociácie. Najkrajším objektom je však otvorená hviezdokopa NGC 6231 a pretože väčšina guľovových hviezdokôp je koncentrovaná v smere stredu Galaxie, môžeme v súhvezdí tiež pozorovať množstvo guľových hviezdokôp. + +Aj keď je v našich zemepisných šírkach nízko nad obzorom v podstate iba stelárnym obrazcom, Škorpión sa nachádza v jednej z najbohatších a najkrajších vizuálnych hviezdnych oblastí Mliečnej cesty. Prehliadka súhvezdia triédrom sa oplatí a je pastvou pre oči v podobe mrakov hviezd, hviezdokôp a žiariacich hmlovín. V jeho južnej časti je nad G Scorpii ako výrazná koncentrovaná škvrna zjasňujúca sa do stredu vidieť veľmi nápadná otvorená hviezdokopa M7 (3,3 mag). Predstavuje jedno z najsvetlejších miest v Mliečnej ceste vôbec. O niečo severnejšie od nej leží ďalšia hviezdokopa – M6, ktorá je už menšia a menej koncentrovaná, vyzerá skôr ako rozostrená hviezda. Vizuálne oveľa zaujímavejšie je však okolie otvorenej hviezdokopy NGC 6231, ktorá leží v čarokrásnom poli jasných hviezd, často nazývanom Falošná kométa. + diff --git a/sk/constellation/sculptor.md b/sk/constellation/sculptor.md new file mode 100644 index 000000000..b2168a7b5 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/sculptor.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Sochár (Sculptor) +--- +Nevýrazné súhvezdie južnej oblohy pod Veľrybou a Vodnárom, východne od Južnej ryby. V tomto nepatrnom súhvezdí na východ od Fomalhautu leží južný galaktický pól, ktorý označuje jeden z dvoch bodov osi rotácie našej Galaxie. Tá má totiž tvar disku, ktorý sa otáča okolo vlastného jadra a osa otáčania je kolmá na rovinu Mliečnej cesty. Body, v ktorých osa pretína oblohu sa nazývajú galaktické póly. Severný galaktický pól leží v súhvezdí Vlasy Bereniky. Pretože sa do tejto oblasti pozeráme akoby von z našej Galaxie, vidíme len malý počet hviezd, plynové a prachové mračná sú relatívne rozptýlené. Máme teda najlepší výhľad do vzdialeného vesmíru a môžeme pozorovať množstvo mimogalaktických objektov. V súhvezdí sa nachádza tzv. systém Sculptor, trpasličí člen našej Miestnej skupiny galaxií, síce iba 260 000 svetelných rokov vzdialený, ale príliš nízkej plošnej jasnosti, aby mohol byť zachytený v amatérskych ďalekohľadoch. Oveľa priaznivejšie je pozorovanie členov kopy galaxií v Sochárovi, hŕstky špirálových galaxií vzdialených iba 8 miliónov svetelných rokov, čím sa jedná pravdepodobne o najbližšiu kopu galaxií k Miestnej skupine. Niekedy sa označuje aj ako „skupina južného galaktického pólu“ a dve z nich: NGC 55 a NGC 253, hlavne z oblastí rovníka, kde vystupujú vyššie na meridiáne, môžeme zachytiť i v obyčajnom triédri. + +![<]($IMG_DIR/cons/Scl.png) diff --git a/sk/constellation/scutum.md b/sk/constellation/scutum.md new file mode 100644 index 000000000..cc0737b3d --- /dev/null +++ b/sk/constellation/scutum.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Štít (Scutum) +--- +Malé súhvezdie hneď južne od nebeského rovníka, pod hranicou Orla s Chvostom Hada, ktorého najjasnejšie hviezdy síce dosahujú iba 4. magnitúdu, ale nie je ťažké ho nájsť – aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohatej časti Mliečnej cesty, na severozápadnom rozhraní navyše popredkávanou tmavými mrakmi Veľkej trhliny a premieta sa do neho veľmi jasný hviezdny oblak – veľké množstvo vzdialených hviezd, ktoré oko nerozlíši a vníma ich práve ako svietiaci oblak. Pri pohľade zo Strednej Európy je to vôbec najvýraznejšie zjasnenie v dostupnej časti Mliečnej cesty. + +![<]($IMG_DIR/cons/Sct.png) +Oblak v Štíte oproti svojmu okoliu vykazuje veľký kontrast. Práve v tejto oblasti si môžete všimnúť nápadnú kombináciu jasných hviezdnych polí s mimoriadne tmavými prachovými mrakmi Veľkej trhliny nachádzajúcimi sa v popredí, ktoré vytvárajú priamo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Veľmi nápadná je predovšetkým jeden stupeň veľká hmlovina Barnard 103, ležiaca medzi hviezdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu sú navyše rozmiestnené po celom súhvezdí a našli si svoje čísla v Barnardovom katalógu tmavých hmlovín. Zrejme najnápadnejší komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) sa rozširuje z Veľkej trhliny do severných častí súhvezdia a jeho kontrast s okolitým hviezdnym polom je v triédri naozaj prenikavý. Ďalšiu veľkú tmavú hmlovinu dlhú vyše jeden a pol stupňa hľadajte počas dobrých podmienok hneď juhovýchodne od γ Sct, v poli preplnenom slabými hviezdami (B312). + +![<]($IMG_DIR/cons/Sct_1.jpg) +Ak sa budete pozerať pozornejšie, určite zistíte, že Oblak v Štíte má nepravidelný tvar a nie je iba jednoduchým oválom. Na oblohe zo severu kopíruje hviezdy λ a 12 Aql, η a β Sct, potom mieri k hviezdam ε a δ Sct, od ktorých stúpa naspäť k λ Aql. Priamo v oblaku je voľným okom vidieť otvorená hviezdokopa M11 (5,8m). Samotný oblak vyzerá pod tmavou oblohou ako živá zmes hmloviny, v ktorej sa trblieta niekoľko práve rozlíšiteľných hviezdnych iskier. Jedná sa o veľké množstvo vzdialených hviezd, ktoré oko nedokáže jednotlivo rozlíšiť a vníma ich preto iba ako svietiaci oblak. V skutočnosti ide o prierez medzi nepriehľadnými mrakmi medzihviezdnej hmoty, ktorým vidíme do pomerne veľkej vzdialenosti smerom ku stredu Galaxie. V tomto smere sa totiž pozeráme nie kolmo, ale priamo pozdĺž jedného špirálového ramena – ramena Strelca. To je najvnútornejším z hlavných ramien, je široké a rozsiahle, obtáča takmer celú Galaxiu skôr, než sa začne vytrácať. + diff --git a/sk/constellation/serpens.md b/sk/constellation/serpens.md new file mode 100644 index 000000000..85cdbec4e --- /dev/null +++ b/sk/constellation/serpens.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Had (Serpens) +--- +Rovníkové súhvezdie, ktoré v letných mesiacoch vystupuje u nás celé nad obzor. Je jediným zo všetkých 88 súhvezdí, ktoré je rozdelené: utvárajú ho dve samostatne oddelené časti: Hlava a Chvost Hada, medzi ktorými leží Hadonos. Napriek tomu sa Had uvádza ako jedno súhvezdie. Obe časti súhvezdia sa rozkladajú v okolí nebeského rovníka a na prvý pohľad by sa mohlo zdať, že sú si v mnohom podobné. Opak je však pravdou. Hlava Hada sa nachádza ďalej od Mliečnej cesty a je preto bohatá na extragalaktické objekty – galaxie, väčšina z nich je však pomerne slabá. Z pár guľových hviezdokôp vyniká M5, ktorá súťaží s M13 o titul najkrajšej guľovej hviezdokopy severnej oblohy. Chvost Hada leží prakticky vnútri Veľkej trhliny, ktorá rozdeľuje Mliečnu cestu na dva prúdy. Hlavne vďaka jej tmavým prachovým mračnám v tejto časti nájdeme menej otvorených hviezdokôp a hmlovín, na ktoré sme zvyknutí pri pozorovaní súhvezdí umiestnených v bohatých poliach Mliečnej cesty. Jeden objekt je však výnimočný – Orlia hmlovina, emisný komplex v ktorého vnútri leží i otvorená hviezdokopa. + +![<]($IMG_DIR/cons/Ser.png) diff --git a/sk/constellation/sextans.md b/sk/constellation/sextans.md new file mode 100644 index 000000000..25bd373c3 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/sextans.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Sextant (Sextans) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/Sex.png) +Malé nevýrazné rovníkové súhvezdie medzi Levom a Hydrou. Sextant je veľmi nezreteľný, iba dve jeho hviezdy sú jasnejšie ako 5,0 mag. Ešte že sa v blízkosti nachádzajú jasnejšie stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojuholníku, ktorého vrcholy vytvárajú jasné hviezdy Alfard, Denebola a Regulus. Súhvezdie sa nachádza v bohatej oblasti galaxií a aj napriek svojej pomerne malej rozlohe ich obsahuje väčší počet. Najkrajšou z nich je pozoruhodne predĺžená NGC 3115. + diff --git a/sk/constellation/taurus.md b/sk/constellation/taurus.md new file mode 100644 index 000000000..177d834ad --- /dev/null +++ b/sk/constellation/taurus.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Býk (Taurus) +--- +Súhvezdie zvieratníka severnej oblohy, ktorým prechádza Slnko pred letným slnovratom, od 13. mája do 20. júna. V opačnom ročnom období, teda v neskorú jeseň, sa preto Býk nachádza u nás pri svojom prechode meridiánom vysoko na juhu. Býk leží tesne na okraji zimnej Mliečnej cesty a patrí medzi najatraktívnejšie a najzretelnejšie súhvezdia severnej pologule. A to nielen preto, že sa tu nachádzajú dve výnimočné otvorené hviezdokopy – Hyády a Plejády, aké pozemská obloha vôbec ponúka. Na oblohe ho neprehliadneme, navyše leží v tesnom susedstve Orióna. S trochou fantázie môžeme vo hviezdnom obrazci rozpoznať rozzúreného býka so zlovestným červeným okom tvoreným Aldebaranom, hlavou v tvare „V“, ktorú predstavuje otvorená hviezdokopa Hyády a hrozivými rohmi rozširujúcimi sa severovýchodne k hviezdam β a ζ Tauri. Býk je tiež známy tým, že v roku 1801 v ňom G. Piazzi objavil prvú planétku Ceres. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tau.png) +V Býkovi sa nachádzajú slabé časti Mliečnej cesty. Jedna časť začína vybiehať z okolia hmloviny Kalifornia a pokračuje nezreteľne východne od Plejád smerom na juh. Od hlavného prúdu je oddelená tmavšou oblasťou. V asi 2/3 vzdialenosti od červeného Aldebaranu smerom k hviezde Alnath (β Tauri) sa zase nachádza hmlistý kruhový oblak. V triédri 10×50 je v ňom vidieť i veľká otvorená hviezdokopa bez centrálneho zhustenia NGC 1746, ktorá obsahuje niekoľko početných hviezd. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tau_1.jpg) +Približne na rozhraní Býka, Povozníka, Blížencov a Orióna sa nachádza galaktické anticentrum, preto tu chýba jasné mliečne pozadie. V miestach l = 175˚ pozorujeme rozsiahly komplex molekulových mrakov vzdialený iba 450 svetelných rokov, ktorý v niektorých oblastiach zoslabuje prichádzajúce svetlo hviezd až o 30 magnitúd. Pozostáva z množstva Barnardových hmlovín (B14, 18, 22, 210, 220, 212, 215) a je tiež oblasťou, kde sa dnes tvoria nové málo hmotné hviezdy. Príkladom môže byť známa T Tauri, okolo ktorej je vo veľkom ďalekohľade vidieť Hindova premenná hmlovina (NGC 1554-55). + diff --git a/sk/constellation/telescopium.md b/sk/constellation/telescopium.md new file mode 100644 index 000000000..ded577f1e --- /dev/null +++ b/sk/constellation/telescopium.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Ďalekohľad (Telescopium) +--- +Nevýrazné a malé súhvezdie južnej oblohy, ktoré sa v našich zemepisných šírkach ukrýva stále pod obzorom. Leží južne od Škorpióna, Strelca a Južnej koruny, preto na oblohe pochopiteľne príliš nevyniká. V súhvezdí nájdeme niekoľko slabých galaxií, guľovú hviezdokopu a malú planetárnu hmlovinu. Kuriozitou je, že dnes v súhvezdí chýba γ Telescopii, z ktorej sa stala G Scorpii v ostni Škorpióna, takže súčasná verzia nebeského ďalekohľadu je oproti predstave N. L. Lacailleho podstatne kratšia. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tel.png) diff --git a/sk/constellation/triangulum australe.md b/sk/constellation/triangulum australe.md new file mode 100644 index 000000000..9b973fbe5 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/triangulum australe.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Južný trojuholník (Triangulum Australe) +--- +Malé, ale výrazné súhvezdie južnej oblohy, v našich zemepisných šírkach nie je viditeľné. Nachádza sa v Mliečnej ceste obklopené Pravítkom, Kružidlom, Oktantom a Ďalekohľadom, takže túto časť oblohy môžeme považovať za časť vybavenia navigátorov starých čias. Tri jasné hviezdy súhvezdia žiaria na vrcholoch rovnoramenného trojuholníka, ktorý sa pre jeho pravidelný tvar a blízkosť Tolimana s Hadarom z Centaura dá na oblohe ľahko nájsť. Na jeho severnom okraji je voľným okom počas dobrej noci vidieť rozptýlená otvorená hviezdokopa NGC 6025. + +![<]($IMG_DIR/cons/TrA.png) diff --git a/sk/constellation/triangulum.md b/sk/constellation/triangulum.md new file mode 100644 index 000000000..de115dbfc --- /dev/null +++ b/sk/constellation/triangulum.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Trojuholník (Triangulum) +--- +Veľmi malé súhvezdie severnej oblohy, ktorého názov zodpovedá obrazu takmer rovnostranného ostrouhlého trojuholníka, ktorý utvárajú tri najjasnejšie hviezdy 3. magnitúdy. Súhvezdie sa nachádza v peknom prostredí niekoľkých nápadných hviezdnych zoskupení. Na severovýchode leží „hlava Medúzy“ (β, π, ρ, ω Persei), južne sa rozprestiera zoskupenie hviezd súhvezdia Barana (α, β, γ Arietis) a na juhovýchode zastaralé, dnes už neexistujúce súhvezdie Severnej muchy, ktoré tvorili hviezdy 33, 35, 39 a 41 Arietis. Exponátom Trojuholníka je špirálová galaxia M33, po M31 a našej Galaxii tretia najväčšia z Miestnej skupiny. Nie najlepšie sa však pozoruje: je rozsiahla a má nízku plošnú jasnosť. Potom už nasleduje iba hŕstka farebných dvojhviezd a slušný počet slabých galaxií, z ktorých však bežným Newtonom zachytíme iba ich veľmi nepatrnú časť. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tri.png) diff --git a/sk/constellation/tucana.md b/sk/constellation/tucana.md new file mode 100644 index 000000000..b2d6523f6 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/tucana.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Tukan (Tucana) +--- +Súhvezdie v blízkosti južného pólu oblohy, ktorého jasnejšie hviezdy utvárajú nepravidelný mnohouholník, zreteľne sa črtajúci takmer na bezhviezdnom pozadí medzi Žeriavom a Vodným hadom, pri jasnej hviezde Achernar z Eridana. V Tukanovi sa nachádza Malý Magellanovov mrak – malá nepravidelná galaxia, sprievodca tej našej. Druhým významným objektom je guľová hviezdokopa 47 Tucanae, podľa subjektívnych pocitov pozorovateľov najkrajšia na oblohe. + +![<]($IMG_DIR/cons/Tuc.png) diff --git a/sk/constellation/ursa major.md b/sk/constellation/ursa major.md new file mode 100644 index 000000000..7afdf70bc --- /dev/null +++ b/sk/constellation/ursa major.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Veľká medvedica (Ursa Maior) +--- +![<]($IMG_DIR/cons/UMa.png) +Veľká medvedica je jedným z najstarších a dnes možno najznámejších súhvezdí, ktorého súčasťou je nápadný obrazec siedmich jasných hviezd nazývaný Veľký voz. V staršom ponímaní sa za Veľký voz pokladala iba časť súhvezdia, ktorú tvorí sedem hlavných hviezd α (1,79m), β (2,37m), γ (2,44m), δ (3,31m), ε (1,77m), ζ (2,09m), η (1,86m) Ursae Maioris a súhvezdie sa ako celok zvyklo takmer vo všetkých jazykoch označovať ako Veľká medvedica, podľa latinského názvu Ursa Maior. Dnes sa často stretneme so zaužívaným pomenovaním Veľký voz, ktoré sa však vzťahuje na celé súhvezdie. V dnešnej „modernej“ Amerike je obrazec známy ako Veľká naberačka – Great Dipper. Nápadné zoskupenie Veľkého voza nie je celkom čírou náhodou takýmto usporiadaním jednotlivých stálic. Všetky hviezdy s výnimkou Dubhe a Benatnash sú od nás takmer rovnako vzdialené – 74 až 80 svetelných rokov a sú súčasťou, teda vlastne jadrom tzv. „medvedieho prúdu“, rozptýleného zoskupenia hviezd, ktoré sa vo vesmírnom priestore spolu pohybuje rovnakým smerom. Do tohto prúdu patria popri niekoľkých menej jasných hviezdach v tej istej časti oblohy – 37, 38, 78, 80 UMa a 21 Leo Minoris – aj niektoré ďalšie hviezdy, ktoré sa nachádzajú na celkom iných miestach nebeskej klenby a majú veľmi podobný pohyb priestorom. Patrí k nim napríklad Sírius z Veľkého psa, Gemma zo Severnej koruny, δ a ζ Leonis, β Eridani, δ Aquarii, γ Ceti, α Ophiuchi, ι Cephei, β Aurigae. Keďže ich však v priestore delí od seba i niekoľko stoviek svetelných rokov, nemôžeme medvedí prúd považovať za otvorenú hviezdokopu. Jeho stred leží od nás zhruba 75 svetelných rokov, čím je naším najbližším fyzickým zoskupením hviezd, tak blízkym, že ho na oblohe vôbec nevnímame pohromade. Vo vesmíre jeho jadro zaberá oblasť zhruba 32 x 12 svetelných rokov. Slnko, ktoré k nemu ale nepatrí, leží zhruba na jeho okraji. Medvedí prúd sa pohybuje vzhľadom k Slnku rýchlosťou asi 15 km/s smerom k bodu, ktorý je približne na rozhraní súhvezdí Strelca a Kozorožca. + +V polovici šesťdesiatych rokov minulého storočia si astronómovia prvýkrát vážnejšie uvedomili pri analyzovaní záberov Palomarskej prehliadky oblohy, že obloha v neďalekej blízkosti severného nebeského pólu je zakrytá málo známym prachovým komplexom. Niektoré prachové mraky boli neskôr katalogizované B. T. Lyndom a popísané Alanom Sandagem. Koncom deväťdesiatych rokov IRAS a DIBHE, dva satelity s FIR (far infrared) senzormi, zhromaždili množstvo informácií, ktoré konečne odhalili celkový rozsah celého fenoménu. Detailne vyhotovené mapy ukazujú, že od galaktickej roviny sa zhruba smerom k severnému galaktickému pólu tiahne rozsiahle množstvo prachu (pokrýva súhvezdia Veľkej a Malej medvedice, Cephea, Žirafy a Rysa), vo vzdialenosti asi 300 pc od nej. Hoci sú na mnohých miestach hmloviny veľmi slabé, nie sú rovnaké a tvoria husté mraky, zväzky, filamenty a iné rozoznateľné štruktúry, ktorým by sa mala venovať zvýšená pozornosť. Ako dôležitá súčasť medzihviezdneho materiálu, skladajú sa z prachových častíc, vodíka, kysličníka uhoľnatého a ďalších zložiek. + +![<]($IMG_DIR/cons/UMa_1.jpg) +Tieto hmloviny sú unikátne navyše v tom, že neodrážajú, nerozptylujú alebo nesvietia vďaka individuálnej hviezde alebo hviezdokope (čo je vlastnosť väčšiny hmlovín v rovine našej Galaxie). Správne povedané, tieto hmloviny môžeme vidieť vďaka tomu, že odrážajú svetlo a sú ionizované celkovým výkonom všetkých hviezd Mliečnej cesty! Majú tak reflexné (prach rozptyluje modré svetlo), ako aj emisné charakteristiky (ERE – červená emisia, pásmo 600–1000 nanometrov). Skrátene povedané, tmavé hmloviny neďaleko galakticého rovníka vďaka Mliečnej ceste svietia! Možno to nie je až také prekvapujúce, ale história vizuálneho pozorovania siaha v tomto prípade ďaleko do minulosti. Ak sa vtedy totiž niekto o tento špecifický obor seriózne zaujímal, mal pravdepodobne možnosť všimnúť si na oblohe aj veci, ktoré nám vďaka svetelnému znečisteniu unikajú. William Herschel v roku 1811 zostavil zoznam 52 oblastí pozadia oblohy, ktoré na neho pôsobili hmlistým dojmom. Severozápadne od galaxie M82 popisuje 1,6 stupňov veľkú oblasť pokrytú belavou hmlovinou. V roku 2004 si jeden amatérky astronóm na svojej fotke vyhotovenej na diaľku kontrolovaným ďalekohľadom umiestneným v horách Nového Mexika všimol v blízkosti galaxií M81–82 matnú šmuhu, ktorá sa dnes stotožňuje s hmlovinou Vulkán, najjasnejšou časťou celého tohto komplexu, pravdepodobne ležiacou aj v dosahu skúseného pozorovateľa. + diff --git a/sk/constellation/ursa minor.md b/sk/constellation/ursa minor.md new file mode 100644 index 000000000..34b14daeb --- /dev/null +++ b/sk/constellation/ursa minor.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Malá medvedica (Ursa Minor) +--- +Malé súhvezdie severnej oblohy so severným svetovým pólom vzdialeným od Polárky menej než jeden stupeň. V tomto smere sa stráca predĺžená os našej planéty v hlbinách vesmíru a preto hviezdy okolo nebeského pólu zastihneme na jasnej oblohe vždy, pretože sú u nás cirkumpolárne. Samotné súhvezdie Malej medvedice je pomerne nenápadné a tvorí ho najmä obrys skladajúci sa zo siedmich hviezd, často nazývaný Malý voz. Dve hviezdy – Kochab a Pherkad, ktoré tvoria jeho zadné kolesá, sa nazývajú strážcovia pólu. Pretože hviezdy Malého voza majú jasnosť prevažne medzi 2. až 5. magnitúdou a súhvezdie je vždy nad horizontom vo väčšej či menšej výške na severnej pologuli, môže sa využiť ako hrubá pomôcka na zistenie stavu priezračnosti oblohy. Ak nie sú totiž viditeľné hviezdy δ, ε a ζ Ursae Minoris, tak je atmosféra natoľko nepriehľadná, že nemusíme identifikovať ani základný tvar súhvezdia. Ak nie je viditeľná hviezda η UMi (4,9m), podmienky sú príliš úbohé na seriózne pozorovanie deep-sky objektov. Naopak ak je viditeľná z predmestí, či osvetlených miest, priezračnosť atmosféry je veľmi dobrá. Z vidieka by nemal byť problém zhliadnuť aj hviezdy θ (5,2m) a 19 UMi (5,5m) počas každej priemernej noci. V súhvezdí je inak málo zaujímavých objektov. Najdôležitejším z nich je Polárka – Severná hviezda, pre svoju blízkosť k severnému nebeskému pólu. + +![<]($IMG_DIR/cons/UMi.png) +![<]($IMG_DIR/cons/UMi_1.jpg) +Na tmavej oblohe sa skúste vydať na cestu k Polárke v podobe 40 stupňov dlhého komplexu fyzicky súvisiacich tmavých hmlovín (tzv. Lingov filament alebo Polaris loop). Musíte ho však začať sledovať už severovýchodne od Denebu, kde sa nachádza veľmi tmavá oblasť Le Gentil 3. Zreteľne sa zarezáva do Mliečnej cesty hneď vedľa od Severnej Ameriky a plynule prechádza do svojho okolia na východe. Komplex sa potom tiahne západne k dvojici hviezd α a β Cephei na samom okraji Mliečnej cesty a rozširuje sa ďalej severne k hviezde γ Cephei, kde už stráca veľa svojho kontrastu kvôli chudobnejšiemu hviezdnemu polu. Opúšťajúc Mliečnu cestu môže byť komplex viditeľný ako tmavý pás v riedkom poli hviezd, kde sa rozdvojuje asi päť stupňov severne od reflexnej hmloviny NGC 7023, v mieste chudobnom na hviezdy veľkosti asi 6 x 4 stupňa. Jedna vetva pokračuje smerom k pólu (v okolí Polárky samej je vizuálne pomerne nedostatok hviezd v polomere 2-3 stupňov), druhá ide v smere bezmennej hviezdy piatej magnitúdy, kde sa vytráca. Áno, skutočne existujú tmavé hmloviny v Malom voze! Tmavý komplex samozrejme nie je vôbec nápadný a vystúpi tým lepšie, čím sú na pozorovacom stanovisku vidieť slabšie hviezdy. Podobná tmavá serpentína sa smerom k Polárke tiahne i z východnej časti Kasiopeje, severne od dvojitej hviezdokopy h/χ Persei. Je ale užšia, rovnejšia a ešte menej nápadná. Pozorovanie tmavých hmlovín je naozaj fascinujúce, zvlášť ak k tomu nepotrebujete žiadny ďalekohľad! + diff --git a/sk/constellation/vela.md b/sk/constellation/vela.md new file mode 100644 index 000000000..96629da51 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/vela.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Plachty (Vela) +--- +Súhvezdie južnej oblohy, ktorého severná časť sa v najlepšom prípade o polnoci v polovici februára v našich zemepisných šírkach iba dotýka zdola južného obzoru, takže ho prakticky nikdy nemôžeme vidieť. Jedinou možnosťou je vycestovať ďaleko na juh, kde toto majestátne súhvezdie ležiace v Mliečnej ceste bohatej na hviezdokopy a hmloviny vystupuje vyššie nad horizont. Plachty sú spolu s Kormou, Kýlom a Kompasom časťou starého rozsiahleho súhvezdia Loď Argo. Po jeho rozdelení Plachty stratili hviezdy α a β, ktoré pripadli Kýlu, a ich najjasnejšou hviezdou sa stala γ Velorum. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vel.png) +Najjasnejšia časť Mliečnej cesty v súhvezdí sa nachádza v okolí pomerne výraznej otvorenej hviezdokopy IC 2395 (4,6m). Vystupuje z neho i niekoľko stálic. Okolie väčšiny najjasnejších hviezd obrazcu Plachiet pôsobí hmlistým dojmom. γ Velorum vďaka množstvu blízkych hviezd 6. magnitúdy a jasnej hviezdokope NGC 2547 (4,7m), λ Velorum zase vďaka malému lokálnemu zjasneniu. V blízkosti hviezdy δ Velorum leží veľmi nápadná škvrna veľkosti jedného stupňa, otvorená hviezdokopa IC 2391. δ Velorum spolu s hviezdami κ Vel a ε a ι Carinae z Kýlu vytvárajú tzv. Falošný kríž, ktorý si často obdivovatelia zo severnej oblohy zamieňajú s pravým Južným krížom. Na rozdiel od neho je ale o niečo väčší, symetrickejší a menej jasný a jeho rameno nemieri do oblasti južného nebeského pólu. Medzi oboma Krížmi môžete nájsť zastaralé súhvezdie Karolovho dubu. Ten bol pripomienkou obrovského kmeňa stromu v Boscobel, v ktorom sa deň a noc ukrýval anglický kráľ Karol II po svojej porážke Oliverom Cromwellom v roku 1651. + diff --git a/sk/constellation/virgo.md b/sk/constellation/virgo.md new file mode 100644 index 000000000..670ac2a0b --- /dev/null +++ b/sk/constellation/virgo.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Panna (Virgo) +--- +Rozsiahle rovníkové súhvezdie zvieratníka, v ktorom leží priesečník ekliptiky s rovníkom a ktorým prechádza Slnko od 16. septembra do 30. októbra, teda v čase jesennej rovnodennosti, v okamžiku, kedy končí leto a nastáva jeseň. Na ekliptike je umiestnené medzi Levom a Váhami. Pannu nájdeme ľahko pomocou predĺženej spojnice pravého horného a ľavého dolného kolesa Veľkého voza, aj keď iba štyri jej hviezdy sú jasnejšie ako 3. magnitúda. Súhvezdie má na oblohe tvar písmena Y, so Spikou na jeho spodnom okraji alebo hviezdou γ Virginis na dne akejsi misky, ktorú tvoria hviezdy Porrima, Vindemiatrix, β, δ, η Virginis a Denebola z Leva. Na večernej oblohe súhvezdie najlepšie uvidíme od marca do augusta. O polnoci vrcholí v prvej dekáde apríla asi 40 stupňov nad južným obzorom. Obsahuje 95 hviezd zdanlivej jasnosti do 6m. Je najrozsiahlejším súhvezdím zvieratníka a po Hydre druhým najväčším, na oblohe zaberá 0,393 sr. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vir.png) +Súhvezdie nie je zaujímavé len z historického hľadiska, ale predovšetkým z toho astronomického. Pretože Panna leží veľmi ďaleko od hustých mračien Mliečnej cesty, nájdeme v nej predovšetkým ďaleké galaxie, lepšie povedané, veľké množstvo vzdialených galaxií. Vysvetlenie je jednoduché, pohľadom medzi hviezdy Vindemiatrix a Denebola, na rozhranie súhvezdí Panny a Vlasov Bereniky, leží srdce obrovskej superkopy galaxií, označovanej často ako kopa galaxií Coma-Virgo. Bohaté výbežky a pásy galaxií siahajú na oblohe až k Centaurovi a na juhovýchod ku chvostu Hydry, ako aj na severozápad k Poľovným psom a Veľkej Medvedici. Presná poloha stredu tejto superkopy, na ktorej okraji leží i naša Miestna skupina, sa nachádza vo vzdialenosti asi 65 miliónov svetelných rokov smerom k dvom obrovským eliptickým galaxiám M84 a M86. Jadro je veľmi husté, v jej centrálnej časti o priemere asi 5 miliónov svetelných rokov (na oblohe 12˚ x 10˚) môžeme napočítať okolo 3 000 galaxií. A to sú vlastne len tí najväčší a najjasnejší členovia, obrovské eliptické galaxie alebo špirály podobné tej našej Galaxii alebo Veľkej hmlovine v Androméde, pretože trpasličie eliptické a rôzne nepravidelné galaxie sa nemusia zachytiť ani na fotografiách z tých najväčších ďalekohľadov. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vir_1.jpg) +Panna nám teda do pozorovacieho programu prináša širokú ponuku galaxií, objektov veľmi málo jasných a vzdialených, na ktoré budeme potrebovať najlepšie nejaký 250 mm a väčší ďalekohľad. Niektoré z nich sú však pomerne jasné, veď hneď jedenásť z nich uviazlo v známom katalógu Charlesa Messiera. Tak ako táto superkopa, či len malá skupina galaxií akou je naša Miestna skupina, je vlastne v hlbokom tmavom vesmíre skôr pravidlom ako výnimkou. Samotná kopa Coma-Virgo je pravdepodobne centrom väčšieho zhluku galakticých kôp, ktoré prekonávajú všetky naše predstavy. Ak sa pozrieme na opačnú stranu oblohy od súhvezdí Panny a Vlasov Bereniky, napríklad smerom k Veľrybe, Eridanu alebo Peci, môžeme vo veľkom ďalekohľade zhliadnuť aj ďalšie, oveľa vzdialenejšie superkopy galaxií, alebo lepšie povedané iba ich najjasnejších členov. Známe sú i kopy galaxií v Herkulovi alebo v Severnej korune. + diff --git a/sk/constellation/volans.md b/sk/constellation/volans.md new file mode 100644 index 000000000..f1ba12e42 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/volans.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Lietajúca ryba (Volans) +--- +Malé a pomerne nejasné súhvezdie južnej oblohy, ktoré v blízkosti bohatej časti Mliečnej cesty príliš nevyniká. Nachádza sa hneď neďaleko južného nebeskúho pólu pod jasnou hviezdou Canopus, medzi hviezdou Miaplacidus z Kýlu a Veľkým Magellanovým mrakom. V súhvezdí nie sú zaujímavé objekty, pozornosť z deep-sky objektov púta iba jedna špirálová galaxia s priečkou 11. magnitúdy, ktorú pozorujeme zhora. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vol.png) diff --git a/sk/constellation/vulpecula.md b/sk/constellation/vulpecula.md new file mode 100644 index 000000000..d12aca590 --- /dev/null +++ b/sk/constellation/vulpecula.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Líška (Vulpecula) +--- +Malé a nevýrazné súhvezdie severnej oblohy južne od Labute, tesne u Albirea, severne od Šípu a Delfína. Líška leží vo východnom prúde letnej Mliečnej cesty. Napriek tomu, že tá v tejto oblasti nie je mimoriadne jasná, obsahuje hojný prebytok hviezd 7. až 10. magnitúdy. Hviezdne mraky sú vhodné na zametanie triédrom, navyše môžeme objaviť aj niekoľko pekných objektov. Súhvezdie obsahuje pomerne veľký počet otvorených hviezdokôp. Najpôsobivejšou v zornom poli ďalekohľadu je NGC 6940, pre akýkoľvek binokulár je naopak určená známa otvorená hviezdokopa Collinder 399, nazývaná jednoducho „Ramienko“. Vyskytujú sa tu aj pomerne jasné hmloviny, dvojhviezdy, trojhviezdy a úplne na východnom okraji súhvezdia aj zopár galaxií. Najznámejším objektom je však planetárna hmlovina M27, jedna z najväčších a najjasnejších planetárnych hmlovín, úžasná v každom ďalekohľade: od triédra až po 500 mm Dobson. Už tým najmenším ďalekohľadom sa dá postrehnúť náznak jej tvaru, podľa ktorého sa aj nazýva – Činka. + +![<]($IMG_DIR/cons/Vul.png) diff --git a/sk/dso/ABELL/ABELL1367.md b/sk/dso/ABELL/ABELL1367.md new file mode 100644 index 000000000..d59926c2a --- /dev/null +++ b/sk/dso/ABELL/ABELL1367.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Jedna z bohatších kôp galaxií s týmto označením. Je vzdialená 400 miliónov svetelných rokov a zahŕňa zhruba 60 členov, ktoré ležia na oblohe v oblasti o niečo väčšej ako jeden stupeň. Niekoľko z nich môžeme zazrieť ďalekohľadom s priemerom objektívu aspoň 350 mm. Najjasnejšou je NGC 3842 (11,8m), umiestnená v srdci kopy, kúsok juhozápadne od hviezdy 11. magnitúdy. Väčšina ostatných členov je výrazne slabších. + + + diff --git a/sk/dso/ABELL/ABELL2065.md b/sk/dso/ABELL/ABELL2065.md new file mode 100644 index 000000000..46c5e368c --- /dev/null +++ b/sk/dso/ABELL/ABELL2065.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Bilión svetelných rokov vzdialená kopa galaxií pozostávajúca z členov jasnosti 16m a slabších, náročná aj pre veľké ďalekohľady. Pod tmavou, priezračnou oblohou sa v 450 mm ďalekohľade ukáže bočným pohľadom desať extrémne slabých škvŕn. Osem galaxií je koncentrovaných na 3´ploche. Dve ďalšie galaxie sú viditeľné na juhovýchod odtiaľ. + + + diff --git a/sk/dso/ABELL/ABELL2151.md b/sk/dso/ABELL/ABELL2151.md new file mode 100644 index 000000000..24eb99f5e --- /dev/null +++ b/sk/dso/ABELL/ABELL2151.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Jedna zo štyroch skupín, ktoré spolu vytvárajú obrovskú superkopu galaxií označovanú jednoducho ako Herkules. Táto ohromná agregácia je veľmi vzdialená - 700 miliónov svetelných rokov, v dôsledku čoho jej členovia, napriek tomu, že väčšina z nich je skutočne veľmi svietivých, zriedka sú jasnejší ako 13,5m. Najjasnejším členom kopy Abell 2151 je galaxia NGC 6042, ktorá je spolu s pár ďalšími galaxiami vidieť vo veľkom ďalekohľade ako maličký hmlistý obláčik. + + + diff --git a/sk/dso/ABELL/ABELL2197.md b/sk/dso/ABELL/ABELL2197.md new file mode 100644 index 000000000..60d55447b --- /dev/null +++ b/sk/dso/ABELL/ABELL2197.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Jedna zo skupín galaxií tvoriacich superkopu galaxií Herkules, 25 stupňov severne od Abell 2151. Z jej 30 členov je najjasnejšou galaxia NGC 6160 (13,2m). Ak je kopa Abell 2197 vzdialená 500 miliónov svetelných rokov, NGC 6160 musí mať absolútnu magnitúdu skoro –23 a skutočný priemer 260 000 svetelných rokov. Vo veľkom ďalekohľade vyzerá ako hmlistý ovál so slabým jadrom. + + + diff --git a/sk/dso/ABELL/ABELL2199.md b/sk/dso/ABELL/ABELL2199.md new file mode 100644 index 000000000..25458c49d --- /dev/null +++ b/sk/dso/ABELL/ABELL2199.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Tretia skupina galaxií tvoriaca rozsiahlu superkopu galaxií. Leží 1,5 stupňa južne od Abell 2197 a má okolo 40 členov, z ktorých najjasnejším je NGC 6166. Jedná sa o superobriu eliptickú galaxiu, väčšiu a jasnejšiu ako NGC 6160 v Abell 2197. Jej absolútna magnitúda musí presahovať –24, čo zodpovedá svietivosti 330 biliónov Sĺnk a jej skutočný priemer je prinajmenšom 310 000 svetelných rokov. Vo väčšom ďalekohľade sa jedná o hmlistý obláčik v strede so slabým jadrom. + + + diff --git a/sk/dso/Abell/Abell031.md b/sk/dso/Abell/Abell031.md new file mode 100644 index 000000000..878d98bf0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Abell/Abell031.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Sharpless 2-290 +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Abell031.jpg) +Táto planetárna hmlovina je jedna z tých jasnejších z Abell katalógu (to znamená, že je veľmi slabá). Predpokladá sa, že je to veľmi stará hmlovina, ktorá interaguje z okolitým medzihviezdnym prostredím. Snímky ukazujú modré a červené časti planetárky. Modrý materiál je blízko jej centrálnej hviezdy a silno žiari v OIII. Južná vonkajšia časť je ohraničená širokým oblúkom, kde zrejme interaguje materiál hmloviny z medzihviezdnym prostredím. + +Dominik: Túto hmlovinu sa mi podarilo pozorovať, avšak stále si nie som 100% istý, či som ju videl. + +250mm: Táto planetárna hmlovina je ešte menej výraznejšia ako Abell 21, dôvodom je, že je väčšia a jej plošná jasnosť je 17.99m, pritom jej celková jasnosť je 12.2m. Pri pohybovaní tubusom sa odkrýva veľmi nezreteľný obláčik, ale nemôžem na 100% povedať, že som ju videl, preto si to ešte raz musím overiť. + + + diff --git a/sk/dso/B/B072.md b/sk/dso/B/B072.md new file mode 100644 index 000000000..421d0b54b --- /dev/null +++ b/sk/dso/B/B072.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Had +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/B072.jpg) diff --git a/sk/dso/B/B072_100u150.md b/sk/dso/B/B072_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..ce426cf9b --- /dev/null +++ b/sk/dso/B/B072_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 100x: Barnard 72 je malá, ale nápadná prachová línia v tvare S, kľukatiaca sa až mimo hviezdnych mrakov Mliečnej cesty SSZ od rozhrania hlavičky Fajky. Jej hrúbka v priemere dosahuje od 2´po 3´a rozširuje sa asi 6´SZ-JV. Ako všetky tmavé hmloviny, čisté tmavé noci sú absolútne nevyhnutné na dobrý pohľad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Cr/Cr021.md b/sk/dso/Cr/Cr021.md new file mode 100644 index 000000000..2cdc9572c --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr021.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr021.png) diff --git a/sk/dso/Cr/Cr021_300u350.md b/sk/dso/Cr/Cr021_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a22a6ab26 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr021_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Pri malom zväčšení je táto hviezdokopa zrejmým 6´širokým „C“ jasných hviezd. 125x odhalí tucet 8-10m hviezd, deväť z nich v peknom štvrťmesiaci s terminátorom obráteným na východ a dvomi jasnejšími hviezdami na severnom a južnom rozhraní. 18“ široký pár 10,5m zložiek leží na ZSZ rozhraní polkruhu. Galaxia IC 1731, ležiaca 4´severne a hneď západne od hviezdy 13,5m, je slabým matným 1,5´obláčikom obklopujúcim slabé, drobné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Cr/Cr121.md b/sk/dso/Cr/Cr121.md new file mode 100644 index 000000000..147ca6117 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr121.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr121.png) +Otvorená hviezdokopa vhodná skôr pre triéder ako ďalekohľad. V 200 mm Newtone je extrémne veľkou skupinou 20 hviezd, nie dobre rozlíšiteľných od hviezdneho pola. Jej 5 najjasnejších hviezd tvorí skrivený reťazec s hviezdou ο1 CMa (3,79m) na severnom konci. Wolfova-Rayetova premenná hviezda EZ Canis Majoris, hneď severne od ο1 CMa, je pravdepodobne skutočným členom kopy. + + + diff --git a/sk/dso/Cr/Cr132.md b/sk/dso/Cr/Cr132.md new file mode 100644 index 000000000..d35daaa16 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr132.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr132.png) +Otvorená hviezdokopa viditeľná v ďalekohľade s priemerom objektívu 8 cm ako rozsiahle zhustenie bohatého hviezdneho pola južnej časti Mliečnej cesty Veľkého psa. Skladá sa z niekoľkých tuctov hviezd rôznych jasností v rozlohe jeden a pol stupňa. Štyria najjasnejšie hviezdy, jedna 5. magnitúdy a tri 6. magnitúdy vytvárajú rohy štvorca. Ako to u väčšiny otvorených hviezdokôp s označením Collinder býva, sú najlepšie viditeľné v triédroch a v malých zväčšeniach ďalekohľadov. + + + diff --git a/sk/dso/Cr/Cr140.md b/sk/dso/Cr/Cr140.md new file mode 100644 index 000000000..1a1265244 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr140.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr140.png) +Veľmi rozsiahla otvorená hviezdokopa viditeľná voľným okom ako matná škvrnka v Mliečnej ceste. Označuje „chlp“ na konci chvosta Veľkého psa. V ďalekohľade sa jedná o kostru veľkého zoskupenia „Y“ pozostávajúceho zo štyroch 5-6m hviezd, ktoré sú mierne vysunuté z kopy na severový +chod. Prostredná hviezda „Y“ má označenie Dunlop 47. Ide o širokú modro-žltú dvojhviezdu, ktorej zložky jasnosti 5,5m a 7,6m sú oddelené 99“. Celá táto oblasť stojí za prechádzku binokulárom. + + + diff --git a/sk/dso/Cr/Cr399.md b/sk/dso/Cr/Cr399.md new file mode 100644 index 000000000..b9c3ce93f --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr399.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Brocchiho hviezdokopa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Cr399.jpg) +Otvorená hviezdokopa známa pod názvami „Ramienko“ alebo „Vešiak na šaty“, ktoré vystihujú jej tvar. Je viditeľná ľahko aj voľným okom (3,6m). Už v triédri si všimneme nápadný útvar, ktorý je tvorený skupinou 10 hviezd šiestej a siedmej magnitúdy, zaberajúcich na oblohe jeden a pol stupňa. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Cr/Cr399_100u150.md b/sk/dso/Cr/Cr399_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..01782524c --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr399_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +ďalekohľade sa premení na rozsiahlu kopu troch tuctov hviezd. Jedna z tých jasnejších má oranžový odtieň, ktorý pekne kontrastuje s modrastými okolitými hviezdami. 4 Vul – najjužnejšia hviezda „háku“ – je nenáročnou trojhviezdou, tvoria ju zlošky jasnosti 5,2m, 9,9m a 11,6m. Od nej na severovýchod leží štvorhviezda Struve 2521, ktorú tvoria zložky jasnosti 5,9m, 10,7m a dve 9,9m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Cr/Cr464.md b/sk/dso/Cr/Cr464.md new file mode 100644 index 000000000..39ad9210f --- /dev/null +++ b/sk/dso/Cr/Cr464.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +Jedná sa buď len o bohaté pole hviezd, ktoré je ako rozsiahla hmlistá plocha vidieť i voľným okom alebo o extrémne veľkú, uvoľnenú a nepravidelnú otvorenú hviezdokopu. V triédroch na ploche veľkosti dvoch stupňov napočítate päť hviezd 6m, osem 7m a dvadsať 8m a slabších. Stálice 11 a 12 Cam predstavujú široký pár (108,5“), ktorého prvá zložka dosahuje jasnosť 5,4m a druhá 6,5m. + + + diff --git a/sk/dso/M/M001.md b/sk/dso/M/M001.md new file mode 100644 index 000000000..239ca6d03 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M001.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Krabia hmlovina +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg) +Preslávený pozostatok po supernove, ktorej vzplanutie pozorovali 4. júla roku 1054 čínski astronómovia. Supernovu opísali ako červeno-bielu hviezdu s ostrými lúčmi smerujúcimi do 4 strán. Výbuch si všimli aj americkí indiáni zo severnej Arizony a vďaka nim sa táto udalosť v podobe niekoľkých kresieb zachovala až do dnešných dní. Jasnosťou 6-krát prekonala Venušu a nasledujúcich 23 dní bola vidieť aj cez deň voľným okom. Potom postupne slabla a z oblohy sa definitívne stratila až za ďalších 653 dní. Pozostatok po supernove bol znova nájdený až v časoch objavov ďalekohľadov, v roku 1731 britským amatérskym astronómom Johnom Bevison, ktorý ju uviedol aj do svojho hviezdneho katalógu Uranographia Britannica. Podľa záznamov ju nezávisle na ňom objavil i Charles Messier v roku 1758 v čase, keď sa k nám po 76 rokoch prvýkrát od predpovede návratu E. Halleyho vracala Halleyova kométa, pomenovaná na jeho počesť. Messier určite nevedel, že objavil jeden z najpútavejších a najzvláštnejších objektov na oblohe. Známy názov dostala Krabia hmlovina až podľa obrázka, ktorý nakreslil v roku 1844 pri pohľade na ňu svojím mohutným 36 palcovým teleskopom Lord Rose v Írsku. + +Fotografie získané počas jednotlivých desaťročí ukazujú, že sa Krabia hmlovina neustále rozširuje. Plynové mračná sa ešte stále rozpínajú do priestoru rýchlosťou 1 000 km za sekundu. Je to skutočný dôkaz toho, že Krabia hmlovina je naozaj pozostatkom po supernove z roku 1054. V roku 1968 v jej strede bol zistený jeden z prvoobjavených pulzarov (a neskôr aj prvý objavený vizuálne) – mimoriadne hustá neutrónová hviezda, ktorá sa okolo svojej osi otočí v perióde 0,033 sekundy (otočí sa 33-krát za sekundu). Pri každej otočke vyšle pulz rádiového, X-ray a viditeľného žiarenia. Táto slabá hviezdička s označením NP0532, skutočného priemeru iba niekoľko kilometrov, ktorá vznikla pri kolapse jadra supernovy, nikdy nedosiahne väčšiu ako 16. hviezdnu veľkosť, a práve preto sa pre amatérskych astronómov stala skutočným challange objektom. Vzdialenosť Krabej hmloviny sa odhaduje na 6 300 svetelných rokov. + +Aj keď jej nesmierne zložitú štruktúru zazrieme až na fotografiách, stojí za to ju vyhľadať, pretože je to mimoriadne pozoruhodný vesmírny objekt v celých dejinách astronómie a ako jediný pozostatok po supernove v Messierovom katalógu si zaslúži špeciálnu pozoronosť. Astronómov už dlhé roky podnecuje k výskumu a zaujímavým úvahám, navyše veľmi prispela k poznaniu vývoja vesmíru. Nájsť ju môžeme vo východnej časti súhvezdia, viac ako jeden stupeň severozápadne od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebom i dobrým binokulárom 7×50 či 10×50 ako malý hmlistý obláčik o priemere 6×4 oblúkových minút. Dosahuje jasnosť 8,4m, takže je neprehliadnuteľná už v binári: javí sa ako jasná oválna škvrna. Zvláštne však je, že veľa katalógov nemá uvedenú presnú vizuálnu magnitúdu tohto fascinujúceho objektu. V Messier albume, Mallas a Kreimer určili jasnosť na „8 alebo 9“, Burnham povedal „okolo 9“. Jones vo svojej práci Messierove hmloviny a hviezdokopy odhadol vizuálnu magnitúdu Krabej hmloviny precíznejšie na 8,4. Avšak všetky tieto odhady vyzerajú byť trochu príliš slabé. + +Potešujúci pohľad poskytuje až od 150 mm ďalekohľadu a zväžšenia okolo 125x. Hmlovinový filter trošku pomôže, ale nerozvinie objekt tak dobre ako nejakú planetárku či emisnú hmlovinu. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm sa ukáže ako hmlistá, sivobiela oválna plocha, ktorá pekne kontrastuje s na hviezdy bohatým okolím. Približne 300 mm ďalekohľad môže pri pozornejšom pohľade sprostredkovať v pomerne jasnej hmlistej škvrne nejaké slabšie škvrnky a nerovnaké zjasnenia. 400 mm ďalekohľad ukáže, že okraj je veľmi nepravidelný. Počas vynikajúcej noci môžeme zazrieť bočným pohľadom nerovnaké plošné zjasnenia a náznaky vláknitých detailov. Juhovýchodné rozhranie je oveľa slabšie, pretože sa tam vnára tmavý záliv, severovýchodné rozhranie obsahuje naopak nezreteľný zárez. + +Hmlovina je však ešte zaujímavejšia – tvoria ju tri časti: pulzar s jasnosťou 16m, vnútorná bublina materiálu a vonkajší obal hustého materiálu vyvrhnutého explóziou supernovy. Pri vysokom zväčšení je hmlovina škvrnitá – rozdeľuje sa na tri rozdielne časti tiahnuce sa juhovýchodne a severozápadne. V južnej a strednej časti je podobná jasnosť, zatiaľ čo severná časť je menšia a slabšia. Keď sa fotografuje v polarizovanom svetle, hmlovina odhaľuje podobný trojlaločný alebo zúbkovaný aspekt, ktorý indikuje existenciu veľmi silných magnetických polí. Skúšal niekto pozorovať M1 veľkým ďalekohľadom cez polarizačný filter, aký sa používa v zemskej fotografii? Východný okraj Krabej hmloviny obsahuje nápadný zárez, alebo výklenok, zosilnený dlhým filamentom idúcim na juhovýchod. Tento filament sa točí cez strednú časť hmloviny na západnú časť, kde sa rozširuje nad hlavnú časť. Sledujte pozorne a pozerajte či nezdetegujete šedý prúd dotýkajúci sa filamentu, ktorý separuje južnú a strednú časť M1. Rozšírenie severného okraja južnej časti zakončuje šedý prúd. Vyzerá to ako predĺženie hmloviny (z východu na západ) s možnou dvojitou štruktúrou. + + + diff --git a/sk/dso/M/M002.md b/sk/dso/M/M002.md new file mode 100644 index 000000000..968d53c9b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M002.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M002.jpg) +Bohatá a kompaktná guľová hviezdokopa s nepatrným eliptickým tvarom (6,4m), objavená v roku 1746 Jeanom-Dominiquem Maraldim a nezávisle na ňom o 14 rokov aj Ch. Messierom, ktorý ju pridal do svojho katalógu. Jednotlivé hviezdy rozlíšil až W. Herschel. Spolu s hviezdami α a β Aquarii tvorí na oblohe pravouhlý trojuholník a ako drobná rozmazaná škvrna môže byť niekedy pozorovateľná bez ďalekohľadu. V triédri je už nápadná a je ľahké ju presne identifikovať. Rozlíšiť jednotlivé hviezdy sa nám podarí výkonnejším amatérskym ďalekohľadom, lebo tie najjasnejšie dosahujú len 13. hviezdnu veľkosť. M2 je vzdialená asi 36 800 svetelných rokov a nachádza sa až za stredom Galaxie. + +V 200 mm Dobsone je vidieť jasné, dobre zhustené halo s náhle jasným stredom. Napriek tomu, že nie je úplne rozlíšiteľná, jej obvod je škvrnitý a ukáže zreteľne dve hviezdy na JV strane, jedna 10. magnitúdy leží aj 4,5´SV od centra. Až v 400-vke je to exponát súhvezdia: jasná, veľká, dobre zhustená do mohutného jadra. Vo vonkajších oblastiach je nadbytok hviezd a možno sto ich môže byť rozlíšených pozdĺž disku oproti hmlistému pozadiu. Hviezdne reťazce sa kľukatia z jadra, je viditeľných niekoľko tmavých línií, tá najnápadnejšia je pozorovaná v severovýchodnej časti. + + + diff --git a/sk/dso/M/M003.md b/sk/dso/M/M003.md new file mode 100644 index 000000000..5f94f5313 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M003.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M003.jpg) +Pôsobivá guľová hviezdokopa v juhovýchodnej časti súhvezdia, smerom k Pastierovi, objavená Charlesom Messierom v roku 1764. Leží blízko okraja súhvezdia neďaleko hviezdy β Coma Berenices, v polovici vzdialenosti medzi hviezdami Cor Caroli - Arktúr. Spolu s M13 a M5 sa radí k trojici najjasnejších guľových hviezdokôp na severnej oblohe. Vzdialená je približne 27 000 svetelných rokov. Najvhodnejším pozorovacím obdobím je jar, kedy prechádza okolo zenitu. Jej celková jasnosť je tesne pod 6. magnitúdou, teda za dobrých pozorovacích podmienok je viditeľná ešte aj voľným okom. V triédri uvidíme zreteľnú hmlistú jasnú škvrnu a v malom ďalekohľade postrehneme aj centrálne zjasnenie. + diff --git a/sk/dso/M/M003_100u150.md b/sk/dso/M/M003_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..11a2a507b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M003_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 100x: Táto guľovka je pekným cielom pre malý ďalekohľad. Je jasná, veľká a kruhová, s bohatým zrnitým halo rovnomerne sa zjasňujúcim k malému oslňujúcemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M003_200u250.md b/sk/dso/M/M003_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..469910271 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M003_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M3 je nádherná guľová hviezdokopa, ktorá súperí s M13 z Herkula. Má veľmi jasné, veľké jadro zaberajúce polovicu 10´ hala, ktoré sa postupne zoslabuje k voľnému okraju okolitých hviezd. Halo je dobre rozlíšiteľné skoro až po centrum guľovky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M003_300u350.md b/sk/dso/M/M003_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..64340a851 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M003_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M3 je blištiacou sa guľou hviezd s mimoriadne jasným, bohatým, oválnym jadrom predĺženým 5´ x 4´ SZ-JV a obklopené 16´ halom drobných hviezd. Hviezdy sú dobre aj v jadre a rozširujú sa smerom von v stočených reťazcoch. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M004.md b/sk/dso/M/M004.md new file mode 100644 index 000000000..66133190b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M004.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M004.jpg) +Guľová hviezdokopa (6,4m) jeden oblúkový stupeň od hviezdy Antares. Jej objav sa pripisuje de Cheseauxovi z roku 1746, ale našiel ju i Charles Messier, ako vôbec prvú objavenú guľovú hviezdokopu a ako na jedinej mohol vtedy s dostupným vybavením pozorovať aj niektoré hviezdy. Aj dnes je pre menšie ďalekohľady jednou z najvďačnejších guľových hviezdokôp. Odhaduje sa, že je od nás vzdialená iba 6 500 svetelných rokov a tak by mohla byť najbližšou guľovou hviezdokopou k Zemi. Iba NGC 6397 z Oltára a NGC 6366, vzdialené zruba 7 800 svetelných rokov, sú možnými uchádzačmi o túto česť. Vo svietivosti nedosahuje štandardný priemer väčšiny guľových hviezdokôp, veď obsahuje len niečo vyše 10 000 hviezd. Je však bohatá na krátkoperiodické premenné hviezdy a biele trpaslíky. Jej absolútna magnitúda –6,8 zodpovedá skromnej svietivosti 44 000 Sĺnk. + +Jej jasnosť je tesne na hranici viditeľnosti voľným okom, dá sa však ľahko objaviť triédrom ako hmlistá škvrna o priemere 26 oblúkových minút. V 150 mm ďalekohľade má veľké, pomerne voľne usporiadané halo. Hviezdy sú nepravidelne rozmiestnené, pár tých jasnejších je zreteľných. Najjasnejšie dosahujú 10. hviezdnu veľkosť a sú i v dosahu 100 mm ďalekohľadu. + diff --git a/sk/dso/M/M004_200u250.md b/sk/dso/M/M004_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..be1bb7f01 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M004_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 150x: M4 je jasná masa trblietajúcich sa hviezd. Veľa vrúbkovaných hviezdnych reťazcov sa rozširuje do priemeru 16´. Jadro je jasné, napriek tomu menej zhustené ako ostatné guľové hviezdokopy, a dobre rozlíšiteľné. Nápadná línia jasnejších hviezd sa ťahá naprieč kopou. Niekoľko ďalších reťazcov a zhlukov vyčnieva oproti preplnenému pozadiu slabých bodov, až to všetko vytvára trojrozmerný efekt. Pole severne a južne za okrajom kopy obsahuje jasné hviezdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M005.md b/sk/dso/M/M005.md new file mode 100644 index 000000000..d81ed9f79 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M005.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M005.jpg) +Nádherná guľová hviezdokopa juhozápadne od oranžového Arktúra, pri hviezde 5 Serpentis. Najľahšie ju nájdeme, keď predĺžime spojnicu hviezd λ a α smerom na juh. Svojou 6. magnitúdou by mohla byť z tmavších oblastí vidieť i voľným okom, triéder ju ukáže ako hmlistý obláčik o priemere približne 17 oblúkových minút. Na oblohe si ju prvýkrát všimol v roku 1702 G. Kirche pri pozorovaní neznámej kométy. M5 leží vo vzdialenosti asi 27 000 svetelných rokov, priemer sa odhaduje na 130 ly a vek na 13 miliárd rokov. + +V 150 mm ďalekohľade pri menšom zväčšení ukáže dobre zhustené jadro a náznak rozlíšenia okolo okrajov. Pri 100-násobnom zväčšení sú už jej vonkajšie časti na hviezdy dobre rozložené. V 250 mm ďalekohľade je jadro zrnité, halo okolo neho je nepravidelné a dobre rozlíšiteľné. Reťazce slabých hviezd smerujú z okrajov na všetky smery okrem východu, kde sa zdá byť guľovka sploštená. + diff --git a/sk/dso/M/M005_300u350.md b/sk/dso/M/M005_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c64c9e666 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M005_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: jedna z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy. Stovky bielych a žltých hviezd sú rozlíšiteľné od samotného okraja až po drsné halo. Pohľad aj keď je klamlivý, vytvára predstavu 3D obrazu: rozlíšiteľné hviezdy sú akoby v popredí svietivého pozadia popredkávaného tmavými miestami. Pri veľkom zväčšení rozoznáme množstvo hviezdnych reťazcov priamo vo hviezdokope, ale aj šíriacich sa vo všetkých smeroch smerom von. Iba východne je okolitých hviezd menej. Na juhozápadnom rozhraní je nápadná popredná hviezda 10m a na juhovýchode sa zase nachádza dvojhviezda 5 Ser, tvorená žltou zložkou 5,1m a červenkastým sprievodcom 10m vzdialeným od nej 11“. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M006.md b/sk/dso/M/M006.md new file mode 100644 index 000000000..0bf534d5c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M006.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Motýľ +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M006.jpg) +Rozsiahla otvorená hviezdokopa vo východnej časti súhvezdia. Najjasnejšia hviezda dosahuje 5,8m a najjasnejšie hviezdy majú 6. a 7. hviezdnu veľkosť. Celková jasnosť hviezdokopy je priaznivá 5,3m, takže je viditeľná aj voľným okom, o to lepšie v triédri a v maľom ďalekohľade je už veľmi pôsobivá. Vo väčšom ďalekohľade pripomína svojím tvarom letiaceho motýľa. Tvorí ju asi 80 hviezd. Pravda, nachádza sa dosť ďaleko na juhu, teda aj v najpriaznivejšom období na pozorovanie z našich zemepisných šírok nám bude trochu znepríjemňovať jej pozorovanie nízka výška nad horizontom. O hviezdokope sa zmieňuje už Ptolemaios niekedy v druhom storočí pred n. l. neskôr tiež P. de Chéseaux a Hodierna. + diff --git a/sk/dso/M/M006_100u150.md b/sk/dso/M/M006_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..d09fc7366 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M006_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 50x: M6 viditeľná voľným okom, je atraktívnou kopou 6-10m rozptýlených hviezd na ploche pol stupňa, zhruba v trojuholníkovej oblasti trochu stlačenej v strede. Hviezdy sú umiestnené v malých zväzkoch a pruhoch a geometrických obrazcoch. Najjasnejšia hviezda kopy, dlhoperiodická premenná hviezda BM Scorpii, je nápadnou oranžovou hviezdou na VSV rozhraní kopy. Kopa je najlepšie vidieť pri malom zväčení, keď vynikne kontrast medzi jasnejšími a slabšími členmi kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M006_200u250.md b/sk/dso/M/M006_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3c6e2a53c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M006_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: Kopa obsahuje sto hviezd na 45´ploche, jasnejší členovia sú koncentrovaní na 30´x 15´trojuholníku. Nepravidelné rovnobežné línie hviezd, ktoré tvoria dlhšiu stranu trojuholníka, sú krídlami motýľa a jeho tykadlami je malé, ale nápadné „V“ 10-11m hviezd JJV od centra kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M007.md b/sk/dso/M/M007.md new file mode 100644 index 000000000..e51841062 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M007.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Ptolemaiova hviezdokopa +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M007.jpg) +Rozľahlá otvorená hviezdokopa juhovýchodne od M6. Nachádza sa ale bližšie než ona, asi 800 svetelných rokov ďaleko. Ľahko ju nájdete už voľným okom v blízkosti ostňa Škorpióna, jej najjasnejšie hviezdy dosahujú šiestu hviezdnu veľkosť. Pre plné vychutnanie jej vzhľadu je vhodný výkonnejší triéder. Asi 80 hviezd z tejto hviezdokopy dosahuje 10. hviezdnu veľkosť. Patrí k najpozoruhodnejším otvoreným hviezdokopám, aké môžme na oblohe pozorovať, priemer hviezdokopy je až 80 oblúkových minút. Pravda, u nás vystupuje nízko nad obzor, ale ak nám vo výhľade na juh nestoja žiadne prekážky a nie je príliš osvetlený, podarí sa nám ju nájsť pomerne ľahko. M7 je najjužnejším Messierovým objektom. M7 spolu s M6 spomína Ptolemaios v 2. storočí pred n. l. + diff --git a/sk/dso/M/M007_100u150.md b/sk/dso/M/M007_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..ffc05df40 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M007_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 50x: M7, pozorovaná na polceste medzi ostňom Škorpióna a čajníkom Strelca, je mohutná otvorená hviezdokopa bez problémov viditeľná voľným okom ako koncentrovaná škvrna v Mliečnej ceste. Jej 70 hviezd je voľne rozptýlených na 80´ploche. Jasnejšie hviezdy kopy sú ohraničené v centre, s jagavým hviezdnym reťazcom tiahnucim sa prevažne V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M007_200u250.md b/sk/dso/M/M007_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..84a673f36 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M007_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 60x: M7 je veľmi veľkou kopou jasných hviezd oproti bohatému pozadiu slabých hviezd. V centre kopy je veľký, nápadný kvetináč, ktorý nemá uprostred skoro žiadne hviezdy. Skoro všetky ďalšie hviezdy kopy sú sústredené v reťazcoch, päť z reťazcov sa pripája na rohy kvetináča. Blízko severného rozhrania kopy leží pomerne stočený V-Z reťazec slabších hviezd, oddelený od hlavnej skupiny bezhviezdnou prázdnotou. Mnohí členovia skupiny sú zoskupení v pároch alebo trojhviezdach a mnohé sú modrasté, ostro kontrastujúce s najjasnejšou oranžovou hviezdou kopy blízko jej juhozápadného rozhrania. Celkovo kopa obsahuje prinajmenšom sto hviezd na 90´ploche, dva tucty z nich majú 5,6-9m. Okrajové hviezdy sa vytrácajú do okolitého hviezdneho pola, čo robí skutočné hranice kopy ťažko rozoznateľné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M008.md b/sk/dso/M/M008.md new file mode 100644 index 000000000..c68d16344 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M008.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Lagúna +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M008.jpg) +Najstarší záznam o pozorovaní tejto jasnej emisnej hmloviny vykonal v roku 1680 Flamsteed, ale zmieňuje sa o nej i Cheseaux v roku 1746 a L. Gentil v roku 1747. V jej východnej časti sa nachádza veľká, jasná a bohatá otvorená hviezdokopa NGC 6530, ktorej najjasnejšie, horúce hviezdy spektrálneho typu O sú hlavný dôvodom, prečo táto časť hmloviny svieti. Jej západnú časť zase osvetluje hviezda 9 Sagittarii, síce na oblohe iba stálica šiestej magnitúdy, v skutočnosti však mimoriadne horúca hviezda, ktorá vyžaruje 44-krát viac ultrafialového žiarenia ako vizuálneho svetla. Napriek tomu je aj tak 23 000-krát svietivejšia ako naše Slnko. Hmlovina Lagúna je zdanlivo rozdelená na dve časti širokou líniou, čo má na svedomý prachový mrak ležiaci pred ňou. Hmlovina leží od nás vo vzdialenosti 5 200 svetelných rokov v samotnom srdci špirálového ramena Strelec–Kýl. Na detailných fotografiách sa na ňu premieta niekoľko temných čiarok. Bart Bok ich identifikoval ako globule, teda zárodky budúcich hviezd. + +V triédri hmlovina nadobudne tvar jasného bieleho podlhovastého oválu, ktorý pekne kontrastuje s okolitou oblohou a iskrivými hviezdami. V malom ďalekohľade do 150 mm sa hmlovina ukáže ako veľký ovál rozdelený do dvoch takmer rovnakých častí nepravidelnou tmavou líniou. Táto najjasnejšia časť hmloviny sa nazýva Hourglass nebula (Presýpacie hodiny). Otvorená hviezdokopa NGC 6530 sa nachádza severnejšie vo východnej časti hmloviny a odhalí asi 30 (najjasnejší dosahujú siedmu magnitúdu) zo svojich 113 členov. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm je hmlovina veľká, jasná a s niektorými detailami, ktoré môžeme vidieť i bez filtra. Na pomoc si však rozhodne treba zobrať O-III filter, ktorý strojnásobí jas hmloviny, zatiaľ čo zmodrá žiara hviezdy 9 Sgr a členov NGC 6530. Najjasnejšou časťou Lagúny je tá na západ od tmavej línie a juhozápadne od 9 Sgr. Široká a trochu stočená tmavá línia sa zarezáva ako potok cez stred hmloviny z juhozápadu na severovýchod, kde „ústi“ do zálivu v podobe širokej tmavej oblasti. Niekoľko tmavých pásikov sa nachádza i východne od NGC 6530. Jej žiariace hviezdne body ostro kontrastujú s hmlovinou, v ktorej sa nachádzajú. Kopa obsahuje cez 50 členov voľne roztrúsených na ploche asi pol stupňa. S vonkajšími slabšími časťami hmlovina v šírke presahuje jeden stupeň. + + + diff --git a/sk/dso/M/M009.md b/sk/dso/M/M009.md new file mode 100644 index 000000000..831c868e4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M009.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M009.jpg) +Bohatá guľová hviezdokopa, jedna z najbližších ku stredu Galaxie, od nás ju delí 29 700 svetelných rokov. Bola prvou z piatich guľových hviezdokôp objavených Charlesom Messierom medzi 28.5 a 5.6 1764 v tomto súhvezdí. Dosahuje jasnosť 7,8m a má oválny tvar, čo naznačuje, že hviezdy sú koncentrované k jej stredu. Leží na okraji tmavej hmloviny Barnard 64, jej jasnosť je preto v severnej a východnej časti značne oslabená. V jej tesnej blízkosti sa nachádzajú ďalšie guľové hviezdokopy NGC 6356 (8,2m) a NGC 6342 (9,7m). + diff --git a/sk/dso/M/M009_200u250.md b/sk/dso/M/M009_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..85ba7a0c1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M009_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: M9 je jasná guľová hviezdokopa s veľkým jasným jadrom a 4´halom. Okraj je zhustený, ale pár prúdov okolitých hviezd môžeme rozlíšiť. 25´západne od M9 je tmavé centrum prachového mraku B64, temnej hmloviny v tvare kométy s nejasným koncom strácajúcim sa v bohatom hviezdnom poli. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M009_300u350.md b/sk/dso/M/M009_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..927fa39f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M009_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: M9 je atraktívna, zhustená, dobre rozlíšiteľná guľovka. Má zvláštny trojuholníkový tvar, jeden roh mieri na sever. Dva široké páry jasných hviezd pola ležia južne a juhozápadne od kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M010.md b/sk/dso/M/M010.md new file mode 100644 index 000000000..229dc46f2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M010.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M010.jpg) +Guľová hviezdokopa neďaleko červenkastej hviezdy 30 Ophiuchi. Objavil ju Charles Messier a na hviezdy ju prvý rozložil W. Herschel. Je uvoľnenejšia a otvorenejšia oproti M9. Jej jasnosť je 7m a má skôr eliptický tvar. Je jednou z najbližších a najmladších guľových hviezdokôp k stredu Galaxie, od Zeme je vzdialená 26 400 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/M/M010_100u150.md b/sk/dso/M/M010_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..f2e5ee0cc --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M010_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 100x: M10 je vzhľadom podobná ku M12, pozorovanej tri stupne na severozápad, ale je o niečo menej zhustená a nepatrne jasnejšia. Jasné jadro má zrnitú štruktúru a je umiestnené v pomerne dobre rozlíšiteľnom hale, ktorého 3-4 tucty hviezd vyčnievajú oproti hmlistému pozadiu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M010_200u250.md b/sk/dso/M/M010_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f378529c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M010_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Táto jasná guľová hviezdokopa je diskom iskriacich bodov, ktoré sú dobre rozlíšiteľné k centru jadra. Okolití členovia rozširujú kopu na 12´a sú viac rovnomernejšie rozmiestnení ako tí v M12. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M010_300u350.md b/sk/dso/M/M010_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6f673a3df --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M010_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: Nádhera! Jasné 5´centrálne jadro M10 je rozšírené množstvom žiarivých bodov. Okolité hviezdy rozširujú priemer guľovej hviezdokopy na 15´. Dva nápadné hviezdne prúdy sa rozširujú severne a južne od jadra. Pri 175x zväčšení rovnomerné rozmiestnenie jasných hviezd je posiate pozadím blikajúcich bodov. Jasná popredná hviezda 8m leží severovýchodne od kopy a štyri ďalšie jasné hviezdy na západnej strane. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M011.md b/sk/dso/M/M011.md new file mode 100644 index 000000000..fe413ae99 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M011.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Divá kačica +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M011.jpg) +Veľkolepá otvorená hviezdokopa neďaleko premennej hviezdy R Scuti priamo v jasnom oblaku v Štíte. Bola objavená nemeckým astronómom G. Kirchom z berlínskeho observatória v roku 1681. Je tak bohatá a kompaktná, že pripomína uvolnenejšiu guľovú hviezdokopu, ktorá sa dá rozlíšiť na jednotlivé hviezdy. Zdanie klame, je to 250 miliónov rokov stará otvorená hviezdokopa na polceste svojho vývoja. Predpokladá sa, že obsahuje približne 2 900 hviezd. Tie najjasnejšie dosahujú ôsmu magnitúdu a zhruba ďalších 500 je jasnejších ako 14m. Vzdialená je 6 200 svetelných rokov. Vďaka svojej jasnosti 5,8m môže byť viditeľná aj voľným okom a už obyčajný triéder sprostredkuje rozmazanú guľu. Tá rozkvitne už v menších ďalekohľadoch, kde sa zobrazí ako škvrna pomerne slabých hviezd. + +200 mm ďalekohľad sprostredkuje úchvatný pohľad: pri 100x zväčšení môže byť viditeľných 150 hviezd 11-14m na 15´ploche. Hviezda 8m v centre zanecháva dojem, že sa nachádza v popredí a nie je skutočným členom. Pri 150x zväčšení sa členovia kopy rozdelia do zväzkov a zhlukov, ktoré sú popredkávané kľukatými tmavými líniami. Dve najnápadnejšie sa kľukatia z centra kopy k jej severnému a západnému rozhraniu. Aj keď to nie je vôbec zrejmé, medzi nadbytkom hviezd môžeme pozorným skúmavým pohľadom odhaliť zoskupenie jasnejších členov v tvare „V“, ktoré pripomína kŕdeľ letiacich vtákov na oblohe. + + + diff --git a/sk/dso/M/M012.md b/sk/dso/M/M012.md new file mode 100644 index 000000000..f55379ac1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M012.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M012.jpg) +Pomerne uvoľnená guľová hviezdokopa s jasnosťou 8m objavená Charlesom Messierom v roku 1764. Je od nás vzdialená 16 000 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/M/M012_100u150.md b/sk/dso/M/M012_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..945c04222 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M012_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 100x: M12 je skoro dvojičkou M10 ležiacej tri stupne na juhovýchod, ale je menej zhustená a má menšie jadro. 10´halo je dobre rozlíšiteľné po rozhranie jadra. Hviezda 10,5m leží 15´ZJZ a hviezda 11m 14´JJV od centra guľovej hviezdokopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M012_200u250.md b/sk/dso/M/M012_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..60edfd8ad --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M012_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: M12 je nádherný objekt so stovkou hviezd rozlíšiteľných oproti hmlistému pozadiu. Jadro má naprieč 3´, ale okolité hviezdy rozširujú kopu na 11´. Dva tucty jasných hviezd dobre vynikajú oproti ostatným členom kopy. Hviezda 12m leží na južnej strane jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M012_300u350.md b/sk/dso/M/M012_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2f0b85f7c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M012_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: Nádhera! Táto dobre rozlíšiteľná guľová hviezdokopa má jasné 3´jadro, ktoré rovnomerne redne smerom von. Vonkajšie časti majú nepravidelné rozmiestnenie hviezdnych reťazcov a ramien oddelených tmavými miestami. Okolití členovia zvyšujú priemer kopy na 12´. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M013.md b/sk/dso/M/M013.md new file mode 100644 index 000000000..00bd629fe --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M013.md @@ -0,0 +1,23 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M013.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 5,7m, ktorú prvý objavil Edmund Halley v roku 1714. Keď 1. júna 1764 pozoroval Messier túto hviezdokopu, zapísal si, že je to hmlovina bez hviezd, kruhovitá, jasná, má jadro jasnejšie než okraje a je viditeľná v jednostopovom ďalekohľade. Vo všeobecnosti je považovaná za najkrajšiu guľovú hviezdokopu severnej oblohy, jasnejšie sú iba Omega Centauri a 47 Tucanae ďaleko na juhu. Hlavným dôvodom, prečo je M13 tak jasná, veľká a dobre rozlíšiteľná i v menšom ďalekohľade, je, že leží relatívne blízko nás, asi 21 000 svetelných rokov a jej absolútna magnitúda dosahuje -8,7. Stephen James O’Meara určil jej vizuálnu jasnosť na 5.3m, čo je trochu jasnejšie, ako sa udáva v mnohých knihách. Jej skutočný priemer je 140 ly a obsahuje niekoľko stotisíc, možno až milión hviezd. Vek hviezdokopy sa odhaduje na 20 miliónov rokov. V roku 1974 k nej bola vyslaná (ako k prvému vesmírnemu objektu) rádiová správa z observatória v Arecibu. + +Počas dusných letných večerov, kedy u nás prechádza zenitom, je na západnej spojnici „kvetináča“ vidieť aj voľným okom ako malá hmlistá škvrnka priemeru priemeru štvrť stupňa zjasňujúca sa do stredu. V triédri (alebo voľným okom na vynikajúcej oblohe) sa v jej tesnej blízkosti ukáže i dvojica postranných hviezd jasností 6,8m a 7,3m. Ďalekohľadom s priemerom objektívu minimálne 100 mm by sme sa mohli pokúsiť v nepravidelných okrajových oblastiach rozlíšiť jednotlivé hviezdy. Tie najjasnejšie sú červení obri 11. magnitúdy. + +John Herschel označil vzhľad tejto hviezdokopy ako „zakrivené vetvy podobné vlasom“. Írsky astronóm William Parsons si zapísal: „Singulárne lemujúce prívesky vetviace von z kruhovitého priestoru“. William Herschel napísal: „M13 je najkrajšia hviezdokopa. V strede je nesmierne nahustená a veľmi bohatá. Najhustejšia časť z nej je kruh a má približne 2 alebo 2 1/2' v priemere, roztrúsené hviezdy, ktoré patria do hviezdokopy, sa tiahnu až na 8 alebo 9', ale sú nepravidelné.“ + +V 150 mm ďalekohľade pozorujeme navyše i stredové nahustenie hviezd a mnohé dokážeme rozlíšiť. M13 je pomerne jasným, veľkým, kruhovým objektom s jasným jadrom. V ďalekohľade s priemerom objektívu 250 mm je jasnou žiariacou sférou hviezd s nahusteným jadrom, v okolí ktorého pozorujeme tenšie, nepravidelné halo. Z jeho okrajov vybiehajú prúdy a reťazce hviezd vo všetkých smeroch a M13 tak trochu pripomína hviezdicu. 150x zväčšením rozlíšime stovky blikajúcich hviezd. Väčším ďalekohľadom máme o niečo lepšiu šancu rozoznať tri relatívne na hviezdy chudobné línie, ktoré delia kopu na tri rôzne časti. Najnápadnejšou z nich je tmavý hák zarezávajúci sa do kopy z juhovýchodnej strany. Ďalšie dve vchádzajú do kopy zo severovýchodu a severozápadu. 200x zväčšenie vytvorí akoby 3D pohľad: rozlíšiteľné blikajúce hviezdy sú v popredí čiastočne rozlíšiteľnej žiary v pozadí. Asi 40’ SSV od M13 a zároveň od nej 2000 krát ďalej sa tiež nachádza nenápadná špirálová galaxia NGC 6207 (11,6m), na ktorú sa nesmiete zabudnúť pozrieť, viditeľná je ešte aj v 200 mm ďalekohľade. + +Myzer: Zaujímavé je na M13 použiť väčšie zväčšenie, zopárkrát som sa o to vo svojom 250 mm Dobsone pokúsil: Guľovku mi nádherne ukázal 7 mm Nagler s TV barlow (342x). Hľadáčikom Sky Surfer V som ju našiel asi za päť sekúnd. Aj keď obraz pri takto zvolenom vysokom zväčšení by odhliadnuc od toho, že pozorujem túto noc na terase a nie sú najlepšie pozorovacie podmienky, mohol byť lepší, bol stále použiteľný. Guľová hviezdokopa M13 už nevyzerala ako skutočná kompaktná guľová hviezdokopa, ale ako nejaká bohatá otvorená hviezdokopa rozlíšiteľná veľmi dobre na jednotlivé hviezdy aj vo svojom jasnom jadre. Navyše prestávala pôsobiť ako jeden celkový objekt, pretože sa v nej dali rozoznať prinajmenšom tri na hviezdy chudobné oblasti, ktoré ju rozdelovali na niekoľko častí! Vďaka širokému zornému polu v ňom ostali zároveň vidieť aj všetky okrajové hviezdy, ktoré na mňa už pôsobili veľmi uvoľneným dojmom. Naozaj unikátny pohľad na túto známu guľovú hviezdokopu pri vysokom zväčšení. + +Dominik: Ja som si pri pozorovaniach zapísal: Veľká Herkulova hviezdokopa ukázala všetky detaily. V dobsone 350 pri zväčšeniach 114x a 285x a v dobsone 250 pri zväčšení 277x sa hviezdokopa rozdelila na pár častí, pri jadre sa dalo pozorovať výrazné stmavnutie a z + + + + hviezdokopy trčali známe ramená. + + + diff --git a/sk/dso/M/M014.md b/sk/dso/M/M014.md new file mode 100644 index 000000000..822d6aeba --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M014.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M014.jpg) +Na hviezdy pomerne bohatá guľová hviezdokopa eliptického tvaru ležiaca blízko nebeského rovníka, ktorú objavil Charles Messier 1. júna 1764. Jej jasnosť dosahuje 7,6m a leží 33 000 svetelných rokov ďaleko. V minulosti tu vybuchla nova, ktorá bola prvou vyfotografovanou v guľovej hviezdokope. + diff --git a/sk/dso/M/M014_100u150.md b/sk/dso/M/M014_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..7affa29d7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M014_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M14, napriek tomu, že je pomerne jasná a veľká, nedá sa rozlíšiť v malých ďalekohľadoch. Centrum jej hmlistého disku je dosť zhustené a obalené tenkým okrajom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M014_300u350.md b/sk/dso/M/M014_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..65a5569de --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M014_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M14 má veľké, nerovnako jasné, 3´jadro umiestnené v 6´hale. Jadro má zrnitú štruktúru s čiastočným rozlíšením jeho najjasnejších hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M014_400u450.md b/sk/dso/M/M014_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..05c6b4db6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M014_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: M14 má slabo zhustené 8´halo obklopujúce široké jadro. Jadro ostáva zrnité pri tomto priemere, ale halo sa premení na bohatstvo trblietajúcich sa delikátnych hviezdnych iskier. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M015.md b/sk/dso/M/M015.md new file mode 100644 index 000000000..26e8c3c4d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M015.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M015.jpg) +Zaujímavá guľová hviezdokopa štyri stupne severozápadne od Enifu objavená v septembri roku 1746 Maraldim náhodne pri hľadaní kométy. Neunikla ani Charlesovi Messierovi, ktorý ju nezávisle objavil v roku 1764. Jej jasné jadro obsahujúce jednu z najhustejších koncentrácií hviezd bolo vyfotografované HST a odborníci sa domnievajú, že by mohlo obsahovať vnútri čiernu dieru. Silno totiž žiari v rentgenovej oblasti spektra. Známa je takisto planetárna hmlovina označovaná ako Kuestner 648, ktorá je vidieť väčšími amatérskymi ďalekohľadmi použitím hmlovinového filtra. Na fotografických snímkach sa javí ako kruhový oblak okolo umierajúcej hviezdy. M15 je od nás vzdialená 31 000 svetelných rokov. + +M15 môže byť so svojou šiestou magnitúdou počas lepších pozorovacích podmienok vidieť ako hmlistá škvrna i bez ďalekohľadu. V jej tesnom susedstve sa nachádza hviezda 6,1m, preto môže nadobudnúť guľovka trochu eliptický tvar. Ďalekohľad s priemerom objektívu 200 mm zobrazí mohutné, kompaktné jadro, ktoré je obklopené halom slabých hviezd vo všetkých smeroch (jedine západná časť je akosi menej početná). V blízkosti jadra rozlíšime len zopár hviezd pri 150x zväčšení. V 300-vke je M15 pekná, jasná guľová hviezdokopa so žiariacim jadrom, ktoré rapidne redne 5´z centra. Mnoho hviezdnych ramien a reťazcov vybieha z jadra. 175x zväčšenie rozlíši v jadre hviezdy 13m a odhalí tmavú škvrnu juhozápadne od centra. + + + diff --git a/sk/dso/M/M016.md b/sk/dso/M/M016.md new file mode 100644 index 000000000..4aa5ad2bb --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M016.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Orlia hmlovina +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M016.jpg) +Otvorená hviezdokopa na rozhraní so súhvezdím Štítu v emisnom komplexe nachádzajúcom sa od nás 6 500 svetelných rokov ďaleko v susednom špirálovom ramene Strelec–Kýl. Najjasnejšie hviezdy M16 sú veľmi horúce a veľmi svietivé, hlavne oni ožarujú časť hmloviny, ktorá dostala populárny názov Orlia hmlovina (IC 4703). Otvorená hviezdokopa by so svojou šiestou magnitúdou mohla byť vidieť aj voľným okom, niektoré jej hviezdy môžeme rozlíšiť menším ďalekohľadom. Jej vek sa odhaduje na 5,5 milióna rokov. Celá oblasť je miestom s intenzívnou tvorbou hviezd, v komplexe nájdeme ojedinelé tmavé kruhové škvrny – globule, zhustené mračná považované za zárodok hviezdneho systému. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M016_200u250.md b/sk/dso/M/M016_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b218bbdd8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M016_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je M16 veľkou, voľnou kopou 50 hviezd 8m a slabších ponorených v Orlej hmlovine. O-III filter efektívne zvýši jas hmloviny. Tá teraz obklopuje celú hviezdokopu a tiahne sa južne. Zo severu do nej zasahuje tmavý klin v podobe nepriehladného prachového mraku. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M016_300u350.md b/sk/dso/M/M016_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5c72a7660 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M016_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: hmlovinu v tvare vejára zo severu prekrýva v ostrom kontraste popredné tmavé prachové mračno, ktoré preniká až k otvorenej hviezdokope tvorenej 60 členmi. Na severovýchodnej strane je tenká, ostro ohraničená V-Z tmavá línia nazvaná „Tmavý stĺp“. Mnoho tmavých kužeľov sa tlačí do vnútra hmloviny. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M017.md b/sk/dso/M/M017.md new file mode 100644 index 000000000..bf08fa119 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M017.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Omega +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M017.jpg) +Jasná emisná hmlovina s rodiacimi sa hviezdami pozorovaná na severnom okraji súhvezdia, na rozhraní so súhvezdím Štítu v bohatej oblasti Mliečnej cesty na sever od M18 a M24. Prvý záznam o jej pozorovaní vykonal na jar roku 1746 de Cheseaux, nezávisle ju však objavil i Charles Messier v júni toho istého roku. V jej vnútri leží otvorená hviezdokopa NGC 6618 tvorená 35 veľmi mladými hviezdami. Hviezdokopa je svojou jasnosťou na nepresvetlenej oblohe vidieť aj voľným okom, o to lepšie triédrom. V ďalekohľade je vidieť i jasná hmlovina popredkávaná tmavými miestami, ktorá môže v nádhere súťažiť s Veľkou hmlovinou v Orióne. Leží vo vzdialenosti 5 700 svetelných rokov. + +V 150 mm ďalekohľade je jej hlavná časť podlhovastou hmlistou oblasťou s priečkou, ktorá sa tiahne 12´VJV-ZSZ. Slabšie hmlovinové oblúky ležiace západne pripomínajú svojim tvarom číslo „2“ a obklopujú tmavú masu populárne nazvanú „Rybie ústa“. Hviezdokopa je slabo koncentrovaná, jej 50 hviezd pokrýva 25´plochu. + diff --git a/sk/dso/M/M017_300u350.md b/sk/dso/M/M017_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2b74ac8af --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M017_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: s O-III filtrom hmlovina dosahuje oveľa väčší kontrast medzi tmavými a jasnejšími plochami ako Veľká hmlovina v Orióne. Hlavná časť je vyzdobená nepravidelnými rozšíreniami na juhu. Západná časť je mimoriadne zaujímavá, s mnohými chumáčmi a oblúkmi miešanými s tmavou masou ozdobenou žiariacimi hviezdami. O-III filter tiež ukáže inak neviditeľné slabšie časti hmloviny rozšírené na východ a juhozápad. Hmlovina môže byť tiež vypátraná severne od jej priečky, kde sa nachádza i väčšina jasnejších členov otvorenej hviezdokopy. Celkovo v nej napočítame prinajmenšom 75 hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M018.md b/sk/dso/M/M018.md new file mode 100644 index 000000000..29d2dc725 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M018.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M018.jpg) +Malá otvorená hviezdokopa pozorovaná stupeň južne od hmloviny Omega, objavená Charlesom Messierom 3. júna 1764 a popísaná ako „kopa malých hviezd, trochu nižšie od M17, obklopená nepatrnou hmlovinou“. Obsahuje 12 hviezd medzi 9. a 10. magnitúdou a dohromady asi 40 hviezd, z ktorých niektoré sú modré, žlté, ale aj oranžové. Jej vzdialenosť sa odhaduje na 4 100 svetelných rokov, vek na 32 miliónov rokov, absolútna magnitúda –5 zodpovedá svietivosti 8 300 Sĺnk. S celkovou jasnosťou 6,9m hviezdokopu nájdeme už v triédroch. + +V 200 mm ďalekohľade sa jedná o nepravidelnú skupinu 30 hviezd 9m a slabších. Sedem tých najjasnejších je stlačených v 3,5´x 2´SV-JZ ovále. + diff --git a/sk/dso/M/M018_300u350.md b/sk/dso/M/M018_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..29e08e845 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M018_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M18 je vidieť v tom istom poli ako Omega a napočítame v nej 40 hviezd 8,6m a slabších na ploche 10´. Väčšina z jej jasnejších členov leží v nepravidelnom ovále, tak ako aj najjasnejšia hviezda kopy 8,6m nachádzajúca sa na jeho severozápadnom rozhraní. Päť z hviezd v tomto ovále má slabých spoločníkov. Slabé okolité hviezdy sa rozptylujú 8´VJV k širokému páru 9m zložiek. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M019.md b/sk/dso/M/M019.md new file mode 100644 index 000000000..8d3e2b65e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M019.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M019.jpg) +Guľová hviezdokopa pomerne eliptického tvaru v južnej časti súhvezdia, ktorej jasnosť neprevyšuje siedmu magnitúdu. Prvý ju objavil Ch. Messier 5. júna 1764 ako piatu guľovú hviezdokopu nájdenú v priebehu jedného týždňa v tomto súhvezdí. Leží blízko stredu Galaxie, od Zeme je vzdialená 27 000 svetelných rokov Na oblohe sa v jej tesnej blízkosti nachádzajú ďalšie guľové hviezdokopy NGC 6293 (8,4m) a NGC 6284 (9,5m). + diff --git a/sk/dso/M/M019_100u150.md b/sk/dso/M/M019_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..8c00788a2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M019_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 100x: M19 je jasná, ale malá guľová hviezdokopa s S-J predĺženým oválnym halom. Jadro leží mimo centra na sever od neho. Pár rozptýlených hviezd je rozlíšiteľných okolo okraja guľovej hviezdokopy, zvlášť na jeho južnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M019_300u350.md b/sk/dso/M/M019_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..731573f5e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M019_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: M19, snáď najatraktívnejší objekt v súhvezdí, má dobre rozlíšiteľné 8´x 6´SSV-JJZ halo v tvare vajca, obsahujúce 4´x 3´oválne jadro, ktoré je veľmi nerovnako zhustené. Väčšie zväčšenia odhalia mix jasných zhlukov a tmavých škvŕn. Stovky nepravidelne rozmiestnených čiastočne rozlíšiteľných hviezd sú umiestnené vo svietivom hmlistom pozadí. Hviezdny reťazec sa točí okolo južnej strany jadra. Popredné hviezdy 12m a 12,5m ležia v hale na severovýchod a severozápad od jadra. 40´dlhý reťazec 11-12m hviezd sa tiahne medzi okolitými hviezdami kopy na severnom konci hala. Krátky VJV-ZSZ reťazec v poli popredných hviezd leží na južnom okraji guľovej hviezdokopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M020.md b/sk/dso/M/M020.md new file mode 100644 index 000000000..ac433e080 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M020.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Trifid +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M020.jpg) +Kombinácia emisnej a reflexnej hmloviny objavená ešte pred rokom 1750 Le Gentilom, v katalógu Ch. Messiera sa objavila 5. júna 1764. Názov Trifid, jasnej hmloviny viditeľnej voľným okom dva oblúkového stupne severozápadne od hmloviny Lagúna, pochádza od J. Herschela. Už v triédri sa premení na hmlistú elipsu vnútri s pár hviezdami. Predpokladá sa, že leží vo vzdialenosti asi 6 700 svetelných rokov. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu do 150 mm je hmlovina pomerne nápadnym oválom obklopujúcim hviezdy jasné 7m a 7,5m. Reflexná hmlovina okolo severnejšej hviezdy je oveľa slabšia a hmlistejšia ako emisná hmlovina okolo južnejšej hviezdy, ktorá tvorí samotný Trifid. Tri tmavé línie, po ktorých bola táto hmlovina pomenovaná sú nápadné: rozbiehajú sa zo stredu smerom k severovýchodnému, južnému a západnému rozhraniu. Najzretelnejšou je tá severovýchodná línia, západná je najširšou. + +Až v ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm vybaveným O-III filtrom sa ukáže, akým nádherným objektom hmlovina Trifid vlastne je. Slabšia reflexná hmlovina okolo žltej hviezdy 7,5m severne od Trifidu vykazuje oproti nemu asi polovičnú veľkosť. Hmlovina Trifid sa zase rozkladá okolo hviezdy 7m, ktorá ju v skutočnosti aj osvetluje. Pri oboch hmlovinách sú pozorovateľné ich slabšie vonkajšie časti. Trifid vykazuje relatívne vysokú plošnú jasnosť oproti svojim trom tmavým líniám. Tri časti samotnej hmloviny, ktorú rozdeľujú, sú rôznej veľkosti: severná je najväčšia, juhozápadná najmenšia. Aj tri tmavé línie sú rôzne dlhé a široké: severovýchodná je najdlhšia a zároveň najnápadnejšia, západná je široká a krátka, južná tenká a krátka. Línie sa nezbiehajú do seba priamo, ale vedú do kruhovej, škvrnitej centrálnej časti. Hviezda 7m sa však nenachádza priamo v nej, ale vo východnej časti hmloviny. Vo vzdialenosti 10,6“ od nej nájdeme sprievodcu jasného 8,8m. Obe zložky majú ešte slabších sprievodcov. + + + diff --git a/sk/dso/M/M021.md b/sk/dso/M/M021.md new file mode 100644 index 000000000..63e5055d5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M021.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M021.jpg) +Otvorená hviezdokopa objavená v júni 1764 Charlesom Messierom, zrejme tú istú noc ako pozoroval i hmlovinu Trifid, ktorá sa nachádza v jej tesnej blízkosti. Odhady posúvajú M21 do vzdialenosti 5 200 svetelných rokov, teda presne takej, v akej sa nachádza i hmlovina Lagúna. Jej skutočný priemer by mohol byť 20 ly a absolútna magnitúda –5,9, svietivosť 20 000 Sĺnk. Najjasnejšou hviezdou M21 je horúci modrobielý svietivý (7,3m) obor typu BO, v dôsledku čoho musí byť M21 veľmi mladou otvorenou hviezdokopou, snáď iba 4,6 miliónov rokov starou. Celková jasnosť tejto otvorenej hviezdokopy je 5,9m a vo svojom strede má relatívne veľkú koncentráciu najmenej 70 hviezd. + +V 200 mm ďalekohľade v tejto kompaktnej kruhovej kope rozlíšime asi 57 z nich, majú 8. až 12. magnitúdu. Dva prúdy pomerne jasných hviezd sa tiahnu smerom k Trifidu, ktorý je pozorovateľný menej ako pol stupňa na JZ od M21. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm rozlíšime už všetkých 70 hviezd nachádzajúcich sa v nepravidelnom zhluku. Jeho severovýchodná časť má jasnejšie hviezdy a je i viac zhustená. V centre sa nachádza krátky reťazec jasných hviezd, na ktorého západnom konci leží široký pár zložiek 8m a 7,5m. Tento pár je vnútri zväzku obsahujúceho štyri slabé hviezdy. Hneď severne od tohto radu je vidieť krúžok 10 hviezd obklopujúcich prázdnu plochu. Z juhozápadnej časti kopy sa von rozptylujú slabší členovia a pomaly splývajú s okolitým polom. + + + diff --git a/sk/dso/M/M022.md b/sk/dso/M/M022.md new file mode 100644 index 000000000..d2afc4747 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M022.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M022.jpg) +Prvenstvo v objavení tejto nádhernej guľovej hviezdokopy nie je známe. Prvý záznam o nej sa zvyčajne pripisuje menej známemu nemeckému astronómovi Abrahamovi Ihlemu, ktorý tak urobil v roku 1665, ale mohol ju predtým vidieť už Jan Hevelius. V každom prípade však bola prvou guľovou hviezdokopou, ktorú si na oblohe ľudstvo všimlo. Tak ako sa objavila Omega Centauri v roku 1603 v Uranometrii J. Bayera, aj M22 však bola v Ptolemaiovom Almageste vyznačená iba ako hviezda. Vzdialená je 10 000 svetelných rokov, čím je jednou z našich najbližších guľových hviezdokôp. Jej absolútna magnitúda je –8,5, svietivosť 210 000 Sĺnk a skutočný rozmer 70 svetelných rokov, čo sú priemerné hodnoty guľových hviezdokôp. Po planetárnej hmlovine objavenej v M15, bola ako druhá v poradí objavená jedna i v M22 a dostala označenie GJJC 1. V roku 1989 sa o tento objav zaslúžil F. Gillett pomocou infračerveného satelitu IRAS. + +M22 je so svojou jasnosťou 5,1m jednou z tých najjasnejších guľových hviezdokôp. Z južnejších oblastí ju nie je problém vidieť aj voľným okom ako malú hmlistú škvrnku severovýchodne od λ Sgr. Najjasnejšie hviezdy sa pohybujú medzi 10. a 11. hviezdnou veľkosťou a začínajú sa rozlišovať veľkými binármi a kvalitnými 100 mm ďalekohľadmi. V 150 mm ďalekohľade pri strednom zväčšení M22 vyzerá ako trblietajúci sa kruh drobných iskrivých hviezd skoro rovnako nahromadených v mohutnej 20´oblasti. V 250 mm ďalekohľade je M22 počas kulminácie z nášho územia vidieť ešte krajšie ako známa M13 z Herkula. Snáď krajšími guľovými hviezdokopami sú už iba Omega Centauri a 47 Tucanae, ktoré však od nás nevidno. Halo je zhruba predĺžené a obsahuje veľké množstvo dobre rozlíšiteľných hviezd. Okolití členovia zvyšujú priemer hviezdokopy na 24´. + diff --git a/sk/dso/M/M022_300u350.md b/sk/dso/M/M022_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c85ef347d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M022_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Relatívne menej zhustené jadro je masou slabých, ale dobre rozlíšiteľných hviezd. Aj keď sú hviezdy hala na prvý pohľad nerovnako usporiadané, ležia pozdĺž mnohých vizuálne atraktívnych oblúkov, pruhov a zhlukov. M22 je umiestnená na severnom okraji Veľkého oblaku v Strelcovi, čo zvyšuje jej atraktivitu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M023.md b/sk/dso/M/M023.md new file mode 100644 index 000000000..8e48d3688 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M023.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M023.jpg) +Túto nádhernú bohatú otvorenú hviezdokopu objavil v júni 1764 Charles Messier. Jej zhruba 150 hviezd, z ktorých najjasnejšia je len o niečo slabšia ako 9m, sa rozkladá na ploche asi tak veľkej ako priemer Mesiaca v splne a svojou celkovou jasnosťou 5,5m je ako hmlistá škvrna na sever od hviezdy μ Sgr vidieť i voľným okom. Nachádza sa vo vzdialenosti 2 100 svetelných rokov, jej absolútna magnitúda –4,7 zodpovedá svietivosti 3 600 Sĺnk a je 300 miliónov rokov stará. + +Už v triédri alebo malom ďalekohľade s väčším zorným polom je vidieť po boku jednej hviezdy 6,5m ako veľká hmlistá škvrna zaberajúca asi jeden a pol stupňa. V ďalekohľade s priemerom objektívu asi 200 mm sa táto škvrna premení na vyše sto rovnako usporiadaných hviezd. Blízko severovýchodného rozhrania leží jedna hviezda 8m. Jej najjasnejší členovia 9-10m sú úsporiadaní v pároch, oblúkoch a hviezdnych reťazcoch. Celkovo sa zhlukujú do zväzkov popredkávaných relatívne bezhviezdnymi medzerami. + diff --git a/sk/dso/M/M023_300u350.md b/sk/dso/M/M023_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9cfcbd1a1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M023_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: kopa žiariacich drahokamov oproti tmavej zamatovej oblohe, ktorá obsahuje 150 hviezd. Kopa je užšia v jej severnej časti než v južnej, kde jej plná šírka presahuje jeden stupeň. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M024.md b/sk/dso/M/M024.md new file mode 100644 index 000000000..09766aa12 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M024.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Malý oblak v Strelcovi +rating: 10 +--- +Nápadná oblasť viditeľná voľným okom na severovýchod od hviezdy μ Sagittarii, ktorú v roku 1764 katalogizoval Charles Messier. Toto zjasnenie v podobe hviezdneho mračna je jednou z najzaujímavejších oblastí celej Mliečnej cesty: je časťou vzdialeného vnútorného špirálového ramena našej Galaxie, označovaného ako rameno Pravítka, ktoré nám pri pohľade zo Zeme okrem tejto oblasti zakrývajú prachové mračná bližšieho špirálového ramena Strelec–Kýl. Tieto mračná v ktorých sa nachádzajú i jasné hmloviny Lagúna, Trifid či Omega sú od nás vzdialené od 5 000 do 7 000 svetelných rokov, naopak hviezdy, ktoré vidíme v M24, ležia ďalej, vo vzdialenosti od 12 000 do 16 000 svetelných rokov. Na bližšom rozhraní tohto hviezdneho mračna sa nachádza malá otvorená hviezdokopa NGC 6603. + +Na Malý oblak je pekný pohľad hlavne vo veľkých binároch a ďalekohľadoch s veľkým zorným polom. Jedná sa o hviezdny oblak podlhovastého tvaru 90´x 30´SV-JZ, v ktorého popredí vystupujú slabé hviezdy. V ďalekohľade má tvar bledého obláčika bohato posiateho žiariacimi hviezdami 6-10m a slabými čiastočne momentálne rozlíšiteľnými iskrami. Vidieť otvorenú hviezdokopu NGC 6603 vyžaduje zvýšiť zväčšenie, vyzerá ako hustý zväzok slabých hviezd. V ďalekohľadoch s priemerom objektívu okolo 300 mm je už NGC 6603 veľmi bohatou spŕškou slabých hviezd. Obsahuje ich asi 75 jasnosti 12m a slabších, ktoré sa na 10´ploche veľmi dobre ukazujú oproti okolitému hviezdnemu polu. Reťazec tých jasnejších hviezd vedie z centra k severozápadnému rozhraniu k tmavej diere. Druhý sa točí cez južnú časť hviezdokopy. 4´JJZ od nej sa nachádza jasná červená hviezda 9m. + + + diff --git a/sk/dso/M/M025.md b/sk/dso/M/M025.md new file mode 100644 index 000000000..0296d4c2b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M025.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: IC 4725 +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M025.jpg) +Otvorená hviezdokopa viditeľná pod tmavou oblohou voľným okom ako rozmazaná škvrna celkovej jasnosti 4,6m. Jej 30 hviezd sa tlačí v bohatom poli Mliečnej cesty na ploche zhruba pol stupňa a sú vidieť v triédroch alebo malých ďalekohľadoch. Objavil ju de Cheseaux v roku 1746, ako aj Charles Messier v roku 1764. Z neznámych dôvodov nebola neskôr zaradená do NGC katalógu a dostala iba IC označenie (IC 4725). V M25 sa nachádza premenná cefeida U Sgr, ktorej jasnosť sa mení od maxima 6,3m po minimum 7,1m v perióde 6,745 dňa. Vďaka nej sa vzdialenosť tejto otvorenej hviezdokopy stanovila na 3 000 svetelných rokov. Jej absolútna magnitúda musí byť –6,5, svietivosť 33 000 Sĺnk. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 150 mm napočítame asi tri tucty nepravidelne rozmiestnených jasných hviezd. Najnápadnejšie tvoria dva V-Z pruhy rozdelené bezhviezdnou líniou. Okolití členovia sú jasnejší smerom na sever a juh ako na východ a západ od jadra kopy. V 250 mm ďalekohľade rozlíšime v tejto peknej kope 100 hviezd. Dva nápadné pruhy hviezd sa tiahnu zhruba v smere V-Z a dominujú centrálnej časti. Severný pruh je hustejší, obsahuje jasnejšie hviezdy a na severe je nepatrne vyhĺbený. Koncentrovanejší je v jeho západnej polovici, kde sa nachádza i drsný zväzok hviezd 6-8m. U Sagittarii je nápadným žltým objektom východne od neho. Oblasť okolo tejto hviezdokopy je bohatá na malé skupinky stálic. + + + diff --git a/sk/dso/M/M026.md b/sk/dso/M/M026.md new file mode 100644 index 000000000..7ab1aec2b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M026.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M026.jpg) +Otvorená hviezdokopa, bohatá škvrna slabých hviezd neďaleko δ Scuti. Síce dosahuje 8. magnitúdu, jej prevažujúcich 30 členov je o 4 magnitúdy slabších. Hviezdokopu prekrývajú tmavé hmloviny, ktoré zoslabujú jasnosť týchto hviezd ležiacich za ňou. Vzdialená je 5 000 svetelných rokov, jej vek sa odhaduje na približne 90 miliónov rokov. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 150 mm môžeme rozoznať dva tucty členov jasnosti medzi 11-13m, ktorý vyčnievajú na hmlistom pozadí. Na juhozápadnom rozhraní kopy leží nápadná žltá hviezda 9. magnitúdy. V 250 mm ďalekohľade je už kompaktnou, bohatom otvorenou hviezdokopou, dobre viditeľnou v okolitom poli slabých hviezd. Za dobrej noci rozoznáme 40 hviezd jasnosti prevažne medzi 12-14m. Najjasnejší členovia ležia južne od centra kopy, na juhu sú hviezdy rovnomernejšie rozmiestnené. Hviezdokopu na severnom rozhraní pretína tmavý bezhviezdny zárez a reťazec slabých hviezd sa točí zo severu okolo východného okraja k južnému rozhraniu. + + + diff --git a/sk/dso/M/M027.md b/sk/dso/M/M027.md new file mode 100644 index 000000000..349c6a6d8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M027.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M027.jpg) +Prvá objavená planetárna hmlovina, pri hľadaní kométy ju v roku 1764 náhodou zazrel Charles Messier. Celkovou jasnosťou 7,4m sa radí na druhé miesto medzi planetárnymi hmlovinami, hneď za Helixom. Na rozdiel od neho sa však dá prekvapujúco ľahko rozpoznať medzi okolitými hviezdami, nemá totiž tak nízku povrchovú jasnosť. V triédri ju môžeme zazrieť v tom istom zornom poli ako hviezdu γ Sagittae alebo 14 Vul (5,7m). Menšími ďalekohľadmi zazrieme bočným pohľadom náznakovo tvar dvoch zlepených diskov, podľa ktorých nesie názov. Jej vzdialenosť zatiaľ nie je presne určená, ale odhaduje sa na 1 100 svetelných rokov. Centrálna hviezda má jasnosť iba 13,4m. Podľa súčasných tvrdení by to mohla byť dokonca dvojhviezda (zložka 17. mag), ale tú astronóm amatér bežne nerozlíši. Plyn tejto hmloviny sa stále rozpína do svojho okolia rýchlosťou asi 30 km za sekundu. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 150 mm je asi najkrajšou planetárkou na oblohe! Je viditeľná ako veľký, jasný disk zúžený do vnútra na jej východnej a západnej strane. Jasnejšie časti hmloviny sa zjavujú ako kliny rozprestierajúce sa severne a južne z centra planetárky. Na západnom rozhraní leží hviezda 9m. 250 mm ďalekohľad sprostredkuje nádherný objekt, aj keď disk vyzerá skôr ako ohryzok jablka, než nejaká činka. Centrálna hviezda viditeľná v strede je obkolesená z jednej strany nejakou nepatrne tmavšou plochou. Slabšie vonkajšie časti planetárky, ľahko viditeľné počas dobrej pozorovacej noci rozširujú hmlovinu na 7´x 6´ V-J. Pol tucet hviezd je ponorených v hmlovine, najnápadnejšia v centre severnej oblasti. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M027_400u450.md b/sk/dso/M/M027_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..629248e7c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M027_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +ďalekohľade asi nenájdete krajšej planetárky. Objekt v tvare presýpacích hodín je vo svojej jasnejšej časti plný jasných a tmavých škvŕn. Dva najnápadnejšie pásy ležia blízko JJZ rozhrania. Najjužšia časť je ponorená v slabšom, ale celkom nápadnom hale. O-III a UHC filtre pridajú veľmi dobrý kontrast a ukážu oveľa lepšie aj slabšie časti. 200x zväčšenie odhalí okrem centrálnej hviezdy tucet ďalších hviezd ponorených v disku. Lepšie sú viditeľné bez filtrov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M028.md b/sk/dso/M/M028.md new file mode 100644 index 000000000..125b43ca4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M028.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M028.jpg) +Túto guľovú hviezdokopu zaznamenal Charles Messier 27. júla 1764 ako „hmlovinu neobsahujúcu žiadnu hviezdu … kruhovú, viditeľnú s problémami 3,5“ ďalekohľadom“. Ani dnes v nej malým ďalekohľadom nerozlíšime jednotlivé hviezdy, potrebujeme väčší ako kedysi W. Herschel, ktorý túto guľovku ako prvý rozlíšil. Nie je problém ju nájsť, nachádza sa v blízkosti ďalšej, ale veľmi jasnej guľovej hviezdokopy M22. Oproti nej má však nižšiu jasnosť – 6,8m, je menšia a o niečo hustejšia s miernym eliptickým tvarom. Od Zeme je vzdialená 19 000 svetelných rokov, skutočný priemer dosahuje 75 ly. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu do 150 mm uvidíme hmlisté halo, ktoré mimoriadne bledne smerom von, až na samotný okraj hala, v ktorom sa dá rozlíšiť zopár hviezd. M28 sa dá celá veľmi dobre rozlíšiť v 250 mm ďalekohľade. + diff --git a/sk/dso/M/M028_400u450.md b/sk/dso/M/M028_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..60c8968bd --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M028_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: táto pekná guľovka má v strede mohutné jadro vnútri rozsiahleho hala hviezd, ktoré vybiehajú smerom von v podobe hviezdnych reťazcov. Napriek tomu, že okraj je nepravidelný, je bohato zhustený a má niekoľko bezhviezdnych medzier. Dve nápadné na hviezdy chudobné oblúky sa točia na sever zo severovýchodného a SSZ rozhrania hala. Halo aj jadro sú dobre rozlíšiteľné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M029.md b/sk/dso/M/M029.md new file mode 100644 index 000000000..9a9ef5a30 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M029.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M029.jpg) +Malá otvorená hviezdokopa jasnosti 6,6m, len neďaleko od jasnej hviezdy γ Cygni, v bohatej hviezdnej oblasti Mliečnej cesty, objavená Charlesom Messierom 29. júla 1764. Počas dobrých pozorovacích podmienok pôsobí v kvalitnom triédri na skúsených pozorovateľov ako zovretá skupinka siedmich alebo ôsmich drobných hviezd, ktoré sú rozmiestnené veľmi podobne ako známe Plejády zo súhvezdia Býka. V tejto kope sa v skutočnosti nachádza cez 50 hviezd, väčšina je však už mimo dosahu malých ďalekohľadov. Len pre nás škoda, že je prekrývaná medzihviezdnou hmotou, v tejto oblasti veľmi intenzívnou, predpokladá sa, že inak by bola o 3. magnitúdy jasnejšia a mohla by konkurovať skutočným Plejádam! Hviezdokopa leží vo vzdialenosti 6 000 svetelných rokov. + +V 150 mm ďalekohľade sa táto pekná, malá a kompaktná hviezdokopa ukáže ako skupina 8 jasných hviezd dominujúcich veľkému množstvu slabých hviezd a pripomínajúcich otvorenú hviezdokopu Plejády. V 250 mm ďalekohľade v pomerne koncentrovanej kope veľmi dobre rozoznáme asi 30 hviezd. Osem z nich 9-10m leží v centre a niekoľko ďalších hviezd podobnej jasnosti je izolovaných na východe. Dva páry hviezd 9-10m ležia 10´Z a 10´J od kopy. + + + diff --git a/sk/dso/M/M030.md b/sk/dso/M/M030.md new file mode 100644 index 000000000..ca5a9956f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M030.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M030.jpg) +Guľová hviezdokopa (7,3m) v juhovýchodnej časti súhvezdia, až na rozhraní so súhvezdím Južnej ryby, v blízkosti hviezdy ζ Cap, objavená v auguste roku 1764 Charlesom Messierom. Je viditeľná už v triédri ako nezreteľná hmlistá škvrna. Jej stred je husto posiaty hviezdami a smerom k okrajovým častiam hviezdokopy sa hustota znižuje. Vzdialená je 24 700 svetelných rokov a jej skutočný priemer sa odhaduje na 70 ly. Mimochodom, u nás je to jeden z najťažších cieľov známeho Messierovho maratónu, pretože na jar vychádza ráno na oblohe len tesne pred východom Slnka. + +V 200 mm ďalekohľade je jasná, so širokou centrálnou žiarou nerozlíšiteľných hviezd. Okraj je nepravidelný a veľmi uvolnený, okolité hviezdy sú viditeľné 2,5´z centra kopy. V 300 mm ďalekohľade je to už oblak stelárnych bodov so zábleskom rozlíšenia. Jadro je široké, jasné a je obklopené nepravidelnou vonkajšou oblasťou jagajúcich sa hviezd zoskupených v početných reťazcoch, najnápadnejšie sa rozširujú severne a severovýchodne z jadra kopy. Ak pridáme ďalších 100 mm, M30 sa premení na jasný, dobre rozlíšiteľný disk stelárnych bodov. Je zreteľne predĺžená V-Z, okraj je vyzdobený množstvom hviezdnych reťazcov a počet hviezd viditeľne vzrastá smerom do centra. + + + diff --git a/sk/dso/M/M031.md b/sk/dso/M/M031.md new file mode 100644 index 000000000..961270bb1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M031.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Veľká hmlovina v Androméde +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg) +Dominujúci objekt súhvezdia, najjasnejšia špirálová galaxia na severnej oblohe (3,4m). Nájdeme ju ľahko, keď vyjdeme od hviezdy Sirrah, postupujeme cez δ And až po Mirach na severovýchode a odtiaľ prejdeme cez dve trochu slabšie hviezdy μ a ν And na severozápad, kde spozorujeme ľahko aj voľným okom podlhovastý hmlistý obláčik. + +Najstarší záznam o pozorovaní Veľkej hmloviny v Androméde pochádza od perzského astronóma Abdurralunana Al-Sufiho z roku približne 905 n.l. Hmlovinu neskôr opísal 15. decembra 1612 Simon Marius, zrejme prvý človek, ktorý na ňu namieril ďalekohľad. V 18. storočí sa ocitla ako 31. položka v Messierovom katalógu hmlistých objektov. Ako samotný názov napovedá, galaxia bola rovnako ako všetky ostatné vtedy známe hmlisté objekty považovaná jednoducho za hmlovinu. Prvú domnienku bez akýchkoľvek dôkazov, že sa jedná o veľmi vzdialený systém hviezd vyslovil až skvelý pozorovateľ W. Herschel. Až do začiatku astrofotografie boli totiž astronómovia odkázaní iba na vizuálne pozorovanie. V roku 1847 zachytil svojím 150 mm reflektorom George P. Bond dva temné pásy na severozápadnej strane galaxie. Neskôr nazvané Bondove kanály boli prvou predzvesťou špirálovej štruktúry a objavu skutočnej podstaty hmloviny. 20. augusta 1885 našiel estónsky astronóm Ernst Hartwig 16 oblúkových sekúnd od jadra galaxie novú hviezdu, označenú S Andromedae. Dosiahla 6. magnitúdu a bola vidieť aj voľným okom, čím sa tak stala prvou zaznamenanou extragalaktickou supernovou v dejinách astronómie. Astronómovia sa však vtedy domnievali, že ide o obyčajnú novu, ktoré už boli pozorované v našej Galaxii. Z dosahu ďalekohľadov zmizla až vo februári 1886. Koncom 19. storočia anglický astronóm Isaac Roberts konečne na fotografii zachytil špirálové ramená i samotné hviezdy galaxie. Domnienky či sa jedná o menší objekt v našej Galaxii alebo samostatný hviezdny ostrov vyriešil nakoniec začiatkom tridsiatych rokov Edwin Hubble, keď mohutným ďalekohľadom na Mt. Wilson rozlíšil okrajové hviezdy M31 i vizuálne a pomocou cefeíd určil vzdialenosť M31 na 1 000 000 svetelných rokov (síce nepresných ako sa neskôr ukázalo). + +Veľká hmlovina v Androméde leží na opačnom konci Miestnej skupiny, oproti našej Galaxii. Je od nás vzdialená 2 300 000 svetelných rokov, čím sa stáva jedným z najvzdialenejších vesmírnych objektov viditeľných ešte aj voľným okom. Niekedy sa označuje za sestru našej Galaxie - aj keď ju v rozmeroch o niečo prevyšuje, je s ňou porovnateľná vo veľkosti, zložení a tvare. Obsahuje 200 miliárd hviezd, v špirálových ramenách sa sústreďujú hviezdy populácie I, predovšetkým modrí obri a nadobri, ale aj premenné hviezdy rozličných typov, najmä δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhľadom na veľkú vzdialenosť v nej však možno len ťažko vizuálne rozoznať otvorené hviezdokopy a hviezdne asociácie. Dobre sa v nej však pozoroujú svietiace a tmavé mraky medzihviezdnej hmoty, sústredené do špirálových ramien. Už W. Baade v nej tiež identifikoval asi 700 oblastí H II medzihviezdneho ionizovaného vodíka. Z halovej populácie II sa v M31 veľkým ďalekohľadom pozororujú najmä guľové hviezdokopy a premenné hviezdy typu W Virginis. + +![<]($IMG_DIR/dso/M031_1.jpg) +Tak ako náš galaktický systém má svojich sprievodcov v podobe Veľkého a Malého Magellanovho mraku, má i M31 svoje satelitné galaxie. Spomedzi desiatich známych sú v bežných amatérskych prístrojoch v dosahu hneď niekoľké. V bezprostrednom susedstve sa nachádzajú dve trpasličie eliptické galaxie – M32 a M110. Ďalšie dve ešte celkom dobre pozorovateľné treba hľadať sedem stupňov smerom na sever v súhvezdí Kasiopeje. NGC 185 je mierne oválna a koncentrovaná, NGC 147 je o niečo menej nápadná. Ostatné sprievodné galaxie Veľkej hmloviny v Androméde sú o niečo vzdialenejšie od hlavného systému a sú tak slabé, že na ich vyhľadanie potrebujeme väčší ďalekohľad a veľmi kvalitné pozorovacie podmienky. Vyzývavým cieľom je predovšetkým dvojica And I a And II. + +Počas priemerných pozorovacích podmienok vidíme voľným kom iba svetlejšie centrálne časti tejto veľkolepej špirálovej galaxie. Zatiaľ čo vtedy sa podobá iba na hmlistú hviezdu, za vynikajúcich podmienok dosiahne dĺžku cez štyri oblúkové stupne. V triédri uvidíte jasné oválne jadro o priemere asi štvť stupňa, okolo ktorého sa rozkladá hmlisté predĺžené halo bočným pohľadom siahajúce skoro od jedného kraju zorného pola k druhému. Nápadnejšia sa môže zdať východná časť, v ktorej leží i hviezda deviatej magnitúdy, patriaca však do našej Galaxie. Svoju pozornosť zamerajte i na okraj jasného oválneho jadra a všimnite si ako ostro končí svetlo M31 smerom k severnému rozhraniu. Možno sa vám totiž blysne ten najväčší z tmavých Bondových kanálov tejto veľkolepej galaxie! Vtedy už človek naozaj pochopí, čo je to triéder. V nasledujúcich riadkoch sa už zamerajme na popis pri pohľade ďalekohľadom. + diff --git a/sk/dso/M/M031_100u150.md b/sk/dso/M/M031_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..96c0d2d02 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M031_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 25x: Pri malom zväčení M31 zaberá dva stupne zorného pola, zatiaľ čo M32 a M110 pútajú pozornosť na opačných stranách. Pri 40x zväčšení a použitím deep-sky filtra galaxia odhalí mnohé svetlé alebo škvrnité plochy pozdĺž dĺžký svojich ramien. Pri 100x zväčšení je veľkým oválom šedého svetla. Je veľmi predĺžená a náhle jasnejšia k centru, s kruhovým jadrom priemeru 8´. Špirálové ramená sa rozširujú z jadra na severovýchod a juhozápad, juhozápadné rameno je jasnejšie. Tmavá línia oddeľuje juhozápadné rozšírenie začínajúce v jadre a siahajúce do pol cesty odtiaľ. Ramená v severovýchodnej časti nie sú tak nápadné, ale nachádza sa tam malé zjasnenie vo vonkajšom rozhraní na východe. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M031_200u250.md b/sk/dso/M/M031_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..73b3a72d8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M031_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 50x: Táto jasná, mimoriadne veľká galaxia sa rozširuje na 120´x 40´až mimo zorné pole. To obsahuje takisto dvoch jasných sprievodcov – M32 a M110. Dva tmavé pásy sú zrejmé a celá časť galaxie sa objavuje škvrnitá. Pri väčšom zväčšení, jasnejšie centrálne jadro pripomína guľovú hviezdokopu. Pri 125x zväčšení je ľahko viditeľná stelárna asociácia NGC 206 v juhovýchodnom ramene. Je predĺžená 2:1 a k svojmu okraju postupne bledne. Pri 140x je asociácia pozorovaná ako hmlistá škvrnka zjasňujúca sa do stredu, so slabou hviezdou na jej západnom okraji. Nie je stelárna a je odlíšiteľná od hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M031_300u350.md b/sk/dso/M/M031_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ae8577a6c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M031_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: M31 je mimoriadne veľkou, veľmi jasnou galaxiou, predĺženou 125´x 50´v smere SV-JZ, s veľkým širokým zhusteným jadrom. Vonkajšia časť hala je matná, s nedefinovateľným rozhraním, ktorého viditeľnosť závisí od priezračnosti oblohy. Pri 100x zväčšení je na severozápad od centra vidieť tmavý pás. Niekoľké ďalšie tmavé línie sú pozorovateľné v západnej a juhozápadnej časti hala. Mnohé ďalšie objekty sa ukazujú pri 150x zväčšení – väčšinou stelárne objekty 14. a 15. magnitúdy, prevažne guľové hviezdokopy. Najjasnejšou z nich je G76 vo východnej polovici juhozápadného ramena. Tam sa nachádza i najjasnejšia stelárna asociácia NGC 206 (A 78). + +Myzer: Galaxiu som samozrejme pozoroval mnohokrát a detailne som sa na ňu zameral v lete 2007 so svojím 250 mm Dobsonom: Dva tmavé Bondove pásy boli jednu noc veľmi výrazné a priznám sa, výraznejšie som si ich uvedomil snáď iba na La Palme a nepamätám si ich v takomto podaní z mojich starších pozorovaní. To bol asi hlavný dôvod, ktorý ma vyprovokoval venovať sa známej galaxii dve ďalšie noci podrobnejšie. Celkovo som sa na ňu pozeral vyše tri hodiny. Zo začiatku bolo v centre pozornosti najmä jasné kruhové jadro obalené v eliptickom hale v smere orientácie celej galaxie. Hneď od stredu v blízkosti jadra svieti slabá hviezda. Hlavná a jasná časť galaxie je zhruba oválna a veľmi predĺžená v smere severovýchod a juhozápad, jej dĺžka presahuje asi jeden stupeň. Severovýchodná časť je menšia a naprieč obsahuje veľmi nenápadný tmavý zárez. Juhozápadná časť je väčšia, ale smerom k M32 je viac vyblednutá. Dva tmavé Bondové pásy sú neprehliadnuteľné, pri pozornejšom pohľade vidieť, že nie sú rovnobežné. Vnútorný výraznejší pás nie je orientovaný rovnobežne s predĺženým tvarom galaxie, ale v juhozápadnej časti galaxie sa začína zarezávať viac dovnútra galaxie. Na druhej strane, severovýchodne od jadra, mizne do stratena. Vonkajší pás je skoro rovnobežný s okrajom galaxie, ale je neuveriteľné ťažké vystopovavať ho po celej jej dĺžke. Jeden veľmi nezreteľný tmavý pás sa tiež nachádza na východnej strane galaxie (mierne na severovýchod od jadra). Fyzikálne sa s najväčšou pravdepodobnosťou jedná o časť vnútornejšieho pásu, pri pozornejšom pohľade vidím dokonca ich prepojenie! Otáča sa pri jednej jasnej hviezde v severovýchodnom ramene. Nakoniec sa dostávam k odľahlým častiam galaxie, ktorých jasnosť je už o poznanie slabšia. Veľmi pomôže občas pohýbať tubusom. Detaily sú na hranici viditeľnosti a nedokážem skoro žiadny potvrdiť s istotou, zdá sa mi, že svetlo nie je rovnomerné (možno časti tmavého prachu). Na juhozápade je ešte nápadná asociácia NGC 206, ktorá vyzerá ako malý oválny obláčk. S M32 a jadrom galaxie tvorí skoro rovnostranný trojuholník. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M032.md b/sk/dso/M/M032.md new file mode 100644 index 000000000..52a85e685 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M032.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M032.jpg) +Malá a hustá eliptická galaxia objavená Le Gentilom v roku 1749, sprievodca Veľkej hmloviny v Androméde. Patrí teda takisto do Miestnej skupiny galaxií a je jednou z našich najbližších eliptických galaxií. Jej priemer je iba 6 000 svetelných rokov. Pozostáva zo starých slabých červených a žltých hviezd, je prakticky bez plynu a prachu, čo je typické pre eliptické systémy. Zaujímavé je, že neobsahuje žiadnu guľovú hviezdokopu. Je výrazne guľová a dosahuje jasnosť 8,1m. Je vidieť už v triédri 7×50 ako hmlistá hviezda, ľahko viditeľnou sa stáva už ďalekohľadom s priemerom objektívu približne 100 mm. Vo väčších ďalekohľadoch neukáže už príliš veľa detailov. + diff --git a/sk/dso/M/M032_200u250.md b/sk/dso/M/M032_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..59c395967 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M032_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Táto eliptická galaxia je veľkou kruhovou hmlovinou s postupným zjasnením smerom k centru, v ktorom sa nachádza jasné stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M032_300u350.md b/sk/dso/M/M032_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..679f46c85 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M032_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Pozorovaná na juhovýchodnom rozhraní hala M31, je celkom nápadnou, ale menšou galaxiou v porovnaní s M31. M32 je jasnejšia, ale menšia než M110, ktorá sa nachádza na opačnej strane M31. Je oválneho tvaru 3´x 2´S-J, mieriaca na jadro M31. Jej jasnosť sa zvyšuje postupne k stelárnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M032_400u450.md b/sk/dso/M/M032_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..fd3762141 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M032_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: M32 sa objavuje jasnejšia než je jej priradená magnitúda, s blčiacim jadrom obklopeným 5´x 3´halom predĺženým SSZ-JJV. Svetlo M31 preniká ku juhovýchodnému rohu zorného pola ako blížiaci sa východ Slnka. Galaxia je veľmi odolná voči veľkým zväčšeniam, ale už neodhalí ďalšie detaily. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M033.md b/sk/dso/M/M033.md new file mode 100644 index 000000000..aa5c38069 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M033.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M033.jpg) +Galaxia v Trojuholníku je po Veľkej hmlovine v Androméde našou najbližšou špirálovou galaxiou, delí ju od nás 2 400 000 svetelných rokov. Spolu s M31 a jej sprievodcami tvoria jednu časť Miestnej skupiny galaxií, naša Galaxia spolu s Magellanovými mrakmi tvoria druhú časť nachádzajúcu sa oproti. M33 objavil v auguste roku 1764 Charles Messier, ktorý ju popísal ako „biele svetlo takmer rovnakého jasu“. Mal však predchodcu v osobe G. B. Hodiernu, ktorý podľa stratených záznamov pozoroval galaxiu v roku 1694, v tú istú noc ako otvorenú hviezdokopu NGC 752 v Androméde. Špirálová štruktúra galaxie bola odhalená oveľa neskôr, až v polovici 19. storočia v írskom Parsontowne, keď na ňu namieril svoj reflektor Lord Rosse. + +Nachádza sa v západnej časti súhvezdia na spojnici hviezd α Trianguli a β Andromedae. Kvôli veľkej rozlohe a nízkej plošnej jasnosti je M33 vyzývavým objektom pre malé ďalekohľady. Pozorovateľ očakávajúci, že uvidí niečo oveľa menšie a jasnejšie býva obyčajne sklamaný hmlistou slabou žiarou, ktorá zaberá plochu väčšiu ako Mesiac v splne. Pozorovacie podmienky sú kritickým faktorom. Aj keď dosahuje jasnosť 5,7m, niekedy sa môže stať úplne neviditeľnou, zatiaľ čo pri pozorovaní v zenite pod čistou, tmavou oblohou je ľahko viditeľnou v triédroch alebo malých ďalekohľadoch. 400 mm a väčšie ďalekohľady odhalia aj niektoré HII oblasti galaxie. Galaxia býva tiež vidieť aj voľným okom, na mnohých pozorovacích miestach teda najvzdialenejším vesmírnym objektom nie je Veľká hmlovina v Androméde, ako sa to môžete na niektorých miestach dočítať. Najlepšie je počkať na chvíľu, keď vystúpi čo najbližšie k zenitu. Dobrou pomôckou je zaostriť oči na hviezdu Mirach a potom sa rýchlo pozrieť bočným pohľadom na miesto, kde sa nachádza. V jednom okamihu sa z vesmírnej temnoty vynorí malý hmlistý chumáčik slabého kontrastu a za pár sekúnd okamžite zmizne. Aby mohol byť bez problémov vidieť opäť, je celý tento proces potrebné zopakovať. + +Malé ďalekohľady ukážu veľmi slabý oválny mrak, predĺžený S-J, s hmlistým rozhraním. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm je M33 pomerne nápadný oblak, ktorý sa smerom k svojmu stredu postupne zjasňuje. Okraj je bledý a hmlistý. + diff --git a/sk/dso/M/M033_300u350.md b/sk/dso/M/M033_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..848c71539 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M033_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 50x: aj napriek tomu, že galaxia je docela slabá, 60´x 30´ SSV-JJZ halo je zreteľne nerovnako jasné a škvrnité smerom k centru. Prinajmenšom šesť hviezd 13m a slabších je viditeľných oproti hmlistému halu. Bočný pohľad odhalí náznak špirálovej podoby a tmavé línie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M033_400u450.md b/sk/dso/M/M033_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..869ad1fb6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M033_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 75x: z dobrého pozorovacieho miesta, M33 je pomerne jasný, mimoriadne veľký hmlistý objekt s oveľa jasnejším centrom. Nádherná špirálová štruktúra v tvare obráteného písmena „S“ prekrýva hmlisté pozadie hala. Celá galaxia sa jagá škvrnitou štruktúrou. Niektoré HII oblasti sú viditeľné, vrátane NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádhernej na fotke HST. Prvý pohľad do veľkého ďalekohľadu, povedzme s priemerom objektívu 500 mm a vyššie je pre bežného pozorovateľa doslova šok! Nádherná špirálová štruktúra ramien sa rysuje cez 65´x 35´halo i priamym pohľadom a je viditeľných asi dva tucty HII oblastí. Halo je škvrnité a veľmi nerovnako jasné, špirálová štruktúra je jasnejšia a širšia južne od jadra. Mnohé slabé hviezdy sú ponorené v hale. + +Myzer: Jedno pamätné pozorovanie pochádza ešte z roku 2005 v Tatrách, kde sme galaxiu pozorovali 350 mm Dobsonom pri Veľkom Bielom plese v nadmorskej výške 1 600 m: Na mňa najväčší dojem spravila Galaxia v Trojuholníku. Špirálová štruktúra v tvare obráteného písmena „S“ s jasným jadrom je veľmi dobre vidieť už priamym pohľadom. Nachádza sa v slabom hale, ktoré bočným pohľadom na hranici viditeľnosti odhalí i nejaké ďalšie štruktúry. Navyše celá galaxia je posiata množstvom hmlistých škvŕn, to sú H-II oblasti samotnej galaxie. Všetky dobre zareagovali na UHC filter a tá najvýraznejšia z nich - NGC 604, začala skoro vypalovať oči (ale na rozdiel od h/x Persei to teraz zoberte s rezervou). \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M034.md b/sk/dso/M/M034.md new file mode 100644 index 000000000..f6c0fd572 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M034.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M034.jpg) +Pekná otvorená hviezdokopa východne od Algolu na rozhraní s Andromédou, uprostred Mliečnej cesty. Bola objavená v auguste roku 1764 Charlesom Messierom. M34 je za lepších podmienok pozorovaná i bez ďalekohľadu ako hmlistá škvrna o jasnosti 5,4m. V triédri sa predstaví ako zovretá skupina desiatky hviezd ôsmej veľkosti a niekoľkých ďalších slabších. Zaujímavé je aj ich rozloženie. Zdá sa, akoby mala zreteľne oddelené dve časti – malú vnútornú kompaktnú približne kruhovú oblasť tvorenú prevažne z jasných hviezd a vonkajší redší prstenec, ktorý je už dosť nepravidelný, ale zreteľne oddelený od jadra. Patrí do skupiny hviezdokôp označovaných ako Miestna asociácia, pretože jej pohyb súvisí s pohybom ďalších hviezdokôp: Plejád, Melotte 20, NGC 2516 a IC 2602. Od Zeme ju delí 1 500 svetelných rokov. + +V malom ďalekohľade sprostredkuje atraktívny zážitok. Pri malom zväčšení uvidíme 20 jasných hviezd (najjasnejšie dosahujú siedmu magnitúdu), ktoré obklopuje asi 40 slabších okolitých členov. V 200 mm ďalekohľade je jasnou, veľkou, voľnou a nepravidelnou kopou 60 hviezd 8-12m tvoriacich malé skupinky a krátke reťazce. Vo väčšom ďalekohľade rozlíšime všetkých jej 80 hviezd – sedem z nich dosahuje 8. magnitúdu, dva tucty, ktoré sa nachádzajú v nápadnej koncentrácii majú jasnosť 9-10m. Najjasnejšia hviezda jasnosti 7,3m sa nachádza na JJV rozhraní. Slabší členovia kopy sú roztrúsení a tvoria zväzky a reťazce. M34 obsahuje i značný počet širokých dvojhviezd. + + + diff --git a/sk/dso/M/M035.md b/sk/dso/M/M035.md new file mode 100644 index 000000000..5bacf7786 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M035.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M035.jpg) +Charles Messier našiel túto bohatú otvorenú hviezdokopu v roku 1764, ale už pred tým, v roku 1745 sa o objekte v tejto časti oblohy zmieňuje v liste švajčiarsky astronóm de Cheseaux. Táto veľkolepá otvorená hviezdokopa sa nachádza 2,5 stupňa severozápadne od hviezdy η Geminorum a 7 stupňov východne od Krabej hmloviny. Ako hmlistá škvrna (5,1m) je viditeľná aj voľným okom. V triédri sa javí ako kruhová, hustá skupina stredne jasných a slabších hviezd. V skutočnosti ich obsahuje 2 500, z ktorých najjasnejšie dosahujú 8,0 mag. Je od nás vzdialená približne 2 000 svetelných rokov. + +V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M035_200u250.md b/sk/dso/M/M035_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f5e7a022b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M035_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade rozlíšime 75 hviezd, z ktorých viac ako 20 dosahuje jasnosť 7,5-10m. Vonkajšie rozhranie je veľmi nepravidelné, okraj kopy sa nepatrne stráca v okolitom hviezdnom poli. Spolu s okolitými hviezdami rozkladajúcimi sa do jeden a pol stupňa od centra kopy sa počet členov zvyšuje na 150. Relatívne na hviezdy chudobná V-Z línia rozdeluje kopu na dve časti. Severná obsahuje nápadný hviezdny reťazec na jej SZ strane. Južná časť je rozšírenejšia a jej stredom, pozdĺž na hviezdy chudobnej línie sa vinie ďalší hviezdny reťazec. + +V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M035_300u350.md b/sk/dso/M/M035_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6a82ed496 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M035_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade môžeme napočítať na ploche 1,5 stupňa prinajmenšom 150 hviezd. Napriek tomu, že M35 nemá nejakú centrálnu kondenzáciu, či dobre rozoznateľné okraje, mnoho jej hviezd je umiestnených v atraktívnych zbierkach a reťazcoch. Najnápadnejší reťazec, v severnej časti kopy, sa točí SV-JZ a končí pri nádhernej žlto-modrej dvojhviezde Struve 134. Ďalší reťazec sa šíri východne k hviezde 5 Geminorum (5,8m). Tretí pokračuje pozdĺž V-Z línie chudobnej na hviezdy, ktorá delí kopu na dve časť. Hviezdami jagajúca sa škvrna NGC 2158 poskytuje pekný kontrast k M35. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M036.md b/sk/dso/M/M036.md new file mode 100644 index 000000000..27d8b207a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M036.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M036.jpg) +Otvorená hviezdokopa v nevýraznej oblasti Mliečnej cesty, päť oblúkových stupňov severozápadne od θ Aur. Podobne ako o neďalekých M37 a M38 sa zmieňuje ešte niekedy pred rokom 1694 G. B. Hodierna, ale M36 objavil nezávisle aj Le Gentil v roku 1749. Leží vo vzdialenosti 4 100 svetelných rokov, teda 10x ďalej ako Plejády. M36 je pomerne mladou hviezdokopou, jej jasnejší členovia sú horúce modré hviezdy, naopak chýbajú červení obri. Skutočný rozmer kopy sa odhaduje na 14 svetelných rokov. + +Svojou 6. magnitúdou je to najjasnejšia otvorená hviezdokopa súhvezdia, ale nemá príliš vysokú plošnú jasnosť. Ako celok ju však ľahko uvidíme už v triédri ako jasnú veľkú, kruhovú škvrnu. Tvorí ju okolo 60 hviezd medzi 8. a 14. hviezdnou veľkosťou, z ktorých tri tucty rozlíšime 100 mm ďalekohľadom. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm môže 40 viditeľných členov (10: 9–10m, 20: 11–12m, 10: 13–14m) usporiadaných v nepravidelných hviezdnych reťazcoch pripomínať tvarom „kraba“. Pridaním ďalších 100 mm rozlíšime v jasnej, veľkej nepravidelne rozptýlenej kope všetkých členov. Reťazec jasnejších hviezd križuje kopu zo severovýchodu na juhozápad, ďalší menej nápadný z opačných strán, čím tvorí krivé písmeno „X“. Všade okolo sú roztrúsené ďalšie slabšie hviezdy. Oproti M38 sa javí menšia a nie tak bohatá. Medzi najjasnejšie hviezdy M36 patrí dvojhviezda Struve 737, ktorej zložky majú jasnosť 8,9m a 9,2m a ležia vo vzájomnom odstupe 10,7 oblúkovej sekundy. + + + diff --git a/sk/dso/M/M037.md b/sk/dso/M/M037.md new file mode 100644 index 000000000..575a32ebf --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M037.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M037.jpg) +Najkrajšia otvorená hviezdokopa v súhvezdí, jej 150 dobre viditeľných členov medzi 9–12,5m sa tiesni na ploche jedného stupňa. Patrí k najjasnejším otvoreným hviezdokopám severnej oblohy, dosahuje 5,6 mag. Objavil ju sám Charles Messier v roku 1764. Je staršia a viac vyvinutá ako M36, a na rozdiel od nej obsahuje prinajmenšom tucet červených obrov. Dohromady počíta približne 500 hviezd rozptýlených v skutočnom priemere cez 25 svetelných rokov. Nachádza sa vo vzdialenosti približne 4 600 svetelných rokov. + +V triédri je vidieť ako jasná zahmlená škvrna s črtajúcimi sa hviezdami, ktoré dobre rozlíši už malý ďalekohľad. V ďalekohľade s priemerom objektívu 150 mm je nádhernou kopou, podobnou vo vzhľade ako M11 zo Štítu. Je jasná, veľká a veľmi bohatá s prinajmenšom 75 viditeľnými hviezdami. Stelárna hustota je značne väčšia vo vnútorných regiónoch. Jasné hviezdy sú nápadné hlavne v južnej časti kopy. Na rozdiel od M36 a M38 je značne bohatá a zhustenejšia. V 250 mm ďalekohľade rozlíšime stovku hviezd medzi 9–13m. V kope vyniká hlavne nápadný reťazec hviezd 9–10m zoradených S–J. Okolité pole je bohaté a obsahuje nápadnú červeno–oranžovú hviezdu južne od kopy. Väčší ďalekohľad pridá ďalších 50 hviezd, pričom s okolím môžeme napočítať až 200 hviezd. Väčšina tých jasnejších je vnútri trojuholníkovej plochy. Jeden vrchol trojuholíka ukazuje na západ, ďalšie dva na juhozápad a severozápad. Niekoľko tmavých medzier zarezáva do rozhrania trojuholníka a jedna úzka tmavá línia sa kľukatí medzi hviezdami. + + + diff --git a/sk/dso/M/M038.md b/sk/dso/M/M038.md new file mode 100644 index 000000000..77caa99c7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M038.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M038.jpg) +Otvorená hviezdokopa (6,4m) v Mliečnej ceste v okolí niekoľkých pomerne jasných hviezd, 2 a pol stupňa severovýchodne od M36, objavená v roku 1749 Le Gentilom. Je to veľká, nepravidelná a roztrúsená skupina tvorená stovkou hviezd medzi 9–12m. Najjasnejšia hviezda kopy je žltý obor s vizuálnou magnitúdu 7,9 a svietivosťou okolo 900 Sĺnk. Keby sme mohli pozorovať naše Slnko zo vzdialenosti M38 – 4 200 ly, javilo by sa ako objekt 15. magnitúdy. Skutočný priemer hviezdokopy je podobný ako pri M37 – 25 svetelných rokov. + +Hviezdokopu dobre uvidíme už triédrom, či tým najmenším ďalekohľadom, ale až od 100 mm priemeru je to úžasný objekt: v zornom poli je M38 veľmi veľkou, bohatou a nepravidelnou skupinou, v ktorej rozlíšime dvadsať hviezd 9m a 50 jasnosti medzi 10–12m. Tvorí ju mnoho dvojhviezd a hviezdnych reťazcov popredkávaných tmavými líniami. Od ďalekohľadu s priemerom objektívu 200 mm rozlíšime všetkých jej sto členov, ktorí tvoria zoskupenie gréckeho písmena „π“. Hviezdokopa dobre vyčnieva z rovnomerne rozmiestneného okolitého hviezdneho pola a vizuálne je to druhý najkrajší objekt v Povozníkovi. Vo väčšom priemere vzhľad už príliš nemení. Okolité hviezdy zvyšujú počet viditeľných stálic na vyše 150, je tam veľa tmavých medzier a hviezdnych reťazcov, z ktorých najnápadnejší leží na severe. Južnejšia časť kopy je o niečo bohatšia a nachádza sa tam nápadná hviezdna prázdnota. Početnosť dvojhviezd a ďalších hviezdnych zoskupení je impozantná. + + + diff --git a/sk/dso/M/M039.md b/sk/dso/M/M039.md new file mode 100644 index 000000000..409dac40c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M039.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M039.jpg) +Otvorená hviezdokopa deväť stupňov východne od Denebu, objavená už Aristotelom okolo roku 325 pred n.l., ale zmieňuje sa o nej i Le Gentil v roku 1750. Charles Messier ju pridal do svojho katalógu v roku 1764. Aj keď dosahuje celkovú jasnosť 4,6m, do očí rozhodne nebije. Vďaka svojej rozsiahlosti sa javí ako veľmi uvoľnená, je chudobná a riedka a nepatrne prechádza do inak bohatého hviezdneho okolia. V triédri ju však vidieť bez najmenších problémov a dá sa ľahko rozlíšiť jej 30 hviezd medzi 6. a 9. magnitúdou. + +V ďalekohľade nie je príliš zaujímavá. Obsahuje asi 30 hviezd medzi 6. a 9. magnitúdou. Kopa je vzdialená 830 ly, s absolútnou magnitúdou iba -2,5 a skutočným priemerom okolo 7,5 ly. V 200-vke pri menšom zväčšení zaplní celé zorné pole. 20 jasných hviezd formuje 30´trojuholník, hviezda 9m je na severnom rohu, a dve hviezdy 7m na juhovýchodnom a juhozápadnom konci. Napriek tomu, že je uvoľnená, jasné hviezdy dominujú pozadiu slabých hviezd Mliečnej cesty. Severne od centra trojuholníka sa nachádza nápadná dvojhviezda. + + + diff --git a/sk/dso/M/M040.md b/sk/dso/M/M040.md new file mode 100644 index 000000000..13257ae59 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M040.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Winnecke 4 +rating: 8 +--- +Tentokrát nejde o galaxiu, hmlovinu ani o hviezdokopu, ale o slabú dvojhviezdu. Pozoroval ju v 17. storočí známy tvorca súhvezdí Jan Hevelius, ktorý sa však chybne domnieval, že okolo hviezd sa nachádza hmlovinový oblak. Ako nezreteľnú dvojhviezdu ju indentifikoval Charles Messier, a aj napriek tomu, že v jej blízkosti žiadnu hmlovinu nevidel, zaradil túto dvojhviezdu navždy do svojho katalógu. Vzdialenosť tohto systému nie je presne určená, odhaduje sa na 500 svetelných rokov. Podľa najnovších výskumov sa predpokladá, že sa jedná iba o optickú dvojhviezdu. + +Je pozorovaná hneď severovýchodne od hviezdy 70 UMa, jedná sa o 50“ široký pár hviezd jasnosti 9m, resp. 9,3m. Západne od M40 leží galaxia NGC 4290, viditeľná v ďalekohľade s priemerom objektívu 250 mm ako slabý ovál so slabým stelárnym jadrom. Západne od NGC 4290 je ďalšia galaxia – NGC 4284 – veľmi slabý kruhový obláčik. + + + diff --git a/sk/dso/M/M041.md b/sk/dso/M/M041.md new file mode 100644 index 000000000..6e5dac193 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M041.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M041.jpg) +Najkrajšia otvorená hviezdokopa súhvezdia, štyri stupne južne od Síria. Je veľká a jasná (4,5m), takže počas tmavej noci je viditeľná i voľným okom ako hmlistá škvrna. Triéder ju čiastočne rozlíši na 20 hviezd, v malom ďalekohľade a menšom zväčšení je už veľkolepým objektom. Obsahuje približne 100 hviezd do 13. hviezdnej veľkosti. Najjasnejšia hviezda kopy pozorovaná blízko centra je oranžovým nadobrom spektrálnej triedy K približne 700-krát svietivejším ako Slnko. V juhozápadnej časti hviezdokopy sa ukazuje hviezda šiestej magnitúdy 12 Canis Maioris, medzi jej členov ale nepatrí. M41 leží vo vzdialenosti 2350 svetelných rokov. Bola objavená už gréckym pozorovateľom Aristotelom, ktorý popisuje hmlistú škvrnu v tejto časti oblohy. + +Majiteľ ďalekohľadu s priemerom objektívu nad 10 cm uvidí veľkú, jasnú otvorenú hviezdokopu s 50 hviezdami, z ktorých mnohé sa nachádzajú v rozptýlených skupinách. Stred je vyznačený oranžovou hviezdou siedmej magnitúdy so sekundárnou zložkou 7,5m. Rad hviezd 9. magnitúdy sa točí severne od tohto páru. Pekná trojhviezda leží v južnej časti. Tvoria ju zložky jasnosti 7,5m, 9m a 10m. Táto časť kopy obsahuje slabšie hviezdy od 9m do 11m, zatiaľ čo severná časť má relatívne jasnejšie hviezdy. V 200 mm ďalekohľade je skutočne nádhernou hviezdokopou! Je veľmi veľká, jasná a drsná, napočítame 100 hviezd jasnosti 7-12m, mnohé z nich v stočených reťazcoch. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm je jasnou, veľmi veľkou, voľnou, nepravidelnou, kruhovou kopou stovky hviezd do 12. magnitúdy. Malý zhluk hviezd v centre je obklopený mnohými skupinkami a hviezdnymi reťazcami. Južná strana obsahuje jasné hviezdy v okolí, vrátane 12 Canis Majoris. + + + diff --git a/sk/dso/M/M042.md b/sk/dso/M/M042.md new file mode 100644 index 000000000..10c9c8af2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M042.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Veľká hmlovina v Orióne +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M042.jpg) +Táto nádherná hmlovina je pravdepodobne najobľúbenejším cieľom pozorovateľov vzdialeného vesmíru, či už začiatočníkov alebo pokročilých astronómov-amatérov. Vo svojom ďalekohľade si ju síce nevšimol Galileo, ale v tom období, niekedy medzi rokmi 1610 až 1611 padla do pozornosti Nicholasovi Peirescovi, ktorého pozorovací záznam neskôr nasledovali pozorovania Cysatusa z roku 1618. Prvé podrobnejšie nákresy, ktoré obsahovali i oblasť Trapézu, vyhotovil v roku 1656 Christian Huygens. Charles Messier priradil hmlovine vo svojom „kometárnom katalógu“ 4. marca 1769 číslo 42. Oblasť neskôr pozoroval William i John Herschel. Prvá úspešná fotografia hmloviny sa podarila v roku 1880 Henrymu Draperovi, použitím 11-palcového refraktora. + +Veľká hmlovina v Orióne je iba najjasnejšou a poprednou časťou rozsiahleho komplexu plynovo-prachovej hmoty a neutrálneho vodíka so stopami mnohých ďalších molekúl, ktorý pokrýva väčšinu tejto oblasti. Celý tento útvar temných a jasných hmlovín, hviezd a neviditeľných objektov začína niekde u Rigela vo vzdialenosti asi 900 svetelných rokov od Slnka a koncí až pri samotnej M42, vzdialenej zhruba 1 600 svetelných rokov. Nachádzajú sa v nej horúce O hviezdy, premenné hviezdy typu T Tauri, mnohé infračervené objekty ako chladný Becklinov-Neugebauerov objekt (vznikajúca protohviezda) či Kleinmanova-Lowova hmlovina (kolabujúci mrak) a rodiace sa hviezdy. Do kompexu patrí v podstate všetko, čo v tejto oblasti môžeme ďalekohľadom vidieť: NGC 1973, 1975, 1977, 1980, 1982, M43, M78, IC 434, B33 a pod. + +Hmlovina pochopiteľne nevydáva vlastné svetlo, ale ju osvetlujú horúce hviezdy Trapézu. Hlavne tá najjasnejšia zložka je tak horúca, že jej ultrafialové fotóny ohrievajú okolitý vodík na teplotu niekoľko tisíc stupňov, ktorý potom sám svieti. A prečo je na fotografiách červená? Vodík totiž svieti predovšetkým v spektrálnej čiare H-alfa, ktorá sa nachádza v červenej oblasti spektra, na vlnovej dĺžke 656,3 nanometra. Podobne je tomu tak napríklad v Rozete, Lagúne či Orlej hmlovine. Za samotnou M42 sa nachádza rozsiahly temný molekulový oblak, v ktorom ešte stále vznikajú nové hviezdy. Tie najmladšie majú iba 100 000 rokov, zrod ďalších prebieha i v súčasnosti. Veď nie nadarmo sa hmlovina označuje za kolísku hviezd. + +Veľká hmlovina v Orióne zaberá na oblohe asi jeden stupeň a je najkrajším príkladom emisnej hmloviny viditeľnej v Európe. V triédri 10×50 je jej najjasnejšou časťou úsek, do ktorého sa zo severu zarezáva nápadný tmavý záliv nazývaný Sinus Magnus, ale viditeľné sú i slabšie okrajové partie. V hmlovine je zreteľné množstvo ďalších detailov, vrátane úzkeho výbežku z východnej strany, smerom k južne položenej ι Orionis. Celkový tvar hmloviny môže pripomínať letiaceho netopiera. V malom ďalekohľade sú jeho hlava a zobák oddelené od ostatnej časti tela tmavou líniou, oko netopiera vyznačuje hviezda 10. magnitúdy. Trapéz je pozorovaný v centrálnej časti a θ2 Orionis je umiestnená blízko hlavného, juhovýchodného krídla. + diff --git a/sk/dso/M/M042_200u250.md b/sk/dso/M/M042_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..04534dae3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M042_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: Počas dobrej noci, dva oblúky hmloviny podobné krídlam sa točia zo severného rozhrania celú cestu na juh, kde splývajú v difúznej hromade vírov miešaných s tmavými pruhmi. Celý komplex pokrýva jeden stupeň. Žiariace hviezdy Trapézu a jasný oblak hmloviny, v ktorom sú umiestnené je z väčšiny obklopený tmavými trhlinami prázdnoty. M43 je jasný oblúk hmloviny, oddelený na severe od hlavnej časti M42 tmavým pásom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M042_300u350.md b/sk/dso/M/M042_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fe68d6326 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M042_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Tento nádherný objekt je pôsobivý pri každom zväčšení! Najjasnejšia časť je ozdobená štyrmi jasnými a dvoma slabšími hviezdami Trapézu. Jeho severná hranica je označená veľkou tmavou trhlinou – rozsiahlym zálivom temnoty – populárne nazvaným „rybie ústa“ alebo Sinus Magnus, ktorý sa pripája do ďalšieho tmavého pásu hmoty oddelujúceho M42 od M43. Dva široké jasné hmlovinové oblúky sa točia zo zálivu smerom na juh. Západné z nich má purpurový alebo ružový odtieň. Časť hmloviny južne od Trapézu je extrémne jasná a značne škvrnitá. Cez filtre UHC alebo O-III sa východné a západné časti M42 rozšíria a odhalia delikátne, hmlisté čipkovité pásiky miešané s tmavými miestami. Južná časť M42, medzi dvoma oblúkmi, postupne bledne južným smerom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M043.md b/sk/dso/M/M043.md new file mode 100644 index 000000000..cd30bb8b0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M043.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M043.jpg) +Jasná emisná hmlovina severovýchodne od M42, obklopujúca premennú hviezdu NU Orionis (7,5m). Je súčasťou Veľkej hmloviny v Orióne, ale má vlastné katalógové číslo. Leží v približne rovnakej vzdialenosti ako M42, teda 1600 svetelných rokov, ale je slabšia v dôsledku rozsiahlych prachových hmlovín ležiacich pred ňou. V 200 mm ďalekohľade jej jasnejšia časť je „konkáva“ vydutá na východ, ktorú na juhorovýchode ohraničuje tmavý pás. Slabé oblúky hmloviny sa šíria smerom na severozápad, východ a juh, kde ich tmavá línia oddeluje od M42. + diff --git a/sk/dso/M/M043_300u350.md b/sk/dso/M/M043_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ada78ed70 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M043_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Väčšie zväčšenie je potrebné na to, aby sme videli všetky detaily M43. Hmlovina je na juhu ohraničená tmavou líniou, ktorá ju oddeluje od M42. Jej jasnejšou časťou je 15´dlhý kosák vydutý na východ, okolo hviezdy NU Orionis. Obklopuje ju bohatá spŕška hviezd 9,5-11m, zvlášť severne a severozápadne. Tmavý SV-JZ záliv ju skoro rozpoluje. Slabé hmloviny môžu byť vystopované ešte západne a východne. Pri 150x zväčšení je hlavná časť komplexom štruktúry tmavých oblastí a škvrnitých pásov na severovýchod od stredovej hviezdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M044.md b/sk/dso/M/M044.md new file mode 100644 index 000000000..eb54a1462 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M044.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M044.jpg) +Známa otvorená hviezdokopa v strednej časti súhvezdia, na priamke, ktorú vytvárajú hviezdy Pollux z Blížencov a Regulus so súhvezdia Leva. Starovekí astronómovia ju stotožňovali so senom v jasličkách. Jasné hviezdy po okrajoch δ a γ Cancri boli nazvané „oslíci“. Južný oslík - hviezda Asellus Australis leží na ekliptike, takže ju Slnko vždy raz ročne zakryje. Hviezdy v M44 sú veľmi staré, môžu mať vyše 350 miliónov rokov. Hviezdokopa patrí do nášho vesmírneho okolia, je vzdialená iba 525 svetelných rokov, preto je jej priemer na oblohe úctyhodný, 1,5 stupňa. Sú veľmi staré, predpokladá sa, že vznikli spolu s Hyádami, s ktorými majú spoločný vek, rýchlosť a pohyb. Ako akýsi hviezdny prúd spolu smerujú k bodu na rozhraní Orióna a Jednorožca. + +Jasličky obsahujú asi 80 hviezd do 10. hviezdnej veľkosti a až 350 hviezd do 17. magnitúdy. Najjasnejšou je η Cnc, potom nasleduje 11 hviezd do 7. magnitúdy. Pri priaznivých pozorovacích podmienkach hviezdokopu uvidíme voľným okom aj z väčších miest ako hmlistú škvrnu. Niekoľko hviezd (asi 20) nám zobrazí už obyčajný malý hľadáčik. Pretože zaberajú na oblohe plochu jeden a pol stupňa, vhodným prístrojom na ich pozorovanie je triéder, v ktorom rozlíšime i jednotlivé hviezdy. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu 10 - 15 cm je M44 jasnou a veľkou kopou, môžeme rozoznať 60 hviezd medzi 6. a 12. mag. V 200 mm ďalekohľade sú veľmi jasné, neobyčajne veľké, hviezdy vytvárajú reťazce a blízko centra sa nachádza pekná trojhviezda. V 300 mm ďalekohľade sa naskytne veľkolepý pohľad. Hviezdokopa je mimoriadne jasná, veľká a uvoľnená. Rozlíšime asi 100 hviezd do 12. magnitúdy, ktoré sú usporiadané dvojmo, trojmo alebo v malých skupinách a majú zreteľnú žltú alebo modrobielu farbu. + + + diff --git a/sk/dso/M/M045.md b/sk/dso/M/M045.md new file mode 100644 index 000000000..a356e1cef --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M045.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Melotte 22 - Plejády +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M045.jpg) +Otvorená hviezdokopa známa aj pod názvom „Kuriatka“ či „Sedem nebeských sestier“. Možno najkrajšia otvorená hviezdoka na celej oblohe – je jedno či sa na ňu pozeráme voľným okom, triédrom či ďalekohľadom. Aj počas priemerných pozorovacích podmienok v mestách pri splne Mesiaca by sme mali v Plejádach na prvý pohľad voľným okom rozlíšiť šesť hviezd. Najjasnejšou z nich je modrobiely obor Alcyone (η Tau – 2,87m), potom nasleduje Atlas (27 Tau – 3,63m), Electra (17 Tau – 3,7m), Maia (20 Tau – 3,87m), Merope (23 Tau – 4,18m) a Taygeta (19 Tau – 4,3m). Ak sa naskytne tmavá priezračná noc, mali by sme bez problémov zazrieť ešte Pleione (28 Tau – 5,9m), Celaeno (16 Tau – 5,46m) a Sterope I (21 Tau – 5,76m). V závislosti od bystrého zraku a atmosférických podmienok v dosahu ešte ďalších sedem hviezd, pričom z odľahlých končín by sme ich mohli napočítať až okolo 20. Deväť najjasnejších hviezd je sústredených na ploche jedného stupňa, no ďalšie hviezdy skupiny môžeme nájsť ešte o stupeň ďalej. Vhodné je pozorovať triédrom prípadne ďalekohľadom, pričom treba použiť okulár s veľmi malým zväčšením a širokým zorným polom, aby sme zazreli celú skupinu. Odhaduje sa, že celkovo hviezdokopa obsahuje 400-500 hviezd, pričom 200 z nich môžeme dokážeme rozpoznať stredným amatérskym ďalekohľadom. + +Plejády, so stredom vzdialeným asi 410 svetelných rokov, sú štvrtou najbližšou otvorenou hviezdokopou k našej slnečnej sústave. Jej najjasnejšie hviezdy sú všetko mladí, horúci, modrobieli obri absolútnej magnitúdy od –1,5 po –2,5 (červení obri úplne chýbajú, ale naopak boli objavení hnedí trpaslíci s malou hmotnosťou). Tak napríklad najjasnejšia hviezda Alcyone zdanlivej jasnosti 2,87m má absolútnu magnitúdu –2,7. Prach, ktorý tak esteticky odráža modré svetlo týchto hviezd v skutočnosti s hviezdokopou vôbec nesúvisí. Plejády sú staré 70 miliónov rokov a vykazujú dlhý pohyb smerujúci von z medvihviezdneho plynu a prachu, z ktorého boli zrodené. V súčasnosti zbežne prechádzajú okrajom Tmavého prachového komplexu v Býkovi. Nie je náhoda, že na farebných fotografiách reflexné hmloviny vyzerajú modré ako samotné hviezdy. Modré svetlo je rozptylované lepšie ako červené, preto je žiara hviezd Plejád na prachu reflexnej hmloviny dobre vidieť. + +![<]($IMG_DIR/dso/M045_1.jpg) +Najjasnejší členovia kopy v tvare akejsi „naberačky“ dominujú pozadiu slabších hviezd už v triédri alebo malom ďalekohľade. Kopa obsahuje množstvo atraktívnych dvojhviezd. Zvláštny reťazec hviezd 7-8m začína pri dvojhviezde Struve 450 a pokračuje hneď južne k hviezde Alcyone a východne k hviezde Merope, potom smeruje najskôr južne a potom juhovýchodne. Alcyone má vo svojom bezprostrednom susedstve tri slabšie hviezdy, čím vytvára peknú štvorhviezdu. Atlas vytvára s Pleione širokú dvojhviezdu. Ďalšou známou je Asterope – alebo Sterope I a Sterope II, ktorú voľné oko síce nerozlíši, ale už triéder ju zobrazí ako široký pár. Reflexné hmloviny zahalujúce hviezdy „naberačky“ sú najjasnejšie a najľahšie pozorovateľné okolo hviezdy Merope, kde majú aj označenie **NGC 1435 (Tempel nebula)**. Okolo tejto hviezdy sa počas vynikajúcich pozorovacích podmienok môžu blysnúť už v triédri 10×50. Hmlovina vyzerá ako svetlá šmuha, ktorá sa tiahne vzdialenosťou asi desiatich uhlových minút a mierne vystupuje nad jas okolitej oblohy. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm pri malom zväčšení môžeme odhaliť slabý závoj hmloviny okolo ďalších dvoch z jasnejších hviezd. Napriek tomu, že sa jedná o reflexné hmloviny, vyzerá to tak, že pomôže i filter O-III, aj keď pravda, že zatieni jej slabšie vonkajšie časti. + +Myzer: Malú inšpiráciu možno nájdete v nasledujúcich riadkoch, z jedného pozorovania koncom leta počas veľmi kvalitných podmienok: Hodinu pred koncom astronomickej noci som sa rozhodol zistiť, koľko hviezd asi uvidím voľným okom v Plejádach, ktoré sa už nachádzali dosť vysoko nad obzorom (50 stupňov). Nie je to síce mojim zvykom, ale tentokrát som urobil výnimku a začal všetko zakreslovať. Na papier som preniesol šesť hlavných najjasnejších hviezd nápadnej hviezdokopy (Alcyone, Merope, Atlas, Maia, Electra, Taygeta) a začal sa konečne sústredene pozerať. Ďalších päť hviezd (Pleione, Celeano, Asterope, 18 Tau, HD 23753) bolo celkom ľahkých, pretože najslabšia z nich má 5,76 magnitúdy. Ostatné hviezdy pribúdali už iba postupne, pretože neboli vidieť stabilne a iba občas preblikávali. Preto som im venoval veľa času, s cielom zakresliť ich na správnom mieste a vyhnúť sa chybám. Výsledok bol viac ako nečakaný - napočítal som až sedemnásť hviezd! Skúška správnosti však nasledovala až o deň neskôr, ked som si náčrt porovnával s programom Sky Charts. Všetko bolo spečatené, poloha hviezd jednoznačne sedela so skutočnosťou. Najslabšia zachytená hviezda (SAO 76264) má vizuálnu jasnosť 6,96 magnitúdy. Zhodou okolností je to aj hviezda s nízkym farebným indexom spektrálneho typu A, teda veľmi vhodná na určovanie MHV. + + + diff --git a/sk/dso/M/M046.md b/sk/dso/M/M046.md new file mode 100644 index 000000000..8ed67610e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M046.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M046.jpg) +Túto jasnú a bohatú otvorenú hviezdokopu objavil v severnej časti súhvezdia, jeden a pol stupňa východne od ďalšej otvorenej hviezdokopy M47 Charles Messier v roku 1771. Tak ako M47 i táto hviezdokopa je jasná a rozľahlá, ale predsa sú trochu rozdielne: M47 vyniká vďaka pol tuctu jasných modrobielych hviezd, M46 kvôli veľkej hromade nerovnako jasných slabých hviezd. Už v triédri 10×50 môžeme tento pozoruhodný rozdiel ľahko zistiť. Navyše vo väčšom ďalekohľade v M46 rozoznáme vyše 100 hviezd medzi 9-13m a v severovýchodnej časti malý disk planetárky NGC 2438, ktorá sa na hviezdokopu iba náhodne premieta, ale k bohatému hviezdnemu pozadiu vykazuje pekný kontrast. Leží totiž vo vzdialenosti 3 300 svetelných rokov, teda výrazne bližšie ako 5 400 svetelných rokov vzdialená hviezdokopa M46. V dôsledku toho musí mať M46 skutočný priemer 40 ly a svietivosť okolo 9 000 Sĺnk. Odhaduje sa, že je 300 miliónov rokov stará, 10-krát tak ako susedná M47. Celkový počet všetkých jej skutočných členov je asi 500. + +Priemer hviezdokopy je asi pol oblúkového stupňa a v dôsledku jej jasnosti 6,1m by mohla byť na tmavej oblohe vidieť voľným okom ako hmlistá škvrnka vedľa výraznejšej M47. V ďalekohľade s priemerom objektívu do 150 mm sa ukáže ako veľmi bohatá skupina nerovnomerne rozmiestnených a skoro rovnako jasných 75 hviezd. Planetárka NGC 2438 je pri malom zväčšení iba hmlistou hviezdou 11m, od zväčšenia 80x ukáže disk vyzerajúci ako maličký kruhový obláčik. Jeho priemer je totiž iba jedna oblúková minúta. V ďalekohľade s priemerom objektívu aspoň 200 mm môžeme pozorovať 80 hviezd jasných v rozmedzí 11-14m. Hviezdy sú rozmiestnené rovnomerne a 3 až 4-krát hustejšie ako okolité polia Mliečnej cesty. Trochu bohatšia sa ukazuje severná časť, v južnej sa hneď pod centrom nachádza skoro behzviezdna diera. Planetárka NGC 2438 leží práve tam, kde hustejšia severná časť kopy začína rednúť. Pri 200x zväčšení môžeme na okraji jej disku pozorovať hviezdu 13m. + +Ďalekohľady s priemerom objektívu okolo 350 mm ukážu pomerne jasnú a veľmi bohatú skupinu takmer rovnako rozmiestnených 100 hviezd 11m a slabších. Najjasnejšia 8,7m hviezda kopy sa nachádza v západnej časti. Severná oblasť je oveľa bohatšia a viac zhustená, má i väčšiu expanziu okolitých hviezd na východe a západe. Južná časť je nepravidelným kruhom okolo bezhviezdnej diery. Planetárka má jasný disk s náznakom prstenca, ktorý vykazuje pekný kontrast k bohatému hviezdnemu okoliu. Vonkajšia časť disku evidentne bledne k jeho severozápadnému rozhraniu. Na juhozápade planetárky môžeme zase pozorovať hviezdu 13m s veľmi slabým sprievodcom. Skutočná centrálna hviezda planetárky, ktorá má iba 17,7m, zrejme nie je v amatérskych ďalekohľadoch pozorovateľná. + + + diff --git a/sk/dso/M/M047.md b/sk/dso/M/M047.md new file mode 100644 index 000000000..f4ed3c02f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M047.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M047.jpg) +Mimoriadne veľká a veľmi jasná otvorená hviezdokopa viditeľná aj voľným okom ako hmlistá škvrna 4,4m v Mliečnej ceste, ktorá sa už v triédri rozpadne na riedku skupinku jasnejších hviezd. Jej najjasnejším členom je modrobiela hviezda 5,7m. Aj ďalšie jej jasnejšie hviezdy 6,2m, 6,5m, 7m sú modrobiele a svojou farbou kontrastujú s nádhernou oranžovou premennou hviezdou KQ Puppis, ležiacou hneď na západ od M47. Objavil ju veľmi dávno, ešte v roku 1654 Hodierna, Charles Messier ju katalogizoval až v roku 1771, ale pravdepodobne uviedol jej chybnú pozíciu. V roku 1934 ju preto opätovne stotožnil O. Thomas. M47 je vzdialená 1 700 svetelných rokov a je zhruba 30 miliónov rokov stará. V menšom ďalekohľade do 150 mm uvidíme asi 50 hviezd veľkého rozpätia magnitúd zaberajúcich plochu pol stupňa. Najlepšie je vidieť použitím malého zväčšenia. + diff --git a/sk/dso/M/M047_200u250.md b/sk/dso/M/M047_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2a853c85e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M047_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 60x: Táto jasná a veľká kopa je veľmi nepravidelná. Obsahuje asi 75 stálic tvoriacich zväzky a reťazce oddelené od seba niekoľkými relatívne bezhviezdnymi medzerami. Najjasnejšia hviezda kopy je pozorovaná blízko západného rozhrania a je peknou dvojhviezdou, označovanou ako Struve 1120. Pozostáva z dvoch zložiek jasných 5,7m a 9,6m vzdialených od seba 19,6“. Ďalšia veľmi pekná dvojhviezda Struve 1121 je pozorovaná v centre. Tvoria ju zložky jasné 7m a 7,5m v odstupe 7,4“. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M047_300u350.md b/sk/dso/M/M047_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..01a4de74c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M047_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: M47 je jasná, veľmi veľká, pomerne bohatá, ale nepravidelne usporiadaná skupina umiestnená v zhluku šiestich jasných hviezd. Jasnejšie hviezdy sú zarovnané v smere V-Z, najjasnejšia z nich (5,7m) sa nachádza na západnom konci. Východný koniec ukončuje hviezda jasná 6,2m. Fantáziou môžeme oddeliť niekoľko hviezdnych reťazcov, vrátane jedného voľnejšieho, ktorý smeruje na sever k otvorejenj hviezdokope NGC 2423. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M048.md b/sk/dso/M/M048.md new file mode 100644 index 000000000..38fd55d25 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M048.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M048.jpg) +V minulosti sa tento objekt považoval za stratený, pretože pravdepodobne sám Charles Messier zaznamenal zlú polohu pozorovaného objektu, ktorý v roku 1771 aj sám popísal. Podľa tohto popisu T. F. Morris v roku 1954 stotožnil M48 s rozsiahlou otvorenou hviezdokopou NGC 2548 napriek tomu, že sa nachádza štyri stupne južne od uvedenej pozície. Rozprestiera sa v západnej časti súhvezdia, takmer na rozhraní s Jednorožcom. Pri dobrých pozorovacích podmienkach je viditeľná aj voľným okom, ako škvrnka jasnosti 5,8m. Pekný pohľad sa naskytne najmä vo väčších triédroch. Hviezdokopa je vzdialená približne 1 600 svetelných rokov a na oblohe svieti už približne 200 miliónov rokov. + +V malých ďalekohľadoch s použitím menších zväčšení je nádhernou, rozsiahlou a bohatou kopou. Najjasnejšie hviezdy sa pohybujú medzi ôsmou a deviatou magnitúdou, pričom 50 hviezd je jasnejších ako 13m. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 250 mm rozlíšime asi 65 hviezd nepravidelne rozmiestnených na jednom stupni oblohy. Jasnejšie hviezdy, z ktorých väčšina má 9-10m, sa koncentrujú okolo dvoch širokých prúdov, ktoré sú rozdelené „bezhviezdnym kanálom“. Západný z nich je jasnejší a hustejší. 100x zväčšenie zvýši počet členov na vyše sto, z ktorých mnohí tvoria zaujímavé páry. Široký rozsah magnitúd jednotlivých stálic kopy vyvoláva falošný dojem, že jasnejšie hviezdy ležia pred slabšími. + + + diff --git a/sk/dso/M/M049.md b/sk/dso/M/M049.md new file mode 100644 index 000000000..aa6c9aaa9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M049.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M049.jpg) +Charles Messier objavil túto galaxiu 19. februára 1771. M49 je obrou eliptickou galaxiou, jeden z najväčších a najsvietivejších členov kopy Coma-Virgo. Vzdialená je 65 miliónov svetelných rokov a absolútnu magnitúdu dosahuje –23,1. + diff --git a/sk/dso/M/M049_100u150.md b/sk/dso/M/M049_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..440ab420f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M049_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: Táto pekná eliptická galaxia (8,4) je rivalom pre oveľa známejšiu M87. Má veľmi jasné 3,5ô kruhové halo, ktoré obsahuje silné jadro. Hviezda 12,5m je umiestnená v hale východne od jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M049_200u250.md b/sk/dso/M/M049_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f749928a5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M049_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M49 ukáže jasné jadro umiestnené v 4´hale, ktoré bledne k matnému okraju. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M049_400u450.md b/sk/dso/M/M049_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5b057e849 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M049_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch M49 je nádherným objektom s jasným 5´x 4´oválnym halom obsahujúcim dobre definovateľné 1´jadro. Hviezda 12,5m na východnom rozhraní jadra vyzerá ako supernova. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M050.md b/sk/dso/M/M050.md new file mode 100644 index 000000000..5eb564b21 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M050.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M050.jpg) +Najkrajšia otvorená hviezdokopa v súhvezdí, nachádza sa v jeho západnej časti, v tretinovej vzdialenosti od Síria k Prokyónovi. Počas dobrej noci je ako hmlistá škvrna o jasnosti 5,9m vidieť i voľným okom. V triédri sa premení na jasnú, veľkú a zhruba kruhovú koncentráciu natlačených hviezd, z ktorých 10 dokážeme rozlíšiť. Vyzerá to tak, že prvýkrát si ju na oblohe všimol G. D. Cassini niekedy pred rokom 1711, v každom prípade ju našiel i Charles Messier 5. apríla 1772, počas pozorovania kométy v tom roku. M50 je od nás vzdialená 2 900 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/M/M050_300u350.md b/sk/dso/M/M050_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..855721342 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M050_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: veľké, nádherné zhromaždenie jasných hviezd v bohatom hviezdom poli. Napočítame ich prinajmenšom 150 v rozmedzí 8-14m. Najjasnejšia hviezda 7,8m je nápadná v južnej časti, pretože má červenooranžovú farbu a pekne kontrastuje s otatnými bielymi až modrými hviezdami. Z východného rozhrania sa tiahne prúd hviezd na juhovýchod. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M051.md b/sk/dso/M/M051.md new file mode 100644 index 000000000..71743eaeb --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M051.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M051.jpg) +Špiriálová galaxia nachádzajúca sa v blízkosti oja Veľkého voza, na spojnici hviezd Cor Caroli a Benatnash. Bola objavená pravdepodobne už Charlesom Messierom v roku 1773, ale jej výnimočná „vírová“ špirálová podoba bola odhalená až v roku 1845, keď na ňu namieril svoj šesťstopový reflektor v írskom Parsonstowne Lord Rosse. Stala sa tak prvou galaxiou špirálového typu, u ktorej bola vizuálne zistená jej podoba. Vidíme ju zhora, preto je jej tvar podobný víru s jasným jadrom. Patrí do malej skupiny galaxií v Poľovných psoch, je jej dominantným členom. Nachádza sa dosť blízko od nás, svojou vzdialenosťou 13 miliónov svetelných rokov patrí ešte k našim susedným galaxiám. Patrí k jasnejším galaxiám na oblohe (8,4m), na rozpoznanie jej náznaku nám postačí obyčajný triéder. + diff --git a/sk/dso/M/M051_200u250.md b/sk/dso/M/M051_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..010e51a42 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M051_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 5194 má dobre zhustené, škvrnité halo, ktoré sa náhle zjasňuje smerom k jadru. Most k NGC 5195 nie je pozorovateľný. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M051_300u350.md b/sk/dso/M/M051_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c301afc13 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M051_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M51 má veľké, matné 10´ x 7´ S-J halo obsahujúce dobre zhustené jadro. Bočným pohľadom, špirálové ramená sú celkom viditeľné, oddelené tmavými vírmi severne a juhozápadne od jadra. Špirálové rameno východne a severovýchodne od jadra je najnápadnejšie. Bočný pohľad je nevyhnutný na zazretie mostu medzi M51 a NGC 5195. Sprievodca má jadro skoro tak jasné, ale menšie oproti M51. Halo satelitu je predĺžené 5´ x 4´ S-J a veľmi rozmanité. Tmavá škvrna je na jeho juhovýchodnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M051_400u450.md b/sk/dso/M/M051_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..95c25836d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M051_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Halo 10´ x 7,5´ SV-JZ obsahuje špirálovú štruktúru dvoch ramien tožiacich sa takmer úplne okolo veľkého, jasného jadra. Jasnejšie rameno vychádza z južnej strany jadra a točí sa východne, severne, západne a nakoniec juhozápadne, kde je oddelené od jadra slabším ramenom. Most k NGC 5195 sa rozširuje z jasného špirálového ramena. Dve špirálové ramená sú škvrnité, obsahujú jasné plochy a tmavé prachové línie. Sprievodca NGC 5195 je tak jasná ako jadro M51 a obsahuje stelárne jadro vychýlené na juhovýchod. Prinajmenšom 10 hviezd je umiestnených v hale M51, najjasnejšia z nich leží na juhozápade. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M052.md b/sk/dso/M/M052.md new file mode 100644 index 000000000..36ee3cb9d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M052.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M052.jpg) +Otvorená hviezdokopa v západnej časti súhvezdia, takmer na rozhraní so súhvezdím Cefea, ležiaca na predĺženej spojnici hviezd α - β Cas, ktorú v roku 1774 náhodne objavil Charles Messier pri pozorovaní kométy. Je pomerne rozsiahlou, bohatou a zhustenou kopou, patriacou k tým bohatším na severnej oblohe. Celkovú jasnosť dosahuje 6,9m a pod tmavou oblohou je viditeľná ako malá hmlistá nenápadná škvrnka aj voľným okom. Obsahuje okolo 120 hviezd medzi 9. a 13. magnitúdou a spolu asi 200 hviezd vo vzdialenosti asi 3 900 svetelných rokov. Najjasnejšou je žltý obor 8,2m. Napriek tomu vo hviezdokope nájdeme tiež bledomodré hviezdy hlavnej postupnosti, ktoré naznačujú, že celkový vek hviezdokopy je okolo 50 miliónov rokov, teda o niečo menej ako vek Plejád. V triédri hviezdokopa pôsobí kompaktným dojmom a aj v záplave ostatných stálic naozaj bije do očí. + +V 10 cm ďalekohľade sa ukáže pekná a jasná, dobre zhustená kopa bohatá na slabé hviezdy. Nápadná je jedna jasná žltá hviezda na jej juhozápadnom rozhraní. V 20 cm ďalekohľade je už zreteľnou, bohatou skupinou hviezd, dobre „vyčnievajúcich“ z okolitého hviezdneho poľa. Veľký počet relatívne jasných bledomodrých hviezd pekne kontrastuje s niekoľkými žltkastými hviezdami. Spolu ich rozlíšime približne 80. Vo väčšom ďalekohľade (300-350 mm) je nádhernou hviezdokopou, jasnou, rozsiahlou a nepravidelnou, s miernym centrálnym zhustením. 150 hviezd od 9. do 12. mag je zreteľne rozlíšiteľných. Niekoľko hviezdnych zhustení sa nachádza severovýchodne od centra kopy, blízko juhozápadného rozhrania. Mnoho slabých hviezd je rozprášených severovýchodne a juhovýchodne od kopy. + +Dominik: Táto krásna hviezdokopa mi v mojom 250mm dobsone pripomína veľa útvarov. Z veľkého množstva hviezd moja fantázia vytvára pyramídu, z ktorej vrcholu však vychádza presne naopak veľmi malá ďalšia pyramída. Od malej pyramídy cez vrchol sú hviezdy najjasnejšie a najhustejšie až postupne slabnú a strácajú sa v tmavej oblohe. Kúsok od tohto útvaru je však ďalší nepravidelný oblak výraznejších hviezd. Taktiež by mi mohla M52 pripomínať presýpacie hodiny alebo kužeľ svetla, ktorý postupne slabne. + + + diff --git a/sk/dso/M/M053.md b/sk/dso/M/M053.md new file mode 100644 index 000000000..9dcfbd8f4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M053.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M053.jpg) +Pekná guľová hviezdokopa neďaleko hviezdy Diadém, objavená vo februári 1775 Johannom Elertom Bodem a nezávisle o dva roky neskôr aj Charlesom Messierom. Od nás je vzdialená 60 000 – 65 000 ly, nachádza sa vo vnútornej časti našej Galaxie a od stredu ju delí podobná vzdialenosť ako od nás, teda približne 60 000 svetelných rokov. Jej priemer je asi 800 svetelných rokov. Celkovú jasnosť má pomerne nízku 7,8m, takže pri použití dobrého triédra zbadáme iba hmlistú škvrnu. Vo väčších ďalekohľadoch patrí k pôvabným objektom, pretože má jasné jadro a na okrajoch rozlíšime jednotlivé hviezdy, jadro ostane stále zrnité. Neďaleko, v takmer rovnakej vzdialenosti sa nachádza ďalšia guľová hviezdokopa, mimoriadne uvoľnená NGC 5053. Na oblohe sa premieta práve jeden stupeň smerom na juhovýchod od M53. + diff --git a/sk/dso/M/M053_100u150.md b/sk/dso/M/M053_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..710f553e3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M053_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M53 je jasnou 3´sférou so širokým, dobre zhusteným jadrom. Okrem dvoch menších koncentrácií v severnej časti, plošná jasnosť hviezdokopy bledne rovnako smerom k okrajom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M053_200u250.md b/sk/dso/M/M053_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ba429add6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M053_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto guľovka má dobre zhustené 5´halo obsahujúce jasné jadro so zrnitou štruktúrou. Jedna hviezda sa zreteľne ukazuje v jadre, ale prinajmenšom 50 je viditeľných okolo okraja. Hviezda 11m je viditeľný v severovýchodnej časti. Široký VSV-ZJZ pár hviezd 9m a 10m leží 9´JJV od hviezdokopy. Pri väčšom zväčšení je guľovka dobre rozlíšiteľná a poskytuje nádherný pohľad, kedy sa množstvo hviezd mihoce v závislosti od momentov dobrého seeingu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M054.md b/sk/dso/M/M054.md new file mode 100644 index 000000000..512b41b0d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M054.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M054.jpg) +Jedna z mnohých guľových hviezdokôp v súhvezdí, ktorej jasnosť je 7,6m. Objavil ju počas júla roku 1778 Charles Messier ako „veľmi jasnú hmlovinu … jasnejšiu v centre, ale neobsahujúcu hviezdu“. Leží vo vzdialenosti 68 000 svetelných rokov, teda sa nachádza dvakrát ďalej ako susedné M69 a M70. Jej hodnoty sú nad priemerom guľových hviezdokôp, jej absolútna magnitúda dosahuje –9,4 a svietivosť 480 000 Sĺnk. V ďalekohľade ľahko zistíme, že M54 je najväčšou a najviac zhustenou z troch „Messierových guľoviek“ ležiacich pozdĺž „podstavca čajníka“. + +V 200 mm ďalekohľade ukáže hmlisté halo obsahujúce mohutné jadro. Okrem pár iskier okolo rozhraní sa táto guľová hviezdokopa nedá rozlíšiť. + diff --git a/sk/dso/M/M054_400u450.md b/sk/dso/M/M054_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2267252b7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M054_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: ostáva nerozlíšiteľná aj vo veľkom ďalekohľade, ale ukáže zrnitosť v okolí svojho rozhrania. Iba jedna popredná hviezda 12m sa nachádza na juhovýchodnom rozhraní hala. Jadro je jasné a hladké. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M055.md b/sk/dso/M/M055.md new file mode 100644 index 000000000..f626508ea --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M055.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M055.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 6,4m ležiaca na okraji Mliečnej cesty. Počas svojich pozorovaní v Južnej Afrike ju v roku 1751 objavil francúzsky astronóm N. L. de Lacaille. Aj keď sa jedná o peknú guľovú hviezdokopu, vďala veľkému množstvu objektov v tomto súhvezdí nie je až taká známa. Od Zeme je vzdialená 20 000 svetelných rokov a jej skutočný priemer vo vesmíre je 110 ly. + +Túto jasnú guľovú hviezdokopu môžeme dobre rozlíši už v 150 mm ďalekohľade. Halo je rovnako zhustené a s okolitých hviezdami sa jeho priemer zvyšuje na 10´. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M055_200u250.md b/sk/dso/M/M055_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..07cbbace4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M055_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade rozlíšime stovky rovnako rozmiestnených hviezd. Rovnaké vetvy jasnejších hviezd dobre vyčnievajú oproti miriádam slabším, čo dáva guľovej hviezdokope 3D efekt. Viac okrajových hviezd je viditeľných severne a južne ako východne a západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M056.md b/sk/dso/M/M056.md new file mode 100644 index 000000000..f99699416 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M056.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M056.jpg) +Guľová hviezdokopa takmer na rozhraní so súhvezdím Labute, na spojnici hviezd β Cyg a γ Lyrae. Charles Messier ju objavil 19. januára 1779, tú istú noc ako našiel kométu roku 1779, a popísal ju ako hmlovinu bez hviezd, podobne ako ostatné guľové hviezdokopy. Táto 31 000 svetelných rokov vzdialená hviezdokopa dosahuje priemer asi 60 svetelných rokov. V triédri sa javí ako škvrnka 8,3m zjasňujúca sa do stredu, juhovýchodne od stálice šiestej veľkosti. Najjasnejšie hviezdy dosahujú 13. magnitúdu, takže väčším ďalekohľadom rozlíšime prevažne len okrajové časti. + +V ďalekohľadoch s priemerom objektívu okolo 100 mm sa v bohatom hviezdnom poli zobrazí jasná, ale matná nerozlíšiteľná guľa. Nevýrazné jadro bledne postupne smerom von k nepravidelným okrajom. V 250 mm ďalekohľade je M56 jasná, ale chudobne koncentrovaná guľová hviezdokopa, na okraji dobre rozlíšiteľná. V jadre vyčnieva na hmlistom pozadí tucet hviezd, obvod je nepatrne predĺžený S-J. V 350-tke sa ukáže disk drobných, chvíľami dobre rozlíšiteľných hviezd, okrem samotného stredu jadra. Popredná hviezda 11m na západnom rozhraní kopy má slabého spoločníka v odstupe 10“. + + + diff --git a/sk/dso/M/M057.md b/sk/dso/M/M057.md new file mode 100644 index 000000000..a7d3dde55 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M057.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Prstenec +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M057.jpg) +Asi najznámejšia a najľahšie pozorovateľná planetárna hmlovina dosahujúca deviatu magnitúdu, ležiaca medzi hviezdami Sheliak a Sulaphat. Tušiť ju môžeme už v triédri ako objekt podobný hviezde, v ďalekohľade s priemerom objektívu 100 mm sa premení na zjavne nezaostrenú hviezdu. Keďže plynový obal tejto hmloviny sa do okolia rozpína rýchlosťou asi 20 km za sekundu, predpokladáme, že vznikla pred 20 000 rokmi. Materská hviezda dosahuje 13,4m, takže je v teoretickom dosahu 250 mm ďalekohľadu. Vzdialenosť planetárky sa odhaduje na 2 000 až 4 000 svetelných rokov. + +Na rozoznanie charakteristického tvaru nám postačí už ďalekohľad s priemerom objektívu okolo 100 mm, v ktorom sa ukáže ako jasný disk s tmavým stredom. Hviezda 12m leží 1´V od centra planetárky. 250 mm ďalekohľad ukáže nádherný, jasný oválny disk obsahujúci tmavý, napriek tomu nie úplne čierny stred. Okraj prsteňa na koncoch je viditeľne slabší. V 350 mm ďalekohľade je skutočne nádherným objektom, jasný oválny dymový prsteň je v strede vyplnený slabou hmlou. Za ideálnych podmienok počas excelentného seeingu v ňom môže byť videná veľmi slabá centrálna hviezda. Pri veľkom zväčšení sa rozhrania prsteňa zjavujú hmlisté a môžu byť zazreté nejaké nepatrné zmeny v plošnej jasnosti. + +Myzer: Centrálnu hviezdu som videl na La Palme, ktorá sa môže pochváliť prvotriednym seeingom, nevyhnutným na pozorovanie tohto ťažkého objektu. U nás pozorovania vyzerajú skôr takto: Prstenec bol aj pri 342x zväčšení ostrý, ale zároveň jemný, akoby sa rozplýval v zornom poli (pozornejším pohľadom sa dala tušiť jeho štruktúra a že nie je homogénny). Jeho vnútro nie je tmavé, ale má dymovo šedú farbu. Blízko okraja planetárky leží hviezda dvanástej magnitúdy, ktorá vyzerá ako maličký dobre zaostrený bod a prispieva tak ku kráse celého objektu. Centrálnu hviezdu som nepozoroval, ani raz sa mi nezdalo, že by v strede niečo bliklo. Na druhej strane to môžem chápať aj pozitívne v tom zmysle, že som si tam žiadnu hviezdu umelo nedomýšlal a môžem veriť svojim očiam. + + + diff --git a/sk/dso/M/M058.md b/sk/dso/M/M058.md new file mode 100644 index 000000000..0844c21bd --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M058.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M058.jpg) +Charles Messier objavil túto galaxiu 15. apríla 1779. Je veľkou špirálovou galaxiou s priečkou umiestnenou v jadre galaktickej kopy Coma-Virgo. Ak leží zhruba 65 miliónov svetelných rokov ďaleko, jej absolútna magnitúda dosahuje –21,8. Hmotnosťou a absolútnou hviezdnou veľkosťou sa podobá našej Galaxii. Pozorovateľné v nej v minulosti boli dve supernovy 1988A a 1989M. + diff --git a/sk/dso/M/M058_200u250.md b/sk/dso/M/M058_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..20f96b76b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M058_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M58 má jasné stelárne jadro umiestnené v širokom, dobre koncentrovanom vnútornom regióne, ktorý je predĺžený 2,5´x 1,5´. Oveľa slabšie vonkajšie halo meria 4,5´x 3,5´SV-JZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M058_400u450.md b/sk/dso/M/M058_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..3bca5ce0e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M058_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Bočným pohľadom slabé matné halo môže byť vidieť ako zaberá 5´x 4´plochu. 3´x 1,75´vnútorné halo je jasné a škvrnité, obsahujúce 1,5´x 0,5´jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M059.md b/sk/dso/M/M059.md new file mode 100644 index 000000000..1355e498e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M059.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M059.jpg) +Galaxiu objavil 11. apríla 1779 J. G. Koehler v Dresdene pri pozorovaní kométy, Charles Messier sa na ňu pozrel 4 dni neskôr. M59 je kompaktnou, obrou eliptickou galaxiou v jadre Coma-Virgo. Podľa vzdialenosti 65 miliónov svetelných rokov dosahuje absolútnu magnitúdu –21,9. + diff --git a/sk/dso/M/M059_100u150.md b/sk/dso/M/M059_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..e8aec64e0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M059_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M59 pozorovaná 25´ZSZ od M60, je pomerne jasným 2´x 1´SSZ-JJV oválom s jasnejším centrom, ktoré bledne hladko k matnému okraju. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M059_200u250.md b/sk/dso/M/M059_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5d59bdc8b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M059_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M59 tvorí trojuholník s 11,5m hviezdou 2´severne a hviezdou 12m 3´na SSV. Halo je ja jasnou 2,5´x 1,5´SSZ-JJV elipsou, ktorá sa zjasňuje ku kruhovému jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M059_400u450.md b/sk/dso/M/M059_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..591c9545f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M059_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch halo M59 sa objavuje veľmi jasné, predĺžené 3´x 2´SSZ-JJV a zjasňuje sa smerom jasnému jadru. Hviezda 14m leží na juhozápadnom rozhraní hala, 1´od jadra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M060.md b/sk/dso/M/M060.md new file mode 100644 index 000000000..26606c204 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M060.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M060.jpg) +Obria eliptická galaxia hneď vedľa M59, ktorú objavil Koehler 11. apríla 1779. M60 je takisto členom galaktickej kopy Coma-Virgo, leží v jej jadre. Leží 65 miliónov svetelných rokov ďaleko a jej absolútna magnitúda dosahuje –22,7. Celkovú jasnosť dosahuje 8,8m. + diff --git a/sk/dso/M/M060_100u150.md b/sk/dso/M/M060_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..ca5aa5f19 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M060_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M60 je väčšou a jasnejšou galaxiou z páru, ktorý tvorí spolu s NGC 4647 pozorovanou 2,5´severozápadne. M60 má jasné hladké kruhové 2´halo – galaxia sa objavuje asi dvakrát tak veľká ako jej spoločník M59. NGC 4647 je značne slabšia, je vidieť ako 1´halo slabej plošnej jasnosti, ktoré sa skoro dotýka M60. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M060_200u250.md b/sk/dso/M/M060_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..79fc44a49 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M060_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M60 má jasné, matné 2,5´halo obsahujúce široký centrálny región. NGC 4647 je nekoncentrovaným 1,5´obláčikom s nepatrným centrálnym zjasnením. Bočným pohľadom sa dve halá galaxií skoro dotýkajú. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M060_400u450.md b/sk/dso/M/M060_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..97277f068 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M060_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: M60 obsahuje jasné 3´x 2,5´halo, ktoré bledne rovnomerne k okrajom. Centrum je široké a dobre zhustené. NGC 4647 obsahuje matné 2´halo obsahujúce slabou zhustené centrum. Halá oboch galaxií sú v kontakte. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M061.md b/sk/dso/M/M061.md new file mode 100644 index 000000000..73dce0395 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M061.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M061.jpg) +Túto galaxiu objavil Barnabus Oriani 5. mája 1779. Charles Messier si ju pomýlil s kométou, ale 11. mája svoju chybu napravil a pridal ju do svojho katalógu. M61 je obrovskou špirálovou galaxiou s priečkou, ktorá je členom galaktickej kopy Coma-Virgo. Leží 65 miliónov svetelných rokov ďaleko a jej absolútna hodnota dosahuje –21,8. Môžeme v nej pozorovať niekoľko špirálových výbežkov v blízkosti jej stredu. Jej celková jasnosť dosahuje 9,7m. Priemer celej galaxie sa odhaduje na 160 000 svetelných rokov. Boli v nej pozorované štyri supernovy 1926A, 1961I, 1946F a 1999gn. + diff --git a/sk/dso/M/M061_100u150.md b/sk/dso/M/M061_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..de29114d1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M061_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M61 je jasnou face-on galaxiou s nápadným jadrom vnútri S-J priečky. Halo je nerovnako jasné a nepatrne predĺžené 3´x 2,75 SV-JZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M061_200u250.md b/sk/dso/M/M061_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fe80e24d3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M061_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: 4´x 3,5´SV-JZ halo je veľmi jasné a škvrnité a obsahuje 30“ jadro. Tmavá oblasť v podobe širokej medzery medzi východným špirálovým ramenom a jadrom je vidieť pozdĺž východného rozhrania hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M061_400u450.md b/sk/dso/M/M061_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..57295e033 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M061_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Na M61 je nádherný pohľad! Dve špirálové ramená sú hneď viditeľné v 4,5´x 4´hale, ktoré obaluje dobre zhustené, ale matné jadro s priečkou. Jedno špirálové rameno je pripojené na severnom konci priečky a točí sa východne a južne: nápadná tmavá oblasť sa nachádza východne od priečky medzi ňou a týmto ramenom. Vonkajšie špirálové rameno sa vynie z južného konca priečky a točí sa západne a potom na sever, ale bledne asi v polovici dĺžky prvého ramena. Jasná škvrna na SSV rozhraní ramena je v skutočnosti náznakom tretieho ramena. Ramená sú škvrnité a nerovnako jasné. Hviezda 14m je umiestnená v hale blízko jeho západného rozhrania asi 1´od centra galaxie. Druhá hviezda 14m leží 2,5´juhozápadne od centra. V blízkosti M61 ležia dve slabé galaxie – NGC 4303A (13m) a NGC 4292 (12,2m). \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M062.md b/sk/dso/M/M062.md new file mode 100644 index 000000000..2a77eb93d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M062.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M062.jpg) +Guľová hviezdokopa v južnej časti súhvezdia, na rozhradí so súhvezdím Škorpión. Pre jej nízku deklináciu nám jej hľadanie z nášho územia môžu sťažovať atmosférické podmienky a svetelné znečistenie. Inak je pomerne nápadná, dosahuje jasnosť 6,6m. Jej vzhľad je pomerne nepravidelný, čo si už dávno všimol aj W. Herschel. Objavil ju Charles Messier 7. júna 1771, teda až sedem rokov potom čo objavil ďalšie guľové hviezdokopy v súhvezdí – M9, M10, M12, M14 a M19. Leží vo vzdialenosti 25 000 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/M/M062_200u250.md b/sk/dso/M/M062_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2d010bf5c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M062_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: M62 má jasné jadro značne umiestnené od stredu guľovej hviezdokopy na juhovýchod. Pri malom zväčšení nesúmernosť jadra dáva guľovke kometárny vzhľad. Slabšie halo sa rozširuje do priemeru asi 7´. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M062_300u350.md b/sk/dso/M/M062_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b8e80ca93 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M062_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: Táto zaujímavá guľová hviezdokopa má jasné jadro obklopené nepravidelným 12´halom značne splošteným na juhovýchodnej strane. Jadro leží juhovýchodne od centra s množstvom hviezdnych reťazcov rozširujúcich sa smerom na severozápad od neho. Jasná hviezda leží hneď na juhovýchodnom rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M063.md b/sk/dso/M/M063.md new file mode 100644 index 000000000..77a5d585a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M063.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M063.jpg) +Špirálová galaxia s priečkou jasnosti 8,6m, ležiaca na priamke hviezd Cor Caroli - Benatnash. Má oválny tvar s jasným, veľkým jadrom a s menej rozvinutými ramenami. Bola objavená v roku 1779 Pierrom Mechainom a neskôr sa stala jednou z prvých galaxií u ktorých sa rozpoznala špirálová štruktúra. V roku 1973 v nej bola pozorovaná supernova 1971I, ktorá dosiahla 12. magnitúdu. Vzdialená je 35 000 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/M/M063_200u250.md b/sk/dso/M/M063_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0c55948f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M063_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M63, pozorovaná hneď východne od hviezdy 8,5m, má veľké, jasné jadro umiestnené v 3´ x 1,5´ VJV-ZSZ hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M063_300u350.md b/sk/dso/M/M063_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3f18ca6ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M063_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M63 obsahuje stelárne jadro v širokom, lesklom oválnom jadre so zrnitou štruktúrou. 5´ x 3´ VJV-ZSZ halo je škvrnité v centrálnej oblasti, ale náhle bledne smerom von. Je vidieť výrazný rozdiel medzi vnútorným a vonkajším halom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M064.md b/sk/dso/M/M064.md new file mode 100644 index 000000000..5149b7be7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M064.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M064.jpg) +Špirálová galaxia (8,5m), jedna z najneobvyklejších galaxií celej oblohy. V jej vnútri, severne od stredu sa totiž nachádza tmavý prachový pás, podľa ktorého sa aj nazýva. Vnútorná časť galaxie rotuje v opačnom smere ako vonkajšia. Jedná sa o veľmi mohutný systém (absolútna magnitúda = –21) s priemerom prinajmenšom 65 000 ly, ktorý je súčasťou 24 miliónov svetelných rokov vzdialenej kopy galaxií v Poľovných psoch. M64 bola objavená E. Pigottom a J. E. Bodem v roku 1779, napriek tomu, že bola zaznamenaná iba ako malá hmlistá hviezda. Leží na spojnici hviezd Diadém – γ Com. Uvidíte ju už v malom ďalekohľade ako ovál s jasným jadrom. + diff --git a/sk/dso/M/M064_300u350.md b/sk/dso/M/M064_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..62274632c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M064_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Jasná nádherná galaxia predĺžená 7´x 4´VJV-ZSZ obsahujúce jasné jadro, ktoré sa nachádza nápadne mimo centra na JJZ. Tmavý pás točiaci sa pozdĺž severovýchodného okraju jadro vyžaduje bočný pohľad pri menšom zväčšení, pri väčšom zväčšení je viditeľný priamo. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M065.md b/sk/dso/M/M065.md new file mode 100644 index 000000000..cfbe95e50 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M065.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg) +Špirálová galaxia (9,3m) neďaleko hviezdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakovo už triédrom, prípadne hľadáčikom ďalekohľadu. Tak ako aj 21 oblúkových minút vzdialená M66 bola objavená P. Mechainom v roku 1780. Ich veľkosť je pravdepodobne len polovičná oproti našej Galaxii. Spolu s ďalšou špirálovou galaxiou NGC 3628 tvoria známy Leo triplet. Spolu s ďalšími galaxiami: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 ich zase zaraďujeme do akejsi „Podskupiny M65“. Tá je navyše súčasťou 31 miliónov vzdialenej skupiny galaxií označovanej ako Leo I. + diff --git a/sk/dso/M/M065_100u150.md b/sk/dso/M/M065_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..1de25cb9f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M065_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M65 tvorí nádhernú trojicu s M66 ležiacou 20´východne a NGC 3628 pozorovanou 35´SSV. Jej jasné halo je predĺžené 6´x 2´S-J a obsahuje jasné, veľké 3´x 2´jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M065_200u250.md b/sk/dso/M/M065_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..352f835c1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M065_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M65 je peknou, jasnou galaxiou predĺženou 7´x 2´, halo je škvrnité a nerovnako jasné v jeho severnej časti. Blčiace jadro sa zužuje ku kruhovým koncom. Hviezda 12m leží 2´JJZ a hviezda 13m zase 2´SV od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M065_400u450.md b/sk/dso/M/M065_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..02f61214d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M065_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: M65 má jasné, škvrnité 3´x 2´jadro obklopené matným 8´x 2´halom. Južný koniec hala je viac rozšírený než severný. Východná strana hala je lepšie definovateľné než západná, ktorá je viac matnejšia, pretože pozdĺž nej sa tiahne drobná tmavá prachová línia. Veľmi slabá popredná hviezda je umiestnená v tejto línii východne od jadra galaxia. Ďalšia slabá hviezda aleo malý jasný zväzok, leží na juhozápadnom rozhraní hala galaxie. 1,5´za touto hviezdou ešte leží hviezda 12. magnitúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M066.md b/sk/dso/M/M066.md new file mode 100644 index 000000000..a6a067a7f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M066.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M066.jpg) +Špirálová galaxia jasnosti 8,9m, ale trochu menej nápadná ako susedná galaxia M65. Prvý ju objavil P. Mechain v marci roku 1780. Nevšimol si ju zrejme ani samotný Charles Messier v roku 1773, keď najjasnejšia kométa toho roku prechádzala touto oblasťou okolo 2. novembra. Patrí do Tria galaxií v Levovi, ktoré je východnou súčasťou skupiny galaxií Leo I. Absolútna magnitúda dosahuje –21, skutočný priemer prinajmenšom 75 000 ly. Zdanlivému odstupu 21´ medzi ňou a susednou M65 zodpovedá v priestore predpokladaná vzdialenosť 190 000 svetelných rokov. M 66 vzplanuli už tri supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs. + diff --git a/sk/dso/M/M066_100u150.md b/sk/dso/M/M066_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..9f87ef962 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M066_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M66 je najjasnejšou z tria galaxií spolu s M65 a NGC 3628. Má veľké, jasné 5´x 2´S-J halo obsahujúce jasné, rozšírené jadro. Rad trochu hviezd sa tiahne za západnou stranou hala a točí sa smerom na severozápad, kde sa napája do trojuholníka. Najjasnejšia hviezda z nich dosahuje 9. magnitúdu - leží 2,75´severozápadne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M066_200u250.md b/sk/dso/M/M066_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..418765704 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M066_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má jasné 2´x 0,75´jadro obklopené nepravidelným škvrnitým halom predĺženým 5´x 2,5´S-J. Hviezda 14. magnitúdy leží 3,5´juhozápadne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M066_400u450.md b/sk/dso/M/M066_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..33a228780 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M066_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Nádhera! M66 má jasné, veľmi rozšírené 7´x 3´S-J halo obsahujúce dobre zhustené jadro. Bočný pohľad odhalí tmavé oblasti hneď severovýchodne a juhozápadne od jadra. Južná časť hala je veľmi nerovnaká v plošnej jasnosti s náznakom špirálovej štruktúry. Severná časť hala má viac okrúhly tvar a je škvrnitá pozdĺž severovýchodného rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M067.md b/sk/dso/M/M067.md new file mode 100644 index 000000000..51ed57860 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M067.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M067.jpg) +Bohatá otvorená hviezdokopa zaberajúca na oblohe plochu pol stupňa, ktorú objavil J. G. Koehler, niekedy pred rokom 1779. Nachádza sa v južnej časti súhvezdia, neďaleko hviezdy Acubens. V priestore však leží dosť ďaleko od galaktickej roviny (1 500 ly) a je jednou z najstarších známych otvorených hviezdokôp (5 miliárd rokov, po NGC 188 a NGC 6791 - 7. miliárd r. pravdepodobne tretia najstaršia v celej Galaxii). Otvorené hviezdokopy pritom nezvyknú presahovať vek 1 miliardy rokov. Od Zeme ju delí 2 500 svetelných rokov. Nachádza sa v nej viac ako 1000 hviezd, polovica z nich dosahuje 10. až 16. magnitúdu. + +Na tmavej oblohe je na hranici viditeľnosti voľným okom (6,3m), dá sa dobre rozpoznať v triédri, ale pekný pohľad na ňu dosiahneme až pomocou 60 mm ďalekohľadu s malým zväčšením, v ktorom môžeme rozoznať pár hviezd. Vo väčšom ďalekohľade, s priemerom objektívu 10 cm sa pridá ďalších 40 hviezd, s jasnosťou medzi 9. a 12. mag. V 200 mm ďalekohľade rozoznáme peknú jasnú kopu, ktorú tvorí skoro 100 hviezd do 14. magnitúdy, zoskupených v niekoľkých hviezdnych reťazcoch delených tmavými líniami. + + + diff --git a/sk/dso/M/M068.md b/sk/dso/M/M068.md new file mode 100644 index 000000000..469e8815b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M068.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M068.jpg) +Pomerne veľká a jasná, ale slabo koncentrovaná guľová hviezdokopa, ktorej celková jasnosť dosahuje 8,2m. Dá sa preto zachytiť v triédri alebo malom ďalekohľade ako hmlistá škvrna, ale na kvalitný obraz je potrebný väčší ďalekohľad. Navyše v našich zemepisných šírkach sa nad obzorom nikdy nezdrží príliš dlho, pretože jej v tom bráni južná poloha. M68 objavil P. Mechain v roku 1780. Leží vo vzdialenosti 31 000 svetelných rokov. + +V 200 mm ďalekohľade M68 uvidíme ako pomerne jasný objekt - so škvrnitým jadrom v uvolnenom 10´hale, ktoré môžeme na hviezdy dobre rozlíšiť pri jeho vonkajšom okraji. Jadro je čiastočne rozlíšitelné pri 125x zväčšení v aspoň 400 mm ďalekohľade a pri 175x zväčšení sa rozloží úplne. Jadro je obklopené v 12´hale slabých hviezd zhromaždených v točiacich sa reťazcoch. + + + diff --git a/sk/dso/M/M069.md b/sk/dso/M/M069.md new file mode 100644 index 000000000..fe38b2793 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M069.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M069.jpg) +Túto guľovú hviezdokopu (7,6m) prvýkrát objavil N. L. de Lacaille na Mysy dobrej nádeje v roku 1752, pričom ju zahrnul do svojho katalógu južných objektov pod označením Lacaille I.11 a opísal ju ako „malé jadro kométy“. Messier ju pridal do svojho katalógu v auguste roku 1780. So svojou vzdialenosťou okolo 33 000 svetelných rokov od nás sa nachádza v blízkosti stredu Galaxie. Nikdy u nás nepresiahne výšku 10 stupňov nad južným obzorom, preto aby sme ju čo najlepšie videli, musíme počkať na jej kulmináciu a dobré pozorovacie podmienky. Hľadanie by mohla uľahčiť najjasnejšia hviezda súhvezdia Kaus Australis, ktorá sa nachádza v jej blízkosti. + diff --git a/sk/dso/M/M069_200u250.md b/sk/dso/M/M069_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..bbdd03331 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M069_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: M69 sa nachádza 4,5´JV od hviezdy 8m a je vidieť podobne ako M70, pričom je nepatrne jasnejšia a viac zhustená. Obsahuje širokú a zhustenú stredovú oblasť, ktorá sa pôsobivo zjasňuje skoro k stelárnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M069_400u450.md b/sk/dso/M/M069_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..922ecbf92 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M069_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: vo veľkých ďalekohľadoch má široko zhustené, zrnité jadro obalené v hale. V okolí jeho veľmi nepravidelného okraja môžeme rozlíšiť niekoľko veľmi slabých hviezd. Východné rozhranie hala je mimoriadne drsné a je preťaté malým zárezom. Popredná hviezda 13m leží v hale východne od jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M070.md b/sk/dso/M/M070.md new file mode 100644 index 000000000..07494d65c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M070.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M070.jpg) +Guľová hviezdokopa s celkovou jasnosťou ôsmej magnitúdy, najmenšia a najslabšia z troch guľových hviezdokôp ležiacich medzi ε a ζ Sagittarii pozdĺž „podstavca čajníka“. Charles Messier ju popísal ako „hmlovinou bez hviezd“, keď ju v auguste 1780 objavil. Leží vo vzdialenosti 34 000 svetelných rokov v blízkosti stredu Galaxie. Jej absolútna magnitúda je –7,3, čo je o jednu magnitúdu menej ako celkový priemer všetkých guľových hviezdokôp. Svietivosť = 70 000 Sĺnk. Z nášho územia ju nemáme počas roka možnosť často pozorovať, pretože nám bráni jej južná poloha. Preto si musíme počkať na čas kulminácie, ktorý nastáva v letných mesiacoch. + +V 200 mm ďalekohľade rozoznáme malé halo obsahujúce dobre zhustený stred. Okraj je nepravidelný, sploštený na SSZ, ale bohatší o okolité hviezdy na juhu. Zopár hviezd môžeme rozlíšiť okolo rozhrania. Dve popredné hviezdy 10. a 11. magnitúdy ležia v tesnej blízkosti na severovýchod od M70. Táto guľová hviezdokopa veľmi dobre zareaguje na veľký priemer ďalekohľadu. V hale sa ukáže slušný počet hviezd oproti zrnitému pozadiu. Jeho rozhranie je nepravidelné, niekoľko jeho najjasnejších hviezd vytvára krátke reťazce, z ktorých najnápadnejší vedie von na SSV z kopy. Jadro je malé a nie veľmi zhustené. + + + diff --git a/sk/dso/M/M071.md b/sk/dso/M/M071.md new file mode 100644 index 000000000..bc706f4ab --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M071.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M071.jpg) +Riedka guľová hviezdokopa južne od spojnice hviezd δ a γ Sge, ktorej klasifikácia do 70. rokov minulého storočia nebola jednoznačne určená. Je veľmi bohatá a kompaktná, ale bez väčšieho centrálneho zhustenia, ako by sa na normálnu guľovú hviezdokopu patrilo. Postráda takisto premenné hviezdy tupu RR Lyrae, tak hojne zastúpené práve v guľových hviezdokopách. Otázku, či je mimoriadne bohatou otvorenou hviezdokopou, alebo mimoriadne chudobnou guľovou hviezdokopou, vyriešili až moderné metódy na základe H-R diagramu. Túto relatívne mladú guľová hviezdokopu, iba 9-10 biliónov rokov starú, 18 000 svetelných rokov vzdialenú, s absolútnou magnitúdou –5,5, objavil niekedy pred rokom 1746 P. L. de Chéseaux. + +Vďaka svojej 8. magnitúde je lokalizovaná už triédrom či malým ďalekohľadom, ale keďže jej najjasnejší členovia dosahujú len 11. hviezdnu veľkosť, nikdy nebude ničím iným ako hmlistou škvrnou. Zaujímavou začína byť od 200 mm ďalekohľadu: nepravidelné halo je tvorené mnohými hviezdami rozlíšiteľnými oproti širokému, slabo koncentrovanému centru. Pole hviezd 11m je nápadné blízko rozhrania hala 2´J od centra kopy. 300 mm ďalekohľad zobrazí jasnú, bohatú, ale na prvý pohľad uvoľnenú guľovú hviezdokopu. Jadro je dobre rozlíšiteľné, nejaké zhluky hviezd 12m sa rozširujú VSV a SSV z centra. Okolo jadra jasnejší členovia tvoria tvar „ostňa šípu“. Západná časť kopy neobsahuje jasnejšie okolité hviezdy, tie ležia prevažne SV od kopy. M71 sa zobrazuje ako svietiace pozadie hviezd kombinované s maličkými medzerami. + + + diff --git a/sk/dso/M/M072.md b/sk/dso/M/M072.md new file mode 100644 index 000000000..c81f88089 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M072.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M072.jpg) +Slabšia guľová hviezdokopa (9,3m) na juhozápadnom okraji súhvezdia, ktorú objavil v auguste 1780 P. Mechain. Leží ďaleko za stredom Galaxie, vzdialenosť od nás sa odhaduje prinajmenšom na 56 000 ly. Je tak jednou z najvzdialenejších guľových hviezdokôp v Messierovom katalógu. Napriek tomu, že je viac menej voľnejšie koncentrovaná, jej hviezdy 15. magnitúdy (najjasnejšia má 14,2m) nie je ľahké rozlíšiť ani vo väčších amatérskych ďalekohľadoch. Na oblohe sa v jej blízkosti nachádza hmlovina Saturn, M73 – zoskupenie štyroch hviezd a jeden nenápadný člen Miestnej skupiny galaxií: Aquarius Dwarf – Vodnárov trpaslík, pozorovaný iba veľkými ďalekohľadmi. + +V 250 mm Dobsone je guľovka jasnejšia a pomerne rozsiahla, so širokým nerovnako jasným jadrom. Halo má škvrnitú štruktúru a sú viditeľné aj nejaké drobné tmavé oblasti. Za excelentných pozorovacích podmienok môžeme rozlíšiť pár odľahlých hviezd. V 450 mm Dobsone je M72 mierne koncentrovaná s jasným zhusteným jadrom a drsným halom. Slabé reťazce hviezd sa vysúvajú z disku, ktorý sa pri väčšom zväčšení za dobrej noci rozloží na masu hviezd 15-16m. Žiaľ, počas horších než perfektných podmienok sa ukáže iba tucet hviezd pozdĺž rozhrania kopy. V okolí hviezdokopy je roztrúsených niekoľko slabých hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/M/M073.md b/sk/dso/M/M073.md new file mode 100644 index 000000000..90cb3e84b --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M073.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M073.jpg) +Tentokrát nejde o žiadnu hviezdokopu, hmlovinu či galaxiu, ale iba o zoskupenie štyroch slabých hviezd naľavo od guľovej hviezdokopy M72, ktoré majú jasnosti 10,5m, 10,5m, 11m, 12m a sú situované do charakteristického tvaru písmena „Y“. Celková jasnosť tohto zoskupenia je približne 9m. Charles Messier, v čase objavu v októbri 1780 opísal M73 nasledovne: „Tri alebo štyri malé hviezdy, ktoré na prvý pohľad vyzerajú ako nejaká hmlovina“. Ako sa však môžete sami presvedčiť, kvalita optiky sa odvtedy poriadne zmenila a žiadnu hmlovinu takmer s určitosťou nezazriete. + + + diff --git a/sk/dso/M/M075.md b/sk/dso/M/M075.md new file mode 100644 index 000000000..9ced8ba04 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M075.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M075.jpg) +Slabšia guľová hviezdokopa jasnosti 8,6m nachádzajúca sa na rozhraní so súhvezdím Kozorožec. Prvýkrát ju pravdepodobne uvidel v auguste roku 1780 P. Mechain, ale o dva mesiace neskôr i Ch. Messier. Svojou vzdialenosťou 59 000 svetelných rokov je jednou z najvzdialenejších guľových hviezdokôp z Messierovho katalógu, nachádza sa ďaleko za stredom Galaxie. + +V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M075_200u250.md b/sk/dso/M/M075_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..de828a083 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M075_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je pomerne slabým halom obsahujúcim jasnejší stred. Je dobre zhustená, preto pár hviezd rozoznáme iba pozdĺž jej rozhrania. 1,5´na juhovýchod od centra sa nachádza jedna hviezda 12,5m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M075_400u450.md b/sk/dso/M/M075_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..cf8001760 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M075_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: väčšie ďalekohľady ukážu zrnité halo a dobre rozlíšiteľné hviezdy okolo okrajov. Okolité hviezdy sú pomerne rovnako rozmiestnené vo všetkých smeroch a zvyšujú priemer hviezdokopy na 5´. Jadro je dobre zhustené, ale ostáva nerozlíšiteľné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M076.md b/sk/dso/M/M076.md new file mode 100644 index 000000000..573bd7ad2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M076.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M076.jpg) +Planetárna hmlovina (10,1m) tvarom pripomínajúca M27 – Činku z Líšky, v západnej časti súhvezdia, na rozhraní s Andromédou. Bola objavená v septembri roku 1780 P. Mechainom, Charles Messier ju nezávisle na ňom pozoroval o šesť týždňov. William Herschel jej priradil dvoje označenie, tiež J.L.E. Dreyer priradil každej časti zvlášť číslo v NGC: 650 a 651. Malá činka je vzdialená od Zeme približne 3 400 svetelných rokov. Už v malom ďalekohľade pri pozornom pohľade môže hmlistá eliptická škvrna nadobudnúť tvar burského orieška. + diff --git a/sk/dso/M/M076_300u350.md b/sk/dso/M/M076_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..db0ab1648 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M076_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M76 leží vnútri malého pravouhlého trojuholníka tvoreného hviezdou jasnosti 9,5m na východe a dvoma hviezdami 10-10,5m na západ a severozápad od hmloviny. Zjavuje sa ako pár jasných, malých hmlistých diskov v kontakte. Juhozápadný je jasnejší: nepatrne vyčnieva za južnou stranou trojuholníka a obsahuje hviezdu 13. magnitúdy blízko svojho rozhrania. Slabší severovýchodný lalok má rozšírené, rozptýlené halo na prahu viditeľnosti. V ešte väčšom ďalekohľade je pozoruhodným objektom, či už s alebo bez hmlovinového filtra. Väčšina planetárok má kruhový disk, ale M76 predvádza dva jasné disky s pomerne jasným spojovacím mostom, navyše všetko je zahalené v oveľa slabšom, hmlistom, vonkajšom hale. Filter O-III značne zlepší pohľad: ukáže niekoľko tmavých šmúh na východnej a západnej strane centrálnej časti a už spomenuté slabé halo. Centrálna hviezda dosahuje 16. magnitúdu a je vyhradená iba pre väčšie ďalekohľady. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M077.md b/sk/dso/M/M077.md new file mode 100644 index 000000000..96533003f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M077.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M077.jpg) +Najjasnejšia galaxia (8,9m) súhvezdia a hlavný predstaviteľ tzv. Seyfertových galaxií. Táto obria špirálová galaxia má malé, veľmi jasné, husté a aktívne jadro, ktoré v strede pravdepodobne skrýva čiernu dieru. V spektre jadra je veľa emisných čiar, svedčiacich o vysokej excitácii. Emisné čiary sú veľmi široké, čo je prejav búrlivých chaotických pohybov plynových más v jadre. Vykazuje netepelné žiarenie, a to často v širokom rozsahu spektra od rádiovej oblasti po gama žiarenie, s maximom v ďalekej infračervenej oblasti. V jadre je veľmi kompaktný zdroj rádiového žiarenia. Všetky tieto skutočnosti nasvedčujú tomu, že v jadre prebiehajú búrlivé procesy, pri ktorých nastáva vyvrhovanie hustých, kompaktných mrakov plynu s hmotnosťou niekoľko desať až sto hmotností Slnka. + +Celkové zastúpenie Seyfertových galaxií medzi obyčajnými galaxiami vo vesmíre je 1-2%. Prvú takúto galaxiu objavil v roku 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale prvý raz sa nimi dôkladne zaoberal až v roku 1943 C. Seyfert, podľa ktorého sa aj pomenúvajú. K najznámejším patria NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojom Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagujúca galaxia VV 144. M77 predstavuje najjasnejší príklad z tejto skupiny. Na jej vyhľadanie sa treba presunúť jeden oblúkový stupeň juhovýchodne od δ Ceti (4,07m). Objavil ju P. Mechain už v roku 1780 ako nejakú hmlovinu, nakoniec sa však zaradila k prvým galaxiám u ktorých bola vizuálne zistená špirálová štruktúra. Dnes patrí k najväčším galaxiám Messierovho katalógu - dosahuje priemer 170 000 ly a je dominantným objektom malej skupiny galaxií do ktorej patria napríklad aj NGC 1055, NGC 1073 alebo Markarian 600. Vzdialená je 65 miliónov svetelných rokov. + +150 mm ďalekohľad naznačí prvé detaily: je celkom jasným oválom s relatívne veľkým jadrom a niekoľkými plochami ozdobujúcimi vonkajšiu časť. Ďalekohľad s priemerom objektívu 250 mm ukáže jasné halo obklopujúce veľké svietivé jadro. Jadro kryje skoro polku disku a je približne tak jasné ako hviezda deviatej magnitúdy hneď na VJV od galaxie. Ešte o niečo väčší ďalekohľad zobrazí M77 ako jasné, trošku predĺžené halo obsahujúce jasné, výnimočne veľké jadro. Halo je škvrnité s tmavými líniami a svietivými zlomkami špirálových ramien. + + + diff --git a/sk/dso/M/M078.md b/sk/dso/M/M078.md new file mode 100644 index 000000000..0442503fb --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M078.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M078.jpg) +Malá reflexná hmlovina, ktorá leží asi dva a pol oblúkového stupňa severovýchodne od hviezdy Alnitak, neďaleko Konskej hlavy. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm je jasnou hmlovinou vejárovitého tvaru, ktorá v sebe skrýva dve hviezdy 10. magnitúdy. Hmlovina je najzretelnejšia pozdĺž severného rozhrania a postupne bledne až k hmlistému južnému rozhraniu. + diff --git a/sk/dso/M/M078_300u350.md b/sk/dso/M/M078_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..753320966 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M078_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: dve hviezdy 10. magnitúdy žiaria ako oči v bielej hmlovine. Najjasnejšou časťou je oblasť okolo očí, zvlášť pozdĺž severného rozhrania. Hmlovina smerom na juh bledne, podobne ako chvost kométy, dve hviezdy 10m pripomínajú jej rozštiepené jadro. Použitím väčšieho zväčšenia počas dobrej pozorovacej noci sa môžu blízko hviezd a pozdĺž východného rozhrania blysnúť nejaké škvrny. Hmlovina NGC 2067 pozorovaná severne je veľmi slabou hmlou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M079.md b/sk/dso/M/M079.md new file mode 100644 index 000000000..93bb65c19 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M079.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M079.jpg) +Malá guľová hviezdokopa v južnej časti súhvezdia. V októbri 1790 ju objavil P. Mechain a o pár mesiacov neskôr ju Ch. Messier pridal do svojho katalógu ako 79. položku. Až W. Herschel prvý rozpoznal, že sa jedná o objekt tvorený hviezdami. Leží v oblasti, ktorá zachytáva oblohu oproti galaktickému stredu, v oblasti, kde sú guľové hviezdokopy skôr výnimkou. Vzdialenosť M79 od nás sa odhaduje na 41 000 svetelných rokov, vzdialenosť od galaktického stredu na 63 500 svetelných rokov. + +Pri svojej jasnosti 7,8m je ešte v dosahu triédrov - zjavuje sa ako hmlistá škvrna. V 200 mm ďalekohľade ju uvidíme s bohatým hviezdnym okrajovým polom. V 300 mm ďalekohľade je peknou jasnou guľovou hviezdokopou s veľkým, hustým jadrom, ktoré obklopuje 5´halo. Oproti hmlistému pozadiu môžeme rozlíšiť tri tucty členov. Pol stupňa ZJZ leží hviezda 5m. Vo väčšom ďalekohľade sú okrajové hviezdy zrejmé. Až na husté jadro, sú rozlíšiteľné i ostatné hviezdy v hale. + + + diff --git a/sk/dso/M/M080.md b/sk/dso/M/M080.md new file mode 100644 index 000000000..a03dbef05 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M080.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M080.jpg) +Malá, ale žiarivá guľová hviezdokopa (7,3m), lokalizovaná zhruba v strede priamky, ktorú vytvárajú Antares a Graffias. Z oblastí, kde vystupuje vyššie nad obzor, ju nájdeme i triédrom, síce je o niečo slabšia ako neďaleká M4, ale má zase výraznejšie jadro, vďaka silnému zhusteniu hviezd k jej stredu. V malom ďalekohľade zbadáme len slabý náznak podobný kométe, veď podobne ju popísal aj Charles Messier, ktorý ju našiel v roku 1781, tri týždne skôr ako jeho priateľský rival P. Mechain. Vzdialená je 28 000 svetelných rokov, teda 4-krát ďalej ako M4. V minulosti, v roku 1860 vzplanula v tejto hviezdokope jasná nova siedmej magnitúdy. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu do 150 mm je kruhovým a jasným, ale nerozlíšiteľným diskom hmly. Jedna hviezda 8,5m leží na jej severovýchodnom rozhraní. Až 300 mm ďalekohľad tento disk rozlíši. Najnápadnejšie sú hlavne okrajové hviezdy, ktoré sa sústreďujú do točiacich sa prúdov na severnom a západnom rozhraní hviezdokopy. Na južnom zase leží široko oddelený rad hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/M/M081.md b/sk/dso/M/M081.md new file mode 100644 index 000000000..5788076aa --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M081.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Bodeho galaxia +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M081.jpg) +Známa špirálová galaxia v severnej časti súhvezdia, ktorá bola s neďalekou gravitačne viazanou M82 objavená v roku 1772 J. E. Bodem. Charles Messier ich pridal do svojho katalógu vo februári 1781. Obidve sú najjasnejšími predstaviteľmi v malej skupine galaxií vo Veľkej medvedici, ktorá zahŕňa zhruba 12 galaxií, nazvanej Skupina galaxií M81. Vzdialenosť do centra tejto kopy je asi 10 miliónov svetelných rokov, čím je po kope galaxií v Sochárovi vzdialenej 8 miliónov svetelných rokov, najbližšou skupinou galaxií k Miestnej skupine. Okrem M82 zahŕňa napríklad NGC 2976 a NGC 3077 – tiež z Veľkej medvedice, NGC 2366 s NGC 2403 zo Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Absolútna magnitúda M81 je odhadnutá na –20,8, svietivosť na asi 17 biliónov Sĺnk. Jej skutočný priemer dosahuje 70 000 svetelných rokov. V roku 1993 v nej bola pozorovaná jedna supernova. + +Odlišný tvar M81 a M82 je evidentný už v triédri 10×50: M81 je oválna, M82 je viac pretiahnutá. Obe patria k najjasnejším galaxiám na oblohe. M81 je tiež jedným z najvzdialenejších vesmírnych objektov viditeľných ešte aj voľným okom, teda len tak bez ďalekohľadu. Pred týmto náročným pozorovaním má cenu si poznamenať, že galaxia má celkovú jasnosť 6,9m, jej plošná jasnosť ale bude ešte o niečo slabšia. V dôsledku toho, identifikovanie podobne slabých hviezd bude nevyhnutné na jej správne rozpoznanie. Pri svojom prvom pokuse sa ale vopred pripravte na neúspech. M81 je totiž súčasťou reťazca slabých hviezd, ktorý začína stálicou 24 Ursae Majoris. Aby sme teda nadobudli pevné presvedčenie, že M81 skutočne vidíme a aby sme si boli istý, že sa vyznáme v zmätku slabých hviezd, musíme najskôr niektoré tieto hviezdy po poriadku presne identifikovať. Postupovať systémom pozrieť sa hore a jednoducho povedať: „Áno, ja ju vidím“, nie je správne. + +Začneme hviezdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a pol stupňa západne od galaxie a budeme pokračovať hviezdou HD 89343 (V = 6,0) na východnom konci reťazca. Medzi nimi by mali byť vidieť (blysnúť sa je lepšie slovo) prinajmenšom tri na hviezdy podobné objekty. Prvý, hneď západne od HD 89343, je stálica HD 87703 (V = 7,1). Ak nie je bez váhania viditeľná zhruba 25% z celkového pozorovacieho času, pravdepodobne je M81 mimo dosahu. Oveľa ťažšie (10% z celkového času) je rozpoznateľná skupinka hviezd tvorená HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), ktorá vyzerá ako jeden objekt. Vďaka spomenutým trom hviezdam bude jeho celková jasnosť V = 6,8, ale jeho rozloha spôsobuje, že plošná jasnosť bude menšia ako jedna hviezda tej istej magnitúdy, čo robí skupinku ťažšie identifikovateľnou. Tretí objekt, viditeľný na správnom mieste iba 5-10% z celkového času bočným pohľadom, je galaxia M81! Aj keď sa to ľahko hovorí, nemala by vyzerať ako obyčajná hviezda, ale pripomínať skôr sotva viditeľného nestelárneho člena vzdialenej galaktickej kopy vo veľkom ďalekohľade. Jej polohu je vhodné si overiť ešte aj určením ďalšej hviezdy HD 85828 (V = 7,7), nachádzajúcej sa 40´ južne od nej. + diff --git a/sk/dso/M/M081_200u250.md b/sk/dso/M/M081_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d55e5c938 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M081_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M81 je pekný jasný ovál, ktorý sa postupne zjasňuje smerom k nápadnému, eliptickému, nestelárnemu jadru. Bočným pohľadom sa môžu blysnúť veľmi slabé špirálové ramená: dva pásy sú viditeľné v SSZ špirálovom ramene. Dve hviezdy 11m sú umiestnené v hale južne od jadra galaxie, tretia leží ZSZ od jadra, blízko rozhrania hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M081_400u450.md b/sk/dso/M/M081_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..caa9b26b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M081_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: veľkolepá! M81 sa rozprestiera cez celé zorné pole. Jej halo je vypuklý ovál, ktorého okraj je slabšej plošnej jasnosti, ale môže sa rozšíriť pri pohľade periferným videním. Bočným pohľadom môžeme spozorovať široké, hmlisté a nezreteľné špirálové ramená: na JJV od jadra, sa nachádza tenká špirálová črta, oddelená od neho tmavou medzerou. Špirálové rameno SSZ od jadra je širšie a ovela kratšie. Dve atraktívne dvojhviezdy ležia JJZ od galaxie: ADS 7565 je atraktívnym párom hviezd 10,9m v odstupe 9“ a ADS 7566 je veľmi tesným párom hviezd 9,5m v odstupe 2,1“. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M082.md b/sk/dso/M/M082.md new file mode 100644 index 000000000..4d38267a1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M082.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Cigara +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M082.jpg) +Nepravidelná pekuliárna galaxia ani nie pol oblúkového stupňa od M81. Obidve galaxie sa pravdepodobne v minulosti vzájomne stretli, preto sa predpokladá jej nepravideľný tvar a značná aktivita. Jej štruktúra bola prerušená gravitáciou M81. Z jej jadra vytryskujú prúdy plynov rýchlosťou asi 1 000 km/s, čo sa však dá zistiť iba špeciálnymi prístrojmi. Je veľmi známou rádiovou galaxiou a prvou, u ktorej bolo zistené intenzívne magnetické pole. Je vzdialená 12 miliónov svetelných rokov. Aj keď je oproti M81 slabšia (8,4m) a hľadá sa o niečo ťažšie, v ďalekohľade odkryje viacej detailov. Tak teda po poriadku: na trochu tmavšej oblohe ju môžeme skúsiť nájsť už malým triédrom ako tenký pásik svetla. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 120 mm ju uvidíme ako šedú plôšku svetla, ktorá sa zdá byť škvrnitá. Všimnite si hviezdu 10. magnitúdy v tesnej blízkosti galaxie. + +200/250 – 100x: M82 má jasné, škvrnité, nepravidelne predĺžené 9´x 2´halo. Tmavá prachová medzera kolmá na hlavnú os galaxie pretína halo do dvoch takmer rovnakých častí. Východná časť je škvrnitejšia, ale bledne oveľa rýchlejšie smerom von z galaxie, pozdĺž hlavnej osi. Aj východná aj západná časť sú poznačené tmavými miestami. + diff --git a/sk/dso/M/M082_400u450.md b/sk/dso/M/M082_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..573cdbae7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M082_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: táto nádherná galaxia má 10´x 3´halo obsahujúce jadro predĺžené pozdĺž hlavnej osi. Vďaka jej veľkej plošnej jasnosti má halo dobre ohraničený obrys. Jadro je tvarom veľmi nepravidelné a priečne preseknuté na dve takmer rovnako dlhé časti tmavým pásom. Západná časť jadra je jasnejšia a je vyzdobená krátkymi tmavými pruhmi. Východná polovica jadra je väčšia. Niekoľko jasných zväzkov je zmiešaných pozdĺž hlavnej osi. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M083.md b/sk/dso/M/M083.md new file mode 100644 index 000000000..8af14e105 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M083.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M083.jpg) +Nádherná galaxia južnej oblohy, ktorá v primerane veľkom ďalekohľade ukáže jasné jadro s priečkou, okolo ktorej sa točia i špirálové ramená. Vďaka svojej jasnosti 7,6m patrí síce k najjasnejším galaxiám, ale je dosť rozľahlá a nachádza sa značne na juhu, takmer na rozhraní s rozľahlým súhvezdím Centaura. Z oblastí, kde vystupuje vysoko nad obzor je pri dobrých pozorovacích podmienkach viditeľná i triédrom, pri excelentných podmienkach i voľným okom. + +M83 objavil N. L. de Lacaille v roku 1752 objavil na Mysy Dobrej nádeje, Messier ju pridal do katalógu až v marci 1781. Svojou vzdialenosťou 22 miliónov svetelných rokov patrí k našim bližším galaxiám a je súčasťou galaktickej kopy Centaurus, spolu s NGC 4945, NGC 5102 a NGC 5253, ktoré sa nachádzajú práve v tomto južnom súhvezdí, a s NGC 5068, ktorá sa nachádza v Panne o niečo severnejšie. Jej absolútna magnitúda –21,6 zodpovedá svietivosti 36 biliónom Sĺnk. Skutočný priemer dosahuje vyše 100 000 svetelných rokov. Za posledných 60 rokov v M83 vzplanuli štyri supernovy. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu 250 mm tvorí táto nádherná galaxia veľký trojuholník s hviezdou 7m na východe a hviezdou 6m na severovýchode. M83 má jasné kruhové jadro umiestnené v priečke, z ktorej oboch koncov sa točia špirálové ramená. Rameno zo severovýchodného konca priečky sa točí na východ a potom na juh, rameno z juhozápadného konca priečky sa točí západne a potom na sever. Bočným pohľadom sa tieto dve špirálové ramená točia akoby jedno do druhého. Oblasti medzi nimi sú ozdobené veľmi slabo viditeľnými, ale v skutočnosti obrovskými emisnými oblasťami. + diff --git a/sk/dso/M/M083_300u350.md b/sk/dso/M/M083_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cd3759b54 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M083_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M83 je peknou „face-on“ galaxiou s jasným oválnym jadrom s priečkou obklopenou zauímavou špirálovou podobou. Rameno, ktoré začína zo severovýchodného konca priečky sa točí naprieč 90 stupňov a končí južne od stredu galaxie. Rameno, ktoré začína z juhozápadného konca priečky sa obtáča okolo celej severnej strany galaxie až na východ. Špirálové ramená sú delené tenkými tmavými líniami, z ktorých najnápadnejšie ležia SSV a JJZ od priečky - sú to badateľné stopy prachu. Do galaxie sa premieta niekoľko popredných hviezd z našej Galaxie, okolité hviezdne pole je najbohatšie na juhu a juhovýchode. + +Myzer: Z nášho územia je pozorovanie tejto galaxie vďaka jej južnej polohe pomerne ťažké, príkladom toho môže byť moje jediné pozorovanie 250 mm Dobsonom na jar 2005: Po Sombrere nasledovala zdanlivo nesplniteľná úloha - identifikovať veľmi nízko položenú galaxiu M83 v Hydre. Jedná sa o jeden z najkrajších objektov Messierovho katalógu, ktorý v prípade ak v južnejších šírkach vystúpi vyššie nad obzor, predvedie i svoju priečku a špirálové ramená, prípadne i gigantické emisné hmloviny. Pri jej hľadaní som si dokonca pomáhal hviezdami so súhvezdia Centaurus! Nakoniec sa mi ju podarilo vo svetlom zornom poli okulára identifikovať ako akúsi škvrnu bez akýchkoľvek detailov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M084.md b/sk/dso/M/M084.md new file mode 100644 index 000000000..7d2c5dd14 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M084.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M084.jpg) +M84 predstavuje začiatok Markarianej retiazky galaxií, ktorá sa od nej vinie najskôr na východ a potom na severovýchod až k M88 vo Vlasoch Bereniky. Galaxiu spolu s blízkou M86 objavil 18. marca 1781 Charles Messier. M84 je obrovským eliptickým členom galaktickej kopy Coma-Virgo, nachádza sa priamo v jej srdci. Ak sa M84 nachádza vo vzdialenosti 65 miliónov svetelných rokov ďaleko, jej absolútna magnitúda dosahuje –22,4. Patrí takisto ku galaxiám s najväčším nahustením hmoty. Známy je tiež jej rozsiahly systém guľových hviezdokôp. Jej jasnosť sa pohybuje okolo 9. magnitúdy. + diff --git a/sk/dso/M/M084_100u150.md b/sk/dso/M/M084_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..d21f24e75 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M084_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M84 tvorí 17´rovnostranný trojuholník s M86 na VSV a NGC 4388 na juhovýchode. Táto obria eliptická galaxia má jasné, rovnorodé kruhové 2´halo, ktoré matne bledne k rozptýlenúmu okraju. M84 je o niečo jasnejšia, ale trochu menšia než jej dvojička M86. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M084_200u250.md b/sk/dso/M/M084_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d35ba8068 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M084_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má jasné, nepatrne oválne 2,5´x 2´SZ-JV halo, ktoré obsahuje jasné, dosť zhustené jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M084_300u350.md b/sk/dso/M/M084_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0b5e89d84 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M084_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M84 ukáže jasné 4´x 3´SZ-JV oválne halo, ktoré sa zjasňuje smerom k centru a intenzívnemu nestelárnemu jadru. Hviezda 14m leží na rozhraní hala ZJZ od centra galaxie. Široký pár 15m zložiek leží 2,5´severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M085.md b/sk/dso/M/M085.md new file mode 100644 index 000000000..6eb165644 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M085.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M085.jpg) +Eliptická galaxia (9,1m) objavená v roku 1781 P. Mechainom, najsevernejší člen galaktickej kopy Virgo, jeden z jej najväčších a najjasnejších členov. Skutočný priemer má väčší ako 150 000 ly, absolútnu magnitúdu –22,85. + diff --git a/sk/dso/M/M085_100u150.md b/sk/dso/M/M085_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..069554aa2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M085_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M85 je pozorovaná 5´SZ od hviezdy 10. magnitúdy, má jasné, malé eliptické halo predĺžené 2´x 1,75´S-J. Jadro je veľmi jasné a halo postupne bledne k okrajom. Hviezda 12,5 leží na severnom rozhraní hala. M85 tvorí atraktívny pár galaxií s NGC 4394 pozorovanou 8´východne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M085_200u250.md b/sk/dso/M/M085_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2765f3f3f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M085_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Jadro galaxie je veľké, jasné a oválne, je umiestnené v oveľa slabšom 6´x 4´S-J hale. Hviezda 12,5 magnitúdy je umiestnená v hale severne od jadra. Hviezda desiatej magnitúdy leží 2,75´severovýchodne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M085_300u350.md b/sk/dso/M/M085_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7b36f3134 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M085_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Väčšie ďalekohľady ukážu, že M85 má blčiace stelárne jadro vnútri slabého hala, ktoré sa bočným pohľadom môže rozšíriť na 7´x 5´. Okrem galaxie NGC 4394 pozorovanej 8´východne, M85 má tiež veľmi slabého sprievodcu – IC 3292, drobný obláčik ležiaci 8,5´západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M086.md b/sk/dso/M/M086.md new file mode 100644 index 000000000..3352b87ab --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M086.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M086.jpg) +M86 a M84 objavil Charles Messier 18. marca 1781. Tento jasný pár galaxií leží v smere srdca galaktickej kopy Coma-Virgo, M86 sa pravdepodobne nachádza o niečo bližšie než M84. S predpokladom, že leží vo vzdialenosti 50 milónov svetelných rokov ďaleko, jej absolútna magnitúda dosahuje –22,1. Pravdepodobne je výsledkom stredu dvoch alebo viacerých veľkých eliptických galaxií, ktoré sa dostali príliš blízko seba. + diff --git a/sk/dso/M/M086_100u150.md b/sk/dso/M/M086_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..12f998573 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M086_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M86 (8,9m) sa objavuje podobne ako M84 ležiaca 17´západne, ale je jednoznačne trochu väčšia, predĺžená 2´x 1,5´SZ-JV. Jej halo obsahuje široké centrálne zjasnenie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M086_200u250.md b/sk/dso/M/M086_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..040c6884a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M086_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Halo M86 je značne väčšie a viac rozšírené než M84, merajúce 3,5´x 3´SZ-JV, ale má takú istú štruktúru a širokú centrálnu koncentráciu. Matný okraj sa rozptyluje smerom von, kde môže byť vystopovaný bočným pohľadom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M086_400u450.md b/sk/dso/M/M086_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..026018d11 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M086_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľad M86 ukáže 5´x 3´oválne halo, ktoré sa zjasňuje k malému jadru v centre. Veľmi slabý galaktický zväzok alebo popredná hviezda leží na SSV rozhraní. Hviezda 14m leží 2´severovýchodne a 3´južne a hviezda 13m sa nachádza 4´juhovýchodne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M087.md b/sk/dso/M/M087.md new file mode 100644 index 000000000..0056c7b01 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M087.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M087.jpg) +Obrovská eliptická galaxia stotožnená so silným rádiovým zdrojom Virgo A, vôbec jedna z najmohutnejších galaxií, o ktorej vieme. Objavil ju Charles Messier v roku 1781. Z jej jadra vytryskujú smerom na severovýchod prúdy materiálu dĺžky 4 000 svetelných rokov. Má rozsiahly systém guľových hviezdokôp, ďalekohľad o priemere 5 metrov z nich zobrazí asi 4 000 obklopujúcich túto galaxiu. M87 leží skoro v strede galaktickej kopy Coma-Virgo, 65 miliónov svetelných rokov ďaleko. + diff --git a/sk/dso/M/M087_100u150.md b/sk/dso/M/M087_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..f8bc87f45 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M087_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M87 pozorovaná 6´južne od hviezdy 8m, je pekným jasným objektom v severozápadnej časti súhvezdia. Má matný, široký centrálny región, ktorý bledne nepostrehnuteľne smerom von do pozadia oblohy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M087_300u350.md b/sk/dso/M/M087_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ed6a35084 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M087_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– M87 je jasnou svietivou 4´guľou s centrálnou oblasťou, ktorá sa zdá byť v jadre trochu jasnejšie. Okolité pole neobsahuje jasné hviezdy, hviezda 14m leží 3´na severovýchod od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M088.md b/sk/dso/M/M088.md new file mode 100644 index 000000000..03c0895be --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M088.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M088.jpg) +Špirálová galaxia (9,5m) v blízkosti južného okraja súhvezdia, s výrazným jadrom a rozvinutými špirálovými ramenami, súčasť galaktickej kopy Virgo so stredom vzdialeným asi 65-70 miliónov svetelných rokov. Objavil ju Charles Messier 18. marca 1781. Leží na severnom konci trojstupňovej Markarianovej retiazky galaxií, ktorá začína na juhozápade Panny dvojicou M84 a M86 a točí sa východne až severovýchodne práve k M88. Skutočný priemer galaxie presahuje pravdepodobne 125 000 ly, absolútna magnitúda je stanovená na –22. + diff --git a/sk/dso/M/M088_100u150.md b/sk/dso/M/M088_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..79bf35d80 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M088_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M88 ležiaca 5´severne od 30“ páru 11,5m a 12,5m hviezd, má jasné oválne jadro umiestnené v matnom hale, ktoré je predĺžené 5´x 2´SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M088_200u250.md b/sk/dso/M/M088_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9afe943ef --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M088_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto zaujímavá galaxia má nepravidelné 6´x 2,5´halo, zúžené na juhovýchode, ale viac kruhové na severozápade. Oválne jadro je pomerne jasné. 15“ široký SSV-JJZ pár hviezd 14. magnitúdy je umiestnený v hale blízko juhovýchodného konca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M088_300u350.md b/sk/dso/M/M088_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..32063348a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M088_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M88 je jasnou galaxiou s nepravidelným jasným halom predĺženým 6,5´x 3´SZ-JV. Jadro je jasné a predĺžené 2,5´x 2´. Halo má škvrnitú štruktúru okolo jadra a bočným pohľadom sa dá tušiť špirálová štruktúra. Zväzok môže byť vidieť SZ a JV od jadra a v SSZ časti hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M089.md b/sk/dso/M/M089.md new file mode 100644 index 000000000..76169435c --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M089.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M089.jpg) +Eliptická galaxia v severnej časti súhvezdia objavená Charlesom Messierom 18. marca 1781. Je tiež slabým rádiovým zdrojom. Je súčasťou galaktickej kopy Coma-Virgo, leží od nás 65 miliónov svetelných rokov ďaleko. Malé ďalekohľady galaxiu ukážu ako jasný pomerne koncentrovaný 1´kruh hmly ZJZ od slabej hviezdy. + diff --git a/sk/dso/M/M089_300u350.md b/sk/dso/M/M089_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..24bcb416f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M089_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M89 má jasné jadro umiestnené v dobre zhustenom centre, ktoré bledne k matnému okraju. Na juhozápadnom rozhraní leží SSV-JJZ pár 14,5m zložiek. Hviezda 13m leží 1,75´VSV od jadra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M090.md b/sk/dso/M/M090.md new file mode 100644 index 000000000..edc58edf3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M090.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M090.jpg) +Túto galaxiu objavil 18. marca 1781 Charles Messier. Je jednou z veľkých špirálových galaxií v jadre kopy Coma-Virgo a jednou z galaxií, ktoré vykazujú modrý posun. Ten naznačuje, že M90 je trochu bližšie než 65 miliónov svetelných rokov vzdialené centrum galaktickej superkopy. Ak M90 leží 50 miliónov svetelných rokov ďaleko, jej absolútna magnitúda dosahuje –21,4. + diff --git a/sk/dso/M/M090_100u150.md b/sk/dso/M/M090_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..06fdac856 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M090_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M90 je jasným svietivým 5´x 2´SSV-JJZ oválom. Jej plošná jasnosť je nerovnaká, škvrnky sú viditeľné vo vonkajšej časti SSV a JJZ od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M090_200u250.md b/sk/dso/M/M090_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..81a46b1df --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M090_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pekná jasná galaxia ukáže veľké 3´x 1´oválne jadro umiestnené v slabšom 6´x 2´hale. Západná strana hala je značne škvrnitá v porovnaní s východnejšou stranou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M090_400u450.md b/sk/dso/M/M090_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2d19b0735 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M090_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch je M90 pekným detailným objektom. Vonkajšie halo je veľmi slabé, ale dobre definovateľné. Vnútri hala ležia slabé špirálové ramená pripojené na koncoch dosť rozšíreného škvrnitého jadra, okolo ktorého sa krútia v protismere hodinových ručičiek. Hviezda 13,5m leží za severným koncom galaxie 3,5´od centra. 6´severne od M90 leží veľmi slabá galaxia IC 3583 pozorovaná na kratšej strane trojuholníka 12m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M091.md b/sk/dso/M/M091.md new file mode 100644 index 000000000..4d5871f12 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M091.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M091.jpg) +Jeden z chýbajúcich Messierových objektov o ktorého skutočnej pozícii sa diskutuje ešte aj dnes. Vyzerá to tak, že pravdepodobne išlo o druhé pozorovanie niektorého z ďalších „M“ v bohatej kope galaxií Virgo, pri ktorom sa uviedla chybná pozícia. Pretože blízka NGC 4571 je pomerne slabá (11,3m) a Ch. Messier ju pravdepodobne svojim ďalekohľadom nemohol vidieť, od roku 1994 definitívne stotožňujeme M91 s rozsiahlou špirálovou galaxiou s priečkou NGC 4548 zdanlivej jasnosti 10,2 mag, hviezdnym systémom s priemerom cez 100 000 ly a absolútnou magnitúdou –21,3m. Pod tmavou oblohou galaxiu uvidíme aj malým ďalekohľadom ako drobé jasné jadro v kruhovom obláčiku. + diff --git a/sk/dso/M/M091_200u250.md b/sk/dso/M/M091_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0739ac72f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M091_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– M91 má pomerne jasné, matné halo predĺžené 2,5´x 1,45´SSZ-JJV a zjasňujúce sa k malému, kruhovému jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M091_300u350.md b/sk/dso/M/M091_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cce92418a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M091_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M91 je 4´x 2´SSZ-JJV oválom, ktorý je matný a bez podrobností. Halo rapídne bledne k centrálnemu regiónu. Jadro galaxie je jasné, malé a kruhové. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M092.md b/sk/dso/M/M092.md new file mode 100644 index 000000000..2f8289ed2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M092.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M092.jpg) +Pozoruhodná a výrazná guľová hviezdokopa (6,4m) v severnej časti súhvezdia uprostred medzi hviezdami η a ι Herkulis. V jej blízkosti sa nenachádzajú jasnejšie hviezdy a preto môže byť niekedy problém ju ľahko nájsť. Tento nádherný objekt si však vyžaduje väčšiu pozornosť, pretože patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy na severnej oblohe. Objavil ju J. E. Bode v roku 1777, Ch. Messier ju ako 92. položku pridal do svojho katalógu v roku 1781. Je slabšia a menšia oproti M13. Jej absolútna magnitúda je -8,1, svietivosť 150 000 Sĺnk - 60% svietivosti M13 a jej skutočný priemer 80 ly. Leží vo vzdialenosti 25 000 svetelných rokov. + +M92 je pod tmavou oblohou vidieť ako hmlistá škvrnka i voľným okom, o to lepšie triédrom. Už v malom ďalekohľade zistíme, že má výraznejšie jadro oproti M13. Stále však ostáva nerozlíšiteľné. Postupne bledne smerom k nepravidelnému okraju, kde môžeme v 150 mm ďalekohľade pozorovať zopár hviezd. + diff --git a/sk/dso/M/M092_300u350.md b/sk/dso/M/M092_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6402ae4e7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M092_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M92 je jasnou a veľkou guľovkou, ktorá je v kráse porovnateľná s M13. Vnútri obsahuje blčiace jadro, obklopené halom hviezd, ktoré postupne smerom k okraju rednú. Tam sú hviezdy umiestnené v atraktívnych reťazcoch, ktoré sa tiahnu smerom von z kopy. Na východnej a juhozápadnej strane guľovky ležia nepatrne tmavšie plôšky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M093.md b/sk/dso/M/M093.md new file mode 100644 index 000000000..0b3800780 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M093.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M093.jpg) +Jasná a pomerne veľká otvorená hviezdokopa so stovkou nepravidelne usporiadaných hviezd. V severnej časti súhvezdia ju v marci 1781 objavil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná (6,2m) ako M46, ale menej početná. Tvorí ju 80 hviezd medzi 8. a 13. magnitúdou mierne zhustených do stredu. Leží vo vzdialenosti 3 400 svetelných rokov a odhaduje sa, že jej skutočný priemer by mohol byť asi 20 ly, skutočná svietivosť dosahuje hodnotu 4 000 Sĺnk. Stará je asi 100 miliónov rokov. M 93 uvidíme už v triédri ako kompaktnú zrnitú škvrnu s dvoma jasnejšími hviezdami na jej juhozápadnom okraji, vrátane zlatej žltej hviezdy Xi Puppis (3,34m). + +V 200 mm ďalekohľade napočítame 50 hviezd 8m a slabších, ktorí sú koncentrovaní najmä v juhozápadnej časti, niektorí sa zase rozptýlene nachádzajú na západe a východe. + diff --git a/sk/dso/M/M093_300u350.md b/sk/dso/M/M093_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b5ff5e925 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M093_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: jasná, veľká, bohatá kopa 100 nepravidelne usporiadaných hviezd. V centre sa rozprestiera nápadná bezhviezdna diera a pár hviezdnych reťazcov sa rozširuje smerom na východ a západ. Dve najjasnejšie hviezdy kopy sú širokými pármi. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M094.md b/sk/dso/M/M094.md new file mode 100644 index 000000000..e68a9c0ef --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M094.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M094.jpg) +Malá, ale veľmi kompaktná špirálová galaxia (8,2m), neďaleko spojnice hviezd Cor Caroli - Chara. Na tmavej oblohe ju nájdeme aj v triédri, hlavne vďaka jasnému jadru. Jej ramená sú tesne navinuté na jasnom kompaktnom jadre obklopeného eliptickým „halom“. Vzdialená je približne 21 miliónov svetelných rokov, je súčasťou skupiny Canes Venatici I. Nachádzajú sa v nej hlavne mladé modré otvorené hviezdokopy a rodiace sa hviezdy. Galaxiu objavil v roku 1781 Pierre Mechain. + diff --git a/sk/dso/M/M094_200u250.md b/sk/dso/M/M094_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..12f5d48b7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M094_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M94 má jasné, kruhové jadro obklopené slabším vonkajším oválnym halom. Skôr pripomína nerozlíšiteľnú guľovú hviezdokopu. Hviezda 12m leží 5,5´ západne a hviezda 13m sa nachádza 4´ južne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M094_400u450.md b/sk/dso/M/M094_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..272f98008 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M094_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: M94 je nádherným objektom s oslnivým jadrom obklopeným matným halom predĺženým 4´ x 3´ VJV-ZSZ. 125x ukáže škvrnitú štruktúru v hale, zvlášť blízko jadra. Séria zväzkov na východnej a juhovýchodnej strane napodobňuje špirálovú podobu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M095.md b/sk/dso/M/M095.md new file mode 100644 index 000000000..1c7b41e81 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M095.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M095.jpg) +Túto špirálovú galaxiu s priečkou (9,7m), podobne ako susednú M96 objavil Pierre Mechain v roku 1781. Obe ležia vo vzdialenosti niečo cez 31 miliónov svetelných rokov a sú členmi podskupiny galaxií, označovanej ako Skupina galaxií M95. Ďalšími jasnými členmi sú predovšetkým obria eliptická galaxia M105, NGC 3377 a systém NGC 3384. Táto skupina je veľmi kompaktná, jadro pokrýva na oblohe plochu asi 3 x 1,5 stupňa, čo v skutočnosti zodpovedá priestoru asi 13 x 0,65 milióna svetelných rokov. Všetci jej členovia sú navyše súčasťou väčšej skupiny označovanej ako Leo I, ktorá zahŕňa aj ďalšiu podskupinu galaxií v západnej časti (M65, M66 a ďalšie). Samotná M95 má absolútnu magnitúdu –20,2 a skutočný priemer cez 70 000 ly. + diff --git a/sk/dso/M/M095_100u150.md b/sk/dso/M/M095_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..ffef97ecf --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M095_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M95 má jasné, kruhové 3´halo zrnitej štruktúry. Jadro je veľmi jasné. Široký trojuholník 10m a 11m hviezd je centrovaný 7´západne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M095_200u250.md b/sk/dso/M/M095_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..41ccc46f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M095_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia sa objavuje trochu slabšia než M96 pozorovaná v tom istom poli 40´západne. M95 má jasné, kruhové 3,5´halo, ktoré obsahuje jasné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M095_400u450.md b/sk/dso/M/M095_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..19e913645 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M095_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo väčších ďalekohľadoch M95 má nerovnako osvetlené, nepatrne predĺžené 5´x 4´VJV-ZSZ halo s tmavšími oblasťami severne a južne od SZ-JV priečky obsahujúcej jasné oválne jadro. Priečka a tmavšie oblasti severne a južne od nej dávajú galaxiu tvar gréckeho písmena „theta“, jav vystupujúci najmä bočným pohľadom. + +V 150 mm môžeme v jasnom, kruhovom hale zachytiť aj jemný, pravdepodobne zrnitý povrch. Jadro je veľmi jasné. Západne od galaxie je nápadný trojuholník hviezd 10-11 mag. Pri malom zväčšení sa v tom istom zornom poli objavuje aj M96, M95 vyzerá oproti nej o niečo slabšie. V 400 mm má galaxia nezvyčajne osvetlené, nepatrne predĺžené halo s tmavými zónami severne a južne od priečky, obsahujúcej vo svojom strede jasné oválne jadro. Samotná priečka a dve tmavé zóny dávajú galaxii vzhľad gréckeho písmena theta - θ - efekt zretelnejší najmä bočným pohľadom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M096.md b/sk/dso/M/M096.md new file mode 100644 index 000000000..a3f2f0da5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M096.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M096.jpg) +Špirálová galaxia v tesnom susedstve M95, objavená Mechainom v roku 1781. Absolútna magnitúda = –20,7 a skutočný priemer dosahuje cez 62 000 ly. Na oblohe sa javí ako objekt 9,2 mag. Patrí do skupiny galaxií Leo I, ktorá je vzdialená 31 miliónov svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/M/M096_100u150.md b/sk/dso/M/M096_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..31f56d240 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M096_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M96 je najjasnejšou galaxiou v skupine M95-96. M95 leží 40´západne a M105 je pozorovaná 50´SSV, všetky môžu byť pri troche šikovnosti vidieť v tom istom zornom poli. M96 má jasné rozšírené jadro umiestnené v 4´x 3´SZ-JV hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M096_200u250.md b/sk/dso/M/M096_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7d9a683ef --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M096_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má jasné 5´x 3,5´SZ-JV halo obsahujúce veľké rozšírené jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M096_400u450.md b/sk/dso/M/M096_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..708ed688f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M096_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: M96 je jasnou 6´x 4´SZ-JV oválom obsahujúcim blčiace 2´x 1´oválne jadro. Okraj hala je nepravidelný tak v jasnosti a tvare, jasnejšie je zreteľne smerom na JV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M097.md b/sk/dso/M/M097.md new file mode 100644 index 000000000..40ae0a2d6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M097.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Sova +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M097.jpg) +Oválna planetárna hmlovina, bližšie ku stredu súhvezdia, medzi hviezdami Merak a Phacd. Svoj názov dostala podľa svojej podoby, zvlášť tej, ktorú vidíme na fotografiách, pretože dve charakteristické vnútorné ovály pripomínajúce oči, nie je jednoduché v ďalekohľade zazrieť. Patrí medzi najväčšie planetárne hmloviny, jej disk má zhruba taký istý priemer ako disk Jupitera. Jej jasnosť je 9,9m, navyše pre svoju rozľahlosť slabo svieti. Centrálna hviezda má jasnosť iba 16. magnitúdy a ostáva vyhradená iba pre väčšie ďalekohľady. M97 objavil P. Mechain v roku 1781, v ktorom bola takisto pridaná Ch. Messierom do svojho katalógu hmlistých objektov. Leží vo vzdialenosti 12 000 miliónov svetelných rokov. + +Planetárku by sme mohli na tmavej oblohe vypátrať ďalekohľadom s priemerom objektívu okolo 100 mm. V 150 mm vyzerá ako veľký, slabý kruhový disk s hmlistým rozhraním. Subjektívne názory pozorovateľov hovoria, že má modrastý odtieň. + diff --git a/sk/dso/M/M097_300u350.md b/sk/dso/M/M097_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..658fbc61a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M097_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: počas tmavých priezračných nocí sa môžu mihnúť dve nezretelné tmavé oblúky, ktoré znázorňujú sovie oči. Hmlovina je jasnejšia s filtrom O-III, ale oči môžeme ľahšie zbadať väčším zväčšením bez filtrov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M097_400u450.md b/sk/dso/M/M097_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9c3ac6376 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M097_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 200x: sivé halo je jasnejšie pozdĺž jeho severného a južného okraja a vyzerá byť nepatrne sploštené. Stredná časť je o niečo jasnejšia, centrálnu hviezdu môžeme zazrieť iba v príležitostnom okamihu. Hmlovina je ozdobené dvoma tmavšími elipsami, ktoré tvoria oči Sovy: severovýchodné je väčšie, napriek tomu je zretelnejšie juhovýchodné. Planetárka je prakticky obkolesená slabými hviezdami, najbližšia jasnosti 12,5m leží 2,5´na SSV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M098.md b/sk/dso/M/M098.md new file mode 100644 index 000000000..4ca884477 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M098.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M098.jpg) +Špirálová galaxia, objavená P. Mechainom v roku 1781 a potvrdená neskôr v tom istom roku Charlesom Messierom. Je jednou z jasnejších členov (10,1m) galaktickej kopy Virgo vzdialenej 65-70 miliónov svetelných rokov. Je jednou z menšieho počtu galaxií, ktoré sa k nám približujú, M98 k nám mieri rýchlosťou 243 km za sekundu. Skutočný priemer galaxie je prinajmenšom 185 000 ly, absolútna magnitúda je stanovená na –21,8. Leží pol stupňa západne od hviezdy 6 Comae Berenices a na jej vyhľadanie nám postačí aj menší ďalekohľad. + diff --git a/sk/dso/M/M098_200u250.md b/sk/dso/M/M098_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a7e31531d --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M098_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pekná galaxia má veľké, jasné, škvrnité halo predĺžené 6´x 2´SSZ-JJV a obsahuje nepravidelný jasný centrálny región so stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M098_300u350.md b/sk/dso/M/M098_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..45871940a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M098_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: M98 je zaujímavou galaxiou s jasným nepravidelným koncentrovaným halom predĺženým 7´x 2´SSZ-JJV a obsahujúcim škvrnitú centrálnu oblasť s 1´jadrom. Slabá hviezda leží 2´SSV od galaxie. NGC 4168, 10´južne od M98, môže byť pozorovaná ako veľmi slabý obláčik. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M099.md b/sk/dso/M/M099.md new file mode 100644 index 000000000..0c34a6155 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M099.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M099.jpg) +Ďalší z objavov P. Mechaina v roku 1781 a takisto člen galaktickej kopy Virgo. Jedná sa o špirálovú galaxiu celkovej jasnosti 9,9m, s jedným z najväčších červených posunov – vzďaľuje sa od nás rýchlosťou 2 380 km za sekundu, so skutočným priemerom minimálne 95 000 ly a absolútnou magnitúdou –22. V minulosti v nej boli zaznamenané tri supernovy. + diff --git a/sk/dso/M/M099_100u150.md b/sk/dso/M/M099_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..21dc09f71 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M099_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M99 je pozorovaná 9´JZ od hviezdy siedmenj magnitúdy, má pomerne jasné, veľké a kruhové halo s jasným jadrom asi 1/6 jeho dĺžky. Halo je škvrnité a jeho vnútorný región nepravidelne koncentrovaný. SZ-JV reťazec hviezd 12. magnitúdy sa tiahne pozdĺž východného rozhrania galaxie, jedna z hviezd sa dotýka hala na JV okraji. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M099_200u250.md b/sk/dso/M/M099_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7b5a836c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M099_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M99 je jasnou galaxiou predĺženou 4´x 3´V-Z som širokým, jasným jadrom. Bočným pohľadom sa môže objaviť neurčitá špirálová podoba. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M099_300u350.md b/sk/dso/M/M099_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7ace23fe2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M099_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Halo sa rozširuje na 5´x 4´V-Z a v jeho vnútri sa nachádza jasné jadro. Zo severnej a južnej strany jadra sa točia v protismere hodinových ručičiek špirálové ramená. Nápadnejšie južné rameno sa točí na západ, slabšie a kratiše severné rameno smerom na severovýchod. Nápadná tmavá medzera oddeľuje jadro galaxie od západnej otáčky južného rameno. Hviezda 12,5m leží na juhovýchodnom rozhradí a hviezda 13,5 m na SV rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M100.md b/sk/dso/M/M100.md new file mode 100644 index 000000000..fc2f7ecfa --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M100.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M100.jpg) +Špirálová galaxia pozorovaná kolmo zhora (9,3m) v južnej časti súhvezdia, jedna z niekoľko tisíc galaxií v kope Virgo. Podobne ako M98 a M99, aj túto galaxiu objavil P. Mechain v roku 1781 a neskôr v tom istom roku toto pozorovanie potvrdil aj Charles Messier. Špirálovú štruktúru odhalil až v roku 1850 Lord Rosse svojím 6-stopovým reflektorom. Skutočný priemer je úctyhodný – 130 000 ly, absolútna magnitúda je stanovená na –22,5. Malé ďalekohľady s priemerom objektívu okolo 100 mm ukážu galaxiu ako jasný objekt, jej eliptické halo je predĺžené 4´x 3´VJV-ZSZ a jadro je pomerne svietivé, malé a kruhové. + diff --git a/sk/dso/M/M100_200u250.md b/sk/dso/M/M100_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f45783631 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M100_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M100 má jasné, malé jadro umiestnené v 5´x 4´VJV-ZSZ oválnom hale, ktorého rozhranie je matné, ale nejaké zmeny jasnosti môžu byť vidieť blízko centra okolo jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M100_300u350.md b/sk/dso/M/M100_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c7f5b400a --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M100_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto pekná galaxia je jasným 6´x 5´ VJV-ZSZ halom obklopujúcim jasné jadro. 150x zväčšenie ukáže neurčitú špirálovú štruktúru v hale a škvrnitú štruktúru hneď okolo jadra. Pár slabých hviezd je umiestnených v hale SZ od centra galaxie. Tri hviezdy 13,5m ležia blízko SSZ, ZJZ a JV okraja hala. Ako dve slabé hmlisté kruhové škvrnky sa zjavujú dve okolité galaxie – NGC 4322 (13,9m) a NGC 4328 (13m). \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M101.md b/sk/dso/M/M101.md new file mode 100644 index 000000000..088dad6bb --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M101.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Pinwheel galaxy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M101.jpg) +Veľká špirálová galaxia vo východnej časti súhvezdia, neďaleko oja Veľkého voza, takmer na rozhraní so súhvezdím Draka. Objavil ju v roku 1781 P. Mechain, Ch. Messier ju pridal do svojho katalógu ešte ten istý rok. Je najväčším a najjasnejším členom malej skupiny galaxií nachádzajúcej sa vo vzdialenosti okolo 25 miliónov svetelných rokov. Medzi ďalších členov patria napríklad NGC 5585, NGC 5574 a NGC 5204. M101 má absolútnu magnitúdu –21,5, jej svietivosť = svietivosti 33 biliónov Sĺnk a skutočný priemer presahuje 190 000 ly. Jej jasnosť je síce 7,9m, ale keďže ju pozorujeme v smere takmer kolmom na rovinu jej špirály, jas je rozložený do veľkej plochy, čím sa nám galaxia aj na trochu presvetlenej oblohe ľahko stráca. Napriek tomu jej centrálnu časť je možné vidieť i v malom ďalekohľade, použite ale čo najmenšie zväčšenie! V triédri je zaujímavou úlohou odhadovať zmeny jej uhlovej veľkosti pomocou dvojice hviezd v jej tesnej blízkosti v závislosti od zmeny pozorovacích podmienok. Samotná galaxia pôsobí dojmom slabého obláčika bez akéhokoľvek tvaru. + +Ak máme šťastie na veľmi tmavú oblohu a máme i nejaký 250 mm ďalekohľad, uvidíme M101 ako pomerne slabú, ale ozrutnú galaxiu, ktorá ukáže i slabé fľakaté špirálové ramená točiace sa okolo jasného jadra v smere hodinových ručičiek. Dve hviezdy sú umiestnené v hale, ďalšie dve blízko južného rozhrania. Veľké ďalekohľad, s priemerom objektívu 400 mm zobrazia M101 ako nádhernú špirálovú galaxiu s nápadnými ramenami škvrnitej štruktúry. Niekoľko jasných H-II oblastí je vidieť v ramenách. Deep-sky filtre zvýšia značne kontrast. Tri oddelené jasné škvrny môžu byť viditeľné 8´JZ, 4,5´VJV a 6´VSV od centra galaxie. Najnápadnejšie špirálové rameno vyráža z juhovýchodnej strany jadra galaxie a točí sa najskôr východne a potom na sever von z centrálenj oblasti. V tomto ramene je umiestnený i jasný zväzok severovýchodne od jadra. Slabšie rameno začína na západnej strane jadra a točí sa južne a juhovýchodne: obsahuje jasný zväzok juhozápadne a juhovýchodne od jadra. Južne od jadra sa nachádza nezreteľné tmavá škvrna – fotky ju ukážu ako veľkú medzeru medzi ramenami. Skúmavým pohľadom sa môžu blisnúť niektoré H-II oblasti. Mnoho slabých popredných hviezd je umiestnených v hale. + +Myzer: Galaxiu som pozoroval začiatkom leta 2006 svojím 250 mm Dobsonom použitím 11 mm Naglera (109x): Aj keď sa práve nachádzala už asi iba 50 stupňov nad obzorom, prekonala všetky moje jej doterajšie záznamy. Síce slabej plošnej jasnosti, galaxia vyplnila celé úchvatné zorné pole. Najskôr som registroval iba centrálnu časť, keď som si však uvedomil skutočnú veľkosť tejto galaxie, v zornom poli sa objavili veľmi slabé špirálové ramená! Navyše, odhliadnuc od toho, či je to moja fantázia alebo realita, špirálové ramená sa zdajú byť nie rovnomerne jasné, ale škvrnité – zrejme predpoklad H-II oblastí. Za minimálne jedno zjasnenie (jeho poloha sa zhoduje s NGC 5462) nachádzajúce sa smerom ďalej od jadra by som však položil aj ruku do ohňa (a za ďalšie dve skoro tiež - NGC 5450 a 5461). + + + diff --git a/sk/dso/M/M102.md b/sk/dso/M/M102.md new file mode 100644 index 000000000..727a568fc --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M102.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M102.jpg) +Jeden z presne nestotožnených Messierových objektov. Pierre Mechain v roku 1783 potvrdil, že M102 bola pravdepodobne iba ďalším pozorovaním známej M101, rozsiahlej galaxie vo Veľkej medvedici. Owen Gingerich nakoniec k označeniu M102 priradil mladú špirálovú galaxiu s málo vyvinutými ramenami NGC 5866, aby tak zaplnil dieru v Messierovom katalógu. Môžeme ju pozorovať na južnom okraji súhvezdia, na rozhraní s Pastierom. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm tvorí v zornom poli spolu s 2 blízkymi hviezdami trojuholník. Zjavuje sa zboku a smerom do stredu sa mierne zjasňuje. V 300-350 mm ďalekohľade sa jedná už o jasný, pekný objekt, ktorý je predĺžený a obsahuje jasné jadro. Počas dobrej pozorovacej noci môžeme zazrieť prachovú líniu galaxie a na západnej strane nejaký jasný bod. + diff --git a/sk/dso/M/M102_500u550.md b/sk/dso/M/M102_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..9c1c8346f --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M102_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: M102 je veľmi jasnou, nápadnou galaxiou v tvare ihly. Úzka prachová línia sa zarezáva galaxiou naprieč jasne blčiacim jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M103.md b/sk/dso/M/M103.md new file mode 100644 index 000000000..9d46dcd59 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M103.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M103.jpg) +Otvorená hviezdokopa ležiaca bližšie k strednej časti súhvezdia, neďaleko hviezdy Ruchbah, v oblasti bohatej na otvorené hviezdokopy. Celková jasnosť tejto asi 8 000 svetelných rokov vzdialenej hviezdokopy je 7,4m. Má približne 60 až 70 hviezd, z ktorých najjasnejšie nepresahujú desiatu magnitúdu. Vo hviezdokope sa nachádza jeden červený obor o niečo jasnejší ako 10m a premieta sa do nej pomerne jasná dvojhviezda označovaná ako Struve 131 (pekný pár hviezd 6m a 9m v odstupe 28,2“), tá však medzi jej členov nepatrí. M103 objavil P. Mechain v roku 1781, do Messierovho katalógu však bola pridaná o niečo neskôr. + +Hviezdokopu rozoznáme už v triédri, pekný pohľad však poskytuje až v malom ďalekohľade, v ktorom sa ukáže ako atraktívna kopa pomerne jasných hviezd ležiacich v oblasti „trojuholníka“, ktorého vrcholy tvoria tri jasnejšie hviezdy. V 200 mm ďalekohľade je nádhernou hviezdokopou, jasnou, veľkou, celkom bohatou a pomerne zhustenou s asi 40 dobre viditeľnými hviezdami 8. až 12. mag v oblasti „trojuholníka“. + + + diff --git a/sk/dso/M/M104.md b/sk/dso/M/M104.md new file mode 100644 index 000000000..c359ce550 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M104.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M104.jpg) +Špirálová galaxia s tmavým prachovým pásom pripomínajúca vzhľad mexického sombrera objavená Pierrom Mechainom v máji 1781. Je jednou z najjasnejších a najväčších galaxií v kope Coma-Virgo, avšak leží ďalej od jej jadra, vzdialená je 65 miliónov svetelných rokov. M104 má absolútnu magnitúdu –23,5, väčšina jej svietivosti pochádza z veľmi nezvyčajnej centrálnej vypukliny. + diff --git a/sk/dso/M/M104_100u150.md b/sk/dso/M/M104_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..32fb47f87 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M104_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M104 umiestnená 4´VSV od hviezdy 10m je jasným objektom aj v malých ďalekohľadoch. Je veľkou elipsou so zúženými koncami, ktoré mieria na východ a západ. Tmavá prachová línia, ktorá galaxiu pretína do dvoch nerovnakých častí sa tiahne južne od centra a počas dobrých podmienok môže byť vidieť aj priamym pohľadom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M104_200u250.md b/sk/dso/M/M104_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6affc8f93 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M104_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M104 je atraktívnym objektom s najnápadnejšou tmavou líniou zo všetkých galaxií okrem Centaurus A. Línia pretína 6´x 2´V-Z halo do dvoch nerovnakých častí, z ktorých väčšie je to severnejšie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M104_400u450.md b/sk/dso/M/M104_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1ade796d8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M104_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Nádhera! Halo sa rozširuje na 8´x 3´V-Z a je oddelené do dvoch S-J častí nápadnou tmavou prachovou líniou, ktorá sa tiahne dĺžkou galaxiie hneď južne od vypuklého centra. Hviezda 13m leží 1,5´severne od centra galaxie. 20´na ZSZ od galaxie je voľné zoskupenie jasnejších hviezd vrátane štvorhviezdy Struve 1664, ktorej zložky dosahujú jasnosť 8,1m, 9,3m, 11,5m a 11,6m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M105.md b/sk/dso/M/M105.md new file mode 100644 index 000000000..a5d074ca3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M105.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M105.jpg) +Gigantická eliptická galaxia (9,3m) objavená P. Mechainom v roku 1781 v blízkosti ďalšej dvojice galaxií: NGC 3384 a NGC 3389, z ktorých je najjasnejšia. Toto trio je súčasťou podskupiny galaxií M95 a teda tiež súčasťou západnej polovice 31 miliónov svetelných rokov vzdialeného systému Leo I. Absolútna magnitúda galaxia je určená na –20,6 a skutočný priemer presahuje 35 000 ly. + diff --git a/sk/dso/M/M105_100u150.md b/sk/dso/M/M105_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..ffa0c5836 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M105_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: M105 leží na západnom rohu trojuholníka s NGC 3384 a NGC 3389. Má jasné kruhové 2´halo s homogénnym centrom, ktoré postupne bledne k okrajom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M105_200u250.md b/sk/dso/M/M105_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..996b356a9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M105_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Jasné halo sa objavuje nepatrne predĺžené 2,5´x 2,25´VSV-ZJZ a postupne sa zjasňuje k pomerne zhustenému jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M105_400u450.md b/sk/dso/M/M105_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b9f650cfd --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M105_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch M105 ukáže dobre zhustené VSV-ZJZ halo zjasňujúce sa smerom k jasnému, ale drobnému jadru. Hviezda 14,5m leží na severovýchodnom rozhraní hala 1,5´od stredu galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M106.md b/sk/dso/M/M106.md new file mode 100644 index 000000000..8de357288 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M106.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M106.jpg) +Pomerne výrazná a rozsiahla špirálová galaxia (8,4m), v severnej časti súhvezdia. Leží približne v strede priamky, ktorú vytvárajú hviezdy β Canum Venaticorum a Phacd z Veľkej medvedice. Na pozorovanie jej špirálovej štruktúry však potrebujeme väčší ďalekohľad. Patrí do malej skupiny galaxií spolu s niektorými ďalšími vo Veľkej Medvedici. Je vzdialená približne 35 miliónov sveteľných rokov. Objavil ju P. Mechain v roku 1779. + diff --git a/sk/dso/M/M106_100u150.md b/sk/dso/M/M106_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..042dc8e2e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M106_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 60x: Pekný pohľad v malým ďalekohľadoch. NGC 4258 je jasná, predĺžená 10´ x 7´ SSZ-JJV a má veľké, jasné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M106_200u250.md b/sk/dso/M/M106_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c55e85332 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M106_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: Nádhera! Jasné jadro je umiestnené v dobre zhustenej 5´ x 2´ vnútornej oblasti, ktorá je striedavo obklopená oveľa slabším halom 12´ x 4´ SSZ-JJV. Severný koniec hala sa rozširuje k hviezde 12,5m a jej južný koniec k hviezde 13m. Hviezda 10m leží 3´ ďalej na juh od južného konca. Jej nezvyčajný tvar je pozoruhodný a vystúpi do popredia najmä použitím bočného pohľadu, jedno špirálové rameno môže byť náznakovo viditeľné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M106_300u350.md b/sk/dso/M/M106_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f7ad0e69e --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M106_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: M106 je pekná, jasná galaxia so škvrnitou, dobre zhustenou 5´ x 3´ centrálnou oblasťou obsahujúcou 1´ jadro. Vonkajšie halo je oveľa viac slabšie a viac matnejšie, rozširujúc sa 16´ x 5´. Bočným pohľadom sa môže mihnúť náznak špirálovej štruktúry v tvare dvoch širokých jasných rozšírení z centrálnej oblasti. Severnejšie z nich je nápadnejšie. Obe rozšírenia obsahujú nezreteľný tmavý pruh. Niekoľko hviezd je umiestnených vo vonkajších ramenách na oboch stranách. Sprievodná galaxia NGC 4248, ležiaca 13´ severozápadne, má slabé predĺžené 1,25´ x 0,5´ VJV-ZSZ halo. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M107.md b/sk/dso/M/M107.md new file mode 100644 index 000000000..ea54571f3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M107.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M107.jpg) +Guľová hviezdokopa s celkovou jasnosťou 7,9 magnitúdy objavená v roku 1782 Pierrom Mechainom. Má určité temné oblasti nezvyklé pre guľové hviezdokopy. Je od nás vzdialená asi 20 000 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/M/M107_100u150.md b/sk/dso/M/M107_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..d55f8a500 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M107_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 100x: M107 je pomerne slabý, nerozlíšiteľný 4´disk zrnitej štruktúry s nepatrne jasnejším stredom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M107_200u250.md b/sk/dso/M/M107_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c245e3216 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M107_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Veľké jadro je ponorené v 5´x 4´nerozlíšiteľnom hale, ktorého južné rozhranie je značne sploštené. Guľovka je obkolesená štyrmi poprednými hviezdami, z ktorých najjasnejšia dosahuje 11m a nachádza sa 4,5´západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M107_300u350.md b/sk/dso/M/M107_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f302c2c35 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M107_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: M107 je zaujímavá a dá sa dobre študovať. Ukáže nerozlíšiteľné 5´halo blikajúcich hviezd, ktoré hustnú náhle k drsnému 2´jadru. Jadro je nerozlíšiteľné, ale má zrnitú štruktúru a hviezdne reťazce na severozápadnej a juhozápadnej strane. Na hviezdy chudobné línie sú viditeľné na západnej a SSZ strane. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M108.md b/sk/dso/M/M108.md new file mode 100644 index 000000000..754fa8e31 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M108.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M108.jpg) +Špirálová galaxia s nevýraznou priečkou, v strednej časti súhvezdia pri hviezde Merak, 48´severozápadne od hmloviny Sova. Bola objavená P. Mechainom niekedy v rokoch 1781-1782. Jej jasnosť dosahuje 10. magnitúdu. Obsahuje veľké množstvá prachu, čo uvidíme i v ďalekohľade. + +Ďalekohľadom s priemerom objektívu 100-150 mm ju ľahko zazrieme ako slabý, ale nápadný pruh. Halo je jasnejšie v centre, ktoré je obklopené matnými tmavými a svetlými pruhmi. + diff --git a/sk/dso/M/M108_200u250.md b/sk/dso/M/M108_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f45a1e7b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M108_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: M108 je predĺženým halom slabej povrchovej jasnosti, ktoré obsahuje predĺžené centrálne jadro. Halo je škvrnité s tmavými plôškami povedľa celej jeho dĺžky. Najnápadnejšia tmavá škvrna je viditeľná hneď západne od stredu galaxie. Južne od západného konca hala leží hviezda 12. magnitúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M108_400u450.md b/sk/dso/M/M108_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..51aa65a51 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M108_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: vo väčších ďalekohľadoch sa predĺžené halo zjavuje veľmi jasné, ako veľmi detailná priečka. Východná časť svieti jasnejšie ako západná. Východný koniec je oblý a točí sa trošku na SSV. Jeho západný koniec je zúžený, s nepatrným stočením na JJZ. Hlavná časť hala je zmiešaninou jasných a tmavých škvŕn. V strede hala sa nachádza tenká škvrnitá priečka s hviezdou 13. magnitúdy, ktorá je umiestnená v hale, hneď západne od priečky. Niekoľko hviezd sa nachádza i na východnom a juhovýchodnom rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M109.md b/sk/dso/M/M109.md new file mode 100644 index 000000000..ea0c11997 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M109.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M109.jpg) +Špirálová galaxia s priečkou neďaleko hviezdy Veľkého voza Phacd. Napriek tomu, že Charles Messier túto galaxiu videl, bola pridaná do jeho katalógu až v 20. storočí. Objavil ju však P. Mechain niekedy v období rokov 1781-1782. Jej absolútna magnitúda je asi –20,9, svietivosť 19 biliónov Sĺnk, skutočný priemer presahuje 100 000 svetelných rokov. Je to jeden z objektov vhodný pre väčšie ďalekohľady pretože jej jasnosť dosahuje 9,8m + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm sa jedná iba o slabé, hmlisté halo, ktoré obsahuje malé jasné jadro. + diff --git a/sk/dso/M/M109_400u450.md b/sk/dso/M/M109_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8629274b0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M109_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: halo s pomerne slabou plošnou jasnosťou je predĺžené 7,5´x 5´. Vnútro hala je škvrnité a obkolesuje nerovnako jasné oválne jadro. V severnej časti súhvezdia sa nachádzajú tri hviezdy 12. magnitúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M110.md b/sk/dso/M/M110.md new file mode 100644 index 000000000..492df8bc4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M110.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/M110.jpg) +M110 objavil v roku 1773 Charles Messier, ale do katalógu bola pridaná až v roku 1966. Jedná sa o výraznú trpasličiu eliptickú galaxiu, satelit Veľkej hmloviny v Androméde. Jej priemer je iba 12 000 svetelných rokov, teda zhruba jedna desatina priemeru M31. Mnohé jej mladé horúce O a B hviezdy sú zmiešané so staršími, typickými pre eliptické systémy, čo naznačuje dávnu interakciu s M31. Boli v nej pozorované tiež temné štruktúry prachu a guľové hviezdokopy. Galaxia je vidieť triédrom a ľahko malým ďalekohľadom. Aj keď dosahuje jasnosť 8,1m podobne ako M32, je o niečo menej nápadná, pretože v porovnaní s ňou má slabšiu plošnú jasnosť. A ako je vidieť vo väčších amatérskych ďalekohľadoch? + diff --git a/sk/dso/M/M110_200u250.md b/sk/dso/M/M110_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..906c7e6ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M110_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: M110 je viditeľná ako pomerne slabá, veľká hmlovina oválneho tvaru v smere SSZ-JJV, s nepatrným zjasnením v centre. Dve hviezdy 9,5m sa nachádzajú za juhozápadným rozhraním a jedna na severovýchode. M110 leží na severozápadnej strane M31, oproti M32, ktorá je menšia a je k nej bližšie. Tieto tri galaxie predstavujú nádherný pohľad pri malom zväčšení. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M110_300u350.md b/sk/dso/M/M110_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6840c5fe8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M110_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto eliptická galaxia je pomerne jasná, veľmi veľká, predĺžená 10´x 4´ so širokým nápadným jadrom, nie stelárnym. Množstvo slabých hviezd (nie skutočných členov galaxie) je viditeľných v hale. Väčšina tých zrejmejších dosahuje 14m a nachádza sa na JJV rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/M/M110_400u450.md b/sk/dso/M/M110_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9a56dad56 --- /dev/null +++ b/sk/dso/M/M110_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 205 je jasná 12´x 5´oválna galaxia so širokým škvrnitým jadrom umiestneným nepatrne západne od centra. Hviezda 12. magnitúdy sa nachádza vnútri vý + +hodného rozhrania a jedna 12,5m leží severne od jadra. Tento nádherný objekt je určite exponátom eliptických systémov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Mel/Mel025.md b/sk/dso/Mel/Mel025.md new file mode 100644 index 000000000..4d2449585 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Mel/Mel025.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Collinder 50 - Hyády +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Mel025.jpg) +Po „medveďom prúde“ naša druhá najbližšia otvorená hviezdokopa. Vo vzdialenosti 150 svetelných rokov je tak blízko, že sa jej hviezdy na oblohe ani nezdajú byť pohromade a siahajú do priestoru zhruba 20 stupňov. Jednou z najvzdialenejších členov je ω Andromedae (5m) – leží až 50 stupňov od centra kopy! Nápadné „V“ dlhé štyri a pol stupňa, ktorého špičku tvorí γ Tauri (3,6m) a okraje α (0,85m) a ε Tauri (3,5m) sa pripája od západu na jasnú červenkastú hviezdu Aldebaran a na oblohe predstavuje hlavu Býka. Aldebaran predstavuje krvavé oko Býka, ale v skutočnosti nie je členom kopy – nachádza sa v bližšej vzdialenosti – 68 svetelných rokov – a na Hyády sa iba náhodou premieta. Hyády, podobne ako Plejády, sú ideálnym objektom pre triéder 10×50, v ktorom zazrieme i jej slabšie hviezdy. + +V malom ďalekohľade sú stálice síce roztrúsené, ale odhalia pekný farebný kontrast jej štyroch oranžových obrov: γ (3,6m), ε (3,5m), δ (3,8m), θ2 Tauri (3,8m). Posledný dvaja sú nápadnými dvojhviezdami viditeľnými aj voľným okom. θ Tauri pozostáva z hlavnej bielej zložky a oranžového sprievodcu. Navzájom sú vzdialené 15 svetelných rokov a predpokladá sa, že majú spoločný pôvod. Naproti tomu δ Tauri je iba optickou dvojhviezdou, ktorú tvorí spolu s hviezdou 68 Tauri. V primeranom ďalekohľade, hlavne s veľkým zorným polom, môžeme v centre Hyád pozorovať otvorenú hviezdokopu NGC 1647. Je desaťkrát ďalej, aj preto sa v malom ďalekohľade javí ako hmlistá škvrna. + +Práve prítomnosť oranžových obrov naznačuje, že Hyády sú oveľa staršie ako Plejády. Ich vek sa odhaduje približne na 700, dokonca možno až na 870 miliónov rokov. Skutočná šírka jadra Hyád – „V“ – je asi 12 svetelných rokov, ale členov patriacich do tejto hviezdokopy môžeme nájsť ešte aj vo vzdialenosti 40 svetelných rokov. Celkovo ich obsahuje asi 200, pričom sa všetky pohybujú rovnakým smerom. Hyády sú totiž pohyblivou hviezdokopou, súčasťou hviezdneho prúdu, ktorý sa od nás neustále vzďaluje. Smerujú k bodu, ktorý leží na oblohe severovýchodne od Betelgeuze z Orióna. Tento bod sa nazýva bodom konvergencie – na tomto mieste sa hviezdy Hyád za 65 miliónov rokov zhluknú a napokon sa stratia v diaľavách vesmíru. + + + diff --git a/sk/dso/Mel/Mel071.md b/sk/dso/Mel/Mel071.md new file mode 100644 index 000000000..882d1a59b --- /dev/null +++ b/sk/dso/Mel/Mel071.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Mel071.png) +Zaujímavá otvorená hviezdokopa jasná 7,1m a zaberajúca plochu 9´. Pri malom zväčšení v 200 mm ďalekohľade pripomína veľmi uvoľnenú guľovú hviezdokopu. Prinajmenšom 50 hviezd 11m a slabších rozlíšime oproti hmlistému pozadiu. Tie jasnejšie ležia pozdĺž východnej a západnej strany kopy, slabší členovia sa koncentrujú v centre. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/IC0010.md b/sk/dso/NGC/0-100/IC0010.md new file mode 100644 index 000000000..dd6510932 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/IC0010.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0010.jpg) +Osamotená galaxia pri hviezde beta Cas v poli mnohých hmlovín a hviezdokôp. Je to člen Miestnej skupiny galaxií vzdialený iba 870 000 svetelných rokov, ktorého katalogizované údaje sú 11,3m a 7,3´ x 6,4´. + +Myzer: Mám za sebou len jedno neisté pozorovanie 250 mm Dobsonom z leta 2007: Na spomínané miesto som dorazil od nenápadnej otvorenej hviezdokopy NGC 129 identifikovaním retiazky hviezd podľa Uranometrie, vedel som teda presne kam sa pozerám. Na prvýkrát nič nebol vidieť v zornom poli, až po nejakom čase som registroval veľmi slabý obláčik. Identifikovaním galaxie som si však nie 100% istý, pretože presne na jej pozícii ma rušila slabá hviezda. Okulár som nemal zahmlený, navyše som použil rôzne zväčšenia. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/IC0059.md b/sk/dso/NGC/0-100/IC0059.md new file mode 100644 index 000000000..bfb79e229 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/IC0059.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0059.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/IC0059_300u350.md b/sk/dso/NGC/0-100/IC0059_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c261ec5fe --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/IC0059_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Táto hmlovina je veľmi slabá a veľká a môže byť viditeľná iba s UHC filtrom a bočným pohľadom. Sú v nej umiestnené tri slabé hviezdy. Gamma Cas by mala byť odstránená zo zorného pola, pretože prekáža pri pozorovaní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/IC0059_400u450.md b/sk/dso/NGC/0-100/IC0059_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9d39aed01 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/IC0059_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: IC 59 je umiestnená 20´severne od jasnej hviezdy gamma Cas. Hmlovina je veľmi slabá, matná a predĺžená S-J. Objavuje sa väčšia, ale slabšia než IC 63. IC 59 a IC 63 sa spolu označujú ako Sharpless 185. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/IC0063.md b/sk/dso/NGC/0-100/IC0063.md new file mode 100644 index 000000000..4088133c1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/IC0063.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0063.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/IC0063_300u350.md b/sk/dso/NGC/0-100/IC0063_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c12132014 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/IC0063_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: IC 63 je veľmi slabá, pomerne veľká a predĺžená 8´x 4´. Jej okraj je jasnejší na južnej strane. Môže byť videná s UHC filtrom a gammou Cas mimo zorného pola. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/IC0063_400u450.md b/sk/dso/NGC/0-100/IC0063_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..cb538721c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/IC0063_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: Táto hmlovina je veľmi slabá, ale viac nápadná než IC 59. Je pomerne veľká, nápadného vejárovitého tvaru, predĺžená V-Z. Južné rozhranie vejára je oveľa nápadnejšie než severné. Filtre jednoznačne zlepšia pohľad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024.md new file mode 100644 index 000000000..781a89c36 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0024.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024_300u350.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..84a8fa1ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto pekná, ale slabá galaxia je 4´x 0,75´SV-JZ pruhom s dobre zhusteným jadrom. Hviezda 12m leží blízko severovýchodného konca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024_400u450.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8ab3e527e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0024_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 24 má 5´x 1´SV-JZ halo, ktoré je predĺžené k zúženým koncom. Je viac jasnejšia pozdĺž hlavnej osi s vydutým centrom a jadrom, ktoré je vyklonené mierne od centra na severovýchod, prípadne juhozápadné rozšírenie hala je dlhšie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040.md new file mode 100644 index 000000000..6a7343cc7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Mars nebula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0040.jpg) +Takmer zabudnutá, ale jedna z najkrajších planetárnych hmlovín, ktorej ojedinelý tvar je výnimočný a zdá sa neopakovateľný. Ťažko povedať, či vzhľadom existuje na oblohe ešte nejaká iná podobná planetárka. Leží v trochu neprehľadnej oblasti ťažkej na orientáciu, avšak pre skúseného pozorovateľa ju nemôže byť problém dostať do zorného pola ďalekohľadu. + diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040_300u350.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..da8e3ee15 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 225x: Nádherný objekt! Táto planetárka leží medzi hviezdou 9m vzdialenou 2´na severovýchod a dvomi 10m hviezdami 2-3´na juhozápad. Je jasným diskom mierne oválneho tvaru s nápadnou centrálnou hviezdou. Jasnejšie oblasti pozdĺž východného a západného rozhrania pripomínajú vzhľadom polárne čapičky na Marse. Západná čapička sa trochu vykláňa z disku. „Polárne čapičky“ sú ale vidieť len počas najlepších nocí. Medzi nimi a centrálnou hviezdou sa nachádza tmavší odtieň. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040_400u450.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7630b0caf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0040_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: NGC 40 je jasný modrozelený predĺžený 45“-35“ SSV-JJZ disk s nápadnou centrálnou hviezdou. Je trochu prstencový. Disk je mierne jasnejší pozdĺž východného rozhrania a ešte viac jasnejší pozdĺž západného rozhrania. Hviezda 13m leží hneď za juhozápadným okrajom. + +Dominik: 250mm: Je to pomerne dobre viditeľná planetárna hmlovina v Cefeovi. Okolo jej centrálnej hviezdy s jasnosťou 11.5m je vidieť obláčik s dvomi kruhovitými okrajmi, ktoré ale ústia pozdĺž do konca so slabšími okrajmi. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045.md new file mode 100644 index 000000000..6d5d26a19 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0045.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_200u250.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f815110d5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 45 leží 5´VSV od hviezdy 10m a 1´SSZ od hviezdy 10m. Je mimoriadne slabá, malá a oválneho tvaru SSZ-JJV a môže byť pozorovaná iba bočným pohľadom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_300u350.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4f463b703 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia je veľmi slabá, predĺžená 4´x 3´SSZ-JJV a nepatrne jasnejšia v centre. Hviezda 10m sa dotýka JJZ konca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_400u450.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..380aeb1c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0045_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 45 je slabá, matná a predĺžená 6´x 4´SSZ-JJV s pomerne koncentrovaným oválnym jadrom. Hviezda 10m je umiestnená na JJV konci a prinajmenšom pol tucet slabých hviezd je umiestnených vnútri hala galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0055.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0055.md new file mode 100644 index 000000000..5f4108f9a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0055.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0055.jpg) +Špirálová galaxia ležiaca na južnom okraji súhvezdia na rozhraní s Fénixom. Je druhým najjasnejším členom kopy galaxií v Sochárovi, ktorá zaberá na oblohe skoro 20 stupňov a zahŕňa galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, ako aj NGC 45 a NGC 247 vo Veľrybe. Jej skutočná veľkosť je prinajmenšom 70 000 svetelných rokov a absolútna magnitúda –18,9 zodpovedá svietivosti 3 biliónov Sĺnk. Jej jasnosť dosahuje hodnotu 8,1m, takže nám na jej pozorovanie postačí aj malý ďalekohľad. Ale ani to nie je úplne pravda. V našich zemepisných šírkach vystupuje počas jesenných mesiacov len veľmi nízko nad horizont a teda ostáva pre nás prakticky nepozorovateľná. Aby sme ju lepšie videli, musíme vycestovať aspoň k severným brehom Afriky alebo ešte lepšie do oblastí okolo rovníka. Galaxiu objavil J. Dunlop v roku 1826. + +Zážitok poskytne v ďalekohľadoch s priemerom objektívu okolo 300 mm. Najskôr zrejme postrehneme, že galaxia má tvar veľmi predĺženého pruhu veľkého pol stupňa a má rozdielny jas na jej jednotlivých koncoch. Jasnejšiu časť predstavuje jadro na západnej strane, ktoré v dĺžke predstavuje asi 1/3 hala a polovicu jeho šírky. V neposlednom rade si všimneme aj nejaké škvrnité, nerovnako jasné plochy. + diff --git a/sk/dso/NGC/0-100/NGC0055_400u450.md b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0055_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..cb47dd0dc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/0-100/NGC0055_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Mimoriadne dlhé, tenké halo obsahuje veľké oválne jadro. Halo je nerovnako jasné a slabšie v VJV polovici. Jadro sa rozprestiera mimo centra na SSZ. Niekoľko malých jasnejších škvŕn leží pozdĺž hlavnej osi galaxie východne od jadra a jasný zväzok sa nachádza v hale hneď juhovýchodne od jadra. Tri pomerne jasné hviezdy ležia pozdĺž južného rozhrania galaxie a pár slabých popredných hviezd je ponorených v hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0104.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0104.md new file mode 100644 index 000000000..7944d0394 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0104.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: 47 Tucanae +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0104.jpg) +Guľová hviezdokopa označená pôvodne hviezdnym číslom, keď sa však neskôr ukázalo, o aký objekt sa jedná, našla si miesto i v NGC ako 104. položka. Aj za priemernej noci ju ako hmlistú škvrnu jasnosti 4,5m uvidíte už voľným okom na západnom okraji Malého Magellanovho mraku. Jasnosťou ju prevyšuje už iba Omega Centauri, napriek tomu sa za najkrajšiu guľovú hviezdokopu na oblohe všeobecne považuje práve 47 Tucanae, možno preto, že je viac zhustená, hlavne čo sa týka priestorovej hustoty hviezd vo svojom jadre a potom nápadnejšie redne smerom k vonkajším okrajom. + +Najjasnejšie hviezdy dosahujú 11. magnitúdu a na okraji sú na hranici rozlíšenia 100 mm ďalekohľadom. Vo väčšom ďalekohľade sa hviezdokopa rozpadne na veľké množstvo drobných hviezd zaberajúcich plochu väčšiu ako štvrť stupňa. V 500 mm ďalekohľade pri 220x zväčšení hviezdokopa vyplní celé zorné pole stovkami hviezd hustnúcimi k blčiacemu jadru, ktoré je veľmi dobre rozlíšiteľné. Navyše máte pocit, akoby 3D pohľadu, ktorý sa vyrovná i Omege Centauri. 47 Tucanae leží relatívne blízko od nás – 16 000 svetelných rokov, z čoho vyplýva, že aj keď sa na oblohe premieta na okraj Malého Magellanovho mraku, nie je jeho súčasťou, ale iba popredným objektom našej Galaxie. Pozostáva zo stoviek tisícok hviezd zoskupených tesne vedľa seba. V blízkosti neprehliadnite ďalšiu, ale slabšiu guľovú hviezdokopu – NGC 121 (11,2m), pri menšom zväčšení je pozorovaná v tom istom zornom poli ako 47 Tucanae! + + + diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128.md new file mode 100644 index 000000000..35799f2c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0128.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128_200u250.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f065a9d39 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 128 je najjasnejšou v skupine piatich galaxií, z ktorých iba NGC 128 a NGC 125, 6,5´od nej na ZJZ, sú bez ťažkostí vidieť v 200 mm ďalekohľade. NGC 128 je pomerne jasná, predĺžená 1,75´x 0,5´S-J a len nepatrne jasnejšia v centre. NGC 125 je veľmi slabou kruhovou škvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128_400u450.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..61f77c0eb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0128_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 128 je pomerne jasnou šošovkovitou galaxiou predĺženou 2,5´x 0,75´S-J, s rozšíreným, škvrnitým jadrom. Je ozdobená dvomi slabými, kruhovými, skoro identickými spoločníkmi – NGC 130 ležiacou 1,5´severovýchodne a NGC 127 pozorovanou 2´severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0129.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0129.md new file mode 100644 index 000000000..f669f5627 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0129.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0129.jpg) +Otvorená hviezdokopa s celkovou jasnosťou 6,5m, severne od hviezdy piatej magnitúdy. 100 mm ďalekohľad ju ukáže ako celkom rozsiahlu, nepravidelne rozstrúsenú kopu niekoľkých tuctov stálic, v strede s „medzerou“ bez hviezd. V 20 cm ďalekohľade je veľkou, nepravidelnou skupinou asi 50 hviezd deviatej až trinástej magnitúdy, plynulo prechádzajúcich do svojho okolia. V 30 cm ďalekohľade je jasnou, ale už uvolnenou kopou asi 35 hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133.md new file mode 100644 index 000000000..b7a065944 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0133.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_100u150.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..cc0154d1d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 50x: Hviezdokopa NGC 133 leží 28´SSZ od kappa Cas, v zaujímavom hviezdnom poli. Ukazuje sa ako S-J oblúk štyroch hviezd 9-9,5m, vyhĺbený na juh. King 14 leží iba 12´VJV a NGC 146 12´VJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_200u250.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..26d7ab31d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Táto kopa obsahuje štyri 9m hviezdy zarovnané S-J a niekoľko 12-13m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_300u350.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7b61aac40 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0133_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Jasnejšie hviezdy tvoria zoskupenie v tvare písmena Y, so špičkou mieriacou severne. Zoskupenie Y pozostáva z jednej 12m a štyroch 9-9,5m hviezd. Pol tucet 13-14m hviezd je rozmiestnených okolo neho. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134.md new file mode 100644 index 000000000..fd8ba4343 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0134.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134_300u350.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..968cd29a2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 134 je nádhernou edge-on galaxiou pol stupňa juhovýchodne od η Sculptoris. 6´x 1´SV-JZ halo obsahuje malé, oválne jadro. Juhozápadné rozhranie je ostrejšie a hneď za ním leží jedna hviezda. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134_400u450.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d1ae3ac5c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0134_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Nádhera! NGC 134 je peknou 7´x 1,25´SV-JZ skoro ege-on špirálovou galaxiou viditeľnou ako svietivý pruh s pozdĺžnou tmavou líniou. Tmavá línia môže byť vidieť priamym pohľadom, ale bočný pohľad tiež pomôže. Jadro je širokým oválom, tmavá línia sa tiahne jeho severozápadnou stranou. Hviezda 13m leží na rozhraní hala hneď severozápadne od centra galaxie a hviezda podobnej jasnosti je 1,5´juhovýchodne od centra. Sprievodná galaxia NGC 131 leží 9´západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0147.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0147.md new file mode 100644 index 000000000..3171b4825 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0147.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0147.jpg) +Galaxia v južnej časti súhvezdia jasnosti 9,5m, sprievodca Veľkej hmloviny v Androméde (M31). Na tmavej oblohe je možné tento objekt pozorovať uz binárom 25×100. V 20 cm ďalekohľade sa ukáže ako slabá, jednotvárna škvrna v bohatom hviezdnom poli. Ani 30 cm ďalekohľad veľa krásy neprinesie, jej centrálna časť je viditeľná ako slabá „črta“ eliptickej žiary s postupným zjasnením k stredu. Oproti neďalekej NGC 185 asi stupeň na východ je oveľa ťažšie pozorovateľná. Je evidentne viac predĺžená, ale pripomína skôr fantóma s veľmi slabou plošnou jasnosťou. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0185.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0185.md new file mode 100644 index 000000000..b9c840b8f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0185.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0185.jpg) +Sprievodca Veľkej hmloviny v Androméde (M31), galaxia ktorú v 100 mm ďalekohľade zbadáme ako slabú, nevýraznú hmlistú oblasť na bohatom hviezdnom pozadí. V 200 mm ďalekohľade má oválny tvar s postupným zjasnením k stredu. Stupeň západne si môžeme všimnúť ešte slabšiu galaxiu NGC 147, takisto sprievodcu M31. V 300 mm ďalekohľade vyzerá NGC 185 o niečo výraznejšie, ako zreteľné halo s dobre koncentrovaným stredom. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/100-200/NGC0188.md b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0188.md new file mode 100644 index 000000000..126f4d21a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/100-200/NGC0188.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Polárna hviezdokopa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0188.jpg) +Otvorená hviezdokopa (8,1m) v blízkosti severného nebeského pólu neďaleko Polárky, v severnej časti súhvezdia objavená J. Herschelom. Nachádza sa veľmi ďaleko od galaktickej roviny (menej podlieha vplyvu okolitých hviezd) a patrí k najstarším známym otvoreným hviezdokopám v našej Galaxii. Jej vek sa odhaduje na 9 biliónov rokov, čo je tak vek najmladších guľových hviezdokôp. Jej najjasnejšími hviezdami (12-13m) sú žltí obri spektrálnych typov G8 a K4. Naopak úplne postráda biele hviezdy hlavnej postupnosti. + +V 200 mm ďalekohľade sa ukáže ako pomerne slabá, ale bohatá zrnitá škvrna, v ktorej rozoznáme oproti hmlistému pozadiu tucet hviezd 12-13m. Pole zvlášť na juhozápade je posiate hviezdami 8-9m. V 30 cm ďalekohľade rozlíšime naproti bohato koncentrovanému hmlistému pozadiu v pomerne slabej skupine tri tucty členov. Až vo väčšom ďalekohľade sa hviezdokopa premení na krajšiu, ale slabú kopu 60 hviezd 12-15m, ktoré sú čiastočne rozlíšiteľné oproti zrnitému pozadiu. Nápadných je aj zopár dvojhviezd. Niekoľko tmavých medzier leží západne od centra kopy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029_200u250.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..781cf33e8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia IC 1029 pozorovaná 3´ západne od hviezdy 11m, má pomerne slabé 1´ x 0,5´ SSZ-JJV halo s nepatrne jasnejším centrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029_400u450.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6134215ec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/IC1029_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: IC 1029 ukáže pomerne jasné 30“ x 20“ jadro umiestnené vnútri slabého, dosť predĺženého 3´ x 0,5´ SSZ-JJV hala. Galaxia NGC 5673 leží 10´ ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md new file mode 100644 index 000000000..32db64907 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1023.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1023.jpg) +Galaxia (9,3m) viditeľná v 100 mm reflektore ako hmlistá škvrna. Použitím ďalekohľadu s priemerom objektívu 150 mm sa zjavuje jasná, dosť predĺžená, s hmlistým rozhraním a náhle jasnejším, koncentrovaným centrom. Niekoľko hviezd 10-11m leží juhozápadne. V ďalekohľade s priemerom objektívu aspoň 300 mm pri 200-násobnom zväčšení môžeme odhaliť i slabé zjasnenie na východnom konci. Veľmi slabá hviezda je ponorená 1´západne od jadra. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md new file mode 100644 index 000000000..5b1fa14c9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1042.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_200u250.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9d756da04 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 1042 leží 14´juhozápadne od NGC 1052 v rozptýlenej skupine slabých galaxií. Objavuje sa ako veľmi slabý, kruhový matný obláčik priemeru asi 2´, bez centrálneho zjasnenia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_300u350.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c7119b00b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia má slabé, matné halo predĺžené 2´x 1,75´V-Z s nepatrným zjasnením v centre. Hviezdy 12m ležia 1´VJV a 2,5´severne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_400u450.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ee70a9ea5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1042_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch, táto galaxia ukáže pomerne slabé, matné, kruhové 3,5´halo so slabým stelárnym jadrom. Halo je trochu škvrnité a má nepatrne jasnejší zväzok na východnom konci. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md new file mode 100644 index 000000000..ae03ff27b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1052.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_200u250.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..07e73d9ba --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 1052 je jasný, kruhový objekt, jej 1´halo obklopuje nápadné jadro. NGC 1042 leží 14´juhozápadne a NGC 1035 sa nachádza 22´ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_300u350.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ec88dae35 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1052_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1052 má nápadné jadro obklopené slabším 1,5´halom nepatrne predĺženým SZ-JV. Drobný trojuholník 12,5-13m hviezd leží 1´juhozápadne. NGC 1052 je najjasnejšia zo skupiny vizuálne kontrastujúcich galaxií, ktorá zahŕňa NGC 1035, 1042 a 1069. NGC 1047 ležiaca 10´severozápadne, je malým oválom so stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md new file mode 100644 index 000000000..66ba8e41c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1055.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_200u250.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b7a903ffc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 1055 je severným vrcholom rovnoramenného trojuholníka s dvomi hviezdami 7-7,5m, ležiacimi 6´-7´SV a SZ od galaxie. Ona je pomerne slabým V-Z pruhom s 4´x 1´halom obklopujúcim drobné slabé jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_300u350.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fabb6df83 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1055 je 4,5´x 1,5´VJV-ZSZ pruhom s nepatrne jasnejším jadrom. Severozápadne od centra, hneď za halom galaxie, sa nachádza drobný trojuholník jednej 12m a dvoch 13m hviezd. Hviezda 12m sa skoro dotýka rozhrania hala blízko jadra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_400u450.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e0fb380bc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1055_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1055 je pomerne jasná, veľmi predĺžená 7´x 3´VJV-ZSZ a nepatrne jasnejšia pozdĺž hlavnej osi. Tmavá línia prechádzajúca pozdĺž severného boku je viditeľná bočným pohľadom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md new file mode 100644 index 000000000..205232e9d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1073.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_300u350.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cc88d0ca9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: NGC 1073 ležiaca 7´severovýchodne od veľkého rovnoramenného trojuholníka 9-10m, sa objavuje slabá, 3,5´kruhová. Je nepatrne jasnejšia vo svojom centre a na severnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_400u450.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ecbd286ef --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1073_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1073 má slabé, kruhové 5´halo postupne sa zjasňujúce k SV-JZ jadru v tvare priečky. Niekoľko veľmi slabých hviezd alebo zväzkov je viditeľných na južnom a juhozápadnom rozhraní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079.md new file mode 100644 index 000000000..aa0ebf7e6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1079.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_300u350.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ea62458cc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 1079 je pomerne jasnou, ale malou galaxiou pozorovanou 12´južne od hviezdy 9m a 3,5´severovýchodne od hviezdy 10,5m. Jej jasné kruhové jadro je obklopené oveľa slabším 2,5´x 0,5´halom predĺženým V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_400u450.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..05935f4b5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1079_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Halo je predĺžené 2´x 1´V-Z, jeho západné rozšírenie je nepatrne jasnejšie, menšie a kratšie, ale širšie ako východné rozšírenie. Jadro je celkom jasné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087.md new file mode 100644 index 000000000..c1a854bc3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1087.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_200u250.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..21c2491d2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží na západnom vrchole trojuholníka spolu s hviezdami 11m nachádzajúcimi sa 6´severovýchodne a 7´na VJV. Má rovnomerné a jasné halo. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_300u350.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3c05105c5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: 2,5´halo je jasné a matné s nezreteľným nepravidelným okrajom a nepatrne jasnejším centrom. NGC 1090 leží 14´západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_400u450.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..3651a8682 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1087_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1087 je jasná, predĺžená 3´x 2´SSV-JJZ a má nepatrne jasnejšie centrum. Halo je nepravidelné aj okrajom aj plošnou jasnosťou. Tmavá línia sa dá tušiť VJV-ZSZ pozdĺž hala. JJZ strana je trochu širšia a jasnejšia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1097.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1097.md new file mode 100644 index 000000000..1f1661eea --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1097.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1097.jpg) +Pekná galaxia, ktorej špirálovú štruktúru však v stredných ďalekohľadoch neuvidíme. Ukáže sa iba jasná priečka, v ktorej strede sa nachádza malé oválne jadro. + diff --git a/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1097_400u450.md b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1097_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..efd3df08a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1000-1100/NGC1097_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: v centre dlhej jasnej priečky sa nachádza veľké jasné oválne jadro. So severného konca priečky sa tiahne na východ veľmi slabé špirálové rameno a potom sa nepatrne vracia naspäť smerom k jadru. Ďalšie, ale veľmi slabé a krátke rameno sa nachádza západne od južného konca priečky. Susedná galaxia NGC 1097A vyzerá ako 30“ oblak so stelárnym jadrom, asi tak jasným ako priečka galaxie NGC 1097. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md new file mode 100644 index 000000000..417427aec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1156.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_200u250.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..927888bee --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: 1´južne od hviezdy 11,5m, táto galaxia má slabý, matný predĺžený disk. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_300u350.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..37254cbdb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia sa objavuje pomerne slabá a predĺžená 2´x 1´SSV-JJZ. Je prevažne škvrnitá, ale v podstate rovnomernej jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_400u450.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..42cdd4e15 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1156_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Halo je pomerne slabé a predĺžené 2,5 x 1,5´SSV-JJZ s koncentrovanejšou 1´x 0,5´centrálnou časťou. Tá je nerovnako jasná s nejakými škvrnami a nepatrne tmavšou oblasťou v južnej časti. Hviezda na hranici viditeľnosti je umiestnená v hale 45” SSV od centra a jedna 13m leží 1´ južne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md new file mode 100644 index 000000000..45d2152cf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1187.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_200u250.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9414f87df --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia je veľkým, slabým, nekoncentrovaným diskom 4´juhovýchodne od hviezdy 8m. Halo je predĺžené 3,5´x 3´SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_300u350.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9a632fd21 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Halo sa objavuje skoro takej veľkosti ako v menšom priemere, ale nejaký slabý náznak špirálovej podoby sa dá tušiť bočným pohľadom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_400u450.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8377de810 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1187 sa objavuje pomerne slabá, je predĺžená asi 4´x 3´SZ-JV a má nerovnako osvetlené halo so stelárnym jadrom v centre a slabou hviezdou na severovýchodnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_500u550.md b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..2e58a0931 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1100-1200/NGC1187_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 150x: NGC 1187, obrovská špirálová galaxia s priečkou, ukáže široké, ale slabú priečku s oválnym jadrom, obklopeným dvomi ramenami, ktoré tvoria spolu písmeno S. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201.md new file mode 100644 index 000000000..b7183761f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1201.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_200u250.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7f11d7887 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 1201 sa nachádza na západnom rozhraní 8´x 3,5´trojuholníka tvoreného jednou hviezdou 10,5m a dvomi hviezdami 11,5m. Hviezda 10,5m leží na severovýchodnom vrchole trojuholníka. Galaxia je pomerne jasná, predĺžená 2´x 1´S-J a nepatrne jasnejšia v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_300u350.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..229dad12b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1201_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia ukáže drobné jasné jadro umiestnené v matnom predĺženom 2,5´x 1,25´ hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md new file mode 100644 index 000000000..04428fef6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1232.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1232.jpg) +Galaxia desiatej magnitúdy pozorovaná aj malým ďalekohľadom. Nájdeme ju hneď západne od jednej hviezdy 9m a vyzerá ako veľmi slabý, hmlistý kruhový obláčik. V 200 mm ďalekohľade postrehneme, že nie je rovnako osvetlená a postupne sa smerom do stredu zjasňuje. V ďalekohľade s priemerom objektívu nad 300 mm môžeme bočným pohľadom zazrieť i nejaké H-II oblasti v podobe úzkych zväzkov a s fantáziou i špirálové ramená. Vo väčšom ďalekohľade je galaxia jasná a má oválne jadro. Halo obsahuje mnoho zväzkov a zhustení vo veľmi slabej špirálovej štruktúre točiacej sa v protismere hodinových ručičiek. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1245.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1245.md new file mode 100644 index 000000000..4a4e4e74b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1245.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1245.jpg) +Otvorená hviezdokopa jasnosti 8,4m, ktorú v skutočnosti tvorí až 200 členov. V malom ďalekohľade je veľmi slabou, zahmlenou kruhovou škvrnou vnútri trojuholníka hviezd 8-9,5m. Zatiaľ čo v 200 mm ďalekohľade napočítame 50 hviezd, v 300 mm ich môžeme v bohatej kope pozorovať 75. Ich jasnosť sa pohybuje v rozmädzí 12,5-14m. Tri hviezdy 12m dominujú nad hviezdami 13m pozdĺž južného rozhrania. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1261.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1261.md new file mode 100644 index 000000000..d73b0def5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1261.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1261.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 8m s priemerom iba 6 oblúkových minút. Je vzdialená 70 000 svetelných rokov. V binári vyzerá ako malá hmlistá škvrnka. V 400 mm ďalekohľade je jasná a symetrická, s veľkým jasným zhusteným jadrom. Pri 171x zväčšení je halo rozlíšiteľné na veľké množstvo slabých hviezd, samotné jadro je ťažko rozlíšiteľné aj v 500 mm ďalekohľade. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md new file mode 100644 index 000000000..80d5eb5dd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1275.jpg) +Silný mimogalaktický rádiový zdroj Perseus A = 3C84. Je buď jednou galaxiou vyvrhávajúcou hmotu alebo dvomi galaxiami v kontakte. NGC 1275 je najjasnejším členom galaktickej kopy Perseus I (Abell 426), ktorá je zhruba 300 miliónov svetelných rokov vzdialená a skoro 10 miliónov ly v priemere. Abell 426 v blízkosti Algolu zahŕňa celkovo asi 500 galaxií. + diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_300u350.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..71f76f365 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1275, pozorovaná blízko centra galaktickej kopy Perseus I, má pomerne jasné halo obklopujúce malé, slabé, kruhové jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u450.md b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..f991db2d6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1200-1300/NGC1275_400u450.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1275 ukáže nepravidelne jasné jadro umiestnené v 2´x 1,5´V-Z oválnom hale. Slabá hviezda leží 1´severovýchodne od centra. + +Dominik: Pomerne známa kopa galaxii je kopa s označením Abell 426, tiež prezývaná kopa Perzeus. Steve Gottlieb, amatérsky astronóm, rozoznal svojim 45cm ďalekohľadom 58 galaxii tejto kopy. Píše sa, že vytvárajú kŕdeľ pripomínajúci vtákov. Astronómovia sa štúdiom dynamiky kopy dozvedeli o veľkom množstve materiálu, ktorý vytvára príťažlivosť, ale nevyžaruje svetlo, teda takzvaná tmavá hmota. + +V našom dosahu sú zrejme galaxie: centrálna galaxia NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281, NGC 1265, NGC 1294 a NGC 1260. Podľa mňa sa pri najlepších našich podmienkach dajú vidieť aj mierne slabšie galaxie. Mne sa podarilo pozorovať počas dvoch nocí galaxie NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281 a NGC 1265. V noci z 9.1 na 10.1.2007 som sa konečne pokúsil tento objekt pozorovať. Zatiaľ som sa chcel s touto kopou len „zoznámiť“ a pozorovať galaxie hlavne v centre. Pripravil som si podrobné mapy z CdC, inač by to bolo ťažšie nájsť. Najprv som namieril na približnú polohu oproti jasnejším hviezdam ako napríklad Algol a 32 Persei. Potom som v hľadáčiku identifikoval zhluk hviezd 8. magnitúdy v tvare písmena Y. Potom nasledovala v zornom poli okuláru smerom doprava hviezda 8. magnitúdy a ešte tým smerom dve hviezdy 10. magnitúdy pri, ktorých sa už mali nachádzať jasné galaxie kopy Abell 426. Pri zväčšení 52x mi hneď do oka padol pomerne nápadný, difúzny obláčik. Bola to centrálna galaxia NGC 1275. Ako som sa pozeral do okuláru zhodil som si zo stoličky baterku, ktorá prestala fungovať. Možno by som si lepšie pozrel aj okolitejšie galaxie a lepšie si pozrel aký rovnobežník majú jasnejšie galaxie tvoriť. Keďže som mal v zornom poli trochu inak otočený obraz, rovnobežník som hľadal trochu na nesprávnom mieste. Ďalej sa mi odkryla galaxia NGC 1278 s jasnosťou 12.6 magnitúd. Za Panoptic som si dal ešte barlow 2x a tak vzniklo zväčšenie 104x. Možno by sa hodilo ešte väčšie zväčšenie, ale pozorovanie tohto objektu s 9mm GSO nie je práve ideálne… Galaxia NGC 1275 bola celkom zreteľná, dosť difúzna a s veľkým halom. Ešte v hale tejto galaxie bola hviezda, ktorá ale veľmi splývala. Snažil som sa nájsť galaxie, ktoré sú nad NGC 1275 a NGC 1278 a tvoria približne rovnobežník. Trocha vyššie nad galaxiou NGC 1275 sa objavila pomerne zreteľná galaxia NGC 1272. Táto galaxia má približne 12 magnitúd, ale jej halo bolo menšie ako má NGC 1275. Ako som sa pozeral celkom extrémnym periférnym videním, ukazovali sa mi nad NGC 1275 vždy rôzne položené malé škvrnky. Jedna tá viac napravo bola jasnejšia a bola to NGC 1272 a ako som sa neskôr pozrel na CdC, tá druhá škvrnka, ktorá bola priamejšie hore nad NGC 1275, bola dosť slabá galaxia NGC 1273 s jasnosťou 13.2 magnitúd. Ale v tomto pozorovaní išlo aj o jeden krátky moment, keď sa oko prispôsobilo tme, ale ešte neunavilo. Ďalej som už pri pozorovaní predchádzajúcich galaxii videl tesne nad NGC 1278 „preblikávať“ škvrnku. Myslel som, že sa nad galaxiou NGC 1278 nachádza galaxia, ale jasnejšia. Takže som sa ju snažil uvidieť. Osobne som vtedy nevedel prečo tam len tak nič nevidím. Avšak zase pri extrémnom bočnom pohľade a správnom okamihu som tam videl škvrnku. Bola o dosť bližšie ako galaxie NGC 1272 a 1273 aj to sa mi nezdalo, ale bola tam. Dnes som si overoval polohy a vážne ma prekvapilo, že som videl galaxiu NGC 1277 s jasnosťou 13.5 magnitúd! Možno bolo dobré, že som sa o to pokúšal mysliac si, že tam majú byť jasnejšie galaxie a pravidelnejšie v tvare rovnobežníka. Aspoň viem, že som to videl aj keď v prípade NGC 1277 slabo a iba v krátkych momentoch. Päť galaxii je na začiatok dobré číslo. Mimochodom som si nakoniec dal za barlow 2x ešte 9mm GSO a síce bol pohľad nepríjemne úzky, galaxia NGC 1275 sa ukázala v plnej kráse a s mohutným halom a galaxia NGC 1278 tiež celkom zreteľne. V ten večer boli naozaj dobré podmienky už od začiatku astronomického súmraku. Keď sú vynikajúce podmienky má táto kopa galaxii naozaj pôvab! Je to zároveň súčasť superkopy Perzeus-Pisces čo ma tiež fascinuje. Radím sa najprv zamerať na rovnobežník NGC 1275, NGC 1272, NGC 1273 a NGC 1278. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/IC1396.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/IC1396.md new file mode 100644 index 000000000..d99eb205c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/IC1396.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: komplex okolo Granátovej hviezdy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC1396.jpg) +Emisná hmlovina veľkosti troch stupňov „zabalujúca“ i otvorenú hviezdokopu okolo oranžovej Granátovej hviezdy. Pri hraničnej magnitúde šesť a pol je na jej mieste ľahko vidieť hmlistý obláčik s centrálnym zjasnením, z ktorého vystupuje pár nevýrazných hviezd. Ťažko ale povedať, či voľným okom je vidieť skutočná hmlovina alebo iba spoločný oblak slabých hviezd ohraničený tmavými hmlovinami. V triédri je pohľad podobný a takisto nejednoznačný – oblak vyzerá ako veľká kruhová plocha rozptýleného svetla zaberajúca veľkosť troch stupňov. Spolu s hviezdami mu, ny, lambda, 9, 13, 14, 19 Cephei a ďalšími slabšími je komplex IC 1396 súčasťou rozsiahlej, len niekoľko miliónov rokov starej asociácie Cepheus OB2, ktorá patrí do Perzeovho galaktického ramena. Hmlovina leží asi 3 000 svetelných rokov ďaleko a je inak len malou viditeľnou časťou oveľa rozsiahlejšieho molekulového mraku. + +Jasnejšie hviezdy kopy sú usporiadané do rozsiahleho „X“ centrovaného na peknú trojhviezdu Struve 2816. V malom ďalekohľade už pri použití väčšieho zväčšenia ako 50x sa hviezdokopa síce rozšíri na nepoznanie, ale odhalí dvoch spoločníkov jasnosti 8m, ktorí patria k hlavnej bledomodrej zložke spomínanej Struve 2816. Hneď severovýchodne leží pekná dvojhviezda Struve 2819, pozostáva zo zložiek 8m. Hmlovina je v menších ďalekohľadoch zjavná iba s filtrom, navyše po dobrej adaptácii očí na tmu a pozornom pohľade. + +Použitím ďalekohľadu s priemerom objektívu \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/IC1396_200u250.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/IC1396_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3076853aa --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/IC1396_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je hviezdokopa veľmi pekná. Pri 40x zväčšení je bohatá a má podobu písmena „V“, ktorého špičku tvorí Struve 2816. Ešte pri 60x zväčšení stále zostáva zhustená. Okolitá emisná hmlovina dobre „zareaguje“ na UHC filter. 300/350 – 60x: pekný pohľad! IC 1396 leží južne od krvavočervenej Herschelovej Granátovej hviezdy, μ Cephei. Hviezdokopa je extrémne veľká, veľmi jasná, voľná, nepravidelná a „osviežená“ slabým hmlistým pozadím kombinovaným s tmavými líniami. V jej centre leží jasná trojhviezda Struve 2816, ktorú tvorí jasná biela zložka a dvaja modrí sprievodcovia. Dvojhviezda Struve 2819 je viditeľná hneď SV. Väčšie zväčšenie „vyhodí“ kopu zo zorného pola. O-III filter síce zvýši jas matnej hmloviny, ale tmavé línie sú slabo viditeľné aj bez filtra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md new file mode 100644 index 000000000..9f6e247a5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1300.jpg) +Možno menej známa, ale o to zaujímavejšia špirálová galaxia, ktorá má uprostred slabú priečku. Jej jadro sa trámovito rozširuje a na konce tohto trámu sa pod pravým uhlom pripájajú špirálové ramená. Leží asi 3 stupne severne od hviezdy τ4 Eri a keďže jej jasnosť je 10,4m, máme šancu ju zachytiť i v menších ďalekohľadoch. + +Ak použijeme ďalekohľad s priemerom objektívu 150 mm, uvidíme iba veľmi slabý, ale pomerne veľký hmlistý predĺžený disk. Aj v \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_200u250.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3577ad8e2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je galaxia veľmi slabá, ale smerom k centru sa postupne zjasňuje. Všimnite si hviezdu 10m 6´ZSZ od galaxie a reťazec piatich hviezd 12-13m, ktorý sa tiahne 18´VSV od nej. Až s 300 mm a väčším ďalekohľadom si zrejme všimneme slabú priečku, ktorá sa rozširuje o celých 6´dĺžky hlavnej osi galaxie. V jej strede leží oválne jadro. 400 mm ďalekohľad zobrazí nie najjasnejšiu galaxiu, ktorej halo pozostáva zo špirály obráteného „S“, priečka sa rozširuje v smere V-Z. Jadro priečky je zhustené, ale hmlisté. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_500u550.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..4458b1b61 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1300_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: NGC 1300 má veľkú 6,5´dlhú priečku so slabými, ale viditeľnými špirálovými ramenami, ktoré sa pripájajú na konci priečky. Rameno pripojené na západnom konci sa točí severne od priečky na východ a rameno pripojené na východnom konci sa točí južne od priečky na západ. Hneď na severovýchod od jadra priečky leží slabý zväzok hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1316.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1316.md new file mode 100644 index 000000000..995c781ea --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1316.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Fornax A +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1316.jpg) +Najjasnejší člen (8,2m) kopy galaxií Fornax, ktorý je tiež silným rádiovým zdrojom označovaným ako Fornax A. + +Galaxia leží v línii V-Z hviezd 7-8m. V 200 mm ďalekohľade ju uvidíme ako predĺžené halo, ktoré sa mierne zjasňuje smerom k jadru. Vo väčších ďalekohľadoch nad 400 mm, je oválne halo nápadné a predĺžené. Jadro je jasné a zhustené. Galaxia NGC 1317, nachádzajúca sa severne, je kruhovým objektom s jasným jadrom. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md new file mode 100644 index 000000000..16e59cbcc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1332.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0555f8706 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia má jasné jadro obklopené značne slabším halom predĺženým 2,5´x 1´V-Z. Nie ťažký objekt. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2c62ac9b8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1332_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1332 ukáže veľmi jasné jadro v pomerne veľkom 3´x 1,25´hale predĺženom VJV-ZSZ. Slabá hviezda leží hneď juhozápadne od jadra. Sprievodná galaxia NGC 1331 je viditeľná ako slabý stelárny objekt 3´na VJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md new file mode 100644 index 000000000..83eaaa836 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1333.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1333.jpg) +Reflexná hmlovina, ktorá je v 250 mm ďalekohľade pomerne nápadnou oválnou hmlou, ktorá na severovýchodnom rozhraní obaluje hviezdu 10,8m. Vo väčšom ďalekohľade môžeme pozdĺž južného rozhrania pozorovať nápadne jasnú škvrnku, na severe a juhu zase nápadné, nepravidelné bezhviezdne temné prachové hmloviny Barnard 1 a 2. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md new file mode 100644 index 000000000..a4095f57e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1342.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1342.jpg) +Otvorená hviezdokopa jasnosti 6,7m, ktorú malé ďalekohľady zobrazia ako pomerne jasné, rozľahlé a voľné zoskupenie hviezd. Niekoľko jasnejších členov sa nachádza smerom k SSV rozhraniu. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm môžeme napočítať 50 hviezd 9m a slabších. V 300 mm ďalekohľade je NGC 1342 veľmi uvoľnená, nepravideľná a bez centrálneho zhustenia. Väčšina 9-10m členov leží pozdĺž kľukatého V-Z reťazca. Väčšina slabších hviezd je rozhádzaná severne od tohto reťazca. Na SSV rozhraní sa nachádza malý trojuholník tvorený hviezdami jasnosti 8m, 9m a 10m, ktorý je takmer oddelený od hlavnej skupiny bezhviezdnou prázdnotou. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357.md new file mode 100644 index 000000000..5d87892c1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1357.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_200u250.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0b9f3b70b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 1357 je južným vrcholom trojuholníka spolu s hviezdou 8,5m vzdialenou 3,75´SSV a hviezdou 9,5m ležiacou 4´ZSZ. Je to pomerne slabý ovál predĺžený 1,5´x 0,75´VSV-ZJZ so stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4db8623b4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1357_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1357 je pomerne jasná, predĺžená 3´x 2´VSV-ZJZ a má malé jadro. Hviezda na hranici viditeľnosti je umiestnené v hale galaxie 1,25´západne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360.md new file mode 100644 index 000000000..7b657d680 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1360.jpg) +Planetárna hmlovina jasnosti 9,4m, v 200 mm ďalekohľade viditeľná ako veľký, slabý kruhový disk s nápadnou centrálnou hviezdou 11. magnitúdy. Jasnejšia je s hmlovinovým filtrom. + diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..78f84618a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1360 ukáže pekný disk oválneho tvaru, mierne predĺžený, v strede s centrálnou hviezdou. Na severnom rozhraní leží hviezda 13. magnitúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a1b1bfccf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Veľmi pôsobivá planetárka, zvlášť ak je pozorovaná cez O-III filter! Disk je jasným, predĺženým oválom s nápadnou centrálnou hviezdou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_500u550.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..cb28723db --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1360_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 200x: Oválny disk planetárky má dobre definovateľný okraj a disk je nepatrne jasnejší smerom k centrálnej hviezde. Nejaká tmavšia plocha je viditeľná v južnej časti disku. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1365.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1365.md new file mode 100644 index 000000000..783820101 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1365.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1365.jpg) +Galaxia jasnosti 9,3m, ktorá však leží v popredí kopy galaxií Fornax a teda nie je jej skutočným členom. V 200 mm ďalekohľade sa ukáže prekvapujúco slabá, no napriek tomu zrejmá. Jej jadro je obklopené hmlistým kruhovým halom. V 300 mm ďalekohľade je ešte pomerne slabou špirálovou galaxiou s priečkou. Tiahne sa východne a západne od jasného, kruhového jadra a môže sa mihnúť bočným pohľadom. + diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1365_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1365_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..31f34968e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1365_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto pomerne jasná galaxia ukáže nápadnú priečku, v ktorej strede sa nachádza jasné jadro. Z koncov priečky sa na sever a juh vinú i špirálové ramená, pričom sa postupne zužujú do bodov. Všimnite si hviezdu 13,5m na konci severného ramena a jednu severozápadne od centra galaxie. Ak použijeme ešte väčší ďalekohľad, uvidíme jasnú, veľkú špirálovú galaxiu s priečkou, možno jednu z najkrajších vo svojej triéde. Jadro je jasným oválom, jemné špirálové ramená sa točia na sever a juh z koncov V-Z priečky a tvoria okrúhle halo v tvare písmena „Z“. Náznaky tmavých škvŕn sa môžu mihnúť pozdĺž hlavnej osy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371.md new file mode 100644 index 000000000..46a73c657 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1371.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_200u250.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2096edd2b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 1371, 4´juhozápadne od hviezdy 8m, má pomerne slabé, malé a matné halo obklopujúce jasnejšie jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d8797503a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1371 má pomerne slabé, oválne halo predĺžené 2´x 1´SZ-JV so širokým jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a38d179bd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1371_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Väčšie ďalekohľady ukážu NGC 1371 ako pomerne jasný objekt 3,5´x 1,75´SZ-JV s jasným jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380.md new file mode 100644 index 000000000..3b184fb15 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1380.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..004e47f46 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1380 patrí ku kope galaxií Fornax. Má jasné 2´x 1´halo predĺžené S-J s jasným, kruhovým jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5d79655ed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x. NGC 1380 ukáže nápadné jadro obklopené oveľa slabším 2,5´x 1,25´halom. Hviezda 14m leží 1´juhozápadne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_500u550.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..f5e70b64d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1380_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: V takomto priemere, halo je jasné, dosť predĺžené 4´x 1,5´S-J a jeho vnútro je škvrnité a rozhrania matné. Jadro je jasným a nepatrným oválom, je zreteľne nestelárne. Nejaké jasné pruhy sú viditeľné pozdĺž hlavnej osi. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385.md new file mode 100644 index 000000000..5de1c8bcf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1385.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_200u250.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..43e323b98 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 1385 leží 2,5´JJZ od hviezdy 10,5m. Objavuje sa pomerne slabá a matná s 1,5´kruhovým halom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..26bec80fa --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1385 má pomerne slabé halo predĺžené 2,5´x 1,5´S-J s nepatrným centrálnym zjasnením. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..20d96d4eb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1385_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Väčšie ďalekohľady odhalia pomerne jasné halo predĺžené 3´x 1,75´S-J s veľkým, dobre zhusteným 1,25´jadrom vypnutým mierne na západ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386.md new file mode 100644 index 000000000..341b5877a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1386.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..baf501a5c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1386 je členom kopy galaxií Fornax. Je to pomerne jasná, predĺžená 2´x 0,5´SSV-JJZ galaxia a má oveľa jasnejšie jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..75d7ae2f2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1386_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia je pomerne jasná a predĺžená 2,5´x 1´SSV-JJZ, jej halo sa postupne zjasňuje k malému škvrnitému jadru. Hviezda 9m leží 5´južne a dve slabé hviezdy asi 2´severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387.md new file mode 100644 index 000000000..0dc08daaf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1387.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6f11268ae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1387 je členom kopy galaxií Fornax. Má pomerne jasné, kruhové 1´halo postupne sa zjasňujúce k slabému stelárnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..694438ece --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1387_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1387 je pomerne jasným 1´x 0,75´VJV-ZSZ oválom rovnomerne sa zjasňujúcim smerom k malému, dobre zhustenému oválnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md new file mode 100644 index 000000000..b9e532c6a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1395.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_200u250.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..affd79282 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pomerne jasná galaxia (9,7m) leží na sever od jednej hviezdy 9m. Halo je predĺžené 1,25´x 0,75´V-Z a v strede má jasné kruhové jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e19ef9a0f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1395_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia vyzerá ako jasný ovál s dobre koncentrovaným jadrom. Jedna hviezda 14. magnitúdy je ponorená v hale západne od jadra, ďalšia leží 1´severe. Na severovýchode môžeme vyhľadať ďalšiu galaxii – NGC 1407. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398.md new file mode 100644 index 000000000..d2262f9f7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1398.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_200u250.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8b1a63e97 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Galaxia leží 7´na východ od hviezdy jasnosti 9,5m a má pomerne jasné, malé, kruhové halo obsahujúce nápadné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c5a3a7e13 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Pomerne jasný ovál, ktorý sa postupne zjasnieva k stelárnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..db3dcd3c6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1398_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto jasná galaxia má nápadné jadro ponorené v hale, ktoré všade rovnako bledne k hmlistému okraju. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399.md new file mode 100644 index 000000000..fce8e1827 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1399.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_300u350.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6c4f1a73b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1399 a NGC 1404 ležiaca 13´JJV od nej tvoria nápadný pár galaxií v kope galaxií Fornax. Obe sú pomerne zrejmé s jasným kruhovým 1´halom, ale NGC 1399 je trochu väčšia a slabšia než NGC 1404 a má jasnejšie jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_400u450.md b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0811c631e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1300-1400/NGC1399_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1399 má jasné, kruhové 2´halo so širokým, nápadným jadrom. Slabá hviezda leží hneď severne od centra a zanecháva pocit, akoby galaxia mala jadrá dve. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434_200u250.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..82a91b53f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Toto je slabá, ale atraktívna kopa 50 hviezd 12m a slabších na 12´ploche. Tri jasnejšie hviezdy tvoria trojuholník na južnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434_300u350.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..318aee399 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1434_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: IC 1434 je pomerne slabá, veľká, bohatá kopa 70 hviezd 12,5m a slabších na 12´ploche. Tri z jasnejších hviezd tvoria nápadný trojuholník na južnom rozhraní. Nápadný reťazec 20 hviezd sa vinie na severovýchod zo severného rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442_300u350.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..084823b24 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Toto je slabá kopa 30 hviezd umiestnená v 5´širokom obdĺžniku tvoreného 11m a 12m hviezdami. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442_400u450.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..487b9e7a3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/IC1442_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: IC 1442 je slabou, voľnou kopou v tvare diamantu, ktorého rohy ležia v smere S-J a V-Z. Obsahuje tri tucty 11,5m a slabších hviezd na 7´ploche. Severný a južný roh diamantu je označený hviezdami 11,5m. Oddelený rad piatich hviezd ide smerom na SSV od severného konca. Okolité hviezdy sú rozptýlené severozápadne a juhozápadne od hlavnej koncentrácie. NGC 7245 je pozorovaná 22´SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404.md new file mode 100644 index 000000000..f60857f3d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1404.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_300u350.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0ea33fd2b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1404 je členom kopy galaxií Fornax. Leží 2,5´SSZ od hviezdy 8m. Jej jasné, kruhové halo je pomerne malé, menšie v priemere než 1´a postupne sa zjasňujúce k rovnako osvetlenému jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_400u450.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..127a3b4ba --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1404_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Galaxia NGC 1404 je menšou verziou NGC 1399 ležiacou 9´SSZ. Je pomerne jasná s kruhovým 1,5´halom a drsným jadrom. Veľmi slabá hviezda je umiestnená v hale 45“ juhozápadne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406.md new file mode 100644 index 000000000..4e0085809 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1406.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_300u350.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4d313a1ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1406 leží 6,5´východne od hviezdy 9m. Je peknou, ale slabou špirálovu galaxiou na rozhraní predĺženou 3´x 0,5´SSV-JJZ, jej jasné centrum bledne k zúženým koncom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_400u450.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b66f146ec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1406 má pomerne slabé halo predĺžené 3,25´x 0,5´. Halo má zúžené konce a postupne sa zjasňuje ku kruhovému jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_500u550.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..f26282faa --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1406_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: Pekná galaxia na rozhraní! NGC 1406 je predĺžená 3,5´x 0,75´. Jej pomerne zhustené jadro je umiestnené v hale, ktoré je škvrnité pozdĺž hlavnej osi s náznakom rovníkovej prachovej línie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1407.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1407.md new file mode 100644 index 000000000..4f79df609 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1407.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1407.jpg) +Najjasnejšia galaxia (9,7m) so skupinky galaxií, vrátane NGC 1400 a ďalších oveľa slabších na severozápade. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1407_200u250.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1407_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b2c7853b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1407_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je NGC 1407 jasnejšou a o niečo väčšou verziou NGC 1400. Jej do stredu postupne zjasňujúce sa halo obsahuje nápadné stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md new file mode 100644 index 000000000..5b6f2d3db --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1421.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_200u250.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1678c34de --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Toto je pekná galaxia na rozhraní, 3´VJV od hviezdy 10,5m. Jej pomerne jasné halo je predĺžené 3´x 0,5´S-J a má drobné jadro. Nejaká škvrnitosť je viditeľná v hale. Hviezda 12m západne od severného konca galaxie leží na južnom konci retiazky hviezd idúcej na SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_300u350.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8b1b5f1a4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1421_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1421 je jasným pruhom 3,5´x 1´S-J so škvrnitým, veľmi rozšíreným jadrom nerovnakej plošnej jasnosti. Pol tucet zväzkov a nejaké nezreteľné tmavé pruhy sa môžu blysnúť pozdĺž hlavnej osi. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425.md new file mode 100644 index 000000000..01ba8bd65 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1425.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_300u350.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1e5896085 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia je pomerne slabá, predĺžená 3´x 1,5´SZ-JV, jej halo sa pomerne zjasňuje k nenápadnému stelárnemu jadru. Na sever od galaxie leží rad štyroch slabých hviezd, z ktorých juhovýchodná je širokou V-Z dvojhviezdou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_400u450.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d5c745b81 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1425 je pomerne nápadným objektom. Jej 4´x 2´halo bledne náhle ku svojim koncom a obkolesuje dobre zhustené jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_500u550.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..fe9d26b27 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1425_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: Vo väčších ďalekohľadoch je NGC 1425 veľkým oválom predĺženým 5´x 2,5´SZ-JV obsahujúcim nepravidelné jadro v tvare zväzku. Pozdĺž hlavnej osi na každej strane jadra leží niekoľko zhustení. Vonkajšia časť má škvrnitú štruktúru a miernu plošnú jasnosť. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426.md new file mode 100644 index 000000000..ef0824da1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1426.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_200u250.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e7e8524ee --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 1426, 7´južne od hviezdy 7,5m, je pomerne jasným halom nepatrne predĺženým V-Z. V centre sa objavuje nezvyčajné dvojnásobné stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_300u350.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..21519a8f0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1426_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Väčšie ďalekohľady odhalia, že škvrna severne od centra je iba jasným zväzkom, ale južná škvrna v galaxii je skutočným jadrom. Veľkosť SZ-JV hala sa nepatrne zvýši na 1,25´x 1´. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1433.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1433.md new file mode 100644 index 000000000..3dbbee1ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1433.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1433.jpg) +V 350 mm ďalekohľade sa táto galaxia (9,9m) ukazuje pomerne jasné a veľké, predĺžené 3,5´x 2,2´ZSZ-VJV ovál s koncentrovaným halom. Pozorným pohľadom je možné detekovať slabé špirálové ramená - jedno rameno začína na západnom konci a začína sa točiť smerom na východ na južnej strane, zatiaľ čo druhé rameno je symetricky položené na opačnom konci a zahýba na západ na severnej strane. Dve hviezdy 11-12m ležia 7´severovýchodne od centra. Táto špirálová galaxia s priečkou je jedným z najjasnejších členov skupiny galaxií NGC 1433, ktorá je súčasťou galaktickej kopy Dorado, a zahŕňa tiež NGC 1512 (10,3m), NGC 1448, NGC 1493 a NGC 1411. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md new file mode 100644 index 000000000..998a0482a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1491.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1491.jpg) +Emisná hmlovina hneď západne od jednej hviezdy 11m. V 200 mm ďalekohľade je hmlistá, pomerne jasná a má tvar akéhosi vejára. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm sa zmení na trojuholník. Je jasnejšia a koncentrovanejšia na JJZ vrchole a stáva sa dymovou a hmlistejšou na severovýchode. Hmlovina dobre reaguje na filtre O-III a UHC. Štyri široké páry hviezd 13-14m ležia okolo severného rozhrania hmloviny, piaty sa nachádza na juhozápade. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md new file mode 100644 index 000000000..6c4a4ca8d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1400-1500/NGC1499.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Kalifornia +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1499.jpg) +Slabá hmlovina dlhá takmer tri stupne, ktorá dostala názov pre svoj tvar pripomínajúci obrysy rovnomenného štátu v USA. Aj napriek svojej slabšej plošnej jasnosti je však zaujímavým cielom pre vizuálne pozorovanie. Voľným okom je síce vidieť iba pre pár vyvolených (vyžaduje minimálne UHC filter), ale počas tých najlepších pozorovacích podmienok sa jej najjasnejšia časť môže blysnúť už v triédri 10×50. Zatiaľ čo s UHC filtrom je ešte ťažko definovateľná, s H-beta môžete hmlovinu ľahko nájsť už obyčajným zametaním aj zo svojej vlastnej záhrady. Ukazuje sa ako podlhovastý pás s ostrými hranicami veľkosti troch stupňov, hneď na sever od hviezdy ξ Persei, presne taký istý ako je zakreslený vo väčšine hviezdnych máp. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu 250 mm použitím iného hmlovinového filtra než H-Beta je iba nepatrným zjasnením oblohy. Hmlovina je veľmi veľkým, slabým 3 x 1 stupňa dlhým oblúkom. S filtrom H-Beta je možné zazrieť štruktúry slabšej plošnej jasnosti. + +Dominik: 350mm: Táto hmlovina je cez H-beta krásne viditeľná, jej tvar je veľmi výrazný a ťažko sa opisuje, myslím, že keď si pozriete na mape tvar Kalifornie môžete si predstaviť v tomto tvare mohutný oblak, ktorý je najjasnejší vo svojom strede a hlavne na okrajoch, ktoré postupne slabnú. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1501.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1501.md new file mode 100644 index 000000000..29e1fb0e5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1501.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1501.jpg) +Planetárna hmlovina, v 250 mm ďalekohľade je jasná, veľká a kruhová, so svetlo modrým odtieňom. Rozhrania sú ľahko definované a nejaké tmavé škvrnky v disku ju trochu pripodobňujú k Eskimákovi z Blížencov. Centrálna hviezda sa stráca a znovu zjavuje pri malom zväčšení, ale pri 250x zväčšení je stála aj priamym pohľadom. V ešte väčšom ďalekohľade je nádhernou modrastou planetárkou! Je jasná, s celkom veľkým škvrnitým halom. Okraj je hmlistý ale zdá sa trošku predĺžený. Centrum je nepatrne tmavšie a prstencovitý tvar je badateľnejší hlavne pri veľkom zväčšení. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1502.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1502.md new file mode 100644 index 000000000..af049f5a8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1502.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1502.jpg) +Pri hľadaní tejto rozsahom malej otvorenej hviezdokopy je vedúcou stopou nádherná, 2,5 stupňov dlhá „retiazka“ hviezd 8-10m, hneď severozápadne od NGC 1502. Toto zoskupenie je známe ako **Kembleho kaskáda**. Pomenovaná bola podľa Luciena J. Kembleho, kanadského astronóma-amatéra. Najlepšie je viditeľná v triédroch s veľkým zorným polom. + +Otvorená hviezdokopa NGC 1502 začína byť zaujímavá pri použití aspoň 100 mm ďalekohľadu, v ktorého zornom poli začína vyčnievať nad okolitým hviezdnym polom. Je jasná (5,7m), malá, celkom bohatá a pomerne zhustená, umiestnená na ploche pomerne deformovaného trojuholníka. Na jeho južnej strane leží línia hviezd, okolo ktorej sú umiestnení najjasnejší členovia. V jej strede leží aj najjasnejší člen kopy (6,93m), nádherná dvojhviezda Struve 485. V ďalekohľade s priemerom objektívu 300 mm sa ukáže jasná, pomerne veľká, celkom bohatá a značne zhustená kopa s asi tromi tuctami hviezd 7m a slabšími. Pri 109x zväčšení vyzerajú jednotlivé hviezdy ako kontrastné drobné body na čiernom podklade. + +Dominik: 250mm: Pri príležitosti pozorovania NGC 1501 si pozerám aj Kembleho kaskádu, teda líniu asi 20 jasnejších hviezd, ktorá smeruje až k otvorenej hviezdokope NGC 1502, v hľadáčiku dobsona mi pripomína Kembleho kaskáda a hviezdokopa, spolu s pokračovaním napravo od hviezdokopy, hlavu a rohy Kozoroha, kde hlava je hviezdokopa a rohy tvorí naľavo Kembleho kaskáda a napravo ďalšia skupina hviezd, je to pekný útvar, hviezdokopa NGC 1502 je stredne malá hviezdokopa, ktorá má asi 15 jasných hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1512.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1512.md new file mode 100644 index 000000000..94e310d46 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1512.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1512.jpg) +Špirálová galaxia s priečkou, ktorá dosahuje celkovú jasnosť 10,3 mag. Je dominantným členom malej kopy galaxií ESO 249 vzdialenej od nás 50 miliónov svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md new file mode 100644 index 000000000..395b89380 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1513.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1513.jpg) +Otvorená hviezdokopa, v malých ďalekohľadoch slabá, bohatá, zhustená škvrna (8,4m) slabých hviezd pripomínajúcich trochu číslo „9“. Leží juhozápadne od 45“ širokej dvojhviezdy pozostávajúcej zo zložiek jasnosti 10m, resp. 11,5m. Pohľadom do 250 mm ďalekohľadu v kope napočítame 30 hviezd od 12-14m. Oválny obrys kopy je na severovýchodnom rozhraní prerušený bezhviezdnou medzerou, ktorá sa tiahne skoro až k centru kopy. V ďalekohľade s priemerom objektívu nad 300 mm je pomerne slabou, ale bohatou koncentráciou 60 hviezd, tvarom pripomínajúcou pokryvenú činku. Južná skupina je bohatšia a obsahuje nepravidelný kruh na juhovýchodnom rozhraní. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md new file mode 100644 index 000000000..5c1047feb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1514.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Krištáľová guľa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg) +Jasná planetárna hmlovina (10. magnitúda) s nezvyčajne jasnou centrálnou hviezdou (9,4m). V 300 mm ďalekohľade môžeme navyše v pomerne veľkom disku zazrieť, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čím môže pripomínať „činku“, aj keď oveľa menej výraznú ako M27. Aj v tejto planetárke môžeme spozorovať blikajúci efekt: ak zrakom ostaneme na centrálnej hviezde, disk zmizne a znova sa objaví až keď sa pohľadom pozrieme mimo neho. Počas dobrého seeingu sa môže tesne na vonkajšom severnom rozhraní planetárky objavovať hviezda 13m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md new file mode 100644 index 000000000..f5a8f1360 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1528.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1528.jpg) +Otvorená hviezdokopa (6,4m), v malom ďalekohľade pomerne jasná, veľká a bohatá, mierne koncentrovaná kopa smerom do centra – tvorí ju 40 členov, z ktorých najjasnejší dosahuje 8,75m. Pomerne široká, relatívne bezhviezdna línia SZ-JV sa ťahá naprieč kopou. Niekoľko hviezdnych oblúkových reťazcov sa šíri v rôznych smeroch von z hlavnej kopy. V 200 mm ďalekohľade je jasnou, veľkou, trojuholníkovou skupinou 60 hviezd. V západnej časti kopy jasnejšie hviezdy (9-10m) tvoria nepravidelný oblúk. + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1528_300u350.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1528_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..59e46e205 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1528_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: táto pekná kopa je jasná, bohatá a nepravidelne koncentrovaná. Jej hviezdy sú rozmiestnené pozdĺž reťazcov a prúdov oddelených nápadnými bezhviezdnymi prázdnotami. Obsahuje 75 hviezd jasnosti 9-14m. Celkový tvar kopy je trojuholníkový, vrcholy ukazujúce na sever, západ a juhovýchod sú označené pomerne jasnými hviezdami. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md new file mode 100644 index 000000000..83eb8e9d3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1531.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1531.jpg) +Pekný pár galaxií pre 200 mm ďalekohľad. Jasnejšou je galaxia NGC 1532 na juhovýchode, zjavuje sa predĺžená a jej halo sa náhle zjasňuje k veľmi nápadnému jadru. Oveľa menšou a slabšou je galaxia NGC 1531 na severozápade, je tiež trochu predĺžená a jej hmlisté halo má malé centrálne zjasnenie. V ďalekohľadoch s priemerom objektívu nad 300 mm sa NGC 1532 premení na pekný objekt, veľmi predĺžený s úzkymi koncami a blčiacim jadrom. Halo je škvrnité zvlášť smerom k centru a tenká tmavá línia sa rozširuje pozdĺž hlavnej osi, tiahnujec sa juhovýchodne od jadra. NGC 1531 je oveľa menšia a menej predĺžená. Pri 175x zväčšení môžeme zazrieť slabé stelárne jadro. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1535.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1535.md new file mode 100644 index 000000000..42065e921 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1535.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Kleopatrine oko +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1535.jpg) +Planetárna hmlovina v severnej časti súhvezdia, neďaleko hviezdy γ Eridani. Svojim tvarom pripomína hmlovinu Eskimák v súhvezdí Blížencov. Keďže celková jasnosť hmloviny dosahuje 9. magnitúdu, mohli by sme sa ju pokúsiť nájsť i malým ďalekohľadom, v ktorom vyzerá ako malý, kruhový, hmlistý bod. Ako orientačná pomôcka by mohol poslúžiť rovnostranný trojuholník hviezd na východe. Planetárka je od nás vzdialená 2 200 svetelných rokov. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu aspoň 100mm by sme už mohli zazrieť jasný, ale malý kruhový disk, ktorý sa potom v 250 mm ďalekohľade premení na ozajstný exponát súhvezdia! Disk má tvar nepravidelného prstenca, je jasný, subjektívne sfarbený do modra, má dobre koncentrovanú centrálnu časť obklopenú nejasným vonkajším prstencom. Centrálna hviezda jasnosti 11,6m je ľahko viditeľná. + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1535_300u350.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1535_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d72c18ac1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1535_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: táto pekná jasná modrastá planetárka ukáže dve mušle obklopujúce jasnú centrálnu hviezdu. Vnútorná je jasnejšia, vonkajší obal je oveľa slabší a nerovnako jasný. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1536.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1536.md new file mode 100644 index 000000000..92cee47fc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1536.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1536.jpg) + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md new file mode 100644 index 000000000..a66973fed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1537.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_300u350.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f2b2bd32c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto jasná galaxia sa dá ľahko nájsť zameraním hľadáčika hneď severne od centra 20´x 40´rovnobežníka tvoreného dvomi 7m a 8m hviezdami. Halo je predĺžené 1,25´x 0,75´V-Z s nápadným stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_400u450.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a2360d763 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1537_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1537 ukáže jasné rozšírené jadro obklopené slabým halom predĺženým 1,5´x 1´VJV-ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1545.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1545.md new file mode 100644 index 000000000..87b5226d7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1545.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1545.jpg) +Ďalšia otvorená hviezdokopa (6,2m) v súhvezdí. V malých ďalekohľadoch sa jedná o rozptýlenie slabých hviezd obklopujúcich trojuholník jasnejších hviezd. Východná hviezda je oranžová, severná má žltú farbu. 7,5´severne od trojuholníka, blízko severného rozhrania kopy sa nachádza dvojhviezda Struve 519, ktorá je tvorená hlavnou oranžovou zložkou jasnosti 7,9m a sprievodcom 9,5m, ležiacim v odstupe 18,3“. Vo väčších ďalekohľadoch je zaujímavou kopou 45 voľne koncentrovaných hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1553.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1553.md new file mode 100644 index 000000000..ec158ae89 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1553.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1553.jpg) +Táto galaxia (9,4m) je v 350 mm ďalekohľade veľmi jasným predĺženým 2,25´x 1´SSZ-JJV oválom s jasným jadrom a halom pomerne veľkej plošnej jasnosti. Bočným pohľadom sa halo rozšíri na skoro 3´. Hviezda 12m leží hneď západne od SSZ konca galaxie a jedna trochu slabšia leží za jej JJV rozhraním. NGC 1553 tvorí pekný pár spolu s galaxiou NGC 1549 (9,8m), ktorá je pozorovaná 12´SSZ. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1566.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1566.md new file mode 100644 index 000000000..37d7989f3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1566.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1566.jpg) +Nádherná face-on galaxia (10,3m). Pod dobrou oblohou sú jej dve hlavné špirálové ramená v 300 mm ďalekohľade ľahko viditeľné. Táto Seyfertova galaxia je jasná, veľká a predĺžená 3´x 2´ S-J. Špirálové rameno je pripojené na západnej strane a točí sa smerom na sever za hlavnú časť galaxie. Na druhej strane špirálové rameno slabšej plošnej jasnosti sa rozširuje mierne na juh na východnej strane hlavnej časti galaxie. Hviezda 8,2m leží 5,4´severozápadne od centra a hviezda 9,9m leží v poli 9´západne. Galaxia NGC 1581 (12,9m) leží 40´východne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md new file mode 100644 index 000000000..b464e0731 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1569.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_300u350.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..63e816af5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: NGC 1569 je pekná malá galaxia ležiaca 6´SSZ od hviezdy 9m a 20´juhozápadne od hviezdy 7m. Hviezda 10,5m leží 1´severne. Halo galaxie je pomerne jasné, predĺžené 2´x 0,8´VJV-ZSZ. Jasné rozšírené jadro je vidieť aj s náznakom štruktúry. Hviezda 10m leží 1´severne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u450.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e7567b0b5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1569_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia je pomerne jasná, malá a predĺžená 2,5´x 1´VJV-ZSZ. Halo v tvare šošovky má zúžené konce. Jadro je oválneho tvaru. Hviezda 12m sa dotýka hala na VJV rozhraní. + +Dominik: 250mm: NGC 1569 ktorá sa nachádza blízko Lokálnej skupiny galaxii, je veľmi výrazná a malá, nachádza sa v tesnej blízkosti jasnej hviezdy. Má elipsovitý tvar a na jej disku sú dobre viditeľné nerovnomerné zjasnenia a stmavenia čo zodpovedá aj jej zaujímavému vzhľadu, ktorý môžeme vidieť na fotografiách. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579.md new file mode 100644 index 000000000..509ceb344 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1579.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_300u350.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ac332aaad --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 1579, hneď 12´východne od hviezdy 7m, je pomerne jasnou reflexnou hmlovinou. Severnou časťou je S-J ovál a slabší, skoro oddelený obláčik sa rozkladá západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_500u550.md b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..d7956ff76 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1500-1600/NGC1579_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 125x: NGC 1579 je jasnou, matnou škvrnou predĺženou 5´x 3´S-J. Na východnej strane je drsné oválne jadro a na západe a juhozápade nejaká oddelená filamentárna časť. Prinajmenšou osem slabých hviezd je umiestnených v hmlistom oblaku. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md new file mode 100644 index 000000000..280b74dfa --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/IC1613.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Člen Miestnej skupiny galaxií, trpasličí nepravidelný systém, podobný ale oveľa menší a menej svietivý ako Magellanove mraky. Objavené cefeidy v IC 1613 naznačujú, že leží vo vzdialenosti 2,8 milióna svetelných rokov. Preto sa predpokladá, že dosahuje svietivosť 130 miliónov Sĺnk a skutočný priemer prekračuje 16 000 ly. + +Aj keď by sa pri jasnosti 9,2m mohlo zdať, že je to ľahko prístupný objekt, nie je tomu tak. Plošná jasnosť je veľmi nízka a šancu objaviť túto galaxiu máme až vo väčšom ďalekohľade pod priezračnou oblohou. IC 1613 je veľmi slabá, nepravidelná hmla pokrývajúca 20´plochu. Bočným pohľadom môžeme v galaxii zazrieť dve škvrny. Severovýchodná je zrejmejšia, juhozápadné je väčšia a viac hmlistejšia. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md new file mode 100644 index 000000000..21223f7bf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1600.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_200u250.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a45cc8184 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 1600 leží južne od 20´x 8´ rovnoramenného trojuholníka hviezd 7,5m. Je pomerne jasným 1´x 0,75´oválom nepatrne jasnejším v centre. Jej najbližší spoločník NGC 1601, vzdialený 1,5´na SSV, je veľmi slabým malým matným objektom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_300u350.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4f8ca2d0c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia má jasné, dobre zhustené halo predĺžené 2´x 1,5´S-J s matným kruhovým jadrom. NGC 1600 je zďaleka najjasnejším a najväčším členom v skupine galaxií, ktorá zahŕňa NGC 1601, NGC 1603 a NGC 1606. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_400u450.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a5e2dd751 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1600_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia je pekným jasným oválom predĺženým 2,5´x 1,5´SSV-JJZ s dobre definovateľným jadrom. NGC 1601, ležiaca 1,5´SSV, je drobným prúžkom predĺženým 1´x 0,5´V-Z. NGC 1603, 2,5´východne, má slabé 30“ halo so stelárnym jadrom. Najvzdialenejší sprievodca NGC 1606 leží 6,5´na VSV a je veľmi slabým, skoro stelárnym objektom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md new file mode 100644 index 000000000..9d847f73e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1624.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1624.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1624_300u350.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1624_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cdf544640 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1624_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1624 pozostáva z tuctu 12m a slabších hviezd umiestnených v 3´koncentrovanej difúznej hmlovine. Najjasnejšia hviezda leží v centre tohto malého komplexu. Pozdĺž východného rozhrania sa rozkladá hviezdny reťazec vyhĺbený na západ a na západnom rozhraní krátky rad troch hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637.md new file mode 100644 index 000000000..191b0c388 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1637.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_200u250.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..270665565 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia je pomerne jasná, predĺžená 2,5´x 2´SV-JZ a má široké, dobre zhustené halo obklopené drobným, slabým vonkajším okrajom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_300u350.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..813210e4c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1637 je pomerne jasná. Jej 3´x 2´SSV-JJZ halo obsahuje kruhové jadro. Hviezda 13m leží 2´severovýchodne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_500u550.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..28db136f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1637_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 150x: Halo je nerovnako jasné s náznakom špirálovej štruktúry v severovýchodnej a juhovýchodnej časti. Jadro je pomerne veľké, ale nerovnako jasné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md new file mode 100644 index 000000000..4ceba4197 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1647.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1647.jpg) +Otvorená hviezdokopa medzi Aldebaranom a β Tauri. Keďže dosahuje jasnosť 6,4m a zaberá pomerne veľkú plochu, je vidieť i malým ďalekohľadom ako hmlistá škvrna. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm je už uvoľnenou, nepravidelne roztrúsenou skupinkou 50 hviezd na ploche 45´. Zahŕňa tucet hviezd 9,5-10m, ale väčšina členov je jasnosti 11-12m. Členovia tvoria široké páry a trojice. Najväčšou koncentráciou je V-Z pás tiahnuci sa centrom kopy, ktorý je od okrajových zhlukov oddelený relatívne na hviezdy chudobnými medzerami. Hneď severne od centra kopy je 30“ široký pár hviezd deviatej magnitúdy. Kopu by sme mohli ľahko spoznať pomocou dvoch jasných krajných hviezd: za severným rozhraním leží hviezda 7,5m a pri južnom rozhraní sa nachádza žltá hviezda 6m. NGC 1647 obsahuje približne 200 hviezd, všetky sú však pozorovateľné až väčším ďalekohľadom. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1664.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1664.md new file mode 100644 index 000000000..093c34ee2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1664.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1664.jpg) +Otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 7,6m v západnej časti súhvezdia, takmer na rozhraní so súhvezdím Perzea. Tvorí ju asi 50 hviezd 11. magnitúdy a slabších, z ktorých 30 rozoznáme 200 mm ďalekohľadom. Je celkom jasná a rozsiahla, ale nie bohatá a zhustená. Na južnej strane leží hviezda 7m (nie je pravdepodobne členom), z ktorej sa vinie pekný, nepravidelný reťazec pomerne slabých hviezd severozápadne smerom do centra kopy. V 300 mm ďalekohľade rozoznáme všetkých členov, kopa je uvolnená a nepravidelná, je tam mnoho radov a oblúkov tvorených 3–4 hviezdami. Celá oblasť je bohatá a okolité hviezdy kopy splývajú s polom hviezd Mliečnej cesty. Preto je celkom užitočné použiť malé zväčšenie, potom NGC 1664 je viditeľná ako zbierka stálic na pozadí okolitého hviezdneho pola. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md new file mode 100644 index 000000000..04e0770c2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1600-1700/NGC1672.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1672.jpg) +Pekná galaxia (9,7m) s iskrivými hviezdami v jej bezprostrednom okolí. Obsahuje jasné stredové jadro, najnápadnejším detailom je jedno špirálové rameno, s ktorým galaxia nadobúda tvar háku. V 450 mm ďalekohľade je pomerne jasná a 4´veľká, dosť koncentrovaná a s jasným jadrom. Na východnej strane oválneho jadra leží špirálové rameno, ktoré sa točí severne a vinie sa ďalej okolo dvoch hviezd na severozápad od jadra. Rozšírenie na západnej strane je veľmi slabé, prejavujúce sa iba ako hmlistá plocha bez špirálového ramena. Hviezda 9m leží 6,5´VSV a hviezda 6,5m sa nachádza 13´severovýchodne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md new file mode 100644 index 000000000..1877fe197 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1746.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1746.jpg) +Otvorená hviezdokopa, ktorá v \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1c12f560e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1746_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade a malom zväčšení vyzerá ako veľmi veľká, rozsiahla a nepravidelne rozhádzaná skupina 75 hviezd na ploche 40´, bez nejakého centrálneho zhustenia. Hviezdokopu tvoria tri koncentrácie, pričom dve z nich majú vlastné NGC označenie. NGC 1750 je západná sekcia, NGC 1746 je najbohatšia – obsahuje tri tucty hviezd 10m a slabších. NGC 1758 je východnou časťou a obsahuje tridsiatku hviezd 12m a slabších, pričom jej najnápadnejší členovia sa nachádzajú v polooblúku vyhĺbeného na sever. Západná časť nie je tak koncentrovaná, ale je obklopená väčšinou z jasnejších hviezd, ktoré tvoria krátke rady, malé zhluky a dvojhviezdy. Malé zväčšenia poskytujú najlepší pohľad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1778.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1778.md new file mode 100644 index 000000000..8293bdd1e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1778.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1778.jpg) +Ďalšia otvorená hviezdokopa, ktorej 30 členov vnímame s celkovou jasnosťou 7,7m, najjasnejšia hviezda však dosahuje iba 10. magnitúdu. Hviezdokopa leží pol stupňa juhozápadne od najzápadnejšej stálice radu niekoľkých hviezd (na oboch koncoch ležia hviezdy 6m). V 200 mm ďalekohľade postrehneme rozptýlenie 15 hviezd, v 300 mm je kopa ako tak viditeľná, ale chudobná a nezhustená, tvorená 18 hviezdami 10–14m v rozhádzaných zhlukoch. Až 400 mm ďalekohľad a 150x zväčšenie odhalí všetkých jej členov. Bezhviezdny pruh delí kopu do dvoch skupín. Tá severnejšia obsahuje viac hviezd a viac jasnejších členov. Na jej severnom konci je pozorovaná trojhviezda pozostávajúca z dvoch hviezd 10m a jednej jasnosti 13m. Rozsiahle zoskupenie slabých hviezd pripomína písmeno „8“ – na VSV od kopy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md new file mode 100644 index 000000000..4c16ee942 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1788.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_300u350.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3c24b263f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto zaujímavá reflexná hmlovina leží v kvetináči jednej 10m a troch 9m hviezd. Jasnejšia plocha obklopuje dve 10m hviezdy zarovnané V-Z a široký S-J pár hviezd 12m medzi nimi. Hmlovina sa tiahne severovýchodne od centrálnych hviezd, jej slabé filamenty siahajú až k severovýchodnej hviezde kvetináča. Celkový tvar hmloviny je predĺžený V-Z. Tmavá prázdnota leží medzi juhovýchodnou a juhozápadnou hviezdou kvetináča. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_400u450.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9ee52774e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1788_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1788 je peknou, jasnou reflexnou hmlovinou. Jej jasnejšia časť obklopuje dve hviezdy 10m. Slabé rozšírenie sa tiahne východne, severovýchodne a juhozápadne. Najnápadnejšou časťou hmloviny je 4´x 2´S-J oblúk vyhĺbený na juh, hneď západne od jednej hviezdy 10m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1792.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1792.md new file mode 100644 index 000000000..df78c3aab --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1792.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1792.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1792_300u350.md b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1792_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..77f6cc241 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1700-1800/NGC1792_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 1792 je jasná a predĺžená 3´x 1,25´ SZ-JV. Halo sa objavuje skoro rovnaké, bez žiadneho evidentného jadra alebo špirálových ramien. Pozorný pohľad a 175-násobné zväčšenie odhalí pár slabých zväzkov alebo hviezd, umiestnených blízko koncov hlavnej osi. Galaxia NGC 1808 leží 30´juhozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1805.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1805.md new file mode 100644 index 000000000..dedc3a192 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1805.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: + Melotte 15 +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC1805.jpg) +Otvorená hviezdokopa Melotte 15 je viditeľná aj v malých ďalekohľadoch ako zrnitá kopa niekoľkých tuctov hviezd medzi 8. a 9. mag. Pri použití ďalekohľadu s priemerom objektívu okolo 20 cm rozoznáme väčšinu jej hviezd (tvorí ju asi 40 hviezd). Na fotografiách sa hviezdokopa ponára do emisnej hmloviny IC 1805, tú však bez 200 mm ďalekohľadu sotva uvidíte. Pomocou UHC filtra môžeme rozoznať jej najvýraznejšiu časť len ako slabú hmlistú plochu. V 400 mm ďalekohľade sa ukáže rozsiahly, hmlistý kruhový oblak, v strede s Melotte 15. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848.md new file mode 100644 index 000000000..c84525928 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC1848.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848_300u350.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..98b3b0a79 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: Aj hviezdokopa aj hmlovina nesie označenie IC 1848. Hmlovina je veľmi veľkým, matným oválom veľmi nízkej plošnej jasnosti, široko rozptýleným. Hviezdokopa je nápadnou skupinou niekoľkých tuctov hviezd obklopujúcich široko oddelený pár zložiek 7m a 8m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848_400u450.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b6e699148 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/IC1848_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: Kopa je pomerne nápadná a bohatá, ale nie zhustená masa 11m a slabších hviezd. Môžeme napočítať prinajmenšom dva tucty hviezd. Mimo hlavnej koncentrácie leží ďalších 50 hviezd na 30´ploche. Obe hviezdy 7m a 8m v centre kopy sú obklopené skupinou slabších hviezd. Skupina okolo hviezdy 7m má prinajmenšom tucet hviezd. Hmlovina sa môže mihnúť okolo väčšiny jasnejších hviezd IC 1848. + +Myzer: Jedno pozorovanie tohto fascinujúceho objektu z roku 2006: Oveľa úspešnejšie dopadla prehliadka oblohy, kde sa nachádza hmlovinová krajina známa aj pod názvom Srdce a duša. Na presnú identifikáciu jednotlivých objektov som použil fotku z knihy The Night Sky Observers Guide, zväčšenie 63x a UHC filter. Ako prvé som našiel hmlovinové škvrny NGC 896 a IC 1795, potom som sa vydal k hviezdokope Mellote 15, ktorá sa takisto nachádza v jemnej hmlovine. Tá nesie označenie IC 1805 (Duša), pričom nie je ťažké skúmavým pohľadom rozoznať jej charakteristický tvar, vrátane úzkeho pásu južne od hviezdokopy. Posunutím tubusu nakoniec prichádzam k hmlovine IC 1848 (Srdce), ktorá je tiež pomerne nápadná a má oválny tvar. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1802.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1802.md new file mode 100644 index 000000000..353fb31b8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1802.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1802.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1802_300u350.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1802_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..491ff916a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1802_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Drsná, nepravidelne rozmiestnená kopa 65 hviezd zaberajúcich 13´x 10´SV-JZ plochu. Obsahuje tucet 9,5-12m hviezd, z ktorých väčšina tvorí „V“, s hviezdou 10,5m na jeho špičke. Južné krídlo je orientované V-Z a je dobre definovateľné, západné sa rozširuje severne k miernej koncentrácii slabých hviezd. Oblasť vnútri je chudobná, ale hustne smerom k hviezde 9,5m ležiacou za ústím „V“. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1807.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1807.md new file mode 100644 index 000000000..acca480ea --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1807.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1807.jpg) +Ďalšia otvorená hviezdokopa, tentokrát však o niečo slabšia – dosahuje zdanlivú jasnosť 7m a zaberá menšiu plochu. Leží pol stupňa SSZ od hviezdy 4,5m a kúsok ZJZ od ďalšej otvorenej hviezdokopy NGC 1817. Pri malom zväčšení sa v 250 mm ďalekohľade zjavuje uvoľnená a nepravidelná, so slabou centrálnou koncentráciou. Tvorí ju 30 hviezd 9m a slabších, najjasnejšie tvoria S-J pruh. Hviezda 9m je blízko severného a južného rozhrania pruhu, ďalší nápadní členovia sú umiestnení západne. Blízko centra je trojuholník z tuctu hviezd 9-10m, pričom jeho SZ vrchol je označený 10“ širokým párom zložiek jasnosti 10m a 11m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1808.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1808.md new file mode 100644 index 000000000..afa0833d4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1808.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1808.jpg) +Najjasnejšia špirálová galaxia má celkovú magnitúdu 9,9, ale je nevýrazná. Ožije až v ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm. Uvidíme ju pol stupňa severovýchodne od ďalšej galaxie NGC 1792. Je nádhernou špirálovou galaxiou s priečkou, s jasným drobným jadrom obklopená jasným halom, predĺženým 5´x 1,5´SZ-JV. Halo je nápadne jasnejšie od stredu hlavnej osi. Na juhozápade galaxie leží hviezda 12. magnitúdy a jedna žltá stálica 10m sa nachádza v severnej časti zorného pola. + +NGC 1808 je vzdialená zhruba 50 miliónov svetelných rokov. Štruktúra galaxie, ale predovšetkých rozbory jej spektra ukazujú na mohutné pohyby v oblasti veľmi jasného jadra. Tým sa NGC 1808 radí k tzv. Seyfertovým galaxiám, ktoré sa vyznačujú mimoriadne aktívnym jadrom. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md new file mode 100644 index 000000000..abb074167 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1817.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1817.jpg) +Slabšia otvorená hviezdokopa (7,7m), pri malých zväčšeniach pozorovaná v tom istom zornom poli ako NGC 1807. V 200 mm ďalekohľade si všimneme reťazec hviezd 9,5-10m idúci S-J, 40 slabších hviezd je rozprášených východne od neho. V 300 mm ďalekohľade sa NGC 1817 premení na voľnú spŕšku 75 hviezd. Jasnejší členovia, hviezdy 9,5-10m ležia v nápadnom hviezdnom reťazci. V západnom poli akoby nebolo hviezd, naopak východne sa to nimi iba hemží. S neďalekou otvorenou hviezdokopou NGC 1807 môže trochu pripomínať dvojitú otvorenú hviezdokopu v Perzeovi. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md new file mode 100644 index 000000000..5494b8afd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1832.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_300u350.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..44ae5a6f5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 1832, pol stupňa severne od hviezdy μ Leporis (5,5m), môže byť ľahko vidieť 1´západne od hviezdy 10m a 5´juhozápadne od hviezdy 9m. Halo je pomerne jasné, predĺžené 1,75´x 1,25´a má slabé, kruhové jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_400u450.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c2716842b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1832_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1832 sa objavuje pomerne jasná, predĺžená 2,75´x 1,5´SSV-JJV s veľkým nezreteľným jadrom. Jasnejšie oblasti sú viditeľné na severovýchodnom a juhozápadnom rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1851.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1851.md new file mode 100644 index 000000000..e84bd15bf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1851.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1851.jpg) +Guľová hviezdokopa, dostatočne jasná a veľká pre triéder, v ktorom na nepresvetlenej oblohe vyzerá ako hmlistá škvrnka. Jej jasnosť je 7,2m. Pri použití ďalekohľadu s priemerom objektívu 300 mm uvidíme NGC 1851 ako jasné veľké zrnité halo. Jasné husté nerozlíšiteľné jadro je obklopené slabšími a menej zhustenými hviezdami. Okraj je nepravidelný a ozdobený hviezdami 10-11m okolitej oblasti. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md new file mode 100644 index 000000000..5e9950c45 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1857.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1857.jpg) +Otvorená hviezdokopa tvorená 45 hviezdami (najjasnejšia 7,38m), ktorá je pri svojej 7. magnitúde viditeľná aj v menších amatérskych ďalekohľadoch. Pekná je však až v 200 mm ďalekohľade: rozoznáme tri tucty hviezd, ktoré sú pomerne dobre koncentrované. Nápadné sú hlavne dve hviezdy 7–8m, dve 9. magnitúdy, ďalší členovia dosahujú jasnosť medzi 10–14m. Celé pole je extrémne bohaté, väčšina najjasnejších hviezd leží južne od kopy. Tmavé bezhviezdne medzery sú viditeľné na juhu, východe a západe kopy. + diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_300u350.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..51c0230b9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1857_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: pekná, bohatá hviezdokopa! Rozlíšiteľných je prinajmenšom 60 hviezd v mierne koncentrovanej ploche, z ktorej sa smerom von šíri niekoľko hviezdnych reťazcov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md new file mode 100644 index 000000000..b31e34b2a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1893.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1893.jpg) +Otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 7,5m, tvorená 60 hviezdami, z ktorých najjasnejšia dosahuje 9,31m. Je pozorovaná vnútri trojuholníka, ktorý tvoria hviezdy 8m. Ďalekohľad s priemerom objektívu 200 mm zobrazí 15 hviezd medzi 9–11m. Ďalších 25 členov pridá o \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_100u150.md b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..f45bf5e43 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1800-1900/NGC1893_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +väčší priemer. Hviezdokopa je umiestnená vo veľmi bohatom hviezdnom poli a je ponorená v emisnej hmlovine **IC 410**, ktorá je bez hmlovinového filtra veľmi ťažko pozorovateľná – zjavuje sa slabá, veľká a veľmi hmlistá. Použítím O-III filtra sa aj napriek tomu, že ukáže v tvare pôsobivého písmena „C“, ktoré zaberá zhruba pol stupňa. Hmlovina je zrejmejšia na SZ rozhraní kopy. Použitím 450 mm ďalekohľadu môžeme pozorovať väčšinu členov hviezdokopy NGC 1893 – 50 v rozmedzí 9–13m. Najväčšia koncentrácia je pozorovaná v severnej časti v tvare nejakého „diamantu“, s dvoma rozšíreniami na severe a východe, priberajúcimi ďalšie tri tucty hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1907.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1907.md new file mode 100644 index 000000000..773fd353c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1907.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1907.jpg) +Menšia otvorená hviezdokopa (8,2m) pozostávajúca zo 40 členov 11m a slabších. Na pekný pohľad potrebujeme asi 250 mm ďalekohľad v ktorom sa ukáže ako pekná, pomerne zhustená kopa 30 hviezd vytvárajúca pekný kontrast s oveľa uvolnenejšou M38 ležiacou severne. Jednotlivé hviezdy kopy majú veľký rozdiel v jasnosti. Dve hviezdy 9,5m na juhu sa nezdajú byť členmi, pretože ich oddelnuje malá bezhviezdna medzera od hlavnej skupiny. V 400 mm ďalekohľade rozoznáme všetkých členov. Hviezdokopa je celkom jasná, nepravidelná ale dobre koncentrovaná smerom k centru. Vo všetkých smeroch ležia okolité slabé hviezdy a hviezdne reťazce. Najnápadnejší sa točí z JZ rozhrania kopy smerom na juh a východ. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1931.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1931.md new file mode 100644 index 000000000..97b1b672b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1931.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1931.jpg) +Emisná hmlovina pozorovaná v zaujímavom zátiší je v aspoň 200 mm ďalekohľade viditeľná ako malá, kruhová hmla obklopujúca rovnostranný trojuholník hviezd. Jasná dvojhviezda leží na SV, jedna slabšia na V. V 300 mm ďalekohľade je síce malá, ale nápadná (najmä v centre), v strede s hviezdou 11m, ktorá má 4 spoločníkov. Okolité hviezdne pole je bohaté, zvlášť hneď juhozápadne od hmloviny. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md new file mode 100644 index 000000000..a66f2425c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1961.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_200u250.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..bedd0feec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 50x: Táto galaxia je veľmi slabá a malá. Vyžaduje skôr bočný pohľad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_300u350.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a8c48a9af --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 1961 je veľmi slabou galaxiou, predĺženou 3´x 1,5´V-Z s matným a slabým jadrom rovnakej plošnej jasnosti. Juhovýchodne od centra je v hale umiestnená slabá hviezda. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u450.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b44c23a61 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1961_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia sa objavuje pomerne jasná vo veľkých ďalekohľadoch. Jej pomerne veľké halo je predĺžené 3,5´x 1,5´V-Z a nepatrne sa zjasňuje smerom k malému jadru. 30“ na juhovýchod od jadra sa nachádza hviezda 13m a náznak tmavej škvrny medzi ňou a jadrom. + +Dominik: Cez môj 250mm ďalekohľad je dobre viditeľná, mierne jasná a stredne veľká, nemá výrazné jadro a má elipsovitý tvar. Celý disk galaxie je nerovnomerne jasný a dobre sa dajú vidieť stmavenia a zjasnenia – jej špirálové ramená, ktoré však nie sú pravidelné – je to nepravidelná špirálová galaxia a jedna z najväčších známych špirálových galaxii vo vesmíre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md new file mode 100644 index 000000000..8771c7adb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1964.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_200u250.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d5d105147 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pomerne jasná galaxia má 3´x 1´halo predĺžené SSV-JJZ s oveľa jasnejším centrom. Slabá hviezda je umiestnená 45“ západne od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_400u450.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..112c1a2ca --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1964_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 1964 je umiestnená 1,5´juhovýchodne od hviezdy 10,5m, na južnom vrchole drobného 2´x 0,5´ ostrého trojuholníka s hviezdami 9,5m a 11m na severozápade. Ďalšia hviezda 11m leží 4,75´juhozápadne od galaxie. NGC 1964 má jasné malé oválne jadro obklopené 4´x 1,5´halom predĺženým SSV-JJZ. Napriek tomu, že je nezreteľne, vnútri zrnitého hala sa môže blysnúť špirálová štruktúra. Tri hviezdy sú umiestnené v galaxii: jedna jasnosti 13,5m 45“ západne od centra galaxie, hviezda 14m na severozápadnom rozhraní a veľmi slabá hviezda v juhozápadnej časti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md new file mode 100644 index 000000000..79521dea4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1973.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1973.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1973_300u350.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1973_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b773e941e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1973_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: Pomerne jasný hmlovinový komplex medzi M42 na juhu a otvorenou hviezdokopou NGC 1981 na severe. Blízkosť hmloviny k M42 ju robí často nevšímanou, ale inak je to zaujímavý objekt, ktorý si zaslúži pozornosť. Tieto tri hmloviny sú slabšie ostvetlenými časťami toho istého veľkého oblaku plynu a prachu. NGC 1977 je zo všetkých najväčšia, ale je ju najťažšie vidieť, kvôli žiare 42 Ori (4,7m). Je veľkým matným polkruhom vyhĺbeným na juh. NGC 1973, hneď severne od NGC 1977, je pomerne zrejmým, matným 5´x 3´zväzkom, predĺženým V-Z. NGC 1975 je oveľa menšou škvrnou ležiacou hneď severovýchodne od NGC 1973. Oblasť je pokropená veľmi slabými hmlistými vírmy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md new file mode 100644 index 000000000..0289227b3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1980.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1980.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1980_300u350.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1980_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..43564340d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1980_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: NGC 1980 je pozorovaná hneď južne od M42 vo veľmi peknom poli Mliečnej cesty. Je jasnou kopou 30 hviezd na 20´ploche, v SSV-JJZ hmlovine. Hviezdokope dominuje farebná trojhviezda ι Ori, ktorú tvorí bledomodrá hlavná i vedľajšia zložka a červenkastý spoločník. ι Ori je umiestnená v hmlistej škvrne priemeru asi 5´. Ďalšia škvrna hmloviny podobných rozmerov leží 8´JZ a obsahuje dvojhviezdu Struve 747 (4,8m, 5,7m, 357“). Ďalej na západ leží ďalšia dvojhviezda Struve 754 (8,4m, 9,3m, 29“). Všetky tieto objekty spolu s M42 a M43 môžu byť vidieť v poli jedného stupňa! \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md new file mode 100644 index 000000000..f54cc90b5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1981.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1981.jpg) +Táto veľká rozoptýlená otvorená hviezdokopa viditeľná triédrom sa nachádza asi jeden stupeň severne od M42, pričom medzi nimi leží ešte komplex NGC 1973-75-77. V ďalekohľade s priemerom objektívu nad 200 mm je vidieť ako jasná, drsná kopa 40 hviezd. Jej najnápadnejšou charakteristikou sú dva skoro rovnobežné S-J hviezdne rady. Východný tvoria tri hviezdy 6m, západný jedna hviezda 9m a 8m a dve hviezdy 7. magnitúdy, pričom je sprevádzaný i väčším počtom okolitých slabých hviezd. Vo väčšom ďalekohľade je jasnou, veľmi uvoľnenou kopou, pridá sa 10 ďalších hviezd. Všimnite si v západnej časti písmeno „Y“ tvorené štyrmi hviezdami 7-9m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1996.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1996.md new file mode 100644 index 000000000..e6f3f3aff --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1996.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1996.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1996_300u350.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1996_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b15eb6b05 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1996_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Otvorená hviezdokopa NGC 1996 sa dá ľahko nájsť juhozápadne od 125 Tauri. Obsahuje 100 hviezd 10-14m na 15´ploche. V západnej časti kopy je 8´troujholník jednej 10m a dvoch 11m hviezd, s 20 hviezdami 10-11m a 30 hviezdami 12-14m okolo nich. Dva hviezdne prúdy sa rozširujú východne od centra kopy, tiahnu sa severne a južne od 125 Tauri, južný pruh sa rozširuje, ale má slabšie hviezdy. Chudobný prúd hviezd sa nachádza medzi dvomi výraznejšími prúdmi. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md new file mode 100644 index 000000000..13d198223 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1999.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC1999.jpg) +Emisná hmlovina jeden stupeň južne od Veľkej hmloviny v Orióne. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm je pomerne jasnou, kruhovou hmlovinou okolo hviezdy 9,3m. Pripomína skôr planetárnu hmlovinu s jasnou centrálnou hviezdou. + diff --git a/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1999_300u350.md b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1999_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..74406d419 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/1900-2000/NGC1999_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 1999 je jasná, v priemere 2´ kruhová hmlovina s hviezdou 9. magnitúdy umiestnenej značne východne od centra. 200-násobné zväčšenie odhalí nepatrne tmavšie centrum. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210.md new file mode 100644 index 000000000..ea588a078 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0210.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210_200u250.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9728ebc6a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží 5´východne od hviezdy 7,5m a 1,5´VSV od hviezdy 11m. Je to pomerne slabý, matný objekt predĺžený 2´x 1´SSZ-JJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210_400u450.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..75c98cd08 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0210_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 210 má pomerne koncentrované rozšírené jadro obklopené oveľa slabším vonkajším halom predĺženým 3,5´x 2´SSZ-JJV. Štyri hviezdy ležia pozdĺž oblúka na rozhraní hala: hviezda 12m na ZJZ, hviezda 13m na SSZ, hviezda 13,5m na severozápade a hviezda na hranici viditeľnosti na JJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0225.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0225.md new file mode 100644 index 000000000..a486fb697 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0225.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0225.jpg) +Otvorená hviezdokopa jasnosti 7. mag, tvorená 15 hviezdami. Je viditeľná už v triédri alebo malom ďalekohľade. Ďalekohľad s priemerom objektívu aspoň 10 cm ju ukáže ako jasnú, veľkú a pomerne bohatú, ale voľnú kopu 20 hviezd sústredených zdanlivo v dvoch skupinách. V 20 cm ďalekohľade sa javí ako zreteľná skupina trojuholníkového tvaru s takmer rovnako jasnými hviezdami. Kopa na východe plynulo prechádza do svojho okolia. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0246.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0246.md new file mode 100644 index 000000000..11d32e77b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0246.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0246.jpg) +Planetárna hmlovina celkovej jasnosti 10,9m. V 200 mm ďalekohľade je vidieť ako pekná, pomerne jasná, veľká a kruhová. Severné a západné rozhranie je lepšie určiteľné ako južné a východné, pričom východná štvrtina je slabšia ako ostatné. Tri hviezdy 12-13m sú ponorené v disku, vrátane tej centrálnej. Ďalšia hviezda 12m leží blízko SSZ rozhrania a jedna hviezda 13m hneď na juhozápad od disku. Vo väčšom ďalekohľade má jasný disk, ale zanecháva priehľadnosti, pretože zahŕňa aj hŕstku hviezd. Disk je škvrtiný a zárez na jej juhovýchodnom rozhraní pripomína planetárku k akejsi „odhryznutej šiške“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0247.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0247.md new file mode 100644 index 000000000..9df297149 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0247.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0247.jpg) +Galaxia viditeľná už v triédri ako mierne podlhovastý obláčik. Napriek svojej jasnosti 9,2m sa v 200 mm ďalekohľade zjavuje slabá, ale na druhej strane veľmi predĺžená, vnútri so slabým jadrom. Na južnom rozhraní môžeme pozorovať hviezdu deviatej magnitúdy. 300 mm ďalekohľad ukáže z galaxie slabé predĺžené halo, ktoré sa v momentoch dobrého seeingu môže zdať škvrnité. Jadro je slabo koncentrované. Až väčší amatérsky ďalekohľad ukáže skutočnú galaxiu! Je pomerne jasná, predĺžená, halo má tvar akejsi „slzy“. Jeho severná časť je širšia a viac hmlistejšia, južný koniec je jasnejší a zahrotený. Centrálna plocha je škvrnitá a zjasňuje sa postupne k nepravidelne rozšírenému jadru. Prinajmenšom sedem slabých hviezd je ponorených v hale, niekoľko ďalších obklopuje samotnú galaxiu. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0253.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0253.md new file mode 100644 index 000000000..06bb89db2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0253.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: The Sculptor Galaxy +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253.jpg) +Jasná podlhovastá špirálová galaxia ležiaca na severnom okraji súhvezdia neďaleko α Sculptoris, na rozhraní s Veľrybou, objavená v roku 1783 C. Herschelovou pri hľadaní nových komét. Je jednou z najľahšie pozorovateľných galaxií (7,6m) a najväčším a najjasnejším členom kopy galaxií v Sochárovi. Jej skutočná veľkosť je prinajmenšom 70 000 svetelných rokov a absolútnej magnitúde –19,4 zodpovedá svietivosťou 4,8 bilióna Sĺnk. Je k nám natočená zboku, už v triédri ju môžeme vidieť ako tenký podlhovastý rozmazaný pás veľkosti pol stupňa. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychádza, takže pre lepší pohľad treba za ňou vyraziť do južnejších šírok. V minulosti v nej bola zaznamenaná supernova SN1940E jasnosti 14m. + +Ďalekohľad s priemerom objektívu okolo 300 mm ukáže nádhernú galaxiu. Dlhé halo má škvrnitú štruktúru, jadro je dobre zhustené a predĺžené, ale len o niečo jasnejšie. JJZ od centra sú pozorované dve hviezdy 9. magnitúdy a pozdľž východnej strany leží zase priamka 4 slabých hviezd. + diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0253_400u450.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0253_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a4803a9ea --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0253_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: úžasná galaxia vo veľkých ďalekohľadoch! Jej ohromný obal je predĺžený a postupne hustne k veľmi rozšírenému jadru. Tmavý prachový pás je viditeľný severozápadne od jadra a prinajmenšom tucet hviezd je ponorených v hale. + +Dominik: 250mm: Táto galaxia v Sochárovi je prekvapivo jasná, vzhľadom na svoju polohu zaberá asi tretinu zorného pola 24mm Panoptica – zv. 52x, je krásne pretiahnutá, zdá sa, že začína z prava širšie a výraznejšie, zjasňuje sa a dostáva sa do najjasnejšej časti, dá sa pozorovať akýsi nekonkrétny povrch, stmavenia a zjasnenia ako môžeme vidieť na fotografiách, postupne sa zase zužuje a tiahne sa pomerne ďaleko. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266.md new file mode 100644 index 000000000..2d45384bb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0266.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266_200u250.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d6cd1cb75 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 266, pozorovaná 4´severne od hviezdy 8m, je slabou, malou galaxiou s matným, kruhovým halom značne jasnejším v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266_400u450.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..55a5a9e1c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0266_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 266 má pomerne nápadné 2,5´halo nepatrne predĺžené V-Z a obsahujúce jasné jadro. Reťaz 13,5m hviezd leží SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278.md new file mode 100644 index 000000000..da8782c2d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0278.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_100u150.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..9bb2e6ef6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: Galaxia NGC 278 ležiaca 9´južne od hviezdy 9m, je veľmi slabou, malou, matnou škvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_200u250.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..dcd4cfe80 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia je ľahko viditeľným kruhovým obláčikom rovnakej plošnej jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_300u350.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..bc073519a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 278 má 1,5´kruhové halo s oveľa jasnejším centrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_400u450.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..07e18effb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0278_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Dobre zhustené jadro je obklopené škvrnitým 2´halom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281.md new file mode 100644 index 000000000..aef3b762b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Pacman +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0281.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_200u250.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a8d056951 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: Devať hviezd 7-10m a dvadsať 11-13m je viditeľných oproti slabému pozadiu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_300u350.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..09ce8b90b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: S UHC filtrom môže byť hmlovina viditeľná priamym pohľadom oko jeden stupeň široký javorový list. Otvorená hviezdokopa je veľmi chudobná a uvoľnená. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_400u450.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4f0c6aaa6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0281_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: S O-III filtrom sa hmlovina objavuje pomerne jasná, veľká a nepravidelná. Pár tuctov hviezd je koncentrovaných v centre. Hmlovina má tvar kosáka s tmavou líniou, ktorá ho rozdeluje v severnej časti. Najjasnejšia časť hmloviny na severozápadnej strane obsahuje nápadnú trojhviezdu. Najjasnejšia zložka trojhviezdy má ešte tesného spoločníka. Ďalšie dve svetlejšie časti hmloviny sú viditeľné juhovýchodne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0288.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0288.md new file mode 100644 index 000000000..12ca5f606 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0288.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0288.jpg) +Jedna z menej zhustených guľových hviezdokôp (8,1m), s uvoľneným okrajom a dobre rozlíšiteľným jadrom, pozorovaná triédrom 1,5 stupňa na juhovýchod od NGC 253. Leží vo vzdialenosti 40 000 svetelných rokov. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm je čiastočne uzavretým polkruhom hviezd otvoreným na juhozápadnej strane. Veľké, husté a drsné jadro, v ktorom napočítame asi 40 hviezd, je umiestnené vnútri uvoľnených menej zhustených nepravidelných okrajov. Okolití členovia kopy sa rozprestierajú ešte ďalej na juh a juhozápad. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289.md new file mode 100644 index 000000000..cfba9207c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0289.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289_300u350.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2b4727918 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto pomerne jasná galaxia má 2´x 1,5´SSZ-JJV oválne halo s jasnejším centrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289_400u450.md b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..02c3ebfc2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/200-300/NGC0289_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 289 je pomerne jasnou predĺženou 2,5´x 1,75´SZ-JV galaxiou s dobre koncentrovaným, širokým centrálnym zjasnením k nenápadnému nestelárnemu jadru. Centrálna oblasť má škvrnitú štruktúru. Hviezda 13m leží 1,25´SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2017.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2017.md new file mode 100644 index 000000000..d5052e534 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2017.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2017.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2017_300u350.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2017_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..75007a2d2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2017_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto skupinka hviezd, dva stupne východne od α Leporis, nesie označenie NGC. Je buť veľmi chudobnou otvorenou hviezdokopou, alebo mnohonásobnou hviezdou. Pozostáva z piatich jasnejších a štyroch slabších hviezd, štyri jasnejšie hviezdy vytvárajú dve tesné dvojhviezdy. Hlavná zložka, ktorá má oranžovú farbu, je tesným párom (6,4m, 7,9m, 0,8“), ktorý vyžaduje prinajmenšom 250x zväčšenie, aby bol vidieť ako podlhovastý. Smerom na juhovýchod od nej sa nachádza ďalšia tesná dvojhviezda (8,5m, 9,2m, 1,5“), ktorá má peknú oranžovú farbu a 250x zväčšenie ju ukáže ako dva drobné disky v kontakte. Najzápadnejšia hviezda skupiny je modrá. Štyri ďalšie slabšie hviezdy majú nepopísateľnú farbu. Niekoľko ďalších viacnásobných systémov leží v okolitom hviezdnom poli. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022.md new file mode 100644 index 000000000..24596bf21 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2022.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_200u250.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..97c3ea835 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 175x: Planetárka NGC 2022, napriek tomu, že je pomerne slabá, je drobným, jasne rozoznateľným diskom rovnakej plošnej jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_300u350.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9bc241943 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 200x: Táto planetárka má pomerne zrejmý disk nepatrne predĺžený 20“ x 18“ SSV-JJZ, zelenkastý odtieň a trochu zrnitú štruktúru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_400u450.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8855bb95d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2022_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 225x: NGC 2022 leží 10´juhovýchodne od dvoch hviezd 8m. Pol tucet hviezd 11m je rozptýlených západne medzi hmlovinou a hviezdou 8m. Disk je pomerne jasný, nepatrne predĺžený 25“ x 20“ SSV-JJZ a zreteľne prstencovitý s tmavším centrom. + +Dominik: Je to najjasnejšia planetárna hmlovina v Orióne. 250mm: Na prvý pohľad nerozoznateľná od hviezdy nachádza sa v zornom poli napravo od jasnejšej hviezdy, pri zv. 104x a OIII filtra je vidieť náznak kotúčika a zelenkastej farby. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md new file mode 100644 index 000000000..3270e557e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2023.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_300u350.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..66e8b72b3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Toto je pomerne jasná, matná hmlovina okolo hviezdy 8m pozorovanej hneď juhozápadne od centra hmloviny. Oblak hmloviny je jasnejší v centre a tiahne sa severovýchodne smerom k hviezde 12m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_400u450.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a37df950a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2023_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 2023 je zaujímavou hmlovinou obklopujúcou hviezdu 8m. Hmlovina sa rozširuje severovýchodne od jasnej hviezdy smerom k jednej hviezde 12m. Tmavé pruhy sú viditeľné na severovýchodnej a západnej strane hmloviny. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md new file mode 100644 index 000000000..588e6a4dc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2024.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Flame nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2024.jpg) +Emisná hmlovina ležiaca hneď východne od hviezdy Alnitak, ktorá vážne prekáža pri pozorovaní. Napriek tomu NGC 2024 môže byť viditeľná už v triédri 10×50 ako nesúmernosť smerom na severovýchod v žiare okolo hviezdy. Z farebných fotografií známy tmavý pás pretínajúci celú hmlovinu môžeme zazrieť počas vynikajúcich podmienok už 150 mm ďalekohľadom s použitím aspoň 70x zväčšenia. Nezabudnite ale Alnitak odstrániť zo zorného pola! V primerane väčších ďalekohľadoch vybavených i filtrom O-III, NGC 2024 zaberá plochu pol stupňa s jemnými pruhmi oddelenými širokým S-J tmavým pásom. Celkovým tvarom hmlovina pripomína javorový list a má tri nápadne jasné oblasti. Východná časť je najväčšia: blízko jej južného konca do nej odbočuje z hlavného tmavého pruhu ďalší, ale menší tmavý pruh. Západná časť, najbližšia k hviezde Alnitak, je od ostatných dvoch prakticky oddelená S-J tmavým pruhom. Severná časť je jemne pripojená k ostatným dvom častiam úponkami slabej hmloviny. + diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_400u450.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a92d3f7ed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2024_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 2024 je veľmi veľká emisná hmlovina, počas dobrej pozorovacej noci plná neobyčajných detailov, ktoré sa však okamžite stratia, ak atmosféra nie je úplne vyčistená. Alnitak musí byť umiestnená mimo zorné pole. Filtre O-III a UHC veľmi rozvinú detaily, ktoré môžu byť pozorované. NGC 2024 je plná hmlovinových pruhov, rozštiepených a roztiahnutých útlymi tmavými pásikmi. Široký S-J tmavý pás takmer rozdeluje hmlovinu: najtmavšia je smerom na juh, priehľadnejšia je na severe. Druhý tmavý pás sa vinie severovýchodne z južného konca hlavného tmavého pásu do východnej a jasnejšej časti hmloviny. Prinajmenšom tucet hviezd 10-12m je ponorených v NGC 2024. Pole je plné pozoruhodných chumáčov, prúžkov a vizuálne zaujímavých štrukturálnych detailov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md new file mode 100644 index 000000000..b83407bb2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2070.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Tarantula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2070.jpg) +Niekedy označovaná aj ako hmlovina 30 Doradus. Azda najnápadnejšie a najjasnejšie miesto v LMC, najväčšia zo všetkých emisných hmlovín v tejto nepravidelnej galaxii. Osvetluje ju hustá hviezdokopa R136 tvorená 30 mladými hviezdami spektrálneho typu O3. Jedná sa o najžiarivejšie, najhorúcejšie a najhmotnejšie hviezdy, ktoré boli okolo hviezdy 30 Doradus pozorované Hubblovým ďalekohľadom a predpokladá sa, že v budúcnosti explodujú ako supernovy. Navyše sa predpokladá, že celá hviezdokopa by mohla mať svoj priemer zhruba 150 svetelných rokov a obsahovať tisícky horúcich modrých hviezd, z ktorých sa možno rodí nová guľová hviezdokopa! Väčšina z týchto hviezd je aspoň 50-krát hmotnejšia ako naše Slnko. + +Podľa starých záznamov si Tarantulu počas svojho pobytu v južnej Afrike všimol na oblohe i N. L. de Lacaille v polovici 18. stotočia. V ďalšom storočí na ňu obrátil ďalekohľad John Herschel, ktorý ju zrejme ako prvý popísal. V ďalekohľade je možné dobre pozorovať niekoľko zreteľných podlhovastých výbežkov rôzneho tvaru vybiehajúcich z centrálnej časti, v ktorej sa nachádza hviezda 30 Doradus. Použitím UHC alebo O-III filtra je vlastne jedinou skutočne nápadnou oblasťou v LMC, zreteľne sa ukazujúcou medzi hviezdami theta a epsilon Doradus ako hmlistá škvrna veľkosti štvrť stupňa nepatrne jasnejšia v centre, ktorá svieti ako rozmazaná hviezda štvrtej veľkosti. Na aký pozoruhodný objekt sa pozeráme nás však presvedčia až astronomické dáta. Tarantula je totiž súčasťou rozsiahleho komplexu ionizovaného vodíka v priestore presahujúceho 1 500 svetelných rokov a zrejme sa tak jedná o najväčšiu emisnú hmlovinu v celej Miestnej skupine galaxií. Napríklad by sa do nej zmesnilo 30 Veľkých hmlovín v Orióne a keby sa nachádzala na jej mieste, pokryla by celé toto súhvezdie tak, že na Zemi by všetko vrhalo svoj tieň! Zároveň je našim najjasnejším + +xtragalaktickým objektom viditeľným bez optických prístrojov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2090.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2090.md new file mode 100644 index 000000000..fcaada1d9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2090.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2090.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2090_300u350.md b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2090_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..bd49377ed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2000-2100/NGC2090_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2090 leží 1,75 stupňa východne od hviezdy alfa Columbae (2,6m). Jej pomerne jasné jadro je obklopené slabým halom predĺženým 2,5´x 1´SSZ-JJV. Pri 200x sú viditeľné drobné špirálové ramená SV a JZ od centra. Hviezda 14m leží 45“ ZJZ od centra galaxie a východne od južného konca, hviezda 15m leží východne od severného konca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2118.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2118.md new file mode 100644 index 000000000..aad4bbe30 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2118.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Hlava Čarodejnice +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2118.jpg) +Vyzývavá reflexná hmlovina väčších rozmerov neďaleko jasného Rigela z Orióna, ktorý ju osvetľuje. Možno nie každý vie, že na tmavej oblohe ju ako veľmi hmlistý pás môžeme zazrieť už v triédri 10×50. V oblasti svetelného znečistenia si netreba klásť zbytočné nádeje, pozadie je príliš svetlé a hmlovina nerozoznateľná. + diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2118_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2118_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ee2d11b6a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2118_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 50x: IC 2118 je veľmi slabý pruhový oblak zaberajúci 30´x 10´SZ-JV. Najjasnejšia časť sa rozprestiera 70´VSV od hviezdy ψ Eridani (4,8m). + +Myzer: Tento objekt je jedným z najťažších a videl som ho zatiaľ len 2-krát, vždy pod skutočne tmavou oblohou - v Rakúsku v roku 2008 a prvýkrát na La Palme v roku 2006: Aj keď presiahla celé zorné pole 350 mm Dobsona, bola veľmi ľahko viditeľná. Mala zaujímavý lesk a bol rozoznateľný celý jej charakteristický tvar. Tento objekt ma veľmi prekvapil, pretože som čakal, že bude lepšie vidieť v širokom zornom poli malého refraktora. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..28e95ec74 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 275x: Planetárka IC 2149 je jasná a ľahko viditeľná, objavuje sa kruhová a skoro stelárna. Väčšie zväčšenia odhalia dobre definovateľný modrastý disk a centrálnu hviezdu, ktorá sa objavuje a znovu mizne s meniacim sa seeingom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149_400u450.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..f3ff2025e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2149_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 300x: Toto je jasná, ale malá planetárka s pekným modrastým odtieňom. Disk je predĺženým 15“ x 10“ VSV–ZJZ a jasnejší blízko centra, kde môže byť priamym pohľadom videná centrálna hviezda. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_200u250.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2925ef43e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 250x: Stelárna pri malom zväčšení, táto planetárna hmlovina je treťou hviezdou z pozorovateľného západného konca reťazca hviezd (6,1m, 10,8m, 23,3”). Slabý, malý, kruhový, modrastý disk je postrehnuteľný pri väčšom zväčšení. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2e07e2586 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 300x: Táto modrastá planetárna hmlovina je jasná, ale veľmi malá a nepatrne predĺžená SV-JZ s matným rozhraním. Centrálna hviezda nie je viditeľná. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u450.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..48bff0586 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2165_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 325x: IC 2165 je jasným, drobným nepatrne predĺženým SV-JZ modrastým diskom, s nepravidelným zjasnením v centre, vrátane niekoľkých škvŕn. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md new file mode 100644 index 000000000..42ead96e4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2177.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Seagull nebula +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2177.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2177_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2177_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a2e38ada4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/IC2177_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: IC 2177 je veľkým dlhým pásom hmloviny, ktorý sa rozširuje severne do Jednorožca, blízko otvorenej hviezdokopy NGC 2335 a južne k hviezde 8m centrovanej na Cederblad 90 (jej najzrejmejšia koncentrácia). IC 2177 sa môže blysnúť pod tmavou priezračnou oblohou v triédri 10×50. V ďalekohľade vyžaduje čo najmenšie zväčšenie a UHC alebo O-III filter. Centrálna časť IC 2177 má samostatné označenie NGC 2327 a je pozorovaná 35´ západne od Struve 1026 (5,7m, 9,1m, 17,8”). Je slabou, matnou, ale pomerne dosť koncentrovanou reflexnou hmlovinou obklopujúcou hviezdu 10m. Trochu lepšie je vidieť vo väčších ďalekohľadoch. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md new file mode 100644 index 000000000..51d85826a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2112.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2112.jpg) +Otvorená hviezdokopa obsahujúca asi 90 slabších hviezd. Aj keď dosahuje jasnosť 8,4m je v ďalekohľade s priemerom objektívu 300 mm pomerne slabá a mierne zhustená. Hneď na juhovýchode sa nachádza jedna hviezda 10. magnitúdy, ktorá však s hviezdokopou pravdepodobne nemá nič spoločné. Pri malých zväčšeniach iba desať hviezd 12m vyčnieva oproti bohatej hmle. Vo väčšom ďalekohľade je slabou, ale bohatou škvrnou troch tuctov hviezd 13m a slabších. Jedna jasnejšia leží na severozápadnom rozhraní. Pár hviezd 12m vyčnieva blízko centra a slabý hviezdny reťazec sa ťahá západne k hviezde 10. magnitúdy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126.md new file mode 100644 index 000000000..8a039b6b9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2126.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_200u250.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..67dab79ea --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Otvorená hviezdokopa sa objavuje vo veľmi peknom pohľade – ako diamantový prach na čiernom zamate! Kopa je kruhová a pomerne slabá. 15 hviezd 11–14m môže byť viditeľných. Milá jasná hviezda vyčnieva na severovýchodnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..12616e2f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2126_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto kopa je pomerne slabá a malá, voľná a rozptýlená skupina tuctu 11m a slabších hviezd na ploche 6´. Hviezda 6m sa nachádza na severovýchodnom rozhraní kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md new file mode 100644 index 000000000..cdf97fa27 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2129.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2129.jpg) +Táto otvorená hviezdokopa (6,7m) je viditeľná už v triédri ako hmlistá škvrna okolo dvoch hviezd 7,4m a 8,6m. V ďalekohľade nad 150 mm a pri 100x zväčšení sa zobrazí pomerne jasná, kompaktná, malá kôpka. Tvorí ju päť hviezd 10-11m, desať 12m a pár tuctov slabších, ktoré sú koncentrované okolo dvoch najjasnejších členov. Kopa je rozdelená do dvoch nepravidelných hviezdnych reťazcov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md new file mode 100644 index 000000000..36606ebb3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2139.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8cd2b7645 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2139, 3,5´severne od hviezdy 9m, je pomerne slabým rovnomerne kruhovým 1,5´halom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_400u450.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e8c50d81c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2139_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia je pomerne jasná, dobre definovateľná, s rovnako osvetleným 2´x 1,5´predĺženým S-J diskom a slabým stelárnym jadrom. Hviezda 13m leží 1´severne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md new file mode 100644 index 000000000..3ff8ced59 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2146.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c5d35f3a2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 2146 je jasným predĺženým oválom 5´x 2´ VJV-ZSZ s náznakom špirálovej štruktúry. Východne je pozorovateľný pol tucet jasných hviezd, z ktorých je jedna tesným párom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u450.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..90ff3f393 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2146_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto pomerne jasná galaxia je predĺžená 5,5´x 2´VJV-ZSZ s veľkým slabým jadrom. Halo je spestrené neurčiteľnými svetlými a tmavými pruhmi. + +Dominik: 250mm: NGC 2146 je pomerne výrazná, mierne veľká, mierne jasná, je elipsovitá a má nejasnosti na disku. Okrem iného je tento objekt pekný príklad nezvyčajnej galaxie, pretože bola deformovaná pri kolízii s blízkou galaxiou NGC2146A. O tejto galaxii som však nevedel, preto si ju pozriem pri ďalšom pozorovaní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md new file mode 100644 index 000000000..ecf9d7d5c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2149.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..56989d6e5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2149, umiestnená vo veľmi peknom hviezdnom poli, je pomerne jasným, šedým oválom 2´x 1´S-J s jasnejším centrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_400u450.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..63ed7e3bb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2149_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto pomerne jasná reflexná hmlovina je predĺžená 3´x 1,5´S-J. Západné rozhranie obsahuje jasný pruh a preto je zrejmejšie než matnejšie východné rozhranie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md new file mode 100644 index 000000000..7f2a31ef1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2158.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2158.jpg) +Otvorená hviezdokopa (8,6m) nachádzajúca sa vo vzdialenosti 13 000 ly smerom k okrajovým častiach Galaxie. Je stará tri miliardy rokov. Na oblohe je slabším spoločníkom oveľa rozsiahlejšej otvorenej hviezdokopy M35. Oproti nej však leží v asi 6x väčšej vzdialenosti. + +V 200 mm ďalekohľade je pri malom zväčšení vidieť ako mliečna škvrna v bohatom hviezdnom poli, hneď juhozápadne od M35. Pri 100x zväčšení je peknou, ale slabou spŕškou drobných hviezd. Pár hviezd je viditeľných oproti hmlistému pozadiu, ktoré je značne bohatšie blízko centra. V 300 mm ďalekohľade je veľmi zhustenou, bohatou zbierkou slabých hviezd, kontrastujúcou pekne s jasnejšou M35. Vďaka množstvu hviezd blízko centra má zjav uvolnenej guľovej hviezdokopy. Oproti hmlistému pozadiu môžeme rozlíšiť 50 hviezd jasnosti 13m a slabších (na JV rozhraní je hviezda 10,5m). Niekoľko hviezdnych reťazcov sa šíri z kopy: jeden na západnom rozhraní sa pripája na JZ, ďalší sa pripája zo SV rozhrania na východnú stranu smerom k M35. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md new file mode 100644 index 000000000..07428ea4b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2169.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2169.jpg) +Malá otvorená hviezdokopa (5,9m) tvorená približne 30 hviezdami. V 200 mm ďalekohľade a väčšom zväčšení pripomína obrátené číslo „37“. Kopa má sedemnásť hviezd jasnosti 7,5-12m. Deväť hviezd tvorí „3“ na juhovýchode a päť hviezd „7“ na severozápade. Pár ďalších hviezd je rozprášených okolo. + diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2169_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2169_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..def1b5228 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2169_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2169 je pomerne jasná kopa dvoch uvolnených skupín. Severozápadná je S-J radom piatiach hviezd, z ktorých dve najsevernejšie sú červenkasté. Hviezda východe od severného konca radu s ním tvorí zoskupenie podobné číslu „7“. Juhovýchodná skupina obsahuje deväť hviezd tvoriacich kľukatú „3“. Najvýchodnejšia hviezda tejto skupiny je zjavne červenkastá, pekne kontrastujúca s modrastým odtieňom ostatných hviezd v skupine. Najjasnejším členom je dvojhviezda Struve 848 v zoskupení „7“. Hviezdy 9. magnitúdy ležia od nej v odstupe 28“ resp. 43“, jedna hviezda 12m v odstupe 14,5“ a druhá 12,5m 15“ ďaleko. Napriek tomu dvojhviezdu Struve 848 neobiehajú, ale sú nepochybne skutočnými členmi NGC 2169. Pri 175x zväčšení počet členov kopy vzrastie na zhruba tri tucty. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md new file mode 100644 index 000000000..ee2997db2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2174.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2174.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2174_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2174_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..34e4e45d1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2174_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: Emisná hmlovina NGC 2174 je slabým 20´oblakom obklopujúcim hviezdu 7,5m, s najjasnejšou časťou severne od nich. Slabá hmla je tiež okolo zväzku 20 hviezd známeho ako NGC 2175, ležiaceho 17´VSV od hviezdy 7,5m. V katalógoch má obyčajne zakreslenú chybnú pozíciu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md new file mode 100644 index 000000000..335b94dfd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2186.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2186.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2186_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2186_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3adfb0126 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2186_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2186 je malou, nekoncentrovanou kopou 18 hviezd 9,5-12m na 4´ploche. Jasnejšie hviezdy, ktoré zahŕňajú dve hviezdy 9,5m a dve 10m, tvoria hlavu šípu mieriacu na východ. Tá tiež obsahuje väčšinu slabých hviezd, ale niektoré sa tiahnu i na severovýchod. Okolité hviezdy severne a východne od kopy zvyšujú jej počet o ďalších 15. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2188.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2188.md new file mode 100644 index 000000000..d44b31aa6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2188.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2188.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2188_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2188_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4b8cb0fa8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2188_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2188 leží 8´SV od hviezdy 8m. Je jasným veľmi predĺženým pruhom 4´x 0,5´S-J. Priečka je viditeľná južne od centra a môže sa blysnúť i náznak špirálových ramien. Hviezda 13,5m je umiestnená v SSZ konci. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192.md new file mode 100644 index 000000000..c57dd9cae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2192.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..13e266c93 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2192 je malá, slabá, nepravidelná kruhová hviezdokopa 5´tuctu 14m stálic rozptýlených vo hviezdnom prachu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_400u450.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..45f6302e8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2192_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: Veľké ďalekohľady odhalia slabú, nepravidelnú mliečnu škvrnu južne od červenkastej hviezdy 8m. 150x odhalí dva tucty 14–15m hviezd oproti blikajúcemu pozadiu slabších členov kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md new file mode 100644 index 000000000..eb85b0b54 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2194.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2194.jpg) +Otvorená hviezdokopa (8,5m) v severovýchodnej časti súhvezdia, pol stupňa severozápadne od hviezdy 73 Orionis (5,3m), ktorú tvorí asi 100 hviezd 10. až 12. hviezdnej veľkosti. Zaujímavou je v ďalekohľade s priemerom objektívu 250 mm: je síce slabá, ale bohatá a veľmi koncentrovaná skupina ôsmich 12m a 15 hviezd 13-14m rozlíšiteľných oproti zrnitému pozadiu. Jasnejšie hviezdy sú blízko severovýchodného a juhozápadného rozhrania. V 400 mm ďalekohľade je atraktívnou, bohatou, kompaktnou kopou 50 hviezd koncentrovaných na nepravidelnej 10´ploche a umiestnenej v nerozlíšitelnej hmle pozadia. Osem jasnejších hviezd tvorí obdĺžnik, vnútri ktorého sa nachádza väčšina slabších členov. Ostatné ležia pozdĺž niekoľkých hviezdnych reťazcov, z ktorých najnápadnejší sa tiahne na juhozápad. Zväzok 20 slabých hviezd leží 15´VSV. Táto hviezdokopa veľmi pripomína NGC 2158 z Blížencov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md new file mode 100644 index 000000000..614e4dd52 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2196.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_300u350.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a84e30fde --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 2196 má dobre zhustené 1,5´x 1´SV-JZ oválne halo s drobným jadrom. Pole je bohato posiate slabými hviezdami. Hviezda 10m leží 7´VSV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_400u450.md b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a4d42c5fd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2100-2200/NGC2196_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia je väčšia, jasnejšia a ľahšie identifikovateľná ako susedná NGC 2179. Jej jasné, rozšírené jadro je umiestnené vnútri 2´x 1,5´SV-JZ hala. Hviezda 14m leží 1´západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md new file mode 100644 index 000000000..dc0375dc4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2207.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_200u250.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d4ba189e9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 2207 a IC 2163 tvoria interagujúci pár galaxií ležiaci od seba v smere VJV-ZSZ. NGC 2207 sa objavuje ako pomerne slabá galaxia predĺžená 1,5´x 1´ V-Z s nepatrným centrálnym zjasnením v centre. IC 2163 je slabou škvrnou za jej východným rozhraním. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_300u350.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1b6f73579 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2207_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2207 je jasnejšou a väčšou z dvoch interagujúcich galaxií s 1,5´x 1´ halom predĺženým VSV-ZJZ a obsahujúcim jasné jadro. IC 2163 blízko východného rozhrania NGC 2207, je pomerne zrejmou, ale malou hrudkou oválneho tvaru VJV-ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md new file mode 100644 index 000000000..f51edafe0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2232.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2232.jpg) +Rozptýlená otvorená hviezdokopa zdanlivej veľkosti ako Mesiac v splne, viditeľná voľným okom. Jej najjasnejšou hviezdou je 10 Mon. Niekoľko ďalších jednotlivých členov sa dá pozorovať triédrom. Je vzdialená 1 300 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2232_300u350.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2232_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f8f4d19ae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2232_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 2232 je veľmi veľkou, jasnou, voľnou kopou rozdelenou do dvoch nepravidelných skupín zarovnaných SSZ-JJV. JJV skupina je viac zhustená, tiahne sa južne od hviezdy 10 Mon v podobe trojuholníkovej plochy. SSZ skupiny obsahuje stočený SSV-JJZ rad 6-7m hviezd, severnou hviezdou radu je 9 Monocerotis (6,5m). \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md new file mode 100644 index 000000000..46e4d093c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2236.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2236.jpg) +Aj keď celková jasnosť tejto otvorenej hviezdokopy je 8,5m, jej slabé hviezdy sú natlačené na úseku oblohy zaberajúcej iba 7´, v dôsledku čoho je NGC 2236 v 200 mm ďalekohľade vidieť iba ako jemný kruhový oblak, v ktorom sa dá rozlíšiť niekoľko hviezd. Najjasnejšia hviezda 11. magnitúdy leží blízko centra a 5 ďalších jasnosti 12m sa nachádza na juhu a východe. Bočným pohľadom môžeme objaviť ešte zopár hviezd 13m. V ďalekohľade s priemerom objektívu nad 300 mm napočítame tri hviezdy 11m a 30 hviezd v rozmedzí 12-13,5m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md new file mode 100644 index 000000000..ea477ac64 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2237.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Rozeta +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2237.jpg) +Jedna z najpozorovanejších emisných hmlovín na našej zimnej oblohe. Napriek svojej slabej plošnej jasnosti ju môžeme počas čistých tmavých nocí zazrieť ľahko už v triédri 10×50 a v širokouhlých okulároch väčších ďalekohľadov postrehneme i bez filtrov jej kruhový tvar. Rozetu objavil W. Herschel a jednotlivým jasnejším častiam, ktoré videl pravdepodobne oddelené, priradil každej vlastné označenie: NGC 2237, 2238, 2239 a 2246. Celý objekt sa však zvyčajne označuje súhrnne ako NGC 2237. Skutočná veľkosť hmloviny na oblohe je prekvapujúca, zaberá totiž v priemere vyše jeden stupeň. Vzdialená je od nás 4 900 svetelných rokov. Rozeta je podobne ako Veľká hmlovina v Orióne kolískou nových hviezd. Po jej ploche sú roztrúsené tmavé globuly, o ktorých sa predpokladá, že sú to husté mraky plynov a prachu, z ktorých by mohli v budúcnosti vzniknúť nové hviezdy alebo celé hviezdokopy. Leží na okraji rozsiahleho molekulového mraku, ktorého prevažná časť sa tiahne niekoľko stupňov smerom na juhozápad. Jeho súčasťou je i známa spektroskopická Plaskettova hviezda, na oblohe stálica šiestej hviezdnej veľkosti stupeň severovýchodne od Rozety. + +V jej vnútri sa nachádza otvorená hviezdokopa NGC 2244, ktorej mimoriadne horúce hviezdy spektrálneho typu O osvetlujú plyny hmloviny. Pretože obsahuje tieto horúce hviezdy, nemôže byť veľmi stará, snáď pol milióna rokov. Hviezdokopa je vidieť už voľným okom ako hmlistý bod, v jej strede sa totiž nachádza jasná stálica 12 Monocerotis (5,8m) a v jej tesnej blízkosti asi 40 oblúkových minút je natlačených ďalších 30 hviezd, z ktorých tie najjasnejšie dosahujú 6. magnitúdu. V triédri sú usporiadané do obdĺžnikového tvaru v podobe miniatúrneho súhvezdia Blížencov a obalené spomínanou hmlovinou Rozeta (NGC 2237-9), ktorá vyzerá ako nepochybný šedý kruh alebo prstenec s trochu temnejším stredom v miestach hviezdokopy NGC 2244, priemeru cez jeden stupeň a svojimi vonkajšími hranicami pekne kontrastujúci s okolitou oblohou. Najnápadnejším býva miesto severovýchodne od kopy, kde sa nachádza najjasnejšia časť hmloviny. + +V 250 mm ďalekohľade vo hviezdokope rozoznáte vyše 50 hviezd jasnosti 6-12m obklopených hmlovinovým oblakom. Najjasnejšou stálicou je na juhovýchodnej strane 12 Monocerotis peknej žltej farby, ktorá kontrastuje s ostatnými hviezdami. Pridaním filtra sa zlepší kontrast a zvýrazní sa niekoľko tmavých línií zarezávajúcich sa do hmloviny, ktorá obklopuje otvorenú hviezdokopu. Množstvo detailov, jasnejších a svetlých častí v hmlovine je pozoruhodné, pozrite sa i na dve nápadné tmavé globuly, jedna sa nachádza v západnej, druhá v severnej časti. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md new file mode 100644 index 000000000..2f3d87f73 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2252.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2252.jpg) +Otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 7,7m, tri a pol stupňa na severovýchod od otvorenej hviezdokopy NGC 2244, hneď za vonkajším rozhraním hmloviny Rozeta. V 300 mm ďalekohľade je pomerne veľkou, nepravidelnou a uvoľnenou skupinou 35 hviezd. Osem z nich dosahuje 10-11m, ale väčšina jej členov má jasnosť v rozpätí 11,5-12,5m. Blízko centra kopy sa nachádza 10“ široký pár zložiek jasných 10m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md new file mode 100644 index 000000000..c84b0c296 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2260.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2260.jpg) +Otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 8m. V 300 mm ďalekohľade je jasnou a veľkou skupinou obsahujúcou 90 členov, nepravidelne rozmiestnených medzi dvomi hviezdami 8m. Najjasnejší členovia kopy sa nachádzajú v dvoch koncentráciách. Väčšia, severovýchodná má tvar päťuholníka s hviezdou 8m na jej severnou rohu a širokou dvojhviezdou severne od centra. Juhozápadná skupina je mierne predĺžená, s hviezdou 8m na jej juhozápadnom rozhraní, ale je na hviezdy chudobnejšia v centre. Každá skupina má okrem hviezdy 8m asi tucet členov 9-11m a ďalší tucet hviezd jasných zhruba 12m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2261.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2261.md new file mode 100644 index 000000000..8cbe8565f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2261.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Hubblova premenná hmlovina +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2261.jpg) +Z časti emisná aj reflexná hmlovina okolo nepravidelnej premennej hviezdy R Monocerotis. Hmlovinu prvý objavil v roku 1783 W. Herschel a zmeny jej jasnosti v dôsledku zmien jasnosti R Monocerotis objavil na sérii fotografií uskutočnených v určitých časových intervaloch Edwin Hubble v roku 1916. Hubblova hmlovina bola prvým vyfotografovaným objektov 5-metrového Haleového ďalekohľadu na Mount Palomare v roku 1949. Zmeny jasnosti, tvaru a detailov tejto hmloviny sú pravdepodobne zapríčinené tieňom, ktorý sem vrhajú husté mraky osvetlované blízkou nepravidelnou premennou hviezdou R Monocerotis, v dôsledku čoho sa v ďalekohľade celkom nepredvídane menia črty v Hubblovej hmlovine. + +V okuláre má NGC 2261 vzhľad kométy, s hviezdou v jej jadre blízko južného rozhrania, a smerom na sever bledne ako chvost kométy. Vo veľkých ďalekohľadoch dokonca môžeme náznakovo zazrieť bielu farbu, svetlo odrazené od R Mon, ktoré nebolo pohltené plynom. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm má hmlovina zjav malej, hmlistej, kometárnej škvrny blednúcej severným smerom a s hviezdou R Monocerotis na južnom konci. + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2261_300u350.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2261_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cf92e2b0b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2261_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: emisná a reflexná hmlovina zaujímavého tvaru. Je celkom jasná okolo hviezdy R Mon, potom nepatrne slabne, zase zjasní 1´severne od tejto hviezdy a potom až k severnému rozhraniu náhle bledne. 200x zväčšenie ukáže vnútri hmloviny dva tmavé fľaky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md new file mode 100644 index 000000000..db3590c6f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2264.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Vianočný stromček +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2264.jpg) +Veľká otvorená hviezdokopa ako škvrna jasnosti 3,9m o veľkosti pol stupňa ľahko viditeľná i voľným okom alebo triédrom v severnej časti súhvezdia, na rozhraní so súhvezdím Blížencov. NGC 2264 zaberá pol stupňa a tvorí ju 20 jasných hviezd do 10m a ďalších 100 slabších hviezd. Hviezdokopa dostala podľa svojho tvaru a spolu s jemnou hmlovinou, ktorá ju obklopuje, populárny názov Vianočný stromček. Na jeho podstave sa nachádza najjasnejšia hviezda kopy – 15 Monocerotis, tvorená hlavnou zložkou 5m a 3,5 oblúkovej sekundy vzdialeným sprievodcom jasnosti 8,5m. Pre veľký rozdiel jasností oboch partnerov sa však malým ďalekohľadom nedá rozoznať. V odstupe 74 oblúkových sekúnd sa nachádza ešte sprievodca deviatej hviezdnej veľkosti. Dvoch ďalších sprievodcov 11. magnitúdy uvidíme v odstupe 16,6“ a 41,1“. Po 15 Mon dosahujú tri ďalšie najjasnejšie hviezdy v NGC 2264 siedmu a ôsmu hviezdnu veľkosť. Potom nasleduje 8 hviezd v rozpätí 8-9m, ako aj 8 hviezd medzi 9m a 10m. 15 Monocerotis je navyše nepravidelnou premennou hviezdou, ktorej jasnosť kolíše v rozpätí asi polovice magnitúdy. Jedná sa o modrobieleho obra s povrchovou teplotou 30 000 K a svietivosťou 8 500 Sĺnk. Aj keď Vianočný stromček a Rozeta sú na oblohe od seba v relatívne blízkej vzdialenosti, v skutočnosti je to presne naopak. Za všetko môže perspektíva. Rozeta leží naozaj ďaleko a patrí do špirálového ramena Galaxie, ktoré najlepšie vidíme v Perzeovi, podľa ktorého sa i nazýva. Naproti tomu Vianočný stromček leží o poznanie bližšie – asi 3 000 svetelných rokov, v pásme zväzkov hmlovín a hviezdokôp v našom ramene, ktoré pokračuje zhruba smerom k Oriónovi. + +Jemnú, slabú a rozsiahlu hmlovinu v okolí hviezdokopy, ukážu počas čistej a jasnej noci väčšie amatérske ďalekohľady. Navyše pozorné vnímanie oblasti pomocou hmlovinového filtra a použitia malého zväčšenia sa zdá byť nevyhnutné. V 200 mm ďalekohľade je špička Vianočného stromčeka zretelne ozdobená hviezdou 6,5m. Hneď južne od nej sa nachádza hmlovina **Kónus**, ale je vidieť iba ako na hviezdy chudobná medzera. Stromček je ohraničený hviezdami 8-9,5m a jasnou modrobielou hviezdou 15 Mon v spodnej časti. Môžeme napočítať zhruba tri tucty skutočných členov. Na juhozápad od 15 Mon sa nám môže mihnúť najjasnejšia časť hmlovinového komplexu. + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_300u350.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8286bbcf8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2264_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: jasná, veľká, voľná kopa 40 jasných hviezd koncentrovaných pri hviezde 15 Mon, spolu s asi 60 slabšími v okolí. Kopa je veľmi slabo osvetlená hmlovinou, ktorú k životu preberie až UHC alebo O-III filter. Hneď juhozápadne od 15 Mon sa nachádza jej najjasnejšia časť, z ktorej jej hmlistý odtieň možno najmä smerom na juh k hviezde 6,5m ľahko vystopovať. Pri tejto hviezde v južnej časti stromčeka zasahuje z vonkajšej strany tmavý kužeľ známy ako Kónus, viditeľný pri veľmi pozornom pohľade ako tmavý záliv zarezávajúci sa do samotnej hmloviny. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md new file mode 100644 index 000000000..20718f9e3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2266.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2266.jpg) +V 250 mm ďalekohľade bohatá, atraktívna hviezdokopa, nápadná a dosť zhustená skupina 50 hviezd v trojuholníkovom tvare. Jeho juhozápadný vrchol je označený hviezdou 8,5m, od ktorej sa SSZ vinie malý reťazec hviezd. + diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_300u350.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6985596f5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2266_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: zaujímavá kopa! Je pomerne jasná, celkom bohatá a dosť koncentrovaná. Iba v samotnej, najbohatšej južnej časti nie je menej ako 50 hviezd 11-15m. Pri tomto zväčšení vyzerá hviezdokopa skôr nepravidelná ako trojuholníkové tvaru. Zopár pekných hviezdnych reťazcov je celkom nápadných. Jeden začína pri hviezde 8,5m na JZ rozhraní kopy a točí sa východne. Druhý sa točí okolo kopy zo severu na juhozápad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2270.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2270.md new file mode 100644 index 000000000..6925e30f8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2270.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2270.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2270_300u350.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2270_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9336301b8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2270_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Voľná a nepravidelná agregácia 50 hviezd na SV-JZ ploche. Kopa má mnoho malých hviezdnych zväzkov a dvojhviezd, ale nie centrálne zhustenie. Hviezdny reťazec začína pri hviezde 10m na východnom rozhraní kopy a potom zatáča okolo juhozápadnej časti kopy a vracia sa k hviezde 9m. Hviezda 11m leží blízko severného rozhrania kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2281.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2281.md new file mode 100644 index 000000000..b486f0350 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2281.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2281.jpg) +Jedna z menej známych otvorených hviezdokôp v súhvezdí, skrývajúca 30 členov z ktorých najjasnejší dosahuje 7,3 mag. Celková jasnosť tejto výraznej OH je síce 5,4m, takže je vidieť i v triédri, ale neposkytuje príliš pôsobivý pohľad ani v stredných amatérskych ďalekohľadoch: ukážu sa dva tucty voľne rozložených hviezd 8–10m, ktoré tvoria akési písmeno „U“, asi 3,4 stupňa JJZ od ψ Aur. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2281_300u350.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2281_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b561d1004 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2281_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade sa zobrazí asi 36 hviezd, tucet z nich 10–11m je predĺžený V–Z, slabšie hviezdy sú rozprášené južne. V centre leží štvorica hviezd (každá so slabším spoločníkom) v tvare „diamantu“. Najkrajšia je severná hviezda tohto zoskupenia – pekný kontrastný pár červenej a modrej zložky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md new file mode 100644 index 000000000..cbe1c815f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2200-2300/NGC2298.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2298.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 9,4m umiestnená v bohatom poli Mliečnej cesty. V 300 mm ďalekohľade ju uvidíme ako rozmazané halo v strede so širokým, mierne zhusteným jadrom. Asi šesť veľmi slabých hviezd môžeme okolo okraja rozlíšiť. Jedna hviezda 11mm leží 3´JJV. Vo väčšom ďalekohľade má halo zrnitú štruktúru a smerom k centru sa zjasňuje. Jeho okraj okolo ktorého môžeme rozlíšiť asi 12 hviezd, je nepravidelný. Na SSV rozhraní hala sa nachádza dvojhviezda pozostávajúca zo zložiek 12,5m a 14m vzdialených od seba 9“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/IC2391.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/IC2391.md new file mode 100644 index 000000000..e59fcf175 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/IC2391.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Omicron Velorum cluster +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2391.png) +Nápadná otvorená hviezdokopa okolo hviezdy ο Velorum, severne od hviezdy δ Vel, viditeľná voľným okom ako hmlistá škvrna. Zhruba tak ju videl už známy pozorovateľ Al Sufi v 9. storočí nášho letopočtu. V triédri alebo malom ďalekohľade ju rozlíšite na 30 hviezd zaberajúcich na oblohe jeden stupeň. Leží vo vzdialenosti 600 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md new file mode 100644 index 000000000..6f9cf1d57 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/IC2395.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2395.png) +Otvorená hviezdokopa viditeľná i voľným okom, v triédri rozlíšiteľná na 16 hviezd, z ktorých tá najjasnejšia dosahuje 4,6m. V 300 mm ďalekohľade napočítate zhruba tri tucty hviezd na 10 ploche. NGC 2660 je pozorovaná menej než jeden stupeň smerom na juh. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md new file mode 100644 index 000000000..55c82cea1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2301.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2301.jpg) +Hviezdokopa s celkovou jasnosťou 6m tvorená zhruba 60 členmi ležiacimi blízko seba. Uvidíme ju už v triédri alebo v tom najmenšom ďalekohľade ako nápadnú kôpku pomerne jasných hviezd s dvomi nápadnými zväzkami a ďalšími slabšími hviezdami rozprášenými východne. + +V 200 mm ďalekohľade sa jedná o veľkú a bohatú skupinu 60 hviezd medzi 9,5-11m. V ešte väčšom ďalekohľade je jednou z tých zaujímavejších otvorených hviezdokôp v Jednorožcovi. Je jasná a veľká, jej 60 hviezd je rozmiestnených v skrivenom a predĺženom písmene „Y“. Jeho špica ukazuje na juh a oddeluje sa smerom na sever, kde sa hviezdokopa rozširuje. Tri farebné hviezdy sú zoradené v centre: dve z nich spolu tvoria široký zlato-modrý pár, tretia má červenkastý odtieň. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331.md new file mode 100644 index 000000000..77af84dc2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2331.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_200u250.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9c33e9c09 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto veľká, drsná kopa obsahuje 25 slabých členov, 15 hviezd dosahuje 10-11m. Jasnejšie hviezdy sú zoskupené do tvaru H orientovaného v smere V-Z. Kopa leží v pomerne bohatom poli Mliečnej cesty. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..eb79328fc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2331_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 2331 je pomerne jasná, voľná, nepravidelná skupina 15 hviezd na 15´ploche. Dlhý kľukatý reťazec sa tiahne takmer úplne okolo kopy, končiac ako prstienok na ZSZ strane. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md new file mode 100644 index 000000000..eaeffee16 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2336.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..247977c05 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia má pomerne slabé predĺžené halo 3´x 1´S-J s nepatrným zjasnením v strede. Tvorí trojuholník s dvomi hviezdami na západ. IC 467 leží 20´JJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u450.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..abf376df0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2336_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch NGC 2336 ukáže malé, slabé jadro obklopené matným predĺženým 4´x 2´ S-J halom. Východne od jadra sa nachádza hviezda 15. magnitúdy. + +Dominik: 250mm: Pomerne výrazná galaxia, elipsovitá, mierne výrazné jadro, na jej disku sú vidieť nejaké hviezdy. Je to špirálová galaxia, ale jej ramená som nepostrehol. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md new file mode 100644 index 000000000..9dcac2f84 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2345.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2345.jpg) +Táto otvorená hviezdokopa (7,7m) sa v 200 mm ďalekohľade tiahne južne od hviezdy 8,5m. Jedná sa o skupinu 30 hviezd jasnosti 10-14m. Jasnejší členovia tvoria zoskupenie „V“, označené v SSV bode dvojhviezdou. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm sa jedná o pomerne jasnú, veľkú, uvolnenú, nepravidelnú kopu asi 50 hviezd, jasnosti väčšinou 11. magnitúdy a slabších. Najjasnejšie hviezdy kopy, juhozápadne od hlavnej koncentrácie, pripomínajú osteň šípu smerujúci do prádznej oblasti. Hviezda na jeho špici je nádhernou dvojhviezdou, tvorenou modrozelenou (10m) a oranžovou zložkou (11m). Tri hviezdy pozdĺž východnej strany hlavy šípu majú všetky spoločníkov, stredná z nich je navyše trojhviezdou. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md new file mode 100644 index 000000000..1a13b8abf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2346.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Motýľ +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2346.jpg) +Dominik: Planetárna hmlovina Motýľ sa nachádza v Jednorožcovi a jej jasnosť je 11.6m. Pri zv. 52x je nerozoznateľná od hviezdy, je viditeľná centrálna rotujúca dvojhviezda ako premenná s jasnosťou okolo 11m s označením - V651 Mon. Zaujímavé je, že v rokoch 1983-84 (menej výrazne aj v 1996) klesla jasnosť až na 15m - tento pokles bol spôsobený zahalením do prachových mračien v hmlovine. Pri zv. 104x je s OIII filtrom viditeľná hviezda a okolo nej hmlisté nepravidelné halo. Celkom zreteľne je pri zv. 277x viditeľný jej zaujímavý tvar, ktorý pripomína Motýľa, ale aj Presýpacie hodiny. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354.md new file mode 100644 index 000000000..fff8f88bc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2354.jpg) +Jasná otvorená hviezdokopa vo hviezdnej oblasti Mliečnej cesty viditeľná v triédri, dosahuje jasnosť 6,5 mag. V najbežnejšom amatérskom astronomickom ďalekohľade, v Newtone s priemerom objektívu 200 mm je veľkou, voľnou a veľmi nepravidelnou kopou s bezhviezdnymi prázdnotami blízko jej centra. Väčšina z jej členov sú slabšie objekty nahromadené v troch skupinách. Jasnejšie hviezdy kopy sú usporiadané do tvaru pripomínajúceho súhvezdie Škorpión: hlava na juhovýchodnom konci kopy je označená trojicou hviezd 9. magnitúdy, telo tvoria tri hviezdy 10m na ZSZ a chvost šestica hviezd 9-11m krútiaca sa v protismere hodinových ručičiek na sever. + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..485e02c36 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: toto je jasná, veľká, nepravidelná kopa bez centrálnej koncentrácie, pozostávajúca z približne 50 hviezd so širokým rozsahom magnitúd v prinajmenšom štyroch zhusteniach. Jasný, krútiaci sa hviezdny reťazec spája tieto zoskupenia, z ktorých najjasnejší, ten na západe, má 60 hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_400u450.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..bde184b62 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2354_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: NGC 2354 je voľným roztrúsením 60 hviezd pozorovaných medzi hviezdami τ a γ Canis Majoris. Kvôli jej voľnej štruktúre môže byť veľmi ľahko prehliadnuteľná. Široký, voľný, točiaci sa prúd niekoľkých hviezd, označený v strede dvojhviezdou 9m, tvorí západnú polovicu kopy. Východný segment zahŕňa lichobežník tvorený dvomi hviezdami 9,5m a dvomi hviezdami 10m so slabými členmi roztrúsenými takmer všade. Hviezda na severozápadnom rohu lichobežníka je dvojhviezdou s veľmi tesným sprievodcom 12m. Niekoľko ďalších viacnásobných skupín je roztrúsených naprieč kopou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md new file mode 100644 index 000000000..80f73cc4a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2355.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_200u250.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d9d6c8376 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Hviezdokopa NGC 2355, hneď JJV od hviezdy 8m, obsahuje 30 slabých členov nepravidelne rozptýlených na 9´ploche. Jej juhozápadná časť je viac zhustená. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ad71ed58b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2355_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2355 je pomerne slabá, nepravidelná kopa 40 hviezd na 9´x 7´SSZ-JJV ploche. Za jasnejšími 20 hviezdami skupiny slabší členovia tvoria matné pozadie v tvare S. 11m dvojhviezda môže byť vidieť v severozápadnej časti kopy a žltá hviezda 9,7m leží VJV od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md new file mode 100644 index 000000000..cef4266f9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Thor´s Helmet +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2359.jpg) +Jasná emisná hmlovina, exponát súhvezdia Veľkého psa, ktorý však u nás pre svoju južnú polohu nie je príliš známy. Niektorým pozorovateľom pripomína hmlovina siluetu kačice s hlavou a zobákom. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm sa skladá z dvoch veľmi slabých plôch v kontakte. Južná časť, ktorá tvorí zobák je predĺžená a hviezda 9. magnitúdy na jej juhovýchodnom rozhraní označuje oko kačice. Severná časť hmloviny je väčšia, hmlistejšia a obsahuje tri hviezdy 11m vedľa jej severného rozhrania. + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3c75187d5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: bez filtra je NGC 2359 iba hmlistou škvrnou, ale filter O-III ju skutočne privedie k životu. Hmlovina je potom veľká a zrejmá, pozostáva z dvoch hlavných regiónov. Väčší - severný, odhalí počas tých najlepších nocí vláknitú štruktúru. Južný región je tenší, s hviezdou 9. magnitúdy na južnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_400u450.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b907a2cfd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2359_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: pozorovaná cez O-III filter je pomerne jasná, veľká a nepravidelného tvaru „V“ s niekoľkými zrejmými koncentráciami, z ktorých najjasnejšia leží na južnom konci a rozprestiera sa západne od hviezdy 9m. Niekoľko vlákien sa šíri severne do trojuholníkového zoskupenia, tri hviezdy 11. magnitúdy ležia práve na severnom rozhraní a štyri hviezdy takisto 11. magnitúdy sú na jeho južnom vrchole. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md new file mode 100644 index 000000000..738d0c6d4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2360.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Hviezdokopa Caroliny Herschelovej +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2360.jpg) +Hviezdokopa pomenovaná po svojej objaviteľke Caroline Herschelovej, ktorá tento objekt našla pri pozorovaní kométy. Dnes ju v modernom 20 cm ďalekohľade uvidíme ako nádhernú skupinku - veľkú, bohatú, nepravidelného tvaru. Väčšina z jej 60 hviezd dosahuje jasnosť 11-12m. Sú nakupené v nápadných zhlukoch vedľa delikátnych hviezdnych reťazcov. Vo väčšom ďalekohľade v tejto atraktívnej, pomerne zhustenej kope napočítame prinajmenšom 100 hviezd do 13. magnitúdy. Západná polovica je na ne bohatšia a koncentrovanejšia narozdiel od východnej, v ktorej je niekoľko nápadných prázdnot. Na juhu kopa postupne splýva s Mliečnou cestou, na severe leží dlhý kľukatý hviezdny reťazec, ktorý sa ťahá smerom na severovýchod. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md new file mode 100644 index 000000000..02d881393 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2362.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2362.jpg) +Nádherná a jasná hviezdokopa okolo τ Canis Majoris, ktorú v roku 1654 prvý spozoroval Giovanni Batista Hodierna. Je bohatá a kompaktná, jej najjasnejšie hviezdy tvoria veľmi mladí obri typu O a B. Odhaduje sa, že NGC 2362 je stará približne iba milión rokov, čím je jednou z najmladších známych otvorených hviezdokôp. Najjasnejší člen skupiny, vysokosvietivý modrý nadobor τ Canis Majoris (abs. mag -7) je pravdepodobne skutočným členom kopy, mimochodom je spektroskopickou dvojhviezdou s veľmi hmotnými a svietivými zložkami. Odhaduje sa, že spolu s hviezdokopou je od nás 5 000 svetelných rokov ďaleko. Keby sme s tejto oblasti mohli pozorovať Slnko nejakým HST, javilo by sa ako slabý bod jasnosti 15,5m. + +Hviezdokopa sa hľadá ľahko, veď hviezda τ CMa jasnosti 4,4m je vidieť niekedy aj z osvetlených miest. Už ďalekohľad s priemerom objektívu 5 cm ukáže pôsobibý zhluk niekoľkých tuctov hviezd, pri malom zväčšení sa však strácajú v „zrnitej žiare“ okolo τ Canis Majoris. V 150 mm ďalekohľade rozlíšime 30 hviezd, ďalších 5 hviezd do 9. magnitúdy a niekoľko tuctov slabších členov sa pridá v ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm. NGC 2362 je mimoriadne jasná, veľká, koncentrovaná kopa, všimnite si dvoch veľmi slabých sprievodcov východne od τ CMa. + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ff0650459 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2362_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +125x: táto nádherná kopa je jasná, veľmi zhustená a centrovaná na žiarivú modrobielu hviezdu τ CMa, ktorá má hneď na východe dvoch tesných modrastých spoločníkov 11. magnitúdy. Spolu napočítame 50 hviezd do 11. magnitúdy. Relatívne bezhviezdny pás oddeluje menšiu severnú časť od bohatšej vonkajšej časti. Vonkajšia hranica kopy má zhruba trojuholníkový tvar, ktorého jeden vrchol smeruje na juh. Hviezda 7m leží na východnom rozhraní kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366.md new file mode 100644 index 000000000..ed5cf57c5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2366.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d3e999904 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto slabá galaxia je pozorovaná 50´ severne od hviezdy 5,5m. Halo je veľmi slabým, matným obláčikom predĺženým 4´x 1,5´SSV-JJZ rovnakej plošnej jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_400u450.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a5bd32403 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2366_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 2366 sa objavuje predĺžená 4´x 2´SSV-JJZ s niekoľkými tmavými oblasťami matných zhustení v centre, vrátane jasného stelárneho zväzku. Na juhozápadnom konci je viditeľný spoločník NGC 2363, ako matná škvrnka priemeru menej než 1´. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md new file mode 100644 index 000000000..5a9bd17cc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2371.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b226fd6b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 200x: Planetárka NGC 2371-2 je zaujímavým objektom pripomínajúcim arašid. Juhozápadná časť je jasnejšia a viac koncentrovaná a má jasné jadro. Slabší vonkajší obal obklopuje planetárku. Centrálna hviezda, viditeľná iba bočným pohľadom, leží uprostred. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u450.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..3ffffdb42 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2371_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: Pripomína M76 z Perzea! Jej juhozápadná časť je viac zhustená a má jasnú plochu na severozápadnom rozhraní. Nepatrne slabšia severovýchodná časť má jasnejšiu plochu na juhovýchodnom rozhraní. Obe časti sú obklopené oveľa slabšou vonkajšou oblasťou. Centrálna hviezda pozorovaná uprostred, je na hranici rozlíšenia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md new file mode 100644 index 000000000..271e38f6b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Eskimák +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2392.jpg) +Planetárna hmlovina neďaleko δ Gem, objavená v roku 1787 W. Herschelom. Názov „Eskimák“ alebo „Klaun“ získala podľa farebných fotografií, na ktorých pri troche fantázie pripomína ľudskú tvár v kožušine. Vzdialená je pravdepodobne 3 000 ly. Hmlovina je dostatočne jasná (9,2m) i pri pozorovaní z osvetlených miest, jej jas je totiž koncentrovaný v malej ploche. Na skúmanie teda potrebujeme použiť veľké zväčšenie. Má malý ale jasný kruhový modrastý disk, v ktorom sa nachádza i centrálna hviezda (10,5m). + +V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_200u250.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fddea3ff0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je modrastý odtieň zrejmý, navyše pôsobí i „blikajúci efekt“. 250x zväčšenie odhalí nezreteľný tmavý prstenec v polovičnej vzdialenosti od centra smerom k okraju. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u450.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..0729f465e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2392_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: nádhera! Eskimák predvedie pekný jasný, modrastý disk, ktorý je rozdelený tmavým prsteňom. V strede sa nachádza centrálna hviezda, vonkajšiu časť obklopuje nejasný tmavý prstenec, ktorý obkolesuje vnútornú, jasnejšiu časť disku zhruba na polceste medzi stredom a okrajom planetárky. + +Myzer: Táto planetárka je pravdepodobne najvhodnejšia na pozorovanie pri veľkom zväčšení počas excelentného seeingu: Na Eskimákovi sme na Kanároch testovali 1 000-násobné zväčšenie. V jej strede žiari jasná centrálna hviezda, do 500-násobného zväčšenia sa na polceste medzi ňou a okrajom ukazuje tmavý prstenec, pri ešte väčšom zväčšení začína byť rozoznateľný i samotný tvar, podľa ktorého sa hmlovina nazýva! \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2394.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2394.md new file mode 100644 index 000000000..bde2854f4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2394.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2394.jpg) +Tento objekt je pravdepodobne len zoskupením 15 hviezd na ploche 8´, ako skutočnou otvorenou hviezdokopou. Nachádza sa severovýchodne od hviezdy η CMi (5,3m) a juhozápadne od jednej hviezdy deviatej magnitúdy. V aspoň 300 mm ďalekohľade sa jedná zoskupenie ôsmych hviezd 10-11m v tvare písmena „S“, v ktorého okolí je rozptýlených asi poltucet slabších hviezd. Päť okolitých hviezd na severe a juhu je takisto viditeľných, ale od skupiny ležia v určitom odstupe. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md new file mode 100644 index 000000000..5053c2729 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2395.jpg) +Otvorená hviezdokopa ôsmej magnitúdy, ktorá je v \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_200u250.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..29bd916cd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade vidieť ako pomerne jasná spŕška 40 hviezd 9m a slabších, rozdelených do dvoch skupín. Severná je rozsiahlejšia, nepravidelná a viac koncentrovaná. Oddelený, trochu krivý „kvetináč“ ležiaci juhovýchodne nepatrí hviezdokope. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_300u350.md b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a3fbd23ab --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2300-2400/NGC2395_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade uvidíme 45 hviezd, ktoré tvoria dve koncentrácie spojené hviezdnym reťazcom. Severnejšia zahŕňa viac hviezd, južná je uvolnenejšia a chudobnejšia, ale je zdôrazňovaná jasným trojuholníkom tvoreným jednou hviezdou 11m a dvomi 10m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md new file mode 100644 index 000000000..59e4d1996 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2403.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2403.jpg) +Krajný člen galaktickej skupiny M81-82 z Veľkej medvedice a najjasnejšia galaxia severne od nebeského rovníka, ktorá nie je v Messierovom katalógu. Objavil ju W. Herschel v roku 1788. Americký astronóm Allan Sandage v nej neskôr pozoroval cefeidy, čím sa NGC 2403 stala prvou galaxiou za hranicami Miestnej skupiny, v ktorej boli objavené. V tom čase určil jej vzdialenosť od nás na 8 000 svetelných rokov. Dodnes technika pokročila, vzdialenosť sa odhaduje na 8 miliónov svetelných rokov, čím sa radí k najbližším galaxiám od Miestnej skupiny. V roku 1954 v nej bola pozorovaná supernova 16. magnitúdy. So svojou jasnosťou 8,5m je galaxia viditeľná vo väčšine hľadáčikov a je ľahkým cieľom pre triéder 10×50. + +V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ac2c5a478 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2403_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je pomerne jasnou hmlou s nepatrným centrálnym zjasnením. Leží neďaleko 6´dlhej línie dvoch hviezd 10m. V hale „hmloviny“ sú zabalené veľmi slabé hviezdy. Až v 350 mm ďalekohľade sa zobrazí pomerne jasné jadro so špirálovými ramenami pripájajúcimi sa na protiľahlých koncoch. Obe ramená môžu byť vystopované viac ako pol otočky okolo galaxie a môžu odhaliť aj nejakú škvrnitú štruktúru. Tmavé plochy medzi ramenami a stredom vyžadujú bočný pohľad, ale aj tak sú veľmi nezreteľné. Mnoho slabých hviezd je ponorených v hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md new file mode 100644 index 000000000..1216886e2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Medzigalaktický tulák +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2419.jpg) +Guľová hviezdokopa (10,3m) sedem stupňov severne od Kastora. Bola objavená pred Novým rokom 1789 W. Herschelom. Výstižne ju pomenoval Harlow Shapley. Je totiž jednou z našich najvzdialenejších guľových hviezdokôp, od Zeme ju delí 210 000 svetelných rokov a je ďalej ako Veľké Magellanovo mračno. Leží oproti galaktickému stredu, je od neho vzdialená až 300 000 svetelných rokov. Nachádza sa na samej periférii Galaxie, tak ďaleko, že s ňou nie je takmer vôbec gravitačne viazaná. V tejto časti oblohy sa nachádza približne len 13 guľových hviezdokôp, ale aj tá najbližšia je od NGC 2419 vzdialená 60 oblúkových stupňov! Jej najjasnejšími hviezdami sú červení a oranžoví obri niekoľkokrát jasnejší ako naše Slnko. Po guľových hviezdokopách Omega Centauri, NGC 6388 a M54 dosahuje NGC 2419 najväčšiu absolútnu magnitúdu: –9,48, čo je svietivosť 175 000 Sĺnk. + +Tuláka môžeme vyhľadať \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_200u250.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..709a4f26d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľadom. Nachádza sa na východnom konci radu jednej hviezdy 9m a dvoch hviezd 7m. Je vidieť ako slabé šedé kruhové halo, náhodné hviezdy môžu občas prebliknúť pri vysokom zväčšení a priaznivom seeingu. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_300u350.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d6c5d1ca3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2419_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade je pomerne slabým, kruhovým halom podobným typickej kométe bez chvosta. Pár hviezd je rozlíšiteľných okolo nepravidelných okrajov. Objekt je hmlistý a iba nepatrne sa zjasňuje smerom k stredu. Väčší ďalekohľad ukáže pomerne jasné, trochu škvrnité halo s pár hviezdami rozlíšiteľnými na drsných rozhraniach jej okrajov. Centrálna plocha je nepatrne jasnejšia a koncentrovanejšia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md new file mode 100644 index 000000000..2ac3b0085 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2420.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2420.jpg) +V 200 mm ďalekohľade sa predstaví ako pomerne rozsiahla skupina troch tuctov koncentrovaných hviezd 10-13m. Najjasnejšia hviezda sa nachádza blízko západného rozhrania. Hviezdokopa leží medzi dvomi hviezdami 9m. 300 mm ďalekohľad odhalí polovicu zo všetkých 100 členov. Zjavujú sa dobre na nerozlíšiteľnom hmlistom pozadí. Okolité hviezdy sa nachádzajú skôr na východnej ako na západnej strane. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md new file mode 100644 index 000000000..aa279d73b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2421.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2421.jpg) +Pomerne jasná otvorená hviezdokopa 8,3m, ktorá v ďalekohľade s priemerom objektívu do 150 mm vyzerá ako bohatá, zhustená kopa 3 tuctov slabých hviezd v trojuholníkovom tvare. Jej jasnejší členovia ležia pozdĺž juhovýchodného a juhozápadného rozhrania. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm je pomerne bohatou kopou tvorenou 40 hviezdami 11-13m umiestnených vnútri trojuholníkovej plochy. V centre sa nachádza 18“ široká dvojhviezda tvorená zložkami 11m a 11,5m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md new file mode 100644 index 000000000..3605c95ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2423.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2423.jpg) +Aj keď celková jasnosť tejto hviezdokopy je 6,7m, jedná sa o rozľahlú a nekoncentrovanú skupinu, ktorá vyzerá skôr ako nakopenie bohatého pola Mliečnej cesty, než samostatná otvorená hviezdokopa. Najlepšie ju preto ukážu malé zväčšenia aspoň 200 mm ďalekohľadov, pretože väčšina jej asi 40 voľne rozptýlených hviezd má jasnosť iba 11-12m. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm napočítame 60 hviezd, ktoré sú centrované na najjasnejšiu hviezdu 9,2m. Pri malom zväčšení vyzerajú hviezdy nerovnako rozmiestnené, až 100x zväčšenie odhalí, že hviezdne prúdy sú oddelené tmavými kanálmi. Najnápadnejšia koncentrácia sa nachádza na juhovýchode. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md new file mode 100644 index 000000000..7cdf35633 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2440.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2440.jpg) +Planetárna hmlovina jasnosti 9,4m, v ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm nápadný oválny disk zelenkastej farby v strede s nápadným zjasnením. V ďalekohľade s priemerom objektívu nad 400 mm sa disk zjavuje ako predĺžený ovál, pričom bočným pohľadom možno blízko centra postrehnúť veľmi slabú hviezdu. O centrálnu hviezdu sa však nejedná, tá má iba 19m. Na severozápade a juhovýchode sa objavuje pár nepatrne jasnejších škvrniek. Disk je obklopený šiestimi slabými hviezdami, tri z nich ležia na južnej strane. Na severovýchode zase môžeme vidieť 1,8“ tesnú dvojhviezdu, tvorenú zložkami jasnými 9,4m a 9,9m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2442.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2442.md new file mode 100644 index 000000000..84b71ae3c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2442.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: The Meathook Galaxy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2442.jpg) +Galaxia (11,2m) s malým jadrom a dvomi zreteľnými špirálovými ramenami, ktorú objavil John Herschel 8. decembra 1834. Galaxia obsahuje veľké množstvo prachu, ktorého oblaky sú najlepšie vidieť v severnom ramene. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm je jej S-tvar ľahko vidieť i priamym pohľadom. + +V 500 mm ďalekohľade pri 125x zväčšení sa hlavná časť tejto nezvyčajnej galaxie objavuje ako pomerne slabá, ale veľká tenká priečka slabej koncentrácie okrem mimoriadne malého jasného jadra. Na severovýchodnom konci priečky sa vinie slabé špirálové rameno v ostrom uhle smerom na severozápad. Kontrast sa zvýši pri 210x zväčšení a jasnejšie rameno je ľahšie vidieť, ako sa rozširuje skoro v pravom uhle z hlavnej časti galaxie a točí sa smerom na východ na severnej strane. Na juhozápadnom konci je viditeľné široké rozšírenie slabej plošnej jasnosti. Hlavná priečka je predĺžená 2:1 JZ-SV, zhruba 3´x 1,5´, avšak tenké vonkajšie rameno zvyšuje veľkosť galaxie na 4,5´x 2´. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md new file mode 100644 index 000000000..6f2b61f2d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2451.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2451.jpg) +Otvorená hviezdokopa, ktorú 100 mm ďalekohľad ukáže ako jasnú, drsnú skupinu 30 nepravidelne rozmiestnených hviezd jasnosti 6-11m obklopujúcich oranžovú hviezdu c Puppis (3,7m). Spolu s dvomi jasnými hviezdami blízko centra vytvára trojuholník. NGC 2451 je so svojou vzdialenosťou 710 svetelných rokov jednou z tých bližších otvorených hviezdokôp. + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_200u250.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..810a06988 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2451_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 50x: farebná hŕstka žltých a bielych hviezd okolo jasnej oranžovo-červenej stálice c Puppis. Tvotí ju 13 hviezd 6-9m a 40 slabších. Pozdĺž jej severného rozhrania sa tiahne hviezdny reťazec jednej 7,5m, troch 9m a siedmich slabších hviezd. Severovýchodné a juhozápadné rozhranie kopy je označené hviezdou 6m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md new file mode 100644 index 000000000..3a8848060 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2467.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2467.jpg) +Otvorená hviezdokopa, v malom ďalekohľade malá, ale pomerne jasná škvrna umiestnená v bohatom hviezdnom poli, ktorej najhustejšia časť tvorí písmeno „Y“. Vo hviezdokope sa nachádza emisná hmlovina pozorovateľná už v 150 mm ďalekohľade. Oveľa nápadnejšia je na svojej západnej strane okolo hviezdy 8,1m. Plošná jasnosť jej centrálnej časti je dokonca tak veľká, že ju ako malý obláčik môžeme ľahko zazrieť i v triédri 10×50. V ďalekohľade sa bočným pohľadom hmlovina zjavuje predĺžená pozdĺž ramena „Y“. + +Vo väčších ďalekohľadoch s priemerom objektívu nad 300 mm vybavených navyše O-III filtrom je hmlovina nápadným oválnym oblakom v bohatom hviezdnom poli. V juhozápadnej časti sa nachádza hviezda 8,1m a hneď severne od centra hviezda 9,2m, ktoré hmlovinu v skutočnosti osvetľujú. Hneď severne od hviezdy 9,2m sa rozprestierá podlhovastá tmavá línia, ktorá oddeluje jasnejšiu časť hmloviny od jej slabšej severnejšej časti. Ďalšia tmavá línia vniká do hmloviny z juhovýchodu skoro až k centru. Priamo v hmlovine napočítame asi 15 ďalších slabších hviezd. Hviezdne pole je bohatšie severne od hmloviny, kde ležia i dve otvorené hviezdokopy Haffner 18 a 19. Ležia však omnoho ďalej a s NGC 2467 a asociáciou OB Puppis vôbec nesúvisia. NGC 2467 je vzdialená 15 000 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md new file mode 100644 index 000000000..e49c55776 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2477.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2477.jpg) +Jasná otvorená hviezdokopa (5,7m) hneď severne od hviezdy b Puppis. Táto bohatá agregácia pozostávajúca z 300 hviezd väčšinou 11. hviezdnej veľkosti a slabších je v strede taká kompaktná, že kedysi bola klasifikovaná ako guľová hviezdokopa. Tvarom však pripomína padajúcu kvapku. Keby ležala severnejšie, krásou by sa prinajmenšom vyrovnala M46, ale jej južná poloha spôsobuje, že v Európe sa ani počas čistých nocí nemôže ukázať v plnej paráde. Jasnejšie hviezdy sú umiestnené v predĺženej severnej časti, bohatšie hviezdne nakopenie sa však nachádza v centre v južnej časti. NGC 2477 je vzdialená asi 4 200 svetelných rokov, priemer dosahuje 33 ly, svietivosť zodpovedá svietivosti 14 500 Sĺnk. Je to pomerne rozvinutá otvorená hviezdokopa vo veku 1,3 bilióna rokov, čo je 4-násobok veku M46. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 250 mm v tejto jasnej kope napočítame desiatky hviezd 10m a slabších. Južná časť, ktorá obsahuje veľa zhlukov a reťazcov je na prvý pohľad najbohatšou časťou. Na severnej strane leží zase 35“ široká dvojhviezda zložiek 9,5m a 10,5m. + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_300u350.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..54f38d8d0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2477_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: úžasné a bohaté zhromaždenie prinajmenšom 250 hviezd. Väčšina je pomerne slabých, najjasnejší má iba 9,8m. Rad jasných hviezd opúšťa kopu na severovýchodnej strane. Na hviezdy chudobné pruhy formujú okolo seba hviezdne zväzky a malé skupinky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md new file mode 100644 index 000000000..afd34e547 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2482.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2482.jpg) +Otvorená hviezdokopa, v 100-150 mm ďalekohľade skupinka 30 hviezd 10-12m rozmiestnených nepravidelne. Zhustenia na juhovýchonej a severozápadnej strane sú spojené bohatým hviezdnym prúdom tiahnucim sa naprieč centrom kopy. Južne od centra môžeme vidieť bezhviezdnu prázdnotu. + diff --git a/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_300u350.md b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d7f6fc0b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2400-2500/NGC2482_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: kopa bohatá na hviezdy od 10m do 11,5m, v okolí so slabšími členmi všade bohato pokropenými. Všetkých 65 hviezd je nepravidelne rozmiestnených, najhustejšie zoskupenie sa nachádza na východnej strane kopy. Hustý hviezdny reťazec sa tiahne naprieč centrom, druhý opúšťa kopu na západe. Na severovýchode od kopy ležia štyri hviezdy jasnosti 8-9m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/IC2553.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/IC2553.md new file mode 100644 index 000000000..9373c4242 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/IC2553.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení táto malá planetárka vyššej plošnej jasnosti je okamžite vidieť v hohatom hviezdnom poli. Objavuje sa jasná (10,4m), malá a nepatrne predĺžená 8“ x 6“ s modrastým odtieňom. UHC filter značne zvýši kontrast. Je pozorovaná 58´západne od ďalšej planetárky NGC 3211. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md new file mode 100644 index 000000000..29dd64a62 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2506.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2506.jpg) +V 200 mm ďalekohľade celkom bohatá a zhustená kopa 75 hviezd jasnosti okolo 12m. Asi poltucet jasnejších 11m stálic oproti ním dobre vyniká. Celková jasnosť tejto hviezdokopy je 7,6m, ale zaberá malú plochu, iba 6´. + diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..54e216ff6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2506_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: pekná, ale slabá skupina 100 hviezd jasných prevažne 12-14m, ohraničená v trojuholníku. Vyniká v nej asi 6 hviezd 11-11,5m. Jasnejšie hviezdy tvoria široké páry na východnom a západnom rozhraní skupiny. Relatívne na hviezdy prázdna oblasť sa nachádza v južnej časti. Početnosť hviezd 9,5-11m rozprášených v okolí dáva pocit, že ležia v popredí. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md new file mode 100644 index 000000000..b69fdbd9c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2509.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1091e69e0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 2509 je pomerne bohatou a zhustenou skupinou 40 hviezd 10-13m na 8´ploche. Rozmiestnenie hviezd v kope pripomína diamantový prsteň, drahokam predstavuje bohatá 2´koncentrácia slabých hviezd na severnom rozhraní pripájajúca sa na nepravidelný oblúk hviezd na JJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_400u450.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ebf1c779e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2509_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 2509 je pomerne jasnou, bohatou koncentráciou 50 hviezd na 8´ploche. Osem hviezd 10-12m tvorí prsteň južne od 2´koncentrácie slabých hviezd. Blízko severovýchodného rozhrania kopy leží 25“ široká dvojhviezda 10m a 12m zložiek a na východnom rozhraní 13“ široký pár 12m a 13m zložiek. Drobný zhluk 15 hviezd je na SSZ strane. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md new file mode 100644 index 000000000..fbb560047 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2516.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Južné Jasličky +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2516.jpg) +Pozoruhodná otvorená hviezdokopa jasnosti 3,5m, viditeľná aj voľným okom pri hviezde Avior (epsilon Car) ako výrazné zjasnenie na okraji Mliečnej cesty veľkosti jedného stupňa, z ktorého vystupujú i jednotlivé hviezdy a na ktoré mieri dlhšie rameno Falošného kríža. Hviezdokopu tvorí asi 100 hviezd medzi siedmou a trinástou magnitúdou, z ktorých v triédri je možné rozlíšiť asi 1/3. V ich strede sa nachádza nápadný červený obor piatej magnitúdy. NGC 2516 leží vo vzdialenosti 1 200 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md new file mode 100644 index 000000000..1054be6b1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2527.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2527.jpg) +Otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 6,5m viditeľná triédrom ako hmlistá škvrnka. V malom ďalekohľade je jasnou a veľkou kôpkou mierne zhustených 25 hviezd v bohatom poli Mliečnej cesty. V 200 mm ďalekohľade je voľnou, nezhustenou kopou troch tuctov hviezd 9-13m, s jednou jasnosti 7,5m na VSV rozhraní. + diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2527_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2527_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..eb40e7712 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2527_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: pomerne jasné, veľké, uvoľnené zhromaždenie 50 hviezd. V jej centre sa nachádza tucet 9-10m členov. Južne od centra sa tiahne zoskupenie 16 hviezd v tvare háku. Kompaktná skupina tucta hviezd 11-12m zase leží pozdĺž východného rozhrania kopy. Okolité pole je pomerne bohaté s jasnými hviezdami Mliečnej cesty. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537.md new file mode 100644 index 000000000..12cbd2dfd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Bear Paw Galaxy +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2537.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..243186c68 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 2537, 2´severozápadne od hviezdy 11m, je pomerne slabá a kruhová a pripomína planetárnu hmlovinu. Jej 1´halo má rovnakú plošnú jasnosť a dobre definovateľné rozhranie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_400u450.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..53d80eb61 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 2537 je pomerne jasná, jej 1,5´halo má tmavšie centrum a zväzok pozdĺž severozápadného rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_500u550.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..21345a108 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2537_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: Väčšie ďalekohľady odhalia zaujímavý objekt pomerne veľkej plošnej jasnosti. Halo má kruhový vzhľad a čiastočne je škvrnité. Oblúk v tvare polkruhu sa tiahne pozdĺž severným okrajom od západu na severovýchod. Obsahuje v sebe jasné zväzky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md new file mode 100644 index 000000000..ccdce0fc4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2539.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2539.jpg) +Jasná otvorená hviezdokopa 6,5m, v ďalekohľade s priemerom objektívu do 150 mm sa ukazuje ako veľká a bohatá a môžeme v nej rozlíšiť do 100 hviezd 9,2m a slabších. Na severovýchodnom rozhraní sa nachádza hviezda 19 Puppis, ale nie je skutočným členom kopy. Je tvorená hlavnou zložkou 4,7m a 70“ vzdialeným spoločníkom 9. magnitúdy + diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2539_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2539_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ad1cbdedd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2539_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: bohatá, nepravidelná expanzia 125 hviezd relatívne v troch koncentráciách. Väčšina jej členov sa nachádza v oblúkoch okolo troch relatívne na hviezdy prázdnych medzier. Najjasnejší člen kopy je oranžovo-červeným obrom 9,2m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md new file mode 100644 index 000000000..6fdfe45a4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2546.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2546.jpg) +Jasná (6,3m) a veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje 50 členov 8m a slabších a teda ako hmlistá škvrna je dobre vidieť už v triédri. V ďalekohľade si isto všimneme tmavožltú hviezdu (6,2m) na južnom rozhraní, ktorá kontrastuje s tou modrobielou na SSZ. Medzi nimi sú roztrúsení slabší členovia. + diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2546_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2546_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f14b849da --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2546_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: jasná, mimoriade veľká, nepravidelná kopa bez centrálneho zhustenia. Medzi dvomi jasnými už spomenutými hviezdami sa nachádza 75 členov, severozápadná časť kopy je tou najbohatšou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2547.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2547.md new file mode 100644 index 000000000..1f74fb13d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2547.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2547.jpg) +Otvorená hviezdokopa neďaleko hviezdy γ Velorum viditeľná aj voľným okom. Obsahuje prinajmenšom 80 hviezd, z ktorých niekoľko môžeme rozlíšiť v triédri na ploche asi ako polovica Mesiaca v splne. NGC 2547 leží vo vzdialenosti 1 300 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md new file mode 100644 index 000000000..4b319f3c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2549.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2549.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2549_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2549_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5e8a98d35 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2549_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 2549, 12´ZSZ od hviezdy 6m, má pekné jasné halo v tvare priečky, predĺžené 2´x 0,5´S-J so zúženými koncami. Jadro je tiež veľmi rozšírené a dobre zhustené smerom do stredu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md new file mode 100644 index 000000000..eef674bfc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2579.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2579.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2579_300u350.md b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2579_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4ef89f96f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2500-2600/NGC2579_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Emisná hmlovina NGC 2579 umiestnená 20´severne od hviezdy 4,5m, je pomerne jasným 3´x 2´V-Z oválnym obláčikom, ktorý je jasnejší pozdĺž svojej východnej strany. Blízko centra hmloviny leží hviezda 9,5m. Hviezdy 10m sa nachádzajú 2´západne a 6,5´severozápadne od stredovej hviezdy. Pol tucet slabších hviezd je rozptýlených okolo okraja hmloviny. Súvisiaca hviezdokopa nie je zvlášť zhustená, obsahuje iba 20 hviezd 11-13m na 10´ploche. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md new file mode 100644 index 000000000..adf3db665 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/IC2602.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Južné Plejády +rating: 10 +--- +Otvorená hviezdokopa obsahujúca osamotené a jasné hviezdy okolo θ Carinae, ktoré sú veľmi dobre vidieť v triédri či v širokouhlom okuláre menšieho ďalekohľadu. So svojou celkovou jasnosťou 1,6m je po Hyádach a Plejádach treťou najjasnejšou otvorenou hviezdokopou a najjasnejšou v južnej časti oblohy. IC 2602 je však v porovnaní s Plejádami o 100 svetelných rokov ďalej a tak na oblohe zaberá zhruba iba 1 stupeň. + +Najjasnejšou je mierne modrobiela θ Car s jasnosťou 2,8m, teda len o niečo jasnejšou ako Alkyone zo skutočných Plejád. Potom nasleduje asi 60 hviezd medzi 4. a 9. hviezdnou veľkosťou, z ktorých 7 dosahuje najmenej 6m a je vidieť i voľným okom. 45´južne od θ Carinae leží slabšia otvorená hviezdokopa Melotte 101. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613.md new file mode 100644 index 000000000..dc4d1ad8b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2613.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_200u250.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..caeca8d11 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží 10´juhovýchodne medzi hviezdou 8m a širokou dvojhviezdou zložiek 9,5m a 11m. Objavuje sa pomerne jasná, predĺžená 4´x 1´VJV-ZSZ a má jasnejšie centrum. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_300u350.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..652f48b24 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2613_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2613 má pomerne jasné 5´x 2´VJV-ZSZ halo obsahujúce dobre zhustené oválne jadro. Široký 12“ pár zložiek 12m a 13m leží na severozápadnom konci galaxie a drobný trojuholník 13m hviezd hneď za severovýchodným rozhraním hala. Južne od galaxie leží SZ-JV oblúk troch hviezd 13m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627.md new file mode 100644 index 000000000..b931e9e3b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2627.jpg) +Otvorená hviezdokopa (8,4m) obsahujúca 60 hviezd s jasnosťou 11-13m. Nájdeme ju ďalekohľadom s priemerom objektívu 60 mm ako hmlistú škvrnku juhozápadne od hviezdy ζ Pyxidis (5m). V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_200u250.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1a264a341 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade ju uvidíme ako pomerne bohatú kopu troch tuctov hviezd 11-13m. Centrum je dobre zhustené a má slabé hmlisté pozadie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_300u350.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..736763493 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2627_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: hviezdokopa obsahuje 60 hviezd, najviac je ich koncentrovaných v smere V-Z naprieč centrom kopy. V okolí si všimnite hviezdu 8m na JZ a dve ďalšie ôsmej magnitúdy hneď na východe. V kope ležia i dve široké dvojhviezdy, jedna na ZSZ strane, ďalšia na VSV strane. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md new file mode 100644 index 000000000..c60c1121d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2655.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_200u250.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cd5c6aabf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 2655 tvorí rovnostranný trojuholník s hviezdou 7,5m na juhovýchode a hviezdou 9m na severovýchode. Jej halo sa objavuje jasné a predĺžené 3´x 2´ V-Z s oveľa jasnejším širokým jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_300u350.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..935f97537 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2655_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2655 má tenké halo veľkosti 4´x 3´ V-Z a trochu jasnejšie na južnej strane. Nápadná centrálna časť je tiež predĺžená V-Z a vnútri má veľké stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658.md new file mode 100644 index 000000000..c2004c9ac --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2658.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_200u250.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fc2b34f64 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Otvorená hviezdokopa NGC 2658, pozorovaná 40´severne od α Pyxidis, obsahuje 20 hviezd 12m a slabších na 5´ploche, umiestnených v nerozlíšiteľnej hmle pozadia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_300u350.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fcf0de11f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2658_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2658 je voľnou, nepravidelnou zbierkou 30 hviezd 12m a slabších na 10´ploche. Drobná prázdnota leží blízko centra a hviezda 10m na JJZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md new file mode 100644 index 000000000..6bed94a1e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2683.jpg) +Špirálová galaxia 9,7m, ktorú pozorujeme zboku neďaleko hranice so súhvezdím Raka. + diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_200u250.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8d4160a75 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Pekná jasná galaxia, má veľmi predĺžené halo s nepatrne jasnejším a takisto rozšíreným jadrom. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_300u350.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b3de425d7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade je nádherným objektom, predĺženým so škvrnitým halom a náznakom tmavej línie, ktorá sa ťahá cez skoro polovicu dĺžky hlavnej osi. Centrum sa objavuje pomerne jasnejšie a končeky galaxie rapídne blednú. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_400u450.md b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9716b44d3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2600-2700/NGC2683_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia s relatívne veľkou plošnou jasnosťou zaberá podstatnú časť zorného pola. Je evidentne škvrnitá a pár jasných zväzkov je rozptýlených okolo hlavnej osi. Malá nepravidelná tmavá línia sa ťahá hneď severovýchodne od centra. Juhovýchodne od centra sa vydúva jadro v tvare nejakého polmesiaca. Prach v špirálových ramenách je vidieť v ľavej časti galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md new file mode 100644 index 000000000..bf183c727 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2715.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_300u350.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c92d3ca1a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2715 je peknou galaxiou v tvare šošovky! Halo je predĺžené 3´x 1,5´ SSV-JJZ s rovnakou plošnou jasnosťou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_400u450.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b855ecc99 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2715_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Stredné zväčšenie odhalí pomerne jasné predĺžené halo 3,5´x 2´ SSV-JJZ s nejakou škvrnitou štruktúrou a veľkým slabým jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2736.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2736.md new file mode 100644 index 000000000..7642243fd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2736.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Pencil nebula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2736.jpg) +Jedna z častí SNR Vela. S O-III filtrom pri malom zväčšení vám hmlovina ako úzky pás svetla pretína celé zorné pole. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2768.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2768.md new file mode 100644 index 000000000..1de51b4be --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2768.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2768.jpg) +Slabá galaxia 9,9m pozorovaná v rozptýlenej skupine slabých hviezd. Ak na ňu použijeme ďalekohľad s priemerom objektívu okolo 200 mm uvidíme halo, v ktorom sa nachádza ovela jasnejší stred. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2768_300u350.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2768_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0c07900c4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2768_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade je peknou jasnou galaxiou, halo obsahuje i stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md new file mode 100644 index 000000000..b7c9f8e59 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2775.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_200u250.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c05adde50 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia je pozorovaná pol stupňa južne od hviezdy 8m a na východnom konci V-Z radu hviezd s hviezdou 7m a 8m. Jej halo 3´x 1,5´je pomerne jasné a má veľké jasné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..35e232e83 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2775_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2775 má jasné škvrnité halo predĺžené 3,5´x 1,7´SSZ-JJV s postupným zvýšením plošnej jasnosti smerom k centru do rozšíreného jadra. Slabá galaxia NGC 2777 leží 11´SSV. + +Dominik: 250mm: Je pomerne jasná a výrazná, má bodové výrazné jadro a takmer žiadne halo. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776.md new file mode 100644 index 000000000..4ca8a3684 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2776.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_200u250.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..357e8dc11 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia, 8´SSV od hviezdy 7,5m, je pomerne slabá a matná, jej 1,5´kruhové halo je nepatrne jasnejšie v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_300u350.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7aa97969f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2776_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2776 má pomerne slabé, kruhové 2´halo so širokým, ale málo zhusteným 1´jadrom. 175x zväčšenie ukáže nejakú škvrnitosť. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md new file mode 100644 index 000000000..487cd0b85 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2782.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_200u250.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..757da45ec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 2782, 7´južne od hviezdy 9m, je celkom zrejmá, ale pomerne malá. Jej kruhové 1,25´halo obsahuje nápadné stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_300u350.md b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..33896f54f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2700-2800/NGC2782_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2782 je pomerne jasným objektom predĺženým 2´x 1,5´SSV-JJZ. Má drobné jasné jadro. Hviezda 12m leží 2,75´smerom na juh. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md new file mode 100644 index 000000000..d503adb84 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2808.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2808.jpg) +Guľová hviezdokopa pozorovaná obyčajným triédrom ako hmlistá škvrna. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 6,2m a je zďaleka najjasnejšou guľovkou triedy I a zároveň ľahko rozlíšiteľnou. Nájdete ju v strede na spojnici hviezd β a ι Carinae. V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení je jasná a pomerne veľká, halo je značne sploštené, snáď 3:2. Množstvo hviezd 14. magnitúdy a slabších je rozlíšiteľných v hale a okolo okrajov jadra, ale vnútorná centrálna časť jadra ostáva nerozlíšiteľná. Dvojhviezda 10,5m zložiek leží 10´VJV. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818.md new file mode 100644 index 000000000..396bfdfd3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2818.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_200u250.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a433b437f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: pomerne slabá kopa 40 hviezd 11,5m a slabších. Na západnej strane kopy leží planetárka NGC 2818A, ktorá má pomerne jasný 35“ disk. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_300u350.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d1fa414f7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2818_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: hviezdokopa obsahuje 70 hviezd v nepravidelne zhustenej oblasti. Väčšina jej členov je koncentrovaných v centrálnej časti, vrátane najjasnejšieho člena 11,3m a nápadného reťazca slabých hviezd, tiahnuceho sa v smere sever-juh. Planetárka NGC 2818A má jasný zelenkastý disk bez centrálnej hviezdy. Pri 250x zväčšení môže byť naprieč centrom planetárky vidieť slabý pruh a slabá hviezda na južnej strane. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md new file mode 100644 index 000000000..1b06ab92e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2841.jpg) +Pekná galaxia 9,2m juhovýchodne od dvojhviezdy 37 Lyncis (6,1m, 10,2m, 5,7“). V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ca797f2d4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade má veľké jasné halo, ktoré obsahuje jasnejšie jadro predĺžené pozdĺž hlavnej osi galaxie. Jedna hviezda 12. magnitúdy je umiestnená na SSZ rozhraní hala, 1,75´od stredu galaxie. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f5a5416b5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2841_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade sa NGC 2841 ukáže ako jasné jadro, ktoré obsahuje vnútri veľké predĺžené jadro. Halo náhle bledne smerom na severovýchod – je to dôsledok prachových mračien na tejto strane galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md new file mode 100644 index 000000000..11444a4cd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2867.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2867.jpg) +Malá planetárka modrej farby s jasnosťou 9,7m neďaleko ι Carinae. Je nezvyčajná tým, že ako jedna z mála týchto objektov má centrálnu hviezdu v podobe Wolf-Rayetovej hviezdy. Objavil ju John Herschel v apríli 1834. + +V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení je táto pekná planetárka malým oválom veľkej plošnej jasnosti s bledomodrým odtieňom. S UHC filtrom nadobudne rozmery 15“ x 10“ a vyzerá ako kozmické vajíčko v nádhernom poli hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2899.md b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2899.md new file mode 100644 index 000000000..d8f7a7775 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2800-2900/NGC2899.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2899.jpg) +V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení je táto planetárka (12,1m) pomerne veľká 1,5´x 1´s nepravidelným tvarom a plošnou jasnosťou. Pridaním UHC filtra sa zvýši kontrast a planetárka je jednoznačne predĺžená s bipolárnym vzhľadom s tmavším nepravidelným centrom. Na juhozápadnej a severovýchodnej strane centrálnej časti ležia dva jasné zväzky alebo oblúky, juhozápadná je nápadnejšia. Hviezda 7,3m leží 9´západne. Slabá planetárka Wray 17-31 sa nachádza 38´VJV. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2900-3000/IC2948.md b/sk/dso/NGC/2900-3000/IC2948.md new file mode 100644 index 000000000..b337a8aec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2900-3000/IC2948.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Running Chicken Nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC2948.png) +Hviezdokopa ležiaca okolo λ Centauri, ktorú ľahko rozoznáme. Obklopuje ju veľká emisná hmlovina s tmavými líniami a niekoľkými hmlisými časťami, ktoré dobre zareagujú na UHC filter. Hviezdokopa obsahuje dva tucty hviezd na 15´ploche. Celkovo pôsobivý objekt. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md new file mode 100644 index 000000000..332347fb2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2903.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2903.jpg) +Jedna z nápadnejších a jasnejších galaxií (9m), ktoré kedysi unikli Charlesovi Messierovi. Je jednou z mála našich blízkych galaxií, ktoré nepatria do žiadnej skupiny alebo podskupiny galaxií, čo je pomerne nezvyčajné. Jej absolútna magnitúda je určená na –20,9 a skutočný priemer cez 110 000 svetelných rokov. Leží v západnej časti súhvezdia, takmer na rozhraní so súhvezdím Raka. + +V 150 mm ďalekohľade sa pri asi 80x zväčšení ukáže ako zjavne predĺžená, s dobre koncentrovaným oválnym jadrom, ktoré je umiestnené v nepravidelnom polkruhu hviezd, z ktorých najjasnejšie dve dosahujú 10. magnitúdu. V 200-250 mm ďalekohľae je jasné predĺžené stelárne jadro obklopené škvrnitým halom s rozptýleným okrajom. Ďalekohľady s priemerom objektívu nad 350 mm poskytnú už radostnejší pohľad. Jadro je veľmi jasné, halo je všade pokryté jasnými a tmavými škvrnami. Najzrejmejšie sú dve jasné šmuhy, jedna 1,25´severne a druhá 1,25´južne od stredu galaxie. Rozptýlený okraj hala je viac rozšírený smerom na východ ako na západ. Nápadná je tiež hviezda 13m ležiaca blízko rozhrania hala, 2´VJV od centra galaxie. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997.md b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997.md new file mode 100644 index 000000000..c3b635bbb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC2997.jpg) +Najjasnejšia galaxia súhvezdia (9,3m). Z našich zemepisných šírok je však táto „špirála“ s dvomi výraznými ramenami primeraným prístrojom väčšinou prakticky nepozorovateľná, pretože v čase kulminácie leží len pár stupňov nad obzorom. Svoju krásu odhalí až vo väčších ďalekohľadoch a na južnej oblohe. + diff --git a/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_200u250.md b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..583ef8949 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 2997 má pomerne slabé 4´x 3´ V-Z halo so slabým jadrom. Hviezda 12m leží na juhozápadnom rozhraní galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_300u350.md b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..26b0e4594 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2997 má pomerne jasné 6´x 4´ V-Z halo s jasným rozšíreným jadrom, ktoré obklopuje tmavý prstenec. Plošná jasnosť vzrastá k okrajovým častiam galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_400u450.md b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ce586e7c5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/2900-3000/NGC2997_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Väčšie ďalekohľady ukážu pomerne jasné 7´x 5´ VSV-ZJZ halo obklopené 1´x 0,5´ jadrom. Bočným pohľadom pri 200x zväčšení je vidieť slabá špirálová štruktúra točiaca sa v protismere hodinových ručičiek. Južné špirálové rameno sa točí z jadra k hviezde 12. magnitúdy umiestnenej v juhozápadnom rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/IC0342.md b/sk/dso/NGC/300-400/IC0342.md new file mode 100644 index 000000000..7d9c93ce9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/IC0342.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0342.jpg) +Síce na prvý pohľad jasná (8,4m), ale nie najlepšie pozorovateľná galaxia - člen Miestnej skupiny galaxií, pravdepodobne tretí najbližší po galaxiách M31 a M33. + +V 300-vke ukazuje nápadné jadro obklopené hmlistým, vonkajším halom, v ktorom sú ponorené mnohé slabé hviezdy. Tie sú umiestnené aj v bezprostrednom okolí: juhozápadne leží reťazec 6 hviezd, severovýchodne sa nachádzajú štyri hviezdy 11m a južne sa rozprestiera uvoľnený zhluk hviezd. + +Dominik: V podstate sa nachádza medzi 2 hviezdami s jasnosťou okolo 6 mag. Musel som sa dlhšie sústrediť na miesto, o ktorom som presne vedel, že tam má byť. Potom som videl periférnym videním nepravidelný obláčik s jasným bodovým jadrom. galaxia sa nachádzala pri roztrúsených „hviezdičkách“. V podstate sa dalo niečo tušiť hneď, ale až po sústredenom pohľade som niečo naozaj videl. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/IC0348.md b/sk/dso/NGC/300-400/IC0348.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/IC0348.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/IC0348_300u350.md b/sk/dso/NGC/300-400/IC0348_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..97d597714 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/IC0348_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: IC 348, 7´južne od hviezdy ο Persei (3,8m), je slabým 5´obláčikom obklopujúcim hviezdu 8,5m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/IC0348_400u450.md b/sk/dso/NGC/300-400/IC0348_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8b332d3dc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/IC0348_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: IC 348 je slabou 7´škvrnou hmloviny s hviezdokopou tvorenou 20 hviezdami 8,5-13m. Oblak hmloviny je viac nápadný okolo hviezdy 8,5m blízko severovýchodného rozhrania a okolo niekoľkých hviezd 9,5-10m na južnom a juhovýchodnom rozhraní. Pretože toto je reflexná hmlovina, Deep-sky filter bude lepší než O-III na zvýšenie kontrastu hmloviny s pozadím oblohy. Žiara od ο Persei pomerne prekáža. Na juhu a juhozápade sa nachádzajú dve nepravidelné tmavé V-Z škvrny prachových mrakov Barnard 3 a 4, pozostatky medzihviezdneho materiálu, z ktorého boli ο, ζ a ďalší členovia asociácie Dzeta Persei zrodené. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/NGC0300.md b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0300.md new file mode 100644 index 000000000..4ed718b6b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0300.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0300.jpg) +Aj keď má táto galaxia takmer rovnakú vizuálnu magnitúdu ako NGC 55 – 8,1m, je NGC 300 slabšia. NGC 300 totiž vidíme skoro „face-on“ a NGC 55 „edge-on“. Skutočný priemer NGC 300 je prinajmenšom 32 500 svetelných rokov a jej absolútna magnitúda je taká istá ako NGC 55 –18,9. Patrí takisto do kopy galaxií v Sochárovi. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu 250 mm ju uvidíme ako oválne halo vnútri so slabým zhusteným jadrom. V galaxii je ponorený trojuholník hviezd 9,5-10m. Halo sa rozširuje ďalej za severozápadnú stranu trojuholníka, ako predpoklad špirálového ramena. + diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/NGC0300_400u450.md b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0300_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c3c143d7f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0300_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: veľká, ale pomerne slabá galaxia s dobre koncentrovaným jadrom. Centrálna časť má škvrnitú štruktúru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/NGC0362.md b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0362.md new file mode 100644 index 000000000..efcd3904a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0362.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0362.jpg) +Jasná guľová hviezdokopa (6,6m) hneď severne od SMC, ležiaca však v oveľa bližšej vzdialenosti – 20 000 svetelných rokov ďaleko. Kvôli 47 Tucanae sa stáva často prehliadanou pozorovateľmi, avšak v 350 mm ďalekohľade pri 220-zväčšení sa zobrazí dobre rozlíšiteľná na stovky hviezd! Kruhové jadro je koncentrované a hviezdy sa zo stredu vinú v mnohých stočených reťazcoch. Guľová hviezdokopa ako celok však nadobúda klasický symetrický vzhľad. Jeden stupeň severne leží galaxia NGC 406 (12,3m). + + + diff --git a/sk/dso/NGC/300-400/NGC0381.md b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0381.md new file mode 100644 index 000000000..741145210 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/300-400/NGC0381.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0381.jpg) +Otvorená hviezdokopa tvorená asi 50 hviezdami. Je dobre viditeľná už v 10 cm ďalekohľade ako celkom zhustená a nakopená slabými hviezdami. V 200 mm ďalekohľade sa rozlíši niekoľko tuctov hviezd 12. až 13. magnitúdy s relatívne väčšou koncentráciou v južnej časti. Pri použití väčšieho ďalekohľadu dobre vytŕča oproti hviezdnemu poľu ako nepravidelný kruh bohato nakopených hviezd. Najjasnejšiu hviezdu, ktorá má 10. magnitúdu, vidíme ako súčasť reťazca 5 jasných hviezd na severe kopy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001.md b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001.md new file mode 100644 index 000000000..0d2dba733 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3001.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_200u250.md b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a17115615 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 3001, pozorovaná 45´ severne od NGC 2997 a 15´ juhovýchodne od hviezdy šiestej magnitúdy, je veľmi slabým amorfným obláčikom s nepatrným zjasnením v centre. Hviezda 12m sa dotýka SSZ rozhrania galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_400u450.md b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..409d37c8a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3001_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3001 má slabé 2´x 1,25´ SSV-JJZ halo s malým, nenápadným jadrom. Hviezda 12m je zreteľne viditeľná vnútri SSZ rozhrania hala. Malý trojuholník hviezd 12m je umiestnený 5´ ZJZ. Pole je dosť posiate slabými hviezdami, vrátane stálice 12m ležiacej 2,5´ severovýchodne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3077.md b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3077.md new file mode 100644 index 000000000..9271cfbbb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3077.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3077.jpg) +Menší člen skupiny galaxií M81, jeho absolútna magnitúda je iba –17,9, svietivosť 1,2 biliónov Sĺnk a skutočný priemer nie väčší ako 16 000 svetelných rokov. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm má podobu nerovnako koncentrovaného hala obsahujúceho široké, ale len nepatrne jasnejšie jadro. + diff --git a/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3077_400u450.md b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3077_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..77aee7ece --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3000-3100/NGC3077_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3077 má pomerne koncentrované halo s občasným bliknutím na mieste, kde by mohlo byť jadro. Bočným pohľadom sa halo zjavuje nepatrne predĺžené a veľmi hmlisté okolo svojho rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100.md new file mode 100644 index 000000000..e50210d32 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3100.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_200u250.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7c0221609 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 3100 je najjasnejšou z troch galaxií v tom istom zornom poli pri malom zväčšení. NGC 3095 leží 8´ severozápadne a NGC 3108 asi 25´ východne. NGC 3100 má veľmi slabé 1,5´ x 1´ S-J halo s jasnejším centrom. Trojuholník hviezd leží VJV, hviezda na severnom vrchole dosahuje jasnosť 9,5m a ďalšie dve 10,5m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_400u450.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..23fb618ea --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3100_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3100 ukáže jasné jadro obklopené 2´x 1´ SSZ-JJV halom. 30“ trojuholník hviezd 10,5m, 12m a 13m hviezd leží na VJV rozhraní, hviezda 10,5m tiež tvorí východný vrchol 1´ trojuholníka s hviezdami 9,5m a 10,5m, ktoré ležia východne od galaxie. Jedna hviezda 13m leží ešte na JJV rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108.md new file mode 100644 index 000000000..85cc0eed5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3108.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_200u250.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b47827345 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Toto je najslabšia z troch galaxií viditeľných v tom istom zornom poli, ďalšími dvomi sú NGC 3100 ležiaca 25´ západne a NGC 3095 pozorovaná 30´ ZSZ. NGC 3108 je dosť malý, veľmi slabý obláčik. Nachádza sa vnútri obdĺžnika jednej 10m a troch 12m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_400u450.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..12c5d10e9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3108_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3108 má slabé 1´ halo okolo pomerne zhusteného centra, ktoré obsahuje matné stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md new file mode 100644 index 000000000..7633cf857 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3109.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_200u250.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..16b45279c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 3109 je pomerne slabým, veľmi predĺženým 12x 2´V-Z matným pruhom obsahujúcim jasnejšie centru. Na rozhraní hala severovýchodne od centra galaxie leží široký pár 12m a 12,5m zložie, 3´južne od centra začína 16´dlhý reťazec hviezd, ktoré sa točia juhozápadne a potom západne smerom od galaxie. Reťazec zahŕňa dve hviezdy 9m, tri 10m, dve 11m, jednu 12,5m a jednu 13m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u450.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..40501a7d7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3109_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch halo NGC 3109 je pomerne jasné, matné, nepravidelne ohraničené a predĺžené 14´x 3´V-Z. Nepravidelnosť predĺženého jadra je škvrnitá a ozdobená slabými zväzkami. Halo za rozširuje za západné rozhranie 7´x 3,5´zoskupenia v tvare „L“ tvoreného hviezdami 11,5-13m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3114.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3114.md new file mode 100644 index 000000000..ff6a7b476 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3114.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3114.jpg) +Otvorená hviezdokopa, tvorená zhlukom 30 hviezd piatej hviezdnej veľkosti a slabších, v severovýchodnej časti súhvezdia, okolo hviezdy θ Carinae, s celkovou jasnosťou 3m. Na oblohe zaberá plochu ako Mesiac v splne a je ľahko vidieť i voľným okom. Jej jednotlivé hviezdy sa dajú pozorovať triédrom. Od Zeme je vzdialená 3 000 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md new file mode 100644 index 000000000..a40bd772f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3115.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Vretenovitá galaxia +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3115.jpg) +Špirálová galaxia (8,9m) v južnej časti súhvezdia. Pozeráme sa na ňu zboku, je mierne sploštená a má vretenovitý tvar – práve preto sa tak populárne nazýva. V apríli roku 1935 tu vzplanula supernova 1935B. Vzdialená je asi 15 miliónov svetelných rokov. Galaxiu objavil W. Herschel v roku 1787. + +Nájdeme ju ľahko i v 150 mm ďalekohľade, v ktorom vyzerá ako jasné, takmer stelárne jadro. Leží na západnom rohu trojuholníka tvoreného hviezdami 9,5m. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm je jasná, má tvar šošovky, ktorá je predĺžená 4´x 1´SV-JZ až k zúženým koncom a obsahuje jasné, rozšírené jadro. Hviezda 11,5m leží 3,25´južne od centra galaxie. Vo väčších ďalekohľadoch, s priemerom okolo 400 mm je to nádherný pohľad! Jej jemné, koncentrované halo je predĺžené k veľmi zúženým koncom a obsahuje centrálnu vydutinu. Jasné jadro má akúsi pravouholníkovú siluetu. + +Dominik: Vretenovitá galaxia alebo tiež Caldwell 53 sa tiež stala cieľom môjho 250mm dobsona. V roku 1992 v nej objavili supermasívnu čiernu dieru - s hmotnosťou dvoch miliárd Sĺnk, je to jedna z najväčších pozorovaných čiernych dier v súčasnosti. Je to výrazná edge-on galaxia s jasným jadrom, ale pomerne rovnako jasným halom. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3132.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3132.md new file mode 100644 index 000000000..e253238f7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3132.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Osmičková hmlovina +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3132.jpg) +Jedna z najjasnejších planetárnych hmlovín južnej oblohy. Leží na hranici s Vývevou a dosahuje celkovú jasnosť 8. magnitúdy. Jej rozmer dosahuje asi jednu oblúkovú minútu, čím sa trochu podobá Prstencovej hmlovine v Lýre zo severnej oblohy. Preto sa tiež niekedy nazýva „Južná prstencová hmlovina“. Do jej stredu sa premieta jasná hviezda 10. magnitúdy, ktorá s hmlovinou vôbec nesúvisí. Centrálnou hviezdou je slabá hviezdička, ktorá je len veľmi ťažko viditeľná. Disk je v ďalekohľade okrúhly a s filtrom v ňom možno odhaliť niekoľko škvrnitých a tmavých vláknitých útvarov. Vytvárajú ich prachové častice, ktoré sa skondenzovali z atómov hmloviny. NGC 3132 je vzdialená 2 500 svetelných rokov. + +V 350 mm ďalekohľade je stredová hviezda 10. magnitúdy umiestnená v centre veľmi jasného predĺženého prstenca s tmavším centrom a zaujímavým vonkajším prstencom SZ-JV. Ten je pomerne úzky s jasnejším okrajom obklopeným slabšou obálkou. Prstenec nie je úplne orientovaný na hlavnú osu planetárke, čím NGC 3132 môže nadobúdať tvar osmičky. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147.md new file mode 100644 index 000000000..23f2e0a88 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3147.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_100u150.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..fcfc34f1c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: Galaxia pozorovaná 23´ severne od hviezdy 6m, je slabším oválnym obláčikom s jasnejším centrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_300u350.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9dc8804ba --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 3147 je jasným 2,5´ x 1,75´ SZ-JV oválom obsahujúcim veľké, dobre zhustené jadro. Galaxia leží vnútri trojuholníka tvoreného radom troch hviezd 13m na severe a dvomi ďalšími 13m na juhu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_400u450.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..50cd2a5b9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3147_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Väčšie ďalekohľady ukážu jasné veľké nepatrne rozšírené jadro umiestnené v 3,5´ x 3´ SZ-JV hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175.md new file mode 100644 index 000000000..5f139fc55 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3175.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_200u250.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a09e9c7d5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 3175 je pozorovaná v pomerne početnom poli slabých aj jasných hviezd. Je pomerne slabou šošovkovitou galaxiou s veľmi predĺženým 2,5´x 0,75´ SV-JZ halom, ktoré je trochu jasnejšie pozdĺž centra. Hviezda 9m 3,5´ na SSV tvorí jeden z rohov nepravidelného päťuholníka hviezd, ktorý čiastočne pokrýva galaxiu. Jej juhozápadný koniec preniká za južnú stranu päťuholníka. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_400u450.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ed692752d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3175_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Galaxia NGC 3175 je pekná, ale pomerne slabá galaxia pozorovaná zboku, predĺžená 4´x 1´SV-JZ. Centrálna oblasť má rozšírené, slabé zhustené jadro s nejakou škvrnitosťou. Slabý zväzok leží západne od jadra. Hviezda 13,5m sa dotýka juhozápadného konca galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3184.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3184.md new file mode 100644 index 000000000..c4d8f7ea7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3184.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3184.jpg) +Napriek polohe mimo Mliečnej cesty, je táto galaxia pozorovaná v pomerne bohatom hviezdnom poli. V ďalekohľade s priemerom okolo 200 mm je slabým halom nerovnakej plošnej jasnosti. Hviezda 11. magnitúdy sa ho dotýka na severnom rozhraní. + diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3184_300u350.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3184_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5e2d981a5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3184_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: v takýchto ďalekohľadoch NGC 3184 ukáže pomerne jasné halo obsahujúce jasné centrum. V hale sa môže mihnúť náznak špirálovej štruktúry. Tú uvidíme lepšie vo veľkom ďalekohľade, nad 500 mm: táto face-off galaxia vyzerá ako halo slabej povrchovej jasnosti, ale obsahuje dve veľmi slabé špirálové ramená vinúce sa v protismere hodinových ručičiek okolo malého, slabého stredu. Vnútri ramien je viditeľných niekoľko malých zväzkov a drobných koncentrácií. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3195.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3195.md new file mode 100644 index 000000000..faccfc326 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3195.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3195.jpg) +Pomerne nenápadná planetárna hmlovina (11,6m) s matným kotúčikom uhlových rozmerov 30“ x 40“. Objavil ju John Herschel 24. februára 1835. Nájdete ju medzi deltou a dzetou Cha. Centrálna hviezda dosahuje 15,3m - Stephen James O´Meara ju detekoval 500 mm ďalekohľadom použitím 686x zväčšenia na observatóriu v Aucklande. + +V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení aj s použitím UHC filtra je táto planetárka zaujímavá. Objavuje sa pomerne jasná a veľká, nepatrne predĺžená S-J. Disk má zreteľne nepravidelnú plošnú jasnosť s jasnejšou škvrnkou a náznakom prstenca. Planetárka zareaguje tak na UHC i O-III filter. 30´severozápadne leží slabšia galaxia NGC 3149 (13,1m). + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3199.md b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3199.md new file mode 100644 index 000000000..36b83af93 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3100-3200/NGC3199.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: The Southern Crescent +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3199.jpg) +Veľmi pekná emisná hmlovina v tvare oblúka s dobre definovaným najmä západným rozhraním. Väčšie zväčšenie zlepší kontrast a ukáže určitú štruktúru. Pripomína hmlovinu NGC 6888 zo súhvezdia Labute, obe osvetluje Wolfova-Rayetova hviezda. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3201.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3201.md new file mode 100644 index 000000000..b62aaba9c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3201.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3201.jpg) +Nádherná guľová hviezdokopa (6,7m), pri 171x zväčšení rozlíšiteľná v 400 mm ďalekohľade. Je pomerne veľká, s priemerom do 10´. Zhruba 150 hviezd je rozoznateľných, ďalšie sa môžu pridať pri pozornejšom pohľade a väčšom zväčšení. Halo, ktoré obsahuje veľký počet 13m hviezd, má nepravidelný okraj a zdá sa byť sploštené – snáď z dôvodu čiastočného zakrytia prachom. Táto guľovka triedy X sa radí na siedme miesto čo sa týka jasnosti jej jednotlivých hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3211.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3211.md new file mode 100644 index 000000000..6ac1ca41f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3211.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3211.jpg) +Planetárna hmlovina v bohatom poli Mliečnej cesty, ktorú objavil John Herschel 7. marca 1837. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 10,7. V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení a použitím UHC filtra je táto pekná planetárka veľmi jasným kruhovým 15“ diskom s jemným rozhraním a modrastým odtieňom. Plošná jasnosť bola veľmi vysoká s náznakom nepatrne jasnejšieho okraju. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223.md new file mode 100644 index 000000000..74bee81da --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3223.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_200u250.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1d851b323 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má slabé 2´x 1,5´ SZ-JV halo s miernym zjasnením v centre. Dve hviezdy 9,5m ležia 4´ juhozápadne od galaxie a blízko jej východného rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_400u450.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b7bcfae04 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3223_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3223 má pomerne slabé 3´x 1,75´ SZ-JV halo obklopujúce 1´x 0,5´ jadro. Jadro je slabo zhustené, ale ukáže nejaké škvrnitosť a pár slabých bodov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md new file mode 100644 index 000000000..4bc91c3ca --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Duch Jupitera +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3242.jpg) +Najjasnejšia planetárna hmlovina v tejto časti oblohy. Túto približne 2 000 svetelných rokov vzdialenú planetárku objavil v roku 1785 W. Herschel. Jej vizuálna magnitúda je tesne pod 8m, takže ju ľahko zbadáme už 100 mm ďalekohľadom ako rozmazaný objekt o priemere 16 oblúkových sekúnd. + diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_100u150.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..636fcde8d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 150x: Duch Jupitera má peknú modrú farbu a objavuje sa skoro rovnakej veľkosti ako disku Jupitera. Disk planetárky je jasný s matným rozhraním. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_200u250.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a44803535 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 175x: Táto pekná planetárna hmlovina má nepravidelný kruhový disk. Slabé rozšírenia na východ a západ dávajú planetárka celkové rozmery 35“ x 30“. Centrálna hviezda je pomerne nápadná. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_300u350.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..71c45fad5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 200x: Centrálna hviezda 12,1 magnitúdy je obklopená malou kruhovou tmavou oblasťou. Asi 10“ od centrálnej hviezdy sa nachádza jasný vnútorný oválny prsteň. Vonkajší prsteň, tmavá oblasť a centrálna hviezda spolu pripomínajú oko. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u450.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7b2f318a8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3242_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: Táto pekná, jasná planetárna hmlovina má intenzívny modrastý odtieň s nápadnou bielou centrálnou hviezdou. Hviezda je umiestnená v 20“ x 15“ SSZ-JJV oválnej tmavej oblasti, ktorá je obklopená jasným vnútorným prsteňom. Slabší vonkajší prsteň je predĺžený 45“ x 35“ a obsahuje niekoľko jasných škvrniek na severozápade a juhovýchode. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250.md new file mode 100644 index 000000000..994fe32e9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3250.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_200u250.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..20d95b263 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 3250 leží 3,75´ juhozápadne od hviezdy 9,5m a 8,5´ juhovýchodne od hviezdy 9m. Má pomerne slabé 1,5´ halo, ktoré sa rovnomerne zjasňuje smerom k centru a slabému stelárnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_400u450.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..20df7d428 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3250_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo väčších ďalekohľadoch má NGC 3250 malé, pomerne jasné jadro obklopené slabým 2´x 1,5´ SZ-JV halom. Halo postupne bledne k matnému rozhraniu. Pár popredných hviezd je umiestnených v hale VSV od jadra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3293.md b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3293.md new file mode 100644 index 000000000..7bea119f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3200-3300/NGC3293.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3293.jpg) +Otvorená hviezdokopa na severovýchod od η Carinae, tesná skupina hviezd priemeru asi osem uhlových minút. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 4,7. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3324.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3324.md new file mode 100644 index 000000000..5aa8735c3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3324.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3324.jpg) +Jasný H-II zväzok blízko severozápadných hraníc η Carinae. Hmlovina tvorí pomerne jasný oblúk, ktorý v krajinách Južnej Ameriky miestni astronómovia nazývajú hmlovinou Gabrieli Mistralovej. Na detailných fotkách je vidieť nápadná podobnosť. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3344.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3344.md new file mode 100644 index 000000000..3d73e1e23 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3344.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3344.jpg) +Najjasnejšia galaxia súhvezdia (9,9m). V ďalekohľade s priemerom objektívu nad 200 mm ju vidíme ako pomerne jasný objekt, na ktorý sa pozeráme kolmo zhora. Okolo jasného jadra sa nachádza halo, na ktorého východnom rozhraní leží hviezda 10,5m. Jedna slabšia stálica je vnorená o niečo bližšie k stredu galaxie. So zväčšujúcim sa priemerom ďalekohľadu sa halo nemení, ale stávajú sa zrejmejšie dve spomínané hviezdy. Centrálna časť má škvrnitú štruktúru. 30“ JJV od centra galaxie leží hviezda 14. magnitúdy, ktorá sa zjavuje zhruba tak jasná ako jadro samotnej galaxie. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347.md new file mode 100644 index 000000000..90b617646 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3347.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_200u250.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..37b0391db --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 3347 tvorí východný vrchol 10´ trojuholníka s dvomi 8m hviezdami. Má slabé 1´x 0,5´ S-J halo s nápadným stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_400u450.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b9bfeb572 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3347_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Väčšie ďale + +kohľady odhalia jasné stelárne jadro obklopené drobným 3´x 1´S-J halom. NGC 3354 leží 3´ východne a NGC 3358 10´ VJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md new file mode 100644 index 000000000..67749fd32 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3372.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Eta Carinae +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3372.jpg) +Ak sa pozrieme do zorného pola ďalekohľadu na hviezdu η Carinae, určite ľahko zistíme, že je obklopená rozsiahlou a jasnou emisnou hmlovinou NGC 3372, nazvanou takisto η Carinae, nádherne viditeľnou oproti Mliečnej ceste aj voľným okom ako svetlá veľká škvrna predĺžená v pomere 2:1. Je našou najjasnejšou časťou ionizovaného vodíka a na oblohe v priestore Mliečnej cesty zaberá plochu asi štyroch stupňov. Z praktického hľadiska to znamená, že už v triédri ju môžete obdivovať tak ako Veľkú hmlovinu v Orióne v ďalekohľade! Je popredkávaná jemnými hmlovinovými závojmi. Prechádza ňou i pás tmavého prachu, ktorý má tvar písmena „V“ a rozdeľuje ju tak skoro na polovicu. Najvýraznejší tmavý oblak prachu, skutočne neprehliadnuteľná temná hmlovina sa nazýva **Kľúčová dierka - NGC 3324 (Keyhole nebula)**. Okolo oranžovej hviezdy η Carinae sa zase rozkladá nápadná jasná škvrna široká asi 15 minút nazývaná Trpaslík. Celá hmlovina má priemer asi 400 svetelných rokov. + +Triéder 10×50 v hmlovine rozlíši desiatku hviezd s náznakom ďalších a bočným pohľadom sa odkryjú i slabšie vonkajšie časti tohto pozoruhodného objektu. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm sa celá hmlovina nezmestí do zorného pola. Je však tolerantná na väčšie zväčšenie (aj hmlovinové filtre), takže môžete skúmať znamenité detaily. Rôzne dobre definované tmavé línie vnútri hmloviny sú fascinujúce. Trpaslík je pekný objekt pri veľmi dobrom seeingu. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md new file mode 100644 index 000000000..c8d512fb6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3384.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_200u250.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b1844709e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 3384 je najsevernejším členom trojuholníka galaxií s M105 a NGC 3389, a podobne ako oni je členom 31 miliónov svetelných rokov vzdialenej skupine galaxií M95-96. Jej absolútna magnitúda je –20, svietivosť 8,4 bilóna sĺnk a jej skutočný priemer cez 50 000 svetelných rokov. NGC 3384 je značne slabšia než M105, ale jej halo je dobre zhustené, predĺžené SV-JZ a obsahuje jasné, kruhové jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_400u450.md b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ee3d4da11 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3300-3400/NGC3384_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3384 ukáže pomerne jasné 5´x 2´SV-JZ halo s matným rohraním. Centrálna oblasť sa náhle zjasňuje ku kruhovému jadru. Hviezda 14,5m je umiestnená v hale juhozápadne od jadra. Hviezda 13. magnitúdy leží 2,25´juhovýchodne od stredu galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md b/sk/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md new file mode 100644 index 000000000..dede0436d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3500-3600/IC3568.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Planetárna hmlovina (10,6m) s jasným, drobným, kruhovým diskom v 250 mm ďalekohľade. Disk je zjavný pri 175x zväčšení, ale ešte pri 100x zväčšení je takmer stelárny. Väčší ďalekohľad zobrazí nádherný modrastý disk. Planetárka je celkom jasná, pomerne malá a kruhová. Centrálna hviezda (11,4m) sa tlačí k východnému okraju. Hviezda 13m na západnom rozhraní planetárky splýva s diskom počas zlého seeingu. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md new file mode 100644 index 000000000..dd7b2d554 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3521.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_200u250.md b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..06712a36e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 3521 (9m) leží 30´východne od 62 Leonis (5,9m) a 11´severozápadne od hviezdy 8m. Táto pekná galaxia ukáže dobre zhustené oválne jadro obklopené oveľa slabším 5´x2´SSZ-JJV halom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_400u450.md b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e86a6117a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3521_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3521 je nádherným objektom vo veľkých ďalekohľadoch. Halo je jasné, predĺžené 8´x 3´SSZ-JJV a obsahuje veľké, jasné, rozšírené jadro. Tak jadro ako aj halo sú škvrnité. Okraj hala je nepravidelný v jasnosti a rozširuje sa viac západne než východne od centra galaxie. Bočným pohľadom môže byť vidieť tmavá línia pozdĺž západného rozhrania hala. Hviezda 14m leží 3´severozápadne od centra galaxia a hviezda 13m hneď na jeho okraji. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md new file mode 100644 index 000000000..c60d3e2ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3532.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3532.jpg) +Jasná a bohatá otvorená hviezdokopa elipsovitého tvaru asi 3 oblúkové stupne západne od η Car, vzdialená 1 300 svetelných rokov. Na oblohe zaberá pomerne veľkú plochu a jej hviezdy sa dajú veľmi dobre pozorovať v triédri, navyše ukážkovo vyniká v miestach okolitého hviezdneho oblaku, ktorý spolu s ňou takmer pripomína známu M11 v Štíte. Voľnému oku sa javí hustejšia ako Jasličky - skutočne veľká škvrna tretej hviezdnej veľkosti. V ďalekohľade napočítame asi 150 hviezd do 12. magnitúdy. Práve táto hviezdokopa bola prvým objektom, na ktorý sa pozrel Hubblov vesmírny ďalekohľad, aby nakoniec zistil, že nemá dobre vytvarované hlavné zrkadlo. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3576.md b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3576.md new file mode 100644 index 000000000..32da8a5cc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3500-3600/NGC3576.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3576.jpg) +Nádherná emisná hmlovina s niekoľkými tmavými líniami a oddelenými časťami. V tesnej blízkosti leží hmlovina NGC 3603. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md new file mode 100644 index 000000000..8e9773af4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3607.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3607.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..fef0e6442 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3607_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 3607 je najväčšou a najjasnejšou v malej skupine galaxií spolu s NGC 3605 vzdialenou iba 2,5´juhozápadne, NGC 3608 pozorovanou 6´severne a NGC 3599 ležiacou 20´západne. NGC 3607 má jasné 1,5´x 1´halo, ktoré obsahuje stelárne jadro. Jej najbližší sused NGC 3507 je 30“ slabým obláčikom. 2´široký štvorec 12m hviezd je centrovaný 4´juhovýchodne od NGC 3607. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md new file mode 100644 index 000000000..b1ff47ddf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3621.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_200u250.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..939e6173f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 3621 (8,9m), pozorovaná vnútri veľkého zoskupenia hviezd, je peknou galaxiou s veľkým, jasným jadrom umiestneným v matnom 8´x 5´S-J hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_300u350.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8e5fc5f74 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 3621 je nádherným objektom. Jej veľké, jasné 9´x 6´SSZ-JJV halo sa postupne zjasňuje smerom k veľkému, matnému jadru, v ktorého centre je nejaká škvrnitosť. Hviezda 10m sa dotýka hala 3,5´JJZ od centra galaxie a hviezda 11m sa dotýka hala 5´JJV od centra. Prinajmenšom desať popredných hviezd je umiestnených v severnej polovici hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_500u550.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..73e3db920 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3621_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: Vo veľkých ďalekohľadoch NGC 3621 je jasným 10´x 6´SSZ-JJV škvrnitým oválom obsahujúcim 2´x 1´jadro. Vonkajšie halo je matné. Bočným pohľadom sa môže mihnúť slabá špirálová podoba ako zjasnenia za východným a západným rozhraním hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md new file mode 100644 index 000000000..8560a8dee --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3628.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_100u150.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..201e3600b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: Galaxia NGC 3628 je najväčšou, ale najslabšiou z Tria galaxií v Levovi, ktoré tvorí spolu s M65 a M66. Je pomerne slabou „edge-on“ špirálou predĺženou 9´x 1´V-Z. Nepatrné zjasnenie pozdĺž hlavnej osi je jediné v tejto jasom homogénnej galaxii. Hviezda 12,5m leží južne od východného konca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_200u250.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5f5d5df1f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má pomerne jasné, drobné, predĺžené 10´x 1,5´V-Z halo obsahujúce dosť rozšírené 3´x 0,5´jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_400u450.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b29734941 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3628_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 3628 je nádherným pohľadom vo veľkých ďalekohľadoch! Galaxia sa rozširuje na 13´x 2,5´. Veľmi predĺžené 4´x 0,75´jadro je umiestnené severnejšie od stredu hala, pretože nezreteľné tmavá línia sa tiahne južným smerom. Halo je nepravidelné v jase a škvrnité pozdĺž tmavej línie, ale stáva sa veľmi matné pozdĺž koncov hlavnej osi. Veľmi slabá hviezda sa môže mihnúť 2,5´severovýchodne a ďalšia 1´SSV od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3699.md b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3699.md new file mode 100644 index 000000000..efc108d58 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3600-3700/NGC3699.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3699.jpg) +V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení je táto zaujímavá planetárka (11m) pomerne jasná a 70“ veľká, so zopár slabými hviezdami umiestnenými v nej. S UHC filtrom je jej vzhľad veľmi nezvyčajný s tmavou líniou pretínajúcou ju v smere WSW-ENE. Pri 230x zväčšení je severná časť väčšia a jasnejšia. Hviezda 13m leží 1´severozápadne. Toto je nádherná planetárka umiestnená v bohatom hviezdnom poli pripomínajúca slabú H-II oblasť alebo malú verziu galaxie Centaurus A! Mimochodom 11´ juhovýchodne sa nachádza ďalšia planetárka He 2-67, je však malá a slabšia (13,2m) + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3700-3800/NGC3766.md b/sk/dso/NGC/3700-3800/NGC3766.md new file mode 100644 index 000000000..a488f7402 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3700-3800/NGC3766.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3766.jpg) +Nádherná otvorená hviezdokopa viditeľná i voľným okom, ktorá sa v ďalekohľade premení na mnohé desiatky hviezd rozlíšiteľných na 15´ploche. Hviezda 7,3m leží na severozápadnom rozhraní a hviezda 7,2m v juhovýchodnej časti. Hviezdokopa sa nachádza 1,4 stupňa severne od λ Centauri. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md b/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md new file mode 100644 index 000000000..3977e12df --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3918.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: Modrá hmlovina +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3918.jpg) +Planetárna hmlovina neďaleko Južného kríža svojím modrozeleným diskom v malom ďalekohľade pripomína planétu Urán. Objavil ju John Herschel 3. apríla 1834. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 8,1. +V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení sa planetárka objavuje ako jasný kruhový 15“ disk s výraznou modrou farbou. Plošná jasnosť je veľmi vysoká a rozhranie hala je ostro definovateľné, ale nie je rozoznateľná žiadna štruktúra. Planetárka zareaguje na UHC filter, ten však nie je úplne potrebný na dobrý pohľad. Je umiestnená v bohatom poli slabých hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3960.md b/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3960.md new file mode 100644 index 000000000..dacc5f3a0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3960.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3960.jpg) +Stará otvorená hviezdokopa stará, ktorú objavil Dunlop 30. apríla 1826. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 8,3. V 300 mm ďalekohľade je možné rozlíšiť asi 30 hviezd na 6´ploche oproti nerozlíšiteľnému pozadiu. Hviezdokopa je pomerne jasná, slabo zhustená a bohatá na slabé hviezdy, žiadna z nich neprekračuje 12. magnitúdu. Leží 1,5 stupňa severne od planetárky NGC 3918. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md b/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md new file mode 100644 index 000000000..81c778de5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/3900-4000/NGC3962.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC3962.jpg) +Najjasnejšia galaxia súhvezdia. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm sa jedná o pomerne jasnú galaxiu, ktorá tvorí trojuholník s dvomi 10,5m hviezdami 2,25´na JJZ a 3,25´na JJV. Obsahuje jasné jadro v kruhovom 1,5´hale, ktoré sa vo väčšom ďalekohľade zdá byť nápadnejšie. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0405.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0405.md new file mode 100644 index 000000000..f4bb051d0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0405.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Flaming star nebula +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0405.jpg) +Prachoplynná hmlovina vo vzdialenosti asi 1 600 svetelných rokov osvetlovaná hviezdou AE Aurigae. Je dôsledkom náhodného stretnutia rýchlo sa pohybujúcej hviezdy s oblakom medzihviezdnej hmoty. + diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0405_300u350.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0405_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..88e38734b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0405_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: UHC filter odhalí veľký, mimoriadne slabý oblak idúci severne od hviezdy AE Aurigae. Hmlovina je najjasnejšia okolo tejto hviezdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0405_400u450.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0405_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..fca011456 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0405_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 75x: O-III filter a bočný pohľad odhalí mimoriadne slabú hmlovinu na hranici detekovania, okolo a rozširujúc sa severne od AE Aurigae. + +Dominik: IC 405 alebo tiež Caldwell 31 je emisná hmlovina. Cez môj 250mm dobson javí skôr ako hmlovina okolo jasnej hviezdy 6.0m , mne pripomína v jej blízkosti hmlistý nenápadný malý kruh alebo skôr oblak, v ktorom sa dá pozorovať zjasnenie na jeho okraji. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0410.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0410.md new file mode 100644 index 000000000..5075501ed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0410.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0410.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0410_300u350.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0410_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6fcd158f4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0410_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: Umiestnená v otvorenej hviezdokope NGC 1893, táto emisná hmlovina je slabá, veľká, nepravidelná a veľmi matná pri pohľade bez filtra. S O-III filtrom hmlovina napriek tomu, že je ešte pomerne slabá, stane sa zaujímavejšou. Objavuje sa v tvare písmena C, otvoreného smerom na juh. Hmlovina je oveľa zrejmejšia na severozápadnom rozhraní kopy. Obsahuje veľa zárezov a rozšírení obklopených slabou hmlovitosťou zaberajúcou pol stupňa. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0417.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0417.md new file mode 100644 index 000000000..5d1ab20b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0417.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Emisná hmlovina, ktorá v 250 mm ďalekohľade vyžaduje bočný pohľad – je veľmi slabou hmlou zabalujúcou trojichu hviezd 9–10m. Najjasnejšia časť je pozorovaná JV od π Aur (5,5m). Aj UHC aj O-III filter značne pomôžu, ale obloha musí byť veľmi priezračná. Pozorovaná \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0417_400u450.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0417_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..dd13ee9c7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0417_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +ďalekohľadom cez O-III filter sa hmlovina zjavuje zhruba v tvare háka s niekoľkými „vrúbkami“ a slabými vláknami obklopujúcimi členov otvorenej hviezdokopy **Stock 8** – skupinu 40 slabých hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0418.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0418.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0418.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0418_300u350.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0418_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a71c4b410 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0418_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto jasná, ale drobná planetárna hmlovina potrebuje vysoké zväčšenie na dobrý pohľad. Modrozelený 10“ disk obklopuje nápadnú 10m centrálnu hviezdu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0418_400u450.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0418_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e4ed7cb0b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0418_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: IC 418 ukáže pekný modrozelený 14“ x 11“ S-J oválny disk s jasnou žltou centrálnou hviezdou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0434.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0434.md new file mode 100644 index 000000000..de81d0bd4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0434.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Konská hlava +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0434.jpg) +Asi najznámejšia tmavá hmlovina celej oblohy. Obrovská medzihviezdna hmota B33 vzdialená približne rovnako ako Veľká hmlovina v Orióne vytvára na pozadí jasnejšej emisnej hmloviny IC 434 tajuplný tieň, podobný koňu na šachovnici alebo morskému koníkovi. Jej tvar však spravidla vynikne až na fotografiách. Pozorovať ju však možno aj vizuálne, veľmi efektívne je použiť filter H-Beta. + +300/350 – 75x: B33 – Konská hlava je malá tmavá hmlovina črtajúca sa na pozadí veľmi slabej „žiary“ emisnej hmloviny IC 434, úzky „záliv“ veľmi nejasnej hmloviny rozprestierajúcej sa stupeň južne od hviezdy ζ Orionis. Tieto dva objekty je nesmierne ťažké objaviť a vyžadujú vynikajúce pozorovacie podmienky. Filtre O-III a UHC pomôžu zvýrazniť kontrast medzi B33 a pozadím (IC 434), ale B33 je jedným z pár objektov, ktoré sa dajú pozorovať viditeľne lepšie pomocou filtra H-Beta. + +400/450 – 125x: B33 (bez filtrov) je tak obtiažne pozorovaný objekt, že dokonca ani pomocou takýchto ďalekohľadov ju nemusíte vidieť ani vtedy, keď sa pozeráte priamo na jej polohu. Napriek tomu, bočným pohľadom a počas vynikajúcich pozorovacích podmienok ju môžeme objaviť. Hmlovina IC 434 v pozadí je zrejmejšia na jej východnom rozhraní a ďalej na juh sa stáva tenšou a slabšou. + +Dominik: Cez 350mm dobson a H-beta je to krásny pohľad, tmavý zárez v hmlovine IC 434, teda známa Konská hlava má presné charakteristické obrysy, také ako sú známe na fotografiách! Je pomerne výrazná a veľká. V okolí sa tiež dajú pozorovať hmloviny ako NGC 2023, IC 435 alebo známa hmlovina s tmavým predelom NGC 2024. Hmlovinu som sa pokúšal pozorovať aj so svojím 250mm dobsonom s OIII a UHC filtrom, ale zatial pozorovania neboli pozitívne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0443.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0443.md new file mode 100644 index 000000000..70dec55a9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0443.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC0443.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/IC0443_300u350.md b/sk/dso/NGC/400-500/IC0443_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a92a31d87 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/IC0443_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Tento pozostatok po supernove vyžaduje O-III filter, aby mohol byť vidieť aspoň ako mimoriadne matný nepravidelný, jemný oblúk predĺžený 30´x 15´SZ-JV. Sú v ňom umiestnené štyri slabé hviezdy. Hmlovina je jasnejšia na jej severovýchodnom rozhraní a bledne smerom na juh. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404.md new file mode 100644 index 000000000..1f3441f4f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Duch Mirach +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0404.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_200u250.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a644ebbae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia pozorovaná 6,5´severozápadne od žltooranžovej hviezdy 2. magnitúdy Beta And, ktorá s ňou vytvára zaujímavý kontrast. Aj keď sa táto hviezda nachádza v zornom poli, NGC 404 je viditeľná už priamym pohľadom ako veľká kruhová hmlovina nepatrne jasnejšia v centre. Slabá hviezda leží tesne na SSZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_300u350.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..1c13b44e5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Toto je nádherný objekt, ktorý tvorí pekný pár s jasnou hviezdou Beta And. Galaxia je pomerne jasná, malá, kruhová a nepatrne jasnejšia v centre. Počas momentov dobrého seeingu sa môže blysnúť stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_400u450.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..be4247c78 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0404_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 404 ukáže jasné stelárne jadrom v malom, kruhovom, škvrnitom oblaku priemeru 2´. Na severnom rozhraní je umiestnená hviezda 14. magnitúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0436.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0436.md new file mode 100644 index 000000000..af0e013b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0436.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0436.jpg) +Otvorená hviezdokopa jasnosti 8,8m, neďaleko hviezdy φ Cas a NGC 457. V menších amatérskych ďalekohľadoch je malou, slabou, ale celkom koncentrovanou kopou, v ktorej vynikajú tri jasnejšie hviezdy. Ďalekohľad s priemerom objektívu 20 cm ju zobrazí ako malú hviezdokopu, ale dobre sa črtajúcu v okolitom hviezdnom poli. Z jej 30 hviezd vyniká predovšetkým 9 členov 11. až 12. mag, niektoré ďalšie hviezdy sa dajú aspoň čiastočne rozlíšiť. V aspoň 30 cm ďalekohľade sa javí ako nápadné zoskupenie 30 hviezd. Pri väčšom zväčšení môžeme rozlíšiť niekoľko viacnásobných hviezd, pričom objekt sa uchováva ako celok a je vnímaný ako hviezdokopa. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0439.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0439.md new file mode 100644 index 000000000..b80096a74 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0439.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0439.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0439_300u350.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0439_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..62446308a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0439_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 439, pozorovaná 10´severovýchodne od hviezdy 8m, má jasné, drobné jadro umiestnené v slabom 1´hale. Sprievodná galaxia NGC 441 pozorovaná 2,5´južne, je matným obláčikom iba polovičnej veľkosti. Dve hviezdy 13m 2,25´ juhozápadne a juhovýchodne od NGC 439 tvoria tvoria obdĺžnik s týmito dvomi galaxiami. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0457.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0457.md new file mode 100644 index 000000000..41901b15d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0457.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Sovia hviezdokopa +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0457.jpg) +Otvorená hviezdokopa ponúkajúca 80 hviezd. Na severovýchodný okraj sa premieta hviezda 5. magnitúdy φ Cas. Náznak hviezdokopy uvidíme už triédrom alebo malým ďalekohľadom, ale až 200 mm ďalekohľad nám odhalí viac. V ňom sa ukáže ako nádherná kopa, mierne koncentrovaná zhlukom hviezd rôznych magnitúd. Najjasnejšia hviezda dosahuje 8,6m. Jej vzhľad sa niekedy prirovnáva k sove - dve najjasnejšie hviezdy 5 a 7 mag tvoria jej oči. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488.md new file mode 100644 index 000000000..b7a5bf033 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0488.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488_200u250.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..594a9a9b0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia sa dá ľahko nájsť 9´západne od modrastej hviezdy 8,5m a severne od hviezdy 11,5m, ktorá je súčasťou VSV-ZJZ radu s dvomi ďalšími hviezdami 11,5m. NGC 488 je pomerne jasná, predĺžená 2´x 1,5´S-J a má dobre zhustené jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488_300u350.md b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fc71fb7ae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/400-500/NGC0488_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 488 má jasné, veľké 3,5´x 2,5´S-J halo s matným rozhraním a jasným jadrom. Štyri veľmi slabé galaxie ležia severovýchodne, ale iba NGC 490 ležiaca 8´na severovýchode, je vidieť priamym pohľadom ako matný 2´x 1,5´SV-JZ ovál. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4027.md b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4027.md new file mode 100644 index 000000000..295255c21 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4027.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4027.jpg) +Narušená špirálová galaxia 11,2m juhozápadne od Tykadiel a severozápadne od hviezdy 5. magnitúdy. V ďalekohľade s priemerom objektívu 250 mm je z nej vidieť iba pomerne slabé halo obsahujúce slabé jadro. Vo väčšom ďalekohľade je pomerne jasná, predĺžená a má rozšírené jadro, viacmenej pozdĺž hlavnej osi hala. 150-násobné zväčšenie odhalí nepravidelný okraj a nejaké škvrnky vo vnútornej časti. Hviezda 14. magnitúdy leží blízko severovýchodného rozhrania. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4038.md b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4038.md new file mode 100644 index 000000000..4ee8f3aaf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4038.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Tykadlá, Antény +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4038.jpg) +Dvojica interagujúcich galaxií 3,7 oblúkového stupňa juhozápadne od hviezdy γ Corvi. Svojím tvarom pripomínajú stočené tykadlá motýľa. Napriek tomu, že jasnosť galaxií je 10,3m, resp. 10,5m, jedná sa o jeden z najjasnejších tesných párov galaxií na oblohe. Dobre ho uvidíme v ďalekohľade s priemerom objektívu aspoň 200 mm – zjavuje sa ako jeden pomerne jasný, zhruba kruhový oblak s tmavým zárezom na juhozápadnom boku. 300 mm ďalekohľad zobrazí Tykadlá ako jasný, zvláštny objekt tvarom podobný „úvodzovkám“. Väčšou pozornosťou odhalíme, že jasnejšia a väčšia severná časť má škvrnitú štruktúru a nejaké tmavé škvrnky v jej severozápadnej časti. Vo väčších ďalekohľadoch je táto dvojica obzvlášť zaujímavá. Dvoch spoločníkov môžeme individuálne oddeliť. Severná galaxia NGC 4038 je väčšia a jasnejšia, tvarom pripomína polmesiac vyhĺbený smerom na juh. Na jej severozápadnej strane je širšia, nerovnako osvetlená a s jednou tmavou škvrnou. Niekoľko jasných zväzkov môže byť viditeľných blízko jej severozápadného a južného rozhrania. Juhovýchodné rozhranie NGC 4038 sa pripája k severovýchodnému rozhraniu južnej galaxie interagujúceho páru, k NGC 4039. Hviezda 14. magnitúdy leží hneď severozápadne od centra NGC 4038 a hviezda 11,5m JJV od NGC 4039. + +Táto dvojica ovplyvňujúcich sa galaxií leží vo vzdialenosti 90 miliónov svetelných rokov a patrí k najbližším svojho druhu. Fotografie s dlhou expozíciou zobrazujú dva pásy hviezd a plynu, ktoré sa tiahnu od interagujúcich galaxií ako tykadlá hmyzu, čo dalo podnet na ich obľúbené pomenovanie. Pred 500-700 miliónmi rokov sa tieto dve galaxie natoľko priblížili, že veľké množstvo hviezd a medzihviezdnej hmoty bolo gravitačnými silami vytrhnuté z pôvodných dráh a vymrštené do medzigalaktického priestoru v podobe dlhých vlákien. Gravitačné sily vyvolávajú tiež tvorbu nových hviezd v jadrách a diskoch oboch galaxií. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md new file mode 100644 index 000000000..b8fedef7e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4052.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4052.jpg) +Táto hviezdokopa je pozorovaná 10´severozápadne od hviezdy theta Crucis v juhozápadnej časti súhvezdia. V 300 mm ďalekohľade pri 100x zväčšení je rozlíšiteľných 60 hviezd 10m a slabších na 9´ploche. Najnápadnejšou časťou hviezdokopy je zovretá 3´skupinka prevažne 12-13m hviezd v juhovýchodnej časti. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064.md b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064.md new file mode 100644 index 000000000..75d1c61f8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4064.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_200u250.md b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1d5757ce7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 4064 má pomerne slabé 2,25´x 1´SSZ-JJV halo so zúženými koncami. Halo sa zjasňuje k širokému centrálnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_300u350.md b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..64fa79f4a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4000-4100/NGC4064_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4064 je peknou galaxiou, má jasné 3,5´x 1,25´SSZ-JJV halo obsahujúce blčiace oválne jadro. Rozšírenie hala JJV od jadra je značne kratšie než rozšírenie na SSZ. Pozdĺž hlavnej osi galaxie na každej strany jadra sa nachádza jasný pruh ozdobený drobnými škvrnkami. Zväzok alebo veľmi slabá hviezda leží v hale VSV od jadra. Hviezda 13. magnitúdy sa nachádza 1,5´JJZ od galaxie a dve hviezdy 14. magnitúdy ležia 1,25´a 1,75´na sever. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4103.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4103.md new file mode 100644 index 000000000..557832e46 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4103.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4103.jpg) +V 300 mm ďalekohľade pri 100x zväčšení je rozlíšiteľných 60 hviezd 9,5-13m na 8´ploche. Hviezdokopa má veľmi zaujímavé asymetrické ohraničenie s peknou 5´líniou piatich hviezd rozširujúcou sa von z kopy na ZJZ. Dve ďalšie kratšie línie na opačnom konci dávajú hviezdokope tvar šípu. NGC 4103 je pozorovaná 2 stupne ZJZ od epsilon Crucis. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111.md new file mode 100644 index 000000000..b3b1ab839 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4111.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_200u250.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5feccbeab --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží 4´ juhozápadne od dvojhviezdy pozostávajúcej z hlavnej 8m zložky a 10,5m sprievodcu vzdialeného 34“ smerom na juhozápad. NGC 4111 má jasné rozšírené jadro umiestnené v slabom hale predĺženom 3´ x 0,5´ SSZ-JJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_300u350.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..017a1b004 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4111 je jasnou galaxiou predĺženou 3´ x 0,75´ SSZ-JJV s 1´ veľkým jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_400u450.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..cf206028f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4111_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo väčších ďalekohľadoch NGC 4111 má dobre zhustené, predĺžené 4´ x 0,75´ SSZ-JJV halo obsahujúce veľmi široké jadro. Halo je škvrnité a je viditeľných niekoľko slabých zväzkov pozdĺž hlavnej osi. Bočný pohľad odhalí tmavú prachovú líniu. 4,75´ na JJZ od NGC 4111 sa nachádza jej sprievodca NGC 4109, slabá škvrna so stelárnym jadrom. 9´ severovýchodne od NGC 4111 leží NGC 4117, slabý matný obláčik predĺžený 1´ x 0,5´ SV-JZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125.md new file mode 100644 index 000000000..2f4194ac7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4125.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_200u250.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0ebf5699e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia pozorovaná 9´JJZ od hviezdy 8m, je jasná a v tvare cigari 2,5´x 1´V-Z. Halo obsahuje rozšírené jadro. Hviezda 10,5m leží za východným koncom hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_400u450.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8b87e4ac9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4125_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 4125 je jasnou predĺženou galaxiou 4´x 2´V-Z obsahujúcou oválne jadro. Hviezda 13m leží 1,75´SSV. Sprievodná galaxia NGC 4121 pozorovaná 3,5´JJZ od NGC 4125, je slabým matným obláčikom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4147.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4147.md new file mode 100644 index 000000000..1072a67d9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4147.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4147.jpg) +Slabšia guľová hviezdokopa 10,2 magnitúdy, v 200 mm ďalekohľade nie najvýraznejšia – pomerne slabá, matná, nerozlíšiteľná škvrna so stelárnym jadrom. Leží 12´JZ od hviezdy ôsmej magnitúdy. V 300 mm ďalekohľade je o niečo jasnejšia, nerozlíšiteľná „sféra“ s jasným, ale drobným jadrom. Okolo okraja sa črtá niekoľko slabších hviezd. Od Zeme je vzdialená 85 000 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151.md new file mode 100644 index 000000000..67c03943c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: + NGC 4156 +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4151.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_200u250.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..45a89e0af --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: NGC 4151 je Seyfertovou galaxiou typu I s jadrom, ktoré mení svoju jasnosť asi o jednu magnitúdu a v maxime dosahuje 12,4m. Jadro sa objavuje jasné, ale halo je slabé, matné a predĺžené 2,5´ x 1´ SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_400u450.md b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..87a39b153 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4100-4200/NGC4151_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 4151 má 3´ x 1,75´ SZ-JV halo, ktoré sa rovnomerne zjasnieva k centru. Hviezda 12m ležiaca 2,5´ na sever je nepatrne jasnejšia ako jadro galaxie. Hviezda 13m medzi hviezdou 12m a centrom galaxie sa dotýka hala. Ďalšia hviezda 14m leží 1,5´ ZJZ. 5,5´ na severovýchod sa nachádza galaxia NGC 4156, síce slabá, ale celkom zrejmá. Vyzerá ako matné 1´ halo nepatrne predĺžené V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214.md new file mode 100644 index 000000000..035549a73 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4214.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_200u250.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8e840f7ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 4217 leží 4,5´ severozápadne od dvojhviezdy pozostávajúcej z hlavnej zložky 11. magnitúdy a sprievodcu 12,5m vzdialeného 8“ na juhovýchod. Galaxia má jasné halo, ktoré sa rovnomerne smerom k centru zjasňuje. Je predĺžené 2,5´ x 2´ SZ-JV v smere sprievodcu NGC 4190, pozorovaného skoro pol stupňa na severozápad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_300u350.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..24dcf028a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4214 má veľké nerovnako jasné jadro pokrývajúce polovicu 3´ x 2´ SZ-JV hala. Nepravidelný SZ-JV reťazec hviezd 13m sa tiahne pozdĺž severovýchodného rozhrania galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_400u450.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..353fe18bd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4214_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo väčších ďalekohľadoch halo môže byť bočným pohľadom vystopované do veľkosti 4´ x 3´. Jadro je dosť predĺžené, meria 1,5´ x 0,5´ a má zúžené konce. Jeho štruktúra je škvrnitá a niekoľko jasných zväzkov leží juhovýchodne od centra. Elegantná dvojhviezda skladajúca sa zo zložiek 13m a 14,5m v odstupe 10“, sa nachádza 3,5´ severozápadne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216.md new file mode 100644 index 000000000..beb19c865 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4216.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_200u250.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..677ec601f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 4216 je najkrajšou z troch blízkych galaxií v tvare ihly, ďalšie dve sú NGC 4206 ležiaca 11´juhozápadne a NGC 4222 vo Vlasoch Bereniky pozorovaná 12´severovýchodne. NGC 4216 je jasným 5´x 0,5´SSV-JJZ pruhom obsahujúcim jasné a dosť rozšírené jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_400u450.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..bdef0b287 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4216_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Nádhera! NGC 4216 je jasným tenkým pásom predĺženým 6´x 1´SSV-JJZ. Jej jadro je veľmi jasné a je predĺžené 2´x 0,5´, SSV koniec jadra je viac zúžený než ten na JJZ. Tmavá línia sa môže premietnuť pozdĺž východnej strany jadr. Halo sa rozširuje ďalej na východ z jadra než na západ a na je rozhraní východne od jadra leží hviezda 13m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217.md new file mode 100644 index 000000000..b40d44a24 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4217.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_200u250.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2721958b4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x Galaxia NGC 4217 je umiestnená medzi tromi hviezdami, ktorých žiara robí túto galaxiu oveľa ťažšie viditeľnou. Severne leží hviezda 9m a 11m, z ktorých druhá sa skoro dotýka hala galaxie. 2´ južne od centra galaxie sa nachádza hviezda 12m. Halo je predĺžené 3´ x 1´ SV-JZ a nepatrne jasnejšie pozdĺž centra. Na západ a juhozápad od galaxie je pole relatívne jasných hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_400u450.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..852289eec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4217_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 4217 je veľmi predĺžená 4,5´ x 1´ SV-JZ s menej koncentrovanou centrálnou oblasťou. 250-násobné zväčšenie a bočný pohľad odhalí slabú prachovú líniu pozdĺž juhovýchodného rozhrania. Hviezda 13,5m sa nachádza na juhozápadnom konci galaxie a hviezda 12,5m 2´ južne. 7,5´ na juhovýchod od NGC 4217 leží jej sprievodca NGC 4226, veľmi slabý SZ-JV ovál predĺžený v smere väčšej galaxie. Hviezda 13m leží 1,5´ na západ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md new file mode 100644 index 000000000..46a6f321a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4236.jpg) +Galaxia pozorovaná na priamke kappa a lambda Draconis, ktorej katalogizovaná jasnosť je priaznivých 9,6 magnitúdy. Pretože má ale pomerne veľké rozmery (21,0´ x 7,5´) jej plošná jasnosť je veľmi slabá. + diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4bf54efb7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: táto mimoriadne slabá galaxia leží v poli jasných hviezd. Halo je veľmi hmlistý, podlhovastý oblak obsahujúci rozsiahle centrálne zjasnenie, pričom vyžaduje bočný pohľad, aby bolo dobre viditeľné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_300u350.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ae16b3238 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 4236 má veľmi veľké podlhovasté halo slabej plošnej jasnosti obsahujúce nepravidelne koncentrovaný vnútorný región, ktorý obsahuje nepatrné škvrnitú štruktúru naprieč jeho stredom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_400u450.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4796f5fcf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4236_400u450.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: tento slabý pruh je najlepšie vidieť malým zväčšením. Obláčik je veľmi slabý, hmlistý a zjavne predĺžený, na juhu siaha skoro až k hviezde 10m. Centrálna časť je oveľa jasnejšia, ale nerovnako osvetlená a obsahuje niekoľko nezreteľných škvŕn. Do zorného pola sa pred NGC 4236 premietajú slabé hviezdy našej Galaxie. + +Myzer: Pekná galaxia pre 250 mm ďalekohľad, na ktorú som sa už párkrát pozrel: Pri zväčšení 109x vyzerá galaxia ako slabý pás tiahnuci sa vyše polovicou zorného pola 11 mm Naglera. Efektívne je použiť najmä bočný pohľad, sústrediť sa na niekoľko jasnejších hviezd v zornom poli a vnímať pritom i samotnú galaxiu. Ako sa v astronomických kruhoch hovorí, bola to celkom ducharina, ale napriek tomu viditeľná s istotou. + +Dominik: Táto zdanlivo jasná galaxia má však plošnú jasnosť 15.38m a preto bola aj ťažšie viditeľná. V zornom poli 250mm dobsona sa zrazu zjavila nad trojicou hviezd 10, 8 a 10m ako mohutný celkom nejasný pretiahnutý obláčik. Ako som sa dozvedel v poznámkach Steve Coea, Ken Reeves nazýva takéto objekty - BARF objekty = Big And Real Faint (Veľké a naozaj slabé). \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244.md new file mode 100644 index 000000000..5328ce5bb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4244.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_200u250.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8a956a0f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: NGC 4244 je mimoriadne dlhý, tenký, jasný 15´ x 1,25´ SV-JZ pruh s nepatrne jasnejším, širším jadrom. Jej juhozápadný koniec sa dotýka hviezdy 11. magnitúdy. Severovýchodný koniec sa rozširuje za hviezdu 12. magnitúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_300u350.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..530f408c5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4244_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Nádhera! Táto jasná os svetla je predĺžená 15´ x 1,5´ SV-JZ a má veľmi rozšírené 5´ dlhé jadro, ktoré je evidentne sploštené v centre a so škvrnitou štruktúrou. Slabý nepravidelný zväzok sa nachádza blízko každého konca jadra. SV-JZ dvojhviezda 14m zložiek leží 3´ SSV od centra galaxie hneď za severozápadným rozhraním hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291.md new file mode 100644 index 000000000..82fb28266 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4291.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_200u250.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b7b6c14c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 4291 pozorovaná 13´ SSV od hviezdy 5,5m, ukáže nápadné jadro obklopené slabým rovnomerným 1´ halom. Galaxia leží na severozápadnom rohu trojuholníka s hviezdami 9,5m 1,5´ na VSV a dvomi 11m hviezdami 2´ na JJV a 2,5´ na JV. Dve galaxie NGC 4319 a NGC 4386 s ňou tvoria veľký trojuholník. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_400u450.md b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e07232612 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4200-4300/NGC4291_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 4291 má jasné, kruhové 1,5´ halo obsahujúce jasné, drobné jadro. Hviezda 13m je umiestnená v hale západne od jadra a hviezda 14m leží na južnom rozhraní hala. Pri malom zväčšení táto galaxia pripomína planetárnu hmlovinu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4319.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4319.md new file mode 100644 index 000000000..40740bd7c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4319.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4319.jpg) +Galaxia (11,9m) ležiaca v zaujímavom prostredí ďalších dvoch galaxií NGC 4291 a NGC 4386. Má dobre koncentrované halo obsahujúce jasné rozšírené jadro, pričom sa zjavuje slabšia a trochu väčšia než NGC 4291. Koho by už len napadlo, že v jej tesnej blízkosti (40“ na juh) máme možnosť pozorovať pomerne jasný kvazar Markarian 205? S jasnosťou 14,5m je to navyše s 250 mm Dobsonom skutočná výzva a aj malý test pozorovacích schopností. + +Myzer: Pozorovanie z leta 2007 mojím 250 mm Dobsonom: Pri zväčšení 218x bol vidieť len veľmi ojedinele, nárastom zväčšenia na 342x som však definitívne potvrdil jeho viditeľnosť (po identifikácii s kresbou pola okolo galaxie NGC 4319)! Kvazar má vzhľad podobý hviezde, ale keď sa chcete pozrieť na niečo tak nepredstaviteľne vzdialené, čo od nás leží 1,3 miliárd svetelných rokov ďaleko, neváhajte. Všimnite si tiež dve slabé galaxie v neďalekom okolí NGC 4125 a NGC 6140. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4349.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4349.md new file mode 100644 index 000000000..844c479a2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4349.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4349.jpg) +Otvorená hviezdokopa, ktorú objavil Dunlop 30. apríla 1826. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 7,4. V 300 mm ďalekohľade pri 100x zväčšení je rozlíšiteľných 150 hviezd na 15´ploche. Táto kopa je bohatá a rovnaká v jasnosti jej členov okrem okrem hviezdy 8,4m na juhovýchodnej strane, ktorá sa zreteľne vyníma oproti veľkému množstvu 10,5-12,5m. Hviezdokopa sa nachádza 1,2 stupňa severne od jasného Acruxa. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4361.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4361.md new file mode 100644 index 000000000..896806a4b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4361.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4361.jpg) +Planetárna hmlovina, ktorú je však malým ďalekohľadom dosť ťažké pozorovať, pretože jej celková jasnosť je iba 10,9m. V zornom poli ďalekohľadu s priemerom objektívu okolo 200 mm sa táto šedá planetárka objavuje pomerne jasná. Vo veľkom kruhovom disku objavíme i hviezdu 13m. Disk je v strednej časti jasný, ale značne bledne smerom k vonkajšiemu rozhraniu. + diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4361_300u350.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4361_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c0ce7dd07 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4361_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4361 má nápadnú centrálnu hviezdu umiestnenú v jasnej centrálnej koncentrácii obklopenej vonkajším halom asi dvojnásobného priemeru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4372.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4372.md new file mode 100644 index 000000000..e4cf1d617 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4372.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4372.jpg) +Guľová hviezdokopa (7,5m) zhruba jeden stupeň juhozápadne od β Muscae o veľkosti 18 oblúkových minút. V 450 mm ďalekohľade pri 220x zväčšení je táto uvoľnená guľovka rozlíšiteľná na stovku 12,5-15m hviezd. 4´jadro je kruhové a posiate slabými hviezdami, halo je predĺžené a nepravidelného tvaru. Hviezda 6,8m leží 5´severozápadne od jadra a trochu prekáža pri pozorovaní. Bezhviezdna tmavá línia sa zarezáva smerom k jadru zo severozápadnej strany. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388.md new file mode 100644 index 000000000..6f6b67e6f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4388.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_100u150.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..e7f367c9c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: NGC 4388 je na južnom rohu rovnostranného trojuholníka spolu s M84 a M86. Je špirálovou galaxiou pozorovanou zboku a preto je vidieť ako tenký pruh svetla v prenikavom kontraste s hmlistými kruhmi dvoch eliptických susedov. Galaxia je predĺžená 3´x 0,5´V-Z a obsahuje rozšírené, nepatrne jasnejšie jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_200u250.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..041d4d9ae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pekná galaxia je pomerne jasná a predĺžená 4´x 0,75´V-Z a obsahuje centrálne jadro, ktoré je pomerne rozšírené a rozširujúce sa trochu južne a západne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_400u450.md b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d71509a83 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4300-4400/NGC4388_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch halo môže byť vystopované do rozmerov 4,5´x 1´V-Z, východná časť je viac predĺžená než západná a rozhranie na severnej strane je lepšie definovateľné než rozhranie na južnej strane. Veľmi predĺžené V-Z jadro na severnej strane obsahuje tenkú prachovú líniu. Hviezda 14m leží 1,25´SV a hviezda 12m leží 3´JJV od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/IC4499.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/IC4499.md new file mode 100644 index 000000000..c48f7b477 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/IC4499.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Guľová hviezdokopa jasnosti 10m, ktorá v 450 mm ďalekohľade pri 171x zväčšení má nezvyčajný vzhľad kruhovej sféry rovnakej plošnej jasnosti, s jednou jasnou hviezdou 11,5m ležiacou blízko centra. Jasná hviezda 9,5m sa tiež nachádza za južným rozhraním. Hviezdy guľovky sú ťažko rozlíšiteľné. IC 4499 je najbližšou guľovou hviezdokopou k južnému nebeskému pólu. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md new file mode 100644 index 000000000..e80531819 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Box galaxy +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4449.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cb11f2aa6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má sterálne jadro umiestnené v pomerne dobre zhustenom 3´ x 2´ SV-JZ hale rovnakej plošnej jasnosti. Má nepravidelný tvar, bočným pohľadom sú rozoznateľné nejaké zjasnenia v severnej časti galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_300u350.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..928af00a9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4449 je zaujímavou galaxiou s nezvyčajným obdĺžnikovým halom merajúcim 5´ x 3´ SV-JZ. Jadro je predĺžené a má niekoľko jasných škvŕn blízko centra, najnápadnejšia leží hneď juhozápadne od jadra. Vonkajšia časť hala je škvrnitá. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_400u450.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5077df007 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4449_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Pekný pohľad! Táto galaxia je celkom jasná s nepravidelne obdĺžnikovým 6´ x 3´ SV-JZ halom. 1,5´ x 0,75´ jadro je jasné a obsahuje niekoľko zväzkov, najjasnejší sa nachádza hneď na juhozápad od stredu. Bočný pohľad odhalí tmavú škvrnu juhovýchodne od jadra a veľmi slabú špirálovú podobu. Veľmi slabá hviezda je umiestnená 1´ VSV od jadra a hviezda 13m leží 2,5´ na VJV od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md new file mode 100644 index 000000000..5c59bba23 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Cocoon Galaxy + NGC 4485 +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4490.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e71f1025e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 4490 (9,8m) a NGC 4485 (11,9m) sú interagujúce galaxie pozorované 42´ severozápadne od beta Canum Venaticorum. Sú oddelené 3,5´ S-J. Južná zložka NGC 4490 je väčšia a jasnejšia. Je predĺžená 5´ x 2´ SZ-JV s pomerne jasným centrom. NGC 4485 je severná galaxia. Je pomerne jasnou, ale malou kruhovou škvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_300u350.md b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..93b9af3ee --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4400-4500/NGC4490_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4490 má jasné halo v tvare padajúcej kvapky, predĺžené 6´ x 3,5´ SZ-JV. Dobre zhustené, škvrnité jadro je umiestnené v nepravidelne jasnom vonkajšom hale, ktoré obsahuje jasné škvrny pozdĺž hlavnej osi. Severovýchodná časť hala je sploštená a po celej jej dĺžke sa tiahne matná tmavá línia. Hviezda 13m je umiestnená 2´ juhovýchodne od centra galaxie. Interagujúci spoločník NGC 4485 je kruhovou 1,5´ nekoncentrovanou škvrnou ležiacou 3,5´ na SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559.md new file mode 100644 index 000000000..79f45935c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4559.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_200u250.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cfc09473c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia je slabý, ale zaujímavý objekt. Jej nerovnaké predĺžené SZ-HV halo sa zjasňuje mierne k nepravidelnému rozšírenému jadru. Galaxia má podobu predĺženej a nerovnomernej škvrny s niektorými zjasneniami, ktorú na jednom konci obklopuje trojica hviezd 13. magnitúdy. Práve medzi týmito hviezdami je v galaxii pozorovateľný bočným pohľadom tmavý zárez. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_300u350.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..953b123a8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4559_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4559 je potešujúcim pohľadom, má veľmi nepravidelné 10´x 4´SSZ-JJV halo s nepatrnými tmavými škvrnkami a pomerne jasným rozšíreným jadrom. Jadro sa vypína mierne na juhovýchod a halo sa nezdá byť rozšírené v tomto smere. Bočným pohľadom môže byť vidieť tmavá škvrna hneď juhovýchodne od jadra. Tri hviezdy 12-13m obklopujú juhovýchodný okraj galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md new file mode 100644 index 000000000..ddea0b193 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4565.jpg) +Jedna z jasnejších členov (9,6 mag) 31 miliónov svetelných rokov vzdialenej kopy galaxií Coma I a absolútnom magnitúdou –20,3. So skutočným priemerom 125 000 ly je veľká asi ako naša Galaxia. V 250 mm ďalekohľade je táto „edge-on“ galaxia fenomenálna a v kráse prekonáva NGC 891 z Andromédy. Halo je síce pomerne slabé, ale extrémne veľké a veľmi predĺžené 12´x 1,5´SZ-JV, v strede s blčiacim jadrom. Slabá prachová línia je viditeľná aj bez bočného pohľadu tiahnuc sa mimo stredu na severovýchodnej strane jadra. Hviezda 13,5 m leží 1,5´severovýchodne od centra. + diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_300u350.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5652c4f17 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Exponát medzi galaxiami viditeľnými zboku, nádherný predĺžený pás 14´x 1,5´SZ-JV s jasnou stredovou vypuklinou 3´x 2´. Tmavá línia je viac než zrejmá, tiahnuca sa severovýchodne od jadra a rozšírijúca sa na 60% dĺžky hala. Nejaké slabé škvrnky môžu byť pozorované pozdĺž línie a pár zväzkov je viditeľných juhovýchodne od jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_400u450.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..f165ac523 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4565_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Úžasná, pri 150x zväčšení vyplní celé zorné pole. Halo je veľmi predĺžené 16´x 2´SZ-JV, tmavá línia sa rozprestiera po celej tejto dĺžke a stráca sa až blízko rozhraní. Jadro je jasným oválom 4´x 3 s tmavou líniou tiahnúcou sa śeverovýchodne. Nápadne jasný pruh severozápadne od jadra a nejaká škvrna je viditeľná pozdĺž centrálnej časti tmavej línie. Menšie jasnejšie pruhy ležia tiež pozdĺž juhovýchodného rozšírenia tmavej línie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4567.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4567.md new file mode 100644 index 000000000..2351ea470 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4567.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: The Siamese Twins +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4567.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4567_300u350.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4567_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e6a149cb8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4567_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 4567 a NGC 4568 sú párom interagujúcich galaxií, ktoré sú spojené na ich východných koncoch. Severnejšia a jasnejšia NGC 4567 má pomerne jasné 2´x 1´VSV-ZJZ oválne halo obsahujúce stelárne jadro. NGC 4568 je trochu slabšia než jej spoločník a jej matné 2,5´x 1´SSV-JJZ halo obsahuje len mierne jasnejšie centrum. 3,5´na východ od NGC 4567 leží 1,5´široký SZ-JV pár 11,5m a 12m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589.md new file mode 100644 index 000000000..2d7dc7caf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4589.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_200u250.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9d4a0a2a2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 4589 pozorovaná 3´ juhozápadne od hviezdy 11m, má slabé, kruhové 2´ halo obklopujúce nápadné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_400u450.md b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a02ba80e9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4500-4600/NGC4589_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 4589 ukáže malé, nápadné jadro obklopené 2,25´ x 1,75´ VJV-ZSZ halom. Hviezda 14m leží na ZSZ rozhraní hala. 7,5´ západne od NGC 4589 leží sprievodca NGC 4522 – veľmi slabý 1,5´ x 0,25´ SZ-JV úzky pruh. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634_300u350.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f4ebfe0b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 225x: Planetárka IC 4634 leží na západnom rohou trojuholníka tvoreného spolu s dvomi hviezdami 12m. Pri malom zväčšení sa objavuje stelárna, ale 225x zväčšenie odhalí pomerne jasný 9” disk planetárky. Centrálna hviezda 14. magnitúdy vyžaduje väčší ďalekohľad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634_400u450.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..c4f1e5ffa --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4634_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: Vo veľkých ďalekohľadoch IC 4634 ukáže jasný, pomerne oválny 10” x 8” disk s bledomodrým odtieňom. Centrálna hviezda sa môže blisnúť bočným pohľadom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4642.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4642.md new file mode 100644 index 000000000..189e689f2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4642.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Táto planetárka (12,4m) v bohatom hviezdnom poli je v 450 mm ďalekohľade pomerne jasná, malá a kruhová. Pri 170x zväčšení s UHC filtrom ju uvidíte okamžite ako 15“ disk. Pri 230x zväčšení sa plošná jasnosť zdá byť nerovnaká s náznakom hviezdneho centra. Je umiestnená hneď severne od spojnice hviezd β a ζ Arae. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md new file mode 100644 index 000000000..ebacd7d6f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4662.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +V 450 mm ďalekohľade pri 171x zväčšení sa táto nepravidelná galaxia (11,3m) ukazuje, že interaguje so sprievodcom. Štruktúru je ťažké rozlíšiť, ale jasnejší spoločník na severovýchodnej strane je pomerne jasný, malý a predĺžený SZ-JV. Pripojený na južnej strane sa nachádza väčšie, ale slabšie rozšírenie orientované skoro kolmo na jasnejšieho spoločníka. Hviezda η Pavonis (3,7m) pozorovaná 10´severovýchodne prekáža pri pozorovaní galaxie. Oba spoločníci v skutočnosti zahŕňajú obrovské H-II oblasti porovnateľné ku komplexu 30 Doradus. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4665.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4665.md new file mode 100644 index 000000000..896f364c6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4665.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC4665.jpg) +Veľká a rozptýlená otvorená hviezdokopa viditeľná triédrom i voľným okom severovýchodne od β Oph. Je v nej asi 13 hviezd 7. až 10. magnitúdy, ktoré sú vzdialené 1 400 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4665_100u150.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4665_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..b1814f5f4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/IC4665_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 50x: IC 4665 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje 30 pomerne jasných hviezd skoro rovnomerne rozmiestnených na kruhovej ploche veľkosti jedného stupňa. Kopa obsahuje niekoľko hviezdnych reťazcov a pár širokých dvojhviezd. Jasné hviezdny v severozápadnej časti kopy tvoria zoskupenie v tvare Y. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631.md new file mode 100644 index 000000000..42c7055df --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4631.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_200u250.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..987193a8e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: NGC 4631 je pozoruhodnou galaxiou pozorovanou zboku. Objavuje sa ako jasný pruh veľmi predĺžený 14´ x 1,5´ V-Z, so zúženými koncami a škvrnitou štruktúrou. Západný koniec je dlhší a užší než slabší, širší východný koniec. Centrálna vydutina je vychýlená na východ a viac vysunutá na sever. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_400u450.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7f9967755 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4631_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 4631 je mimoriadne dlhá, veľmi tenká 15´ x 2´ V-Z galaxia s nepravidelne jasným, škvrnitým halom a veľmi zúženými koncami. Zhustený zväzok sa nachádza na západnom konci a množstvo jasných a tmavých škvŕn sa objavuje pozdĺž hlavnej osi. Hviezda 12m sa dotýka severného rozhrania hala blízko centra galaxie a hviezda 13m leží hneď severne od západného konca galaxie. 2´ severozápadne od hviezdy 12m sa nachádza sprievodná galaxia NGC 4627, slabá 1´ x 0,5´ S-J šmuha. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md new file mode 100644 index 000000000..6cbcf01f1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Hokejka +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4656.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d554d0056 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: NGC 4656-57 je pomerne slabý pruh 8´ x 1´ SV-JZ s nepatrne jasnejším jadrom. Sú to interagujúce galaxie, vzájomne spojené a so zalomeným tvarom. Pri pozornejšom pohľade si je možné všimnúť niektoré zmeny jasnosti. Hviezda 10m leží 10´ severovýchodne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e234b6cbd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4600-4700/NGC4656_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 4656 leží pol stupňa severozápadne od NGC 4631 a je mimoriadne dlhou edge-on galaxiou. 10´ x 1,5´ SV-JZ halo má škvrnitú štruktúru. Jadro je nepravidelné, s niekoľkými jasnými koncentráciami. Juhozápadné rozšírenie hala je veľmi slabé, ale obsahuje zväzok blízko jej konca. 2´ východne od galaxie sa nachádza interagujúci sprievodca NGC 4657. Pozorný pohľad odhalí pár veľmi slabých zväzkov pozdĺž kratšej dĺžky NGC 4657. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/4700-4800/IC4756.md b/sk/dso/NGC/4700-4800/IC4756.md new file mode 100644 index 000000000..dc6e1a63c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4700-4800/IC4756.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC4756.jpg) +Otvorená hviezdokopa veľká skoro jeden stupeň, na ktorom leží jej asi 80 hviezd medzi 7,5m a 11m. Najkrajší je na ňu preto pohľad pri malých zväčšeniach ďalekohľadov s väčším zorným polom a vo veľkých binároch. Hviezdokopa nemá centrálne zhustenie, iba niekoľko malých zhlukov a párov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4700-4800/NGC4725.md b/sk/dso/NGC/4700-4800/NGC4725.md new file mode 100644 index 000000000..9d0d5ad9a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4700-4800/NGC4725.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4725.jpg) +250 mm ďalekohľad túto peknú galaxiu jasnosti 9,4 mag ukáže ako jasné predĺžené 5´x 3´SV-JZ halo, ktoré sa stále viac zjasňuje smerom k stredu. V 350 mm ďalekohľade je NGC 4725 celkom jasná a veľká, objavuje sa predĺžená 10´x 7´SV-JZ, a má jasné, ale malé jadro. Jej široké špirálové ramená tvoria kruh okolo vnútra galaxia, kruh je jasnejší pozdĺž jeho severovýchodného a juhozápadného oblúka. Veľmi slabá centrálna priečka sa môže mihnúť v jadre galaxie, je predĺžená v smere hala. Hviezda 12,5m leží 2,5´SSZ a hviezda 14,5m je umiestnená v hale 1,5´východne a 2´severovýchodne od centra galaxie. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md b/sk/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md new file mode 100644 index 000000000..baad3d352 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4700-4800/NGC4755.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Šperkovnica +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4755.jpg) +Jedna z najkrajších otvorených hviezdokôp na oblohe, na okraji temnej hmloviny Uhoľné vrece a okolo hviezdy kappa Cru. Jej najjasnejšia hviezda má jasnosť 5,8m a vďaka celkovej jasnosti hviezdokopy 4,2m ju môžeme ako hmlistú škvrnu uvidieť i voľným okom. V menšom ďalekohľade vyzerá ako malá iskriaca skrinka diamantov s kontrastnou rozdielnou farbou najjasnejších stálic. Možno práve preto ju John Herschel v 19. storočí výstižne pomenoval ako Šperkovnica. Tri z jej určujúcich modrobielych hviezd vytvárajú trojuholník, vnútri ktorého sa nachádza červený nadobor 8. magnitúdy. V okruhu 10´môžeme napočítať ďalších 45 hviezd do 10. magnitúdy. Väčšinou sú to mladí nadobri so svietivosťou niekoľkých desaťtisíc Sĺnk. Hviezdokopa sa nachádza vo vzdialenosti 7 700 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4800-4900/NGC4815.md b/sk/dso/NGC/4800-4900/NGC4815.md new file mode 100644 index 000000000..c96e02c7b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4800-4900/NGC4815.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4815.jpg) +Táto hviezdokopa je zoslabená medzihviezdnym prachom a je pozorovaná na hraniciach s Južným krížom 1,1 stupňa VSV od jasnej dvojhviezdy θ Muscae. V 300 mm ďalekohľade pri 100x zväčšení sú dve hviezdy 10. magnitúdy (pravdepodobne nie skutoční členovia kopy) obklopené množstvom slabých hviezd na 3´ploche, ktoré sú umiestnené na zdanlivo nerozlíšiteľnom pozadí Mliečnej cesty. Tretia hviezda 10. magnitúdy sa nachádza za juhozápadným rozhraním. Pri 200x zväčšení je nerozlíšiteľný obláčik hviezdokopy viac nápadný so zábleskom niekoľkých 13m hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md b/sk/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md new file mode 100644 index 000000000..80b593787 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4800-4900/NGC4833.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Southern Butterfly +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4833.jpg) +Rozsiahla guľová hviezdokopa jasnosti 7m vzdialená jeden oblúkový stupeň od δ Muscae. Uvidíme ju už v triédri a na čiastočné rozlíšenie jej okrajových hviezd postačuje 150 mm ďalekohľad. V mnohých publikáciách sa jej nevenuje zaslúžená pozornosť, avšak pri vašom prvom pohľade vás určite veľmi prekvapí svojím pôvabom. V 450 mm ďalekohľade sa pri 171x zväčšení objavuje veľká a pomerne jasná so slabým zhustením jej jednotlivých hviezd, ktoré ju tvoria. Halo je veľmi dobre rozlíšiteľné a množstvo hviezd je viditeľných tiež v samotnom jadre. Mnohé hviezdy tvoria veľké reťazce a oblúky. Jedna hviezda 8,7m je umiestnené v severnej časti hala. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/4900-5000/NGC4945.md b/sk/dso/NGC/4900-5000/NGC4945.md new file mode 100644 index 000000000..f78af6f36 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/4900-5000/NGC4945.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC4945.jpg) +Nápadný člen (8,8m) skupiny galaxií okolo NGC 5128, ležiaci hneď východne od hviezdy Xi-1 Centauri. Táto kopa, ktorej stred leží od nás vo vzdialenosti asi 22 miliónov svetelných rokov, zahŕňa samotnú NGC 5128, NGC 5102, NGC 5253 z Centaura, M83 a NGC 5624 z Hydry a NGC 5068 z Panny. NGC 4945 má absolútnu magnitúdu -20,9, svietivosť 19 biliónov Sĺnk a jej skutočný priemer by mohol byť prinajmenšom 150 000 svetelných rokov. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm vyzerá NGC 4945 ako slabý hmlistý pruh, s pomerne jasným centrálnym zjasnením pozdĺž hlavnej osi. Použitím 175x zväčšenia odhalíme značne škvrnitú štruktúru a slabé jadro nepravidelného tvaru. Prachový pás v južnej časti galaxie nie je príliš zrejmý. Na rozhraní hala ležia dve hviezdy 11. magnitúdy. Galaxia leží v poli bohato posiatom slabými hviezdami. Slabá galaxia NGC 4976 je pozorovaná 30´východne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520.md b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520.md new file mode 100644 index 000000000..12d6e4ccd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0520.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520_300u350.md b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..801ba7194 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 520 je dvojicou nepravidelných galaxií, ktoré sa objavujú ako jeden pomerne jasný predĺžený 2,5´x 0,75´SZ-JV objekt. Dva rovnobežné jasné pruhy sú oddelené tmavšou líniou tiahnucou sa centrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520_400u450.md b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9f0fcb9ae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0520_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Tieto dve tesné nepravidelné galaxie sa objavujú ako jeden objekt predĺženého tvaru. Jasné 3,5´x 1´SZ-JV halo je rozdelené do dvoch rovnakých častí nepravidelnou prachovou líniou tiahnucou sa centrom objektu. Severozápadná časť je väčšia a obsahuje niekoľko jasných zväzkov. Hviezdy 13,5m ležia 2´a 3,75´od centra za severozápadným koncom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524.md b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524.md new file mode 100644 index 000000000..7ffa36163 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0524.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524_200u250.md b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..076ebcd77 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Jasná galaxia vnútri rovnoramenného 2´trojuholníka hviezd 11-12m. Jej kruhové 1,5´halo má drobné, ale jasné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524_300u350.md b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4f430f267 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0524_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 524 je najjasnejším členom skupiny desiatich galaxií. Leží na severnom vrchole trojuholníka s NGC 518 pozorovanou 18´na juhozápad a NGC 532 18´na JJV. Má veľké, jasné jadro umiestnené v 2,5´kruhovom hale, ktoré rapídne bledne smerom od jadra. NGC 518 je iba slabou 1´x 0,5´šmuhou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/500-600/NGC0559.md b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0559.md new file mode 100644 index 000000000..06bf727f5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/500-600/NGC0559.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0559.jpg) +Otvorená hviezdokopa, ktorú tvorí asi 60 hviezd, s celkovou jasnosťou 9,5m. Preto sa stáva trochu náročné ju zahliadnuť v triédroch alebo malých ďalekohľadoch. V 100 mm ďalekohľade sa ukáže iba ako slabá, malá a hmlistá škvrna, v ktorej sa južne od stredu dajú rozlíšiť 3 hviezdy. Ďalekohľad s priemerom objektívu 20 cm ju ukáže ako rovnomerne rozloženú „spŕšku“ slabých hviezd. Môžeme rozlíšiť niekoľko tuctov hviezd 11. až 12. mag, ostatné sú na hranici viditeľnosti. Pri použití ešte väčšieho ďalekohľadu, asi 300 mm priemeru, uvidíme síce slabú, ale peknú kopu, bohatú a kompaktnú skupinu 40 ľahko rozlíšiteľných hviezd. Oproti hmlistému pozadiu sa však môžeme pokúsiť rozlíšiť aj slabšie hviezdy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5000-5100/IC5052.md b/sk/dso/NGC/5000-5100/IC5052.md new file mode 100644 index 000000000..dc97e5eab --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5000-5100/IC5052.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +V 450 mm ďalekohľade pri 130x zväčšení sa galaxia (11,2m) objavuje ako nádherný úzky pruh s malou alebo žiadnou koncentráciou v stredovej časti. Je predĺžená 5´x 0,5´SZ-JV s nepatrným jadrom a postupným zužovaním k obidvom koncom. Hviezda 10m leží 5´severne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5000-5100/NGC5053.md b/sk/dso/NGC/5000-5100/NGC5053.md new file mode 100644 index 000000000..1d6f60b6b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5000-5100/NGC5053.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5053.jpg) +Extrémne uvoľnená guľová hviezdokopa jasnosti 9,9m, pozorovaná iba jeden stupeň juhozápadne od guľovej hviezdokopy M53, s ktorou pri malých zväčšenia v zornom poli okulára vytvára zaujímavý kontrast. NGC 5053 zaraďujeme do triedy XI bez zhusteného jadra a menšej stelárnej populácie. Môže tak vzdialene pripomínať bohatú otvorenú hviezdokopu M11 zo súhvezdia Šípu. NGC 5053 obsahuje iba 3 400 hviezd a leží 49 000 svetelných rokov ďaleko. Hviezdokopu si prvýkrát všimol v roku 1784 William Herschel. + +V 250 mm ďalekohľade je NGC 5053 pozorovaná 6´ZSZ od hviezdy 9,5m, je veľmi slabou, kruhovou, nerozlíšiteľnou 6´škvrnou. Hviezda 11. magnitúdy leží na VJV rozhraní. Pri väčšom zväčšení môžeme napočítať blikanie niekoľko hviezd, nie jasnejších ako 14. magnitúda. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5146.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5146.md new file mode 100644 index 000000000..9ae3e45a0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5146.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Cocoon nebula + Barnard 168 +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/IC5146.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5146_300u350.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5146_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9fd1d7b27 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5146_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Veľmi slabá hmlovina nachádzajúca sa na VJV konci dva stupne dlhej tmavej hmloviny Barnard 168, ktorá je zvlášť nápadná v bohatom poli Mliečnej cesty. Barnard 168 je ostrejšie definovateľná na severnom rozhraní. IC 5146 je hmlistým obláčikom okolo S-J páru 9,5m zložiek. Jej rozhrania sú zreteľné, ale hmlovina sa rozširuje viac na sever od hviezdneho páru. V hmlovine je umiestnených päť slabších hviezd, štyri z nich v juhovýchodnej a jedna v ZJZ časti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md new file mode 100644 index 000000000..221512c4f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/IC5152.md @@ -0,0 +1,10 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Nepravidelná galaxia (10,6m) vzdialená asi 6 miliónov svetelných rokov za hranicami Miestnej skupiny. Jej blízkosť spôsobuje, že vo veľmi veľkých ďalekohľadoch môžeme rozlíšiť niektoré jej najjasnejšie hviezdy. Blízko nej, ale v popredí leží jasná hviezda ôsmej magnitúdy, ktorá však patrí do našej Galaxie. Zaujímavé, že John Herschel si túto pomerne nápadnú galaxiu nevšimol, objavil ju až Delisle Stewart v roku 1908. + +V 450 mm ďalekohľade sa objavuje jasná, veľká a predĺžená 3´x 1,5´ZSZ-VJV. Hviezda 8m je umiestnená na severozápadnom konci galaxie. Halo sa postupne zjasňuje k centrálnemu jadru. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5102.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5102.md new file mode 100644 index 000000000..4ccf5c68a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5102.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5102.jpg) +Atraktívna galaxia pozorovaná na severovýchod od iota Centauri, ktorej jasnosť dosahuje 8,8m. V 300 mm ďalekohľade vyzerá ako jasné predĺžené halo obsahujúce dobre koncentrované jadro. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5128.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5128.md new file mode 100644 index 000000000..2d5f2fe99 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5128.md @@ -0,0 +1,14 @@ +--- +name: Centaurus A +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5128.jpg) +Pozoruhodný objekt 5 stupňov severne od Omega Centauri. Jedná sa o veľkú eliptickú až nepravidelne sformovanú galaxiu s celkovom jasnosťou 6,7m, ktorá pravdepodobne vznikla zrážkou obrej eliptickej a menšej špirálovej galaxie. Obsahuje trikrát viac hviezd ako naša Galaxia. Je najväčšou a najjasnejšou galaxiou skupiny galaxií, ktorá sa rozširuje zo severnej časti Centaura do východnej časti Hydry, až na juh Panny. Prvý, kto sa o tejto galaxii v podobe hmlistej eliptickej škvrny rozdelenej na dve časti tmavým pásom zmieňuje je J. Herschel. V roku 1948 bola stotožnená s mohutným rádiovým zdrojom Centaurus A. V porovnaní s našou Galaxiou vyžaruje 1 000 krát viac energie v rádiovom obore elektromagnetického spektra. Na nebi nájdeme už len dva ešte silnejšie rádiové zdroje. Vnútri NGC 5128 sa pravdepodobne nachádza veľká čierna diera. Táto aktívna galaxia je od nás vzdialená 20 miliónov svetelných rokov. + +Podľa niektorých pozorovateľov môžete galaxiu pri svojej celkovej jasnosti 6,7 mag uvidieť na veľmi tmavej oblohe i voľným okom! Musíte si ale vybrať bezmesačnú noc a pozorovať objekt v zenite. Určite tiež pomôže, ak sa dostanete vyššie nad prízemný opar. Tmavý pás prachových častíc tiahnuci sa uprostred, najširší a najnápadnejší zo všetkých galaxií, sa vám letmo mihne už v triédri 10×50. V strede je tenší a smerom k okrajom sa rozširuje. Samotná galaxia je položená severne od jednej hviezdy asi ôsmej veľkosti. V ďalekohľade je plná detailov: zazrieme jasné kruhové halo, ktoré je zjavne väčšie a jasnejšie južne od tmavého pásu. Ten je širší na oboch svojich koncoch, smerom do stredu sa trochu zužuje. Jedna hviezda je ponorená v páse blízko centra a ďalsia sa nachádza na jej západnom rozhraní. + +V 300 mm ďalekohľade pri 180x zväčšení sa galaxia objavuje veľmi jasná s veľkou, nápadnou tmavou líniou tiahnucou sa centrom SZ-JV. Juhozápadná časť galaxie je väčšia a viac nápadná a obsahuje jasnú hviezdu. Jasná hviezda sa tiež nachádza vnútri tmavej línie (západne od centra) a dve veľmi slabé na jej severozápadnom a juhozápadnom rozhraní. Nejaká hmla je + zrejmá v strede tmavej línie, dotýkajúca sa jasnej hviezdy umiestnenej v nej. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md new file mode 100644 index 000000000..05a9ba790 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5139.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Omega Centauri +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5139.jpg) +Zo stoviek guľových hviezdokôp, ktoré krúžia okolo stredu našej Galaxie, je táto najjasnejšia a najväčšia na celej oblohe. Ako hmlistá rozmazaná hviezda 3,5m bola známa už v staroveku, grécky astronóm Klaudius Ptolemaios ju uvádza vo svojom katalógu. Keď začiatkom 17. storočia priraďoval Johann Bayer grécke písmena jasnejším hviezdam, pomýlil si túto guľovú hviezdokopu s obyčajnou hviezdou a dal jej označenie Omega Centauri, názov ktorý platí dodnes. Prvé zaznamenané pozorovanie, ktoré odhalilo jej podstatu vykonal počas svojho pobytu na ostrove Svätej Heleny v južnom Atlantiku v roku 1677 vtedy dvadsaťročný Edmund Halley, ktorý sa sem dostal na zásobovacej lodi Východoindickej spoločnosti. Ostrov Svätej Heleny bol vtedy najjužnejším miestom britského impéria, 16 stupňov pod rovníkom. Práve 14. apríla 1677 prešla Halleyová kométa iba 4 stupne od Omegy Centauri. + +Omega Centauri je vzdialená 15 600 svetelných rokov a je jednou z tých bližších guľových hviezdokôp. Je tiež najjasnejšou známou guľovkou v našej Galaxii, jej magnitúda dosahuje –10,3, čo zodpovedá skutočnej svietivosti 1,1 milióna Sĺnk. Jej hviezdna populácia prevyšuje číslo jeden milión, pričom hustota hviezd sa rapídne zvyšuje smerom do jej vnútra. Predpokladá sa, že priemerná vzdialenosť medzi hviezdami v jej strede je iba 0,1 svetelného roka! Je taká mohutná, že sa často klasifikuje ako obria guľová hviezdokopa alebo až trpasličia eliptická galaxia. Podľa jednej teórie sa jedná práve o jadro trpasličej galaxie, ktorú pred niekoľkými miliardami rokov zachytila naša Galaxia. Jej celkový vek by mohol byť 15 miliárd rokov. + +Hviezdokopa je ľahko viditeľná voľným okom ako rozostrená hviezda a obyčajne nie je problém ju vidieť zapadať pod horizont. Jej krásu oceníme už v binári, v ktorom sa môže zdať zrnitá a počas lepších podmienok môžeme dokonca zazrieť na okraji i zopár slabých hviezd. Vo väčšom ďalekohľade sa zorné pole zaplní miriádami hviezd. Tie najjasnejšie dosahujú 11,5m a niektoré z nich ľahko rozlíšime v 100 mm ďalekohľade. V ďalekohľade s priemerom objektívu 150 mm vyzerá ako masa veľkého množstva blikajúcich bodov, stlačených do veľkého zhusteného jadra. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 250 mm je niečím nevídaným. Táto mohutná sféra hviezd zaberá asi 36´, pričom okolitých členov môžeme nájsť ešte o 22´ďalej. Stovky rozlíšiteľných hviezd sa trblietajú na zrnitom podklade. Je evidentné, že hviezdna hustota rapídne rastie smerom do vnútra, k masívnemu blčiacemu jadru nespočetných hviezdnych iskier. Šesť popredných hviezd 10. magnitúdy z Mliečnej cesty sa premietajú na hviezdokopu, ale pochopiteľne nie sú jej členmi. + +Mirek: Je to nepochybně jedna z nejhezčích kulových hvězdokup. Možná dokonce ta úplně nej. Už pohled 100mm refraktorem je úžasný. Z hustého jádra vystupuje nezpočet hvězd. Newton o průměru 600mm nabízí pohled překonávající i ty nejlepší fotografie kulové hvězdokupy, které si můžete představit. Obrovské množství hvězd, vzájemně se překrývajících a přesto dokonale rozlišených. Pokud považujete M13ku v Herkulovi nebo M22 ve Střelci za překrásnou z Omegy se vám zastaví srdce. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md new file mode 100644 index 000000000..357e013af --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5148.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5148.jpg) +Planetárna hmlovina jasnosti 11,1m. Slabý objekt malých uhlových rozmerov, ktorý však na fotkách ukáže pekný pravidelný disk v strede s centrálnou hviezdou. + +V 450 mm ďalekohľade pri 171x zväčšení s UHC filtrom sa táto pekná planetárka zobrazuje ako veľký kruhový 2´disk, ktorý je nepravidelne osvetlený. Okraj je trochu jasnejší a tenší pozdĺž juhovýchodnej strany a naopak mierne rozšírený na severozápadnej strane. Stredová oblasť je tmavšia okrem centrálnej hviezdy, ktorá je okamžite pozorovaná pridaním zväčšenia na 225x napriek tomu, že podľa katalogizovaných údajov dosahuje 16,5m! Hviezda 10,5m leží 1,8´JZZ od centra. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5189.md b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5189.md new file mode 100644 index 000000000..c7defb010 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5100-5200/NGC5189.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Spiral planetary +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5189.jpg) +Zaujímavá planetárna hmlovina (9,5m) nepravidelného tvaru. Nie kruhová, ale skôr obdĺžnikového vzhľadu so škvrnitou štruktúrou. Objavil ju Dunlop 1. júla 1826. + +V 300 mm ďalekohľade je jasnou planetárkou s nezvyčajnou štruktúrou v tvare priečky. Pri 140x zväčšení s UHC filtrom pripomína malú špirálovú galaxiu s priečkou orientovanou JZ-SV so zúženými koncami umiestnenými v slabom nepatrne predĺženom 2´x 1,5´hale. Pri 185x zväčšení je „priečka“ nepravidelná a škvrnitá. Hviezda 11m leží na juhovýchodnom konci, slabá centrálna hviezda 14m sa nachádza južne od priečky. Táto planetárka umiestnená v bohatom hviezdnom poli 6´SSZ od hviezdy 7,2m je fantastickým objektom! + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217.md b/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217.md new file mode 100644 index 000000000..af9516610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217_300u350.md b/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c1004b5bf --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Planetárka IC 5217, 2´severne od hviezdy 11,5m, je jasným, malým, modrastým diskom, ktorý dobre zareaguje na O-III filter. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217_400u450.md b/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e2cf0b684 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5200-5300/IC5217_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: IC 5217 má jasný, modrastý 6“ disk nepatrne predĺžený S-J s jasnejším jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248.md b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248.md new file mode 100644 index 000000000..a86c17292 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5248.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_200u250.md b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a2717b19b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 5248 leží na východnej strane rovnoramenného trojuholníka hviezd. Obsahuje jasné stelárne jadro obklopené pomerne jasným 2,5´x 1,5´ SZ-JV oválnym halom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_400u450.md b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..63989405e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5248_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Väčšie ďalekohľady ukážu jasné 4´x 2´ SZ-JV oválne halo obklopujúce dobre zhustené 30“ x 20“ jadro. Tmavá škvrna leží južne od jadra. Vonkajšia časť hala je škvrnitá, s náznakom špirálovitej štruktúry. Pár jasných bodov sa ukazuje východne a západne od jadra, jeden z nich na východe je zvlášť nápadný. Hviezda 13m leží 1,75´ JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5286.md b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5286.md new file mode 100644 index 000000000..1514d69bd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5200-5300/NGC5286.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5286.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 7,2m, v ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 250 mm pomerne zhustený oblak ležiaci severovýchodne od červeno-oranžovej hviezdy M Centauri (4,6m). Zjavuje sa ako hmlistá guľa s jasným jadrom. Môžeme rozlíšiť niekoľko tuctov hviezd po okrajoch hviezdokopy, vrátane jednej nápadnej na severovýchodnom rozhraní. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5307.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5307.md new file mode 100644 index 000000000..d23bcb912 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5307.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5307.jpg) +Táto planetárka (11,2m) je v 250 mm ďalekohľade pri 210x zväčšení a UHC filtrom malá, ale pomerne jasná, objavujúca sa ako nepatrne predĺžený 13“ x 10“ disk so zjasnením v centre. Centrálna hviezda je však neurčitá. Planetárka sa nachádza v bohatom hviezdnom poli, 45´VSV leží galaxia NGC 5286. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350.md new file mode 100644 index 000000000..315eeccc7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5350.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_200u250.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..95eec6708 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 5350 je najsevernejšou a najväčšou zo skupiny galaxií spolu s NGC 5353-54, NGC 5355 a NGC 5358. Je pozorovaná hneď 3´ severovýchodne od oranžovej hviezdy 6,5m a má pomerne slabé, matné 1,5´ x 1,25´ SSV-JJZ halo, ktoré je nepatrne jasnejšie smerom k centru. Hviezda 10m leží 3,5´ na severovýchod. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_300u350.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ecb2757e0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5350_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 5350 ukáže veľmi slabé jadro s priečkou, predĺžené VJV-ZSZ a obklopené slabým, matným 2,5´ x 1,5´ SSJ-JJZ halom. V blízkom okolí spestrenom niekoľkými jasnými hviezdami po čase určite objavíte aj ďalšie galaxie. Najskôr pravdepodobne zaregistrujete dvojicu interagujúcich galaxií NGC 5353-54, potom oveľa drobnejšiu a slabšiu NGC 5355 (13,1m). Miernym krúžením tubusu okolo nakoniec prídete k jasnejšej galaxii NGC 5371 (10,6m). \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353.md new file mode 100644 index 000000000..9ccade8cd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5353.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_200u250.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..53d404340 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 5353 a NGC 5354 sú tesným interagujúcim párom galaxií umiestneným 4,5´ juhovýchodne od hviezdy 6,5m na južnom rozhraní kompaktnej skupiny galaxií okolo NGC 5350. NGC 5350 leží iba 3´ severne a dvaja slabší členovia skupiny NGC 5355 a NGC 5358, ležia 5´ severovýchodne, respektíve 6,5´ východne. NGC 5353 a NGC 5354 sú zarovnané S-J, ich halá sú takmer v kontakte. Jasnejšou z nich je južnejšia galaxia NGC 5353, ktorá má pomerne jasné, predĺžené halo 1,5´ x 0,75´ SSZ-JJV v tvare šošovky, nepatrne jasnejšie v centre. NGC 5354 na severe je trochu slabšia a menšia. Jej kruhové 1,25´ halo obsahuje stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_300u350.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b59c334ca --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5353_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: NGC 5353 a NGC 5354 sú galaktickým párom rozdielnych tvarov. Južnejšia galaxia NGC 5353 je jasnou šošovkovitou galaxiou. Jej halo je predĺžené 2´ x 1´ SSZ-JJV a obsahuje široké oválne jadro. NGC 5354, ktorá sa dotýka severného konca hala NGC 5353, je špirálovou galaxiou pozorovanou kolmo zhora. Následkom toho je jej halo, ktoré obsahuje stelárne jadro – kruhové, pomerne jasný 1,5´ disk. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395.md new file mode 100644 index 000000000..adf6c986d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5395.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_200u250.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..216085c66 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 5395 a NGC 5394 sú SSZ-JJV párom fyzicky interagujúcich galaxií. NGC 5395 – JJV komponent, je väčší a jasnejší, jeho 1,5´ x 1´ S-J halo je trochu jasnejšie v centre. Hviezda 13m leží 1,5´ južne a dve hviezdy 14m sa nachádzajú v tej istej vzdialenosti na severe a severozápade. NGC 5394 umiestnená 2´ SSZ od hlavnej galaxie, je slabým, skoro stelárnym objektom po boku dvoch 14m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_300u350.md b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5b20955c6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5300-5400/NGC5395_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 5395 má pomerne jasné 2´ x 1´ SSZ-JJV halo s dobre zhusteným jadrom. NGC 5394 je slabou škvrnkou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5460.md b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5460.md new file mode 100644 index 000000000..3ffb5aa07 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5460.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5460.jpg) +Najjasnejšia otvorená hviezdokopa v súhvezdí (6,3m). Treba použiť menšie zväčšenie, pretože inak je už dosť rozptýlená a nemá tvar kopy. Napočítame v nej do 50 hviezd 9m a slabších, nerovnako roztrúsených. Zdanlivo je rozdelená na tri skupinky, z ktorej každá vyzerá skoro ako hviezdokopa. Centrálna obsahuje oblúk 7 hviezd 9-10m vyhĺbený na JZ. Dve z nich v centrálnej časti sú dvojhviezdami zložiek rovnakej jasnosti. Južná skupina je tvorená SSZ-JJV oblúkom, okolo ktorého sa koncentrujú ďalšie hviezdy. Tretia skupinka sa nachádza v západnej časti a na východe má hviezdu 8. magnitúdy oddelenú od hviezdokopy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466.md b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466.md new file mode 100644 index 000000000..9acb610d2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5466.jpg) +Guľová hviezdokopa, 9 stupňov severne od Arktúra, pri svojej 9. magnitúde jediný objekt súhvezdia, ktorý môžeme aspoň náznakovo objaviť aj v malom ďalekohľade. Leží vo vzdialenosti 50 000 svetelných rokov. Prvý si ju na oblohe všimol W. Herschel - 17. mája 1784. + diff --git a/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_200u250.md b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..26c96be34 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 5466 pozorovaná 19´ ZSZ od hviezdy 7m, je pomerne slabou škvrnou voľne zhustených hviezd, nepatrne predĺžených V-Z. Jadro je nerovnomerne škvrnité a pár hviezd 11m sa v ňom dá rozlíšiť. Okraj ukáže veľa slabých hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_300u350.md b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..64c433cd1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5400-5500/NGC5466_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: NGC 5466 je pomerne jasná, jej široké škvrnité 5´ jadro je pokryté 8´ halom slabých hviezd. Tri tucty členov sa dá rozlíšiť vo vonkajších oblastiach a poltucet v jadre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557.md b/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557.md new file mode 100644 index 000000000..d3f032f19 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5557.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_200u250.md b/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..25354976e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má pomerne jasné 1´ halo obsahujúce široké, nápadné jadro, zaberajúce polovicu šírky hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_300u350.md b/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..64f13caa3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5500-5600/NGC5557_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 5557 ukáže jasné stelárne jadro obklopené 1,5´ halom. Veľmi slabá hviezda leží na juhovýchodnej strane. Galaxie NGC 5544 a NGC 5545 ležia 16´ ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5617.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5617.md new file mode 100644 index 000000000..dff868ce7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5617.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5617.jpg) +Otvorená hviezdokopa, ktorú objavil Dunlop 8. mája 1826. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 6,3. V 300 mm ďalekohľade je vidieť 75 hviezd nepravidelne rozmiestnených na 10´ploche. Hviezdy majú široký rozsah jasností 10-14,5m a mnohé z nich sú zoradené v pruhoch. NGC 5617 je pozorovaná 1,2 stupňa ZSZ od Alfy Centaury. Planetárna hmlovina He 2-111 leží 26´VJV. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660.md new file mode 100644 index 000000000..4d0dcaa35 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5660.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_200u250.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f768b8d58 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 5660 pozorovaná 20´ juhovýchode od hviezdy 5,5m, má slabé, kruhové 1,25´ halo, ktoré sa postupne zjasňuje smerom k centru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_300u350.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fbd47f78d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5660_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 5660 je pomerne slabá, jej 2´ kruhové halo obsahuje široké, pomerne dosť zhustené jadro. Galaxia NGC 5676 leží 28´ VJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676.md new file mode 100644 index 000000000..3915bec18 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5676.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_200u250.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..93f099ba6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 5676 pozorovaná 15´ ZSZ od hviezdy 6,5m, je pomerne jasnou, predĺženou 2´ x 1,5´ SV-JZ galaxiou, s nepatrne jasnejším centrom. Galaxia NGC 5660 leží 28´ ZSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_300u350.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..849210bb2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5676_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 5676 má jasné 4´x 2´ SV-JZ halo obsahujúce široké oválne jadro. Hviezdy 14m leží 1´ západne, 2,25´ VJV a 2´ severne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689.md new file mode 100644 index 000000000..5989df14d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5689.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_200u250.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4560d2c9d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 5689 je predĺženým pruhom 1,75´ x 0,5´ V-Z obsahujúcim nápadné oválne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_300u350.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..bba49aa8c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5689_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 5689 je peknou galaxiou v tvare ihly, s jasným veľmi predĺženým 3´ x 0,75´ V-Z halom obsahujúcim rozšírené škvrnité jadro. Dve hviezdy 14m ležia 2,75´ a 3,25´ VSV od galaxie. Tesný pár galaxií NGC 5682-83 leží 8´ JZ a galaxia NGC 5693 12´ JJV od NGC 5689. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md new file mode 100644 index 000000000..2ce363c69 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5694.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_200u250.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..03b50a12b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 150x: Táto guľová hviezdokopa (9,2m) leží 1,5´severovýchodne od najsevernejšej stálice 1,25´širokého S-J páru zložiek 9m. Obsahuje pomerne slabé, nerozlíšiteľné 2´halo s jasnejším centrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_400u450.md b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..27427588a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5600-5700/NGC5694_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 200x: NGC 5694 ukáže dobre zhustené 1´jadro umiestnené v slabšom 2,5´zrnitom, ale nerozlíšiteľnom hale. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746.md b/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746.md new file mode 100644 index 000000000..d382639e4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5746.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_200u250.md b/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..02810311b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 5746 je pozorovaná 20´ZSZ od 109 Virginis, 5´JJV od jednej hviezdy 7m. Je jasnou galaxiou pozorovanou zboku s nápadnou centrálnou vypuklinou. Jadro je 2´dlhé, ale bočným pohľadom tenké halo môže byť vystopované do 6´dĺžky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_400u450.md b/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7f929a674 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5700-5800/NGC5746_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 5746 je nádhernou detailnou galaxiou. Jasné 2,5´dlhé jadro má škvrnitú štruktúru a nejaké náznaky svetla sú vidieť v severnej časti. Za koncami centrálnej vypukliny je halo značne slabšie a matnejšie čím ďalej sa rozširuje od centra, zužuje sa do bodov a dosahuje dĺžku 7´. Bočným pohľadom tenká tmavá línia sa môže mihnúť pozdĺž vypukliny a tenkého hala na východnej strane. Hviezda 14m je umiestnená v hale 2´južne od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5822.md b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5822.md new file mode 100644 index 000000000..e158cffb2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5822.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5822.jpg) +Bohatá otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 6,5 mag, ktorá na oblohe zaberá veľkosť vyše pol stupňa. Nachádza sa v južnej časti súhvezdia. Dobre je vidieť v triédri alebo malom ďalekohľade. Obsahuje viac ako 100 slabých hviezd a leží vo vzdialenosti 1 800 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5824.md b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5824.md new file mode 100644 index 000000000..d84c40cd3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5824.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5824.jpg) +Dve jasné guľové hviezdokopy. NGC 5824 má jasnosť 7,8m a v 300 mm ďalekohľade môžeme rozlíšiť niektoré jej hviezdy. NGC 5927 dosahuje 8. hviezdnu veľkosť. Má jasné jadro, ktoré obopína zrnité jadro. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5844.md b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5844.md new file mode 100644 index 000000000..8879fffe4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5844.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5844.jpg) +V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení a s použitím UHC filtra je táto planetárka pomerne jasná a veľká. Je predĺžená 55“ x 40“ V-Z a na severnej strane sa ukazuje určité zjasnenie, čo dáva planetárke bipolárny tvar. 3´severovýchodne leží hviezda 9m a hviezda 10,5m sa nachádza 2,5´západne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5882.md b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5882.md new file mode 100644 index 000000000..0918e60c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5882.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5882.jpg) +Táto malá planetárka je v 400 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení s UHC filtrom veľmi jasným 12“ kruhovým diskom s modrastou farbou. Plošná jasnosť je veľmi vysoká. Pri 230x zväčšení môže byť vidieť vonkajšia obálka, čím planetárka nadobudne rozmer 16“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5897.md b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5897.md new file mode 100644 index 000000000..df6aace99 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5897.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5897.jpg) +Guľová hviezdokopa v strednej časti súhvezdia s celkovou jasnosťou 8,6m, vzdialená od Zeme 45 000 svetelných rokov. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5897_200u250.md b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5897_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e598ed3a2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5800-5900/NGC5897_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je hmlistým, nepatrne predĺženým halom so slabou plošnou jasnosťou. Stred je slabo koncentrovaný a okraj hrboľatý. Bočným pohľadom sa môže blysnúť pár tuctov hviezd, najjasnejšia z nich sa nachádza na severozápadnom rozhraní. V ďalekohľade s priemerom objektívu 400 mm je NGC 5897 veľkou, voľne koncentrovanou guľovou hviezdokopou, ktorá je dobre rozlíšiteľná: sú viditeľné štyri tucty hviezd oproti hmlistej žiare na pozadí. Stred je iba nepatrne zhustený. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907.md new file mode 100644 index 000000000..db533cc88 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5907.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_100u150.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..06e869d3f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: Táto galaxia je slabým lúčom svetla predĺženým 7´ x 0,5´ SSZ-JJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_200u250.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..5622a121e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 5907 sa objavuje pomerne slabá, predĺžená 9´ x 0,75´ SSZ-JJV a má mimoriadne 2´ dlhé jadro. Východné rozhranie je lepšie definovateľné než západné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_400u450.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1977b2e25 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5907_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Toto je nádherná edge-on galaxia s pomerne jasným 10´ x 0,75´ SSZ-JJV halom. Jadro je veľmi predĺžené 2,5´ x 0,25´. Slabá tmavá prachová línia sa rozširuje popri západnej strane hala galaxie, zvlášť kde prekrýva jadro. Západný bok galaxie je matnejší, ale širší než východné rozhranie. Hviezda 14m leží na západnom rozhraní hala 1´ ZJZ od centra galaxie. Ďalšia hviezda 14m sa nachádza hneď východne od severného konca hala 3,5´ od centra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5979.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5979.md new file mode 100644 index 000000000..f5a40f7fa --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5979.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5979.jpg) +Planetárna hmlovina, ktorú objavil John Herschel 24. apríla 1835. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 11,5. V 450 mm ďalekohľade pri 170x zväčšení s UHC filtrom sa objavuje kruhového tvaru, pomerne jasná, ale menších rozmerov – 12“. Pri 230x zväčšení je plošná jasnosť trochu nepravidelná s veľmi slabým halom okolo jej okrajov. Planetárka je umiestnená v bohatom hviezdnom poli 2,7´južne od hviezdy 10m, smerom východne od nej sa zase tiahne rad 12-13m hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982.md new file mode 100644 index 000000000..ff024da2d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5982.jpg) +Galaxia NGC 5982 je jednou z pozoruhodnej trojice galaxií, ktorú by ste so svojím ďalekohľadom určite mali navštíviť. Pri troche šikovnosti ich všetky ľahko dostanete do toho istého zorného pola a môžete tak obdivovať rozdielnosť ich štruktúr. Nie sú síce príliš výrazné, ale každá z nich má iný tvar. Spolu sa niekedy populárne označujú ako Draco triplet. + diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_200u250.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..81f54be37 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 5982 je najjasnejšou v V-Z rade galaxií tvoreného spolu s NGC 5981 6´ na západ a NGC 5985 7´ na východ. Má jasné 45“ x 30“ VJV-ZSZ oválne halo, ktoré obsahuje jasné jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_400u450.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..f2d2b425e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5982_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 5982 má nápadné oválne jadro rozšírené 1´ x 0,75´ VJV-ZSZ vnútri veľmi slabého matného hala neurčito predĺženého 2´ x 1,5´ VJV-ZSZ. Halo sa rozširuje k dvom hviezdam 13m 1´ VJV a 1´ západne od jadra galaxie. Vedľa línie stálic 13m sú dve nepatrne jasnejšie hviezdy blízko hala NGC 5981 a NGC 5985. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5986.md b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5986.md new file mode 100644 index 000000000..496ad6a71 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/5900-6000/NGC5986.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC5986.jpg) +Najjasnejšia guľová hviezdokopa (7,5m) v súhvezdí, ktorú je možné zachytiť už triédrom. + +Vo väčšom ďalekohľade je pomerne dobre zhustenou kopou so širokým jadrom. Na okraji dobre rozlíšime jednotlivé hviezdy. Na juhovýchodnom rozhraní vyniká hviezda 12m, v severovýchodnej časti sa zase ukazujú dve hviezdy 13. magnitúdy. NGC 5986 leží vo vzdialenosti 34 000 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0613.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0613.md new file mode 100644 index 000000000..85a1faffb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0613.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0613.jpg) +Galaxia 10. magnitúdy s jasným jadrom obklopeným slabým halom, s nápadným párom hviezd 10m a 11m v SSZ časti. Vo veľkom ďalekohľade je jadro nerovnako jasné a bočným pohľadom môžeme postrehnúť i slabú špirálovú štruktúru. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0654.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0654.md new file mode 100644 index 000000000..0deea8f2b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0654.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0654.jpg) +Jasná otvorená hviezdokopa 6,5m, ktorú tvorí 60 hviezd, z ktorých je najjasnejšou stálica 7,4 magnitúdy. Už menší amatérsky ďalekohľad ju ukáže ako bohatý, menší zväzok slabších hviezd formovaný takmer rovnako jasnými hviezdami. V ďalekohľade s priemerom objektívu 20 cm rozlíšime asi 50 hviezd medzi 11. a 13. magnitúdou, ktoré tvoria tesné páry a úzke reťazce. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0659.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0659.md new file mode 100644 index 000000000..8c357625b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0659.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0659.jpg) +Pekná otvorená hviezdokopa, tvorená asi 40 hviezdami rozkladajúcimi sa na ploche v priemere iba 5´. Celková jasnosť je približne 8m. Náznakovo ju objavíme 100 mm ďalekohľadom ako slabú kopu ležiacu severovýchodne od nápadného trojuholníka hviezd, ktorého súčasťou je aj hviezda 44 Cas (5,9 mag). Hviezdokopa je však iba zrnitou škvrnou s tuctom hviezd rozlíšiteľných oproti zrnitému pozadiu umiestnenému v bohatom hviezdnom poli. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 20 cm rozoznáme asi 30 hviezd 12. magnitúdy a slabších. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660.md new file mode 100644 index 000000000..629d1dec0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0660.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660_200u250.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4db67f451 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 660 pozorovaná 9´juhovýchodne od hviezdy 8m a 4,8´severovýchodne od širokej 10m dvojhviezdy, má pomerne slabé, matné halo predĺžené 6´x 2´SV-JZ, nepatrne jasnejšie v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660_400u450.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..58e9a8be5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0660_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 660 má veľké, matné halo predĺžené 8´x 4´SV-JZ, vnútri ktorého leží veľké, slabé, škvrnité jadro, kvôli pruhom nerovnaké v jasnosti. 1,25´VJV leží široká 16“ dvojhviezda zložiek 13m a 14m. Galaxia UGC 1195, pozorovaná 20´SSZ, je slabým 2,5´x 0,75´obláčikom s náznakom jadra. Hviezda 13,5m sa dotýka severovýchodného konca galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0663.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0663.md new file mode 100644 index 000000000..6a74cbc8a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0663.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0663.jpg) +Otvorená hviezdokopa neďaleko spojnice hviezd Ruchbah a Segin, v pomerne bohatom hviezdnom poli. Obsahuje približne 80 hviezd a dosahuje celkovú jasnosť 7,1m a preto sa dá ľahko nájsť aj malým ďalekohľadom. Už v hľadáčiku vyzerá ako hmlistá škvrna. + +V 10 cm ďalekohľade je celkom jasnou a veľkou kopou asi 30 dobre pozorovateľných hviezd zdanlivo rozdelených do dvoch oblastí. V 20 cm ďalekohľade uvidíme všetky jej hviezdy, dobre viditeľné dvojhviezdy majú označenie Struve 151, 152 a 153. V 30 cm ďalekohľade je jasnou, značne bohatou a nepravidelnou skupinou 80 hviezd rozdelených do 2 oblastí akoby bezhviezdnou medzerou prechádzajúcou priamo cez stred z jedného okraja na druhý. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0672.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0672.md new file mode 100644 index 000000000..17678ed4a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0672.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0672.jpg) +Nápadná galaxia (10,9m), môžeme ju vidieť už v 150 mm ďalekohľade. Pomerne jasné oválne halo má nerovnakú plošnú jasnosť a hmlisté rozhranie. V 400 mm ďalekohľade je peknou jasnou galaxiou. Jadro umiestnené v hale má tvar priečky. Halo je hmlisté, až škvrnité okolo jadra a je nejako viac zúžené smerom na východ. Smerom ZJZ leží galaxia IC 1727 (11,5m). + + + diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676.md new file mode 100644 index 000000000..cd7bcd7f6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0676.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676_200u250.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6a3d29369 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 676 je pomerne slabá, matná galaxia, ale má v jadre umiestnenú hviezdu 10m. Konce jej 3´x 1´hala sú zúžené. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676_400u450.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..04e149030 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0676_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Táto šošovkovitá galaxia má pomerne slabé halo predĺžené 3,5´x 1´S-J so zúženými koncami a jasnejšie severne a južne od centra. Hviezda 10m je umiestnená presne v centre. Pri 175x zväčšení môžu byť východne od centra vidieť slabé hviezdy a tiež 1,5´JJZ na rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691.md new file mode 100644 index 000000000..8bd47a768 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0691.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691_200u250.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3837b21ef --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 691 je najjužnejšou galaxiou v skupine galaxií okolo NGC 697, rozptýlenej okolo dvojhviezdy 1 Arietis. Nachádza sa 15´JJV od NGC 680. 100x ukáže slabé matné 2´halo nepatrne predĺžené V-Z a s nepatrným centrálnym zjasnením. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691_400u450.md b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8ed489ae1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/600-700/NGC0691_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 691 leží 1,75´juhozápadne od 7“ páru skoro rovnako jasných hviezd zoradených v smere VSV-ZJZ. Má nápadné 30“ priemeru jadro obklopené pomerne slabým, matným 2,5´halom nepatrne predĺženým V-Z. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6025.md b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6025.md new file mode 100644 index 000000000..8bc160192 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6025.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6025.jpg) +Rozptýlená otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 5,5m. Je tvorená 30 hviezdami približne 9. magnitúdy, ďalších 100 má nižšiu jasnosť. Ľahko sa pozoruje triédrom alebo malým ďalekohľadom, v ktorom vynikne jedna stálica 7. magnitúdy. Hviezdokopa je od nás vzdialená 2 700 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md new file mode 100644 index 000000000..a71917e99 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6067.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6067.jpg) +Nádherná otvorená hviezdokopa severne od κ Nor, v ktorej v zornom poli ďalekohľadu alebo obrieho bináru uvidíte zhruba 120 hviezd na okraji hviezdneho oblaku Mliečnej cesty. Tie najjasnejšie hviezdy dosahujú 8. magnitúdu. Celková jasnosť hviezdokopy je 5,6m a preto býva počas jasných nocí vidieť i voľným okom ako hmlistá škvrna. Vzdialená je 6 800 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072.md b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072.md new file mode 100644 index 000000000..bee36239e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6072.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_200u250.md b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0adf34097 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 150x: NGC 6072 je pomerne jasnou planetárnou hmlovinou s diskom priemeru 50“ rovnakej plošnej jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_400u450.md b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d269a6c86 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6072_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: 60“ Disk vyzerá nepatrne predĺžený S-J a má matné rozhranie a svetlozelenú farbu. O-III filter ukáže nepatrné centrálne stemnenie. Hviezda 13m leží na severovýchnom rozhraní disku. Hviezdy 11m ležia 2,25´a 3,5´ZSZ od planetárky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6087.md b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6087.md new file mode 100644 index 000000000..f3268bb09 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6000-6100/NGC6087.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6087.jpg) +Ďalšia z pôvabných otvorených hviezdokôp v súhvezdí, ktorá sa rozkladá okolo premennej cefeidy S Normae meniacej jasnosť od 6,1m po 6,8m v perióde 9,75 dňa. Hviezdokopa obsahuje asi 40 hviezd jasnosti medzi 8. a 10. magnitúdou. Jej celková jasnosť je 5,4m, takže ju môžeme dobre sledovať už v triédri a ako hmlistú škvrnku i voľným okom. Leží vo vzdialenosti 2 900 svetelných rokov. Ďalšími otvorenými hviezdokopami v súhvezdí sú NGC 4925 (8,4m), NGC 6031 (8,5m), NGC 6134 (7,2m) a NGC 6152 (8,1m). + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6101.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6101.md new file mode 100644 index 000000000..f0cea9366 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6101.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6101.jpg) +Slabšia guľová hviezdokopa, dosť rozsiahla a mierne nepravidelná, ktorú objavil Dunlop 1. júna 1826. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 9,2. V malom ďalekohľade ju uvidíme ako malú škvrnu. Nájdeme ju sedem stupňov severne od gamy Apodis a na rozlíšenie okrajových hviezd budeme potrebovať väčší ďalekohľad, pretože tie nepresahujú 14. magnitúdu. V 300 mm ďalekohľade pri 140x zväčšení je pomerne slabá s malou koncentráciou a nepravidelným halom, so zábleskami niekoľkých slabých hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6124.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6124.md new file mode 100644 index 000000000..b59aa6773 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6124.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6124.jpg) +V ďalekohľade s priemerom objektívu \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6124_200u250.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6124_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8e4ff73d2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6124_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +jasná (5,8m), bohatá otvorená hviezdokopa tvorená 75 hviezdami 9-12m, ktoré sú nepravidelne usporiadané. Najhustejšia časť kopy, s väčšinou jasnejších členov sa nachádza juhozápadne od centra a obsahuje niekoľko tuctov hviezd. Vo väčšom ďalekohľade a 100-násobnom zväčšení kopa vyplní celé zorné pole. Je viditeľných 100 hviezd, dva tucty z nich majú jasnosť 9-10m a sú nahromadené v nápadných pároch a krátkych radoch. 10´JV od centra leží 20“ široká dvojhviezda zložiek 10. magnitúdy. Na ZSZ rozhraní skupiny leží široký rovnoramenný trojuholník jasnejších hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139.md new file mode 100644 index 000000000..b1d9cb063 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6139.jpg) +Jedna z guľových hviezdokôp v súhvezdí, má jasnosť 8,9m. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_200u250.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ff705842c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade ju uvidíme ako pomerne jasné, hmlisté halo s jasnejšou centrálnou časťou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_400u450.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a03adb288 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6139_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: halo obsahuje pomere zhustené jadro. Halo má škvrnitú štruktúru a v momentoch dobrého seeingu môžeme rozlíšiť pár hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md new file mode 100644 index 000000000..f91da9891 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6144.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6144.jpg) +Menej významná guľová hviezdokopa jasnosti 9m, hneď na severozápad od Antaresa. V 200 mm ďalekohľade je pomerne slabá a má nerovnako zhustené halo. Rozlíšime pár okrajových hviezd, zvlášť jednu 12. magnitúdy na západnom rozhraní. Hviezdne pole na sever od kopy je očividne riedke. + diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_400u450.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6c3817427 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6144_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: táto guľová hviezdokopa nápadne kontrastuje s tmavooranžovými lúčmi na juhovýchod vzdialeného Antaresa. Halo hviezdokopy má nepatrne jasnejší stred. Členov hviezdokopy môžeme nájsť 3´od centra kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153.md new file mode 100644 index 000000000..9ead29e86 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6153.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_200u250.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1525da311 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: NGC 6153 leží v južnom rohu zoskupenia v tvare diamantu s tromi ďalšími 10m hviezdami. Tvarom pripomína telo Delfína. Planetárka má pomerne jasný, kruhový 20“ disk. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_400u450.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5e03034d5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6153_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: Disk má zelenkastý odtieň. Bočným pohľadom sa dá tušiť nepatrne tmavšie centrum. O-III filter tejto predstave nepomáha, ale ukáže dobre definovateľný 25“ disk. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6164.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6164.md new file mode 100644 index 000000000..3d3fd1e0b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6164.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6164.jpg) +Slabý objekt na hraniciach s Oltárom, ktorý sa trochu podobá na planetárnu hmlovinu. V strede sa nachádza hviezda jasnosti 6,8m, hmlovina má tvar obráteného písmena „S“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192.md new file mode 100644 index 000000000..27afd2796 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6192.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_200u250.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a5160ca87 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 6192 je atraktívnou kopou troch tuctov 11-14m hviezd zoskupených v troch alebo štyroch nepravidelných zhlukoch, najjužnejší má esovitý tvar. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_300u350.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..987c92568 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6192_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto kopa obsahuje 40 hviezd na 10´ploche, väčšina z nich leží na ploche 5´. Hviezdy sú rozmiestnené v reťazcoch, malých zhlukoch a pároch, s veľkými medzerami medzi nimi. Severozápadne a SSZ od centra kopy ležia dva SV-JZ hviezdne prúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6193.md b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6193.md new file mode 100644 index 000000000..c3f727fc9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6100-6200/NGC6193.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6193.jpg) +Otvorená hviezdokopa (5,2m) zložená z niekoľkých hviezd, rozptýlených na ploche oblohy veľkej ako polovica Mesiaca v splne. Najjasnejšia hviezda dosahuje 6m a celá hviezdokopa sa najlepšie pozoruje triédrom. V blízkosti nej leží tmavá hmlovina trochu pripomínajúca Konskú hlavu z Orióna. Je pozostatkom veľkého molekulového mraku, z ktorého hviezdokopa vznikla. Intenzívne ultrafialové žiaredie mladých a horúcich hviezd starých asi milión rokov spôsobuje, že môžeme vidieť i emisnú hmlovinu **NGC 6188**. Vzdialenosť tohto objektu sa odhaduje na 4 500 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6210.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6210.md new file mode 100644 index 000000000..9ad49b812 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6210.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6210.jpg) +Planetárna hmlovina s celkovou jasnosťou 8,8m, ležiaca trochu mimo spojnice hviezd β a δ Her. + +V 200 mm ďalekohľade má tvar jasného oválneho disku, ktorý je rovnomerne jasný a kruhový, ale menších rozmerov a neukáže žiadne detaily. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm sa premení na jasnú modrastú elipsu s centrálnou hviezdou 13,7m. Hneď na JJZ od planetárky leží trojhviezda Struve 2094, tvorená dvoma tesnými žltými zložkami ôsmej magnitúdy takmer v kontakte a slabším spoločníkom 11. magnitúdy vo vzdialenosti 24,9“. + +Dominik: 250mm: Dá sa rozoznať od hviezdy už pri zv. 52x , má výraznú zelenkastú farbu, pri zv. 104x má tvar kruhu , je veľmi jasná. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6217.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6217.md new file mode 100644 index 000000000..c4755b7a4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6217.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6217.jpg) +Zo všetkých slabých galaxií v súhvezdí je táto najjasnejšia (11,2m). V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm sa zobrazí ako slabé, hmlisté halo, ktoré obsahuje stelárne jadro. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6229.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6229.md new file mode 100644 index 000000000..b151e5a31 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6229.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6229.jpg) +Slabá guľová hviezdokopa, ktorá dosahuje jasnosť 9,4m, čo je dôsledkom jej veľkej vzdialenosti - 80 000 svetelných rokov. V 200 mm ďalekohľade vyzerá ako nerozlíšiteľné kolečko s nepatrným zjasnením k centru. Vo veľkom ďalekohľade je povrch zrnitý s nápadným centrálnym zhustením. Okolo okrajov rozlíšime pár hviezd. + +Dominik: 250mm: Je malá, bodová , tvorí trojuholník s dvomi jasnými hviezdami v zornom poli, má veľmi jasné jadro, ktoré mierne slabne k okrajom, avšak nedá sa skoro vôbec rozoznať hviezdy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6231.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6231.md new file mode 100644 index 000000000..855ebd3a4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6231.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Falošná kométa +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6231.jpg) +Jedna z najkrajších a najzaujímavejších otvorených hviezdokôp na celej našej oblohe. Ako jasná kompaktná kopa sa bliští na pozadí bohatej Mliečnej cesty. Je zhruba o 2,5m jasnejšia ako Dvojitá hviezdokopa v Perzeovi a iba o 1,4m slabšia ako Plejády. A to je skutočne viac než jasná: je vzdialená 6 200 svetelných rokov a má absolútnu magnitúdu –10,2, svietivosť milióna Sĺnk. Je skoro tak svietivá ako najžiarivejšia guľová hviezdokopa našej Galaxie – Omega Centauri, ktorá má absolútmu magnitúdu –10,3. Dôvodom jej mimoriadnej svietivosti je žiara jednotlivých hviezd, extrémne horúcich, mimoriadne svietivých obrov a nadobrov typu O a B. Nájdeme v nej i dve zo zriedkavých Wolf-Rayetových hviezd. ζ1, pol stupňa južne, je pravdepodobne okrajovým členom kopy. Jedná sa o gigantického nadobra s absolútnou magnitúdou –8,8, svietivosťou 276 000 Sĺnk. NGC 6231 je jadrom OB Asociácie Škorpión–Centaurus, ktorá mimochodom zahŕňa i vedľajšie hviezdne polia Collinder 316 a Trumpler 24. + +NGC 6231 leží menej ako jeden stupeň južne od hviezd ζ1 (4,8m) a ζ2 Scorpii (3,6m), v čarokrásnom poli jasných hviezd, často nazývanom „falošná kométa“. Voľným okom sa zdá, že dve spomínané hviezdy tvoria jadro tejto kométy a otvorené hviezdokopy NGC 6231, Cr 316 a Trumpler 24 vyvolávajú dojem falošného chvosta. U nás táto „kométa“ nie je vidieť, ak sa však dostanete do južnejších krajín, napríklad k severným brehom Afriky, použite na ňu triéder alebo ďalekohľad s malým zväčšením. Vyzerá ako výrazný zvoľna sa rozširujúci hmlistý pás v dĺžke niekoľkých stupňov, ktorý sa tiahne na sever a mierne na východ od dvojice stálic ζ1 a ζ2 Scorpii. V triédri sa premenia na zovretú zbierku jasných hviezd na slabom hmlistom podklade, ktorý sa bočným pohľadom premení na mnoho slabých drobných stelárnych bodov. Všetky sú biele, ani jeden z nich nemá výraznejší farebný odtieň. + +Uvidíte kompaktný, bohatý zhluk hviezd. Asi 50-násobné zväčšenie zobrazí osem hviezd 7-8m a ďalších 50 slabších. Južne, medzi kopou a hviezdou ζ sa nachádza trojuholník tvorený hviezdami 4-5-6m. Trumpler 24 a Cr 316, umiestnené stupeň SSV, tvoria jednu obrovskú spojenú kopu, väčšiu ako Plejády z Býka. + diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6231_200u250.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6231_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a2b761ad4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6231_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: táto legendárna hviezdokopa zhusťuje cez 100 hviezd na 10´ploche, pričom s pár tuctami ďalších sa jej priemer zväčšuje na 15´. Mnohí z členov vytvárajú atraktívne trojuholníky a krátke rady. Južne od kopy sa ťahá bohatý hviezdny prúd. Mnohé z hviezd oblasti sú žiarivo farebné, obzvlášť modré, žlté a oranžové. Filtre O-III a UHC objavia slabú hmlovinu, v ktorej sú ponorené niektoré hviezdy. Jej najjasnejšia časť nesie označenie **IC 4628**. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235.md new file mode 100644 index 000000000..f8e0b36c7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6235.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_200u250.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3ff126b86 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Guľová hviezdokopa umiestnená vnútri trojuholníka hviezd 12m, je malou, slabou a hmlistou škvrnou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_400u450.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b9caa440c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6235_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 6235 má 3´pomerne slabé, chudobne zhustené halo obsahujúce nepatrne jasnejšie jadro. Halo má zrnitú štruktúru a okraj je rovnomerný. 175x zväčšenie rozlíši pár tuctov hviezd okolo rozhrania okrajov. Pole východne a južne od guľovej hviezdokopy je chudobné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6240.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6240.md new file mode 100644 index 000000000..63f68a10e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6240.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6240.jpg) +Dominik: NGC 6240 je veľmi zaujímavá galaxia v Hadonosovi, ktorá vznikla kolíziou dvoch menších galaxii. Je to veľmi neurčitý objekt a skladá sa z dvoch rôznych častí. Galaxia je významná pre profesionálne pozorovania – obi dve jej jadrá vyžarujú silné röntgenové žiarenie a preto sa predpokladá, že sa v obidvoch jadrách nachádzajú masívne čierne diery. Galaxia sa dá nájsť postupným prechodom od Lambda Ophi cez jasnejšie hviezdy ako 14, 16, 21, 19 Ophi. Správnu polohu mi potvrdil pri pozorovaní útvar hviezd desiatej magnitúdy v podobe X v zornom poli nakloneného na ľavú stranu. Galaxia jasná približne 13.0m sa mala nachádzať len mierne naľavo v tesnej blízkosti hviezdy 13m. Pri pozornejšom pohľade som už pri zväčšení 52x videl pri hviezde nejasný a malý obláčik. Ideálne bolo zv. 104x (pretože 9mm GSO je bohužiaľ naozaj nepoužiteľný okulár). Galaxia bola nenápadná – malý nejasný obláčik, ktorý nemal presný tvar, ale napriek tomu dobre viditeľná. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6242.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6242.md new file mode 100644 index 000000000..a27a9fc72 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6242.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6242.jpg) +Jasná otvorená hviezdokopa 6,4m, ďalekohľad s priemerom objektívu 200 mm rozlíši 50 hviezd. Najjasnejšia dosahuje jasnosť 7,3m a nachádza sa na juhovýchodnom rohu trojuholníka, ktorý tvorí spolu s dvomi ďalšími najjasnejšími hviezdami. Zhruba tucet hviezd dosahuje potom jasnosť 8-9m, ostatné hviezdy sú oveľa slabšie. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6259.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6259.md new file mode 100644 index 000000000..619e289e3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6259.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6259.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6259_200u250.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6259_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c83595a31 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6259_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Hviezdokopa NGC 6259 pozorovaná 17´SSV od hviezdy 5m, je obláčikom pozostávajúcim zo sto hviezd 12m a slabšých, rovnomerne rozmiestnených na 16´x 12´V-Z ploche. Rovnomernosťou hviezdneho usporiadania sa NGC 6259 podobá NGC 7789 z Kasiopeje alebo M11 zo Štítu. Kopa tiež obsahuje niekoľko hviezdnych reťazcov oddelených tmavými bezhviezdnymi líniami. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281.md new file mode 100644 index 000000000..cc17b5036 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6281.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_200u250.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8beecfcfb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Otvorená hviezdokopa NGC 6281 je voľnou, nepravidelnou skupinou dvoch tuctov hviezd na 7´ploche. Najjasnejšie hviezdy 8-9,5m sú umiestnené pozdĺž dvoch nepatrne zatočených prúdov orientovaných V-Z a SZ-JV, ktoré sa stretávajú na západnej strane kopy a tvoria tak písmeno „V“ otvorené na juhovýchod. Najslabšie hviezdy kopy 11-12m sú rozptýlené smerom na juhovýchod. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_300u350.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..88334a9d7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6281_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto kopa má tri tucty hviezd v 8´širokom trojuholníkovom zoskupení, najjasnejší členovia sú sústredený pozdĺž severnej a juhozápadnej strany trojuholníka. Kopa nemá centrálne zhustenie a jej hviezdy nie sú rozmiestnené v zhlukoch. Najjasnejšia hviezda skupiny 7,9m leží na východnom konci reťazca hviezd, ktorý definuje severnú stranu trojuholníkovej kopy. Najjasnejšia hviezda má spoločníka 10,5m vzdialeného 7“ na SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6284.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6284.md new file mode 100644 index 000000000..737711180 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6284.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6284.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6284_300u350.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6284_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e1afc0fa4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6284_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: Guľová hviezdokopa pozorovaná 10´VSV od širokého páru 8,5m hviezd, ukáže pomerne slabé, rovnako koncentrované 2´halo, ktoré je nepatrne predĺžené VJV-ZSZ a má nepravidelné rozhranie. Jadro sa objavuje zrnité, ale hustne smerom k jasnému skoro stelárnemu centru. Pár hviezd je rozlíšiteľných na okraji guľovky, vrátane hviezdy 12m 1,5´východne od jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287.md new file mode 100644 index 000000000..defc6aff2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6287.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_200u250.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..1c527aa3f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Guľová hviezdokopa pozorovaná južne od tmavého prachového mraku, zjavuje sa ako slabý 2´fliačik rovnakej štruktúry s nepatrne jasnejším centrom. Nápadné zoskupenie v tvare „T“ leží v poli blízko guľovej hviezdokopy: štyri hviezdy 11m tvoria priečku na stĺpe piatich hviezd. Hviezda 11m je pozorovaná na jeho podklade. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_400u450.md b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1c3ca1ea8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6200-6300/NGC6287_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 6287 sa zjavuje zrnitá a je rozlíšiteľná iba hŕstka hviezd okolo jej okrajov. 3´halo kopy má širokú centrálnu oblasť s nepatrne jasnejším jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302.md new file mode 100644 index 000000000..eaacdbbb3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Bug nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6302.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..23ba69210 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 175x: NGC 6302 je vizuálne zaujímavá planetárka s jasnou centrálnou oblasťou, po bokoch so slabými rozšíreniami na VSV a ZJZ, pričom druhé z nich je dlhšie. Celkový rozmer hmloviny je 1,5´x 0,5´VSV-ZJZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_300u350.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fe23a43ee --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6302_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 200x: Jasné, nepatrne oválne jadro má po bokoch dva slabé výčnelky, ktoré sú zúžené blízko jadra a tvoria nepravidelné zoskupenie „8“, pripomínajúce mravca alebo chrobáka. Obe rozšírenia sa nepatrne zjasňujú v určitej vzdialenosti od jadra, predtým než ku svojim koncom vyblednú. Celková šírka hmloviny je 2,75´x 0,75´VSV-ZJZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304.md new file mode 100644 index 000000000..c959b8429 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6304.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..39077ec81 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Guľová hviezdokopa, ktorá sa zjavuje sa o niečo jasnejšia a nepatrne väčšia ako jej susedka NGC 6316. Jej 2´halo má veľké zhustenie v centre. Iba pár hviezd okolo okrajov guľovky môžeme rozlíšiť. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..4ea0672ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6304_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo väčších ďalekohľadoch sa okraj hala rozširuje do priemeru 3´a čiastočne je rozlíšiteľný. Jadro je nepatrným oválom VJV-ZSZ, je slabo zhustené a nejako zrnité s čiastočným rozlíšením. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309.md new file mode 100644 index 000000000..89b985fee --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Box nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6309.jpg) +Planetárna hmlovina pripomínajúca slabšiu kópiu hmloviny Prstenec v súhvezdí Lýra. + diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b11e2196c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: NGC 6309 je umiestnená iba 25” južne od hviezdy 11,5m a pri malom zväčšení vyzerá skoro ako súčasť dvojhviezdneho systému. Pri 200x zväčšení sa táto planetárka objavuje v tvare obdĺžnika a preto sa jej často hovorí Krabica. Jej disk je zelenkastý a centrálna hviezda 13m je občas viditeľná. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a44204003 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6309_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: Vo veľkých ďalekohľadoch a s O-III filtrom má planetárka jasný 25” SSZ-JJV obdĺžnikový disk s ostrým centrom. Severná časť disku je dlhšia a zretelnejšia než južná. Jasná centrálna štruktúra je obklopená oveľa slabšou vonkajšou hmlovinou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316.md new file mode 100644 index 000000000..6bf731573 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6316.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2dc3f2051 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 6316 je takmer celá obklopená piatimi slabými hviezdami – najjasnejšia 11,5m sa nachádza na juhovýchodnom rozhraní kopy 1´od jej centra. Kopa má nerozlíšiteľné 2´halo obsahujúce slabé centrálne zjasnenie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..74a1dbf98 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6316_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: Jadro tejto guľovky je široké, pomerne zhustené a zrnité. 3´v priemere okraj obsahuje iba pár hviezd. Okrem hviezdy 11,5m, 12m, popredné hviezdy ležia 1,25´VJV a 1,75´západne od centra kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318.md new file mode 100644 index 000000000..69e108b2c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6318.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8bf9a6210 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Hviezdokopa NGC 6318 je pozorovaná 10´západne od hviezdy 7m, je bohatou zhustenou kopou troch tuctov slabých hviezd na 4´x 3´S-J ploche. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_300u350.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..cdc81d3b8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6318_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 6318, v tvare akéhosi odtlačku palca, je atraktívnym 5´x 3,5´S-J zhustením 12-14m hviezd. Oblúk hviezd pozdĺž východnej strany skupiny prechádza krátkym V-Z radom na južnom rozhraní kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6326.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6326.md new file mode 100644 index 000000000..46111fdb2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6326.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6326.jpg) +V 450 mm ďalekohľade je táto planetárka (10,5m) veľmi jasná, malá a kruhová s priemerom 15“, umiestnená v bohatom hviezdnom poli. Stálice 14m ležia hneď po jej severnej a východnej strane. Pri 170x zväčšení s UHC filtrom je dobre definovateľná, rovnako osvetlená a nepatrne predĺžená, bez náznaku centrálnej hviezdy. Leží 3,5 stupňa severovýchodne od guľovej hviezdokopy NGC 6397. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6334.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6334.md new file mode 100644 index 000000000..5ec4413a6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6334.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6334.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6334_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6334_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..ad93f4ea1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6334_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 175x: NGC 6334 je emisným komplexom pozorovaným medzi 1,25 stupňa širokou dvojicou 6m zložiek. Séria tmavých línií rozdeluje tento nepravidelný región do lichobečníka štyroch 7-10´širkokých hmlovín, s malým 3´x 2´obláčikom kometárneho vzhľadu v centre. O-III filter vytiahne slabú hmlu, ktorá sa rozširuje na SSZ zo severozápadného rohu lichobežníka. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6337.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6337.md new file mode 100644 index 000000000..bac829c8d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6337.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6337.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6337_300u350.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6337_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..38d9ba3ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6337_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Planetárka NGC 6337 má pomerne jasný 40” disk bledomodrého odtieňu a nepatrne tmavšie centrum. Tri hviezdy sú viditeľné vnútri hmloviny: najjasnejšia 12m sa nachádza vnútri prsteňa planetárky SSV od centra a dve slabšie hviezdy ležia ZJZ od centra na južnom rozhraní prstenca. Centrálna hviezda však nie je viditeľná. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342.md new file mode 100644 index 000000000..aa32b81c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6342.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4d9525296 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 6342 pozorovaná 1,25´severne od hviezdy 12m, je pomerne slabou guľovou hviezdokopou s nepravidelným vzhľadom obsahujúcim pomerne dobre zhustený stred. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..7a2f912ba --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6342_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Halo sa objavuje zrnité, priemeru asi 1,5´a nepatrne predĺžené SV-JZ a obsahujúce jasnejšie zrnité jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6352.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6352.md new file mode 100644 index 000000000..dc5ba9fc2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6352.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6352.jpg) +Guľová hviezdokopa umiestnená v bohatom poli Mliečnej cesty, ktorú objavil Dunlop 14. mája 1826. Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 7,8. V 450 mm ďalekohľade je pomerne jasná a veľká, už pri 130x zväčšení je možné rozoznať asi 75 hviezd. Halo je nepravidelné a rozširuje sa na do priemeru 8´, guľovka nie je príliš zhustená. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356.md new file mode 100644 index 000000000..afa52d3e4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6356.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..bcb45d3b4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Guľová hviezdokopa NGC 6356 je nerozlíšiteľným slabým 2´diskom hmly rovnakej plošnej jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..22a24b0ed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6356_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Kompaktné jadro bledne postupne von k nepravidelnému okraju. Pár hviezd je rozlíšiteľných okolo rozhrania zhruba 3´predĺženého VSV-ZJZ hala, ale jadro ostáva len zrnité. Hviezda 11m pola leží 2,5´západne od jadra guľovky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6357.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6357.md new file mode 100644 index 000000000..3ca6086a4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6357.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6357.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6357_300u350.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6357_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b53e5b4a5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6357_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: S O-III filtrom sa emisná hmlovina NGC 6357 objavuje ako slabý 6´x 3´V-Z oblak na severnom konci S-J reťazca jednej hviezdy 6m a štyroch hviezd 7m. Otvorená hviezdokopa Pismis 24, pozorovaná medzi dvomi najsevernejšími hviezdami reťazca, je slabou kopou 20 hviezd 10,5m a slabších, rozmiestnených na 5´ploche. Najjasnejšia hviezda kopy 10m sa nachádza na severnom rozhraní. Smerom na juhovýchod sa v skupine nachádza 4” široká SZ-JV dvojhviezda 11,5m zložiek. Väčšina ďalších hviezd kopy je slabších. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6362.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6362.md new file mode 100644 index 000000000..94f9629ba --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6362.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6362.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 7,5m, ktorá v 300 mm ďalekohľade a 186x zväčšení sa objavuje pomerne uvoľnená, pričom je rozlíšiteľných asi 25 hviezd, z ktorých niektoré sú zoradené v línii a pretínajú hviezdokopu. Halo má priemer 8´. NGC 6362 leží 1,2 stupňa severozápadne od ζ Apodis. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366.md new file mode 100644 index 000000000..d75f9c46b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6366.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..87b32de2c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 6366 je slabá, málo zhustená guľovka, jej slabá plošná jasnosť je typická pre triedu XI. Jej nerovnako slabá žiara zaberá 4´plochu a má zrnitú štruktúru. SZ-JV pár hviezd 9m leží západne od guľovky, najbližšia hviezda sa dotýka rozhrania hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..3eeb60162 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6366_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: Vo veľkých ďalekohľadoch sa priemer hala zvýši na 8´, rozširujúc sa skoro tak ďaleko ako sa nachádza vzdialenejšia hviezda z 9m páru na západe. Hŕstka veľmi slabých členov kopy je rozlíšiteľná oproti veľmi bledému pozadiu. Centrálna časť je mierne zhustená. Široký VSV-ZJZ pár 11m hviezd leží blízko JJZ rozhrania hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6369.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6369.md new file mode 100644 index 000000000..d4ba0c461 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6369.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Malý duch +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6369.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6369_300u350.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6369_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6c6cbe12f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6369_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 200x: NGC 6369, pozorovaná pri Pipe nebula, je jasná kruhová planetárna hmlovina hneď južne od jednej hviezdy. 30” disk ukáže tmavšie centrum, ale tento efekt je slabší ako pri M57 z Lýry. Planetárka je nepatrne jasnejšia pozdĺž severného okraja. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383.md new file mode 100644 index 000000000..be709903f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6383.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_100u150.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..33df36762 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: Otvorená hviezdokopa NGC 6383 leží 1,25 stupňa ZJZ od M6. Môže byť vidieť voľným okom ako slabá matná škvrna severne od ostňa Škorpióna. V malých ďalekohľadoch pri malom zväčšení rozlíšime 15 slabých hviezd rozptýlených okolo, ale väčšinou západne od najjasnejšej hviezdy 5,6m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8da5e287b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6383_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Túto kopu tvorí niekoľko tuctov slabých hviezd, väčšinou umiestnených západne od jasnej trojhviezdy h 4962, ktorá pozostáva z hlavnej zložky 5,6m a dvoch modrastých 10,5m spoločníkov. Niekoľko hviezd 9,5m leží na západnom rozhraní kopy 5´od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384.md new file mode 100644 index 000000000..6c7a1c2fc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6384.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c2a23c5ec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Galaxia pozorovaná vo hviezdnom poli na severozápadnom rozhraní Mliečnej cesty v súhvezdí, je slabým 2´x 1,5´hmlistým oválom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d2fcf41dd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6384_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch NGC 6834 ukáže pomerne jasné 5´x 3,5´SSV-JJZ halo obsahujúce nepravidelne zhustené jadro. Na SSV rozhraní hala leží hviezda 11m, ktorá leží na juhovýchdnom vrchole 2,5´x 1,5´trojuholníka 11m hviezd. Hviezda 12,5m leží na JJV rozhraní hala galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388.md new file mode 100644 index 000000000..9c8605555 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6388.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_200u250.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..767acffd4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Guľová hviezdokopa NGC 6388 má veľmi jasné jadro obklopené 2,5´halom s pár slabými hviezdami rozlíšiteľnými okolo okraja. Popredná hviezda 10,5m sa nachádza na severnom rozhraní hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_400u450.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b1be3337a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6388_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: Väčšie ďalekohľady ukážu 4´zrnité halo so snáď tuctom slabých hviezd rozlíšiteľných okolo okraja. Jadro je v centre kopy dosť zhustené. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6397.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6397.md new file mode 100644 index 000000000..41dd0b9c3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6397.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6397.jpg) +Najjasnejšia guľová hviezdokopa (5,7m) v súhvezdí. Medzi hviezdami beta a theta Arae ju ako hmlistú škvrnu môžeme pozorovať i voľným okom. So svojou vzdialenosťou 8 200 svetelných rokov je jednou z našich najbližších guľových hviezdokôp. Je ľahko dostupným objektom pre triéder a v binári môžeme spozorovať aj niekoľko okrajových hviezd. Guľovka je pomerne rozptýlená, hviezdy sú redšie ako v mnohých iných guľových hviezdokopách a vo vzdialenejších oblastiach tvoria malé skupinky a reťazce, ktoré sa dajú pozorovať stredným ďalekohľadom.´V 450 mm ďalekohľade pri 171x zväčšení je rozlíšiteľná na stovky hviezd, mnohé dosahujú jasnosť 10-11m. Celkovo je jednoznačne jasnejšia než väčšina guľových hviezdokôp, najmä vďaka jej jasným členom. + +Myzer: Tento objekt som pozoroval len raz v živote na La Palme hneď v prvú noc na vrchole s refraktorom TS \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6397_110u660.md b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6397_110u660.md new file mode 100644 index 000000000..b8dc8cefb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6300-6400/NGC6397_110u660.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 110/660 +rating: +--- +: Už 110 mm TS refraktor mi stačil na rozlíšenie guľovej hviezdokopy z Oltára NGC 6397, ktorá sa v tom čase nachádzala vo výške piatich stupňov nad južným obzorom. Pozorovacie podmienky boli naozaj prvotriedne. Táto guľovka patrí určite k piatim najkrajším, ktoré som doteraz videl. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401.md new file mode 100644 index 000000000..aa74f030f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6401.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_200u250.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e0103ce4f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 6401, pozorovaná v atraktívnom hviezdnom poli Mliečnej cesty, je malá 1,5´guľová hviezdokopa zhustená v centrálnej časti. Pri tomto priemere nemôže byť ani čiastočne rozlíšiteľná. Popredná hviezda 12,5m je umiestnená na juhovýchodnom rozhraní jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_400u450.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a29d7ee9d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6401_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: NGC 6401 má 2´nepatrne VJV-ZSZ predĺžené halo obsahujúce jasné jadro, ktoré pokrýva skoro polovicu plochy hala. Guľovka ešte nemôže byť rozlíšiteľná, ale jej okraj je už zrnitý a zopár hviezd sa môže blisnúť popri východnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6416.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6416.md new file mode 100644 index 000000000..f26c0cb85 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6416.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6416.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6416_200u250.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6416_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7ed39fb99 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6416_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 6416 je nenápadnou hviezdokopou pol stupňa VJV od M6. Obsahuje 20 hviezd 8-11m a 40 hviezd 12-14m, nepravidelne rozmiestnených na 30´x 15´S-J ploche. Jasnejší členovia ležia v severnej časti kopy. Mnohé hviezdy kopy sú sústredené v reťazcoch, prebiehaujúcich v podstate v smere V-Z. Dve červenkasté hviezdy ležia na severovýchod od skupiny a jedna na jej JJZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6438.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6438.md new file mode 100644 index 000000000..d53acc9d3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6438.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6438.jpg) +Dvojica galaxií, ktoré sú pravdepodobne gravitačne viazané. NGC 6438 (11,7m) je typom S0, zatiaľ čo NGC 6438A je obrou nepravidelnou galaxiou s dvoma širokými ramenami. Ležia vo vzdialenosti 110 miliónov svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6441.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6441.md new file mode 100644 index 000000000..f8f94f7cd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6441.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6441.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6441_300u350.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6441_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3f45c7718 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6441_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: Guľová hviezdokopa NGC 6441 pozorovaná 4´východne od oranžovej G Scorpii, má žiarivé jadro umiestnené v jasnom, ale nerozlíšiteľnom 3´hale. Hviezda 10m sa dotýka hala na juhozápadnom rozhraní a jedna 12,5m leží na SSZ rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451.md new file mode 100644 index 000000000..877bf0838 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6451.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_100u150.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..fe319a6ad --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: Otvorená hviezdokopa NGC 6451 je trojuholníkovou škvrnou slabých hviezd na rozhraní bohatého pola Mliečnej cesty. Rozsiahla sústava tmavých hmlovín leží západne od kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_200u250.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..477d9e315 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6451_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto bohatá kopa obsahuje tri tucty 11-13m hviezd na zhruba trojuholníkovej 8´ploche. S-J bezhviezdny oblúk oddeľuje pás jasnejších členov kopy pozdĺž jej východnej strany od širokej oblasti slabších hviezd rozptylujúcich sa západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453.md new file mode 100644 index 000000000..4b924d3db --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6453.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_200u250.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3fd270553 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 6453 leží uprostred členov na severozápade otvorenej hviezdokopy M7. Táto guľová hviezdokopa má slabé 1,5´halo, ktoré pri malom zväčšení pripomína planetárnu hmlovinu. Halo je rovnomerne osvetlené, bez náznaku rozlíšenia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_400u450.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..fb2953558 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6453_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: 2´halo ukáže zrnitosť alebo čiastočné rozlíšenie okolo jej okraja. Jadro je malé a slabo zhustené. Pár hviezd viditeľných pozdĺž hala sú pravdepodobne popredné objekty, členovia M7. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6496.md b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6496.md new file mode 100644 index 000000000..dfcb05a07 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6400-6500/NGC6496.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6496.jpg) +Guľová hviezdokopa (8,5m) ležiaca pozdĺž západných hraníc so Škorpiónom. V 300 mm ďalekohľade ju uvidíme ako slabú hmlistú škvrnu okorenenú pár hviezdami. Na východnej strane kopy hviezda 11,5m spolu s dvoma spoločníkmi tvorí rad s ďalšími hviezdami, ktoré prechádzajú centrom kopy. Pár nepatrne jasnejších hviezd leží na severovýchodnom a juhozápadnom rozhraní kopy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6503.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6503.md new file mode 100644 index 000000000..88887b3a6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6503.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6503.jpg) +Galaxia (10,2m) ležiaca v blízkosti niekoľkých jasných hviezd viditeľných voľným okom, takže ju nie je problém vyhľadať. Je jednou z krajších galaxií v súhvezdí. + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6503_200u250.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6503_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..4659fbb6a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6503_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia pozorovaná 4´západne od hviezdy 8m, má jasné 4´x 1´VJV-ZSZ šošovkovité halo, ktoré je nepatrne jasnejšie pozdĺž jeho centra. NGC 6503 ovplýva na prekvapenie vysokou plošnou jasnosťou a okamžite je vidieť jej vypuklý tvar, pri pozornejšom pohľade (109x) však odkryje ešte niekoľko ďalších detailov. Centrum je len o niečo málo jasnejšie než ostatné časti galaxie a jeden okraj sa zdá byť akoby drsnejší. Bočným pohľadom je tiež vidieť vonkajšie halo (tenké), ktoré lemuje okraj galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6520.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6520.md new file mode 100644 index 000000000..c25a07be4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6520.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6520.jpg) +Otvorená hviezdokopa umiestnená v nádhernej a snáď najzaujímavejšej oblasti Veľkého oblaku v Strelcovi. V 200 mm ďalekohľade by sme mohli napočítať 30 slabých hviezd na ploche 5´. Hneď západne leží vizuálne nepriehľadný, tmavé prachový mrak niekedy nazývaný **Atramentová škvrna – Barnard 86**. + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6520_300u350.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6520_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..486fdcfc8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6520_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: NGC 6520 tvorí 50 slabých hviezd, z ktorých polovica sa rozprestiera okolo jednej jasnej červeno-oranžovej hviezdy. Druhá oranžová hviezda leží blízko severozápadného rozhrania kopy. Tenká tmavá línia sa kľukatí z južnej časti NGC 6520 k veľmi tmavému prachovému mračnu Barnard 86. To je predĺžené a na severe sa zreteľne zužuje. Tmavšie je pozdĺž južného rozhrania a mimoriadne nepriehľadné vo výbežku, ktorý sa rozširuje z JJZ rozhrania. Na SSZ rozhraní sa nachádza oranžová hviezda 6,9m. Zopár veľmi slabých hviezd je ponorených v tmavom oblaku. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6522.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6522.md new file mode 100644 index 000000000..a4a6c8287 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6522.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6522.jpg) +Guľová hviezdokopa 8,6m pozorovaná 40´severozápadne od γ Sagittarii. V 200 mm ďalekohľade má malé a jasné jadro obklopené nerozlíšiteľným halom, na ktorého severovýchodnom rozhraní leží hviezda 12m. V 400 mm ďalekohľade sa halo javí zrnité. Obklopuje jasné, nerovnako zhustené a trochu predĺžené jadro. Ani pri veľkých zväčšeniach túto guľovú hviezdokopu nerozlíšime. 16´na východ leží NGC 6528, ďalšia guľová hviezdokopa. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6528.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6528.md new file mode 100644 index 000000000..ab08031e9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6528.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6528.jpg) +Slabšia (9,5m) a menšia guľová hviezdokopa oproti susednej NGC 6522, ležiacej 16´na západ. Medzi týmito guľovkami sa nachádza malé tmavé prachové mračno, ktoré zakrýva bohatstvo hviezd miestnej Mliečnej cesty. V 200 mm ďalekohľade je NGC 6528 vidieť ako halo obsahujúce jasnejší stred. Guľová hviezdokopa ostáva nerozlíšiteľná a nevidíme ani blízke okrajové hviezdy. Vo väčšom ďalekohľade ju takisto nie je možné rozlíšiť, ale na juhozápadnom rozhraní sa nachádza popredná hviezda 13m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6539.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6539.md new file mode 100644 index 000000000..8024e87ed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6539.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6539.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 9,8m. V 300 mm ďalekohľade slabá, kruhová škvrna rovnomernej jasnosti. Pri 200x zväčšení je na hranici rozlíšenia: okolo kraja sa môže mihnúť pol tucet hviezd. Najnápadnejšou je popredná hviezda 12,5m na severozápadnom rozhraní. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6541.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6541.md new file mode 100644 index 000000000..32a83ed2a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6541.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6541.jpg) +Pekná a jasná guľová hviezdokopa 6. magnitúdy, ktorá je však v našich zemepisných šírkach stále ukrytá pod obzorom. Leží medzi hviezdami theta CrA a theta Scorpii. Nachádza sa vo vzdialenosti 23 000 svetelných rokov. Zatiaľ čo v malom ďalekohľade ju uvidíme iba ako hmlisté kolečko, v 200 mm ďalekohľade máme počas dobrých podmienok šancu rozlíšiť jej okrajové hviezdy 13. magnitúdy. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm je dobre rozlíšiteľná, s jasným, širokým a zhusteným jadrom, umiestneným v hale hviezd, ktoré rýchlo redne smerom k nepravidelným okrajom. Na východnom okraji leží nápadná hviezda 11. magnitúdy, pričom medzi touto hviezdou a jadrom guľovej hviezdokopy je akási tmavá škvrna. NGC 6541 je často prehliadaná, avšak je to exponát južnej oblohy medzi guľovými hviezdokopami. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md new file mode 100644 index 000000000..744af4111 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Mačacie oko +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6543.jpg) +Planetárna hmlovina so zložitou štruktúrou závojov, uzlov a plynných mrakov vymrštených asi pred 1 000 rokmi od centrálnej hviezdy. Leží v strednej časti súhvezdia, približne na spojnici medzi hviezdami ζ – δ Draconis. Jej celková jasnosť je 8,8m, takže ju môžeme nájsť i malým ďalekohľadom. V 150 mm prístroji rozlíšime i jasný, malý disk so zelenkastým mačacím okom v podobe centrálnej hviezdy, ktorá dosahuje 11. magnitúdu. V roku 1786 hmlovinu objavil W. Herschel. Leží vo vzdialenosti 3 600 svetelných rokov. Zaujímavé je, že poloha tejto planetárnej hmloviny sa takmer presne kryje s polohou severného pólu ekliptiky – do tohto miesta mieri kolmica k rovine ekliptiky a je to zároveň stred kružnice, po ktorej je precesným pohybou zemskej osi unášaný severný nebeský pól. + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_200u250.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..75bf2e694 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: planetárka má jasný, malý, kruhový, zelenkastý disk obklopujúci centrálnu hviezdu. Bočný pohľad odhalí slabý vonkajší obal, ktorý je najnápadnejší na severovýchode a juhozápade. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u450.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..46df22e7b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6543_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: pekný, jasný modrozelený disk predvedie nádherný farebný kontrast s jasne žltou centrálnou hviezdou. Vnútorné halo je predĺžené 20×15“ a obklopené vonkajším obalom, ktorý obsahuje dva špirálovité pásy, vizuálne pripomínajúce točiace sa ramená špirálovej galaxie. Oblasť okolo centrálnej hviezdy je nepatrne tmavšia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6544.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6544.md new file mode 100644 index 000000000..22826e2e6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6544.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6544.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 8,1m pozorovaná v hojnom hviezdnom poli, na severozápad od Lagúny a 6´na SSZ od jednej hviezdy 8m. V 250 mm ďalekohľade je pomerne zhustenou a má zrnitú štruktúru. Pár hviezd môžeme okolo rozhrania rozlíšiť. + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6544_300u350.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6544_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..91daa848c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6544_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: pri malom zväčšení je iba čiastočne rozlíšiteľná, ale 150x zväčšenie odhalí blikajúci disk veľmi slabých hviezd, najnápadnejších v centre kopy a na západnom rozhraní. 1,5´na juhozápad od guľovky sa nachádza 15“ široký pár 11,5m zložiek, z ktorých jedna má ešte slabého sprievodcu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6546.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6546.md new file mode 100644 index 000000000..614a81efe --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6546.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6546.jpg) +Bohatá otvorená hviezdokopa ležiaca v bohatom a zaujímavom poli Mliečnej cesty na severovýchod od Lagúny. Jej celková jasnosť je 8m a obsahuje 150 hviezd. V 300 mm ďalekohľade ju uvidíme ako pomerne jasnú, nepravidelne roztrúsenú skupinu stálic 11m a slabších. Kopa nemá žiadne centrálne zhustenie, ale väčšina jej jasnejších hviezd sa nachádza vo východnej časti. Tam sa tiež nachádza trojuholník popredných hviezd 9m, z ktorých dve majú atraktívnu oranžovú farbu. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6553.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6553.md new file mode 100644 index 000000000..49c444bc9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6553.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6553.jpg) +Guľová hviezdokopa 8,1m, v ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm pomerne jasné halo s hmlistými nepravidelnými okrajmi, ktoré sa smerom do centra príliš nezjasňuje. Na severozápadnom rozhraní sa nachádza popredná hviezda 11m. Ďalekohľady s priemerom objektívu nad 400 mm rozlíšia zrnitú štruktúru, slabo zhustený disk s asi 6 hviezdami viditeľnými okolo okraju. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6568.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6568.md new file mode 100644 index 000000000..347364041 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6568.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6568.jpg) +Otvorená hviezdokopa umiestnená pol stupňa juhozápadne od hviezdy μ Sgr a 20´na SZ od hviezdy 14 Sgr. Obsahuje nepravidelne a voľne usporiadaných 50 hviezd, z ktorých 30 dosahuje jasnosť medzi 11-12m. Severne od pomerne na hviezdy chudobného centra sa nachádza nápadné zoskupenie hviezd v tvare „S“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6569.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6569.md new file mode 100644 index 000000000..5f3378191 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6569.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6569.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 8,7m, v 300 mm ďalekohľade viditeľná iba ako pomerne slabé nerozlíšiteľné halo obsahujúce široké jadro. Pozdĺž rozhraní je guľovka čiastočne rozlíšiteľná na zrnitú štruktúru. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572.md new file mode 100644 index 000000000..16c3058d1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6572.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_200u250.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d938d60bc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: NGC 6572 pozorovaná menej ako 4´západne od hviezdy 9,5m, je pekná jasná zelenktastá planetárka s 15” diskom. Jej pozorovaný priemer je skoro dvakrát taký ako sa uvádza v katalógoch. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_400u450.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..2ba5f3181 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6572_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: Silná modrozelená žiara disku planetárky je atraktívnym kontrastom s 9,5m hviezdou na západe. Disk je nepatrným oválom, asi 18” x 15” S-J a má hmlisté rozhranie, ale bez centrálneho zjasnenia. Centrálna hviezda je vidieť iba občas. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6584.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6584.md new file mode 100644 index 000000000..4381c9c6c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6584.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6584.jpg) +Guľová hviezdokopa deviatej magnitúdy o priemere 6 oblúkových sekúnd. V 450 mm ďalekohľade pri 171x zväčšení sa objavuje pomerne jasná a veľká, zhustená a pomerne symetrického vzhľadu. Rozlíšiteľných je zopár tuctov slabých hviezd, väčšinou v hale. Stredové jadro je škvrnité, ale ostáva nerozlíšiteľné. Zopár jasných hviezd 11m je umiestnených na okraji hala, ale pravdepodobne sú to len popredné objekty. Hviezda 7,5m leží 13´severozápadne a hviezda 7m sa nachádza 15´SSZ. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6589.md b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6589.md new file mode 100644 index 000000000..72aa6de1e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6500-6600/NGC6589.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6589.jpg) +Dva obláčiky v podobe reflexných hmlovín okolo pomerne jasných hviezd, nachádzajúce sa hneď za južným rozhraním Malého oblaku v Strelcovi. V 250 mm ďalekohľade je NGC 6589-90 slabým 1´kruhovým obláčikom okolo hviezdy 9,5m, ktorá má v odstupe 25“ na juhozápad slabého spoločníka. JJV od NGC 6589-90 sa nachádza NGC 6595, druhá hmlistá škvrna priemeru 1´, ktorá obklopuje 20“ široký pár 10m zložiek. Na severovýchod od týchto hmlovín leží ešte emisná hmlovina IC 1283-84, veľmi slabý obláčik okolo niekoľkých jasnejších hviezd v tejto oblasti. Okolo týchto hmlovín sú rozptýlené mnohé tmavé prachové mraky. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6604.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6604.md new file mode 100644 index 000000000..0f5552036 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6604.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6604.jpg) +Otvorená hviezdokopa jasnosti 6,5m pozorovaná pol stupňa severozápadne od M16. V 300 mm ďalekohľade ju uvidíme ako trojuholníkovú plochu, v ktorej sa tlačí šesť 7,5m a slabších hviezd a zhruba 25 hviezd od 9m do 11m. Najnápadnejší členovia sú umiestnení v tenkom oblúku vyhĺbenom na východ. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6624.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6624.md new file mode 100644 index 000000000..8ad60c8f9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6624.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6624.jpg) +Pomerne jasná guľová hviezdokopa 8. hviezdnej veľkosti. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm ukáže svoje malé jadro obklopené halom, na ktorého okraji môžeme rozlíšiť pár slabých hviezd. Hviezda 12m leží 1,75´ZJZ a ďalšia 2,25´VJV od okraja NGC 6624. Jadro sa môže zdať zrnité iba v prípade dobrého seeignu. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6633.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6633.md new file mode 100644 index 000000000..767bb67b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6633.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6633.jpg) +Otvorená hviezdokopa podobnej veľkosti na oblohe ako Mesiac v splne. Je viditeľná triédrom i voľným okom. Leží na severovýchodnej hranici so súhvezdím Hada. Obsahuje tesne vedľa seba asi 60 slabších hviezd. Vzdialená je 1 000 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6633_100u150.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6633_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..019e17ae5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6633_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 75x: NGC 6633 je veľká a jasná, ale voľná otvorená hviezdokopa dobre viditeľná v malých ďalekohľadoch. Pri 25x zväčšení môže byť viditeľných asi 20 hviezd, rozptýlených na SSZ od hviezdy 5,5m. 50x zväčšenie odhalí 65 hviezd slabo rozmiestnených na 50´x 25´SV-JZ ploche. Kope chýba akékoľvek stredové zhustenie. Zoskupenie W je nápadné v jej juhozápadnej časti a tesný zhluk šiestich hviezd leží na západnej strane. Blízko severného rozhrania leží atraktívna trojhviezda. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6638.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6638.md new file mode 100644 index 000000000..7d2e2245d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6638.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6638.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 9,1m, ktorá leží pol stupňa VJV od hviezdy λ Sgr a 3,5´severne od jednej hviezdy 10m. V 200 mm ďalekohľade je pomerne slabým diskom hladkej štruktúry s hmlistým rozhraním. + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6638_300u350.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6638_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2238880dd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6638_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: malé, dobre zhustené jadro sa nachádza vnútri hala rovnakej jasnosti. Halo je nerozlíšiteľné, ale s náznakom zrnenia sa môže mihnúť okolo jeho kraju. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6642.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6642.md new file mode 100644 index 000000000..31eda4536 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6642.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6642.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 9,4m nachádzajúca sa jeden stupeň ZSZ od M22 v poli plnom slabých hviezd. V 300 mm ďalekohľade ju nerozlíšime, má iba zrnitú štruktúru v podobe hala obsahujúceho dobre zhustený stred. Hviezda 12m sa so slabým sprievodcom nachádza 2,5´severne od NGC 6642. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6645.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6645.md new file mode 100644 index 000000000..c7e0d379a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6645.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6645.jpg) +Bohatá otvorená hviezdokopa tvorená 70 členmi jasnými 11-14m, ktorí sú rozmiestnení na 20´x 10´V-Z ploche. Väčšina jasnejších hviezd je rozmiestnených pozdĺž severného rozhrania. Krátky rad troch hviezd 12m sa nachádza blízko centra. NGC 6645 je hojná na dvojhviezdy, dve najjasnejšie ležia blízko jej východného rozhrania. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6649.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6649.md new file mode 100644 index 000000000..77d2827b9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6649.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6649.jpg) +Otvorená hviezdokopa (8,9m), ktorú tvorí 50 hviezd, z ktorých najjasnejšia, nachádzajúca sa v centre kopy, dosahuje 11,56m. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6649_200u250.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6649_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e8195f450 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6649_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je celkom dobre sa črtajúcou koncentráciou 20 hviezd jasnosti 12m a slabších, hneď SSV od jednej hviezdy 9,7m. Nachádza sa v riedkom hviezdnom poli, popredkávanom tmavými hmlovinami. V 400 mm ďalekohľade napočítame 40 hviezd medzi 12-15m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6652.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6652.md new file mode 100644 index 000000000..b253a68f5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6652.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6652.jpg) +Guľová hviezdokopa jasnosti 8,8m pozorovaná 7´JV od hviezdy 7m. V 300 mm ďalekohľade má podobu slabého hala obsahujúceho slabo zhustené jadro. Pár slabých hviezd môžeme okolo nepravidelných okrajov rozlíšiť. Popredná hviezda 13m leží na jej západnom rozhraní. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6664.md b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6664.md new file mode 100644 index 000000000..74e6c2616 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6600-6700/NGC6664.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6664.jpg) +Táto otvorená hviezdokopa (7,8m) pozorovaná 20´severovýchodne od hviezdy α Scuti (3,9m) je v aspoň 200 mm ďalekohľade nekoncentrovanou kopou dvoch tuctov hviezd 10m a slabších. Pozdĺž východného rozhrania kopy sa tiahne hviezdny reťazec a slabší členovia pekne kontrastujú s jasnou hviezdou α Scuti. V 300 mm ďalekohľade je dosť uvolnenou kolekciou troch tuctov 10-13m hviezd. Okolité hviezdy zvyšujú ich počet na 50-60. Jasnejší členovia (najjasnejší má 10,15m) sú koncentrovan9 na severnom rozhraní kopy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6704.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6704.md new file mode 100644 index 000000000..262d5bfe5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6704.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6704.jpg) +Slabšia otvorená hviezdokopa (9,2m), zhluk 30 hviezd, ktoré sa v 200 mm ďalekohľade zjavujú ako zrnitá škvrna SSZ od jednej peknej červenkastej hviezdy 11,5m. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6704_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6704_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b5b8530d2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6704_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade je slabou, nepravidelnou, roztrúsenou skupinkou troch tuctov hviezd jasnosti prevažne medzi 12-15m. Zdanlivo je rozdelená do troch odlišných skupín: JJV koncentrácia obsahuje 20 hviezd, juhozápadná je zase nepravidelným polkruhov hviezd. Severná časť pripomína zoskupením hviezd tvar papierového šarkana. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709.md new file mode 100644 index 000000000..287b27047 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6709.jpg) +Otvorená hviezdokopa nachádzajúca sa v západnej časti súhvezdia. So svojou jasnosťou 6,7 mag je viditeľná aj v triédroch a malých ďalekohľadoch ako jasná hmlistá škvrna v bohatom hviezdnom poli Mliečnej cesty. Vzdialenosť hviezdokopy sa odhaduje na 2 600 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_100u150.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..6905bc4e8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +– 50x: NGC 6709 je celkom bohatá a dobre rozlíšiteľná kopa v malých ďalekohľadoch. Obsahuje 40 hviezd na nepravidelnej trojuholníkovej ploche, jej jasnejší členovia sú umiestnení smerom na sever a západ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_200u250.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..28e915ace --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6709_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pekná kopa obsahuje 60 hviezd 10m až 11,5m na 18´x 12´ trojuholníkovej ploche. Dve najjasnejšie hviezdy kopy sú širokým párom modrej a zlatej 9m zložky na západnom rozhraní. Zopár ďalších širokých párov leží na východnom rozhraní kopy. Centrum pretína pár malých bezhviezdnych medzier. Najbohatšia koncentrácia hviez leží blízko ZJZ rozhrania. Vo hviezdokope dominuje niekoľko hviezdnych reťazcov. + +Dominik: 250mm: je výrazná, pomerne veľká, má tvar kosoštvorca, tvoria ju jasnejšie, mierne jasné a dokonca aj slabšie hviezdy, i keď prevažne tie mierne jasné, tento kosoštvorec je nahusto vyplnený hviezdami, aj keď sa dajú pozorovať nerovnomernosti v jasností hviezd v tomto kosoštvorci. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6712.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6712.md new file mode 100644 index 000000000..42f819951 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6712.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6712.jpg) +Guľová hviezdokopa dosahujúca jasnosť 8,2m. V 200 mm ďalekohľade ju zazrieme v tom istom zornom poli ako planetárnu hmlovinu IC 1295. Samotná guľová hviezdokopa je pomerne slabá a nerozlíšiteľná. Halo obsahuje nepatrne jasnejší stred. Vo veľkých ďalekohľadoch sa zobrazí veľké, zrnité jadro uprostred dobre rozlíšiteľného hala. Obrys okraja je nepravidelný a akosi sploštený na jeho JJZ strane. Okolité pole Mliečnej cesty je veľmi bohaté. NGC 6712 je vzdialená 20 000 svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6717.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6717.md new file mode 100644 index 000000000..c42de6891 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6717.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6717.jpg) +Guľová hviezdokopa 9,2m nachádzajúca sa 2´južne od hviezdy ν2 Sgr, ktorej žiara sťažuje pozorovanie tejto relatívne slabej guľovej hviezdokopy. V 300 mm ďalekohľade halo veľmi hustne do drobného, takmer stelárneho jadra. Na ZSZ rozhraní hala leží hviezda 13m a za severovýchodným okrajom sa nachádza tesná dvojhviezda 13m zložiek. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md new file mode 100644 index 000000000..1e939b76a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6723.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6723.jpg) +Guľová hviezdokopa, ktorá dosahuje jasnosť 7,2m. V 200 mm ďalekohľade je pomerne dobre rozlíšiteľnou, jej halo obsahuje široké, mierne zhustené jadro. Popredná hviezda 10,5m leží v severovýchodnej časti hala. Väčší ďalekohľad a väčšie zväčšenie rozlíši kopu i v okolí jadra. V 450 mm ďalekohľade pri 130x zväčšení sa NGC 6723 objavuje symetrická a je vidieť asi 100 jej jednotlivých hviezd. Nachádza sa v zaujímavej oblasti spolu s komplexom nezvyčajnej reflexnej hmloviny NGC 6726/27/29 a tmavej hmloviny Bernes 157. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6726.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6726.md new file mode 100644 index 000000000..1eb4ee6eb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6726.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6726.jpg) +Veľmi zaujímavá oblasť svetlejších a tmavších hmlovín, v blízkosti hviezdy gama CrA, na hraniciach so Strelcom. NGC 6726-27 je v 300 mm ďalekohľade pomerne jasnou reflexnou hmlovinou s hmlistým nepravidelným okrajom. Má dva laloky, juhozápadná odráža svetlo jednej hviezdy 7,2m, severovýchodná odráža svetlo nepravidelnej premennej hviezdy TY Coronae Australis, ktorá mení jasnosť magnitúdy medzi 8,8 a 12,6. + +Hneď na juhovýchode leží drobná emisná + reflexná hmlovina NGC 6729 pripomínajúca kométu, ktorá tak ako oveľa známejšia Hubblova premenná hmlovina v Jednorožcovi, mení nepredvídane jasnosť, veľkosť a tvar! V hlave tejto „kométy“ totiž leží nepravidelná premenná hviezda R CrA, ktorá mení nečakane svoju jasnosť od 9,5m do 13m. Vo chvoste kométy NGC 6729 leží ďalšia, tentoraz slabšia premenná hviezda T CrA, ktorej jasnosť sa mení v rozpätí 11,7-13,5m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6738.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6738.md new file mode 100644 index 000000000..3e39fe8a3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6738.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6738.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6738_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6738_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..bd50ab586 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6738_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: Hviezdokopa NGC 6738, umiestnená 10´ SSZ od hviezdy 8m, je voľnou a nepravidelnou kopou 50 hviezd na 30´ ploche. S-J reťazec jej jasnejších členov sa tiahne centrom kopy. Slabší hviezdny reťazec leží na východnej strane kopy. Má sedem hviezd 9,5m blízko centra, ostatné hviezdy sú slabšie. 175x zväčšenie odhalí 75 hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741.md new file mode 100644 index 000000000..c7b898e8a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6741.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_200u250.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..7f3300406 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 250x: Planetárka NGC 6741 má drobný zelenomodrý disk s hviezdou 11m dotýkajúcou sa jeho západného rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..18c2db01e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6741_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 300x: NGC 6741 má jasný 10“ disk peknej zelenomodrej farby. Hviezda 11m je na jeho západnom rozhraní a slabá hviezda leží na severozápadnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6744.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6744.md new file mode 100644 index 000000000..d0d754125 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6744.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6744.jpg) +Aj keď slabej plošnej jasnosti, ale jedna z najväčších známych špirálových galaxií s priečkou, ktorú môžeme pozorovať v 250 mm ďalekohľade. V malom ďalekohľade však uvidíme iba centrálnu časť galaxie. + +V 450 mm ďalekohľade sa táto galaxia s priečkou objavuje pomerne jasné a veľká, oválneho tvaru 8´x 6´S-J a s jasným jadrom v centrálnej časti. Asi šesť slabých hviezd alebo zväzkov v podobe malých H-II oblastí je umiestnených priamo v galaxii. Náznak špirály sa dá tušiť vo vonkajšej časti, ale nie je to nič definitívne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751.md new file mode 100644 index 000000000..bec5b7962 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6751.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_200u250.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a18b4fff5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: Táto planetárna hmlovina leží jeden stupeň VJV od hviezdy 12 Aquilae, v Mliečnej ceste bohatej na hviezdy 10-13m. Disk je slabý, pomerne malý a kruhový. Centrálna hviezda je veľmi slabá až neviditeľná. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..151fda4f0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6751_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 6751 má pomerne jasný 20“ disk so zelenkastým odtieňom a náznakom prstencovitej štruktúry počas dobrej noci. Centrálna hviezda je viditeľná. Hviezda 13m leží na severovýchodnom rozhraní. Dve hviezdy ležia mimo západného rozhrania, tá bližšia k planetárke je slabšia. + +Dominik: Je nerozoznateľná od hviezdy, kotúčik je vidieť až pri zv. 277x, má bledo zelenkastú farbu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6752.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6752.md new file mode 100644 index 000000000..6a45df540 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6752.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6752.jpg) +Pekná, jasná a rozlohou po omege Centauri a 47 Tucanae tretia najväčšia guľová hviezdokopa na oblohe. Za všetko vďačí hlavne svojej relatívne blízkej vzdialenosti – 17 000 svetelných rokov. Vďaka anonymnému číslu NGC a svojej južnej polohe však nie je príliš pre pozorovateľov na severnej pologuli známa. Jej jasnosť dosahuje 5,4m, preto ju môžeme ľahko vyhľadať ako hmlistú škvrnku aj voľným okom, prípadne triédrom. Najjasnejšie hviezdy dosahujú 11. hviezdnu veľkosť, takže niektoré z nich môžeme čiastočne na okrajoch rozlíšiť už 100 mm ďalekohľadom. + +V 450 mm ďalekohľade pri 130x zväčšení je úplne rozlíšiteľná na nespočetné množstvo hviezd stlačených do veľkej sféry. Centrálna časť je dosť zhustená až k veľmi jasnému a malému jadru. Guľovka silno zanecháva pocit trojrozmerného pohľadu, pretože jadro obsahuje niekoľko pomerne jasných hviezd, ktoré vynikajú nad množstvom slabých hviezd, navyše umiestnených na pozadí nerozlíšiteľnej masy. Mnohé hviezdy 11m a 12m tvoria v hale dlhé reťazce. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6755.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6755.md new file mode 100644 index 000000000..14325b602 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6755.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6755.jpg) +V poradí druhá najjasnejšia otvorená hviezdokopa súhvezdia, s celkovou jasnosťou 7,5 magnitúdy, ktorú tvorí asi 100 slabých hviezd (najjasnejšia má 10 mag). Ako celok ju uvidíme už malým ďalekohľadom. V 100 mm prístroji sa ukáže pomerne nápadná, nepravidelne koncentrovaná oblasť tvorená niekoľkými tuctami hviezd na pozadí Mliečnej cesty, pol stupňa východne od jednej hviezdy 7m. + +V 200 mm Dobsone je peknou, pomerne bohatou hviezdokopou, v ktorej rozlíšime asi 60 hviezd 10m a slabších. Neďaleko stredu je tesné zoskupene 4 hviezd (o jasnosti 14m integrovane), ktoré môžu v malých zväčšeniach pripomínať slabú hmlovinu. Tmavá línia rozdeluje kopu na dve časti, väčšia a jasnejšia je tá južnejšia. Pol stupňa SSV sa v tom istom zornom poli ukáže slabšia otvorená hviezdokopa **NGC 6756**, zhluk asi 40 hviezd. Javí sa ako hmlistá škvrna, z ktorej na nerozlíšiteľnom pozadí vyčnieva asi 6 hviezd. + +Dominik: 250mm: NGC 6755 je veľmi veľká, približne v tvare obdĺžnika, tvoria ju mierne jasné hviezdy, pri periférnom videní sú vidieť rôzne zhustenia slabších hviezd, pod ňou je pozorovateľný menší fliačik, NGC 6756, ťažšie rozoznateľný na hviezdy, kde sú asi tak 2 -3 jasnejšie hviezdy, ktoré sú obklopené hmlistým chumáčikom slabších hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756.md new file mode 100644 index 000000000..c048426f3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6756.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_200u250.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6dca35b68 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto otvorená hviezdokopa je oveľa menšia a slabšia než NGC 6755 pol stupňa na JJZ. Tucet hviezd na 3´ ploche vyniká oproti slabému nerozlíšiteľnému pozadiu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..8e0c9ddde --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6756_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 6756 je pomerne slabá, drobná kopa 20 hviezd 12-15m zhustených na 4´ ploche. Je viac zhustená smerom na SSV, ale dve najjasnejšie hviezdy kopy 11,5m a 12m ležia na južnom rozhraní. Dve krátke rozšírenia vybiehajú na juh a západ kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6760.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6760.md new file mode 100644 index 000000000..f1b360144 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6760.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6760.jpg) +Najjasnejšia guľová hviezdokopa súhvezdia, aj keď dosahuje iba 9,1 mag. V aspoň 200 mm ďalekohľade sa ukáže ako slabý nerozlíšiteľný kruh, s nepatrne jasnejším jadrom. Jednotlivé hviezdy sa nedajú rozlíšiť, iba jedna 10,5m sa premieta hneď severovýchodne. + +V 300 mm ďalekohľade má pomerne jasné kruhové halo, ktoré je zrnité s niekoľkými rozlíšiteľnými hviezdami na okrajoch. Jadro je koncentrovanejšie, ale nie značne jasnejšie než okrajové časti hviezdokopy. + +Dominik: 250mm: Je to slabšie prevedenie hviezdokopy M13, už pri zv. 104x sa dá pozorovať mierne rozloženie na hviezdy, aj keď je to skôr chumáčik bez hviezd, ktorý nemá výrazné jadro, od ktorého len mierne klesá jasnosť k okrajom. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6769.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6769.md new file mode 100644 index 000000000..7c1db042a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6769.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6769.jpg) +Dvojica galaxií obklopená spoločným obalom. Obe na seba navzájom gravitačne pôsobia. Sú vzdialené asi 190 miliónov svetelných rokov. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md new file mode 100644 index 000000000..16fd15821 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6781.jpg) +Planetárna hmlovina jasnosti 11,8 mag s uhlovým priemerom 111“ x 109“. Centrálna hviezda dosahuje 16,3 mag a je vyhradená len pre väčšie ďalekohľady. + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_200u250.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..35b270483 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: NGC 6781 je umiestnená v bohatom poli Mliečnej cesty medzi hviezdou 6m pol stupňa západne a hviezdou 7m pol stupňa východne. Je veľká, kruhová a celkom nápadná. Jej severné rozhranie je značne slabšie a tmavšie centrum je rozoznateľné bočným pohľadom. Slabá hviezda sa skoro dotýka severovýchodného rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6b463c4c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: NGC 6781 má pomerne jasný 1,5´ disk s nepatrne tmavším centrom. Južný okraj je jasnejší a lepšie definovateľný než severný. Hviezda 12,5m sa skoro dotýka disku na severovýchodnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u450.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ddb00425e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6781_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 175x: NGC 6781 je nádherným objektom vo väčšom ďalekohľade! Má jasný kruhový 2´ disk a tmavšie centrum. Pri 250x zväčšení päť hviezd 13,5-14m je umiestnených v hale, tri severne od centra a ďalšie dve južne od neho. UHC filter dosť zvýrazní prstenec. Okraj je značne slabší a viac matnejší na severnom rozhraní. + +Dominik: 250mm: Je to zaujímavá planetárna hmlovina, ktorá má kruhovitý tvar už pri zv. 52x, je pomerne výrazná a veľmi ju zvýrazní OIII filter a pri zv. 104x je vidieť ako pomerne veľký kruh, ktorý ma stmavenie v strede a v jednej časti svojho „prstenca“. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790.md new file mode 100644 index 000000000..f8a41c346 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6790.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_200u250.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c805967b4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: Planetárka NGC 6790 je stelárna pri malom zväčšení, prinajmenšom 200x je nevyhnutné na rozoznanie jej drobného disku. Leží na južnom vrchole 8´ x 5´ trojuholníka s hviezdou 9,5m na SSZ a hviezdou 10,5m na severovýchodnom vrchole. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..426b0de07 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6790_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 250x: Pri malom zväčšení sa NGC 6790 objavuje skoro ako bod 10,4m. 250x ale ukáže jej drobný disk v posiatom poli slabých hviezd 12-14m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6791.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6791.md new file mode 100644 index 000000000..2de020a28 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6791.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6791.jpg) +Bohatá otvorená hviezdokopa obsahujúca 300 hviezd o celkovej jasnosti 9,5m, dobre viditeľná vo veľkom ďalekohľade. V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm a 100x zväčšení je bohatým zoskupením slabých hviezd. Niekoľko tuctov jej členov 11-13m sa dá oproti hmlistému pozadiu rozlíšiť, línia troch hviezd sa ťahá pozdĺž južnej strany kopy. 400 mm ďalekohľad zobrazí slabú zrnitú koncentráciu hviezd 11-15m, z ktorých pri 175x zväčšení a v momente dobrého seeingu, môže byť niekoľko čiastočne rozlíšených. Bez problémov napočítame tri tucty hviezd 11-13m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6793.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6793.md new file mode 100644 index 000000000..63f71e699 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6793.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6793.jpg) +Otvorená hviezdokopa pozorovaná v bohatom hviezdnom poli, východne od hviezdy 8m. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6793_200u250.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6793_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2909b8efc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6793_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +je nevýraznom skupinou štyroch tuctov hviezd 10. mag a slabších. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6795.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6795.md new file mode 100644 index 000000000..8c0d8855a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6795.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6795.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6795_300u350.md b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6795_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..76c0e77b7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6700-6800/NGC6795_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Táto otvorená hviezdokopa je veľkou trojuholníkovou 30´x 15´ SSV-JJZ skupinou asi 60 hviezd. Delta Aquilae leží na JJZ vrchole trojuholníka a dve hviezdy 9m určujú jej SSV stranu. Okolo každej hviezdy 9m je koncentrácia slabých hviezd. Kopa má asi 20 hviezd 10-11m, ostatné sú slabšie. Niektoré z jej hviezd tvoria polkruh otvorený na západ a pozdĺž SSV strany. Medzi hviezdami 9m sa rozprestiera voľnejší kľukatý hviezdny reťazec. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6800.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6800.md new file mode 100644 index 000000000..7353a356a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6800.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6800.jpg) +Slabá hviezdokopa v poli jasných hviezd, severozápadnej od žltej hviezdy α Vul (4,4m). V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6800_200u250.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6800_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e796c8432 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6800_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade pozostáva z dvoch tuctov hviezd 12-13m, voľne roztrúsených. Členovia v centrálnej časti tvoria akýsi nepravidelný kruh, ktorý je vnútri prakticky prázdny. Zhluk nepatrne slabších hviezd je na jeho severovýchodnom a juhovýchodnom rozhraní. Na juhozápade leží hviezda 6m, na juhovýchode jedna 7m. + +Dominik: 250mm: Táto otvorená hviezdokopa sa nachádza v blízkosti hviezdy Alfa Vulpeculae , je celkom veľká, tvoria ju mierne jasné hviezdy, asi tak zo 20 hviezd, v tvare približne elipsy, pri perif. videní sa odkrývajú ďalšie hviezdy čo vypĺňajú hviezdokopu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6802.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6802.md new file mode 100644 index 000000000..925fb34e9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6802.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6802.jpg) +Otvorená hviezdokopa 8,8m, ktorú tvorí 50 členov. Leží východne od „Ramienka“, vnútri oblúka štyroch hviezd 9-11m. Dve severné hviezdy z tohto oblúka majú na široko vzdialených spoločníkov. Kopa sa zjavuje ako slabá oválna hmlistá škvrna, v ktorej v 200 mm ďalekohľade môžeme rozlíšiť sedem hviezd. O približne 200 mm väčšie ďalekohľady nám odhalia 40 hviezd 13m (najjasnejšia 12,93m) a slabších. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6803.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6803.md new file mode 100644 index 000000000..ef0d51572 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6803.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6803.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6803_200u250.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6803_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0cae5775f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6803_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: Táto planetárka je stelárna aj pri stredných zväčšeniach. Môže byť odhalená O-III filtrom pridržaním pred okulárom, pretože vďaka blikaniu je rozoznateľná od hviezd, ktoré ju obklopujú. Planetárka je jasnejšia než hlavná zložka tesnej dvojhviezdy nachádzajúcej sa severne od dej. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md new file mode 100644 index 000000000..ce02daef7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6811.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6811.jpg) +Otvorená hviezdokopa skrývajúca asi 70 hviezd (najjasnejšia 9,88m) na ploche 20´, zdanlivej jasnosti 6,8m. V 200 mm ďalekohľade pri 75× zväčšení rozoznáme 50 hviezd 10m a slabších nepravidelne rozmiestnených, z ktorých vyniká asi 25 hviezd. Hviezdne reťazce križované dvoma relatívne bezhviezdnymi líniami trochu pripomínajú grécke písmeno „ω“. V 300 mm je uvoľnená, ale ešte zaujímavá kopa 75 hviezd, z ktorých väčšina je koncentrovaných v centre. Hviezdy sú usporiadané v niekoľkých malých skupinách, hviezdnych reťazcoch a v dvojhviezdach, jedna zreteľná 10m leží na východnej strane kopy. + +Dominik: 250mm: Táto otvorená hviezdokopa v Labuti j rozľahlá, približne v tvare štvorca, tvoria ju mierne jasné hviezdy, ale je veľmi bohatá na hviezdy, leží v poli kde je veľa hviezd a horšie vyniká od okolitých hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6814.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6814.md new file mode 100644 index 000000000..9ef6ca152 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6814.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6814.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6814_300u350.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6814_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b20177488 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6814_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 6814 má pomerne jasné, kruhové halo nepatrne predĺžené 2,25´x 2´ VSV-ZJZ so širokým slabo zhusteným jadrom + +. Hviezda 12,5m leží 1´ SZ a 25“ široký pár V-Z zložiek 13,5m sa nachádza 1,5´ VSV. Tesnejšia a slabšia dvojhviezda leží i 2,5´ JJV od galaxie, hneď severozápadne od hviezdy 12,5m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md new file mode 100644 index 000000000..e4317d3ae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Malý drahokam +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6818.jpg) +Planetárna hmlovina, ktorá v \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_200u250.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e20169856 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade ukáže jasný modrastý disk s nepatrne tmavším centrom. Jej celková jasnosť je 9,3m. V okolí sa nachádzajú tri slabé hviezdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_300u350.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..4fb5cf304 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6818_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 250x: modrastý oválny disk má tmavšie centrum, napriek tomu kontrast medzi jasným okrajom disku a slabším vnútrom nie je zďaleka taký výrazný ako pri známej Prstencovej hmlovine v Lýre. Veľmi slabé časti vonkajšieho hala sa môžu blisnúť za rozhraním disku. O-III filter síce zlikviduje modrastý odtieň, ale zvýrazní tvar prstenca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6819.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6819.md new file mode 100644 index 000000000..1925c323a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6819.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6819.jpg) +Otvorená hviezdokopa jasnosti 7,3m, bohatá koncentrácia 150 slabých hviezd (najjasnejšia 11,5m) na ploche 9,5´, kontrastujúca s niekoľkými jasnejšími okolitými hviezdami v Mliečnej ceste, východne od kopy. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6819_200u250.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6819_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..12698aef5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6819_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +môžeme rozoznať asi 50 hviezd 11,5m a slabších, v 350 mm ďalekohľade 100 hviezd medzi 11,5m až niekedy výnimočne po 15. magnitúdu. Tvar je nepravidelný, ale slabšie hviezdy môžu trochu pripomínať písmeno „U“. + +Dominik: 250mm: Zhluk najjasnejších hviezd tvorí útvar M alebo skôr štvorca bez spodnej strany, je veľmi bohatá a veľká a okolo útvaru jasnejších hviezd sú desiatky slabších. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md new file mode 100644 index 000000000..c86c30809 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6822.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Barnardova galaxia +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6822.jpg) +Nepravidelný člen Miestnej skupiny galaxií, ukrývajúci sa na hraniciach s Kozorožcom. Aj keď celková jasnosť galaxie je pomerne priaznivá (8,8m), je to slabý objekt s nízkou plošnou jasnosťou, vo veľkých ďalekohľad viditeľný iba ako oblak bohatý na slabé hviezdy. Tmavá obloha a veľké zorné pole sú dôležitým faktorom, počas vynikajúcich podmienok je totiž galaxia v dosahu triédra 10×50. Nenápadná škvrnka v triédri sa v ďalekohľade premení na trochu nápadnejší a pri pozornejšom pohľade evidentný pruh svetla. + +Myzer: O galaxiu som sa pokúsil v lete 2007 v domácich podmienkach 250 mm Dobsonom: Nehľadá sa ťažko, stačí nasledovať dvojicu hviezd 54 a 55 Sagittarii. Galaxia na prvý pohľad nebola pozorovaná, dokonca som najskôr nevedome zaregistroval blízku planetárku NGC 6818. Barnardova galaxia má tiež priaznivú jasnosť (8,8m), ale pomerne veľké rozmery (19,1´x 14,9´), avšak v skutočnosti sa pozoruje ešte ťažšie ako NGC 4236 v Drakovi, zvlášť ak u nás nevystupuje príliš vysoko nad horizont. Nakoniec sa mi ju podarilo aspoň zaregistrovať ako amorfné zjasnenie v zornom poli 19 mm Panoptika, najmä bočným pohľadom, posúvaním tubusu a prehodením čierneho trika cez okulárový výťah! + +Dominik: Počas pozorovania 250mm dobsonom sa stala mojim cieľom okrem iného aj Barnardova galaxia teda NGC 6822, na ktorú som narazil počas listovania v Pocket Sky Atlase. Nachádza sa nad trojuholníkom hviezd 54, 55 Sagittarii a ďalšej rovnako jasnej hviezdy (HD186185). V zornom poli teda kúsok pod hviezdou HD186185 sa mala nachádzať galaxia. Počas pozorovania som si spomenul len na to, že ju videl Myzer a že nie ľahké ju vidieť. Jej celková jasnosť je 8.8m avšak plošná jasnosť je 14.5m. Snažil som sa čo najpresnejšie namieriť na jej polohu a to len voči jasným hviezdam ktoré sú zaznamenané v Pocket Sky Atlase. Po nejakom čase som začal mierne hýbať tubusom aby som mohol rozoznať akékoľvek zjasnenie oproti normálnemu pozadiu a pozorne som sledoval bočným pohľadom. Konečne som pod skupinkou hviezd, mohol spoľahlivo vidieť kruhovité zjasnenie. Táto galaxia bola najmenej výraznejšia zo všetkých čo som doteraz videl. Keď pôjdeme ďalekohľadom od galaxie kúsok dole v zornom poli sa dá vidieť malá a jasná planetárna hmlovina NGC 6818. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6826.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6826.md new file mode 100644 index 000000000..40c64314e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6826.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Blikajúca planetárka +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6826.jpg) +Najznámejšia planetárna hmlovina (8,8m) s jasnou centrálnou hviezdou a blízkou hviezdou 8,5m spôsobujúcou „blikajúci efekt“. Ak sa zrakom zameriate na centrálnu hviezdu 10,6m jej jas oblabí oko a spôsobí, že hmlovina sa zoslabí, prípadne úplne zmizne zo zorného pola. Ak sa potom rýchlym pohľadom pozrieme na blízku hviezdu 8,5m, planetárny disk sa znovu ukáže. Práve táto zmena medzi priamym a bočným pohľadom spôsobuje, že hmlovina bliká. V 300 mm ďalekohľade postrehneme v jasnej hmlovine aj modrozelený odtieň a nejakú tmavú plochu západne od centrálnej hviezdy. + +NGC 6826 nie je jediným príkladom blikajúceho efektu, spôsobuje ho mnoho planetáriek hlavne s nápadnou centrálnou hviezdou. Rozdielna kombinácia jasnosti centrálnej hviezdy a disku rôznych planetárnych hmlovín však vyžaduje rozdielne zväčšenie na pôsobenie blikajúceho efektu. + +Dominik: 250mm: Táto „blikajúca“ planetárna hmlovina v Labuti, pri zväčšení 52× vyzerá ako hviezda s výraznou zelenou farbou, pri zv. 104× už je rozoznateľný tvar teda kruh a žiari jasnou zelenobielou farbou. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6830.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6830.md new file mode 100644 index 000000000..677541cd9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6830.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6830.jpg) +Otvorená hviezdokopa (7,9m) severne od 12 Vul (4,9m). V ďalekohľade s priemerom objektívu 200 mm ju uvidíme ako bohatú škvrnu slabých hviezd – 30 členov 12-13m je nepravidelne rozprášených na 6´ploche. V 400/450 ďalekohľade sa pridá ďalších 20 hviezd, až do 15m. Jasnejší členovia sa nachádzajú hlavne na severe. V kope môžeme zazrieť široký lichobežník, jeden reťazec slabších hviezd rozširujúci sa západne a potom sa točiac na sever, široké páry dvojhviezd alebo malé zhluky. Okraj je nepravidelný, štyri rozšírenia členov vyčnievajú von z centra kopy. + +Dominik: 250mm: Pri hviezde 12 Vulpeculae môžeme vidieť naľavo dole v zornom poli otvorenú hviezdokopu, je hneď viditeľná, ohraničujú ju do väčšej vzdialenosti jasnejšie hviezdy v tvare trojuholníka, ale hlavný útvar tvorí asi tak 6 hviezd, medzi týmito hviezdami sú veľmi slabé hviezdy, ktoré sú dobre vidieť pri per. videní. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6834.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6834.md new file mode 100644 index 000000000..2b559041b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6834.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6834.jpg) +V 200 mm ďalekohľade je slabou, ale bohatou „obdĺžnikovou“ skupinou 50 hviezd (najjasnejšia 9,65m). Táto otvorená hviezdokopa dosahuje celkovú jasnosť 7,8m. Pri 175x zväčšení v primeranom prístroji sa zjaví aj nadbytok blízkych hviezd ležiacich severne, čím kopa dostáva podobu akéhosi trojuholníka. + +Dominik: 250mm: Otvorená hviezdokopa, v pomerne nahustenom poli hviezd, ale je rozoznateľná, je pomerne malá a tvorí ju útvar jasnejších hviezd v tvare I alebo čiary, paralelne naľavo idú asi 4 hviezdy, okolo tohto I je vidieť periférnym videním slabší zhluk hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6845.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6845.md new file mode 100644 index 000000000..1bd873346 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6845.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6845.jpg) +Najväčší a najjasnejší člen systému galaxií, ktorý od nás leží vo vzdialenosti asi 325 miliónov svetelných rokov. Obsahuje jedno špirálové rameno dlhé 100 000 svetelných rokov, ktoré sa svojím okrajom dotýka malej galaxie typu Sc (PGC 63986). Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 13m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857.md new file mode 100644 index 000000000..c55cc58d1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6857.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_200u250.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e05953fc8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: Táto slabá, malá emisná hmlovina leží vnútri skriveného štvorca štyroch hviezd, ktoré sú progresívne slabšie v protismere hodinových ručičiek. Hviezda 12m leží na JZ, hviezda 12,5m na SZ, 13m na SV a 13,5m na JV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_300u350.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..047df90a8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6857_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 6857 je pozorovaná v bohatom poli Mliečnej cesty. Je slabým, kruhovým 45“ diskom s centrálnou hviezdou 13m, ležiacou nepatrne na severozápad od centra. Jej juhozápadná strana je trochu jasnejšia a akoby rozšírená smerom von. Hviezda 13m leží na juhovýchodnom rozhraní disku. Hmlovina dosť pripomína planetárku. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6866.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6866.md new file mode 100644 index 000000000..cd18622ac --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6866.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6866.jpg) +Pomerne bohatá otvorená hviezdokopa obsahujúca asi 80 členov celkovej jasnosti 7,6m, na ploche zhruba 6´. V 200 mm rozložíme jej 30 hviezd, nepravidelne usporiadaných a obkolesených slabými hviezdami z Mliečnej cesty. V tejto celkom koncentrovanej oblasti vyčnieva „V“ tvorené najjasnejšími členmi, ostatní slabší sú sústredení pozdĺž krátkeho S-J reťazca. V ďalekohľade s priemerom objektívu 300 mm sa pridá ďalších 20 hviezd 11,5m a slabších. Západná časť kopy je viac koncentrovaná, hviezdy vytvárajú zväzky a krátke reťazce. Najjasnejšia hviezda dosahuje 10,66m. + +Dominik: 250mm: Keďže som nevedel čo mám vidieť pozeral som sa na miesto kde mala byť, neskôr som si overil, že reťazec hviezd, ktorý som videl na jej mieste ale nepovažoval za hviezdokopu pretože bola nerozoznateľná od ostatných hviezd bola ona. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6868.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6868.md new file mode 100644 index 000000000..5e093dea7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6868.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6868.jpg) +Najjasnejší člen (10,7m) skupiny galaxií v Ďalekohľade, ktorej členov nájdeme na ploche o niečo väčšej ako jeden stupeň. V 450 mm ďalekohľade sa galaxia NGC 6868 objavuje pomerne jasná a veľká, nepatrne predĺžená 1,5´x 1,2´V-Z. Tvorí južný vrchol rovnostranného trojuholníka s NGC 6870 (12,3m) vzdialenou 6´SSZ a E233-035 (13,3m), ktorá sa nachádza 7´severozápadne. Ďalšími členmi skupiny sú NGC 6851 (11,8m), NGC 6861 (11,1m), NGC 6861B (12,9m) a IC 4943 (12,7m). + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6871.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6871.md new file mode 100644 index 000000000..25cdf3ef8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6871.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6871.jpg) +Jasná, nepravidelná kopa 75 hviezd medzi 6,8m až 14m, celkovej jasnosti 5,2m, hneď JJV od oranžovej hviezdy 5,4m - 27 Cygni. V 200 mm ďalekohľade 14 najjasnejších spolu s viacerými slabšími členmi leží pozdĺž „hadieho S“, v ktorého strede leží viacnásobná hviezda ADS 13374 - jej šesť z ôsmich zložiek je zoskupených v dvojhviezdach. Na hviezdy chudobá línia vedie rovnobežne s pruhom hneď na východe, kde v blízkosti leží ďalšia otvorená hviezdokopa Biurakan 1. Západne rozhranie zase ovplýva slabými okolitými hviezdami. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6872.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6872.md new file mode 100644 index 000000000..b07b977ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6872.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6872.jpg) +Špirálová galaxia s priečkou (11,8m), po NGC 6876 (11,1m) najjasnejší člen kopy galaxií v Pávovi, ktorá je veľmi kompaktná a spolu obsahuje 8 členov na 20´ploche. V 450 mm ďalekohľade sa NGC 6872 objavuje pomerne jasná, ale menších rozmerov a predĺžená 2:1 JZ-SW v smere 10,4m hviezdy 1,1´JZJ od centra. Interagujúca sprievodná galaxia IC 4910 (13,9m) sa nachádza 1,1´severne, zatiaľ čo slabšia PGC 64439 leží 4´južne. Ďalšími členmi skupiny sú NGC 6877 (12,2m), NGC 6880 (12,7m), IC 4972 (14,5m) a IC 4981 (13,1m). + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6882.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6882.md new file mode 100644 index 000000000..c5e19e47d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6882.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6882.jpg) +NGC 6882 obsahuje asi 50 hviezd medzi 9-13m. Rozmiestnené sú veľmi nepravidelne, ale väčšina z nich sa nachádza pozdĺž južnej časti kopy. Hviezda 20 Vul (5,9m) leží blízko juhovýchodného rozhrania skupiny. NGC 6885 je centrovaná na hviezdu 20 Vul, ale v zornom poli nie je okolo nej vidieť žiadna koncentrácia, ktorá by naznačovala náznak otvorenej hviezdokopy. + +Dominik: 250mm: Dve otvorené hviezdokopy v Líške sa nachádzajú okolo jednej jasnej hviezdy, na prvá pohľad to vyzerá ako jedna otvorená hviezdokopa, ale keď sa pozrieme pozornejšie, tak môžeme vidieť, že napravo je skupina mierne jasnejších hviezd, ktoré tvorí pravá (NGC 6885) hviezdokopa, a naľavo je podobne veľký aj keď mierne menší útvar, približne v podobnom tvare, ktorý vypĺňajú o niečo slabšie, viac nahustené hviezdy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6886.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6886.md new file mode 100644 index 000000000..b301a3628 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6886.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6886.jpg) +Táto planetárna hmlovina tvorí rovnostranný trojuholník s dvomi podobne jasnými hviezdami (11,4m) na východ od nej. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6886_200u250.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6886_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..871ed7054 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6886_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade pri malom zväčšení je stelárna, pri 250x zväčšení je viditeľná ako malý, zelenkastý disk. Centrálna hviezda nie je viditeľná ani v 350 mm ďalekohľade, ale disk je celkom jasný, nepatrne predĺžený, má zelenkastý odtieň s jasnejším stredom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888.md new file mode 100644 index 000000000..f725ee60e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Crescent nebula +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6888.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_300u350.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..841879193 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Hmlovina je slabým, tenkým oblúkom vyhĺbeným na juh. V centre oblúka leží nerovnako jasná dvojhviezda ADS 13515 (7,2m, 10,5m, 14“). UHC filter značne rozvinie hmlovinu, vytiahne jej slabšie vonkajšie časti, ale na lepší pohľad je potrebný väčší ďalekohľad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_400u450.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..fd30b75b2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6888_400u450.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 6888 je vizuálne zaujímavým objektom zvlášť s O-III filtrom. Jej 20´ × 10´ SV-JZ halo je nerovnako osvetlené, najjasnejšou časťou je oblúk pozdĺž severnej strany. Oblúk je najnápadnejší na severovýchode, odtiaľ začína ostrý záhyb na juh. Vnútri a južne od oblúka je hmlovina oveľa slabšia. Veľa hviezd svieti priamo v hmlovine, vrátane jasného obdĺžnika stálic 9m a 10m na východe a dvoch hviezd 7m na západe. Jasná hviezda umiestnená v najsevernejšej časti oblúka je dvojhviezdou 10m zložiek. + +Myzer: Na hmlovinu som sa raz pozornejšie pozrel začiatkom leta 2006: Síce som ju už na nejakej akcii videl, až teraz som sa odhodlal nájsť ju aj doma vo svojom 250 mm ďalekohľade. Najlepšie bola vidieť použitím 11 mm Naglera (109x) a s pomocou O-III filtra. Najskôr mi do oka padla iba najjasnejšia časť hmloviny východne od hviezdy SAO 69597, potom časť západne od nej a nakoniec aj najslabšia časť z celého oblúka. Bočným pohľadom to bol objekt celkovo veľmi pekne štruktúrovaný, umiestnený v poli jasných hviezd, ktorý ma nakoniec prinútil vrátiť sa do izby otvoriť knihu The Night Sky Observers Guide a pozrieť sa na čiernobielu fotku ako na mapu tohto nádherného objektu! + +Dominik: 250mm: V zornom poli je vidieť jasné hviezdy v tvare W , oblúk začína pri úplne pravej hviezde W, pokračuje k druhej hviezde kde výrazne zjasňuje až po tretiu hviezdu, pri periférnom videní začína byť dobre vidieť druhá časť oblúku, ktorá je však výrazne slabšia, pri sústredenom bočnom pohľade krásne vynikne celá hmlovina a aj časť jej jemnej riasovitej výplne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6891.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6891.md new file mode 100644 index 000000000..4c4115184 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6891.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6891.jpg) +Planetárna hmlovina majúca celkom jasný, ale malý kruhový disk, ktorý sa pri malých zväčšeniach zjavuje stelárny. Svojou jasnosťou 10,5m ju môžeme vyhľadať už 120 mm ďalekohľadom ako objekt podobný hviezde. V ďalekohľade s priemerom objektívu minimálne 200 mm zazrieme aj centrálnu hviezdu 12,4m. Vo väčšom ďalekohľade a väčšom zväčšení môžeme postrehnúť nerovnakú plošnú jasnosť modrozeleného disku. Dve hviezdy 13m sú hneď ZSZ a JV od planetárky, hviezda 14m je zase na východnom rozhraní. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894.md new file mode 100644 index 000000000..e656b019b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6894.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_200u250.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e793b122a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: Planetárka NGC 6894 má pomerne jasné, ale matné kruhové 40” halo bez viditeľnej centrálnej hviezdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_300u350.md b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..ad2ca6a5b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6800-6900/NGC6894_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 250x: Táto planetárna hmlovina má šedý disk nepatrne predĺžený 45” × 40” S-J vnútri ktorého sa nachádza nejasné tmavšie centrum viditeľné iba bočným pohľadom. Okraj je jasnejší pozdĺž severného a západného rozhrania. Planetárka je ozdobená rozptýlenými skupinami hviezd severne a južne od nej. Hviezda 12m leží 2,5´ južne. + +Dominik: 250mm: Je to zaujímavá planetárna hmlovina, ktorá má kruhovitý tvar už pri zv. 52x, je pomerne výrazná a veľmi ju zvýrazní OIII filter a pri zv. 104× je vidieť ako pomerne veľký kruh, ktorý ma stmavenie v strede a v jednej časti svojho „prstenca“. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6905.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6905.md new file mode 100644 index 000000000..ccb070da0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6905.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Modrý záblesk +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6905.jpg) +Planetárna hmlovina na rozhraní štvorca tvoreného štyrmi hviezdami 11-12,5m. Aj keď dosahuje 11. magnitúdu a pomerne malé rozmery, nie je problém v \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6905_200u250.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6905_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..56dd99908 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6905_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade zazrieť pekný modrý disk (nie rovnako osvetlený), ktorého plošná jasnosť sa zvyšuje smerom k centru. V závislosti od seeingu sa môže veľmi slabo črtať i centrálna hviezda. 350 mm ďalekohľad zobrazí jasný, modrastý, nepatrne predĺžený a nerovnako osvietený disk. Podstatne je jasnejší v centre a pozdĺž jeho východného rozhrania, na západnom rozhraní je zmena jasnosti nepatrná. Severné a južné rozhranie je naopak hmlisté. Centrálna hviezda je stála. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907.md new file mode 100644 index 000000000..d7d64253d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6907.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_300u350.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..56bc76a80 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 6907 sa ukáže ako pomerne slabé halo, predĺžené 1,75´ x 1,25´ V-Z a pomerne zhustené smerom k jadru. Hviezda 11m leží 3,25´ južne. Medzi touto hviezdou a galaxiou sa nachádza VSV-ZJZ pár 13m hviezd. 2´ západne od hviezdy 11m leží SZ-JV 12m pár zložiek. Hviezda 11,5m leží 2,75´ východne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_400u450.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d59196e33 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6907_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo väčších ďalekohľadoch sa NGC 6907 objavuje pomerne jasná. Má 3´ halo obsahujúce VSV-ZJZ vnútorný región v tvare priečky. Špirálové rameno rozširujúce sa z východného konca priečky sa točí severne a obsahuje zväzok neďaleko svojho konca. Severná časť vnútorného hala je matnejšia a neukáže rameno. Hviezda 14,5m sa skoro dotýka západného rozhrania priečky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6910.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6910.md new file mode 100644 index 000000000..e66331346 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6910.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6910.jpg) +Kompaktná, ale nepravidelná kopa jasných hviezd (50), vyčnievajúca v okolitom hviezdnom poli, jeden a pol stupňa od hviezdy γ Cygni. V asi 200 mm ďalekohľade kostru kopy vytvára 5 hviezd, akési „Y“, ktorého najsevernejšia hviezda je zreteľne žltá. V okolí sú roztrúsené hviezdy 13-14m. Jasnejšie hviezdy ležia v malom hviezdnom zväzku na JV rozhraní kopy, dve malé skupinky sú oddelené na SV a JV a rozširujú kopu o 3 tucty členov. Kopa dosahuje celkovú jasnosť 7,4m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6925.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6925.md new file mode 100644 index 000000000..bc5130d54 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6925.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6925.jpg) +Najjasnejšia (špirálová) galaxia akú môžeme v tomto súhvezdí nájsť. Jej celková magnitúda je 11,3m. V 300 mm ďalekohľade má pomerne jasné, škvrnité a mierne predĺžené halo, ktoré obsahuje nerovnako osvetlené jadro. Hneď za severným koncom galaxie leží hviezda 14. magnitúdy. Neďaleko sa nachádza ďalšia špirálová galaxia, ktorá je však takmer o magnitúdu slabšia. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6934.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6934.md new file mode 100644 index 000000000..c11d8b1eb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6934.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6934.jpg) +Guľová hviezdokopa (8,7m) pozorovateľná ako hmlistá škvrna aj malým ďalekohľadom. V 150 mm objektíve sa zjaví celkom jasná, malá a kruhová s koncentrovaným centrom. Je nerozlíšiteľná pri akomkoľvek zväčšení. V 250 mm ďalekohľade je síce jasné jadro nerozlíšiteľné, ale je obklopené zrnitým halom, v ktorom môžeme zbadať tri tucty hviezd. Jednotlivé hviezdy sa na okraji ukazujú iba postupne, v závislosti od momentov priaznivého seeingu. + diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6934_300u350.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6934_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2ff33a1d6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6934_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +175x: táto guľová hviezdokopa má jasné, škvrnité halo okolo dobre koncentrovaného jadra. Pár tuctov hviezd vyčnieva oproti zrnitému pozadiu hala. Jadro sa trblieta, zvlášť vďaka jednej hviezde na jeho severovýchodnom rozhraní, ale ostáva stále nerozlíšiteľné. + +Dominik: 250mm: Guľová hviezdokopa, až pri zv.104x rozoznateľné hviezdy, pomerne malá, bodová, mierne jasná, koncentrovaná v jadre a mierne slabne jej jasnosť k okraju. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6939.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6939.md new file mode 100644 index 000000000..364d4729d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6939.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6939.jpg) +Otvorená hviezdokopa (7,8m) tesne na juhozápadnom okraji súhvezdia. Môžeme ju pozorovať ďalekohľadom s priemerom objektívu 10 cm ako slabú kruhovú škvrnu s tuctom drobných hviezd oproti „hmlistému pozadiu“. Hviezdokopa sa nachádza 10´na sever od hviezd 7m a je obklopená tromi hviezdami 9m – na severovýchode, severe a západe. V 150 mm ďalekohľade sa do zorného pola 39´na SZ od otvorenej hviezdokopy pridá pri malom zväčšení i galaxia NGC 6946. Ide o pekný vizuálny kontrast dvoch navzájom odlišných objektov: galaxia je matnou hmlou a hviezdokopa sa iskrí – s polovice je čiastočne rozlíšiteľná. + +V 250 mm ďalekohľade je NGC 6939 pomerne jasnou, veľkou, bohatou a zhustenou kopu. Trochu pripomína NGC 7789 z Kasiopeje. Jej tvar je skôr nepravidelný ako kruhový. Môže v nej byť rozlíšených 70 hviezd, mnohé v reťazcoch, ktoré sa kľukatia von z kopy do okolitého pola Mliečnej cesty. Vo väčšom ďalekohľade napočítame až 100 hviezd, prevažne 12m a slabších. Najjasnejšie sú zhromaždené v južnej časti, slabší členovia sa rozprestierajú severne. Kopa sa tiahne cez plochu okolo 10´, ale okolité hviezdy sú veľmi početné hlavne južne a severovýchodne. Niekoľko nápadných hviezdnych reťazcov sa vinie východne. Tri hviezdy 10m obklopujú kopu zo severu, západu a severovýchodu a hviezda 7m leží asi 10´od kopy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940.md new file mode 100644 index 000000000..73f694c9d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6940.jpg) +Otvorená hviezdokopa (6,3m) neďaleko hraníc s Labuťou. V triédri ju uvidíme ako oválnú škvrnu, ktorú až ďalekohľad rozloží na matné hviezdy. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_100u150.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..51c6c7856 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_100u150.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +ďalekohľade sa zjavuje ako bohatá, nerovnako koncentrovaná kopa obsahujúca 75 hviezd. Hviezda 8m značí severovýchodné rozhranie kopy, ďalšia hviezda 8m spolu s troma hviezdami 9,5m tvoria malý lichobežník na južnom rozhraní. Ostatní členovia sú už skoro všetko jasnosti 11-12m. Najbohatšia koncentrácia z nich je umiestnená severne od lichobežníka. + +V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_200u250.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b0afedc2b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6940_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade táto bohatá, nádherná otvorená hviezdokopa obsahuje 125 hviezd v pomerne zhustenej kope, najmä v strednej časti. Väčšina jej členov je nahromadených vo zväzkoch, pároch, krátkych radoch a reťazcoch. Dva z dlhších reťazcov vedú V-Z cez centrum kopy, tretí je viditeľný východne od nich. Uprostred hviezdnych reťazcov a zväzkov sú viditeľné nejaké bezhviezdne prázdnoty. Blízko centra kopy leží zase nápadná červenooranžová premenná hviezda FG Vul. Kopa má badateľne nepravidelný okraj, zvlášť severne, kde sa jej najvzdialenejšie hviezdy strácajú v oklopujúcom poli Mliečnej cesty. + +Dominik: 250mm: NGC 6940 je naozaj veľká a výrazná otvorená hviezdokopa, takmer cez celé zorné pole, má približne kruhovitý až obdĺžnikový tvar, ohraničujú ju jasnejšie hviezdy a vypĺňajú ju prevažne jasné hviezdy, ktoré sú naozaj veľmi nahustene na celom zornom poli, a sú výrazné najmä v určitých častiach. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946.md new file mode 100644 index 000000000..742a2dc4a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6946.jpg) +Špirálová galaxia zdanlivej jasnosti 8,8m patriaca k najbližším za hranicami Miestnej skupiny. + +V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_100u150.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_100u150.md new file mode 100644 index 000000000..2c77c145f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_100u150.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 100/150 +rating: +--- +ďalekohľade vyzerá ako matná, bezcharakterná hmla, ktorá pekne kontrastuje so zrnitou otvorenou hviezdokopou, vzdialenou 39´juhovýchodne. Trojuholník pozostávajúci z dvoch hviezd 7m a jednej 8m leží na západ od galaxie. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_200u250.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a287bdbf9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je NGC 6946 slabá, ale zrejmá. Jej hmlisté oválne halo sa značne zjasňuje smerom do centra. Je to hmlistý objekt v početnom hviezdnom poli a tvorí pekný pár s na hviezdy bohatou otvorenou hviezdokopou NGC 6939. Dojímavá je až v \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_400u450.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..21666f625 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6946_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +ďalekohľade. Vnútri hala okolo veľmi jasného jadra je viacnásobná špirálová štruktúra! Pri 225x zväčšení sa môžu objaviť štyri špirálové ramená: jedno sa točí východne z centrálnej časti, druhé sa točí juhovýchodne, tretie (široké a slabé) siaha južne a napokon štvrté siaha z centrálnej časti západne až severozápadne. Niekoľko hmlistých zväzkov môže byť viditeľných východne a severovýchodne od jadra. Mnoho popredných hviezd Mliečnej cesty je umiestnených pozdĺž hala. + +Dominik: Hviezdy v tejto galaxii doslova vybuchovali jedna za druhou, vedci to prirovnali k petardám. Je od nás vzdialená približne 10 miliónov svetelných rokov a pozorovateľom ponúka pekný pohľad. Okrem toho, že sa dá na fotkách pekne zachytiť jej krásna farba a ramená plné množstva hviezd, je to zaujímavý objekt aj pre vizuálnych pozorovateľov. Pamätám si, že pri mierne lepších podmienkach som ju pozoroval cez 10 palcový dobson ako pomerne rozľahlý obláčik, ktorý po chvíli ukáže aj svoje rozľahlé ramená. Prirovnal by som túto galaxia svojimi ramenami k M33. A ak by ešte nepostačil pohľad na galaxiu, v jednom zornom poli môžeme pozorovať aj rozľahlú a jasnú hviezdokopu NGC 6939. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960.md new file mode 100644 index 000000000..5085f8016 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: západný oblúk +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6960.jpg) +Pod tmavou oblohou nápadný komplex hmlovín v Mliečnej ceste, južne od hviezdy Gienah, rozsiahly pozostatok po explózii supernovy spred asi 40 000 rokov, jej vlákna sa však stále rozpýnajú a hmlovina je dodnes výdatným rádiovým zdrojom. Na snímkach s dlhou expozíciou sa objavia obrovské slučky žiariaceho plynu vo forme nádherných závojov, jemných ako čipky, riasy alebo vysoké círové mraky v atmosfére. Komplex objavil v roku 1784 svojím 18“ reflektorom William Herschel. + +NGC 6960 predstavuje Západný oblúk komplexu. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_200u250.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..6865486a8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade táto matná hmlovina vyžaduje hlavne malé zväčšenie. Je predĺžená 30´ × 5´ S-J a viditeľná iba severne od dvojhviezdy 52 Cygni (4,2m, 9,4m v odstupe 6“), ktorá by mala byť odstránená zo zorného pola, aby sa zabránilo jej jasnému svetlu, ktoré pri pozorovaní prekáža. UHC filter spraví fenomenálny rozdiel: hmlovina sa zviditeľní aj južne od 52 Cygni a je úplne zrejmá aj bez bočného pohľadu, ani svetlo 52 Cygni nemôže prekážať. Priezračná obloha môže zviditeľniť slabú vláknitú „srsť“, ktorá je na západnej strane nepatrne jasnejšia v troch miestach. Hmlovina južne od 52 Cygni je s filtrom oveľa jasnejšia a so šťastím môžeme zazrieť aj dve slabé vlákna. + +Ďalekohľad s priemerom objektívu \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_300u350.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7f1901995 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6960_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +vybavený O-III filtrom ukáže dojemný pás hmloviny, v dĺžke cez jeden stupeň, rozprestierajúci sa severne a južne od 52 Cygni, peknej žltej-oranžovej dvojhviezdy, ktorá však s hmlovinou nijako nesúvisí. Jasnejšia časť je dlhý rovnako jasný pruh smerom na sever a točiaci sa nepatrne na východ, kde sa zužuje do bodu. Južná polovica je oveľa slabšia, ale plná jemných vlákien, ktoré sa pol stupňa od 52 Cygni delia a rozširujú. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6974.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6974.md new file mode 100644 index 000000000..c8ac85248 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6974.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: centrálna časť +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6974.jpg) +NGC 6974-6979 známa ako Centrálna časť je dobrým testom pre 250 mm ďalekohľad. Táto severná časť komplexu je síce oveľa slabšia ako dva vonkajšie oblúky, ale celkom zrejmá s filtrom O-III za priezračnej noci ako trojuholníkový obláčik zúžený k juhu s pár jemnými hmlistými vláknami. Najsevernejšie segmenty tejto časti sa zjavujú ako nepravidelné škvrny. Jedna je predĺžená a viac menej koncentrovaná, druhá je dlhá, tvarom trochu pripomína „S“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6992.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6992.md new file mode 100644 index 000000000..f4e18cc72 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6992.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: východný oblúk +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC6992.jpg) +NGC 6992-6995 je Východný oblúk, obľúbený letný exponát. Táto časť komplexu je najdlhšia a najjasnejšia. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6992_200u250.md b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6992_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2d27e263d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/6900-7000/NGC6992_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +s filtrom sa zjavuje ako neuveriteľný pás hmloviny, točiaci sa západne na oboch koncoch. 100× zväčšenie odhalí jemné, nepatrné vlákna rušené nerovnako jasnými škvrnami. Hmlovina je jasnejšia hlavne na SSZ. Južný koniec má dva slabé, ale zreteľné hroty predĺžené západne. V 350 mm ďalekohľade je hmlovina plná vláknitých nití. V severnej časti obsahuje nápadnú škvrnu pozdĺž východného rozhrania. NGC 6992 sa pripája k NGC 6955, južnej časti východného oblúka, úzkym prielivom hneď južne od hviezdy 8m. Južná časť je detailnejšie ozdobená prúžkami a čipkami, ktoré sa rozširujú a pripomínajú malé háky a vejáre. + +Východný oblúk je jedinou časťou pozostatku tejto supernovy, ktorá môže byť neomylne videná v binokulároch. Ako to už ale obyčajne býva, pod vynikajúcou oblohou je toho vidieť oveľa viac. To už nie je problém bočným pohľadom zazrieť i časť Západného oblúka (NGC 6960) na jednej strane od hviezdy 52 Cygni. Centrálna oblasť je najslabšou časťou tohto obľúbeného letného exponátu a pravdepodobne môže byť vidieť iba v ďalekohľade. Ak hľadáte skutočnú výzvu na letnej oblohe, pokúste sa zazrieť Východný oblúk voľným okom. Budete ale musieť zrejme dodržať jeden už osvedčený postup. Najskôr je potrebné skočiť do obchodu kúpiť O-III filter (lepšia bude 2“ verzia), ktorý odstráni okolo hmloviny slabé hviezdy a nejaký materiál na výrobu kartónovej rúrky, ktorá odstráni periferné svetlo. Pokiaľ chcete mať lepšie šance a nenechať pozorovanie na náhodu, zastavte sa i v cestovnej kancelárii a rezervujte si letenku na Kanárske ostrovy (v blízkosti Európy sú tam najlepšie podmienky). V noci je podstatná čo najlepšia adaptácia očí na tmu a hraničná magnitúda v zenite, malo by byť aj veľmi sucho. Pozrite sa najskôr do mapy, aby ste s istotou vedeli, kde sa hmlovina nachádza a použite na ňu bočný pohľad (priamo to asi nepôjde). Ak máte mladšie oči, ste vo výhode. Najskôr si pre istotu overte svoj zrak na komplexe hmlovín okolo hviezdy γ Cygni, ktorý by mal byť vidieť ako svetlejšia oblasť nepatrne vystupujúca nad pozadím oblohy. Potom už svoju pozornosť nasmerujte na Východný oblúk a pozorne sa pozerajte bez žmurkania asi 30 sekúnd. Možno sa vám sem tam niekoľkokrát mihne a po oddychu a jeho opätovnom pozorovaní potvrdíte jeho viditeľnosť. Stroskotali ste alebo ste ho videli? Ak áno, pamätajte na to, že Walter Scott Houston vo svojej knihe píše, že bola oznámená jeho viditeľnosť i s UHC filtrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741.md new file mode 100644 index 000000000..e2eef8d70 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0741.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741_200u250.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..22ebdd757 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 741, pozorovaná 2,5´juhovýchodne od hviezdy 11m, má pomerne slabé 1´kruhové halo so stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741_400u450.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1895731d2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0741_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 741 je pomerne slabá. Jej 1,5´halo má matné rozhranie a drobné jadro obsahujúce slabé stelárne jadro. Hviezda 13m leží 45“ východne od centra. Dve veľmi slabé sprievodné galaxie stelárneho vzhľadu sa nachádzajú 1´východne a 1,5´SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743.md new file mode 100644 index 000000000..75c04ed60 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0743.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743_200u250.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..316128d13 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Toto je pekná malá kopa 15 hviezd v tvare hlavy šípu, s oranžovou hviezdou na západnom konci. Pretože jasnejšie hviezdy dosahujú 10-12m, dobre vyčnievajú v chudobnom hviezdnom poli. Malý oblúkový reťazec leží na juhovýchode. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743_300u350.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..54354f09a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0743_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 743 je slabá kopa 20 hviezd 10-12m koncentrovaných na 5´ploche. Má trojuholníkový tvar, ktorého severné a východné rohy sú vyznačené hviezdami 10m. V juhovýchodnej časti sa nachádza široká dvojhviezda h 1098, ktorej zložky 10,3m a 12,7m majú odstup 17“. Hviezdne pole okolo kopy je zaujímavé: hviezda 9m leží hneď západne, dve hviezdy 7m sú 10´a 15´juhovýchodne. Všade okolo sa vyskytujú hviezdy 8m a 9m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0744.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0744.md new file mode 100644 index 000000000..60efc5a3e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0744.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0744.jpg) +Otvorená hviezdokopa (7,9m), nepravidelne roztrúsených 40 hviezd tvoriacich zväzky a krátke reťazce. V 200 mm ďalekohľade rozlíšime v kope 20 hviezd 10m a slabších. Až v ďalekohľade s priemerom objektívu 300 mm rozlíšime všetky. V severnej časti jasnejší členovia ležia pozdĺž zahnutého reťazca vyhĺbeného na sever. Na severozápadnom rozhraní sa zase nachádza trojuholník širokých dvojhviezd. Za juhovýchodným rozhraním, pár hviezd 11,5m (14“) oddeluje od hlavnej skupiny bezhviezdna medzera. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752.md new file mode 100644 index 000000000..409a945c4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Collinder 33 +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0752.jpg) +Nenápadná rozptýlená otvorená hviezdokopa počas lepších pozorovacích podmienok viditeľná aj voľným okom, 5 oblúkových stupňov južne od hviezdy Alamak. Pravdepodobne ju objavil už v roku 1654 Hodierna, ale takisto v roku 1786 W. Herschel. Jej jasnosť je 5,7 mag (najjasnejšie hviezdy dosahujú približne 9. hviezdnu veľkosť), dá sa dobre rozoznať triédrom, v prípade ďalekohľadu vyžaduje malé zväčšenie, pretože je pomerne rozsiahla – 50'. Hviezdy má usporiadané do tvaru písmena X, ktorého východné rozhranie označuje jasnejšia oranžová stálica 56 Andromedae. + diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752_200u250.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d72d12b50 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 50x: Táto kopa je rozptýlená SSV od jasnej dvojhviezdy 56 Andromedae. V juhozápadnom smere vo vzdialenosti 9,5´leží hviezda 5,9. NGC 752 je veľmi veľkou, voľnou zbierkou 60 až 70 hviezd. Hviezda 6. magnitúdy označuje východné rozhranie a tesná trojica je viditeľná južne od centra. Kopa je plná krátkych reťazcov, nepravidelných zhlukov a veľkého množstva dvojhviezd. Na NGC 752 je pekný pohľad pri malom zväčšení. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752_300u350.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3554ff0f3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0752_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: NGC 752 je jasná, veľmi veľká, nepravidelná, kruhová a rozptýlená, bez centrálneho zhustenia. 75 Hviezd je viditeľných na ploche 50´, 15 z nich dosahuje 9m, 30 dosahuje 10m, ostatné sú slabšie. Všetky hviezdy 12. a slabšej magnitúdy nie sú skutočnými členmi kopy. Jagavý hviezdny reťazec sa otáča okolo prázdnej diery v podobe burského orieška blízko centra. Zhustený zväzok hviezd je viditeľný na jeho juhozápadnom rozhraní, ale severné a východné časti sú viac zhustené. Pekná dvojhviezda 56 Andromedae, skladajúca sa z nádherných žlto-oranžových zložiek, leží hneď JJZ. V okolitej oblasti sú viditeľné mnohé ďalšie páry, ako aj nejaké dlhé hviezdne reťazce prebiehajúce v smere SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772.md new file mode 100644 index 000000000..d45af219f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0772.jpg) +Najjasnejšia galaxia súhvezdia, 1,5 stupňa východne od hviezdy Mesarthim. Patrí do kategórie špirálových galaxií a dosahuje 10,3 mag. + diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772_200u250.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..865eb0289 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 772, jeden a pol stupňa východne od dvojhviezdy gamma Arietis, má malé, jasné jadro obklopené veľmi slabým matným halom predĺženým 3´x 1,5´SZ-JV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772_400u450.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..499ae0894 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0772_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: Nápadné 30“ jadro je obklopené škvrnitým, pomerne dobre koncentrovaným 1,5´halom. Jeho vonkajšie časti sú oveľa slabšie, rozšírené 4´x 2´SZ-JV. Najbližšia oblasť okolo galaxie je plná slabých hviezd, vrátane 13. magnitúdy 2,25 SV a 3´Z. V hale galaxie 1´severovýchodne od centra leží hviezda na hranici viditeľnosti. Galaxia NGC 770 leží 3,5 JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779.md new file mode 100644 index 000000000..2c4ee7c25 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0779.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779_200u250.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..aeb961223 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pekná galaxia leží 22´severne od hviezdy 8m. Je jasná, značne predĺžená 2,5´x 1´SSZ-JJV a jej oveľa jasnejšie centrum ukáže nejakú škvrnitosť pozdĺž hlavnej osi. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779_300u350.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..851978624 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0779_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Pekná! NGC 779 je jasná galaxia na rozhraní predĺžená 3´x 1´SSZ-JJV bez centrálnej vydutiny. Jasné jadro má rozšírenie v tvare priečky. Hneď severozápadne od jadra leží zväzok alebo slabá hviezda. Hviezda 11m leží 4´južne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784.md new file mode 100644 index 000000000..6609f3d0b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0784.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784_200u250.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..9a831faa0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pomerne slabá galaxia je 5´x 0,5´S-J ihlou, ktorá je nepatrne jasnejšia pozdĺž jej hlavnej osi. Halo v severnej časti preniká k pravouhlému trojuholníku 11-13m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784_300u350.md b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a5537680e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/700-800/NGC0784_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 784 je pomerne jasnou galaxiou s 6´x 0,75´ škvrnitým halom obsahujúcim nepatrne jasnejšie, veľmi predĺžené jadro. Hviezda 13m leží hneď východne od severného konca a široký pár 11m zložiek je JJZ od južného konca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7000.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7000.md new file mode 100644 index 000000000..210f56524 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7000.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Severná Amerika +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7000.jpg) +Pozoruhodná emisná hmlovina osvetlovaná Denebom, na fotografiách do červena zafarbená a tvarom veľmi pripomínajúca Severoamerický kontinent. Na oblohe zaberá 3 stupne S-J a 2,3 stupňa V-Z, takže jej plošný jas je pomerne slabý. Pýtate sa, či môže byť vidieť vizuálne bez akejkoľvej optickej pomoci (i bez UHC filtra) alebo sa jedná iba o oblak z veľkého množstva hviezd na jej mieste? Skúsení pozorovatelia sa prikláňajú skôr k druhej z možností. Nejaké svetlo pravdepodobne patrí aj hmlovine, ale nahustené hviezdy majú stále významný príspevok. S počtom nerozlíšiteľných hviezd v tejto oblasti je rozlišovacia schopnosť oka taká, že vidí väčšinou iba trojuholníkovú škvrnu blízko Denebu, ktorej okraje sú dosť intenzívne ohraničené tmavými hmlovinami. Veľa ľudí vidí zrejme iba hviezdny oblak na mieste NGC 7000 a je presvedčených, že videlo samotnú hmlovinu. + +Jej plná rozloha je veľmi dobre vidieť v triédroch, v ktorých hmlovina pekne vyniká a dá sa rozoznať jej celkový tvar. Severná Amerika však zďaleka nie je na všetkých miestach rovnako nápadná. V prvom rade si všimnite temného pásu (LDN 935), ktorý ju oddeľuje od Pelikána (IC 5067-70), i tej vraj býva vidieť (je menej nápadný ako Severná Amerika, ale môže sa blysnúť pod priezračnou oblohou vo vyššej nadmorskej výške). Temný pás je najnápadnejší v okolí Mexického zálivu a atlantického pobrežia (na Zemi na východe, na oblohe na západe), práve preto na týchto miestach hmlovina najviac vyniká. O niečo menej výrazné je už územie Strednej Ameriky vrátane Mexika, potom nasleduje vnútrozemie. Na iných miestach (tichomorské pobrežie) je už kontrast menší a je ťažké hmlovinu oddeliť od svetlého pozadia Mliečnej cesty bohatej na hviezdy, najmä v hornej časti (sever Kanady). Tam dokonca s Mliečnou cestou splýva, pretože jas Mliečnej cesty je skoro rovnaký a vizuálne taký istý ako jas Severnej Ameriky. + +Ak máte smolu na svetelné znečistenie (ale aj keď nemáte), vyskúšajte si aspoň pred jeden objektív triédra 7×50 alebo 10×50 provizórne zabudovať nejaký 2“ hmlovinový filter (UHC, O-III). Jedno oko sa tým pádom bude pozerať cez objektív s filtrom, druhé cez objektív bez filtra. Mozog si na prekvapenie dokáže zložiť obraz tak, že výsledkom tejto kombinácie je stmavnutie oblohy, čím sa trochu zvýši i kontrast hmlovín, pričom prirodzené farby hviezd ostávajú zachované. Na pozadí Severnej Ameriky sa v severnej časti nachádzajú dve nezreteľné tmavé škvrnky s neostrými okrajmi. Tá bez označenia môže niekomu pripomínať podkovu, Barnard 352 predstavuje maličký temný zárez trojuholníkového tvaru, ktorého severné rozhranie lemuje oblúk štyroch hviezd 9m. V centrálnej oblasti sú zase zrejmé niektoré lokálne zjasnenia. Množstvo detailov je naozaj ohromujúce. A to sme ešte nespomenuli takmer zabudnutú otvorenú hviezdokopu NGC 6966, ktorá označuje jazero Superior. Triéder 10×50 ju však nedokáže vytiahnuť z príliš jasného pozadia, vhodnejší by bol minimálne 20×60, v ktorom sa hviezdokopa predstaví ako svetlá kruhová a zrnitá škvrna, s tušením niekoľkých drobných hviezd. + +S UHC filtrom môže byť hmlovina vidieť už v malom ďalekohľade. Najjasnejšia je v úzkej časti „Mexika“, tmavý zárez, ktorý formuje „Mexický záliv“ je zrejmý. Vo väčších ďalekohľadoch a hlavne pri väčšom zväčšení (už 25× je dosť) je neuveriteľne veľkou a extrémne slabou, až filter vytiahne nejaké detaily. Temnosť Mexického zálivu je nápadná, označujú ho hviezdy 7m, jedna na konci „Floridy“ a druhá v „Brownsville“. Severná časť NGC 7000 je veľmi slabá. Jazero Superior je označené otvorenou hviezdokopou NGC 6966, skupinou (15´) 50 slabých hviezd. Menej nápadná kopa, Cr 428 pozostávajúca z 25 hviezd sa nachádza blízko pobrežia „Tichého oceánu“ neďaleko „Britskej Kolumbie“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7006.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7006.md new file mode 100644 index 000000000..8fb512110 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7006.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7006.jpg) +Mohutná guľová hviezdokopa v severovýchodnej časti súhvezdia. Je jednou z najvzdialenejších guľových hviezdokôp, ktoré súvisia s našou Galaxiou: nachádza sa vo vzdialenosti približne 185 000 ly od Zeme a 150 000 ly od galaktického centra našej Galaxie. + +Vďaka jej zdanlivej jasnosti 10,5m je vhodným prístrojom na jej pozorovanie aspoň 150 mm ďalekohľad, v ktorom sa zjavuje ako slabý, malý, nerozlíšiteľný disk, pripomínajúci skôr planetárnu hmlovinu než guľovú hviezdokopu. 300 mm ďalekohľad zobrazí celkom jasné halo so škvrnitou štruktúrou, ktorá ale ostáva stále nerozlíšiteľná. Jadro je dobre koncentrované, ale nie tak jasné ako sa na guľovú hviezdokopu patrí. + +Dominik: 250mm: Táto guľová hviezdokopa je dosť malá, pomerne nevýrazná, pri zv. 104x je vidieť jasnejšie jadro, od ktorého slabne jasnosť až k okrajom, napriek tomu je malá a nedá sa rozoznať na jednotlivé hviezdy. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7008.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7008.md new file mode 100644 index 000000000..595ce6312 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7008.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7008.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7008_300u350.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7008_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a926da978 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7008_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7008 je zaujímavou planetárnou hmlovinou hneď severne od dvojhviezdy h 1606, skladajúcej sa z nádhernej modrej 9,3m a zlatej zložky 10,2m v odstupe 18“. Táto modrastá planetárka má 1,5´ × 1,25´ SSV-JJZ halo, ktoré je nepravidelné v jasnosti a obsahuje dve nápadné škvrny na severnom rozhraní. Dve hviezdy 13m a 14m sú umiestnené v hale a SV-JZ pár hviezd 14,5m leží na západe. Južne od planetárky sa rozprestiera V-Z rad šiestich širokých dvojhviezd. + +Dominik: Planetárna hmlovina v Labuti, je napravo od hviezdy 9 magnitúdy, má zaujímavý neurčitý tvar podobný elipse, ktorá smeruje smerom naľavo dole, pri zv. 104× je vidieť jasný okrúhly bod obklopený halom ako keby na okraji tejto elipsy, v strede tejto elipsy je pozorovateľné stmavnutie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7009.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7009.md new file mode 100644 index 000000000..489ff0d95 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7009.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: hmlovina Saturn +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7009.jpg) +Malá jasná planetárna hmlovina pozorovaná jeden stupeň západne od hviezdy ny Aqr (4,5m) a kúsok južne od ε Aqr, neďaleko M72 a M73. Ako prvý ju na oblohe pozoroval W. Herschel v roku 1782, ale výbežky vyčnievajúce z disku, ktoré ju pripodobňujú k planéte Saturn postrehol až v roku 1850 Lord Rose svojím mohutným ďalekohľadom. Zatiaľ čo v menšom ďalekohľade je vidieť iba ako zelenkastá škvrna jasnosti 7,2 mag, za dobrej noci môžeme v stredných ďalekohľadoch postrehnúť aj jej charakteristické výbežky. Centrálnou hviezdou je modrý trpaslík s povrchovou teplotou 55 000 K. Planetárka leží vo vzdialenosti približne 2 900 svetelných rokov. + +V 250 mm Dobsone je peknou, jasnou, modrozelenou oválnou a mierne predĺženou planetárkou, rovnaký jas všade na povrchu je zrejmý. 175x zväčšenie odhalí veľmi slabé, hmlisté výčnelky, asi 1´dlhé, smerujúce na východ a západ. V 350 mm Dobsone je modrozelený disk zrejmý, smerom na východ a západ sa z koncov hlavnej osi rozširujú aj dve slabé výčnelky. Navyše, pri 200x zväčšení sú viditeľné aj slabé „cibuľky“ na koncoch oboch tykadiel. Nejaké centrálne zjasnenia sú zrejmé, ale centrálna hviezda nie je viditeľná. Tú uvidíme až v ďalekohľadoch s priemerom objektívu nad 400 mm s aspoň 250x zväčšení počas prvotriedneho seeingu. Vyčnievajúce tykadlá s bodmi viditeľnými pozdĺž nich sú už oveľa jasnejšie, môžeme postrehnúť, že to západnejšie je o niečo jasnejšie. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7015.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7015.md new file mode 100644 index 000000000..23585927a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7015.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7015.jpg) +Špirálová galaxia, so svojou 11,5 magnitúdou najjasnejšia v súhvezdí. V ďalekohľade s priemerom objektívu 300 mm sa ukáže iba ako veľmi slabé halo, ktoré sa nepatrne zjasňuje smerom k centru. 2,5´na juh sa nachádza pár hviezd 12,5m a 13,5m v odstupe 20“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023.md new file mode 100644 index 000000000..9c349974c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: Iris nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7023.jpg) +Pod týmto označením sa skrýva jedna reflexná hmlovina a takisto otvorená hviezdokopa. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_200u250.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a0f2ba325 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je NGC 7023 peknou, celkom zrejmou mliečnou hmlovinou okolo hviezdy 7m. Pretože sa jedná o reflexnú hmlovinu, filtre nezlepšia pohľad do okulára. Centrálna hviezdokopa má tvar deformovaného „J“ tvoreného štyrmi pomerne jasnými hviezdami, ďalších 15 slabších leží okolo. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_300u350.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9ab2df04a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7023_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľad ukáže hmlovinu už pomerne jasnú, navyše nepravidelného tvaru. Obklopuje hviezdu 7m, ktorá však pri pozorovaní prekáža. Napriek tomu, pozorným pohľadom môžeme vnútri obláčika hmloviny zazrieť niektoré tmavé línie. Hmlovina leží v oblasti Mliečnej cesty, pomerne bohatej na tmavé hmloviny plynu a prachu. + +Myzer: Iris som pozoroval veľakrát a nikdy ma táto hmlovina nesklamala: Je to veľmi pekný objekt, akých som na oblohe zatiaľ veľa nevidel. Jedná sa o oveľa jasnejšiu reflexnú hmlovinu ako je tá pri Merope v Plejádach, ktorá v Cefeovi obaľuje jednu hviezdu siedmej magnitúdy. Tento jav je taký výrazný, že sa ani nemusíte pozrieť na inú podobne jasnú hviezdu, či náhodou nemáte zarosený okulár. Práve naopak, bočným pohľadom hmlovina nadobudne ešte trochu väčšie rozmery a nepravidelný tvar. Pri 171x zväčšení je hmlovina v skutočnosti rozdelená na dve časti. Jasnejšia časť sa nachádza okolo hviezdy siedmej magnitúdy a druhá slabšia a o niečo menšia časť kúsok ďalej. Oddeľuje ich tmavší pruh, ktorý je pri pozornejšom pohľade dobre vidieť. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026.md new file mode 100644 index 000000000..796ed9371 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7026.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_200u250.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a804377ef --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 250x: Táto jasná modrozelená planetárna hmlovina leží menej než 30“ juhozápadne od hviezdy 10m v poli jasných hviezd, vrátane hviezdy 11m na juhu. Jej 15“ disk má nepatrne jasnejšie centrum, ale nie viditeľnú centrálnu hviezdu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_400u450.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b85ec7087 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7026_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 300x: NGC 7026 má nerovnako osvetlený, ale jasný 20“ × 15“ S-J disk. Na severovýchodnom a juhozápadnom rozhraní sú dve nepatrne jasnejšie škvrny, časť disku medzi nimi je trochu slabšia. Môže byť vidieť občasné prebliknutie centrálnej hviezdy. 1´ na severozápad od hmloviny leží široký pár 13,5m zložiek. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7086.md b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7086.md new file mode 100644 index 000000000..6e0b9a51d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7000-7100/NGC7086.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7086.jpg) +Otvorená hviezdokopa tvorená 50 hviezdami s celkovou jasnosťou 8,4m. Pri 100× zväčšení v aspoň 200 mm ďalekohľade je táto kopa celkom dobre koncentrovanou (najmä JV časť) skupinou 40 hviezd jasnosti 10m a slabších. V 300 mm rozlíšime všetky jej hviezdy, nepravidelne usporiadané. Tucty jasnejších členov sú nahromadené najmä v juhozápadnej časti, naopak na severovýchode sa nachádza na hviezdy chudobý ovál. Hviezda 9m ležiaca SV od centra nie je skutočným členom. Najjasnejšia hviezda dosahuje 10,19m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129.md new file mode 100644 index 000000000..75150bbf4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7129.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_300u350.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c202293c7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: NGC 7129 je malá skupinka šiestich hviezd pripomínajúcich drobné súhvezdie Delfína. Reflexná hmlovina je viditeľná okolo štyroch najsevernejších hviezd. V skutočnosti je z nej viditeľná len malá časť. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_400u450.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b59e57c38 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7129_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 7129 je nápadnou skupinou pozostávajúcou z troch širokých jasných párov a trochu väčšieho množstva slabších hviezd. Najsevernejší (10m, 10,5m, 35“) a stredový pár (9,5m, 10m, 60“) tvoria obdĺžnik. Južný pár (10m, 10,5m, 35“) sa na ne zvislo pripája. Hmlovina je pomerne zrejmá, predĺžená 4´x 2´SSZ-JJV. Najjasnejšia je okolo východnej hviezdy najsevernejšieho páru, smerom na sever bledne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135.md new file mode 100644 index 000000000..84dd18428 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7135.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_200u250.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..17681357e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží 4´juhovýchodne od trojuholníka 10m a 11m hviezd. Má slabé 2´x 0,75´SSV-JJZ halo, ktoré je pomerne jasnejšie v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_300u350.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..048f1689d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7135_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7135 obsahuje slabo zhustené jadro umiestnené v oveľa slabšom 2,25´x 1´SSV-JJZ hale. Veľmi slabá hviezda alebo zväzok leží vnútri hala na západnom rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7142.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7142.md new file mode 100644 index 000000000..1a82c518c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7142.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7142.jpg) +Otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 9,3m, ktorú tvorí celkove 100 hviezd. V 200 mm ďalekohľade sa môžu predstaviť tri tucty členov 12-14m, ktorí sa ukazujú oproti hmlistému pozadiu ostatných nerozlíšiteľných členov. Hviezda 8m leží 7´severne, a tri okolité hviezdy 10m sú na juhovýchodnom rozhraní kopy. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7142_300u350.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7142_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7e5ce66d7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7142_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +ďalekohľade je NGC 7142 bohatou, iskrivou kopou 60 hviezd v zhruba oválnej koncentrácii, s bezhviezdnym zárezom na jej južnom rozhraní. 30 hviezd 13m a 30 hviezd 14m a slabších bliká na nerozlíšiteľnej hmle. Nápadný S-J hviezdny reťazec takmer rozpoluje kopu na dve časti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174.md new file mode 100644 index 000000000..a5ed656cd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7174.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_300u350.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a7b9a5c53 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Tento interagujúci pár galaxií leží na južnom konci reťazca galaxií, ktorý zahŕňa NGC 7173 hneď 1,5´severozápadne a NGC 7172 ležiacu 7´severne. Pri 100x zväčšení NGC 7176 a NGC 7142 sa objavujú ako jeden objekt, ale 175x zväčšenie odhalí dve galaxie v kontakte. Východnejšia NGC 7176 je jasnejšia a väčšia a má ostré stelárne jadro. NGC 7147 je značne slabšia, trochu menšia a nemá jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_400u450.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..5b68fc128 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7174_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Na prvý pohľad tieto dve galaxie vyzerajú ako jeden predĺžený 2´x 1´V-Z objekt. 175x zväčšenie odhalí dve halá v kontakte, každé so slabým jadrom. Východnejšia NGC 7176 je oveľa jasnejšia a má jasné stelárne jadro. Dve hviezdy na hranici viditeľnosti ležia hneď severne od galaktického páru, jedna na rozhraní ich hala a druhá 30“ od centra NGC 7176. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md new file mode 100644 index 000000000..a20fdb2b5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7177.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_200u250.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a17c596b7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto malá slabá galaxia je skoro kruhovým hmlistým obláčikom, nepatrne jasnejším v centre. Pri 150x zväčšení je nepravidelne kruhová, s náznakom rôznej plošnej jasnosti a škvrnitosti. Stočený rad troch hviezd 10,5-12m leží západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_300u350.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..2473e80d7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7177_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 2177 má pomerne jasné, matné, oválne halo predĺžené 2´x 1´V-Z. Jej slabé, skoro stelárne jadro sa objavuje asi tak jasné ako hviezda 13m ležiaca 1´JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184.md new file mode 100644 index 000000000..1c26854ec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7184.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_200u250.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..95d091514 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Pekná jasná galaxia pozorovaná zboku, predĺžená 4´x 1´SV-JZ, s malým jasným jadrom. Na jej severovýchodnom konci leží hviezda 11,5m. Ďalšia podobnej jasnosti je umiestnená 3´ZJZ a jedna 10,5m je pozorovateľná 4´západne. NGC 7184 je najjužnejšou galaxiou v skupine s NGC 7180, NGC 7185 a NGC 7188. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_400u450.md b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..435eeae7d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7100-7200/NGC7184_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Jasné kruhové jadro je obklopené dobre zhustenou 3´x 0,75´vnútornou oblasťou a slabším halom rozprestierajúcim sa 5,5´x 1,5´v smere SV-JZ. Hviezdna 12,5m je umiestnená na rozhraní hala 1´VSV od centra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7205.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7205.md new file mode 100644 index 000000000..0b49147bd --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7205.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7205.jpg) +Galaxia objavená Johnom Herschelom 10. júla 1834 . Jej zdanlivá hviezdna veľkosť je 10,8m. V 450 mm ďalekohľade pri 220x zväčšení je táto galaxia prekvapujúco jasná a veľká, predĺžená 3,5´x 1,8´ ZJZ-VSV. Vonkajšie halo na ZJZ sa zdá byť rozľahlejšie, ale má značne slabšiu plošnú jasnosť. Jedno špirálové rameno sa vynára z jadra na severnej strane a vinie sa v smere hodinových ručičiek na východ. Galaxia je umiestnená medzi hviezdou 8,9m 4´na juhozápad a hviezdou 10m ležiacou 4´severovýchodne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md new file mode 100644 index 000000000..70b6b8bb2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7209.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7209.jpg) +Otvorená hviezdokopa (7,7m) na rozhraní s Labuťou. Obsahuje 100 hviezd s jasnosťou v rozpätí 8,5m až 12m. Vzdialená je 4 300 svetelných rokov. V 200 mm ďalekohľade je to veľká, ale nepravidelne roztrúsená skupina 75 hviezd. K identifikácii nám môže pomôcť hviezda 5. magnitúdy, ktorá leží kúsok severne od nej. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm sa pridá ešte 25 ďalších hviezd, z ktorých je väčšina 11-12m objektami. Hviezdokopa nie je príliš koncentrovaná, ale jej členovia sú nahromadený v krátkych reťazcoch a niekoľko trojhviezd môže byť viditeľných v jej východnej časti. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214.md new file mode 100644 index 000000000..f5e7aaeee --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7214.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_200u250.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..086ccac37 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 7214 pripomína guľovú hviezdokopu, čím si ju pozorovatelia často mýlia. Má slabé, kruhové 1,75´halo. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_300u350.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3f514eba3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7214_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7214 sa objavuje pomerne slabá, jej 2´kruhové halo obsahuje nápadné nestelárne jadro. Niekoľko hviezd je umiestnených v hale, hviezda 12m leží južne. Štyri slabé sprievodné galaxie ležia v blízkosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md new file mode 100644 index 000000000..f1b8ee7e9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7217.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_200u250.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b4e911d88 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 7217 má pomerne jasné 2´halo, ktoré sa postupne zjasňuje smerom k centru. Pri 150x zväčšení sa dá tušiť veľmi slabé stelárne jadro. Galaxia leží v pomerne bohatom hviezdnom poli s hviezdou 10,5m 3´juhovýchodne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_300u350.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..17f077440 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7217_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Halo je pomerne zhustené, priemeru asi 2,5´a postupne sa zjasňujúce k nápadnému nestelárnemu jadru. Pri 175x zväčšení halo ukáže nepatrnú zrnitú štruktúru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7221.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7221.md new file mode 100644 index 000000000..c14024914 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7221.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7221.jpg) +Galaxia, ktorá dosahuje jasnosť 11,2m a v aspoň 200 mm ďalekohľade vyzerá ako malý, slabý, kruhový obláčik s nepatrne jasnejším centrom. V tesnej blízkosti na severozápade leží hviezda 10. magnitúdy. Vo veľkých ďalekohľadoch sa halo rozšíri a môžeme rozoznať slabú prstencovú štruktúru, v strede s malým jadrom. Hviezda 12m sa dotýka hala na SSZ rozhraní. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7235.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7235.md new file mode 100644 index 000000000..15c438610 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7235.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7235.jpg) +Pomerne jasná a kompaktná otvorená hviezdokopa v tvare trojuholníka, tvoreného niekoľkými tuctami hviezd. Aj keď dosahuje jasnosť 7,7m, dobre začína byť vidieť až v ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm. Hlavnú kostru tvorí línia dvoch hviezd 6m, ktorá má na boku takisto hviezdu 5m. Ďalej pozostáva z pomerne nápadnej skupinky 20 hviezd jasnosti od 9m po 12m. Vo väčšom ďalekohľade sa javí pomerne jasná, ale viac voľnejšia a má tvar hlavy šípu. Je pomerne koncentrovaná a dá sa ľahko odlíšiť od hviezdneho pola. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7243.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7243.md new file mode 100644 index 000000000..1a88f7885 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7243.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7243.jpg) +Otvorená hviezdokopa svojou jasnosťou 6,4m pozorovaná triédrami, obsahuje asi 40 hviezd. Je vzdialená 2 600 svetelných rokov. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7243_200u250.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7243_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0e2bdf893 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7243_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je veľkou, ale nepravidelnou kopou skladajúcou sa z piatich drsných skupín hviezd ohraničenou v oblasti polkruhu. Hviezdokopa sa vyníma v bohatom hviezdnom poli, pričom jej severovýchodná a juhozápadná koncentrácia je najnápadnejšia. V ešte väčšom ďalekohľade napočítame cez 75 hviezd, prevažne jasnosti 9m a slabších, ktoré sú prevažne usporiadané v nepravidelných zhlukoch. Blízko centra leží nápadná dvojhviezda Struve 2890, ktorú tvoria dve zložky 9m v odstupe 9“. Iný nápadný, podobný pár leží hneď juhozápadne. Ďalších 40 hviezd je rozhádzaných severne a východne od hviezdokopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md new file mode 100644 index 000000000..2de3a3a63 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7245.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7245.jpg) +Pekná, ale slabšia otvorená hviezdokopa jasnosti 9m, je bohatou kôpkou 40 hviezd jasnosti 13m a slabšími. Zaujímavou sa stáva v 250 mm ďalekohľade. Väčší ďalekohľad ich zobrazí ako peknú koncentráciu na pozadí ešte slabších hviezd, ktoré v istom momente blikajú a vzápätí sa opäť strácajú. Centrálna časť je značne koncentrovaná. K identifikácii tejto OH nám môže poslúžiť jedna hviezda 9m na východnom rozhraní. Po západnej a JJV strane leží takisto niekoľko hviezd 11m. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252.md new file mode 100644 index 000000000..0ae15dea9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7252.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_200u250.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..3a07cd71a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 7252 je pozorovateľná 40´ZSZ od hviezdy 6. magnitúdy 49 Aquarii v poli slabých hviezd. Má slabé 1´halo so slabým stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_400u450.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..8b870fefb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7252_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Galaxia ukáže pomerne nápadné jadro obklopené kruhovým 1,5´halom. Hviezdy 13m sú viditeľné 2´SSV a 2´na juh. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7261.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7261.md new file mode 100644 index 000000000..125b5582b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7261.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7261.jpg) +Ďalšia otvorená hviezdokopa (8,4m), leží stupeň východne od ζ Cephei. Tentokrát ide o nepravidelnú kopu pomerne slabých hviezd. V 200/250 ďalekohľade je vidieť niekoľko tucto slabých členov voľne rozprášených na pomerne malej ploche, preto treba použiť aspoň 100x zväčšenie. Jasnejšie hviezdy ohraničujú východné rozhranie, pričom tá najjasnejšia (9,6m) leží najvýchodnejšie. Je viditeľných niekoľko hviezdnych reťazcov, jeden sa rozširuje až za hlavnú skupinu smerom na sever. + diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7261_300u350.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7261_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..10811d62a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7261_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: nepravidelné roztrúsenie 30 slabých hviezd. Najjasnejšie hviezdy kopy tvoria zoskupenie v tvare „g“. Južná časť obsahuje skoro bezhviezdnu obdĺžnikovú prázdnotu. Väčšina hviezd je jasnosti 11,5m a slabších. Okolité hviezdy sú rozptýlené severne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md new file mode 100644 index 000000000..6a706f377 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7200-7300/NGC7293.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Helix +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7293.jpg) +Jedna z najbližších planetárnych hmlovín objavená v roku 1824 K. L. Hardingom, jej vzdialenosť je pravdepodobne menšia než 300 svetelných rokov, preto je aj na oblohe veľmi rozsiahla – jej priemer dosahuje jeden a pol stupňa. Celková jasnosť je síce pomerne vysoká – 7,3m – ale vďaka svojej rozlohe má nízku povrchovú jasnosť. Odkedy však Maurice Clark informoval, že Helix je na tmavej oblohe vidieť cez hmlovinový filter aj voľným okom, stala sa z neho príťažlivá pozorovacia atrakcia. V triédri vyzerá ako veľký disk, matne kruhový (je ľahšie viditeľným objektom ako napríklad Riasy). Pohotovo ho ale uvidíte iba vtedy, ak bude vyššie nad obzorom, čo u nás nebýva príliš často. + +V malých ďalekohľadoch Helix vyzerá ako slabý, ale veľký hmlistý prstienok. Stred je tmavý, centrálna hviezda môže byť snáď viditeľná len bočným pohľadom. Efektívne je použitie čo najmenšieho zväčšenia a O-III filtra. V 250 mm Dobsone je hmlovina veľmi veľká a slabá s nerovnako osvetlenou plochou prstencového tvaru. UHC filter a bočný pohľad odhalí dve nepatrne jasné plochy v prsteni. Tri hviezdy 10. magnitúdy sú umiestnené v strede a prinajmenšom päť slabých hviezd je zabalených v disku. V 400 mm Dobsone je slabá pri pohľade bez filtra, ale O-III ukáže ohromné koleso s tmavým stredom. Koleso je pomerne slabé okolo vonkajšieho rozhrania. Prinajmenšom 10 hviezd je ponorených v hmlovine, zahŕňajúcej v strede aj centrálnu hviezdu. 100x zväčšenie odhalí dve jasné plochy na SSV a JJZ strane disku planetárky. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318.md new file mode 100644 index 000000000..e0b03dd2a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7318.jpg) +Skupina piatich tesných, slabých a rovnako vzdialených galaxií objavených na marseillskom observatóriu francúzskym astronómom Edouardom Stéphanom v roku 1888 pol stupňa juhozápadne od jasnejšej galaxie NGC 7331. Tvoria ho galaxie NGC 7317 (13,6m), NGC 7318A (13,4m), NGC 7318B (13,4m), NGC 7319 (13,1m) a najjasnejšia NGC 7320 (12,6m). Môže byť rozoznateľný už ďalekohľadom s priemerom objektívu 200 mm. Štyri galaxie skupiny majú radiálne rýchlosti relatívne zhodné, zatiaľ čo NGC 7320 vykazuje oproti nim veľký rozdiel. Novšími výskumami Stephanovho kvintetu sa dokázalo, že NGC 7320 vlastne nepatrí ku skupine, iba zdanlivo sa na ňu premieta. V skutočnosti tvorí oveľa bližšiu dvojicu s obrou špirálovou galaxiou NGC 7331, čím sa o Stephanovom kvintete začína hovoriť ako o „Stephanovom kvartete“. V tejto štvorici ovplyvňuje jedna galaxia druhú, navzájom sa deformujú a vytrhávajú zo seba prúdy hmoty. Objekt je vzdialený 200 miliónov svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_300u350.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b696a4f39 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: týchto päť galaxií je vnútri 3,5´plochy, zahrňujúcej Stephanov kvintet. NGC 7320 na juhovýchodnom rozhraní skupiny je najjasnejším členom, napriek tomu je len veľmi slabým, malým halom predĺženým 1´x 0,5´SZ-JV rovnakej plošnej jasnosti. Ostatné štyri galaxie, až s pomocou bočného pohľadu sú veľmi slabými a bezdetailnými šmuhami. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_400u450.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6c902c12c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7318_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 7320, juhovýchodná galaxia Stephanovho kvintentu je najjasnejšia a najľahšie objaviteľná v skupine. Jej veľmi slabé, hmlisté halo je predĺžené 1,25´x 0,75´SZ-JV a je nepatrne jasnejšie v strednej časti. Najzápadnejšia galaxia kvinteta – NGC 7317 – môže byť omylne zamieňaná za sprievodcu hviezdy 13m, ktorá leží hneď na jej severozápadnom rozhraní. Zjavuje sa totiž skoro stelárna, je iba tenkým 25“ bodom so slabým jadrom. Pár minút severozápadne od NGC 7320 leží tesný interagujúci pár NGC 7318A-B, dve slabé koncentrácie majúce spoločné halo: NGC 7318B je jasnejšia a väčšia z dvoch slabých fliačikov a pýši sa slabým stelárnym jadrom. NGC 7318A je menšie, kruhové a lepšie koncentrované halo. Pár NGC 7318A-B sa rozprestiera na ploche 1´x 0,75´V-Z. Na jej VSV a skoro severne od NGC 7320 je najslabšia galaxia skupiny: NGC 7319, zjavujúca sa ako extrémne slabý 45“ x 25“ SZ-JV fliačik. + +Myzer: Zaujímavý objekt pre 250 mm ďalekohľad: Polohu objektu som už dobre poznal z predchádzajúcich pozorovaní, takže za pár sekúnd som bol presne tam. Vyskúšal som rôzne zväčšenia - 109x, 126x, 171x, 218x, 342x - ako najlepšie z nich sa ukázalo zväčšenie 171x, pri ktorom sa galaxie zdali byť najlepšie vidieť. Ako prvú rozoznávam galaxiu NGC 7320 a interagujúci pár NGC 7318 A-B. NGC 7320 má oválny tvar s veľmi nenápadným zjasnením v centre a so všetkých galaxií je najrozsiahlejšia. Pri pozornejšom pohľade sa pár NGC 7318 A-B dá rozlíšiť na dve samostatné galaxie. NGC 7318A sa ukazuje ako kruhová nezaostrená hviezda, NGC 7318B je vidieť ako slabé rozšírenie do strany od predchádzajúcej galaxie. Čo sa týka NGC 7319, je najlepšie, ak sa vôbec priamo nepozoruje. S galaxiami NGC 7320 a NGC 7318 A-B tvorí rovnostranný trojuholník a pri ich pozorovaní sa iba občas ukáže. Je veľmi slabá a bez detailov, skoro na hranici viditeľnosti (aj keď je podľa zdrojov jasnejšia oproti NGC 7318 A-B). Galaxia NGC 7317 sa nachádza hneď vedľa jednej slabej hviezdy, ktorá veľmi prekáža pri jej pozorovaní a ani po pridaní zväčšenia na 218x alebo 342x nedokážem s úplnou istou povedať, že ju skutočne vidím. Napriek tomu, Stephanov kvintet už nepovažujem za veľmi ťažký objekt. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7331.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7331.md new file mode 100644 index 000000000..935c8648f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7331.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Malá Androméda +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7331.jpg) +Najjasnejšia galaxia súhvezdia, jej jasnosť dosahuje hodnotu iba 9,5m. V 250 mm ďalekohľade je peknou jasnou galaxiou, predĺženou 6´x 1,5´S-J. Má veľké, rozšírené, dobre koncentrované jadro. Na jej SSZ rozhraní leží pár hviezd 13m. Pridať sa tiež môžu niektoré veľmi slabé sprievodné galaxie ležiace východne od NGC 7331. Môžu sa blysnúť bočným pohľadom počas dobrej pozorovacej noci. + +Ďalekohľady s priemerom objektívu \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u450.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..efb221b5b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7331_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +zobrazia jasnú, veľkú a zaujímavú špirálu. Halo je predĺžené a obsahuje nápadné oválne jadro. Halo je blízko jadra škvrnité, pričom na jeho východnej strane môžeme bočným pohľadom zazrieť drobnú tmavú líniu. Zo sprievodných galaxií na východnej strane je najľahšie pozorovateľnou NGC 7335, zjavuje sa však len ako bezdetailný obláčik. NGC 7336 je menšia a slabšia kruhová škvrna viditeľná len bočným pohľadom. NGC 7337 je tak tenká, že sa zjavuje ako hviezdny sprievodca jednej slabej stálice pozorovanej 10“ na JV. Najvýchodnejšia, NGC 7340 je iba veľmi slabým, drobným bodom. + +Myzer: Ak vás pozorovanie jasnejších objektov po nejakom čase už prestane baviť, sprievodné galaxie NGC 7331 sú ideálnym začiatkom pre vašu ďalšiu pozorovaciu kapitolu: Použil som 7 mm Nagler, ktorý poskytuje 171x zväčšenie na mojom 250 mm Dobsone. Už pri pozametaní blízkeho neznámeho okolia mi pritom náhodne do oka padla jedna zo sprievodných galaxií - NGC 7335 (13,4m), najjasnejšia a najrozsiahlejšia z nich. Neviem ako to mám presne napísať, ale táto galaxia bola v zornom poli síce slabá, ale evidentná a rozoznateľná od hviezd. Na rozpoznanie ďalších som už predsa musel otvoriť knihu The Night Sky Observers Guide a nalistovať si fotku okolia NGC 7331 od Martina Germana. Pomocou predĺženej spojnice priamky troch slabých hviezd, ktoré sa nachádzajú v rade, sa dostávam na pozíciu galaxie NGC 7337. Niečo slabé tam vidím, nad ničím ale nerozmýšlam a idem ďalej. V knihách údaje o jasnostiach týchto sprievodných galaxií nie sú vôbec zachytené a v noci som na to vlastne ani nepomyslel, preto nasledujúci horúci večer si v programe Sky Charts všetko overujem. Veľké prekvapenie nastáva až po zistení, že táto galaxia má jasnosť 14,4 mag! Nemôžem tomu uveriť, ak je to skutočne tak, bol by to najslabší objekt, ktorý sa mi podaril v mojej dvestopäťdesiatke doteraz zachytiť. Pôvodne ma napadlo, že galaxia môže pôsobiť viac stelárna a nemá tak slabú plošnú jasnosť, v dôsledku čoho by mohla byť vidieť. Všetko je ale nakoniec zrejme inak. NGC 7337 sa takmer kryje s pozíciou jednej veľmi slabej hviezdy, ktorá bola na jej mieste pozorovaná, čo si presne overujem nasledujúcu noc. Predĺžením spojnice dvoch hviezd desiatej a jedenástej magnitúdy prechádzam ku galaxii NGC 7340 (13,7m). Je veľmi slabá a nie je vidieť stabilne. Využívam najmä bočný pohľad a pozorujem ju pre istotu dlhší čas. Prirovnal by som to k pozorovaniu hviezdy 6,9 mag voľným okom. Galaxia NGC 7336 (15,0m) nie je vidieť ani náhodou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md new file mode 100644 index 000000000..3d29e66b1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7332.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_200u250.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..e66fc9c50 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia tvorí pekný 5´pár s NGC 7339 položenej východne. NGC 7332 má matné halo predĺžené 1,5´x 0,5´SSZ-JJV so širokým nápadným jadrom. Hviezda 10m ležiaca 2,5´JJV je súčasťou reťazca, ktorý končí hneď juhozápadne od NGC 7339. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..7acf42101 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7332_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7332 je peknou jasnou edge-on galaxiou predĺženou 2,5´x 0,75´SSZ-JJV s rozšíreným jadrom. 175x ukáže zúžené konce. Sprievodná galaxia NGC 7339 je slabšou kópiou NGC 7332. Jej halo je ale oveľa viac matnejšie a nemá centrálne zjasnenie. + +Dominik: 250mm: pri zv. 52x by sa dala ľahko spliesť hviezdou, aj keď, je okolo nej zreteľné halo periférnym videním dobre viditeľné, pri zv. 104x je vidieť, že je mierne elipsovitá, napriek tomu veľmi malá, ale má veľmi výrazné jadro v ktorom je zrejme hviezda a naľavo od jadra je tiež pomerne jasná hviezda. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354.md new file mode 100644 index 000000000..18bead438 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7354.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_200u250.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2047cd1a3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 200x: Táto planetárna hmlovina leží medzi hviezdou 10m 4´JJV od nej a dvomi hviezdami 10m, vzdialenými 3´na SSZ. Má slabý, matný, malý rovnomerný disk bez centrálnej hviezdy. O-III filter zvýši kontrast vonkajšieho rozhrania. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_300u350.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6f2eaca1d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 22x: Pri malom zväčšení je táto planetárka slabým, malým, rovnomerným diskom. 225x ukáže 30“ šedý disk s pomerne ostrým okrajom. Dve hviezdy 13m ležia hneď mimo disku západne a juhozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_400u450.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a2427853b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7354_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: NGC 7354 ukáže pomerne jasný, šedý 30“ disk, nepatrne slabší na jeho severovýchodnom a juhozápadnom rozhraní. Centrálna hviezda sa dá tušiť, ale nie naisto potvrdiť. O-III filter zvýši kontrast hmloviny s pozadím oblohy, ale jej slabšie časti nie sú moc zjavné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377.md new file mode 100644 index 000000000..19fbb7f6b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7377.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_200u250.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..27591946a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia má slabé kruhové a hmlisté 1´halo. Dve hviezdy 9m zoradené v smere sever-juh ležia 6´SSZ a 10´severne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_400u450.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..abbb5c602 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7377_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Halo 2´priemeru sa objavuje pomerne slabé a matné s 30“ slabým jadrom. 2´x 1´trojuholník pozostávajúci s hviezd 12,5m mieriaci na juhovýchod, je umiestnený 2,5´JJZ od jadra galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7380.md b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7380.md new file mode 100644 index 000000000..86e4fe5b5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7300-7400/NGC7380.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: Malá Orlia hmlovina +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7380.jpg) +Otvorená hviezdokopa (9,2m) s emisnou hmlovinou. Nachádza sa na juhovýchodnom okraji súhvezdia, takmer na rozhraní so súhvezdím Jašterica. Bola objavená v roku 1787 C. Herschelovou. Leží vo vzdialenosti 2 600 svetelných rokov. + +Je pekným objektom pre 300 mm ďalekohľad. Kopa leží 15´VJV od jednej hviezdy 5,5m a od druhej 20´južne. 100-násobné zväčšenie rozlíši 30 členov jasnosti 8,5m a slabších, v trojuholníkovom ohraničení. Hmlovina je viditeľná bez filtra, ale UHC značne pomôže zvýšiť kontrast hmloviny a pozadia oblohy. Rozoznať detaily alebo nejakú štruktúru je ale dosť ťažké. Vo väčšom ďalekohľade je hviezdokopa jasnou, nepravidelnou, trochu koncentrovanou skupinou 45 hviezd roztrúsených okolo nápadného „V“ tvoreného najjasnejšími členmi 8,5-9m. Najjasnejšia hviezda je pozorovaná na JZ rozhraní „V“. Kopa je obklopená polom Mliečnej cesty bohatej na jasné hviezdy. Veľmi slabé kúdle hmloviny sú ponorené v kope, ten najzreteľnejší leží východne od „V“. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md new file mode 100644 index 000000000..5a9bbb37a --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7457.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7457.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..8ae16e2f9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7457_200u250.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží hneď západne od hviezdneho „V“ a severne od širokej dvojhviezdy 12m. Halo je pomerne jasné, predĺžené 1,5´x 1´SZ-JV s jasným centrom a nestelárnym jadrom. Galaxia leží hneď severne od VSV-ZJZ reťazca tuctu hviezd. + +Dominik: 250mm: je oválna mierne elipsovitá, celkom malá, tiež pomerne jasná, nemá až také výrazné jadro, aj keď od jadra jas mierne slabne k okraju. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md new file mode 100644 index 000000000..648e98dab --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7479.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_200u250.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..745010c1d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 7479, pozorovaná 3´severne od hviezdy 10m, má slabé, matné halo predĺžené 3´x 2´S-J a pomerne jasné v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_300u350.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9c839bbd8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7479 je pomerne jasnou galaxiou predĺženou 4´x 3´S-J, v ktorej vnútri je nápadná priečka obsahujúca jasné jadro. Bočným pohľadom veľmi slabé ramená môžu byť vidieť ako sa točia z každej strany priečky. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u450.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..008dd5410 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7479_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Vo veľkých ďalekohľadoch S-J priečka je pomerne jasná, 4´dlhá a má slabé rozšírenie z každého konca. Južné rozšírenie sa točí západne a skoro obtáča hviezdu 14m Severné rozšírenie sa zastavuje pri hviezde 13m, točí sa východne, potom náhle bledne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492.md new file mode 100644 index 000000000..471df1687 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7492.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_200u250.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..84dda9b5b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 150x: Veľmi slabý kruhový fliačik, ktorý vyžaduje bočný pohľad. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_300u350.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d875f0396 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 200x: NGC 7492 ukáže bledý 3,5´disk nerovnakého jasu. Bez náznaku rozlíšenia. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_400u450.md b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d45e6bc0e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7400-7500/NGC7492_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 225x: Táto slabá guľová hviezdokopa má kruhové a matné halo. Štyri hviezdy 12,5m ležia okolo okraja na severozápade, juhozápade, východe a severovýchode, popri pol tucte hviezd 13m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510.md new file mode 100644 index 000000000..edd142ece --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510.md @@ -0,0 +1,6 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7510.jpg) +Krásna, jasná, bohatá, zúžená otvorená hviezdokopa (7,9m). V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_200u250.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..cbdd1de97 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade je veľmi koncentrovaná. Pri 100x zväčšení môžeme spozorovať tucet členov vnútri slabej hmly ostatných nerozlíšiteľných členov. Najjasnejšia hviezda skupiny 9,7m je na východnom konci. 150x zväčšenie pridá niekoľko tuctov ďalších členov, až pod 13. magnitúdou. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_300u350.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..43e12390f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7510_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Skutočné prekvapenie! NGC 7510 je jasná skupina v tvare „hlavy šípu“, s končekom smerujúcim na juhozápad. V tomto zoskupení môžeme napočítať 30 hviezd 10-12m. Plejáda ďalších hviezd 12-14m rozprestierajúca sa severne zvyšuje počet st8lic na vyše 60. NGC 7510 je veľmi koncentrovanou a dobre vyčnieva z bohatého pola Mliečnej cesty. Kopa je zvonka orámovaná rovnostranným trojuholníkom, ktorého vrcholy tvoria tri hviezdy 9-9,5m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538.md new file mode 100644 index 000000000..34db51f83 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Ghost nebula +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7538.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_300u350.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..710d4d889 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Táto hmlovina je slabá, ale môže byť videná bez bočného pohľadu ako hmlistý obláčik obklopujúci dvojicu 11m hviezd zarovnaných SSV-JJZ. Hmlovina pripomína miniatúrnu verziu M78 v Orióne. Na severovýchode leží jasná hviezda so slabým spoločníkom, ponorená v hmlistom oblaku. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_400u450.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..96b0c944c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7538_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 7538 je ľahko viditeľnou kruhovou hmlovinou priemeru 2´, s matným rozhraním a nepatrným centrálnym zjasnením. Veľmi slabá hviezda 14m leží na severnom rozhraní. O-III filter trochu zvýši kontrast hmloviny. Použitím zväčšenia 171x má hmlovina záhadný šedý nádych, oválny tvar a v jej vnútri sa nachádza dvojica hviezd jedenástej magnitúdy, ktoré spolu vytvárajú tajomné oči akoby nejakého ducha. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md new file mode 100644 index 000000000..e26ddf4dc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7541.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7541.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7541_200u250.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7541_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..62f8a23b1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7541_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia je jasnejšia a väčšia z pekného páru spolu s NGC 7537 ležiacou 3´juhozápadne. NGC 7541 má jasné, široké jadro oblklopené pomerne jasným halom predĺženým 2,5´x 1´VJV-ZSZ. Hviezda 12m leží 2´od centra galaxie za jej východným koncom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md new file mode 100644 index 000000000..4d65c5d9f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7562.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_200u250.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..819f089ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia má pomerne jasné, kruhové 1,25´halo pomerne jasnejšie v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_400u450.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..154d025b3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7562_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 7562 ukáže jasné jadro umiestnené v 2´x 1,5´V-Z hale. 1,5´severozápadne leží hviezda 14m a 2´východne hviezda 13m. 5´západne sa nachádza NGC 7557, veľmi slabý 30“ obláčik obklopujúci slabé stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7585.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7585.md new file mode 100644 index 000000000..3ee2f33a0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7585.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7585.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7585_200u250.md b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7585_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..23562d3ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7500-7600/NGC7585_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží 10´južne od hviezdy 9,5m a 30´severozápadne od 96 Aquarii, peknej bielo-modrej dvojhviezdy. Galaxia je pomerne slabá, malá a kruhová, so slabým stelárnym jadrom. NGC 7576 leží 11´na juhozápad, zatiaľ čo NGC 7592 leží 15´severozápadne. Obe galaxie sú ale značne slabšie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606.md new file mode 100644 index 000000000..f764eef2d --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7606.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_200u250.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a11bb583e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia je slabá, ale zrejmá. Má 3´x 1´halo predĺžené SZ-JV s nepatrne jasnejším centrom. Hviezdy 11m ležia 2,5´J a 3´SSZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_300u350.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..15b2710dc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Halo je pomerne jasné, predĺžené 3,5´x 1,5´s jasnejším centrom a stelárnym jadrom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_400u450.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..ffc89106c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7606_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 7606 sa objavuje pomerne jasná a veľká. Široké jadro je obklopené celkom dobre definovateľným a pomerne zhusteným 4´x 1,5´ halom SSZ-JJV. 200x ukáže niečo škvrnité a bočný pohľad vyvolá pocit tmavej línie západne od jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md new file mode 100644 index 000000000..c62352a6b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7619.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_200u250.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..c0ac1a0fc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 7619 leží blízko centra 250 miliónov svetelných rokov vzdialenej kopy galaxií Pegasus I. Tvorí rovnoramenný trojuholník s galaxiaou NGC 7626 ležiacou 7´východne a hviezdou 10m na severe. NGC 7619 je najjasnejším členom kopy. Má pomerne jasné, ale matné 1´halo okolo stelárneho jadra. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..c8c7678da --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7619_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7619 ukáže jasné stelárne jadro obklopené rovnakým halom predĺženým 1,25´x 1´SV-JZ. + +Dominik: 250mm: Obi dve galaxie NGC 7619 a NGC 7626 vyzerajú podobne, nie sú až také výrazné, pri zv. 52x sú veľké asi ako hviezdy s jemným halom, majú mierne výrazné jadro okolo ktorého majú oválne halo, sú približne rovnako jasné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md new file mode 100644 index 000000000..85675fa53 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7626.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_200u250.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..65034ce2b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 7626, druhý najjasnejší člen kopy galaxií Pegasus I, je skoro dvojníkom NGC 7619, ležiacej 7´západne, ale objavuje sa trochu slabší a má menej nápadné stelárne jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_300u350.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5552c9cc5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7626_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7626 má 1´ halo nepatrne predĺžené SSV-JJZ so slabým stelárnym jadrom. Hviezda 14m leží hneď západne. Ostatné galaxie kopy (NGC 7611, NGC 7615, NGC 7617, NGC 7621, NGC 7623, NGC 7631, UGC 12510, UGC 12535, M+01-59-58) sú slabšie a pretože ich jasnosti smerujú skoro do stratena, môžete si dobre overiť vaše pozorovacie schopnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7635.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7635.md new file mode 100644 index 000000000..e31979cb9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7635.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Bublina +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7635.jpg) +Emisná hmlovina, na ktorej bezpečné zhliadnutie budeme potrebovať aspoň 250 mm ďalekohľad. Hoci dosahuje 11. magnitúdu, vidieť ju v ďalekohľade dosť ťažko. Je pomerne rozsiahla a jej plošný jas je dosť malý. Pri asi 80x zväčšení sa javí ako extrémne slabá, rozsiahla hmla, letmo viditeľná pri bočnom pohľade okolo hviezdy 8. magnitúdy a ďalšej neďalekej hviezdy 7m na západ od hmloviny, ktoré svojim jasom prekážajú pri pozorovaní tohto veľmi slabého objektu. Nevystačíme si ani s hmlovinovými filtrami. + diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7635_300u350.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7635_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..6db3a6aec --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7635_300u350.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +, 100x - táto emisná hmlovina je veľmi slabým 2´x 1´eliptickým obláčikom obalujúcim hviezdu 8m, nachádzajúcu sa v bohatom hviezdnom poli. Najnápadnejšia je na SZ rozhraní. + +Dominik: Na túto veľmi peknú hmlovinu sa oplatí pozrieť pri pozorovaní hviezdokopy M52. Už pri zväčšení 52x a s kyslíkovým filtrom vidím vo svojom 10“ dobsone stredne veľký a jasný eliptický oblak, ktorý sa nachádza v blízkosti nejakých jasných hviezd, ale vôbec si nevšímam žeby mi vadili… Pri väčšom zväčšení hmlovina neodkryje detaily, keď tak môžem vidieť nerovnomernosti v jasnosti. Veľa detailov však tento eliptický oblak neodkryje. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640.md new file mode 100644 index 000000000..65f67327e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7640.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_200u250.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..573385cb6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 7640 sa objavuje slabá a predĺžená 7´x 2´ v smere S-J s nepatrným centrálnym zjasnením. Galaxia leží vnútri nápadného trojuholníka hviezd 11,5 mag. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_300u350.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..a76f40b40 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia je slabá a veľmi predĺžená 7´x 2´zhruba v smere S-J, so slabým škvrnitým halom. Juhovýchodne od jadra sa môže blysnúť slabá hviezda. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_400u450.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..846538f1c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7640_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 7640 je pomerne slabá, predĺžená 8´x 2´SSZ-JJV a má pomerne zhustené oválne jadro. Vedľa hviezdy 13,5 mag nachádzajúcej sa na juhovýchodnom rozhraní jadra sú severnejšie umiestnená dve hviezdy 13m. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662.md new file mode 100644 index 000000000..adb867820 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Modrá snehová guľa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7662.jpg) +Jasná modrozelená planetárna hmlovina (8,3m), ktorú ako rozmazanú hviezdu postrehneme už v menšom ďalekohľade. Vzdialenosť planetárky je asi 1 200 svetelných rokov. + diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_200u250.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..499d177b8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 225x: Nádherná modrastá planetárka! NGC 7662 je jasná, veľká a kruhová so zjavne matným centrom. Prstencovitá štruktúra je oveľa zrejmejšia bočným pohľadom. Slabá centrálná oblasť je obklopená jasnejším stredovým prstencom s vonkajších slabším prsteňom, ktorý neobklopuje celý okraj. Centrálna hviezda nie je viditeľná. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_300u350.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..96ee45c8f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 250x: NGC 7662 je jasná, pomerne veľká a trochu predĺžená, s veľmi slabou centrálnou hviezdou. Obsahuje dva pekné modrozelené prstence obklopujúce nepatrne tmavšie centrum pripomínajúce oko. Hviezda 13. magnitúdy leží za východným rozhraní. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_400u450.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..6493d4dae --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7662_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 250x: Táto pekná modrastá planetárka má veľkú plošnú jasnosť! Disk je predĺžený 30” x 25” SZ-JV s nepatrne tmavším centrom. Pozdĺž severovýchodnej a juhozápadnej strany sa nachádza nejaké zjasnenie, ale rozhrania sú hmlisté. Centrálna hviezda je ťažkým cielom, ale môže sa mihnúť počas momentov dobrého seeingu. Trojica hviezd 13-14m leží za SSV rozhraní. + +Dominik: 250mm: Je výrazná už pri zv. 52x , má pomerne výraznú modrú farbu, je kruhovitá, a pri zv. 104x je krásne vidieť, že jej názov je výstižný, zdá sa, že v jej strede je mierne stmavenie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686.md new file mode 100644 index 000000000..a4681e2ed --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7686.jpg) +Nenápadná otvorená hviezdokopa, pomerne chudobná na hviezdy a tiež pomerne rozptýlená. Obsahuje 20 hviezd do 11. magnitúdy, z ktorých tá najjasnejšia dosahuje 6,17m. + diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_200u250.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d95231ec6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 75x: Táto kopa má priemer 15´a je pomerne málo zhustená. Malé zväčšenia ukážu desať hviezd 10. magnitúdy, desať 11. magnitúdy a dve 8. magnitúdy, rozširujúce sa VSV-ZJZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_300u350.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..9abfa52c0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: NGC 7686 je jasná, veľká, voľná a nepravidelne rozptýlená kopa. Obsahuje asi 50 hviezd na ploche 25´, z ktorých väčšina má 10-11m, ležiacich severne a západne od červenooranžovej hviezdy 6. magnitúdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_400u450.md b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..11da60102 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7600-7700/NGC7686_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 75x: Táto voľná kopa obsahuje 25 hviezd 10-13m rozptýlených okolo hviezdy 8. magnitúdy. Zaujímavý reťazec hviezd sa tiahne ZJZ od jasnej hviezdy. Ďalší volnejší V-Z reťazec lemuje severný okraj. Severozápadne od najjasnejšej hviezdy kopy, zrnitý obláčik veľmi slabých hviez obsadil miesto medzi dvoma reťazcami. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md new file mode 100644 index 000000000..d3b7f18b3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7713.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7713.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7713_300u350.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7713_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e5bc098de --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7713_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 7713, pozorovaná 40´VJV od hviezdy β Sculptoris (4m), má slabé 3´x 1,5´S-J halo s nepatrne jasnejším centrom. Hviezdy 9m 4´západne a 8´ZSZ tvoria s galaxiou trojuholník. Hviezda 12,5m leží 2,5´od centra galaxie na jej severnom konci a hviezda 11m leží 1,5´od centra hneď ZJZ od hala. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727.md new file mode 100644 index 000000000..9e8ee5dbe --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7727.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_200u250.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..161bb2539 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: pozorovaná 9´západne od hviezdy 10m, má pomerne slabé, kruhové 2,5´halo, ktoré sa v centre zjasňuje k stelárnemu jadru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_300u350.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b997cae98 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia sa objavuje pomerne jasná s kruhovým 3´halom a jasným jadrom. Galaxia leží vnútry nepravidelného kruhu 12,5-13m hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_400u450.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..235974352 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7727_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Veľké ďalek + +ohľady ukážu jasné, kruhové 45“ jadro. Halo je slabšie a oválneho tvaru 5´x 3´VSV-ZJZ, blednúce mierne k rozhraniu. Slabá galaxia NGC 7724 leží 12´severozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md new file mode 100644 index 000000000..8243891f1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7742.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_200u250.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..0704c15db --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 7742 pol stupňa SSV od 77 Pegasi (5,1m) je slabým, kruhovým 1´obláčikom 1´západne od hviezdy 11m. Centrum je pomerne jasnejšie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_300u350.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..33cae2b25 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7742_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 7742 má pomerne jasné kruhové 1,5´ halo, ktoré sa zjasňuje k stelárnemu jadru. Hviezda 13m leží 2,5´juhovýchodne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md new file mode 100644 index 000000000..55c1c07cb --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7743.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_300u350.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0f09191b5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Galaxia NGC 7743, pozorovaná 2,75´severovýchodne od hviezdy 10m, má pomerne jasné, kruhové halo 1´zjasňujúce sa k širokému jadru. Hviezda 12m leží 1´JJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_400u450.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9aa7165ea --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7743_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 125x: NGC 7743 má nápadné jadro obklopené 1,5´halom, ktoré rýchlo bledne k okraju. Pole je pomerne početné na jasné hviezdy, zvlášť severne od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7789.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7789.md new file mode 100644 index 000000000..3136008f9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7789.md @@ -0,0 +1,12 @@ +--- +name: +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7789.jpg) +Jeden z významnejších klenotov oblohy, ktorý unikol Charlesovi Messierovi a bol objavený až v 18. storočí C. Herschelovou. Inak by určite skončil v jeho známom katalógu. Jedná sa o otvorenú hviezdokopu, tvorenú asi 100 hviezdami 11. mag a 200 slabšími (celková jasnosť 6,7m), ktoré jednotvárne pokrývajú plochu asi pol stupňa. Najjasnejší členovia kopy sú G a K oranžoví obri s absolútnou magnitúdou okolo -2. Aj vďaka ním sa vek hviezdokopy odhaduje na 2 bilióny rokov. Je teda veľmi starou otvorenou hviezdokopou, ale pritom ešte oveľa mladšou ako akákoľvek guľová hviezdokopa. Vzdialená je asi 5 900 svetelných rokov. + +Pod veľmi tmavou oblohou je viditeľná aj voľným okom ako drobná hmlistá škvrnka, na polceste medzi hviezdami ρ a σ Cas. Dobre ju zbadáme už v triédri alebo malom ďalekohľade. V 100 mm ďalekohľade sa objaví ako extrémne bohatá, jednotvárna a veľmi zhustená kopa nerovnako slabých hviezd (najjasnejšia hviezda má 10,7m). V aspoň 20 cm ďalekohľade ukáže 100 hviezd medzi 11. a 12. mag na hmlistom, nerozlíšiteľnom pozadí. Nerovnako zhustené 5´jadro obsahuje 30 hviezd ponorených v hmlistej žiare a obklopených 2´širokými na hviezdy chudobnými zónami. 5´široký pás okolo jadra kopy je hustejší, zvlášť na východe a juhozápade. V 300 mm ďalekohľade je veľkolepou hviezdokopou, veľkou, bohatou, pomerne zhustenou a dobre rozlíšiteľnou na jednotlivé hviezdy (asi 150). Jej odľahlé hv +iezdy nepatrne splývajú s okolitým hviezdnym poľom, iba východné rozhranie je nápadnejšie. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7790.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7790.md new file mode 100644 index 000000000..119d04bb5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7790.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7790.jpg) +Otvorená hviezdokopa, v 100-150 mm prístroji je slabou hmlou (8,5m) v bohatom poli hviezd 6. až 7. magnitúdy, neďaleko hviezdokopy NGC 7789. V 200 mm ďalekohľade vyzerá ako slabá, ale pomerne bohatá a koncentrovaná škvrna hviezdneho „prachu“ (spolu 40 hviezd). Oproti hmlistému pozadiu vyniká asi 10 hviezd 11. až 12. mag, ďalšie hviezdy sa môžu stať zrejmejšie pri dlhšom pozornejšom pozorovaní. Ďalekohľad s priemerom objektívu 300 mm ju už ukáže ako jasnú, pomerne bohatú a kompaktnú kopu 30 hviezd sústredených do 3 zhlukov. Jasnejší členovia kopy sú ohraničení v štvorci v západnej časti, ale hlavné jadro slabých hviezd leží východne od centra. Reťazec slabých hviezd sa rozširuje ďalej východne. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md new file mode 100644 index 000000000..66dc6c8fc --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7700-7800/NGC7793.md @@ -0,0 +1,11 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7793.jpg) +Jeden z menších členov 8 miliónov svetelných rokov vzdialenej kopy galaxií v Sochárovi. Skutočná veľkosť a absolútna magnitúda, ktorá zodpovedá jej veľkosti na oblohe 10,5´x 6,2´a vizuálnej magnitúde 9,2m, je 24 500 x 14 500 ly a –17,8. + +V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 300 mm ju ľahko uvidíme, aj keď má nízku plošnú jasnosť. Halo je predĺžené v smere V-Z a v strede obsahuje malé, slabé jadro. Všimnite si hviezdu 12m ležiacu takmer na severnom rozhraní. Vo väčšom ďalekohľade sa halo postupne zjasňuje k akoby škvrnitému jadru. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md new file mode 100644 index 000000000..cf032f240 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC7814.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_200u250.md b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..b1a3b4401 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Galaxia NGC 7814, pekný, jasný ciel pre takýto ďalekohľad, leží 8´juhovýchodne od hviezdy 7m. Je nepatrne predĺžený asi 2,75´x 2´SZ-JV a trochu jasnejší v centre. Široký pár 9m hviezd leží 8´juhozápadne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_300u350.md b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..824f58907 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Halo je jasné, predĺžené SZ-JV a obsahuje široké, dobre zhustené jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_400u450.md b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..a56919052 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/7800-7900/NGC7814_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 7814 je pekným prekvapením oproti všetkým ostatným slabým galaxiám v Pegasovi. Stredné ďalekohľady ukážu jasné halo predĺžené 5´x 2´SZ-JV s 1´dlhým oválom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821.md new file mode 100644 index 000000000..e84339d28 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0821.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821_200u250.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..619ecd6da --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: NGC 821 leží 12´južne od hviezdy 8m usadená medzi ňou a hviezdou 9m 1´severozápadne. Je pomerne slabá a predĺžená 1,5´x 0,5´SV-JZ s evidentným zjasnením k centru. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821_400u450.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..b58381fa4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0821_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Väčšie ďalekohľady ukážu malé, ale nápadné jadro obklopené slabým, matným oválnym halom predĺženým 2´x 1´SSV-JJZ. Hviezda 13,5m sa dotýka konca galaxie na JJZ. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864.md new file mode 100644 index 000000000..994b98dd6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0864.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864_200u250.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..822a77287 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Umiestnená proti hviezde 10,5m na jej VJV rozhraní, táto galaxia je pomerne slabá, matná a predĺžená 2´x 1,5´SV-JZ s nepatrným zjasnením v centre. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864_300u350.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..f622ea39f --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0864_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 864 je pomerne slabá, predĺžená 3,5´x 2´SV-JZ a nepatrne jasnejšia k rozšírenému, nepravidelnému jadru. Matné halo sa dotýka hviezdy 10,5m na VJV. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0869.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0869.md new file mode 100644 index 000000000..f6ee5657b --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0869.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: h & χ Persei +rating: 10 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0869.jpg) +Dvojitá hviezdokopa v severnej časti súhvezdia, takmer na rozhraní s Kasiopejou. Hviezdokopy sú jedna od druhej pomerne odlišné, aj keď majú spoločný pôvod. Najjasnejšie hviezdy NGC 869 sú modrí obri a nadobri, zatiaľ čo v NGC 884 sú to väčšinou bieli a červení nadobri. To naznačuje, že NGC 869 je podstatne mladšia ako NGC 884, a to 6 miliónov rokov oproti 14 miliónov rokov starej NGC 884. Vyzerá to tiež tak, že obe hviezdokopy sú od nás relatívne rôzne vzdialené: posledné odhady určujú pre NGC 869 vzdialenosť 7 200 svetelných rokov a pre NGC 884 vzdialenosť 7 500 svetelných rokov. Napriek tomu obe hviezdokopy sú jadrom rozľahlej asociácie Perseus OB1 mladých nadobrov a modrých hviezd, ktoré ich obklopujú. Obe hviezdokopy sa vytvorili z toho istého ohromného medzihviezdneho plynu a prachu. + +Voľným okom má hviezdokopa podobu nápadnej oválnej škvrny veľkosti 1 x 0,5 stupňa s dvomi svetlými jadrami, z ktorých je jasnejšie to západnejšie. Už triédre odhalia, že obe hviezdokopy nie sú úplne oddelené od bohatého hviezdneho pola súvisiacej asociácie, ktorá na oblohe zaberá plochu asi 8 x 6 stupňa, ale nepatrne do nej prechádzajú. NGC 869 dosahuje celkovú jasnosť 5,3m a jej najjasnejšia hviezda svieti ako bod 6,5m. Naproti tomu celková jasnosť NGC 884 je 6,1m a jej najjasnejšia hviezda dosahuje iba 8. magnitúdu. Obe hviezdokopy sú zrnité a mimoriadne bohaté, od seba ich delí vzdialenosť pol stupňa. Za povšimnutie možno stojí, že NGC 869 je predsa viac zhustená a tvorená kombináciou jasných aj slabších hviezd, zatiaľ čo NGC 884 má hviezdy dosť podobné. Medzi oboma hviezdokopami leží jeden červený obor. + +V ďalekohľade vyžadujú okuláre s malým zväčšením a veľkým zorným polom, aby ich bolo vidieť pohromade. V ďalekohľade s priemerom objektívu okolo 200 mm môžeme v NGC 869 napočítať zhruba dvestovku prevládajúcich bielych a modrobielych hviezd 8-14m + dve jasnosti 6,5m v hlavnej koncentrácii. Tmavá línia oddeluje túto koncentráciu od ovela uvolnenejšej a slabšej skupiny na severozápade. NGC 884 je predĺžená V-Z a obsahuje 150 bielych a modrastých hviezd jasnosti od 6,5m po 14m, ktoré pekne kontrastujú s tromi červenými nadobrami. Je väčšia, ale nie tak jasná ani koncentrovaná ako jej susedka. Jej jasnejšie hviezdy sú koncentrované v juhozápadnej časti, ale väčšina členov je voľne roztrúsených na severe a severovýchode. Obe kopy majú v priemere pol stupňa, ale okolité hviezdy v bohatom hviezdnom poli s hviezdokopami pekne splývajú. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0877.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0877.md new file mode 100644 index 000000000..bebc76be7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0877.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0877.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0877_200u250.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0877_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..830f2b985 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0877_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Jeden a štvrť stupňa juhovýchodne od hviezdy 19 Arietis (5,7m) sa nachádza pár hviezd 8m v smere východ-západ, každá sprevádzaná dvojicou galaxií 5´ severne. NGC 877, SSZ od východnejšie položenej hviezdy, je sprevádzaná drobnou slabou galaxiou NGC 876 2´juhozápadne. 12´západne od NGC 877, 5´severne od západne položenej hviezdy 8m, sa nachádza NGC 871 a jej slabý spoločník – galaxia NGC 870. NGC 877 je slabá a predĺžená 1,5´x 0,75´SZ-JV rovnakej plošnej jasnosti. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890.md new file mode 100644 index 000000000..daaf8f23e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0890.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890_200u250.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a5fe446a7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 125x: Táto galaxia má slabé 1´x 0,75´VSV-ZJZ halo s jasnejším centrom. Slabá dvojhviezda leží na severozápad od galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890_300u350.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..5a2c4d791 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0890_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 150x: NGC 890 ukáže malé kruhové jadro umiestnené v dobre zhustenom 1,5´x 1´VSV-ZJZ oválnom hale. Tri slabé hviezdy ležia hneď západne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891.md new file mode 100644 index 000000000..a02bc2465 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +name: Ihla +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0891.jpg) +Špirálová galaxia vo východnej časti súhvezdia, neďaleko hviezdy Alamak. Dosahuje 10. magnitúdu a zaberá 13,5'. Za ideálnych podmienok je slabo viditeľná už v menších ďalekohľadoch. Zjavuje sa však slabšia ako je jej vizuálna magnitúda, hlavne kvôli slabej plošnej jasnosti. Je príkladom špirálovej galaxie, ktorú pozorujeme zboku s dobre viditeľným pásom tmavého prachu. NGC 891 patrí do malej skupiny galaxií spolu s NGC 925, NGC 949, NGC 959, NGC 1003, NGC 1023, NGC 1058 a mnohými ďalšími slabšími. V minulosti tu vzplanula supernova 1986J a dosiahla 14. magnitúdu. Galaxiu objavila v roku 1783 C. Herschelová. + diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_200u250.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..d7209960c --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Halo je veľké a veľmi predĺžené 9´x 2´v smere SSV-JJZ. Prachová línia objavujúca sa na fotografiách môže byť počas kvalitných pozorovacích podmienok náznakovo pozorovateľná. Hviezda 11. magnitúdy leží v západnom rozhraní galaxie, jedna je umiestnená juhozápadne od centra a ďalšia 10,5m sa nachádza na východnom rozhraní. Hviezda 7,5 magnitúdy je pozorovaná na severnom rozhraní zorného pola a má žltú farbu. Nachádza sa v nej tiež niekoľko slabších hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_300u350.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..e89a23d49 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Toto je pekná ihla umiestnená v bohatom hviezdnom poli! Je pomerne slabá, veľká a predĺžená 10´x 2´SSV-JJZ s určitým zjasnením k nepatrne vydutému jadru. Pri 125x zväčšení sú viditeľné jasné škvrny pozdĺž hlavnej osi po oboch stranách jadra, deleného tmavou líniou vyžadujúcou bočný pohľad pre lepšie pozorovanie. Na JJZ konci sa nachádza hviezda 13. magnitúdy. Pole smerom na JV je celkom početné, so slabými hviezdami dotýkajúcimi sa skoro hala galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_400u450.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d5681bb50 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0891_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: Pri tomto zväčšení je galaxia nádherným objektom, aj napriek svojej nižšej plošnej jasnosti! Je veľmi veľká a tenká, predĺžená 12´x 2,5´v smere SSV-JJZ. S okolitými hviezdami sa ponúka akoby 3D pohľad. Pri 125x zväčení je centrum značne jasnejše a nachádza sa tam tmavá línia, ktorá pretína galaxiu po celej dĺžke. Je nápadná blízko jadra, smerom k okraju sa stáva ťažšie viditeľná. Pri 175x galaxia vyplní celé zorné pole. + +Dominik: NGC 891 som pozoroval viac krát a niekedy som sa musel veľmi sústrediť aby som prachový pás v galaxii videl. Až jedno pozorovanie pri lepších podmienkach, cez 350mm dobson som si uvedomil aká je táto galaxia pekná, vynikne hlavne pri strednom a väčšom zväčšení, jemným bočným pohľadom sa zjaví tmavý prachový pás, ktorý predeľuje galaxiu na dve časti, taktiež predeľuje jasnejšie a mierne rozšírené jadro. Každopádne odlišná viditeľnosť prachového pásu, dokazuje aké dôležité sú podmienky pri pozorovaní deep-sky ojbektov. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896.md new file mode 100644 index 000000000..0700f2930 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: + IC 1795 +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0896.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896_300u350.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..0d6031b13 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: S UHC filtrom, táto hmlovina tvorí oblak v tvare stopy, s tmavou líniou oddelujúcou pätu od chodidla. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896_400u450.md b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..1b27edde7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/800-900/NGC0896_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 75x: S O-III filtrom počas vynikajúcich nocí sú tieto dve hmloviny slabé, ale viditeľné. NHC 896, juhozápadná z dvojice, je 5´dlhým SV-JZ oválom. 30´dlhý V-Z pruh temného prachového mraku sa rozširuje východne z jej východného rozhrania. IC 1795, severovýchodná z dvojice hmlovín, je väčšia, ale viac matnejšia. Obidve hmloviny sú ale dosť nezreteľné a vyžadujú skôr bočný pohľad. Avšak, je viditeľná väčšia časť hmloviny v oblasti, než je zakreslená v Uranometrii alebo Sky Atlase. Obom týmto hmlovinám chýbajú vnútri umiestnené jasné hviezdy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908.md new file mode 100644 index 000000000..cbea0bb88 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0908.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908_200u250.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2ed95af95 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto pekná jasná galaxia leží v pomerne bohatom hviezdnom poli. Halo predĺžené 4,5´x 1,5´ V-Z obsahuje kruhové jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908_300u350.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..29c78aec0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0908_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 908 má jasné, dosť veľké halo, ktoré je predĺžené 5,5´x 2´V-Z a obsahuje nápadné jadro. Okolité hviezdne pole je početné na slabé hviezdy, vrátane 12m páru 3,5´južne od galaxie a hviezdy 13m dotýkajúcej sa východného rozhrania galaxie. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0925.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0925.md new file mode 100644 index 000000000..4353c3aac --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0925.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0925.jpg) +Galaxia (10,1m), ktorá v aspoň 200 mm ďalekohľade ukáže veľké jadro obalené vo veľmi jemnom hale posiatom niekoľkými hviezdami. Pozdĺž južného rozhrania sa navyše ťahá rad piatich ďalších hviezd. V 300 mm ďalekohľade má jadro tvar akejsi priečky a je ponorené v oveľa slabšom, nepravidelne jasnom hale. Pri pohľade ešte väčším ďalekohľadom a využitím periferného videnia sa okolo jadra v protismere hodinových ručičiek vinú v tenkom slabom hale i špirálové ramená. Navyše sú ozdobené i niekoľkými hviezdami z Mliečnej cesty. Centrálna časť jadra je škvrnitá. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936.md new file mode 100644 index 000000000..271bc4efa --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0936.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936_200u250.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..a566dd0d5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto galaxia leží 22´južne od hviezdy 7m, medzi niekoľkými hviezdami 8,5m. NGC 936 je pomerne slabá, 3´x 2´ veľké V-Z halo obsahuje jasnejšie jadro. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936_300u350.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b7de4d7d5 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0936_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: NGC 936 je pomerne jasná a veľká, predĺžená 4´x 4´SZ-JV a má nápadné, škvrnité alebo nerovnako osvetlené jadro. NGC 941 leží 13´východne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0957.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0957.md new file mode 100644 index 000000000..396c5c344 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0957.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0957.jpg) +Otvorená hviezdokopa jasnosti 7,6m, najjasnejšia hviezda dosahuje 9,5m. V 100 mm ďalekohľade ju uvidíme ako pomerne slabú, malú, bohatú kopu niekoľkých tuctov hviezd. V 200 mm ďalekohľade je pomerne koncentrovanou skupinou 30 hviezd 11-12m. Dve najjasnejšie hviezdy označujú juhozápadný (9,5m) a JJV roh kopy (tou je široká 23“ dvojhviezda tvorená bielou 8m a modrou 10m zložkou). V 300 mm ďalekohľade sa pridá ďalších 10 hviezd do 14. magnitúdy, roztrúsených severne od dvoch spomínaných najjasnejších hviezd. + + + diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972.md new file mode 100644 index 000000000..93b1201ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0972.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972_200u250.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..f1a254f81 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 150x: Táto galaxia má pomerne slabé predĺžené 1,5´x 0,75´SSZ-JJV halo s nejakým zjasnením v centre. Na juhozápade tri hviezdy tvoria rad, každá hviezda z nich smerom na severozápad je jasnejšia než predchádzajúca. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972_400u450.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..d425b4556 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0972_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: NGC 972 je pekný oválny objekt! Má jasné predĺžené 2,5´x 1´halo s drobným škvrnitým jadrom. Pri 200x sú viditeľné slabé prúžky rozširujúce sa z jadra priečky. Hviezdne pole na juhu je posiade hromadou jasných i slabých hviezd, ale pole smerom na sever je chudobné. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A.md new file mode 100644 index 000000000..696759782 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/NGC0978A.jpg) diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_300u350.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3d05c7e7e --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: NGC 978 A-B je najnápadnejšou z tria galaxií spolu s NGC 969 a NGC 974 na severozápade. Ukazuje sa ako dve zreteľné jadrá so spoločným slabým 1´halom. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_500u550.md b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_500u550.md new file mode 100644 index 000000000..1fe43f288 --- /dev/null +++ b/sk/dso/NGC/900-1000/NGC0978A_500u550.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 500/550 +rating: +--- +– 175x: Toto je slabá dvojitá galaxia podobná NGC 750-751. Severozápadná galaxia (A) je väčšia a jej 45“ x 30“ oválne halo obsahuje drsné jadro. Druhá galaxia (B) na juhovýchode má halo priemeru iba 15“ a ostré stelárne jadro. Hviezda 13m leží 1´juhovýchodne a 14m hviezda je v tej istej vzdialenosti na západe. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/PK/PK205+14.1.md b/sk/dso/PK/PK205+14.1.md new file mode 100644 index 000000000..c61052165 --- /dev/null +++ b/sk/dso/PK/PK205+14.1.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: Medúza, Sharpless 2-274 +rating: 6 +--- +Nezvyčajná planetárna hmlovina, aj keď dosahuje iba 10,3m, jej plošný jas je veľmi slabý a problém uvidieť ju môžeme mať i v okuláre 300 mm ďalekohľadu. Zjavuje sa ako veľmi slabý, pomerne rozsiahly objekt v tvare nepravidelného polmesiaca. Jeho severovýchodný koniec je jasnejší a v hmlovine je ponorených pár hviezd. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/PK/PK205+14.1_400u450.md b/sk/dso/PK/PK205+14.1_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..099ca7f89 --- /dev/null +++ b/sk/dso/PK/PK205+14.1_400u450.md @@ -0,0 +1,7 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +ďalekohľade je najlepšie vidieť pri malom zväčšení a s filtrom O-III. Jasnejšia plocha je ozrutným kosákom čiastočne vyplneným slabšom hmlovinou. V oblúku sú prinajmenšom tri hviezdy, ani jedna z nich sa však nenachádza v centrálnej časti. Bez filtra je hmlovina slabšie viditeľná. Jeden a pol stupňa severozápadne leží otvorená hviezdokopa NGC 2395. + +Dominik: Bez OIII filtra nie je v zornom poli vidieť takmer nič, ale s kyslíkovým filtrom sa objaví najmä najjasnejšia časť Medúzy, ako hmlistý oblak, je to zrejme jeden z jej okrajov, pri pozornejšom pohľade periférnym videním sa odhalí chvíľkami aj celá Medúza, ktorá pripomína polmesiac alebo trochu Kosákovú hmlovinu. Táto hmlovina je veľmi veľká a preto má aj slabú plošnú jasnosť 16.4m napriek tomu je pri priezračnej oblohe postrehnuteľná okom celkom zreteľne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/PK/PK290+7.1.md b/sk/dso/PK/PK290+7.1.md new file mode 100644 index 000000000..941fc8a7b --- /dev/null +++ b/sk/dso/PK/PK290+7.1.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: Fleming 1 +rating: 4 +--- +V 450 mm ďalekohľade pri 130x zväčšení s UHC filtrom sa naskytne potešujúci pohľad pomerne jasného oválneho disku 40“ x 30“ s jemným rozhraním. Pri 230x zväčšení sa zjasňuje smerom k centru, ale centrálna hviezda nie je vidieť v hmlovine vysokej plošnej jasnosti. Planetárka je umiestnená v bohatom hviezdnom poli 21´severovýchodne od stálice 5,8m. + + + diff --git a/sk/dso/PK/PK64+5.1.md b/sk/dso/PK/PK64+5.1.md new file mode 100644 index 000000000..35af82626 --- /dev/null +++ b/sk/dso/PK/PK64+5.1.md @@ -0,0 +1,4 @@ +--- +name: Campbell´s Hydrogen Star +rating: 4 +--- diff --git a/sk/dso/PK/PK64+5.1_200u250.md b/sk/dso/PK/PK64+5.1_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..2f31b5c8b --- /dev/null +++ b/sk/dso/PK/PK64+5.1_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Hviezda osvetlujúca veľmi drobnú planetárnu hmlovinu, ktorá vyžaduje veľké zväčšenie na to, aby sa dala rozoznať. Bohaté hviezdne pole robí problém identifikovať stelárny disk hmloviny. Všimnite si oranžový odtieň hviezdy, potom pridajte zväčšenie a rozoznáte slabý hmlistý oblak. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/PK/PK64+5.1_300u350.md b/sk/dso/PK/PK64+5.1_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..3c53102b6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/PK/PK64+5.1_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Jasná červeno-oranžová hviezda robí pozorovanie tohto slabého 8“ disku obtiažným. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Pal/Pal12.md b/sk/dso/Pal/Pal12.md new file mode 100644 index 000000000..2db14f9d6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Pal/Pal12.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +Slabá guľová hviezdokopa (11,7m, 2,9´), ktorá slúži skôr na preverenie kvality ďalekohľadu než na nejaký veľkolepý pohľad. Môže byť viditeľná pod mimoriadne tmavou oblohou v \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Pal/Pal12_200u250.md b/sk/dso/Pal/Pal12_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..644ebc8d6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Pal/Pal12_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +ďalekohľade ako extrémne slabá, malá, kruhová a nerozlíšiteľná škvrna. V \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Pal/Pal12_400u450.md b/sk/dso/Pal/Pal12_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..48532f20a --- /dev/null +++ b/sk/dso/Pal/Pal12_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +je takisto nie najľahšie postrehnuteľná. Bočným pohľadom môže byť viditeľná ako objekt s pár slabými hviezdami rozlíšiteľnými oproti hmlistému pozadiu. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Sh2/Sh2-112.md b/sk/dso/Sh2/Sh2-112.md new file mode 100644 index 000000000..9a2dd94cb --- /dev/null +++ b/sk/dso/Sh2/Sh2-112.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-112.jpg) +Dominik: Nachádza sa nad Denebom okolo hviezdy deviatej magnitúdy. Za Panoptic 24mm som si dal kyslíkový filter a hmlovina bola dobre viditeľná. V zornom poli mala nekonkrétny kruhovitý tvar a smerom hore od jasnej hviezdy som videl jej najjasnejšiu časť. Zaujímavé je, že na Cerovej som ju nenašiel - zrejme som mal prvé pozorovanie šťastie, lepšie podmienky a nebol som chorý… + + + diff --git a/sk/dso/Sh2/Sh2-129.md b/sk/dso/Sh2/Sh2-129.md new file mode 100644 index 000000000..a657fcecc --- /dev/null +++ b/sk/dso/Sh2/Sh2-129.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-129.jpg) +Dominik: So svojim 10 palcovým dobsonom som sa zameral aj na Sh2-129 pri Alpha Cephei. Je to zaujímavá hmlovina, ktorá sa „točí“ okolo skupinky jasných hviezd. Tieto hviezdy sa dajú nájsť veľmi rýchlo. Keď som ich našiel, snažil som sa podľa približnej polohy (v Pocket Sky Atlase) zbadať nejaké zjasnenie. Pri pozornejšom pohľade som si všimol ako prvé zjasnenie na juhozápad od skupinky jasných hviezd. Za Panoptic24 som nasadil OIII filter. Pri pohybe tubusom, ale aj pri pozornejšom pohľade som proste videl na juhozápad oblak, ktorý je aj na fotkách. (keď som pozoroval nevedel som ako hmlovina má vyzerať). Smerom na sever od oblaku sa mala ešte tiahnuť hmlovina ďalej, ale ja som videl len akýsi náznak zjasnenia na jej konci. Od oblaku som zase prešiel opačným smerom na východ a na sever. Pozdĺž celej hmloviny sa tiahnu skupiny stredne jasných až jasných hviezd. Ďalšie zjasnenie – teda oblak som zbadal na východ od skupiny jasných hviezd. Toto zjasnenie však nemalo konkrétny tvar – bolo ich viacej, jedna časť bola najjasnejšia a pri nej boli vidieť ešte trhane ďalšie slabšie časti. Keď sa teraz pozerám na fotku, som prekvapený koľko som toho videl. + + + diff --git a/sk/dso/Sh2/Sh2-157.md b/sk/dso/Sh2/Sh2-157.md new file mode 100644 index 000000000..a98aea335 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Sh2/Sh2-157.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Fingers nebula +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-157.jpg) +Rozsiahla emisná hmlovina v západnej časti Kasiopeje, na hraniciach s Cefeom. + +Myzer: Na tento objekt som dostal tip este niekedy v roku 2006 na Cloudynights a odvtedy ho považujem za jeden z najľahšie pozorovateľných z katalógu Sharpless: Ako to už obyčajne býva, u nás som na internete nenašiel žiadnu informáciu o tom, že by ju niekto niekedy vizuálne pozoroval. V Sky Atlase je síce zreteľne zakreslená, ale na identifikovanie podobných objektov býva takýto údaj často nedostatočný. Je potrebné poznať čo najpresnejšiu polohu takéhoto objektu. Preto som si cez google vyhľadal fotku spomínanej hmloviny, upravil ju na verziu čierne na bielom a vytlačil na papier ako mapu, s cielom identifikovať jej polohu a tvar podľa hviezd v zornom poli. Orientačným bodom v oblasti sa stala malá kompaktná otvorená hviezdokopa Melotte 50, ktorá sa nachádza v jej tesnej blízkosti. Po niekoľkých minútach som už presne vedel kam sa pozerám, ale hmlovina stále nikde. Už som si začínal myslieť, že to predsa len nepôjde, nakoniec som sa ale veľmi mýlil! Cez hlavu a okulárový výťah som prehodil čierne tričko, s cielom odstrániť periferné svetlo a zvýšiť tak citlivosť očí. Asi po minúte sa ukázal horný oblúk - žiadny náznak, úzky a kontrastný, so zjasnením a miernym rozšírením v strede. Postupne som registroval aj ďalšie časti. Centrálna oválna oblasť mala charakter rozsiahleho zjasnenia v zornom poli, ktoré sa dalo zreteľne postrehnúť, najmä posúvaním tubusu a porovnaním jasu hmloviny s jasom pozadia oblohy. Dolný z oblúkov bol akoby mierne rozdelený a slabšia z jeho dvoch častí smerovala k otvorenej hviezdokope Melotte 50. Vedľa horného oblúka bola pomerne ľahko pozorovaná ešte jedna samostatná izolovaná oblasť. Obidva oblúky boli roztvorené ako krabie klepetá a medzi nimi sa nachádzala tmavšia oblasť. Používal som k ďalekohľadu Sky-Watcher 254/1200 zväčšenia 63x a 109x (63x bolo vhodnejšie, pretože objekt vyzeral viac ako jeden celok), filtre O-III a UHC oba znamenite pomohli. Od tohto momentu hmlovinu Sharpless 2-157 dokážem nájsť aj obyčajným zametaním. + +Dominik: Po dlhom čase som sa opäť dostal k pozorovaniu. Obloha mi poskytla vynikajúce podmienky pofrontálneho vyjasnenia ako začiatok babieho leta. Rozhodol som sa zamerať na Kasiopeju, ktorá sa nachádzala práve pri zenite. Po listovaní v Pocket sky atlase som usúdil, že sa pokúsim o pozorovanie hmloviny Sharpless 2-157. Ako to už býva pamätal som si, že ju pozoroval Myzer a tiež som si spomenul veľmi približne na fotku, teda na jej tvar krabích klepiet, no presné Myzerove poznámky som si vôbec nezapamätal. + +Takto nepripravený som sa cez peknú hviezdokopu M52 a hmlovinu Bublina (NGC 7635) dostal k trojuholníku jasných hviezd, pod ktorými mala byť Sharpless 2-157. Za Panoptic24 som nasadil OIII filter a čakal až niečo uvidím. Nevedel som aká veľká má byť ani kde mám čo uvidieť, len som čakal či niečo zbadám. Asi po 20 minútach zúfalého hľadania som konečne začal niečo vidieť. Okolo oka a okuláru som mal čiapku, lebo svetlo z okolia ma veľmi rušilo. Pod najspodnejšou hviezdou trojuholníka hviezd v zornom poli som uvidel oblak. Bol najjasnejší pod tou jasnou hviezdou a postupne som začal vidieť, že je to celý oblúk, ktorý sa tiahne asi cez celé zorné pole, no pod hviezdou je najjasnejší. Na pravom konci oblúk zahýba a nastáva tmavé miesto, z ktorého však vybieha ďalší tmavší spodný oblúk. Tento oblúk má vo svojom strede tmavé miesta až od neho dochádzam k mohutnej jasnej časti, úplne vľavo v zornom poli. Táto časť má neurčitý tvar, ale je pekne rozsiahla. V mieste kde sa spája horný oblúk s touto časťou je pozorovateľný výbežok do hora od mohutného oblaku. Počas pozorovania som videl hmlovinu aj pri hviezdach trojuholníku, no nevedel som, že je to stále Sharpless 2-157. Po pozorovaní som si sadol za počítač a s úžasom pozrel, že som videl presne to čo je na fotke a presne rovnako ako to opísal Myzer. Bez väčšej prípravy to bol rozhodne dobrý tréning oka. + + + diff --git a/sk/dso/Sh2/Sh2-276.md b/sk/dso/Sh2/Sh2-276.md new file mode 100644 index 000000000..51e025e39 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Sh2/Sh2-276.md @@ -0,0 +1,13 @@ +--- +name: Barnardov oblúk +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-276.jpg) +Veľkolepý objekt súhvezdia, hmlistý pás ako jedna z častí ohromného kruhu priemeru 12 stupňov so stredom v miestach niekde medzi pásom a mečom Orióna. Je miestom, kde sa rodia nové hviezdy a tie potom toto miesto opúšťajú. Aj keď patrí medzi veľmi ťažké objekty, jeho najjasnejšie časti si na vynikajúcej oblohe voľným okom všimlo už niekoľko pozorovateľov, vrátane W. S. Houstona. Ak použijete filter H-Beta, zakopnete o neho aj v ďalekohľade. Stačí iba posúvať tubusom a o chvíľu sa sám dostane do zorného pola. Náznakovo je vidieť i jeho štruktúra, zúženia, rozšírenia a nepatrná zmena jasnosti v jednotlivých jeho častiach. Najjasnejší je asi jeden stupeň severovýchodne od reflexnej hmloviny M78 a potom sa tiahne asi 4-5 stupňov na juh, kde sa vytráca. Druhá jasnejšia časť sa nachádza v bode asi tri stupne východne od Alnitaku. + +Myzer: Musím povedať, že Barnardov oblúk s filtrom H-Beta nepovažujem za veľmi ťažký objekt, príkladom môže byť jedno pozorovanie po Vianociach 2006 v Modre zo Somet Monarom: V zornom poli troch stupňov bol oblúk najľahšie rozoznateľný severne od reflexnej hmloviny M78, kde sa nachádza jeho najužšia a pravdepodobne aj najkontrastnejšia časť. V tejto časti bol oblúk pomerne nápadný a s celkom dobre definovateľnými hranicami. Druhá pozorovateľná časť sa nachádzala priamo východne od hviezdy dzeta Orionis, v miestach kde oblúk vykazuje svoju najväčšiu šírku. Táto časť mala síce už trochu slabšiu plošnú jasnosť a menej jednoznačné hranice, napriek tomu však ostávala ešte rozoznateľná. Spojenie obidvoch spomínaných častí sa pritom dalo pozorovať iba veľmi náznakovo, napriek tomu je to slušný výkon ak zohľadníme skutočnosť, že Barnardov oblúk sa z Modry pri kulminácii vo výške zhruba 50 stupňov ocitá v smere 30 km vzdialenej Bratislavy! Spomenúť treba aj skutočnosť, že popisované časti boli pozorovateľné aj s UHC filtrom, napriek tomu by sme ich ale pravdepodobne nerozozoznali bez ich predchádzajúceho videnia pomocou H-Beta filtra. Časti južne od pásu sme prekvapujúco nevideli ani na La Palme (pravdepodobne majú iné emisné charakteristiky a nie je vhodný H-Beta filter). + +Dominik: Jedno úspešné pozorovanie u Pavúka na Cerovej mi vyvrátilo reči, že tento objekt je ťažký na pozorovanie. Na tento objekt som sa veľmi tešil, keďže som o ňom vždy len počul rozprávať a čítal som o ňom reporty, ktoré väčšinou hovorili o náročnosti pozorovania tohto objektu. Avšak náročnosť sa mi nepotvrdila, Pavúk mi nastavil oblúk do zorného pola s H-beta filtrom a ja som sa len divil. Bol to jasný sivý pás cez zorné pole, nijaká nenápadná zmena kontrastu, ale normálny jasný oblak. Oblúk som si mohol hýbaním ďalekohľadu pozrieť celý a je to pozoruhodný pohľad! + + + diff --git a/sk/dso/Sh2/Sh2-301.md b/sk/dso/Sh2/Sh2-301.md new file mode 100644 index 000000000..23f90069e --- /dev/null +++ b/sk/dso/Sh2/Sh2-301.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-301.jpg) diff --git a/sk/dso/Sh2/Sh2-301_300u350.md b/sk/dso/Sh2/Sh2-301_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..17add0d78 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Sh2/Sh2-301_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 75x: S O-III filtrom je táto hmlovina pomerne zrejmým bledým obláčikom. Je pozorovaná severozápadne od hviezdy 8m. Má 8´ dlhý skrútený trojuholníkový tvar. Jeho východná strana je oveľa nápadnejšia, pretože je v nej umiestnených niekoľko hviezd. Okolo jednej na sever sa rozprestiera slabé, malé halo. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Sh2/Sh2-301_400u450.md b/sk/dso/Sh2/Sh2-301_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..9cb9b7cea --- /dev/null +++ b/sk/dso/Sh2/Sh2-301_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 100x: S UHC filtrom táto 8´dlhá hmlovina sa objavuje pomerne jasná v tvare vejára, s tromi rozšíreniami smerom na sever, severovýchod a juhovýchod. Medzi mnohými hviezdami je jedna jasná na juhovýchode a ďalšia na severnom rozhraní. S-J výbežok obsahuje prinajmenšom päť slabých hviezd. Zopár oddelených častí hmloviny sa rozširuje 30´ďalej. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Stock/Stock01.md b/sk/dso/Stock/Stock01.md new file mode 100644 index 000000000..72bb30926 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock01.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock01.png) +Veľká kopa 40 hviezd medzi 7-11m, zaberajúca jeden stupeň oblohy. Je pekná hlavne v binokulároch, každým ďalším zväčšením sa stáva menej nápadnou. Jasnejší členovia ležia hlavne pozdĺž jej južného a juhovýchodného rozhrania. Kopa je delená do dvoch sekcií: západná je väčšia a obsahuje okolo 30 hviezd, východná má iba 10 hviezd, ale zahŕňa dvojhviezdu Struve 2548 – atraktívny pár hviezd 9m a 10m v odstupe 9“. + + + diff --git a/sk/dso/Stock/Stock02.md b/sk/dso/Stock/Stock02.md new file mode 100644 index 000000000..8746a612d --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock02.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock02.png) +Jasná otvorená hviezdokopa (4,4m) tvorená 50 hviezdami, ktorá zaberá pomerne veľkú časť oblohy - 60´. Leží neďaleko, len 2 stupne SSZ od známej dvojitej hviezdokopy v Perzeovi. Je ideálnym objektom pre triéder, binokulár alebo malý ďalekohľad, v ktorom sa ukáže pri malých zväčšeniach ako veľká, voľnejšia kopa tvorená hviezdami 9. a 10. magnitúdy. 20 cm ďalekohľad hviezdokopu sprostredkuje ako jasnú, extrémne veľkú a „nezhustenú“ kopu bohatú na hviezdy, ktoré tvoria pekné reťazce. + + + diff --git a/sk/dso/Stock/Stock04.md b/sk/dso/Stock/Stock04.md new file mode 100644 index 000000000..f45944e79 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock04.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock04.png) diff --git a/sk/dso/Stock/Stock04_300u350.md b/sk/dso/Stock/Stock04_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..b035fe7bd --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock04_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 125x: Táto kopa je pomerne slabá, voľná a nepravidelná, obsahujúca iba 25 hviezd na 20´ploche. Väčšina jej členov dosahuje 11m a menej, ale tri jasné hviezdy ležia blízko S, ZJZ a JJV rozhrania \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Stock/Stock04_400u450.md b/sk/dso/Stock/Stock04_400u450.md new file mode 100644 index 000000000..e878c4673 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock04_400u450.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 400/450 +rating: +--- +– 150x: Stock 4 je voľná a rozptýlená, pozostáva z 50 hviezd 11m a slabších na 20´ploche. Hviezdy ležia pozdĺž nepravidelných reťazcov, ktoré sa kľukatia okolo kopy. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Stock/Stock05.md b/sk/dso/Stock/Stock05.md new file mode 100644 index 000000000..0063df850 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock05.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock05.png) diff --git a/sk/dso/Stock/Stock05_200u250.md b/sk/dso/Stock/Stock05_200u250.md new file mode 100644 index 000000000..374c3261a --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock05_200u250.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 200/250 +rating: +--- +– 100x: Táto kopa je ako škvrnka troch hviezd, z ktorých je jednou i 52 Cas, viditeľná v Mliečnej ceste i voľným okom. Stock 5 je jasná, pomerne veľká a nezhustená kopa 17 hviezd. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Stock/Stock05_300u350.md b/sk/dso/Stock/Stock05_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..d7db22393 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock05_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Nič nie je viditeľná na udávanej pozícii hviezdokopy Stock 5, ale hneď južne leží veľký jasný kruh hviezd, ktorý obsahuje mnohé dvojhviezdy. Dva tucty hviezd sú v a okolo kruhu, ďalší tucet hviezd leží severne. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Stock/Stock12.md b/sk/dso/Stock/Stock12.md new file mode 100644 index 000000000..2e95c0869 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock12.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +name: +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock12.png) diff --git a/sk/dso/Stock/Stock12_300u350.md b/sk/dso/Stock/Stock12_300u350.md new file mode 100644 index 000000000..fc5c6c268 --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock12_300u350.md @@ -0,0 +1,5 @@ +--- +aperture: 300/350 +rating: +--- +– 100x: Hviezdokopa Stock 12 je veľmi veľkou, voľnou kopou troch tuctov hviezd 8m a slabších. Slabšie hviezdy sú umiestnené v niekoľkých reťazcoch, z ktorých jeden ide v smere V-Z a preniká západne za rozhranie kopy. Ďalšie hviezdne oblúky okolo juhovýchodnej strany kopy idú popri malom zhustení hviezd, ktoré je oddelené od hlavnej skupiny. Ďalšia oddelená koncentrácia hviezd je rozptýlená južne od týchto reťazcov. Na východnej strane kopy je reťazec piatich širokých dvojhviezd, s najjasnejším párom na južnom konci. \ No newline at end of file diff --git a/sk/dso/Stock/Stock23.md b/sk/dso/Stock/Stock23.md new file mode 100644 index 000000000..c46a0373b --- /dev/null +++ b/sk/dso/Stock/Stock23.md @@ -0,0 +1,9 @@ +--- +name: Pazminova hviezdokopa +rating: 8 +--- +![<]($IMG_DIR/dso/Stock23.jpg) +Otvorená hviezdokopa celkovej jasnosti 5,6m na hraniciach Žirafy, Kasiopeje a Perzea. V 100 mm ďalekohľade sa javí ako jasná, veľká, ale pomerne chudobná. V jej centre je usporiadaných šesť hviezd v zoskupení pripomínajúcom Herkulov kvetináč. Jeho súčasťou je aj tesná dvojhviezda Struve 362 a široký pár hviezd 9m. V 300 mm ďalekohľade uvidíte 40 hviezd voľne a nepravidelne usporiadaných. Desať hviezd je koncentrovaných blízko najvýchodnejšej hviezdy štvorhrana, osem v SV-JZ reťazci. Asi dvadsať hviezd sa tiež nachádza okolo západnej a južnej strany „kvetináča“. + + + diff --git a/sk/dso/UGC/UGC03697.md b/sk/dso/UGC/UGC03697.md new file mode 100644 index 000000000..f9e22beb4 --- /dev/null +++ b/sk/dso/UGC/UGC03697.md @@ -0,0 +1,8 @@ +--- +name: +rating: 6 +--- +Dominik: 250mm: Galaxia UGC 3697 alebo tiež jedna z „Integral Sign Galaxies“ má jasnosť 13.1m. Táto extrémne tenká edge-on galaxia v tvare otáznika leží medzi dvoma hviezdami 6 magnitúdy. Pri zv. 52x môžem vidieť pri extrémnom periférnom videní hmlistú nenápadnú čiaru medzi dvomi jasnými hviezdami, presnejšie však v zornom poli mierne naľavo pod mierne jasnou hviezdou a napravo hore od skupinky hviezd v tvare trojuholníka. Pri zv. 104x je pri periférnom videní zreteľnejšie vidieť hmlistá čiara a pri zv. 277x je chvíľkami vidieť náznak zahnutých koncov galaxie, to je však už na hrane mojich vizuálnych možností. Napriek tomu je táto galaxia bezpečne viditeľná. Blízko nej sa ešte nachádza galaxia UGC 3714 s jasnosťou 12.7. Pri pozornejšom pohľade je naozaj naľavo nižšie od UGC 3697 celkom stabilne vidieť oveľa výraznejšiu kruhovitú galaxiu. Blízko týchto galaxii, v zornom poli nad jasnou hviezdu 43 Cam, je celkom dobre viditeľná galaxia UGC 3580 s jasnosťou 11.8m. Je to zreteľný kruhovitý obláčik, ktorý tvorí rovnú líniu s ďalšími dvoma pomerne jasnými hviezdami, ktoré idú blízko napravo hore od galaxie. + + + diff --git a/sk/dso/VIC/VIC01.md b/sk/dso/VIC/VIC01.md new file mode 100644 index 000000000..534af19de --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC01.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Ramínko +rating: 5 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//raminko.png) +Asi nejznámější asterismus na obloze. Jde náhodné seskupení hvězd, nikoliv opravdovou otevřenou hvězdokupu. Šest hvězd skoro v přímce a k tomu čtyři jako háček tvoří překrásný cíl pro triedry. S vyhledáním pomůže Albireo ležící necelých 8° severně. + +Vic: Od malička jsem v tom viděl nakloněnou rovinu, desku podloženou lichoběžníkovým hranolem. Zřejmě kvůli poloze, v jaké ji v našich šířkách nejčastěji vídáme. Navíc nebyla tehdy uváděná v žádném běžném atlase. O to příjemnější byl její náhodný objev při hledání Albirea. NGC 6802 je pak kulička právě z ní skutálená. + + + + +##### 10x50 : ★★★★★ +##### 15x70 :★★★★★ +##### 25x100 : ★★★★★ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC02.md b/sk/dso/VIC/VIC02.md new file mode 100644 index 000000000..5fd938db2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC02.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Kembleova kaskáda +rating: 5 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kembleova_kaskada.png) +Po Ramínku asi druhý nejznámější objekt tohoto typu. Proud hvězd padající jako vodopád do jezírka v podobě otevřené hvězdokupy NGC 1502 (viz výše) jako do jezírka. Pro svou relativní jasnost a velké úhlové rozměry (2,5˚) je vhodná zejména pro malé přístroje s širokým zorným polem. Napočítáme zde více než dvacet hvězd do desáté magnitudy, větší přístroje jich ukáží však ještě mnohem víc. Díky vysoké deklinaci je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární, takže je možné ji pozorovat po celý rok. + +Vic: Nádherné seskupení ideální pro triedry všech velikostí. Jinak celkem nezajímavé souhvězdí ukrývá skutečný poklad v podobě třpytivého řetězce, který je na konci zalomený jako noha s botou. + + + + +##### 10x50 : ★★★★★ +##### 15x70 :★★★★★ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC03.md b/sk/dso/VIC/VIC03.md new file mode 100644 index 000000000..5a2fbcbda --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC03.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Kembleův drak +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kembleuv_drak.png) +Zajímavá skupinka asi deseti jasnějších hvězd na hranici Kasiopeji s Žirafou, která svým tvarem připomíná papírového draka i s ocasem. Najdeme ho snadno dva stupně západně hvězdy γ Cam. + +Vic: Při toulkách Mléčnou dráhou v Kasiopeji rád zavítám s velkým binokulárem i do těchto poněkud odlehlejších míst, kde si líta Kembleův drak, co má v levém uchu piercing (= červenou hvězdu 6,6 magnitudy). Doporučuji spojit s návštěvou známější Kembleovy kaskády, která je poblíž v sousedním souhvězdí Žirafy. Postačí i běžný triedr. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC05.md b/sk/dso/VIC/VIC05.md new file mode 100644 index 000000000..2883ad3c6 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC05.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Malá Kasiopeja +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//mala_kasiopeja.png) +Zmenšenou podobu souhvězdí Kasiopeji najdete kupodivu v Draku. Miniaturní „W“ leží na východ od χ a φ Draconis. Hezký asterismus i pro menší přístroje. Hvězdy dosahují šesté až osmé magnitudy. Označuje se často jako Kemble 2. + +Vic: Jeden z mých nejoblíbenějších asterismů. Možná i proto, že je vidět v každé roční době. Na Malou královnu stačí i malý triedr. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC06.md b/sk/dso/VIC/VIC06.md new file mode 100644 index 000000000..2fdf7b7a8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC06.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Malý Orion +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//maly_orion.png) +Ne moc zdařilou zmenšeninu známého lovce ze zimní oblohy můžeme spatřit i na obloze letní. A to přímo v jedné z nejnavštěvovanějších lokalit! V samotném „Mexickém zálivu“! +Jde o čtyři hvězdy přibližně 7. magnitudy v ramenou a kolenou a trojici hvězd 9. hvězdné velikosti v pase. + +Vic: Ačkoliv mlhovinu Severní Amerika (NGC 7000) zná snad každý, malého Orionka si málokdo všimne. Není to žádný krasavec, ale za podívání při duchaření detailů v blízké mlhovině stojí. Už větší triedr ho pěkně ukáže, hezčí však bude v převracejícím dalekohledu. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC08.md b/sk/dso/VIC/VIC08.md new file mode 100644 index 000000000..8042f3930 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC08.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Malý delfín +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//maly_delfin.png) +Vedle Malé Kasiopeji a Malého Oriona je Malý delfín třetí změnšenina velkého souhvězdí na obloze. Ke svému vzoru nemá na obloze daleko. Najdeme jej na spojnici hvězd Scheat a Markab v Pegasově čtverci. Jasnost a rozměry jej předurčují jako hezký cíl pro triedry. + +Vic: Nádherný minidelfínek. Asi nejvěrnější kopie ze všech asterismů. Snadno se hledá, hvězdy kolem sedmé magnitudy jsou velice nápadné. Vhodný pro malá zvětšení. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC10.md b/sk/dso/VIC/VIC10.md new file mode 100644 index 000000000..37f366ec8 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC10.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Malé ramínko +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//male_raminko.png) +Velmi malá a slabá napodobenina známého Ramínka na šaty z Lištičky. Nalézá se na JJZ od hvězdy ε UMi (na přiložené mapce v dolní čtvrtině). Tvoří ho hvězdy jen 9. a 10. magnitudy. + +Vic: Malé ramínko není tak hezké jako jeho větší vzor, i tak stojí za pozornost. V triedru 10×50 ho můžeme jen tušit, ve větších přístrojích se ale ukáže v plné kráse. Jako bombónek pro opravdu velké přístroje se ve špičce háčku nachází galaxie 15m. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC12.md b/sk/dso/VIC/VIC12.md new file mode 100644 index 000000000..ede4f1095 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC12.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Polární Kuřátka +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//polarni_kuratka.png) +Falešné Plejády, nepovedená napodobenina hvězdokupy M45 z Býka, se nachází v Cefeovi nedaleko nebeského pólu. Tvoří ji sedmero hvězd od čtvrté do šesté hvězdné velikosti ve tvaru „malého vozíčku“. +Leží 1,5° severně od otevřené hvězdokupy NGC188. + +Vic: Jsou rozlohou větší než ty pravé a hlavně nikdy nezapadají. Krásou se ale nemohou srovnávat. Jasnosti jednotlivých hvězd neodpovídají svému vzoru. Prostě ne moc zdařilá kopie vhodná na pozorování jen malými přístroji. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC13.md b/sk/dso/VIC/VIC13.md new file mode 100644 index 000000000..6639aaeaa --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC13.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Smajlík +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//smajlik.png) +Poměrně velký, na první pohled však těžko rozpoznatelný asterismus půl stupně na JJZ od otevřené hvězdokupy M38. Dvě oči a kolem šesti hvězd do oblouku jako pusa. Součástí je i hvězdokupa Stock 8. + +Vic: Připomíná mi široký úsměv žáby. Takový veselý usměváček :) Dlouho mi trvalo, než jsem pochopil, které hvězdy spojit, aby to dávalo smysl. A co vy? + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC14.md b/sk/dso/VIC/VIC14.md new file mode 100644 index 000000000..7700d4a3c --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC14.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Vultus Irrisorie +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//vultus_irrisorie.png) +Další „usměváček“ na obloze najdeme po Vozkovi i v Labuti. Latinský výraz znamená „Tvář s úsměvem“. Sestává ze sedmi hvězd páté až sedmé magnitudy. + +Vic: Možná není tak hezký, není ani dobře natočený, ale úsměv na vaší tváři jistě vykouzlí. Vhodný objekt pro všechny velikosti triedrů. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC15.md b/sk/dso/VIC/VIC15.md new file mode 100644 index 000000000..5e9bcc3c3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC15.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Strašidýlko +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//strasidylko.png) +Pětice hvězdných párů z hvězdokupy Hyády tvoří obrazec připomínající hradní strašidlo v bílém prostěradle. Levá noha je tvořena jasným párem θ¹, θ², pravou pak znázorňuje dvojice 81 a 80 Tau. Rozpažené ruce naznačují hvězdy 75 (levá) a 85 (pravá ruka). + +Vic: Jedinečné seskupení dvojhvězd mi připomíná také motýla. Kochat se lze už v malém triedru. Vskutku pěkný kousek! + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC17.md b/sk/dso/VIC/VIC17.md new file mode 100644 index 000000000..19ff0792c --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC17.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Človíček +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//clovicek.png) +Otevřená hvězdokupa NGC 457 tvoří vděčný cíl malých i větších dalekohledů. Dvě jasné hvězdy φ1 a φ2 5. resp. 7. magnitudy tvoří oči, ve zbytku uzříme tělo, dvě nohy a rozpažené ruce. Setkáme se i s označením Soví hvězdokupa nebo E.T. + +Vic: Nádherná hříčka přírody, kterou často ukazuji laikům s otázkou, co tam vidí. Tvar rozeznáme již ve středně velkém triedru, v obřím binaru pak krásně předvede, proč je tak populární. Snese i větší zvětšení. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★★★ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC18.md b/sk/dso/VIC/VIC18.md new file mode 100644 index 000000000..1921f3966 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC18.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Svalovec +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//svalovec.png) +Rozbíhající se řetízky hvězd v otevřené hvězdokupě Stock 2 na hranicích Persea a Kasiopeji připomínají tak trochu bezhlavého kulturistu. + +Vic: Někomu to může připomínat i tančící baletku, já ale vidím svalovce. Ideální objekt pro malé triedry jen v těsné blízkosti M111 (= χ a h Persei). + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC21.md b/sk/dso/VIC/VIC21.md new file mode 100644 index 000000000..830d8bb48 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC21.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Spermie +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//spermie.png) +Méně výrazný řetězec hvězd východně od ζ Tau. Hlavička je tvořena dvěma hvězdami 8,6m a 8,9m, ocásek čítající 8 slabších hvězd 8. až 10. hvězdné velikosti se pak vine východně. + +Vic: Při hledání Krabí mlhoviny nezapomeňte na tuto malou mršku! Spíš než spermii v tom vidím slepýše nebo nějakého hada. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC24.md b/sk/dso/VIC/VIC24.md new file mode 100644 index 000000000..bd8c75721 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC24.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Snubní prstýnek +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//snubni_prstynek.png) +Téměř na severním nebeském pólu se nachází asterismus v podobě prstýnku s diamantem. Tím diamantem je sama Polárka. Dále ho tvoří hvězdy 6. až 9. magnitudy. Zasahuje i do sousedního souhvězdí Kefea. + +Vic: Je vidět v každé roční době a i když je trochu rozšláplý a prasklý, stojí polární prstýnek za zamíření triedrem. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC25.md b/sk/dso/VIC/VIC25.md new file mode 100644 index 000000000..eac00150b --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC25.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Zlomený prstýnek +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//zlomeny_prstynek.png) +Pěkný oblouček hvězd většinou 9. magnitudy ve tvaru písmene C připomínající polovinu prstýnku nebo také čelenku. Nachází se asi 1,5° západně od Meraku (β UMa). + +Vic: Slabý ale hezký asterismus pro větší triedry. Proti diamantovému prstýnku u Polárky je pravidelnější, i když mu jedna hvězda v jižní části do dokonalosti chybí. Vidím v něm také zlomené srdce, jeho levou polovinu. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC27.md b/sk/dso/VIC/VIC27.md new file mode 100644 index 000000000..a538e8a44 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC27.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Podkova +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//podkova.png) +Velmi slabý a nenápadný asterismus tvořený dobrou dvacítkou hvězd sedmé až jedenácté velikosti v bohatém pásu Mléčné dráhy východně od Denebu. +Svým tvarem připomíná koňskou podkovu. + +Vic: Velmi obtížný objekt bez znalosti přesné polohy. Jasnější hvězdy ztěžují orientaci. Dlouho mi trvalo, než jsem ho našel. Doporučuji zakreslit do mapky, snadno se v záplavě slabých hvězdiček přehlédne. +Vhodnější spíše pro výkonější přístroje. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC28.md b/sk/dso/VIC/VIC28.md new file mode 100644 index 000000000..50a2c8e3f --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC28.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Golfová hůl +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//golfova_hul.png) +Seskupení hvězd západně od otevřené hvězdokupy NGC 752 ve tvaru golfové hole. Pět hvězd v přímce tvoří vlastní hůl, dvojhvězda 56 And je pak na špici hole. NGC 752 můžeme považovat za golfový míček. + +Vic: Hezký asterismus pro malé triedry. 56 And je pěkná žlutá dvojhvězda (190“) a spolu s poněkud větším míčkem v podobě NGC 752 nabízí zajímavý kout oblohy pro zamíření naší pozornosti. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC30.md b/sk/dso/VIC/VIC30.md new file mode 100644 index 000000000..cd1116049 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC30.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Domácí meta +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//domaci_meta.png) +Šest stupňů západně od centra galaxie M31 se nalézá asterismus ve tvaru domácí baseballové mety. Tvoří ho pět hvězd okolo sedmé magnitudy, z nichž dvě jsou dvojité, tedy celkem sedm stálic. + +Vic: Baseball není v našich krajích tak populární, tak si nejsem jistý, jak přesně „Home Plate“ vypadá, ale řekl bych, že ve skutečnosti nebude tak rozšláplá. Jinak je to objekt vhodný pro všechny velikosti triedrů. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC31.md b/sk/dso/VIC/VIC31.md new file mode 100644 index 000000000..855317db0 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC31.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Rybářský prut +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//rybarsky_prut.png) +Velký a výrazný asterismus západně od hvězdy β Aqr (Sadalsud). Sedm přibližně stejně jasných hvězd téměř v přímce tvoří vlastní prut, hvězda 12 Agr je naviják, 11 Aqr pak držadlo. Dokonce i vlasec je možné objevit. + +Vic: Prut s háčkem větším než samotný prut? Tak přesně tento asterismus je vidět v malém binokuláru. Je potřeba široké zorné pole aspoň 5°, jinak se efekt ztrácí. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC32.md b/sk/dso/VIC/VIC32.md new file mode 100644 index 000000000..5b9972d5c --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC32.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Rybářský háček +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//rybarsky_hacek.png) +Rozlehlý řetízek více než dvaceti hvězd různých jasností od 6. do 10. magnitudy ve tvaru písmene J jihozápadně od otevřené hvězdokupy M11 a severně od M26. + +Vic: Další z objektů spíše pro menší přístroje. Určitě stojí za shlédnutí při návštěvě souhvězdí Štítu. Z okolního pozadí vystupuje poměrně jistě, přehlédnout lze jen stěží. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC33.md b/sk/dso/VIC/VIC33.md new file mode 100644 index 000000000..f7c52ad3b --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC33.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Létající ryba +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//letajici_ryba.png) +Výrazné seskupení pěti jasných hvězd, mezi něž patří 16, 17, 18 a 19 Aur. Při jisté dávce představivosti v nich lze vidět létající rybu nebo delfína. Další tři slabší hvězdy jižně od 16 Aur tvoří ocas. + +Vic: Nepřehlédnutelná skupinka hvězd kolem 5. magnitudy. Pěkný objekt pro malé triedry. Rybu v tom ale zbytečně nehledejte. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC35.md b/sk/dso/VIC/VIC35.md new file mode 100644 index 000000000..2b347f260 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC35.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Prasátko +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//prasatko.png) +Osm hvězd z otevřené hvězdokupy NGC 1981 tvoří obrazec ve tvaru prasátka, které malují děti na zeď. + +Vic: Prasátko je trochu rozšláplé a ocásek má jen slaboučký, takže je potřeba trocha fantazie. Je to ale zajímavá odbočka při návštěvě mnohem známější Mlhoviny v Orionu. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC36.md b/sk/dso/VIC/VIC36.md new file mode 100644 index 000000000..a9e5a74fe --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC36.md @@ -0,0 +1,18 @@ +--- +name: Červenokrký emu +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//cervenokrky_emu.png) +Speciální asterismus pro jedince s velkou představivostí se nachází v husté oblasti Mléčné dráhy. +Vidět toto zvířátko ve skupince hvězd od páté do osmé magnitudy, ale i dalších slabších, dá značnou námahu. +Nejjasnější 29 Cyg (dvojhvězda) je na konci ocasu, noha jde na severozápad, hlava je k jihu. Název dostal podle načervenalé hvězdy v krku. + +Vic: Dlouho jsem se zdráhal zařadit tento asterismus do seznamu. Žádného pštrosa ani jiného ptáka tam nevidím, ale budiž. +Některé zdroje v tomto místě uvádějí tzv. „Spiral Cluster“, tedy jakési S připomínající spirální galaxii s červenou hvězdou v centru. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC39.md b/sk/dso/VIC/VIC39.md new file mode 100644 index 000000000..1aec1057d --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC39.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Píďalka +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//pidalka.png) +Housenka plazící se v souhvězdí Rysa asi 3 stupně severozápadně od hvězdy 38 Lyn. Nejjasnější hvězda v hrbu má 4,7 mag., takže je snadným cílem v jinak pustém souhvězdí. Osm hvězd na ploše o průměru necelého stupně tvoří zajímavý cíl pro každý triedr. + +Vic: Díky velkému rozdílu magnitud tak hezky nevyniká. Zejména vyhrbená část by mohla být méně jasná, abych přidělil více hvězdiček. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC40.md b/sk/dso/VIC/VIC40.md new file mode 100644 index 000000000..6857aa4b3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC40.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Motýl +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//motyl.png) +Známá velké otevřená hvězdokupa M6 má podobu motýla. Hmyzí podobu ukáže již malý triedr. Bohužel v našich zeměpisných šířkých nevystupuje vysoko nad obzor, tak zůstává trochu ve stínu dostupnějších objektů. + +Vic: Vidím tam motýla, ale více mi deset nejjasnějších hvězd připomíná rozevřenou knihu hřbetem nahoru. Ke spatření během krátkých letních nocí je potřeba nerušený výhled k jihu. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC41.md b/sk/dso/VIC/VIC41.md new file mode 100644 index 000000000..6e81fad3e --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC41.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Maggiin motýl +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//maggiin_motyl.png) +Jen pár minut východně od Lambdy se nalézá další, donedávna neznámý asterismus. Tvoří ho sedm hvězd osmé a deváté magnitudy. Představit si motýla nečiní potíže. + +Vic: Pojmenoval jsem ho po své objevitelce. Maggie ho našla náhodou při našem společném pozorování 2. 4. 2010 na Jitravě. +Sám tam vidím kromě motýla i radioteleskop, ale motýl je lepší :þ + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC42.md b/sk/dso/VIC/VIC42.md new file mode 100644 index 000000000..1c0b511dc --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC42.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Van Goghova vrána +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//van_goghova_vrana.png) +Sedm hvězd kolem sedmé magnitudy ve tvaru letícího ptáka se nachází jeden a půl stupně jihozápadně od Alamaku. Svému objeviteli připomínal vrány, které namaloval Vincent Van Gogh na svém obraze Wheat Field with Crows. + +Vic: Pěkný pták na cestě od Alamaku k NGC 752 a potažmo k dalšímu asterismu – Golfovému patru. Při prvním pohledu mě napadl spíš racek, ale s ohledem na „astronomického“ malíře (vzpomeňte na jedinečný obraz The Starry Night) ponechávám vránu. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC43.md b/sk/dso/VIC/VIC43.md new file mode 100644 index 000000000..39fccb4d2 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC43.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Davisův pes +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//davisuv_pes.png) +Velký asterismus přímo na ekliptice mezi Hyádami a Plejádami. Pro svoji rozlohu více než 3° je vhodný pro malé triedry. Obsahuje množství i poměrně jasných hvězd (až 4. magnitudy). Jméno dostal po Johnu Davisovi. + +Vic: Velké zorné pole a velká představivost je potřeba na spatření tohoto zvířátka neznámé rasy. Hlavu tvoří mimo jiné hvězdy ω², 53 a 51 Tau, ucho je pak 56 Tau. Ocas symbolizují κ¹, κ², ν a 72 Tau. Nohy si už musíte nějak domyslet. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★☆☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC44.md b/sk/dso/VIC/VIC44.md new file mode 100644 index 000000000..c8c60d598 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC44.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Alčin copánek +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//alcin_copanek.png) +Alčin jako Alcyone. Jde o řetězec 6 hvězd jižně od nejjasnější Plejády – Alcyone. Každý ho jistě viděl, možná si to jen neuvědomuje. Copánek tvořený hvězdami 7,0 – 8,9 magnitudy je viditelný již v triedru. Při větších zvětšeních na řetězec navazují ještě dvě hvězdy 10. magnitudy. + +Vic: Překrásná stužka podobně jasných hvězd padne do okna hned. U třetí hvězdy směrem od η Tau se láme na JV a tvoří tak velmi otevřené písmeno „V“. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC45.md b/sk/dso/VIC/VIC45.md new file mode 100644 index 000000000..acaaf53ce --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC45.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Napoleonova čepice +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//napoleonova_cepice.png) +Zajímavý řetězec sedmi slabých hvězd 9. a 10. magnitudy 40' jižně od Arktura připomínající Napoleonovu čepici. Označuje se rovněž jako Picot 1. + +Vic: Spíš než čepici mi připomíná létající talíř. Spatřit ho není tak jednoduché, Akturus svým jasem velmi ruší. Je potřeba ho dostat ze zorného pole, pak si ufounskou loď můžeme vychutnat i ve větším triedru. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC46.md b/sk/dso/VIC/VIC46.md new file mode 100644 index 000000000..00ec693f7 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC46.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Kouzelníkův klobouk +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kouzelnikuv_klobouk.png) +Skupina sedmi hvězd necelého 1,5° na severo-severozápad od Enifu připomíná kouzelnický klobouk. Tvoří ho slabší hvězdy deváté a desáté magnitudy, proto při úhlové velikosti 15′ není dost dobře v dosahu malých triedrů. + +Vic: Narazil jsem na něj relativně nedávno při procházení velkým binokulárem od Enifu k M15. Divím se, že si ho nikdo nevšimnul dříve. Připomíná mi také malý létající talíř nebo velký připínáček. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC48.md b/sk/dso/VIC/VIC48.md new file mode 100644 index 000000000..be8dbd01f --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC48.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Orionovo S +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//orionovo_s.png) +Výrazný řetězec více než 15 hvězd 5. až 8. magnitudy ve tvaru velkého „S“ rozkládající se mezi hvězdami Alnilam a Mintaka v Orionově pásu. Může zobrazovat i Orionovu zahnutou dýku, co má strčenou za opaskem. + +Vic: Pěkný cíl pro malé triedry. Písmeno „S“ je hned patrné i přes množství dalších stálic hvězdokupy Collinder 70. Mintaka by mohla tvořit výchozí a Alnilam koncový bod dlouhého hada. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC50.md b/sk/dso/VIC/VIC50.md new file mode 100644 index 000000000..0f8149ad1 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC50.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Pakanova trojka +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//pakanova_trojka.png) +Seskupení hvězd na pomezí Velkého psa a Jednorožce ve tvaru číslice 3. Tvoří jej desítka hvězd osmé a deváté magnitudy. Nachází se asi dva stupně severně od θ CMa a tři stupně na JZ od M50. Pojmenována po Kanaďanu Rendy Pakanovi. + +Vic: Reklama na nejmenovaný americký fastfood na obloze? Spolu s dalšími okolními hvězdami mi připomíná i rozepnutou podprsenku. Vhodný objekt pro větší triedry, převracející dalekohledy si to už tolik nevychutnají. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC51.md b/sk/dso/VIC/VIC51.md new file mode 100644 index 000000000..2177a1c0b --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC51.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Obrácená pětka +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//obracena_petka.png) +Řetězec většinou slabých hvězd 10. magnitudy ve tvaru obráceného čísla 5. Najít jde poměrně snadno jihozápadně od pravé dolní hvězdy Herkulova „květináče“. + +Vic: Nejjasnější hvězda (7,2m) řetízku označuje zakončení pětky, druhý konec zaujímá hvězda 8,9m. Ostatní hvězdy jsou o poznání slabší. Blízká ζ Herculis je ale spolehlivé vodítko. Hezký objekt pro obří binokuláry. V převracejím dalekohledu se z obrácené pětky stane pětka normální. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC53.md b/sk/dso/VIC/VIC53.md new file mode 100644 index 000000000..f7187d7be --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC53.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Houba +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//houba.png) +Malé seskupení slabých hvězd 9. až 11. magnitudy hned (7') západně od nevýrazné galaxie NGC 7025 na hranici s Pegasem, které připomíná tvarem jakousi šipku či houbu. Vhodný objekt pro dalekohledy 100 mm a větší, v triedru sotva k nalezení. + +Vic: Zajímavé seskupení někdy nazývané Delfínovy diamanty. Mezi nestejně jasnými hvězdami chvíli trvá, než tvar houby vzhůru nohama spatříme. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC54.md b/sk/dso/VIC/VIC54.md new file mode 100644 index 000000000..65557e99b --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC54.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: 37 +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//37.png) +Asi nejhezčí asterismus na obloze! Pro své malé rozměry není však příliš vhodný pro binokuláry. Pouze majitelé obřích binarů uvidí, proč hvězdy otevřené hvězdokupy NGC 2169 dostaly název „37“. V angličtině se často označuje jako IC37. Nikoliv jako Index Catalogue, ale jako I See (number) 37. + +Vic: V malých triedrech to nemá cenu ani zkoušet. Ani 25×100 ještě nestačí. Zvětšení kolem 50× je nutností. Pak se ale sedmatřicítka ukáže v plné parádě. Výhoda nepřevracejících dalekohledů je ve správné čitelnosti nebeského čísla. +Spolu se Človíčkem je to můj nejoblíbenější cíl. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC55.md b/sk/dso/VIC/VIC55.md new file mode 100644 index 000000000..b69bdeb2d --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC55.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Čarodějný kruh +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//carodejny_kruh.png) +Velmi slabý, obtížně lokalizovatelný, ale určitě zajímavý dvojitý kruh tvořený povětšinou dvojhvězdami. Nejjasnější z nich je HJ 1470. +Připomíná mezikruží, které v přírodě vytvářejí určité druhy hub. + +Vic: K nalezení je potřeba mapka. V záplavě hvězd se lze snadno ztratit. Přístroj musí mít dosah bez problému přes 11 mag., což vylučuje malé triedry. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC60.md b/sk/dso/VIC/VIC60.md new file mode 100644 index 000000000..77d953129 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC60.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Konvička +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//konvicka.png) +Maličká kropicí konev se nalézá v nitru otevřené hvězdokupy NGC 1342. Více než tucet slabých hvězd lze pospojovat do tvaru kropice s držadlem na sverovýchod a trychtýřovitým kropítkem na západ. + +Vic: Konvička má zřetelné dno, vršek ale chybí. Připomíná mi miniaturní souhvězdí Štíra. Tvar je vidět pořádně až ve velkém binaru. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC61.md b/sk/dso/VIC/VIC61.md new file mode 100644 index 000000000..473210625 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC61.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Saxofon +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//saxofon.png) +Desítka hvězd, členů otevřené hvězdokupy Mellote 20, tvoří obrazec ve tvaru saxofonu. Hvězdokupa je vidět již pouhým okem, pro spatření saxofonu je ale potřeba alespoň malý triedr. + +Vic: Saxofon, nebo také fajfka. Možná i zatržítko nebo logo jedné nejmenované společnoti. To vše mi připomíná v triedru Mellote 20. Asterismus tvoří hvězdy 5. až 7. magnitudy, je tedy celkem výrazný. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC67.md b/sk/dso/VIC/VIC67.md new file mode 100644 index 000000000..6258b2a2f --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC67.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Domeček na kopci +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//domecek_na_kopci.png) +Slabší seskupení šesti hvězd ve tvaru domu s navazující trojicí jako svah dolů. Nachází se asi 1,5° na ZJZ od NGC 5866 na hranici souhvězdí Draka a Pastýře. + +Vic: Našel jsem ho úplně náhodou, když jsem jednou namířil po paměti reddot do míst, kde by měla být M102. Tvarem připomíná čepici nebo naběračku, ale název „dům na kopci“ se mi zdá romantičtější. A kdo si počká, až se obloha otočí, tak se dočká, že nebude vzhůru nohama. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC72.md b/sk/dso/VIC/VIC72.md new file mode 100644 index 000000000..ee0af43f9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC72.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Letadlo +rating: 4 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//letadlo.png) +Velmi pěkný asterismus pro malé dalekohledy v těsném (40' SZ) sousedství otevřené hvězdokupy M52. Letadlo letící na jih se skládá z trupu, který tvoří dvě hvězdy 6,6m a jedna 8,1m, kormidlo pak další tři hvězdy 7. a 8. magnitudy. Křídla naznačují dvě hvězdy. Pravé krásně červená 4 Cas (5,2m), levé pak v kontrastu modrobílá hvězda (6,6m). + +Vic: Při pozorování M52 nezapomeňte prozkoumat okolí! Letadlo je lehce viditelné už v malém kukátku. Nalétává střemhlav nad hvězdokupu jako by ji chtělo bombardovat. Červeno-modré válečné zbarvení by tomu napovídalo. + + + + +##### 10x50 : ★★★★☆ +##### 15x70 :★★★★☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC73.md b/sk/dso/VIC/VIC73.md new file mode 100644 index 000000000..4181e1d84 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC73.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Raketa +rating: 3 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//raketa.png) +Výrazné seskupení poměrně jasných hvězd ve dvou paralelních linkách připomínající raketu na startovací rampě připravenou k letu k otevřené hvězdokupě M39. + +Vic: Překvapivě nikde na Internetu nenalézám zmínku o tomto asterismu, který znám již od mala, kdy jsem pomocí něho jako po skluzavce sjížděl triedrem 10×50 k M39, která by se jinak špatně v Mléčné dráze hledala. Připomíná mi spíš fošnu, prkno jen tak pohozené na letní obloze. + + + + +##### 10x50 : ★★★☆☆ +##### 15x70 :★★★☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC75.md b/sk/dso/VIC/VIC75.md new file mode 100644 index 000000000..ac18f85f3 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC75.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Lodička +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//lodicka.png) +Jeden z nejhezčích asterismů na obloze! Kvůli němu se vyplatí zamířit dalekohled do jinak nevýrazného souhvězdí Malého lva. Nalézt lze podle hvězdy 22 LMi, která tvoří lodní záď. Ve větším triedu objevíme celkem devět hvězd. Šest hvězd tvoří palubu a kýl, zbylé tři pak mírně šikmo nakloněný stěžeň. + +Vic: Překrásný, ale málo jasný asterismus, který je ideální pro obří binokuláry. Hvězdy stěžně a kýlu jsou deváté magnitudy, paluba je o něco jasnější. Škoda jen, že lodička je v nepřevracejících dalekohledech vzhůru nohama. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★★☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC76.md b/sk/dso/VIC/VIC76.md new file mode 100644 index 000000000..d42e69251 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC76.md @@ -0,0 +1,16 @@ +--- +name: Čelisti +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//celisti.png) +Sotva půl stupně na ZSZ od galaxie M104 se nachází nepřehlédnutelná skupinka čtyřech hvězd sedmé až deváté magnitudy, která tvoří jakýsi šíp mířící ke galaxii. +Při troše fantazie v nich uvidíme čelisti a v další slabších hvězdách severně pak i celého žraloka. + +Vic: Čelisti jsou spolehlivý ukazatel na M104. Při dobré obloze nad obzorem jsou viditelné i menším triedrem. Zbytek žraloka je ale tvořen hvězdami kolem 10. velikosti a to už vyžaduje větší přístroj. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC77.md b/sk/dso/VIC/VIC77.md new file mode 100644 index 000000000..1d33c9711 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC77.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Kuše +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//kuse.png) +Velký samostříl tvoří jasné hvězdy jihovýchodní části souhvězdí Cefea. +Rameno se opírá o δ Cep, oblouk tvoří λ, ζ a ε, hrotem šípu je pak 14 Cep. + +Vic: Nejlépe se hodí malé divadelní kukátko. Ve větších triedrech už překáží spousta dalších hvězd. Však taky leží skoro v rovině Galaxie. +Mimochodem δ je pěkná triedrová dvojhvězda. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC79.md b/sk/dso/VIC/VIC79.md new file mode 100644 index 000000000..bab2a5a0a --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC79.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Roh jednorožce +rating: 1 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//roh_jednorozce.png) +Šestice hvězd 9. hvězdné velikosti ve tvaru hrotu znázorňující roh jednorožce nebo špici šípu. Nachází se v polovině cesty na spojnici hvězd θ CMa a β Mon, 3,5° na ZSZ od Pakanovy trojky. + +Vic: Připomíná mi malé řecké písmeno ν vzhůru nohama. Hvězdy jsou přibližně stejně jasné a větší triedry s nimi nemá problém. + + + + +##### 10x50 : ★☆☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC82.md b/sk/dso/VIC/VIC82.md new file mode 100644 index 000000000..95bf658c9 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC82.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Lambda lambda +rating: 2 +--- +![<]($IMG_DIR/dso//lambda.png) +Shodou okolností se v okolí hvězdy λ Orionis (Heka, Meissa) nachází seskupení hvězd připomínající práve řecké písmeno lambda. Jde o členy otevřené hvězdokupy Collinder 69. Samotná λ Ori je na vrcholu tohoto asterismu jako nejjasnější člen. + +Vic: Díky velkému rozdílu magnitud není na první pohled tvar hned patrný. Pravá noha je vidět snadno, levou tvoří ale jen jedna hvězda a pletou se tam další, proto není zpočátku zcela zřejmé, jak jednotlivé hvězdy pospojovat. + + + + +##### 10x50 : ★★☆☆☆ +##### 15x70 :★★☆☆☆ +##### 25x100 : ★★★☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC85.md b/sk/dso/VIC/VIC85.md new file mode 100644 index 000000000..07930d418 --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC85.md @@ -0,0 +1,15 @@ +--- +name: Klikatice +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//klikatice.png) +Nevýrazný řetízek slabých hvězd 8. a 9. magnitudy jihozápadně od ω Herculis (Kajam). Klikatí se cik-cak ve směru JV-SZ. + +Vic: Objekt vhodnější pro větší přístroje. Připomíná mi pulce, spermii, hada či žížalu. Na obloze jsou ale zajímavější cíle. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :★☆☆☆☆ +##### 25x100 : ★★☆☆☆ diff --git a/sk/dso/VIC/VIC86.md b/sk/dso/VIC/VIC86.md new file mode 100644 index 000000000..fc3c3b7ff --- /dev/null +++ b/sk/dso/VIC/VIC86.md @@ -0,0 +1,17 @@ +--- +name: Stargate +rating: +--- +![<]($IMG_DIR/dso//stargate.png) +Velmi populární asterismus nedaleko galaxie M104. Jméno dostal podle známého filmu a při pohledu větším dalekohledem je hned jasné proč. +Sestává ze dvou trojúhelníků, vzájemně do sebe vnořených a pootočených. Součástí je dvojhvězda v katalozích označovaná jako Struve 1659 (28″). + +Vic: Nic pro binokuláry. Hvězdy mají výrazně odlišné jasnosti – od 6,6 do 11,6. Pěkné v dalekohledu při větším zvětšení. +Toto místo jsem spolu s Čelistmi často navštěvoval při starhopingu od Algorabu k M104, ale nikdy si nevšiml, že stojí za bližší prozkoumání. + + + + +##### 10x50 : ☆☆☆☆☆ +##### 15x70 :☆☆☆☆☆ +##### 25x100 : ☆☆☆☆☆