Updates
This commit is contained in:
parent
157d036ae5
commit
503b7913b7
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Honící psi
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:50.947392
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:50.947410
|
||||
updated_date: 2020-03-28 14:01:04.681622
|
||||
---
|
||||
Malé souhvězdí severní oblohy v poměrně pusté oblasti pod ojí Velkého vozu, mezi Pastýřem a souhvězdím Vlasy Bereniky. V našich zeměpisných šířkách je zčásti Cirkumpolární, nejvyšší na obloze se nachází během prodlužujících se večerů během jarního období. Lovečtí psi se nacházejí v blízkosti galaktického pólu, proto toto souhvězdí vidíme od nás kolmo k Mléčné dráze a tedy vidíme daleko za hranice naší Galaxie. Nemůže nás tedy překvapit, že Lovečtí psi jsou velmi bohaté na mimogalaktické objekty. Prakticky všechny galaxie viditelné v našich amatérských dalekohledech jsou součástí jedné mohutné nadkupa galaxií Virgo, jejíž střed je od nás vzdálen 60 miliónů světelných let a na obloze se promítající na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky. Součástí této superkopy je pravděpodobně i naše Místní skupina, která leží na jejím okraji. V loveckých psech rozlišujeme tři skupiny galaxií. Nejbližší, vzdálenou asi 20 milionů světelných let je skupina Canes Venatici I, která zahrnuje například M94, M106, NGC 4214, NGC 4244, NGC 4395 a NGC 4449. K další skupině Canes Venatici II, vzdálené 35-40 milionů světelných let patří M63, NGC 4111, NGC 4242, NGC 4490, NGC 4618, NGC 4631 a NGC 4800. K třetí skupině Ursa Major I, vzdálené 70-80 milionů let patří NGC 4145, NGC 4151, NGC 4217 a NGC 4369.
|
||||
|
||||
|
||||
Malé souhvězdí severní oblohy v poměrně pusté oblasti pod ojem Velkého vozu, mezi Pastýřem a souhvězdím Vlasy Bereniky. V našich zeměpisných šířkách je zčásti cirkumpolární, nejvýše na obloze se nachází během prodlužujících se večerů jarního období. Honící psi se nacházejí v blízkosti galaktického pólu, proto toto souhvězdí vidíme od nás kolmo k Mléčné dráze a tedy vidíme daleko za hranice naší Galaxie. Nemůže nás tedy překvapit, že Honící psi jsou velmi bohaté na mimogalaktické objekty. Prakticky všechny galaxie viditelné v našich amatérských dalekohledech jsou součástí jedné mohutné nadkupy galaxií Virgo, jejíž střed je od nás vzdálen 60 miliónů světelných let a na obloze se promítá na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky. Součástí této superkupy je pravděpodobně i naše Místní skupina, která leží na jejím okraji. V Honících psech rozlišujeme tři skupiny galaxií. Nejbližší, vzdálenou asi 20 milionů světelných let je skupina Canes Venatici I, která zahrnuje například M94, M106, NGC 4214, NGC 4244, NGC 4395 a NGC 4449. K další skupině Canes Venatici II, vzdálené 35-40 milionů světelných let patří M63, NGC 4111, NGC 4242, NGC 4490, NGC 4618, NGC 4631 a NGC 4800. K třetí skupině Ursa Major I, vzdálené 70-80 milionů let patří NGC 4145, NGC 4151, NGC 4217 a NGC 4369.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,10 +3,10 @@ name: Vlasy Bereniky
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:50.926637
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:50.926654
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:15:36.843314
|
||||
---
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy pokrývající na hvězdy chudou oblast mezi Lvem a Pastýřem. Do souhvězdí se promítá severní pól Galaxie - směr osy rotace naší Galaxie, který leží na obloze nedaleko hvězdy β Coma Berenices a proto se tímto směrem díváme kolmo na rovinu Galaxie. Mléčná cesta je daleko, proto můžeme očekávat, že uvidíme velké množství vzdálených galaxií. Navíc v jihozápadní části souhvězdí se rozkládá téměř "nepřehlédnutelná" kupa galaxií Coma-Virgo, která je srdcem lokální superkopy a našim galaktickým sousedstvím. Její součástí je i tzv. kupa galaxií Coma, která sdružuje přes 1 000 galaxií vzdálených 300 až 400 milionů světelných let. Několik jejích nejjasnějších členů můžeme dobře pozorovat již 200 mm dalekohledem.
|
||||
|
||||
Pro volné oko je zajímavou rozptýlena hvězdokupa kolem stálice γ Coma Berenices - Melotte 111, která obsahuje sbírku několika hvězd páté a šesté magnitudy rozptýlených na ploše pěti stupňů, čímž se stává ideálním objektem hlavně pro triedr. Hvězdokupa leží pouze 260 světelných let daleko a po skupině z Velkého vozu a Hyády je tak naší třetí nejbližší otevřenou hvězdokupou. Spolu obsahuje 38 členů do 9,3 magnitudy na ploše dvanácti stupňů, z nichž nejjasnějšími jsou stálice 12, 13, 14, 16, 17, 21 a 34 Coma Berenices. Melotte 111 je stará 500 milionů let a není zahrnuta v Messierovom katalogu ani v NGC.
|
||||
|
||||
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy pokrývající na hvězdy chudou oblast mezi Lvem a Pastýřem. Do souhvězdí se promítá severní pól Galaxie - směr osy rotace naší Galaxie, který leží na obloze nedaleko hvězdy β Coma Berenices a proto se tímto směrem díváme kolmo na rovinu Galaxie. Mléčná dráha je daleko, proto můžeme očekávat, že uvidíme velké množství vzdálených galaxií. Navíc v jihozápadní části souhvězdí se rozkládá téměř "nepřehlédnutelná" kupa galaxií Coma-Virgo, která je srdcem lokální superkopy a našim galaktickým sousedstvím. Její součástí je i tzv. kupa galaxií Coma, která sdružuje přes 1 000 galaxií vzdálených 300 až 400 milionů světelných let. Několik jejích nejjasnějších členů můžeme dobře pozorovat již 200 mm dalekohledem.
|
||||
|
||||
Pro volné oko je zajímavá rozptýlená hvězdokupa kolem stálice γ Coma Berenices - Melotte 111, která obsahuje sbírku několika hvězd páté a šesté magnitudy rozptýlených na ploše pěti stupňů, čímž se stává ideálním objektem hlavně pro triedr. Hvězdokupa leží pouze 260 světelných let daleko a po skupině z Velkého vozu a Hyády je tak naší třetí nejbližší otevřenou hvězdokupou. Spolu obsahuje 38 členů do 9,3 magnitudy na ploše dvanácti stupňů, z nichž nejjasnějšími jsou stálice 12, 13, 14, 16, 17, 21 a 34 Coma Berenices. Melotte 111 je stará 500 milionů let a není zahrnuta v Messierovom katalogu ani v NGC.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Havran
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:51.058857
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:51.058875
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:47:41.887938
|
||||
---
|
||||
Poměrně výrazné, ale menší souhvězdí jižní oblohy pod Pannou. Na její nejjasnější hvězdu Spicu směřují obě hvězdy Havranová křídel. Čtyři hlavní hvězdy souhvězdí (γ, δ, β, ε Corvo) mají rozsah magnitud od 2,5 do 3 a vytvářejí nápadný lichoběžník. Tento obrazec je výrazný zejména proto, že leží v oblasti poměrně chudé na hvězdy - 10 stupňů jihozápadně od hvězdy Spica. Havran není příliš zajímavé souhvězdí, ale i tak obsahuje několik atraktivních dvojhvězd a pár poměrně jasných galaxií. Nejvýznamnější z nich je NGC 4038-39, dvojice interagujících galaxií nazvaná Tykadla.
|
||||
|
||||
|
||||
Poměrně výrazné, ale menší souhvězdí jižní oblohy pod Pannou. Na její nejjasnější hvězdu Spicu směřují obě hvězdy Havranová křídel. Čtyři hlavní hvězdy souhvězdí (γ, δ, β, ε Corvo) mají rozsah magnitud od 2,5 do 3 a vytvářejí nápadný lichoběžník. Tento obrazec je výrazný zejména proto, že leží v oblasti poměrně chudé na hvězdy - 10 stupňů jihozápadně od hvězdy Spica. Havran není příliš zajímavé souhvězdí, ale i tak obsahuje několik atraktivních dvojhvězd a pár poměrně jasných galaxií. Nejvýznamnější z nich je NGC 4038-39, dvojice interagujících galaxií nazvaná Tykadla nebo také Antény.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Drak
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:50.978708
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:50.978725
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:04:39.201419
|
||||
---
|
||||
Rozsáhlé, ale přitom ne nejzřetelněji souhvězdí v oblasti severního světového pólu, které u nás můžeme na obloze obdivovat každou jasnou noc, protože nikdy nezapadá. Složen převážně ze středně jasných a slabých hvězd, které tvoří téměř polokružnice kolem Polárky. Hlava Draka tvořena hvězdami γ (etamín), β (Alwaid), ξ a ν Draconis je poměrně nápadným hvězdným obrazcem, od kterého nedaleko záři jasná Vega ze souhvězdí Lyry. Tělo se rozprostírá mezi dvěma nebeskými medvědy. Nejjasnější hvězda Thuban, polární hvězda v době staveb pyramid, leží ve středu spojnice hvězd kochab z Malé medvědice a Mizar z Velké medvědice. Drak je osmým největším souhvězdím a i přesto, že leží dál od Mléčné dráhy, skrývá hodně deep-sky objektů. Většinou jsou to slabé galaxie, mnohé zajímavého vzhledu, ale najdeme zde i několik pěkných dvojhvězd, které se dají rozlišit triedru nebo malým dalekohledem. NGC 6543 je mimořádně jasnou planetární mlhovinou nazývaném Kočičí oko. Kousek od ní leží severní pól ekliptiky.
|
||||
|
||||
|
||||
Rozsáhlé, ale přitom ne nejzřetelnější souhvězdí v oblasti severního pólu, které u nás můžeme na obloze obdivovat každou jasnou noc, protože nikdy nezapadá. Složené je převážně ze středně jasných a slabších hvězd, které tvoří téměř polokružnici kolem Polárky. Hlava Draka tvořena hvězdami γ (etamín), β (Alwaid), ξ a ν Draconis a je poměrně nápadným hvězdným obrazcem, od kterého nedaleko září jasná Vega ze souhvězdí Lyry. Tělo se rozprostírá mezi dvěmi nebeskými medvědicemi. Nejjasnější hvězda Thuban, polární hvězda v době staveb pyramid, leží ve středu spojnice hvězd Kochab z Malé medvědice a Mizar z Velké medvědice. Drak je osmým největším souhvězdím a i přesto, že leží dál od Mléčné dráhy, skrývá hodně deepsky objektů. Většinou jsou to slabé galaxie, mnohé zajímavého vzhledu, ale najdeme zde i několik pěkných dvojhvězd, které se dají rozlišit triedru nebo malým dalekohledem. V Drakovi nalezneme i mimořádně jasnou planetární mlhovinou NGC 6543, známé jako Kočičí oko. Kousek od ní leží severní pól ekliptiky.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,12 +1,12 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
name: Sombrero
|
||||
rating: 10
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:44.999035
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:44.999052
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:48:54.631400
|
||||
---
|
||||
|
||||
Spirální galaxie s tmavým prachovým pásem připomínající vzhled mexického sombrera objevena Pierrem Méchain v květnu 1781. Je jednou z nejjasnějších a největších galaxií v kupce Coma-Virgo, avšak leží dále od jejího jádra, vzdálená je 65 milionů světelných let. M104 má absolutní magnitudu -23,5, většina její svítivosti pochází z velmi neobvyklé centrální vyboulení.
|
||||
|
||||
|
||||
Spirální galaxie s tmavým prachovým pásem připomínající vzhled mexického sombrera byla objevena Pierrem Méchain v květnu 1781. Je jednou z nejjasnějších a největších galaxií v kupce Coma-Virgo, avšak leží dále od jejího jádra, vzdálená je 65 milionů světelných let. M104 má absolutní magnitudu -23,5, většina její svítivosti pochází z velmi neobvyklé centrální výdutě.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 100/150
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:50.051317
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:50.051335
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:52:09.786497
|
||||
---
|
||||
75x: M104 umístěna 4'VSV od hvězdy 10m je jasným objektem iv malých dalekohledech. Je velkou elipsou se zúženými konci, které míří na východ a západ. Tmavá prachová linie, která galaxii protíná do dvou nestejných částí se táhne jižně od centra a během dobrých podmínek může být vidět i přímým pohledem.
|
||||
75x: M104 umístěna 4'VSV od hvězdy 10m je jasným objektem i v malých dalekohledech. Je velkou elipsou se zúženými konci, které míří na východ a západ. Tmavá prachová linie, která galaxii protíná do dvou nestejných částí, se táhne jižně od centra a během dobrých podmínek může být vidět i přímým pohledem.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:50.341587
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:50.341605
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:52:09.786607
|
||||
---
|
||||
100x: M104 je atraktivním objektem s Nejnápadnější tmavou linií ze všech galaxií kromě Centaurus A. Linie protíná 6'x 2'V-Z halo do dvou nestejných částí, z nichž větší je to severněji.
|
||||
100x: M104 je atraktivním objektem s nejnápadnější tmavou linií ze všech galaxií kromě Centaurus A. Linie protíná 6'x 2'V-Z halo do dvou nestejných částí, z nichž větší je to severněji.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/450
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:49.671596
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:49.671618
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:52:09.786680
|
||||
---
|
||||
150x: Nádhera! Halo se rozšiřuje na 8'x 3'V-Z a je oddělené do dvou S-J částí nápadnou tmavou prachovou linií, která se táhne délkou galaxií hned jižně od vypouklého centra. Hvězda 13m leží 1,5'severne od centra galaxie. 20'na ZSZ od galaxie je volné seskupení jasnějších hvězd včetně Čtyřhvězda Struve 1664, jejíž složky dosahují jasnost 8,1m, 9,3m, 11,5m a 11,6m.
|
||||
150x: Nádhera! Halo se rozšiřuje na 8'x 3'V-Z a je oddělené do dvou S-J částí nápadnou tmavou prachovou linií, která se táhne po celé délce galaxie, jižně od centrální výdutě. Hvězda 13m leží 1,5'severně od centra galaxie. 20'na ZSZ od galaxie je volné seskupení jasnějších hvězd včetně čtyřhvězdy Struve 1664, jejíž složky dosahují jasnost 8,1m, 9,3m, 11,5m a 11,6m.
|
||||
|
|
@ -5,12 +5,12 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:44.835163
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:44.835180
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:52:31.770789
|
||||
---
|
||||
|
||||
Nejjasnější galaxie (8,9 mag) souhvězdí Velryby a hlavní představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu pravděpodobně skrývá černou díru. Ve spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vykolení atd hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik deset až sto hmotností Slunce.
|
||||
|
||||
Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi galaxiemi ve vesmíru je 1-2 %. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,1 mag). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako nějakou mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierova katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 47 milionů světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Nejjasnější galaxie (8,9 mag) souhvězdí Velryby a výrazný představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu skrývá černou díru. Ve spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vykolení atd hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik deset až sto hmotností Slunce.
|
||||
|
||||
Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi galaxiemi ve vesmíru je 1-2 %. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,1 mag). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako nějakou mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierova katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 47 milionů světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -5,7 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:45.123400
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:45.123415
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:49:40.514786
|
||||
---
|
||||
|
||||
Malá reflexní mlhovina, která leží asi dva a půl obloukového stupně severovýchodně od hvězdy Alnitak, nedaleko fotogenické mlhoviny Koňské hlavy. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 200 mm je jasnou mlhovinou vějířovitého tvaru, která v sobě skrývá dvě hvězdy 10. magnitudy. Mlhovina je nejzřetelnější podél severního rozhraní a postupně slábne až k mlhavě jižnímu rozhraní.
|
||||
|
||||
Malá reflexní mlhovina, která leží asi dva a půl obloukového stupně severovýchodně od hvězdy Alnitak, nedaleko fotogenické mlhoviny Koňské hlavy
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-03-29 09:49:40.508857
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:49:40.514930
|
||||
---
|
||||
jasná mlhovina vějířovitého tvaru, která v sobě skrývá dvě hvězdy 10. magnitudy. Mlhovina je nejzřetelnější podél severního rozhraní a postupně slábne až k mlhavě jižnímu rozhraní.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 5
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-03-28 18:17:00.894568
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:17:00.910878
|
||||
---
|
||||
Melotte 111 obsahuje sbírku několika hvězd páté a šesté magnitudy rozptýlených na ploše pěti stupňů, čímž se stává ideálním objektem hlavně pro triedr. Hvězdokupa leží pouze 260 světelných let daleko a po skupině z Velkého vozu a Hyády je tak naší třetí nejbližší otevřenou hvězdokupou. Spolu obsahuje 38 členů do 9,3 magnitudy na ploše dvanácti stupňů, z nichž nejjasnějšími jsou stálice 12, 13, 14, 16, 17, 21 a 34 Coma Berenices. Melotte 111 je stará 500 milionů let a není zahrnuta v Messierovom katalogu ani v NGC.
|
||||
|
|
@ -5,7 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:42.250986
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:42.251003
|
||||
updated_date: 2020-03-28 18:45:25.820700
|
||||
---
|
||||
|
||||
Též známá jako Sh2-248 je jedním ze tří nebeských trosek po výbuchu supernov, který je možné spatřit i vizuálně v dalekohledu. Je vzdálená kolem 5000ly. Na obloze má průměr 50', tj. skoro dva měsíční průměry, její skutečný průměr je 70ly. Její skutečný věk není přesně znám, odhaduje se na 3 000 až 30 000 let.
|
||||
|
||||
Též známá jako Sh2-248 je jedním ze tří nebeských trosek po výbuchu supernov, který je možné spatřit i vizuálně v dalekohledu. Je vzdálená kolem 5000ly. Na obloze má průměr 50', tj. skoro dva měsíční průměry, její skutečný průměr je 70ly. Její skutečný věk se odhaduje na 3 000 až 30 000 let.
|
||||
|
|
@ -5,8 +5,8 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:43.172376
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:43.172391
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:12:53.408460
|
||||
---
|
||||
|
||||
Planetární mlhovina se složitou strukturou závojů, uzlů a plynných mraků vymrštěných asi před 1 000 lety od centrální hvězdy. Leží ve střední části souhvězdí, přibližně na spojnici mezi hvězdami ζ - δ Draconis. Její celková jasnost je 8,8m, takže ji můžeme najít i malým dalekohledem. V 150 mm přístroji rozlišíme i jasný, malý disk s nazelenalým kočičím okem v podobě centrální hvězdy, která dosahuje 11. magnitudu. V roce 1786 mlhovinu objevil W. Herschel. Leží ve vzdálenosti 3 600 světelných let. Zajímavé je, že poloha této planetární mlhoviny se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky - do tohoto místa míří kolmice k rovině ekliptiky a je to zároveň střed kružnice, po níž je precesní pohybů zemské osy unášen severní nebeský pól.
|
||||
|
||||
|
||||
Planetární mlhovina se složitou strukturou závojů, uzlů a plynných mraků vymrštěných asi před 1 000 lety od centrální hvězdy. Leží ve střední části souhvězdí, přibližně na spojnici mezi hvězdami ζ - δ Draconis. Její celková jasnost je 8,8m, takže ji můžeme najít i malým dalekohledem. V 150 mm přístroji rozlišíme i jasný, malý disk s nazelenalým kočičím okem v podobě centrální hvězdy, která dosahuje 11. magnitudu. V roce 1786 mlhovinu objevil W. Herschel. Leží ve vzdálenosti 3 300 světelných let. Zajímavé je, že poloha této planetární mlhoviny se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky - do tohoto místa míří kolmice k rovině ekliptiky a je to zároveň střed kružnice, po níž je precesní pohybů zemské osy unášen severní nebeský pól.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Wolf 457
|
|||
constellation: Dra
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:52.678372
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:52.678390
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:24:47.555043
|
||||
---
|
||||
bílý trpaslík, jedna z nejmenších známých hvězd - její průměr je pouze 380 km. Je vzdálený 48,9 a ze Země ho vidíme jako objekt 13. magnitudy.
|
||||
bílý trpaslík, jedna z nejmenších známých hvězd - její průměr je pouze 380 km. Je vzdálený 48,9ly a ze Země ho vidíme jako objekt 13m.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Thuban (α Dra)
|
|||
constellation: Dra
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:51.609442
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:51.609471
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:23:59.153329
|
||||
---
|
||||
kdysi nejjasnější hvězda souhvězdí, dnes má pouze 4. magnitudu. Před 4 800 lety, v době starého Egypta, vyznačovala severní nebeský pól, byla od něj vzdálena pouhých 10 obloukových minut. Ten se však od té doby důsledkem precese zemské osy posunul k Polárka a Thuban je dnes od něj vzdálen přes 25 stupňů. Thuban patří do spektrální třídy AO a leží uprostřed mezi Mizar a "Strážkyněmi pólu". Vzdálený je 215 světelných let a je 135-krát jasnější než Slunce.
|
||||
kdysi nejjasnější hvězda souhvězdí, dnes má pouze 3.6m. Před 4 800 lety, v době starého Egypta, vyznačovala severní nebeský pól, byla od něj vzdálena pouhých 10 obloukových minut. Ten se však od té doby důsledkem precese zemské osy posunul k Polárce a Thuban je dnes od něj vzdálen přes 25 stupňů. Thuban patří do spektrální třídy AO a leží uprostřed mezi Mizarem a Kochabem. Vzdálený je 215 světelných let a je 135-krát jasnější než Slunce.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ constellation: Boo
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:52.942174
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:52.942194
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:14:55.528096
|
||||
---
|
||||
"Strážce medvědice", ve skutečnosti ale nejjasnější hvězda severní oblohy a v celkovém pořadí po Siriu, Canopu a Alfě Centauri čtvrtá nejjasnější (0,0m). Míří na něj čtyřnásobně prodloužená spojnice hvězd oje Velkého vozu směrem dolů. Arktur je nejbližším oranžovým obrem - 35 světelných let a s průměrem kolem 30 milionů km a je si 20krát větší než Slunce, svítivostí jej však převyšuje až 100 násobně.
|
||||
"Strážce medvědice" je nejjasnější hvězda severní oblohy a v celkovém pořadí po Siriu, Canopu a Alfě Centauri čtvrtá nejjasnější (0,0m). Míří na něj čtyřnásobně prodloužená spojnice hvězd oje Velkého vozu směrem dolů. Arktur je nejbližším oranžovým obrem - 35 světelných let a s průměrem kolem 30 milionů km a je si 20krát větší než Slunce, svítivostí jej však převyšuje až 100 násobně.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Izar (ε Bootis)
|
|||
constellation: Boo
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:53.977086
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:53.977104
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:16:54.812503
|
||||
---
|
||||
Mirak nebo pulcherrima - nádherná. Druhá nejjasnější hvězda souhvězdí je v alespoň 10 cm dalekohledu krásnou dvojhvězdou, skládající se s oranžové (2,7m) a modré složky (4,9m) vytvářející barevný kontrast, v odstupu 2,9 ". Budete ale potřebovat větší zvětšení a klidnou noc. Vzdálenost fyzického systému je 200 světelných let.
|
||||
Mirak nebo Pulcherrima - "nádherná". Druhá nejjasnější hvězda souhvězdí je v alespoň 10 cm dalekohledu krásnou dvojhvězdou, skládající se s oranžové (2,7m) a modré složky (4,9m) vytvářející barevný kontrast, v odstupu 2,9 ". Budete ale potřebovat větší zvětšení a klidnou noc. Vzdálenost systému je 200 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ξ Boo
|
|||
constellation: Boo
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:51.745283
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:51.745303
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:14:14.608047
|
||||
---
|
||||
těsná dvojhvězda, se složkami 4,8m (žlutá) s 6,9m (červeno-oranžová), které mají vzájemnou oběžnou dobu 149 let. Od roku 1980, kdy dosáhly svou největší vzdálenost od sebe (7,2 "), se jejich odstup postupně zase zmenšuje a v současnosti dosahuje přibližně 6". V nejmenším odstupu 1,8 "(naposledy v roce 1918) se průvodce v malých dalekohledech ztrácí. Systém je vzdálen 22 světelných let. V zorném poli se v odstupu 99 "obyčejně objevuje i další hvězda HR 5553 (6m), která však s tímto systémem nijak nesouvisí.
|
||||
těsná dvojhvězda, se složkami 4,8m (žlutá) s 6,9m (červeno-oranžová), které mají vzájemnou oběžnou dobu 149 let. Od roku 1980, kdy dosáhly svou největší vzdálenost od sebe (7,2 "), se jejich odstup postupně zase zmenšuje a v současnosti dosahuje přibližně 6". V nejmenším odstupu 1,8 "(naposledy v roce 1918) se průvodce v malých dalekohledech ztrácí. Systém je vzdálen 22 světelných let. V zorném poli se ve vzdálenosti 99 " obyčejně objevuje i další hvězda HR 5553 (6m), která však s tímto systémem nijak nesouvisí.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Alkalurops (μ Bootes)
|
|||
constellation: Boo
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:53.502584
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:53.502603
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:15:39.590509
|
||||
---
|
||||
snadno rozlišitelná trojhvězdí. Vedle hlavní, žluté složky (4,5m) uvidíme ve vzdálenosti 108,3 "průvodce 7,1 magnitudy, který se při pozorování s alespoň 8 cm dalekohledem rozpadne na dvě, o přibližně půl magnitudu (7m a 7,6m) rozdílné hvězdy ( oranžová a žlutá v odstupu 2,3 ").
|
||||
snadno rozlišitelná trojhvězdí. Vedle hlavní, žluté složky (4,5m) uvidíme ve vzdálenosti 108,3 "průvodce 7,1 magnitudy, který se při pozorování s alespoň 8 cm dalekohledem rozpadne na dvě, o přibližně půl magnitudy (7m a 7,6m) rozdílné hvězdy ( oranžová a žlutá v odstupu 2,3 ").
|
||||
|
|
@ -1,9 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
name: Arrakis (μ Dra)
|
||||
name: Alrakis (μ Dra)
|
||||
constellation: Dra
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:51.238128
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:51.238147
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:20:17.060872
|
||||
---
|
||||
známá dvojhvězda, jejíž obě bílé složky mají jasnost asi 5,65m, ale volnému oku se jeví jako jeden bod 5. magnitudy. Vzájemná oběžná doba obou partnerů je přes 1 000 let, ale dosud se ji nepodařilo přesně určit. Ke konci 20. století byly obě hvězdy ve vzájemném odstupu asi 1,9 "a vyžadovaly větší zvětšení, aby byly od sebe odděleny. Jedná se tedy o vhodný test pro dobrý 100 mm dalekohled. Od Země je systém vzdálený 88 světelných let.
|
||||
známá dvojhvězda, jejíž obě bílé složky mají jasnost asi 5,65m, ale volnému oku se jeví jako jeden bod 5. magnitudy. Vzájemná oběžná doba obou partnerů je přes 812 let. Ke konci 20. století byly obě hvězdy ve vzájemném odstupu asi 1,9 "a vyžadovaly větší zvětšení, aby byly od sebe odděleny. Jedná se tedy o vhodný test pro dobrý 100 mm dalekohled. Od Země je systém vzdálený 89 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Rastaban (β Dra)
|
|||
constellation: Dra
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:52.630119
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:52.630142
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:24:23.873378
|
||||
---
|
||||
hvězda má jasnost 2,8m a je vzdálena 300 světelných let. Spolu s etamín tvoří "dračí oči". Beta Draconis je dvojhvězdou tvořenou hlavní žlutou složkou a slabým průvodcem 14 mag v uhlové vzdálenosti 4,2 ", jehož není snadné vidět.
|
||||
hvězda má jasnost 2,8m a je vzdálena 300 světelných let. Spolu s Etaminem tvoří "dračí oči". Beta Draconis je dvojhvězdou tvořenou hlavní žlutou složkou a slabým průvodcem 14mv uhlové vzdálenosti 4,2 ", jehož není snadné vidět.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Kuma (ν Dra)
|
|||
constellation: Dra
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:51.261139
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:51.261158
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:21:09.657835
|
||||
---
|
||||
široká dvojhvězda složená ze dvou téměř stejně jasných bílých hvězd (4,9m), které se nacházejí ve vzájemném odstupu 61,9 ". Už při pozorování této dvojice triedru se naskytne znamenitý pohled. Obě složky jsou od nás vzdáleny 100 světelných let.
|
||||
široká dvojhvězda složená ze dvou téměř stejně jasných bílých hvězd (4,9m), které se nacházejí ve vzájemném odstupu 61,9 ". Už při pozorování této dvojice v triedru se naskytne znamenitý pohled. Obě složky jsou od nás vzdáleny 99 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Etamin (γ Dra)
|
|||
constellation: Dra
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:52.681814
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:52.681831
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:22:28.939370
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí, dosahuje 2. magnitudu a je zjevně oranžová. Vzdálená je od Země 110 světelných let a je 145-krát jasnější než Slunce. V minulosti ji pozoroval i anglický astronom James Bradley a její pomocí objevil aberaci světla.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 39 Dra
|
|||
constellation: Dra
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-03-26 19:27:52.792088
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-03-26 19:27:52.792105
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-03-29 09:25:24.708957
|
||||
---
|
||||
vícenásobná hvězda, kterou malý dalekohled a dokonce i triedr zobrazuje jako široký pár hvězd s jasností 5 a 8 mag. Prohlídka jasnější hvězdy při značném zvětšení odhalí ještě další (a mnohem bližší) složku, která dosahuje také 8. magnitudu.
|
||||
vícenásobná hvězda, kterou malý dalekohled a dokonce i triedr zobrazuje jako široký pár hvězd s jasností 5m a 8m. Prohlídka jasnější hvězdy při značném zvětšení odhalí ještě další (a mnohem bližší) složku, která dosahuje také 8m.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue