editor
/
czsky
1
0
Fork 0
Code Issues Pull Requests Releases Wiki Activity

Updates

This commit is contained in:
skybber 2020-07-12 09:43:08 +00:00
parent d2bdd06df5
commit 6e2802c346
4743 changed files with 5230 additions and 5230 deletions
Show Stats Download Patch File Download Diff File Expand all files Collapse all files

2
cs/constellation/andromeda.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Andromeda
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.040431
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.952915
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.368748
---
Andromeda je velké souhvězdí severní oblohy, jehož nejjasnější hvězdy doplňují čtyřúhelník Pegasa. Na obloze ji lze snadno najít, protože její nejjasnější hvězdy leží zhruba na přímce, kterou tvoří hvězdy Alpheratz, Mirach a Alamak. Součástí této přímky by mohla být i hvězda Algenib, ta však patří do souhvězdí Persea. Při jejím hledání si také můžeme pomoci tím, že leží pod Kasiopeja a hraničí těsně s Pegasem - přímka hvězd 2. magnitudy vybíhá ze severovýchodního rohu Pegasovho čtverce. Souhvězdí leží těsně na okraji Mléčné dráhy, obsahuje řadu zajímavých dvojhvězd různých jasností, odstupů a barev, několik hvězdokup a mlhovin. Neztrácejí se ani galaxie všech typů. Ta nejznámější - Velká mlhovina v Andromedě, která se během časných podzimních večerů pohybuje téměř kolmo nad našimi hlavami, je viditelná jako jasný, mlhavý podlouhlý obláček jen kousek od hvězdy ν Andromedae.

2
cs/constellation/antlia.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Vývěva
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.185658
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.816508
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.264207
---
Vývěva je malým a nenápadným souhvězdím jižní oblohy bez jasnějších hvězd, které leží jižně od zlomu obrazce v polovině těla Hydry, nedaleko mnohem nápadnejších souhvězdí plachet a zádi. Na večerní obloze bývá ve Střední Evropě viditelná jeho severní část od poloviny dubna do června nízko nad jižním obzorem. V souhvězdí Vývěvy není při pohledu přes triedr nebo malý dalekohled nic výrazné a nic zajímavé. I když souhvězdí leží jen kousek od jižní Mléčné dráhy, neobsahuje žádnou hvězdokupu nebo mlhovinu. Je v něm jen několik slabých galaxií, ani jedna však (s výjimkou NGC 2997), není jasnější než 11. magnituda.

2
cs/constellation/apus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Rajka
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.189217
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.750150
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.326911
---
Rajka je nevýrazné malé souhvězdí nedaleko jižního nebeského pólu, ležící jižně pod kružítko, Jižním trojúhelníkem a oltářem. V našich zeměpisných šířkách a ani z nejjižnějších břehů Evropy není viditelné. Těsně nad horizontem se začíná objevovat až v rovníkových oblastech. Souhvězdí vytváří trojúhelník jeho nejjasnějších hvězd: α, β a γ apod. Nejjasnější z nich je α apod, jemně nažloutlá hvězda, která dosahuje jasnost 3.81mag. Souhvězdí jinak neobsahuje prakticky žádné zajímavé objekty.

2
cs/constellation/aquarius.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Vodnář
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.033455
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.900279
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.354291
---
Rozsáhlé nevýrazné souhvězdí zvířetníku ležící téměř celé na jižní obloze, pod Pegasem, mezi Rybami a Kozorohem. Tvoří jej pouze středně jasné a slabší hvězdy, poměrně nepravidelně uspořádány, takže nevytvářejí žádnou jednoznačnou podobu nějaké postavy. Přechod Slunce Vodnářem znamenal pro starověké národy východního Středomoří a Blízkého východu příchod deštivého počasí. Slunce v současnosti prochází Vodnářem od 16. února do 11. března a proto je to typické souhvězdí podzimních večerů. Pouhým okem vás v souhvězdí může zaujmout malá skupinka oranžových hvězd označovaná jako ψ AQR, která vyvolává falešný dojem jakési volnější hvězdokupy a tzv. džbán nebo "Vodnářů džbán" ležící na nebeském rovníku, který představují čtyři hvězdy: η, π, γ a ζ Aquarii uspořádaného do písmene Y. Pouze pár dalších hvězd si zaslouží zvláštní pozornost. Protože souhvězdí leží dále od Mléčné dráhy, je přirozeně chudé k mnoha hvězdokupy a mlhoviny. Obsahuje však tři zajímavé kulové hvězdokupy, z nichž dvě jsou v Messierovom katalogu a dvě známé planetárky - Saturn a Helix. Nejpočetnějšími deep-sky objekty jsou galaxie, ale většina z nich má nízkou jasnost.

16
cs/constellation/aquila.md
View File

@ -3,12 +3,12 @@ name: Orel
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.237138
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-11 17:32:29.913401
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.279400
---
![<]($IMG_DIR/cons/Aql.png)
Výrazné souhvězdí rozkládající se na nebeském rovníku, v oblasti Mléčné dráhy rozdělené na dvě části Velkou trhlinou, ležící na obloze jižně pod Labutí, Šípem a Liškou. Mléčná dráha táhnoucí se severní a západní částí souhvězdí je v této oblasti bohatá na hvězdy, na některých místech překrytých tmavými mraky plynu a prachu, a během letních nocí se stává oblíbenou procházkou pozorovatelů s triedry. Nejjasnější svítí modrobílá hvězda Altair, která zároveň s hvězdami Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb z Labutě vytváří Letní orientační trojúhelník. Souhvězdí neobsahuje žádné výrazné deep-sky objekty, nachází se zde však množství slabších a menších planetárek a tmavých mlhovin, z nichž je nejznámější tzv. Tmavé místo v Orlu. Tento mimořádně tmavý prachový oblak najdete jeden a půl stupně od gamy Aquilae, přičemž jeho severní část bývá v atlasech označována jako Barnard 143, jižní část představuje Barnard 142. V triedru se objevují jako bezhvězdné oblast ve tvaru písmene "E" skutečně zanechávající silný dojem neprůhledné látky umístěné mezi pozorovatelem a dalekými hvězdami.
Mléčná dráha v Orlu vizuálně zanechává pocit, že je protkána plynovými a prachovými mraky Velké trhliny, ne na každém místě je stejně jasná, obsahuje hvězdné mraky, nápadné skvrnky náhodných blízkých slabých hvězd a tmavé mlhoviny, které se do ní zařezávají a formují tak její tvar . První mírně zjasnění se nachází v hlavním proudu východně od hvězdy 23 Aql, zhruba na místě, kde Mléčná dráha protíná úroveň nebeského rovníku. Západně od Altaira se zase ukazuje jasný podlouhlý pás zabíhající až do souhvězdí Šípu. Asi 2/3 vzdálenosti shora má v sobě další zjasnění a jedno kruhové (ale méně nápadné) západně od hvězdy Mu Aql.
Když se během letních nocí vyberete na procházku s triedrem po Mléčné dráze, možná vás překvapí, že v rozsáhlém a jinak výrazném souhvězdí Orla, nenajdete prakticky žádné zajímavé otevřené hvězdokupy. Tuto část oblohy totiž tvoří oblast mezi ramenem Orion a Střelce, jsou zde proto jen velmi blízké, či naopak velmi vzdálené a o to slabší hvězdy, které ale spolehlivě zakrývají temné mraky Velké trhliny, komplexu prachu v našem rameni rozmístěného podél galaktického rovníku. Nejužší, s ostrými hranicemi je v Labuti, naopak nejširší je mezi Orlem a Hadonošem, navíc mírně uhýbá směrem na západ. Na tomto místě je k nám totiž mnohem blíže - jen 1 500 světelných let, zatímco v Labuti se vzdaluje až na tisíce světelných let. Protože je řetěz tmavých mlhovin mírně skloněná vůči rovině naší Galaxie, Mléčná dráha je v Orlu jasnější na jihovýchodě od Velké trhliny, zatímco v Labuti na severozápadě.
![<]($IMG_DIR/cons/Aql.png)
Výrazné souhvězdí rozkládající se na nebeském rovníku, v oblasti Mléčné dráhy rozdělené na dvě části Velkou trhlinou, ležící na obloze jižně pod Labutí, Šípem a Liškou. Mléčná dráha táhnoucí se severní a západní částí souhvězdí je v této oblasti bohatá na hvězdy, na některých místech překrytých tmavými mraky plynu a prachu, a během letních nocí se stává oblíbenou procházkou pozorovatelů s triedry. Nejjasnější svítí modrobílá hvězda Altair, která zároveň s hvězdami Vega ze souhvězdí Lyry a Deneb z Labutě vytváří Letní orientační trojúhelník. Souhvězdí neobsahuje žádné výrazné deep-sky objekty, nachází se zde však množství slabších a menších planetárek a tmavých mlhovin, z nichž je nejznámější tzv. Tmavé místo v Orlu. Tento mimořádně tmavý prachový oblak najdete jeden a půl stupně od gamy Aquilae, přičemž jeho severní část bývá v atlasech označována jako Barnard 143, jižní část představuje Barnard 142. V triedru se objevují jako bezhvězdné oblast ve tvaru písmene "E" skutečně zanechávající silný dojem neprůhledné látky umístěné mezi pozorovatelem a dalekými hvězdami.
Mléčná dráha v Orlu vizuálně zanechává pocit, že je protkána plynovými a prachovými mraky Velké trhliny, ne na každém místě je stejně jasná, obsahuje hvězdné mraky, nápadné skvrnky náhodných blízkých slabých hvězd a tmavé mlhoviny, které se do ní zařezávají a formují tak její tvar . První mírně zjasnění se nachází v hlavním proudu východně od hvězdy 23 Aql, zhruba na místě, kde Mléčná dráha protíná úroveň nebeského rovníku. Západně od Altaira se zase ukazuje jasný podlouhlý pás zabíhající až do souhvězdí Šípu. Asi 2/3 vzdálenosti shora má v sobě další zjasnění a jedno kruhové (ale méně nápadné) západně od hvězdy Mu Aql.
Když se během letních nocí vyberete na procházku s triedrem po Mléčné dráze, možná vás překvapí, že v rozsáhlém a jinak výrazném souhvězdí Orla, nenajdete prakticky žádné zajímavé otevřené hvězdokupy. Tuto část oblohy totiž tvoří oblast mezi ramenem Orion a Střelce, jsou zde proto jen velmi blízké, či naopak velmi vzdálené a o to slabší hvězdy, které ale spolehlivě zakrývají temné mraky Velké trhliny, komplexu prachu v našem rameni rozmístěného podél galaktického rovníku. Nejužší, s ostrými hranicemi je v Labuti, naopak nejširší je mezi Orlem a Hadonošem, navíc mírně uhýbá směrem na západ. Na tomto místě je k nám totiž mnohem blíže - jen 1 500 světelných let, zatímco v Labuti se vzdaluje až na tisíce světelných let. Protože je řetěz tmavých mlhovin mírně skloněná vůči rovině naší Galaxie, Mléčná dráha je v Orlu jasnější na jihovýchodě od Velké trhliny, zatímco v Labuti na severozápadě.

2
cs/constellation/ara.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Oltář
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.229907
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.865636
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.254273
---
Malé, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, u nás není viditelné. Leží v Mléčné dráze jižně od souhvězdí Štíra, mezi hvězdou θ Scorpii na jedné straně a α Triangulo Australis na straně druhé. Také k němu ukazují dvě nejjasnější hvězdy Centaur - Hadar a Rigil Centaurus. Souhvězdí Oltář má dost výrazný tvar a svými obrysy na obloze připomíná židli nebo křeslo. Snadno jej najdeme v Mléčné dráze jižně od Štíra, pokud však ze svého pozorovacího stanoviska dohlédneme alespoň k 65. rovnoběžce jižní deklinace. Tvoří ho nejjasnější hvězda β Arae zdánlivé jasnosti 2.85mag, oranžový obr vzdálený 600 světelných let, dále α Arae jasnosti 2.95mag, γ Arae - 3.34mag, ζ Arae - 3.13mag, δ Arae - 3.62mag, θ Arae - 3.66mag a η Ara 3.76mag. Tři z nich jsou oranžové - β, ζ, η. Oltář obsahuje několik zajímavých deep-sky objektů, dominují kulové hvězdokupy: NGC 6352, NGC 6362 a NGC 6397 a otevřená hvězdokupa NGC 6208, která dosahuje 7. hvězdnou velikost.

2
cs/constellation/aries.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Beran
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.179163
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.763238
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.411826
---
Beran je oficiálně prvním souhvězdím zvířetníku, protože před 2 000 lety se v něm nacházel jarní bod - průsečík ekliptiky s rovníkem, který se dnes vlivem precese nachází již v sousedním souhvězdí Ryby (znak pro jarní bod je ale stále identický se souhvězdím Berana). Od jarního bodu se kdysi rozdělovala ekliptika na 12 stejně dlouhých úseků po 30 stupňů, zvaných jako znamení zvěrokruhu. Dnes Slunce putuje Beranem každý rok mezi 18. dubnem a 12. květnem. Beran je malým, ale výrazným souhvězdím, jehož kostru vytvářejí jasné hvězdy Hamal, sheratan a Mesarthim, nedaleko přímky hvězd charakterizující souhvězdí Andromeda. Souhvězdí nabízí několik dvojhvězd a slabých galaxií, z nichž jako tak vyniká jedině NGC 772.

2
cs/constellation/auriga.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Vozka
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.247447
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.788748
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.270647
---
Nápadné souhvězdí severní oblohy v zajímavé části zimní Mléčné dráhy. Jasné hvězdy utvářejí výrazný obrazec podkovy mezi Blíženci a Persea. Jeho severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, celé souhvězdí nezapadá pod severní obzor až od 60. stupně severní šířky. Souhvězdí Vozka najdeme snadno díky jasné Capelle, která je navíc doprovázena o něco jižněji třemi hvězdami: ε, ζ a η Aurigae, které se nazývají Kozliatka (Haedo). Jsou viditelné jako malý trojúhelník hvězd. Právě na tomto místě začíná Mléčná dráha znovu nabírat na jasnosti a pokračuje vedle Žebříku (nápadná linie těsných stálic 5. hvězdné velikosti 16, 17, 18, 19 a IQ Aurigae) v podobě zajímavého úzkého pruhu směrem na jih. Uvnitř výrazného obrazce podkovy tvořeného pěti nejjasnějšími hvězdami souhvězdí se ukrývá tzv. Velká trojka v Vozce - trojice Messierových hvězdokup M36, M37 a M38, které mohou být během vynikajících podmínek všechny viditelné bez dalekohledu.

2
cs/constellation/bootes.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Pastýř
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.023417
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.968746
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.340066
---
Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy mezi Herkulem a Pannou, připomínající tvarem papírového draka nebo písmeno "Y", kterému vévodí oranžový Arktur doplněn hvězdami η, ε, γ Boot a α Coronae Borealis. Nejsevernější části souhvězdí jsou v našich zeměpisných šířkách cirkumpolární. Souhvězdí se nachází daleko od Mléčné dráhy a tak neobsahuje žádné mlhoviny a otevřené hvězdokupy. Naopak, je přeplněné množstvím galaxií, které jsou často sdruženy v párech nebo skupinách, žádná z nich však nedosahuje výjimečnou jasnost. Nejzajímavějším deepsky objektem je kulová hvězdokupa NGC 5466, která je mimořádně uvolněná, s malou hustotou hvězd. Severní část souhvězdí obsahuje slabé hvězdy, které tvořily dnes již neexistující souhvězdí zednické kvadrantu (Quadrans Murali). Pozůstatek jeho názvu však dnes najdeme už jen v označení meteorického roje Kvadrantíd.

2
cs/constellation/caelum.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Rydlo
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.145481
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.850183
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.449566
---
![<]($IMG_DIR/cons/Cae.png)
Malé a velmi nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, jedno z nejhorší určitelná. V našich zeměpisných šířkách vystupuje nad obzor pouze jeho severní část, večer v pozdní podzim nebo počátkem zimy. Jeho nejsevernější část vrcholí o půlnoci začátkem prosince asi 10 stupňů nad jižním obzorem. Nejjižněji části se v Evropě dají pozorovat pouze ve Středozemním zeměpisných šířkách.

2
cs/constellation/camelopardalis.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Žirafa
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.287560
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.905377
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.217995
---
Sice rozsáhlé, ale velmi nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které v našich zeměpisných šířkách nikdy nezapadá. Leží téměř v bezhvězdné oblasti, v prostoru mezi Cefea, Kasiopeja, Persea, Vozka, Rysem, Drakem a hvězdou Polárka z Malé medvědice. Vyznat se ve shluku slabých, ale ve skutečnosti velmi vzdálených a velmi svítivých hvězd je bez dobré mapy skoro nemožné. I když toto souhvězdí zabírá poměrně velkou oblast a jeho jihovýchodní rozhraní nepatrně zasahuje do Mléčné dráhy, obsahuje pouze čtyři hvězdy jasnější než 4.5mag. V této nevýrazné oblasti se však ukrývá několik pěkných otevřených hvězdokup (NGC 1502), poměrně jasných galaxií (NGC 2403), pěkná planetární mlhovina (NGC 1501) a výjimečný řadu hvězd známý jako Kemble kaskáda.

2
cs/constellation/cancer.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Rak
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.118084
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.885455
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.420209
---
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy mezi Blíženci a Lvem. Obrácené "Y" leží ve středu rovnostranného trojúhelníku, který utvářejí hvězdy Pollux, Regulus a Prokyon. Tvoří ho hvězdy Altarf, acubens, Asellus Australus, ι a χ Cancri. Před 2000 lety Slunce procházelo Rakem v době letního slunovratu, bylo tedy nejsevernějším souhvězdím zvířetníku. V současnosti jím prochází od 20. července do 9. srpna. Znakem Raka se ale stále označuje letní slunovrat a obratník severní polokoule se nazývá obratníkem Raka. V současnosti vystupuje Slunce nejvýše na severní polokouli na rozhraní souhvězdí Blíženců a Býka. Rak je nejméně výrazným souhvězdím zvířetníku, jen jedna jeho hvězda přesahuje 4. magnitudu. Bezměsíčná noc je proto podmínkou, abychom souhvězdí na obloze co nejlépe viděli. Rak se pyšní dvěmi otevřenými hvězdokupami, jedněmi z nejkrásnějších na celé obloze. Tou jasnější je M44, ležící téměř ve středu souhvězdí. V dávných dobách, v roce 270 před n. l. ji nazval "Praesepe" (Jesličky) řecký básník Aratus. Od té doby uplynulo již několik století, kdy je v roce 1610 poprvé dalekohledem rozlišil na jednotlivé hvězdy Galileo Galilei. V současnosti nám na tom bude stačit i obyčejný triedr. V souhvězdí je také několik dvojhvězd a protože se nachází dále od Mléčné dráhy, najdeme v něm i větší počet slabších galaxií.

2
cs/constellation/canes venatici.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Honící psi
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.222926
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.840205
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.209870
---
Malé souhvězdí severní oblohy v poměrně pusté oblasti pod ojem Velkého vozu, mezi Pastýřem a souhvězdím Vlasy Bereniky. V našich zeměpisných šířkách je zčásti cirkumpolární, nejvýše na obloze se nachází během prodlužujících se večerů jarního období. Honící psi se nacházejí v blízkosti galaktického pólu, proto toto souhvězdí vidíme od nás kolmo k Mléčné dráze a tedy vidíme daleko za hranice naší Galaxie. Nemůže nás tedy překvapit, že Honící psi jsou velmi bohaté na mimogalaktické objekty. Prakticky všechny galaxie v souhvězdí viditelné v našich amatérských dalekohledech jsou součástí jedné mohutné nadkupy galaxií Virgo, jejíž střed je od nás vzdálen 60 miliónů světelných let a na obloze se promítá na rozhraní souhvězdí Panny a Vlasů Bereniky. Součástí této superkupy je pravděpodobně i naše Místní skupina, která leží na jejím okraji. V Honících psech rozlišujeme tři skupiny galaxií. Nejbližší, vzdálenou asi 20 milionů světelných let je skupina Canes Venatici I, která zahrnuje například M94, M106, NGC 4214, NGC 4244, NGC 4395 a NGC 4449. K další skupině Canes Venatici II, vzdálené 35-40 milionů světelných let patří M63, NGC 4111, NGC 4242, NGC 4490, NGC 4618, NGC 4631 a NGC 4800. K třetí skupině Ursa Major I, vzdálené 70-80 milionů let patří NGC 4145, NGC 4151, NGC 4217 a NGC 4369.

2
cs/constellation/canis major.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Velký pes
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.128222
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.876404
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.391027
---
Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji přezáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyonem z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orionu, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné dráze je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné dráhy. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodnou. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí.

2
cs/constellation/canis minor.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Malý pes
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.267523
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.801040
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.221291
---
Nevelké souhvězdí severní oblohy při nebeském rovníku, pod Blíženci a východně od Orionu, obsahující pouze dvě hvězdy jasnější než 5mag: Prokyon a Gomeisa. I když se Malý pes nachází na rozhraní zimní Mléčné dráhy, nabízí pozorovateli z deepsky objektů pouze pár slabých galaxií, tedy nic pro menší dalekohledy. Ani dvojhvězdy nejsou bohatě zastoupeny, ale pá z nich je zajímavých a poutá pozornost. V souhvězdí leží také kvasar 4C 05.34, který je jedním z nejvzdálenějších objektů na obloze - 3 000 Mpc.

12
cs/constellation/capricornus.md
View File

@ -3,10 +3,10 @@ name: Kozoroh
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.271010
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-10 07:11:52.108772
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.227637
---
![<]($IMG_DIR/cons/Cap.png)
Nevýrazné zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Vodnářem a Střelcem. Souhvězdí sestává ze slabých hvězd vytvářejících tvar deformovaného trojúhelníku, ani jedna z nich není jasnější než 3mag. Vede k němu spojnice dvou jasných hvězd: Vega - Altair. V blízkosti jsou další vodní souhvězdí: Vodnář, Ryba, Velryba a Jižní ryba - přechod Slunce touto oblastí totiž znamenal ve východním Středomoří a na Středním východě období deštivého počasí. Protože Kozoroh velmi dobře skáče po skalách, dostal se až na oblohu jako symbol stoupajícího Slunce - návratu delších dní a předzvěsti jara. Před 2 000 lety totiž procházelo Slunce Kozorohem v době zimního slunovratu, bylo na obloze nejníže a přechodem do dalšího souhvězdí začalo na nebeské klenbě stále více stoupat. To však už dávno není pravda. Vlivem precese prochází Slunce souhvězdím od 20. ledna do 15. února a v čase zimního slunovratu se nachází ve Střelci - dnes nejjižnějším souhvězdí zvířetníku. Znamení Kozoroha však dodnes zůstalo znakem zimního slunovratu a obratník jižní polokoule, od kterého se Slunce obrací zpět na sever, se nazývá obratník Kozoroha.
Přestože Kozoroh je umístěn hned východně od bohaté oblasti Mléčné dráhy ve Střelci a zabírá slušnou část oblohy, je překvapivě chudý na deepsky objekty. Oblast ale obsahuje několik nádherných dvoj a vícenásobných hvězd, vhodných i pro binokulár nebo malý dalekohled, v jejichž širokém zorném poli mohou vypadat skoro jako nějaká uvolněná otevřená hvězdokupa. Na druhé straně se Kozoroh pyšní jen jednou zajímavou kulovou hvězdokupou - M30. Nedaleko hvězdy μ Capricorn našel berlínský astronom Johann Gottfried Galle na základě Leverrierových výpočtů v roce 1846 další planetu naší sluneční soustavy - Neptun.
![<]($IMG_DIR/cons/Cap.png)
Nevýrazné zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Vodnářem a Střelcem. Souhvězdí sestává ze slabých hvězd vytvářejících tvar deformovaného trojúhelníku, ani jedna z nich není jasnější než 3mag. Vede k němu spojnice dvou jasných hvězd: Vega - Altair. V blízkosti jsou další vodní souhvězdí: Vodnář, Ryba, Velryba a Jižní ryba - přechod Slunce touto oblastí totiž znamenal ve východním Středomoří a na Středním východě období deštivého počasí. Protože Kozoroh velmi dobře skáče po skalách, dostal se až na oblohu jako symbol stoupajícího Slunce - návratu delších dní a předzvěsti jara. Před 2 000 lety totiž procházelo Slunce Kozorohem v době zimního slunovratu, bylo na obloze nejníže a přechodem do dalšího souhvězdí začalo na nebeské klenbě stále více stoupat. To však už dávno není pravda. Vlivem precese prochází Slunce souhvězdím od 20. ledna do 15. února a v čase zimního slunovratu se nachází ve Střelci - dnes nejjižnějším souhvězdí zvířetníku. Znamení Kozoroha však dodnes zůstalo znakem zimního slunovratu a obratník jižní polokoule, od kterého se Slunce obrací zpět na sever, se nazývá obratník Kozoroha.
Přestože Kozoroh je umístěn hned východně od bohaté oblasti Mléčné dráhy ve Střelci a zabírá slušnou část oblohy, je překvapivě chudý na deepsky objekty. Oblast ale obsahuje několik nádherných dvoj a vícenásobných hvězd, vhodných i pro binokulár nebo malý dalekohled, v jejichž širokém zorném poli mohou vypadat skoro jako nějaká uvolněná otevřená hvězdokupa. Na druhé straně se Kozoroh pyšní jen jednou zajímavou kulovou hvězdokupou - M30. Nedaleko hvězdy μ Capricorn našel berlínský astronom Johann Gottfried Galle na základě Leverrierových výpočtů v roce 1846 další planetu naší sluneční soustavy - Neptun.

2
cs/constellation/carina.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Lodní kýl
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.284337
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.757795
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.303344
---
![<]($IMG_DIR/cons/Car.png)
Kýl je dominantním souhvězdím jižní oblohy, jehož celá východní část se noří do jedné z nejbohatších oblastí Mléčné dráhy s rozsáhlou nabídkou deep-sky objektů. Jen v triedru zde můžeme objevit šest jasných otevřených hvězdokup. Tři z nich jsou skutečnými exponáty: NGC 2516 a NGC 3532 jsou velmi jasné, velké a obsahují množství hvězd. IC 2602 je skupinkou dalších jasných hvězd populární přezdívaných Jižní Plejády. Respekt vzbuzuje druhá nejjasnější hvězda oblohy Canopus a mlhovina η Carinae, nejjasnější oblast ionizovaného vodíku v Mléčné dráze, zabírající na obloze plochu čtyř stupňů. V jejím nitru leží velmi zajímavá hvězda 6. magnitudy, která se rovněž nazývá η Carinae. Škoda, že z Evropy se souhvězdí kýlu prakticky vůbec nedá pozorovat.

2
cs/constellation/cassiopeia.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Kasiopea
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:26.994218
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.939683
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.251205
---
Souhvězdí nedaleko severního pólu, v našich zeměpisných šířkách je proto Cirkumpolární. Patří mezi souhvězdí, které na obloze snadno rozeznáme. Patice jasných hvězd utváří charakteristický obrazec souhvězdí tvaru "W" nebo "M" položeného v Mléčné dráze bohaté na hvězdy, na protilehlé straně Polárky od Velkého vozu. Kasiopeju protíná podzimní Mléčná dráha a souhvězdí je i proto mimořádně bohaté na otevřené hvězdokupy. Některé patří mezi ty nejkrásnější na obloze, jiné tvoří pouze drobné skupiny nebo svazky hvězd usazené v bohatých hvězdných polích, proto je není jednoduché objevit a správně identifikovat. Bez podrobné mapky souhvězdí se v této oblasti můžeme rychle ztratit. Souhvězdí je rovněž ozdobené několika mlhovinami, pár galaxiemi a velkým množstvím barevných dvou- a vícenásobných hvězd.

2
cs/constellation/centaurus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Kentaur
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.264310
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.768295
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.323638
---
![<]($IMG_DIR/cons/Cen.png)
Rozsáhlé, nápadné a na objekty bohaté souhvězdí jižní oblohy, jehož severní části jsou viditelné ještě i ze střední Evropy v jarních měsících. Dvě nejjasnější hvězdy souhvězdí - α Centauri, nazývaná také Toliman nebo Rigil Centaurus - a β Centauri - Agena nebo Hadar - tvoří kentaurove nohy a jsou zároveň orientační pomůckou při vyhledávání jižního nebeského pólu a Jižního kříže. Ten byl ještě v Ptolemaiova dobách součástí právě Centaur, až později se z něj stalo samostatné souhvězdí. Bohužel tyto oblasti jsou již příliš daleko na jihu a z Evropy nejsou vidět. Jižní částí souhvězdí prochází bohatá oblast Mléčné dráhy a proto zejména v jeho střední a východní části směrem k rozhraní Vlka, můžeme pozorovat několik pěkných otevřených hvězdokup. Daleko nejznámějším objektem je však impozantní kulová hvězdokupa Omega Centauri, nejjasnější na celé obloze. Za povšimnutí stojí i velká a jasná galaxie NGC 5128 ve středu s tmavým pásem, jeden z nejsilnějších rádiových zdrojů na obloze.

14
cs/constellation/cepheus.md
View File

@ -3,11 +3,11 @@ name: Cefeus
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.105105
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-10 08:06:19.655318
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.181686
---
Souhvězdí severní oblohy táhnoucí se do oblasti nebeského pólu, které v našich zeměpisných šířkách nezapadá. Utváří ho kosočtverec ležící na prodloužené spojnici Velkého vozu s Polárkou, který vrcholí o půlnoci koncem srpna v blízkosti zenitu, ve večerních hodinách je tedy nejlépe viditelný během října a listopadu. Při jeho hledání si můžeme pomoci například pomocí Kasiopei - míří na něj 2krát prodloužená spojnice hvězd Shedir a Caph. Cefeus je relativně nenápadné souhvězdí vložené mezi jasnější a snadněji rozlišitelnou Kasiopeu a Labuť, ačkoli jeho hvězdný tvar připomínající kresbu dětského domečku se dá bez obtíží během průměrných pozorovacích podmínek vyhledat: α, β, ζ a ι Cephei představují rohy tohoto domku, s γ Cephei na špičce jeho střechy. Jižní část souhvězdí zasahuje i do Mléčné dráhy a na první pohled by se mohlo zdát, že se zde nenachází ani jeden zajímavý deepsky objekt. Ale není tomu tak. Je třeba vzít do ruky lepší binokulár nebo alespoň menší dalekohled! Z nekonečných hlubin vesmíru se pak začnou vynořovat překvapení v podobě zajímavých hvězd, hvězdokup či mlhovin.
![<]($IMG_DIR/cons/Cep.png)
Od emisní mlhoviny IC 1396 proniká do kosočtverce Cefea mlhavý, ale přesto dobře viditelný výběžek Mléčné dráhy, který ve směru spojnice ζ-ι Cephei odděluje od hlavního proudu Mléčné dráhy (pokračujícího dále do Kasiopei) užší tmavší záliv. Nejjasnější je v okolí hvězd 18, 19 a 20 Cephei, které v něm spolu s několika dalšími slabšími hvězdami vytvářejí asi třístupňové zjasnění. Pokud vám pozorovací podmínky dovolí spatřit i slabé hvězdy, na obloze nebude zrovna Měsíc a někdo se rozhodne vypnout veřejné osvětlení v okolí, stojí za zmínku připomenout, že Mléčná dráha pokračuje dále k hvězdě γ Cephei (kde se nejblíže přibližuje k Polárce) a v podobě mlhavého oblouku končí až při zjasnění na místě, kde je podle většiny hvězdných atlasů zakreslena velká otevřená hvězdokupa Collinder 463. Mezi tímto obloukem a hlavním proudem se pak zřetelně ukáže řetěz tmavých mlhovin (Druhá Velká trhlina), které se velmi podobají té v Labuti.
Souhvězdí severní oblohy táhnoucí se do oblasti nebeského pólu, které v našich zeměpisných šířkách nezapadá. Utváří ho kosočtverec ležící na prodloužené spojnici Velkého vozu s Polárkou, který vrcholí o půlnoci koncem srpna v blízkosti zenitu, ve večerních hodinách je tedy nejlépe viditelný během října a listopadu. Při jeho hledání si můžeme pomoci například pomocí Kasiopei - míří na něj 2krát prodloužená spojnice hvězd Shedir a Caph. Cefeus je relativně nenápadné souhvězdí vložené mezi jasnější a snadněji rozlišitelnou Kasiopeu a Labuť, ačkoli jeho hvězdný tvar připomínající kresbu dětského domečku se dá bez obtíží během průměrných pozorovacích podmínek vyhledat: α, β, ζ a ι Cephei představují rohy tohoto domku, s γ Cephei na špičce jeho střechy. Jižní část souhvězdí zasahuje i do Mléčné dráhy a na první pohled by se mohlo zdát, že se zde nenachází ani jeden zajímavý deepsky objekt. Ale není tomu tak. Je třeba vzít do ruky lepší binokulár nebo alespoň menší dalekohled! Z nekonečných hlubin vesmíru se pak začnou vynořovat překvapení v podobě zajímavých hvězd, hvězdokup či mlhovin.
![<]($IMG_DIR/cons/Cep.png)
Od emisní mlhoviny IC 1396 proniká do kosočtverce Cefea mlhavý, ale přesto dobře viditelný výběžek Mléčné dráhy, který ve směru spojnice ζ-ι Cephei odděluje od hlavního proudu Mléčné dráhy (pokračujícího dále do Kasiopei) užší tmavší záliv. Nejjasnější je v okolí hvězd 18, 19 a 20 Cephei, které v něm spolu s několika dalšími slabšími hvězdami vytvářejí asi třístupňové zjasnění. Pokud vám pozorovací podmínky dovolí spatřit i slabé hvězdy, na obloze nebude zrovna Měsíc a někdo se rozhodne vypnout veřejné osvětlení v okolí, stojí za zmínku připomenout, že Mléčná dráha pokračuje dále k hvězdě γ Cephei (kde se nejblíže přibližuje k Polárce) a v podobě mlhavého oblouku končí až při zjasnění na místě, kde je podle většiny hvězdných atlasů zakreslena velká otevřená hvězdokupa Collinder 463. Mezi tímto obloukem a hlavním proudem se pak zřetelně ukáže řetěz tmavých mlhovin (Druhá Velká trhlina), které se velmi podobají té v Labuti.

2
cs/constellation/cetus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Velryba
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.135420
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.950420
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.237837
---
Rozsáhlé, čtvrté největší souhvězdí ležící převážně na jižní obloze. Pouze hlava Velryby, hvězdný pětiúhelník, se rozprostírá severně od světového rovníku. Velryba se rozkládá jižně od Berana a Ryb. Velryba leží dost daleko od Mléčné dráhy. Ačkoliv zaplňuje v podstatě velké prázdné místo oblohy, hvězdný obrazec tvořící kostru souhvězdí není na tmavé obloze vůbec těžké najít. Hlavu Velryby sousedící s Býkem tvoří hvězdy Menkar (2.53mag), γ (3.47mag), ξ (4.28mag) a μ Ceti (4.27mag), dále následuje hlavní klenot souhvězdí - dlouhoperiodické proměnná hvězda Mira Ceti, na ocase zase záři Deneb Kaitos (2.04mag). Z deep-sky objektů chybí otevřené hvězdokupy a difúzní mlhoviny. Hlavním objektem zájmu je Seyfertova galaxie M77, pěkná planetární mlhovina NGC 246, slušný počet pěkných dvojhvězd a pro velké dalekohledy i množství vzdálených galaxií.

2
cs/constellation/chamaeleon.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Chamaeleon
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.020229
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.958117
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.224305
---
![<]($IMG_DIR/cons/Cha.png)
Drobné souhvězdí nedaleko jižního nebeského pólu vytvářející nenápadný nepravidelný kosočtverec hvězd zdánlivé jasnosti 4mag a 5mag na jih od létající ryby, kýlu a Mouchy. Jeho určujícími hvězdami jsou α, β, γ a δ Chamaeleontis. Chameleón je tak jako v přírodě, nenápadný i na obloze: ztrácí se v oblasti chudé na jasnější hvězdy v okolí jižního nebeského pólu. Všechny hvězdy Chameleóna jsou slabé a souhvězdí patří k těm nejmenším a nejtěžší identifikoveľným. Odhaluje jej pouze déle rameno Jižního kříže, které na něj ze severu míří. U nás toto souhvězdí není viditelné.

2
cs/constellation/circinus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Kružítko
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.009977
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.852861
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.394455
---
![<]($IMG_DIR/cons/Cir.png)
Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, které v našich zeměpisných šířkách nemůžeme nikdy vidět. Úzký rovnoramenný trojúhelník tvořený třemi nejjasnějšími hvězdami souhvězdí leží v Mléčné dráze zaklíněn mezi mouchy, Centaur, Pravítkem a Jižním trojúhelníkem. V tomto malém souhvězdí v bezprostřední blízkosti nápadné α a β Centauri, přesto, že leží v Mléčné dráze, nejsou žádné zajímavé objekty a jeho slabé hvězdy nejsou dokonce ani pojmenovány.

2
cs/constellation/columba.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Holubice
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.219616
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.824175
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.487060
---
![<]($IMG_DIR/cons/Col.png)
Malé souhvězdí jižní oblohy, jehož pokřivená linie hvězd leží jižně od Velkého psa a Zajíce. Holubici vidíme celou nad horizontů až z oblastí nejjižnějších evropských břehů. Jestliže chceme co nejlépe pozorovat její objekty, musíme si počkat na čas, když prochází meridiánem a jižní obzor není zakalený mlhou, prachem nebo nízkou oblačností. Holubice obsahuje hrstku dvojhvězd, pár mírně jasných galaxií a pěknou kulovou hvězdokupu NGC 1851.

2
cs/constellation/coma berenices.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Vlasy Bereniky
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.053776
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.826643
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.476172
---
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy pokrývající na hvězdy chudou oblast mezi Lvem a Pastýřem. Do souhvězdí se promítá severní pól Galaxie - směr osy rotace naší Galaxie, který leží na obloze nedaleko hvězdy β Coma Berenices a proto se tímto směrem díváme kolmo na rovinu Galaxie. Mléčná dráha je daleko, proto můžeme očekávat, že uvidíme velké množství vzdálených galaxií. Navíc v jihozápadní části souhvězdí se rozkládá téměř "nepřehlédnutelná" kupa galaxií Coma-Virgo, která je srdcem lokální superkupy a našim galaktickým sousedstvím. Její součástí je i tzv. kupa galaxií Coma, která sdružuje přes 1 000 galaxií vzdálených 300 až 400 milionů světelných let. Několik jejích nejjasnějších členů můžeme dobře pozorovat již 200 mm dalekohledem.

2
cs/constellation/corona australis.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Jižní koruna
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.047236
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.902822
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.350459
---
Jižní koruna je deváté nejmenší, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy pod nohama Střelce, na východ od Štíra, v oblasti Mléčné dráhy bohatě protkán mezihvězdné prostředí. U nás vystupuje nad obzor pouze zčásti v letních měsících, pokud ji chceme vidět celou, musíme cestovat minimálně 5 stupňů na jih, případně až do oblasti Středomoří. Tam ji pro její tvar najdeme snadno, protože je to jinak dost nápadný obrazec. Ačkoliv jas žádné z jejích hvězd nepřesahuje 4. magnitudu, krátká křivka vytvořená z hvězd α, β, γ, δ a θ CRA velmi výstižně připomíná korunu. Leží na jihovýchodním rozhraní Mléčné dráhy a obsahuje několik pěkných objektů, včetně dvou nádherných dvojhvězd, velké jasné kulové hvězdokupy a zajímavého komplexu tmavých prachových mračen a jasné reflexní mlhoviny.

2
cs/constellation/corona borealis.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Severní koruna
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.095198
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.878983
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.483567
---
Výrazné malé souhvězdí severní oblohy mezi Herkulem a Pastýřem, ve směru prodlouženého oje Velkého vozu, na spojnici Vegy s Arktur. Asi v jedné třetině této vzdálenosti se nachází půlkruh sedmi jasných hvězd, kterým dominuje Gemma, což znamená "drahokam". Severní koruna je daleko od Mléčné dráhy a tedy podobně jako většina takto umístěných souhvězdí, nabízí hromadu slabých galaxií. Astronomicky nejzajímavějším objektem v souhvězdí je extrémně bohatá, ale bilion světelných let vzdálená kupa galaxií Abell 2065 - obsahující více než 1 000 galaxií v závratných hlubinách vesmíru. Bohužel nejjasnější členové dosahují pouze 16. magnitudu a proto jsou vyhrazení jen pro velké dalekohledy.

2
cs/constellation/corvus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Havran
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.196616
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.808595
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.248058
---
Poměrně výrazné, ale menší souhvězdí jižní oblohy pod Pannou. Na její nejjasnější hvězdu Spicu směřují obě hvězdy Havranová křídel. Čtyři hlavní hvězdy souhvězdí (γ, δ, β, ε Corvo) mají rozsah magnitud od 2,5 do 3 a vytvářejí nápadný lichoběžník. Tento obrazec je výrazný zejména proto, že leží v oblasti poměrně chudé na hvězdy - 10 stupňů jihozápadně od hvězdy Spica. Havran není příliš zajímavé souhvězdí, ale i tak obsahuje několik atraktivních dvojhvězd a pár poměrně jasných galaxií. Nejvýznamnější z nich je NGC 4038-39, dvojice interagujících galaxií nazvaná Tykadla nebo také Antény.

2
cs/constellation/crater.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Pohár
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.155602
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.832466
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.206893
---
Malé nevýrazné souhvězdí jižně od nebeského rovníku. Leží západně od Havrana, pod Denebolou ze Lva. Přestože Pohár tvoří nepříliš jasné hvězdy, z nichž ani jedna není jasnější než 3.5mag, připomínají samotný název souhvězdí - pohár, protože jsou uspořádány do půlkruhu otevřeného vlevo nahoře. Souhvězdí samo však neobsahuje pozoruhodnější objekty. Protože neleží v Mléčné dráze, nachází se zde pouze několik galaxií, zvlášť spirálových, ale pouze dvě z nich jsou jasnější než 11. magnituda a pouze osm je jasnějších než 12. magnituda.

2
cs/constellation/crux.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Jížní kříž
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.257570
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.806109
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.257909
---
![<]($IMG_DIR/cons/Cru.png)
Jižní kříž je nejznámějším souhvězdím a symbolem jižní oblohy. Jako samostatné souhvězdí ho začali do hvězdných map zakreslit pravděpodobně až portugalští mořeplavci v 16. století, kteří při svých plavbách po moři potřebovali nějakou orientační pomůcku pro určování jižního nebeského pólu. V oblastech na sever od rovníku tuto funkci dokonale plní Polárka, která téměř přesně ukazuje místo severního nebeského pólu, světové strany i zeměpisnou šířku. Na jižní polokouli však už Polárku a severní nebeský pól neuvidíme, proto při orientaci musíme postupovat trochu jinak. Vychází se ze spojnice Toliman s agent, dvou nejjasnějších hvězd Centaur, které ukazují na pravý Jižní kříž, čímž si ho nemůžeme splést s nedalekým Falešným křížem, ležícím 45 stupňů západně. Delší rameno Jižního kříže, 4,5-krát nanesena vzdálenost hvězd α a γ Crucis, pak ukazuje prakticky do bezhvězdné oblasti, kde se nachází právě jižní nebeský pól.

20
cs/constellation/cygnus.md
View File

@ -3,14 +3,14 @@ name: Labuť
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.037162
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-11 16:51:42.590013
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.405696
---
Nejvýraznější letní souhvězdí nejbohatší oblasti Mléčné dráhy severní polokoule. Souhvězdí je velmi nápadné a někdy se pro jeho tvar nazývá i Severní kříž (tvoří ho hvězdy, jehož střed je vyznačen hvězdou γ Cygni, na vrcholu se nachází hvězda Deneb a na patě známá dvojhvězda Albireo. Když se Labuť nachází na východě, leží kříž na levém boku. Až při svém pohybu na západ, někdy kolem Vánoc se kříž postupně vztyčí. Souhvězdí zahrnuje velké množství jednotlivých objektů, ať už pěkných na pohled nebo astronomicky zajímavých. Z dvojhvězd jsou známé zejména Albireo a 61 Cygni, emisní mlhovina Severní Amerika, kterou je při troše štěstí možné zachytit v triedru a především klenot celé oblohy - Řasová mlhovina, která spolu s Krabí mlhovinou, nejlépe pozorovatelným zbytkem po výbuchu supernovy. V souhvězdí je dále také velké množství planetárních mlhovin a otevřených hvězdokup.
![<]($IMG_DIR/cons/Cyg.png)
Labuť obsahuje bezpochyby vizuálně nejkrásnější část severní Mléčné dráhy. Velká trhlina zde se svými ostrými hranicemi s hvězdnými oblaky vykazuje vysoký kontrast. Ten nejnápadnější oblak (vůbec nejjasnější část Mléčné dráhy severně od nebeského rovníku) se rozkládá v západním proudu po celé délce od Albirea až k regionu γ Cygni a má podlouhlý tvar. Na východ od spojnice těchto dvou hvězd sahá do vzdálenosti asi dvou stupňů, na západ do vzdálenosti o stupeň dál. Nejdříve si všimněte, že má jiný jas než Oblak ve Štítu - není takový mlhavý a je spíše nadýchaný bílou barvou. V triedru je v této oblasti vidět velmi velká hustota hvězd. V západní polovině oblak obsahuje velmi jasné kruhové zjasnění v okolí Albirea, v této části se jedná o vůbec nejnápadnější útvar. Východní polovina oblaku je výjimečná díky bohatému nadbytku hvězd jasnosti 6mag až 10mag a nachází se tam druhé zjasnění, jehož součástí je řetěz jasných hvězd 28, 36, 40 Cygni a dalších. Navíc v celém oblaku se nachází soustava tmavých mlhovin, z nichž je nejnápadnější Ryba na míse (Barnard 144), v okolí hvězdy η Cygni. Má podobu mírně stočeného oválu do tvaru písmene S. Když hledíme do této oblasti, díváme se vlastně směrem podél spirálového ramene naší Galaxie, ramene Orion. Jeho okraj se v Labuti stáčí směrem ke středu, zatímco na druhé straně oblohy, v Lodní zádi a v souhvězdí Plachet míří od středu.
Velmi zajímavou oblastí je ta v okolí hvězdy Deneb. Končí zde Velká trhlina, dva hlavní proudy Mléčné dráhy se navzájem dost komplikovaně spojují a ona sama pokračuje dále už jen jednou větví. Tmavá oblast se středem přibližně mezi Deneb a Gamou Cygni se nazývá Severní uhelný pytel (LDN 896). Východně od něj se nachází nápadný hvězdný oblak, který leží zhruba v oblasti mezi hvězdami ξ, 57, 59 a 68 Cygni. Jeho součástí je i známá emisní mlhovina Severní Amerika. Do oblaku se ze severu (od spojnice hvězd α - η Cephei) zařezává dlouhá a úzká, ale nápadná černá trhlina. Její součástí je velmi tmavá oblast oválného tvaru šířky čtyř až šesti stupňů (Le Gentil 3), vizuálně snad ještě tmavší než samotná obloha a ve které se nenachází ani jedna pouhým okem viditelná hvězda. Je skutečně černá jako uhlí a vypadá jako díra v obloze. Po uhelném pytli z Jižního kříže a dýmky z Hadonoše je snad nejsnáze pozorovatelnou tmavou mlhovinou na obloze. Na excelentních pozorovacích místech se přitom z oblohy neztratí ani s deset dní starým Měsícem, zvlášť pokud je atmosféra natolik čistá, že rozptýlení měsíčního světla v atmosféře je minimální a neexistuje již žádné další světelné znečištění.
Temná mlhovina pokračuje v podobě úzkého průřezu dále (Funnel nebula - Komín) méně výrazně, ale rovnoměrně se stálou šířkou jednoho stupně přes hvězdu ρ Cygni protínající napříč Mléčnou dráhu a na druhém okraji plynule přechází do svého okolí. Jako osamocená mlhavá skvrna je nad Denebem vidět optická dvojhvězda ω Cygni. Asi čtyři stupně východně od Denebu se můžete pokusit spatřit při dobrých podmínkách nenápadnou mlhavou skvrnu velikosti půl stupně, v tomto případě otevřenou hvězdokupu M39. Ta je centrem malého lokálního zjasnění, které se nachází v západní polovině dalšího bílého hvězdného oblaku. Ten má podlouhlý tvar a na druhé straně sahá až k severovýchodním hranicím souhvězdí Ještěrky. Velikostí a jasností je snad i srovnatelný s tím v západní části Labutě (směrem dále se už nápadnější útvar nenachází). Jeho jas je na první pohled nerovnoměrný. První nápadný oválný tmavý flek v podobě Barnard 168 (Tmavá doutník), ve kterém nejsou pouhým okem viditelné hvězdy, se nachází čtyři stupně mírně na jihovýchod právě od M39. Má ostré okraje a kontrastuje se svým okolím - skutečně rozsáhlý oblak prachového materiálu, který nám znemožňuje výhled do vzdálenějších částí Galaxie.
Nejvýraznější letní souhvězdí nejbohatší oblasti Mléčné dráhy severní polokoule. Souhvězdí je velmi nápadné a někdy se pro jeho tvar nazývá i Severní kříž (tvoří ho hvězdy, jehož střed je vyznačen hvězdou γ Cygni, na vrcholu se nachází hvězda Deneb a na patě známá dvojhvězda Albireo. Když se Labuť nachází na východě, leží kříž na levém boku. Až při svém pohybu na západ, někdy kolem Vánoc se kříž postupně vztyčí. Souhvězdí zahrnuje velké množství jednotlivých objektů, ať už pěkných na pohled nebo astronomicky zajímavých. Z dvojhvězd jsou známé zejména Albireo a 61 Cygni, emisní mlhovina Severní Amerika, kterou je při troše štěstí možné zachytit v triedru a především klenot celé oblohy - Řasová mlhovina, která spolu s Krabí mlhovinou, nejlépe pozorovatelným zbytkem po výbuchu supernovy. V souhvězdí je dále také velké množství planetárních mlhovin a otevřených hvězdokup.
![<]($IMG_DIR/cons/Cyg.png)
Labuť obsahuje bezpochyby vizuálně nejkrásnější část severní Mléčné dráhy. Velká trhlina zde se svými ostrými hranicemi s hvězdnými oblaky vykazuje vysoký kontrast. Ten nejnápadnější oblak (vůbec nejjasnější část Mléčné dráhy severně od nebeského rovníku) se rozkládá v západním proudu po celé délce od Albirea až k regionu γ Cygni a má podlouhlý tvar. Na východ od spojnice těchto dvou hvězd sahá do vzdálenosti asi dvou stupňů, na západ do vzdálenosti o stupeň dál. Nejdříve si všimněte, že má jiný jas než Oblak ve Štítu - není takový mlhavý a je spíše nadýchaný bílou barvou. V triedru je v této oblasti vidět velmi velká hustota hvězd. V západní polovině oblak obsahuje velmi jasné kruhové zjasnění v okolí Albirea, v této části se jedná o vůbec nejnápadnější útvar. Východní polovina oblaku je výjimečná díky bohatému nadbytku hvězd jasnosti 6mag až 10mag a nachází se tam druhé zjasnění, jehož součástí je řetěz jasných hvězd 28, 36, 40 Cygni a dalších. Navíc v celém oblaku se nachází soustava tmavých mlhovin, z nichž je nejnápadnější Ryba na míse (Barnard 144), v okolí hvězdy η Cygni. Má podobu mírně stočeného oválu do tvaru písmene S. Když hledíme do této oblasti, díváme se vlastně směrem podél spirálového ramene naší Galaxie, ramene Orion. Jeho okraj se v Labuti stáčí směrem ke středu, zatímco na druhé straně oblohy, v Lodní zádi a v souhvězdí Plachet míří od středu.
Velmi zajímavou oblastí je ta v okolí hvězdy Deneb. Končí zde Velká trhlina, dva hlavní proudy Mléčné dráhy se navzájem dost komplikovaně spojují a ona sama pokračuje dále už jen jednou větví. Tmavá oblast se středem přibližně mezi Deneb a Gamou Cygni se nazývá Severní uhelný pytel (LDN 896). Východně od něj se nachází nápadný hvězdný oblak, který leží zhruba v oblasti mezi hvězdami ξ, 57, 59 a 68 Cygni. Jeho součástí je i známá emisní mlhovina Severní Amerika. Do oblaku se ze severu (od spojnice hvězd α - η Cephei) zařezává dlouhá a úzká, ale nápadná černá trhlina. Její součástí je velmi tmavá oblast oválného tvaru šířky čtyř až šesti stupňů (Le Gentil 3), vizuálně snad ještě tmavší než samotná obloha a ve které se nenachází ani jedna pouhým okem viditelná hvězda. Je skutečně černá jako uhlí a vypadá jako díra v obloze. Po uhelném pytli z Jižního kříže a dýmky z Hadonoše je snad nejsnáze pozorovatelnou tmavou mlhovinou na obloze. Na excelentních pozorovacích místech se přitom z oblohy neztratí ani s deset dní starým Měsícem, zvlášť pokud je atmosféra natolik čistá, že rozptýlení měsíčního světla v atmosféře je minimální a neexistuje již žádné další světelné znečištění.
Temná mlhovina pokračuje v podobě úzkého průřezu dále (Funnel nebula - Komín) méně výrazně, ale rovnoměrně se stálou šířkou jednoho stupně přes hvězdu ρ Cygni protínající napříč Mléčnou dráhu a na druhém okraji plynule přechází do svého okolí. Jako osamocená mlhavá skvrna je nad Denebem vidět optická dvojhvězda ω Cygni. Asi čtyři stupně východně od Denebu se můžete pokusit spatřit při dobrých podmínkách nenápadnou mlhavou skvrnu velikosti půl stupně, v tomto případě otevřenou hvězdokupu M39. Ta je centrem malého lokálního zjasnění, které se nachází v západní polovině dalšího bílého hvězdného oblaku. Ten má podlouhlý tvar a na druhé straně sahá až k severovýchodním hranicím souhvězdí Ještěrky. Velikostí a jasností je snad i srovnatelný s tím v západní části Labutě (směrem dále se už nápadnější útvar nenachází). Jeho jas je na první pohled nerovnoměrný. První nápadný oválný tmavý flek v podobě Barnard 168 (Tmavá doutník), ve kterém nejsou pouhým okem viditelné hvězdy, se nachází čtyři stupně mírně na jihovýchod právě od M39. Má ostré okraje a kontrastuje se svým okolím - skutečně rozsáhlý oblak prachového materiálu, který nám znemožňuje výhled do vzdálenějších částí Galaxie.

2
cs/constellation/delphinus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Delfín
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.250747
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.747723
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.290188
---
Malé, ale nápadné souhvězdí severní oblohy, umístěné mezi Pegasem a Orlem - při jasné hvězdě Altair. Leží hned vedle při východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru těla Orla. Čtyři hvězdy souhvězdí α, β, γ a δ Delphin (všechny s jasností 3,5-4,5 mag) vytvářejí výrazný rovnoběžník, který se trochu podobá otevřené hvězdokupě a někdy se nazývá Jóbova truhla. Jelikož v blízkosti leží i hvězdy η Del (5.38mag) a ε Del (4.3mag), souhvězdí nabývá pěkný obrazec, který si někdy začínající pozorovatelé pletou s Plejádami či Malým vozem. Souhvězdí, přestože leží na okraji Mléčné dráhy, neobsahuje takové objekty jako otevřené hvězdokupy či emisní mlhoviny. Dominují planetárky, kulové hvězdokupy a pár galaxií. Nejkrásnějším objektem je ale i tak nepochybně snadno rozlišitelná dvojhvězda γ Del.

2
cs/constellation/dorado.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Mečoun (Dorado)
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.226600
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.776312
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.296708
---
![<]($IMG_DIR/cons/Dor.png)
Nevýrazné a menší souhvězdí jižní oblohy jižně od Malíře, které u nás nevychází. V podstatě nenápadná oblast leží mezi jasnými hvězdami Canopus a Achernar. Najdeme v ní pouze jednu hvězdu jasnější než čtvrtá magnituda. Pokud se však zadíváme pozorněji, objevíme na hranici souhvězdí se stolním vrchem jasný bílý oblak - Velký Magellanův mrak. V souhvězdí se nachází i jižní pól ekliptiky.

2
cs/constellation/draco.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Drak
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.199767
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.779137
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.464134
---
Rozsáhlé, ale přitom ne nejzřetelnější souhvězdí v oblasti severního pólu, které u nás můžeme na obloze obdivovat každou jasnou noc, protože nikdy nezapadá. Složené je převážně ze středně jasných a slabších hvězd, které tvoří téměř polokružnici kolem Polárky. Hlava Draka tvořena hvězdami γ (etamín), β (Alwaid), ξ a ν Draconis a je poměrně nápadným hvězdným obrazcem, od kterého nedaleko září jasná Vega ze souhvězdí Lyry. Tělo se rozprostírá mezi dvěmi nebeskými medvědicemi. Nejjasnější hvězda Thuban, polární hvězda v době staveb pyramid, leží ve středu spojnice hvězd Kochab z Malé medvědice a Mizar z Velké medvědice. Drak je osmým největším souhvězdím a i přesto, že leží dál od Mléčné dráhy, skrývá hodně deepsky objektů. Většinou jsou to slabé galaxie, mnohé zajímavého vzhledu, ale najdeme zde i několik pěkných dvojhvězd, které se dají rozlišit triedru nebo malým dalekohledem. V Drakovi nalezneme i mimořádně jasnou planetární mlhovinou NGC 6543, známé jako Kočičí oko. Kousek od ní leží severní pól ekliptiky.

2
cs/constellation/equuleus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Koníček
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.006264
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.857958
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.383810
---
Nejmenší souhvězdí severní oblohy a po Jižním kříži druhé nejmenší souhvězdí na obloze, narozdíl od něj ale mnohem hůře identifikovatelné. Skupina hvězdiček 4mag a 5mag, která ho tvoří, leží mezi hvězdou Enif z Pegase, Delfínem a Vodnářem, těsně nad nebeským rovníkem. Souhvězdí je chudé na zajímavé objekty, jakož i na samotné hvězdy. Obsahuje jen pár velmi slabých galaxií a hrstku dvojhvězd.

2
cs/constellation/eridanus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Eridanus
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.043760
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.897630
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.361388
---
Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy ležící jihozápadně od Orion. Toto v pořadí šesté největší souhvězdí se večer v pozdní podzim a během zimy klikatí přes úctyhodnou část oblohy: pramení u jasného Rize z Orion u hvězdy Curse a vine se dále na západ a jih směrem dolů. Ze všech souhvězdí má největší rozsah deklinace (60 stupňů). Vodní proud je tvořen většinou hvězdami 3. a 4. magnitudy, takže se místy při nepozorném pohledu ztrácí. Ústí řeky vyznačuje hvězda první magnitudy Achernar, která však z našich zeměpisných šířek není viditelná, protože leží na deklinaci skoro -60˚. V Éridanu se nachází mnoho galaxií, z nichž vizuálně nejkrásnější jsou NGC 1232 a NGC 1300.

2
cs/constellation/fornax.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Pec
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.074613
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.936969
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.372364
---
![<]($IMG_DIR/cons/For.png)
Nenápadné souhvězdí jižní oblohy západně od břehů nebeské řeky Eridanus. Ze severní Evropy nelze pozorovat. Ačkoliv souhvězdí při pohledu pouhým okem nebo triedru není ničím zajímavé, není to jen malá nenápadná oblast oblohy, kterou označuje pouze jedna hvězda čtvrté magnitudy. Nachází se zde mnoho slabých galaxií, z nichž většina se přiřazuje do 55 milionů světelných let vzdialenj kupy galaxií Fornax, jedné z nejbližších kup galaxií. Rozprostírá se v jižní části na rozhraní s Eridania. Obsahuje asi 18 galaxií, z nichž nejjasnější je NGC 1316. V souhvězdí leží i jeden člen Místní skupiny, nepravidelná trpasličí galaxie mimořádně nízké plošné jasnosti označována jako systém Fornax.

2
cs/constellation/gemini.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Blíženci
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.192542
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.811094
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.241078
---
Zvířetníkové souhvězdí severní oblohy, kterým prochází Slunce po letním slunovratu od 21. června do 19. července, proto u nás vystupuje vysoko nad horizont v zimním období. Jasné hvězdy souhvězdí vytvářejí nepravidelný obdélník mezi Rakem a Býkem. Dvojice nejjasnějších hvězd, které dosahují první hvězdnou velikost, se nazývá Kastor a Pollux. Jsou si zcela rozdílné: jasnější a bližší Pollux je osamělým oranžovým obrem, bez průvodců a zajímavostí. Kastor je o něco slabší, ale je působivým hvězdným systémem a patří tak naopak k nejzajímavějším hvězdám na obloze. Souhvězdím přechází na západním okraji zimní Mléčná dráha, proto nabízí široký výběr nebeských objektů: od emisních a planetárních mlhovin, otevřených hvězdokup až po dvojhvězdy a proměnné hvězdy. Nejpůsobivějšími z nich jsou velká otevřená hvězdokupa M35, která je po Hyádách a Plejádách nejkrásnější svého druhu na naší zimní obloze, a jasná planetární mlhovina Eskymák. Ve druhé části souhvězdí, mimo Mléčné dráhy, leží poměrně slušný počet slabých galaxií. V Blížencích byly v minulosti zaznamenány velké objevy, nedaleko hvězdy η Geminorum objevil v roce 1781 William Herschel Uran, první planetu novověku. Při hvězdě δ Geminorum našel zase v roce 1930 Clyde Tombaugh Pluto.

2
cs/constellation/grus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Jeřáb
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.182425
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.741384
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.330142
---
![<]($IMG_DIR/cons/Gru.png)
Poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy ve tvaru obráceného kříže, pod jasným Fomalhautom z Jižní ryby. Při troše fantazie v rozložení hvězd můžeme vidět letícího jeřábu s nohami roztaženými dozadu, nataženým krkem a vztyčenou hlavou. U nás je na večerní obloze viditelná jen jeho nejsevernější část. Pro pozorovatele s menším dalekohledem je kromě několika dvojhvězd souhvězdí na objekty chudé, i když pro přístroje s dalekohledem s průměrem objektivu kolem 200 mm má připraveno několik pěkných mimogalaktických objektů. V severovýchodní části souhvězdí, na sever od hvězdy θ Gruis, se nachází malá skupinka galaxií 10. až 11. hvězdné velikosti, z nichž většina se řadí k spirálovým galaxiím: NGC 7410, 7424, 7552 a 7590.

2
cs/constellation/hercules.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Herkules
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.111462
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.915923
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.457000
---
Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy typické pro letní večery, jehož severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním. Herkula najdeme zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří Vega z Lyry, Ras Alhague z Hadonoše a Gemma ze Severní koruny. Ve východní části souhvězdí, směrem ke hvězdě ν Her, se nachází apex - bod, ke kterému se přibližuje Slunce vzhledem k okolním hvězdám. Objevil ho v roce 1783 William Herschel na poměrně malém souboru hvězd. Rychlost, jakou se Slunce vůči okolním hvězdám pohybuje ve směru apexu, dosahuje téměř 20 km/s.

2
cs/constellation/horologium.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Hodiny
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.077810
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.924437
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.173707
---
![<]($IMG_DIR/cons/Hor.png)
Malé souhvězdí jižní oblohy ležící pod Eridania, nezřetelná skupina hvězd východně od jeho nejjasnější hvězdy Achernar. V našich zeměpisných šířkách vychází pouze jejich nejsevernější část asi 1 stupeň nad jižní obzor na přelomu podzimu a zimy. Hodiny mají jen jednu hvězdu jasnější než čtvrtá magnituda a klidně mohly být zařazeny do ktoréhokoľvej sousedního souhvězdí. Nacházejí se zde různé slabé galaxie, nejzajímavějším objektem je jen kulová hvězdokupa NGC 1261.

2
cs/constellation/hydra.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Hydra
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.212838
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.796200
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.453004
---
Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascenci táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextantem, Pohárem, Havranem, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydra (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7 × 50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5mag, končí u hvězdy 58 Hydra, jihozápadně od σ Librae z Vah.

2
cs/constellation/hydrus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Malý vodní had
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.152353
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.830051
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.214401
---
![<]($IMG_DIR/cons/Hyi.png)
Menší souhvězdí v blízkosti jižního nebeského pólu, nedaleko Achernar z Eridania. Má podobu rovnoramenného trojúhelníku, který leží mezi Velkým a Malým Magellanovým mrakem. V našich zeměpisných šířkách Vodní had není viditelný.

2
cs/constellation/indus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Indián
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.131837
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.944823
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.267549
---
![<]($IMG_DIR/cons/Ind.png)
Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy obklopené trojicí opeřenců: Jeřábem, tukan, Pavem a zabíhající až do blízkosti jižního pólu oblohy. Asi těžko se dá v několika nejasných hvězdách tohoto souhvězdí představit severoamerický indián. Jako orientační pomůcka k vyhledání souhvězdí může posloužit o něco nápadnější Páv, jehož nejjasnější hvězda Peacock leží v těsném sousedství Indiána. U nás toto souhvězdí není viditelné.

2
cs/constellation/lacerta.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Ještěrka
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.277525
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.760353
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.398481
---
Nevýrazné menší souhvězdí severní oblohy, ležící na okraji Mléčné dráhy mezi Labutí, Pegasem, Cefeem a Andromedou. Severní část je v našich zeměpisných šířkách cirkumpolárním, nejjižnější až pro severní Evropu. Toto souhvězdí tvoří pouze klikatý řetěz slabých hvězd označovaných arabskými číslicemi, takže Ještěrka je dost nevýrazná. Jelikož její severní polovina leží v Mléčné dráze, obsahuje několik otevřených hvězdokup vhodných i pro malé dalekohledy. Souhvězdí je zajímavé tím, že v 20. století v něm byly pozorovány tři novy: z roku 1910, 1936, 1950. Ta z roku 1936 (CP Lacertae) vzplanula v nejsevernější části souhvězdí a byla známá pod názvem "Nova Lacertae". Objevil ji 16. 6. téhož roku český astronom Záviš Bochníček, pracující i na Slovensku. V době vzplanutí dosáhla během tří dnů jasnost 2.2mag, což byl 175 000 násobek její původní jasnosti a 300 000 násobek jasnosti Slunce. Byla typickým příkladem tzv. rychlé novy. Dodnes se z ní stal slabý bílý trpaslík jasnosti 14.8mag, běžnými amatérskými dalekohledy nepozorovatelný. Vzdálený je 5 400 světelných let. Nova 1910 (DI Lac) dosáhla jasnost 4.3mag. Nejslabší z nich byla nova z roku 1950 (DK Lac), která se zjasnila na 5mag.

2
cs/constellation/leo minor.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Malý lev
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.124956
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.890235
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.442500
---
Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy, které vyplňuje prostor mezi srpem Lva na jihu, Rysem na západě a zadníma nohama Velké medvědice na severu a východě. Jedná se o slabé, výplňkové souhvězdí, jehož pouze sedm hvězd je jasnějších než 5mag. Pouze jedna hvězda nese Bayerovo označení - β Leo Minor, ostatní jsou označeny Flamsteedovými čísly. Souhvězdí kromě několika slabých galaxií neobsahuje žádné zajímavé objekty. Pár z nich, většinou 11. magnitudy zachytíme v 200-250 mm dalekohledu jako drobné mlhavé obláčky.

2
cs/constellation/leo.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Lev
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.172307
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.955633
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.300140
---
Výrazné zvířetníkové souhvězdí ležící převážně na severní obloze. Spolu se souhvězdími Pastýřem a Pannou patří mezi nejznámější souhvězdí jarní oblohy. Hlavní skupinou hvězd je snadno rozpoznatelná šestice - Ras Elazed Australis, Ras Elazed Borealis, Adhafera, Algieba, η Leonis a Regulus - tvořící tzv. srp, převrácený otazník nebo půlměsíc představující lví hlavu a hruď. Hlavní kostru souhvězdí pak tvoří další tři jasné hvězdy - Zosma a Chertan, ocas zakončuje jasná Denebola. Ve starém Řecku se za konec tohoto ocasu považovali i slabé hvězdy souhvězdí Vlasů Bereniky, které se definitivně osamostatnili až v 16. století. Lev je typické souhvězdí mimo Mléčné dráhu přeplněné galaxiemi. Slušný počet z nich představuje poměrně výrazné objekty, v jedné relativně blízké skupině galaxií. Pět z nich je i ve známém Messierovom katalogu: M65, M66, M95, M96 a M105. Především první čtyři z nich jsou za příznivých pozorovacích podmínek docela dobře viditelné i v malých dalekohledech, případně ve světelných triedrech a binokulárech. Nesmíme však zapomínat ani na další z "anonymního" katalogu NGC, některé z nich by se totiž mohly bez problémů zařadit i do mnohem známějšího katalogu Charlese Messiera.

2
cs/constellation/lepus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Zajíc
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.114901
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.926937
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.186564
---
Malé, ale poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, které leží hned pod Orion. Zajíce není těžké najít, protože je to poměrně výrazné seskupení jasnějších stálic. Pro svou jižněji deklinaci však musíme počkat na jeho kulminace, abychom co nejlépe mohli vidět jeho objekty. Pro triedr nebo malý dalekohled však stojí za námahu nalézt pouze kulovou hvězdokupu M79 a krvavě červenou Hindovu karmínovou hvězdu.

2
cs/constellation/libra.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Váhy
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.209649
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.793628
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.446322
---
Před 2 000 lety Váhy symbolizovaly podzimní rovnodennost a měly praktický význam - označovali čas rolníkům na setí ozimů. Pro život byly tedy velmi důležité. Znak Vah a podzimní rovnodennost se v současnosti nacházejí v Panně, kam je posunula precese zemské osy. Slunce v dnešní době prochází Váhami od 31. října do 22. listopadu. Nejjasnější hvězdy souhvězdí utvářejí obrazec nepravidelného čtyřúhelníku na jih od nebeského rovníku, symetricky ležícího vzhledem k ekliptiku mezi Pannou a Štírem. Váhy leží mimo Mléčnou dráhu, proto neobsahují otevřené hvězdokupy a difúzní mlhoviny, ale naopak poměrně dost slabých galaxií. Najdeme zde i pár atraktivních dvojhvězd a jednu velmi uvolněnou kulovou hvězdokupu třídy XI.

2
cs/constellation/lupus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Vlk
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.233693
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.814003
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.343760
---
Souhvězdí jižní oblohy, v našich zeměpisných šířkách vystupuje nad obzor pouze jeho severní část. Souhvězdí začíná být dobře pozorovatelné až z jižních oblastí Středomoří. Vlk leží na severovýchodním okraji jižní Mléčné dráhy mezi Štírem a Centaur, pod Váhami. Jeho obrazec je tvořen několika hvězdami 2. a 3. magnitudy, z nichž většina patří do rozlehlé hvězdné asociace Štír-Centaurus. Mnohé z nich jsou dvojhvězdy, co si všimneme už v malém dalekohledu: ε, κ (3.9mag, 5.8mag, 26,8 "), μ, η (3.6mag, 7.6mag, 15") π (4 , 6mag, 4.7mag, 1,4 ") a ξ Lupi (5.3mag, 5.8mag, 10,4"). Tak jako jiné souhvězdí v Mléčné dráze, i Vlk v sobě skrývá několik otevřených hvězdokup, z nichž nejjasnější je rozlehlá NGC 5822, viditelná i triedru v blízkosti ζ Lupi. Najdeme zde i pár planetárních mlhovin, kulových hvězdokup a galaxií.

2
cs/constellation/lynx.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Rys
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.026764
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.892891
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.416326
---
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se nad Rakem a Blíženci. V našich zeměpisných šířkách je z větší části cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lynx, která dosahuje 3. magnitudu. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lynx a dalších 12 jasnějších než 5mag. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - tzv. mezigalaktický tulák.

2
cs/constellation/lyra.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Lyra
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.216344
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.765726
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.306584
---
Lyra je typické, výrazné souhvězdí severní letní oblohy ležící na okraji Mléčné dráhy, mezi Herkulem a Labutí, sice malé, ale o to zajímavější. Souhvězdí je docela bohaté na zajímavé a hezké objekty, hlavně pro větší dalekohledy. Prstencová mlhovina - M57 - je typickým příkladem planetárních mlhovin. Hvězda Sheliak je zástupcem skupiny zákrytových proměnných hvězd a hvězda ε Lyra je zase jednou z vůbec najpozorovanejších vícenásobných hvězd. Atraktivními dvojhvězdy i pro malé dalekohledy jsou také δ a ζ Lyra. Na spojnici hvězd δ1 a δ2 Lyra vám možná unikne nenápadná otevřená hvězdokupa Stephenson 1. Je tvořena volným seskupením 15 hvězd, které je možné pozorovat v triedru. Patří k našim nejbližším otevřená hvězdokupa, je tedy součástí spirálového ramene Orion. Pro větší dalekohledy je zase nádhernou otevřenou hvězdokupou NGC 6791 a možnost pozorovat několik galaxií.

2
cs/constellation/mensa.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Stolová hora
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.013312
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.845340
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.283157
---
![<]($IMG_DIR/cons/Men.png)
Malé a nevýrazné souhvězdí v těsném sousedství jižního pólu oblohy, v našich zeměpisných šířkách proto není viditelné. Stolní vrch je nejslabším souhvězdím oblohy, jehož nejjasnější hvězdy nepřevyšují pátou magnitudu. Čtyři z nich tvoří hlavní obrazec souhvězdí. Z objektů za zmínku stojí pouze Velký Magellanův mrak, který sem ze severu částečně zasahuje ze sousedního Mečiara.

2
cs/constellation/microscopium.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Mikroskop
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.002636
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.910544
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.203568
---
![<]($IMG_DIR/cons/Mic.png)
Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, slabá skupinka několika hvězd mezi Jižní rybou a Střelcem, dole pod Kozorohem. U nás vychází nad obzor pouze jeho severní část v pozdním létě ve večerních hodinách. Mikroskop leží v oblasti oblohy chudé na hvězdy a žádná jeho hvězda není jasnější než 4.7mag. Nenajdeme v něm nic víc než pár poměrně atraktivních dvojhvězd a hrstku slabých galaxií.

2
cs/constellation/monoceros.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Jednorožec
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.175572
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.803730
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.193316
---
Nevýrazné rovníkové souhvězdí složené z hvězd 4. magnitudy, které nad svým okolím příliš nevyniká. Leží totiž téměř uprostřed zimního trojúhelníku zářivých hvězd Sírius, Betelgeuse, Prokyon, mezi Velkým a Malým psem v Mléčné dráze. Souhvězdí tvoří pouze dost slabé hvězdy, které vyplňují prostor mezi mnohem jasnějšími souhvězdími Velkého psa, zádě, Hydry, Malého psa, Blíženců a Orion. V Jednorožcoci se nachází samotný okraj Mléčné dráhy, která je na obloze proto poměrně nenápadná. Může vám připadat dost jednotvárná a fádní. Mezihvězdné prostředí je zde však mnohem průhlednější než na opačné straně oblohy (Orel a okolí), proto můžeme vidět do mnohem větší vzdálenosti a pozorovat rozmanité mlhoviny a hvězdokupy. Nejznámějšími z nich jsou mlhovina Rozeta, Kónus nebo Hubblova proměnná mlhovina - možná nejúchvatnější ze všech pro vizuálního pozorovatele. Z otevřených hvězdokup vyniká M50, NGC 2301 nebo velmi bohatá NGC 2506. Téměř zapomenutou hvězdokupy Collinder 104 a 106 představují pěkný pohled v triedru.

2
cs/constellation/musca.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Moucha
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.070951
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.887822
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.309754
---
![<]($IMG_DIR/cons/Mus.png)
Malé souhvězdí jižní oblohy ležící mezi chameleonů a Jižním křížem v Mléčné dráze, které z našich zeměpisných šířek není viditelné. Souhvězdí Mouchy je docela nápadným obrazcem, i když kromě α muscae jeho hvězdy nepřesahují třetí magnitudu. Hvězda λ muscae je bílá a spolu s μ muscae, která je červená, vytváří v triedru navzájem kontrastní dvojici. Z deep-sky objektů v souhvězdí poutají pozornost dvě kulové hvězdokupy, které jsou viditelné triedru: NGC 4372 a NGC 4833, jakož i malá část tmavé mlhoviny Uhelné pytel, která sem zasahuje ze sousedního Jižního kříže. Na severozápad od NGC 4372 se zase nachází zajímavě stočený tmavý filament velikosti trochu stupňů - temná mlhovina Dark Doodad.

2
cs/constellation/norma.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Pravítko
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.274195
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.837700
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.365167
---
![<]($IMG_DIR/cons/Nor.png)
Malé a nevýraznejšie souhvězdí jižní oblohy, které v našich zeměpisných šířkách nad obzor nevychází. Leží podél galaktického rovníku mezi Vlkům a oltářem v oblasti, kde je Mléčná dráha opět rozdělena Velkou trhlinou. Souhvězdí se nachází v bohaté části Mléčné dráhy a je proto vhodným cílem pro procházky triedru po obloze. Nachází se zde nápadný hvězdný oblak, který má slonovinově bílou barvu. Směrem na sever od něj se Mléčná dráha roztéká do nepravidelného a rafinovaně komplikovaného systému popredkávaného mnoha zjasnění a tmavým prachem. Čtyři nejjasnější hvězdy souhvězdí vytvářejí souměrný lichoběžník, kolem kterého se nachází hned několik otevřených hvězdokup. Dvě z nich - NGC 6067 a 6087 - bývají obyčejně jako mlhavé skvrnky vidět i bez jakékoliv optické pomoci. Toto malé souhvězdí má navíc štěstí na výskyt nov - jedna tady vzplanula v roce 1893 a další se objevila nedaleko tohoto místa v roce 1920.

2
cs/constellation/octans.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Oktant (Octans)
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.098411
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.868475
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.431262
---
![<]($IMG_DIR/cons/Oct.png)
Nevýrazné, u nás neviditelné souhvězdí jižní oblohy, ve kterém leží jižní nebeský pól. Oktant odpovídá polohou Malému vozu ze severní oblohy, ale neplní úlohu Polárky, nemá v blízkosti pólu dostatečně jasnou hvězdu na orientaci. Najbližiša hvězda k jižnímu pólu viditelná pouhým okem je sigma Octantis, která má zdánlivou jasnost pouze 5.48mag. Oktant je na hvězdy velmi chudá oblast a pro pozorovatele málo zajímavá, protože neobsahuje žádné jasnější deep-sky objekty. Souhvězdí stojí za pozornost jen proto, že se v něm nachází jižní nebeský pól.

4
cs/constellation/ophiuchus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Hadonoš
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.142277
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-11 17:38:07.965427
updated_date: 2020-07-12 09:33:46.917653
---
Rozsáhlé rovníkové souhvězdí letní oblohy rozprostírající se mezi Herkulem a Štírem. Jižní částí Hadonoše prochází ekliptika, a proto se Hadonoš někdy označuje také jako "13. souhvězdí zvířetníku ". Slunce se zde každý rok zdržuje v první polovině prosince, konkrétně od 30. listopadu do 17. prosince. Hadonoš leží téměř přesně uprostřed oblohy: mezi severním a jižním pólem a mezi jarním a podzimním bodem.
@ -15,4 +15,4 @@ Nejvýznamnějším a nejvýraznějším prachovým komplexem je rozsáhlý tmav
Dýmka mimochodem tvoří zadní nohy a část mnohem větší tmavé struktury, o níž se zejména v angloamerických zemích začalo mluvit jako o Tančící koni. Dá se najít přibližně uprostřed mezi M24 a hvězdou Antares a je snadno vidět především pouhým okem. Celý komplex sestává z těchto částí: Barnard 64 a 259 (nozdry koně), B 268 a 270 (hříva), B 47, 60 a 63 (přední noha a kupyto), B 262, 266 a 269 (níže části předního těla), B 77 (břicho), B 78 (zadní část) a nakonec B 65-67 (zadní nohy). Jezdec začíná ještě v Hadonoši a končí ve Střelci blízko Trifid. S tmavými mlhovinami se ještě trochu pohrajeme. Surrealisticky dlouhé rozšíření přední nohy koně, stáčející se až ke komplexu ρ Ophiuchi, zároveň představuje tzv. Tmavou řeku (B 44, 45, 46, 47, 51, 60, 253). Ta začíná zhruba u hvězdy 22 Scorpii, je asi půl stupně široká a deset stupňů dlouhá, postupně se rozšiřuje do lámavé řetězce tmavých oblastí. Celý tento ohromný fyzicky související komplex je přitom jedním z nejtemnějších. Příchozí světlo hvězd na některých místech zeslabuje až o 30 magnitud. To je dost na to, abychom tam neviděli vybuchnout ani mohutnou supernovu!
V severní části souhvězdí je nejsvětlejší část Mléčné dráhy v okolí otevřené hvězdokupy NGC 6633, která je pouhým okem vidět jako výrazná kruhová skvrna. Západně od ní se nachází úhlově větší, ale méně nápadná spousta IC 4756, která může být rovněž viditelná bez dalekohledu. Stálice 66, 67, 68, 70 a 73 Ophiuchi jsou uspořádány do tvaru drobného písmene V. To je Býk Poniatowského - staré, ale už neexistující souhvězdí zavedené ještě v roce 1777. Směrem na severovýchod od něj a při hvězdě β Ophiuchi, přitom leží další otevřená hvězdokupa - IC 4665. Volnému oku se jeví jako nepřehlédnutelná mlhavá skvrna velikosti Měsíce na okraji Mléčné dráhy.
V severní části souhvězdí je nejsvětlejší část Mléčné dráhy v okolí otevřené hvězdokupy NGC 6633, která je pouhým okem vidět jako výrazná kruhová skvrna. Východně od ní se nachází úhlově větší, ale méně nápadná spousta IC 4756, která může být rovněž viditelná bez dalekohledu. Stálice 66, 67, 68, 70 a 73 Ophiuchi jsou uspořádány do tvaru drobného písmene V. To je Býk Poniatowského - staré, ale už neexistující souhvězdí zavedené ještě v roce 1777. Směrem na severovýchod od něj a při hvězdě β Ophiuchi, přitom leží další otevřená hvězdokupa - IC 4665. Volnému oku se jeví jako nepřehlédnutelná mlhavá skvrna velikosti Měsíce na okraji Mléčné dráhy.

2
cs/constellation/orion.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Orion
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.101629
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.921390
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.196843
---
Orionu je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Lovcovu páskem je ve střední části souhvězdí nápadná linie tří hvězd 2mag dotýkající se nebeského rovníku, kulminující během pozdních zimních večerů chladného ledna. Nazývají se Mintaka, alnilam a alnitak. Mezi nimi se nachází bohatá hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuse, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuse-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít.

2
cs/constellation/pavo.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Páv
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.016663
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.881475
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.424364
---
Ne nejvýrazněji souhvězdí jižní oblohy, mezi Střelcem a jižním nebeským pólem. U nás není vidět. Nejjasnější hvězda souhvězdí α Pavona se zvykne označovat anglickým názvem Peacock, což znamená prostě "páv".

2
cs/constellation/pegasus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Pegas
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.244086
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.781803
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.347051
---
Rozsáhlé souhvězdí severní oblohy ležící mimo Mléčné dráhy v oblasti chudé na hvězdy, na sever od Vodnáře a sousedící s Andromeda. Ačkoliv souhvězdí leží vedle Mléčné dráhy, navíc v oblasti poměrně chudé na hvězdy, je nápadné především díky tzv. Pegasovmu čtverci (Great Square of Pegasus), který leží na prodloužené spojnici zadních kol Velkého vozu s Polárkou a ve svém nitru neobsahuje hvězdy jasnější než 4. magnitudy. Je tvořen hvězdami schéma, Markab, algenib a Sirrah z Andromedy, která však kdysi rovněž byla součástí Pegasa. Všechny čtyři hvězdy mají na první pohled poměrně stejnou hvězdnou velikost. Z deep-sky objektů je známá především kulová hvězdokupa M15 a spirální galaxie NGC 7331, v níž blízkosti leží populární Stéphanie kvintet. Ostatní galaxie, které představují většinu objektů souhvězdí, jsou slabé a vyžadují tmavou oblohu a větší dalekohled, aby se v zorném poli staly zajímavé.

2
cs/constellation/perseus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Perseus
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.206475
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.818986
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.460495
---
Výrazné, u nás částečně cirkumpolární souhvězdí severní oblohy, se čtyřmi hvězdami jasnějšími než 3. magnituda. Leží v Mléčné dráze mezi Vozka a Andromeda, vlevo pod obrazcem Kasiopeja. Vidět v něm okrajové části Galaxie. Bohaté hvězdné pole tvoří jedno ze spirálních ramen naší Galaxie - rameno Persea. Jak souhvězdí v Mléčné dráze je Perseus bohatý na typické objekty jako otevřené hvězdokupy a emisní mlhoviny. Obsahuje však i pár zajímavých galaxií. Messierové objekty jsou zastoupeny v otevřené hvězdokupě M34 a planetární mlhovině M76. Naši pozornost také upoutává dvojitá hvězdokupa h / χ Persea - NGC 869 & NGC 884 a pro triedru vhodná pohyblivá skupina Alfa Persea, jedna z nejbližších otevřených hvězdokup k naší sluneční soustavě. Známá je i plynová mlhovina Kalifornie, i když spatřit ji vizuálně není pro začátečníky až tak jednoduché.

2
cs/constellation/phoenix.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Fénix
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.148852
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.860779
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.261123
---
Souhvězdí jižní oblohy ležící mimo Mléčné dráhy mezi Fomalhautom z Jižní ryby a Achernar z Eridania. Dá se říci, že u nás vystupuje 1 stupeň nad obzor pouze jeho severní část v podzimních mesiachoch. Těsně nad obzorem se celé souhvězdí objevuje až v jižních oblastech Středozemního moře. Až na hvězdu SX Phoenicia neobsahuje Fénix v podstatě žádné zajímavé objekty. V této části oblohy je však odkrytý výhled do světa vzdálených (slabých) galaxií. Čtveřice NGC 87-88-89 a NGC 92 vzdálená 180 miliónů světelných let je ve velkých dalekohledech prohlídce rozdílných typů hvězdných soustav: NGC 87 je nepravidelnou galaxií, NGC 88 je spirálovou galaxií s vnějším plynovým obalem, NGC 89 má dvě výrazné široká ramena a NGC 92 jedno výjimečně dlouhé spirálové rameno.

2
cs/constellation/pictor.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Malíř
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.091707
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.873554
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.439077
---
Menší a nevýraznejšie souhvězdí jižní oblohy, které u nás není viditelné. Tato jednotvárná skupina hvězd leží pod holubici, hned západně od velmi jasné hvězdy Canopus ze souhvězdí kýlu. Nejznámějším objektem tohoto malého jižního souhvězdí je Kapteynova hvězda, červený podtrpaslík nejbližší k Zemi a kosmu. zdroj záření, který lze pozorovat na frekvenci 18,3 MHz. V roce 1925 se v souhvězdí Malíře objevila neobvyklá nova. V době objevu měla 2. magnitudu, postupně se však zjasnila až na 1mag. Pak postupně slábla, aby se opět po dvou měsících od svého prvního maxima zjasnila.

2
cs/constellation/pisces.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Ryby
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.240439
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.771242
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.286440
---
Rozsáhlé nevýrazné souhvězdí zvířetníku ležící téměř celé na severní obloze mezi Beranem a Vodnářem. Na své dlouhé cestě po ekliptice vstupuje Slunce 11. března do souhvězdí Ryb a zůstává tam až do 17. dubna, proto je můžeme nejlépe pozorovat na večerní obloze od října do prosince. V souhvězdí jižně od hvězdy ω Piscium leží jarní bod - průsečík ekliptiky s nebeským rovníkem. Je to místo, kterým Slunce prochází nebeským rovníkem a směřuje dále na severní polokouli. Je to čas jarní rovnodennosti, který se odehrává každoročně asi kolem 21. března. Na severní polokouli označuje začátek jara, na jižní naopak začátek podzimu. Zmíněný průsečík je současně i počátečním bodem souřadnice nebeské délky - počítá se od něj rektascencia. Deklinace, čili obdoba zeměpisné šířky se naopak počítá od nebeského rovníku. V důsledku precese se poloha jarního bodu mění. Před více než 2000 lety se toto pomyslné místo nacházelo v souhvězdí Berana.

2
cs/constellation/piscis austrinus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Jižní ryba
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:26.999038
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.847789
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.402166
---
Malé souhvězdí jižní oblohy, které bychom si sotva všimli, kdyby nebylo Fomalhautu, hlavní modrobílé hvězdy první magnitudy. Ostatní hvězdy jsou slabé a protože Jižní ryba leží dále od Mléčné dráhy, není bohaté na jiné objekty než galaxie. Navíc jejich jižní poloha způsobuje, že čisté průzračné noci a tmavý obzor na jihu jsou naprostou nezbytností na jejich pozorování prakticky z jakéhokoliv pozorovacího stanoviska v Evropě.

2
cs/constellation/puppis.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Lodní záď
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.169069
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.834881
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.190144
---
Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Korma leží jižně od Prokyon, pod jednorožce. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Záď ležící východně a jihovýchodně od Velkého psa prochází Mléčná dráha a protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Korma velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté, jako vyšité pro malý dalekohled a některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna na východ od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46.

2
cs/constellation/pyxis.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Kompas
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.162295
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.752572
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.427868
---
Malé a nevýrazné souhvězdí jižní oblohy, které se rozkládá asi 35 stupňů pod hlavou Hydry, mezi vývěva a zádi. Nejjasnější hvězdy souhvězdí Kompas α (3.68mag), β (3.97mag) a γ Pyxidis (4.01mag) leží téměř na přímce. Pro pozorovatele s triedru nebo malým dalekohledem je souhvězdí chudé, nachází se zde však pár slabších otevřených hvězdokup, galaxií a planetárních mlhovin.

2
cs/constellation/reticulum.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Mřížka
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.057467
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.960538
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.380121
---
Malé, poměrně výrazné souhvězdí jižní oblohy, v našich zeměpisných šířkách ale není pozorovatelné. Jasné hvězdy utvářejí obrazec kosočtverce mezi Holubicí a Mečounem, v těsné blízkosti Velkého Magellanova mraku, na půli cesty mezi jasnými hvězdami Achernar a Canopus. Všechny jasnější hvězdy souhvězdí, kromě α reticulata, která je žlutá, jsou oranžové barvy, což dává tomuto malému souhvězdí v triedru poměrně nápadný vzhled. Jinak se v něm nenacházejí žádné zajímavé deep-sky objekty.

2
cs/constellation/sagitta.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Šíp
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.085325
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.932038
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.333484
---
Třetí nejmenší souhvězdí na severní obloze, ležící v bohaté Mléčné dráze v oblasti Letního orientačního trojúhelníku. I když souhvězdí sestává jen z hvězd 3. a 4. magnitudy, najdeme ho okamžitě. Vykreslují ho hvězdy α, γ, δ a ε Sagittae, které opravdu připomínají tvar starověkého šípu, nacházejícího se 10 stupňů SSV od Altaira z Orla. Šíp leží podél východní větve letní Mléčné dráhy - mezi Orlem a Lištičkou. Jeho hvězdné pole je hezké zejména v triedru, binárech a okulárech dalekohledů s velkým zorným polem: bohatství hvězd 6-9mag je rozprášeno ve slabé bledé "záři". Souhvězdí obsahuje jeden z Messierových objektů - kulovou hvězdokupu M71 a pár zajímavých proměnných hvězd. "Z každého rohlíku trošku" zde najdeme i pár hvězdokup, emisních nebo planetárních mlhovin a dvojhvězd.

34
cs/constellation/sagittarius.md
View File

@ -3,21 +3,21 @@ name: Střelec
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.060800
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-10 14:55:53.641926
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.490849
---
Rozsáhlé a na jasné objekty velmi bohaté zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Štírem a Kozorohem. Hlavně v Severní Americe dostal nápadný obrazec jasných hvězd, z nichž však ani jedna nepřesahuje 1. magnitudu, podle svého tvaru název "Čajová konvice". Tvoří ho skupina osmi hvězd γ, δ, ε, ζ, τ, ρ, π a λ Sagittario. Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 19. ledna, v době zimního slunovratu. Nejlepší období pro pozorování objektů tohoto souhvězdí proto nastává u nás právě v létě. Leží však už dost daleko na jihu, a proto jeho nejjižnější části u nás nevycházejí a samotný střed Galaxie se ocitá jen několik stupňů nad horizontem, takže jsme ošizeni o některé fantastické pohledy.
![<]($IMG_DIR/cons/Sgr.png)
Nejdůležitějším faktem souhvězdí Střelce je, že tímto směrem leží ve vzdálenosti 27 000 světelných let jádro naší Galaxie a před ním jedno z jejích spirálních ramen - rameno Střelce. Přesná poloha středu se ztotožňuje s polohou rádiového zdroje Sagittarius A a udává se hodnotou rektascencie 17h 42,5min a deklinací -28˚ 59 '. Na obloze je to bod vzdálen asi 4 stupně ZSZ od hvězdy γ Sagittario. Do vzdálenosti galaktického centra však nikdy neuvidíme, protože nám ho zakrývají obrovské mraky mezihvězdného prachu, ležících podél spirálové roviny naší Galaxie. Astronomové odhadli, že v oblasti u galaktického centra jsou hvězdy zeslabené až o 27 magnitud! Nejjasnější vizuálně viditelné hvězdná oblaka proto nacházejí o něco severněji a východněji a představují jakýsi průřez tmavými prachovými mračny.
Příkladem toho může být rozsáhlý a vůbec nejjasnější oblak Mléčné dráhy - Velký oblak ve Střelci, viditelný částečně během čistých a jasných nocí snad i z našich zeměpisných šířek. Je součástí centrální výdutě a prakticky se jedná o nejvzdálenější strukturu naší Galaxie, která se dá vidět bez dalekohledu. Nejslabší hvězdy oblaku leží ve vzdálenosti okolo 20 000 světelných let daleko. Oblak má na obloze podlouhlý tvar šířky průměrně asi tři a půl stupně a délky jako spojnice hvězd μ Sagittario a λ Scorpii. I když je vždy poněkud přehnané hovořit o zřetelných barvách, všimněte si, že má nažloutlý odstín. Na západ od Velkého oblaku se nachází tmavý pás s komplikovanými okraji tak jeden a půl stupně široký, který se táhne od hranic se souhvězdím Hada až po ocas Štíra. Na některých místech je jeho rozhraní ostře ohraničené, na jiných místech naopak plynule přechází do svého okolí a přesné hranice lze jen těžko určit.
V těsném sousedství Velkého oblaku jsou pouhým okem vidět dvě nápadné oválné mlhavé zjasnění - mlhoviny Laguna a Trifid. Jedno z nejzajímavějších míst v celé Mléčné dráze se skrývá za velmi výrazným zjasněním v podobě Malého oblaku ve Střelci (M24). Leží v mléčné oblasti šířky asi pět stupňů vybíhající na sever od Velkého oblaku směrem k Štítu, která na západní straně plynule přechází do svého okolí a na východě obsahuje několik malých tmavých zálivů. M24 představuje jen velmi malou část struktury spirálního ramene Pravítka, které spolu s ramenem Střelce tvoří dvě hlavní spirální ramena naší Galaxie. Začíná nedaleko galaktického středu asi 10 000 světelných let od Slunce, otáčí se kolem, mizí za ním a objevuje se až za ramenem Persea.
M24 naleznete na obloze více než snadno asi dva stupně na sever od hvězdy μ Sagittario, protože je to velmi nápadný objekt. V triedru je vidět jako mlhavá bílá oblast rovnoměrného jasu a velikosti 1x2 stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Nejnápadnější a nejkontrastnějším je ve své východní části, nejlépe ohraničená podél jihovýchodní, severovýchodní a severozápadní strany. V těsném sousedství se navíc nachází dvojice učebnicových tmavých mlhovin Barnard 92 a 93. Jižně od M24 leží malá, ale nápadná tmavá šmouha a seskupení hvězd 15, 16 a 17 Sgr, které nelze jednotlivě rozlišit. Prostředí nakonec dotváří ještě jedna rozmazaná kruhová skvrna o průměru půl stupně, otevřená hvězdokupa M25 (4.6mag).
Rameno Střelce pokračuje přes souhvězdí Střelce a Štíra dále na jih až do souhvězdí Lodního kýlu. Většina známých a nádherných mlhovin či hvězdokup, které můžeme v této části oblohy vidět, se proto nachází právě v tomto rameni. Jeho součástí je rozsáhlý molekulární oblak, na jehož okrajích pozorujeme známé emisní mlhoviny M8, M16, M17 nebo M20, otevřené hvězdokupy M18, M21 nebo asociaci kolem NGC 6231. Patří k němu například i hvězdokupa NGC 6193 z Oltáře, mlhovina Eta Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu nebo Šperkovnice v Jižním kříži.
Rozsáhlé a na jasné objekty velmi bohaté zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Štírem a Kozorohem. Hlavně v Severní Americe dostal nápadný obrazec jasných hvězd, z nichž však ani jedna nepřesahuje 1. magnitudu, podle svého tvaru název "Čajová konvice". Tvoří ho skupina osmi hvězd γ, δ, ε, ζ, τ, ρ, π a λ Sagittario. Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 19. ledna, v době zimního slunovratu. Nejlepší období pro pozorování objektů tohoto souhvězdí proto nastává u nás právě v létě. Leží však už dost daleko na jihu, a proto jeho nejjižnější části u nás nevycházejí a samotný střed Galaxie se ocitá jen několik stupňů nad horizontem, takže jsme ošizeni o některé fantastické pohledy.
![<]($IMG_DIR/cons/Sgr.png)
Nejdůležitějším faktem souhvězdí Střelce je, že tímto směrem leží ve vzdálenosti 27 000 světelných let jádro naší Galaxie a před ním jedno z jejích spirálních ramen - rameno Střelce. Přesná poloha středu se ztotožňuje s polohou rádiového zdroje Sagittarius A a udává se hodnotou rektascencie 17h 42,5min a deklinací -28˚ 59 '. Na obloze je to bod vzdálen asi 4 stupně ZSZ od hvězdy γ Sagittario. Do vzdálenosti galaktického centra však nikdy neuvidíme, protože nám ho zakrývají obrovské mraky mezihvězdného prachu, ležících podél spirálové roviny naší Galaxie. Astronomové odhadli, že v oblasti u galaktického centra jsou hvězdy zeslabené až o 27 magnitud! Nejjasnější vizuálně viditelné hvězdná oblaka proto nacházejí o něco severněji a východněji a představují jakýsi průřez tmavými prachovými mračny.
Příkladem toho může být rozsáhlý a vůbec nejjasnější oblak Mléčné dráhy - Velký oblak ve Střelci, viditelný částečně během čistých a jasných nocí snad i z našich zeměpisných šířek. Je součástí centrální výdutě a prakticky se jedná o nejvzdálenější strukturu naší Galaxie, která se dá vidět bez dalekohledu. Nejslabší hvězdy oblaku leží ve vzdálenosti okolo 20 000 světelných let daleko. Oblak má na obloze podlouhlý tvar šířky průměrně asi tři a půl stupně a délky jako spojnice hvězd μ Sagittario a λ Scorpii. I když je vždy poněkud přehnané hovořit o zřetelných barvách, všimněte si, že má nažloutlý odstín. Na západ od Velkého oblaku se nachází tmavý pás s komplikovanými okraji tak jeden a půl stupně široký, který se táhne od hranic se souhvězdím Hada až po ocas Štíra. Na některých místech je jeho rozhraní ostře ohraničené, na jiných místech naopak plynule přechází do svého okolí a přesné hranice lze jen těžko určit.
V těsném sousedství Velkého oblaku jsou pouhým okem vidět dvě nápadné oválné mlhavé zjasnění - mlhoviny Laguna a Trifid. Jedno z nejzajímavějších míst v celé Mléčné dráze se skrývá za velmi výrazným zjasněním v podobě Malého oblaku ve Střelci (M24). Leží v mléčné oblasti šířky asi pět stupňů vybíhající na sever od Velkého oblaku směrem k Štítu, která na západní straně plynule přechází do svého okolí a na východě obsahuje několik malých tmavých zálivů. M24 představuje jen velmi malou část struktury spirálního ramene Pravítka, které spolu s ramenem Střelce tvoří dvě hlavní spirální ramena naší Galaxie. Začíná nedaleko galaktického středu asi 10 000 světelných let od Slunce, otáčí se kolem, mizí za ním a objevuje se až za ramenem Persea.
M24 naleznete na obloze více než snadno asi dva stupně na sever od hvězdy μ Sagittario, protože je to velmi nápadný objekt. V triedru je vidět jako mlhavá bílá oblast rovnoměrného jasu a velikosti 1x2 stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Nejnápadnější a nejkontrastnějším je ve své východní části, nejlépe ohraničená podél jihovýchodní, severovýchodní a severozápadní strany. V těsném sousedství se navíc nachází dvojice učebnicových tmavých mlhovin Barnard 92 a 93. Jižně od M24 leží malá, ale nápadná tmavá šmouha a seskupení hvězd 15, 16 a 17 Sgr, které nelze jednotlivě rozlišit. Prostředí nakonec dotváří ještě jedna rozmazaná kruhová skvrna o průměru půl stupně, otevřená hvězdokupa M25 (4.6mag).
Rameno Střelce pokračuje přes souhvězdí Střelce a Štíra dále na jih až do souhvězdí Lodního kýlu. Většina známých a nádherných mlhovin či hvězdokup, které můžeme v této části oblohy vidět, se proto nachází právě v tomto rameni. Jeho součástí je rozsáhlý molekulární oblak, na jehož okrajích pozorujeme známé emisní mlhoviny M8, M16, M17 nebo M20, otevřené hvězdokupy M18, M21 nebo asociaci kolem NGC 6231. Patří k němu například i hvězdokupa NGC 6193 z Oltáře, mlhovina Eta Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu nebo Šperkovnice v Jižním kříži.

2
cs/constellation/scorpius.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Štír
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.159103
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.755270
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.244342
---
Velmi výrazné souhvězdí zvířetníku jižní oblohy, rozprostírající se mezi Střelcem a Váhami. V našich zeměpisných šířkách ho nelze vidět celé, nad obzor nevychází část ocasu. Štír u nás vrcholí o půlnoci začátkem června. Celé souhvězdí se dá dobře pozorovat až od zhruba 40. stupně severní šířky a jižněji. Štír je jedním z mála souhvězdí, jehož skutečný tvar připomíná tvora, jakého má také představovat. Jasné hvězdy vykreslují tělo, nebezpečně zakřivený ocas ponořený v mračnech Mléčné dráhy a roztažené klepeta, kdysi "okradené" o hvězdy Vah (Váhy byly kdysi součástí Štíra, což dokumentují názvy jejich jasnějších hvězd). Srdce představuje červený Antares, na kterého na obloze míří svým lukem Střelec.

2
cs/constellation/sculptor.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Sochař
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.088464
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.929345
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.479926
---
Nevýrazné souhvězdí jižní oblohy pod velryb a Vodnářem, východně od Jižní ryby. V tomto nepatrném souhvězdí na východ od Fomalhautu leží jižní galaktický pól, který označuje jeden ze dvou bodů osy rotace naší Galaxie. Ta má totiž tvar disku, který se otáčí kolem vlastního jádra a osa otáčení je kolmá k rovině Mléčné dráhy. Body, ve kterých osa protíná oblohu se nazývají galaktické póly. Severní galaktické souřadnice leží v souhvězdí Vlasy Bereniky. Protože se do této oblasti díváme jakoby ven z naší Galaxie, vidíme jen malý počet hvězd, plynové a prachové mračna jsou relativně rozptýlené. Máme tedy nejlepší výhled do vzdáleného vesmíru a můžeme pozorovat množství mimogalaktických objektů. V souhvězdí se nachází tzv. systém Sculptor, trpasličí člen naší Místní skupiny galaxií, sice pouze 260 000 světelných let vzdálený, ale příliš nízké plošné jasnosti, aby mohl být zachycen v amatérských dalekohledech. Mnohem příznivější je pozorování členy kupy galaxií v sochařů, hrstky spirálních galaxií vzdálených pouhých 8 milionů světelných let, čímž se jedná pravděpodobně o nejbližší kopu galaxií k Místní skupině. Někdy se označuje také jako "skupina jižního galaktického pólu" a dvě z nich: NGC 55 a NGC 253, hlavně z oblastí rovníku, kde vystupují výše na meridiánu, můžeme zachytit i v obyčejném triedru.

16
cs/constellation/scutum.md
View File

@ -3,12 +3,12 @@ name: Štít
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.203007
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-10 12:22:31.934502
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.230851
---
Malé souhvězdí hned jižně od nebeského rovníku, pod hranicí Orla s ocasem Hada, jehož nejjasnější hvězdy sice dosahují pouze 4mag, ale není těžké ho najít - aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohaté části Mléčné dráhy, na severozápadním rozhraní navíc protkanou tmavými mračny Velké trhliny a promítá se do něj velmi jasný hvězdný oblak - velké množství vzdálených hvězd, které oko nerozliší a vnímá jejich právě jako svítící oblak. Při pohledu ze Střední Evropy je to vůbec nejvýrazněji zjasnění v dostupné části Mléčné dráhy.
Oblak ve Štítu oproti svému okolí vykazuje velký kontrast. Právě v této oblasti si můžete všimnout nápadnou kombinaci jasných hvězdných polí s mimořádně tmavými prachovými mraky Velké trhliny nacházejícími se v popředí, které vytvářejí přímo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Velmi nápadná je především jeden stupeň velká mlhovina Barnard 103, ležící mezi hvězdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu jsou navíc rozmístěny po celém souhvězdí a našly si své čísla v Barnardova katalogu tmavých mlhovin. Zřejmě nejnápadnější komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) se rozšiřuje z Velké trhliny do severních částí souhvězdí a jeho kontrast s okolním hvězdným polem je v triedru opravdu pronikavý. Další velkou tmavou mlhovinu dlouhou přes jeden a půl stupně hledejte během dobrých podmínek hned jihovýchodně od γ Sct, v poli přeplněném slabými hvězdami (B312).
![<]($IMG_DIR/cons/Sct.png)
Pokud se budete dívat pozorněji, určitě zjistíte, že Oblak ve Štítu má nepravidelný tvar a není pouhým oválem. Na obloze ze severu kopíruje hvězdy λ a 12 AQL, η a β Sct, pak míří k hvězdám ε a δ Sct, od kterých stoupá zpět k λ Aql. Přímo v oblaku je pouhým okem vidět otevřená hvězdokupa M11 (5.8mag). Samotný oblak vypadá pod tmavou oblohou jako živá směs mlhoviny, ve které se třpytí několik právě rozlišitelných hvězdných jisker. Jedná se o velké množství vzdálených hvězd, které oko nedokáže jednotlivě rozlišit a vnímá je proto pouze jako svítící oblak. Ve skutečnosti jde o jakési okno mezi neprůhlednými mraky mezihvězdné hmoty, kterým vidíme do poměrně velké vzdálenosti směrem ke středu Galaxie. V tomto směru se totiž díváme ne kolmo, ale přímo podél jednoho spirálového ramene - ramena Střelce. To je nejvnitřnějším z hlavních ramen, je široké a rozsáhlé, obtáčí téměř celou Galaxii dříve, než se začne vytrácet.
Malé souhvězdí hned jižně od nebeského rovníku, pod hranicí Orla s ocasem Hada, jehož nejjasnější hvězdy sice dosahují pouze 4mag, ale není těžké ho najít - aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohaté části Mléčné dráhy, na severozápadním rozhraní navíc protkanou tmavými mračny Velké trhliny a promítá se do něj velmi jasný hvězdný oblak - velké množství vzdálených hvězd, které oko nerozliší a vnímá jejich právě jako svítící oblak. Při pohledu ze Střední Evropy je to vůbec nejvýrazněji zjasnění v dostupné části Mléčné dráhy.
Oblak ve Štítu oproti svému okolí vykazuje velký kontrast. Právě v této oblasti si můžete všimnout nápadnou kombinaci jasných hvězdných polí s mimořádně tmavými prachovými mraky Velké trhliny nacházejícími se v popředí, které vytvářejí přímo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Velmi nápadná je především jeden stupeň velká mlhovina Barnard 103, ležící mezi hvězdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu jsou navíc rozmístěny po celém souhvězdí a našly si své čísla v Barnardova katalogu tmavých mlhovin. Zřejmě nejnápadnější komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) se rozšiřuje z Velké trhliny do severních částí souhvězdí a jeho kontrast s okolním hvězdným polem je v triedru opravdu pronikavý. Další velkou tmavou mlhovinu dlouhou přes jeden a půl stupně hledejte během dobrých podmínek hned jihovýchodně od γ Sct, v poli přeplněném slabými hvězdami (B312).
![<]($IMG_DIR/cons/Sct.png)
Pokud se budete dívat pozorněji, určitě zjistíte, že Oblak ve Štítu má nepravidelný tvar a není pouhým oválem. Na obloze ze severu kopíruje hvězdy λ a 12 AQL, η a β Sct, pak míří k hvězdám ε a δ Sct, od kterých stoupá zpět k λ Aql. Přímo v oblaku je pouhým okem vidět otevřená hvězdokupa M11 (5.8mag). Samotný oblak vypadá pod tmavou oblohou jako živá směs mlhoviny, ve které se třpytí několik právě rozlišitelných hvězdných jisker. Jedná se o velké množství vzdálených hvězd, které oko nedokáže jednotlivě rozlišit a vnímá je proto pouze jako svítící oblak. Ve skutečnosti jde o jakési okno mezi neprůhlednými mraky mezihvězdné hmoty, kterým vidíme do poměrně velké vzdálenosti směrem ke středu Galaxie. V tomto směru se totiž díváme ne kolmo, ale přímo podél jednoho spirálového ramene - ramena Střelce. To je nejvnitřnějším z hlavních ramen, je široké a rozsáhlé, obtáčí téměř celou Galaxii dříve, než se začne vytrácet.

2
cs/constellation/serpens.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Had
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.081065
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.934521
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.336725
---
Rovníkové souhvězdí, které v letních měsících vystupuje u nás celé nad obzor. Je jediným ze všech 88 souhvězdí, které je rozděleno: utvářejí ho dvě samostatně oddělené části: Hlava a Ocas Hada, mezi nimiž leží Hadonoše. Přesto se Had uvádí jako jedno souhvězdí. Obě části souhvězdí se rozkládají v okolí nebeského rovníku a na první pohled by se mohlo zdát, že jsou si v mnohém podobné. Opak je však pravdou. Hlava Hada se nachází dále od Mléčné dráhy a je proto bohatá na extragalaktické objekty - galaxie, většina z nich je však poměrně slabá. Z pár kulových hvězdokup vyniká M5, která soutěží s M13 o titul nejkrásnější kulové hvězdokupy severní oblohy. Ocas Hada leží prakticky uvnitř Velké trhliny, která rozděluje Mléčnou dráhu na dva proudy. Hlavně díky její tmavým prachovým mračnům v této části najdeme méně otevřených hvězdokup a mlhovin, na které jsme zvyklí při pozorování souhvězdí umístěných v bohatých polích Mléčné dráhy. Jeden objekt je však výjimečný - Orlí mlhovina, emisní komplex v jehož nitru leží i otevřená hvězdokupa.

2
cs/constellation/sextans.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Sextant
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.030254
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.963266
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.293593
---
Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a Hydrou. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5,0 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií a i přes svou poměrně malé rozloze jejich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužena NGC 3115.

2
cs/constellation/taurus.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Býk
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:26.989748
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.947718
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.357774
---
Souhvězdí zvířetníku severní oblohy, kterým prochází Slunce před letním slunovratem, od 13. května do 20. června. V opačném ročním období, tedy v pozdní podzim, proto Býk nachází u nás při svém přechodu meridiánem vysoko na jihu. Býk leží těsně na okraji zimní Mléčné dráhy a patří mezi nejatraktivnější a nejzřetelnější souhvězdí severní polokoule. A to nejen proto, že se zde nacházejí dvě výjimečné otevřené hvězdokupy - Hyády a Plejády, jaké pozemská obloha vůbec nabízí. Na obloze ho nepřehlédneme, navíc leží v těsném sousedství Orion. S trochou fantazie můžeme ve hvězdném obrazci rozpoznat rozzuřeného býka se zlověstným červeným okem tvořeným Aldebaran, hlavou ve tvaru "V", kterou představuje otevřená hvězdokupa Hyády a hrozivými rohy rozšiřujícími se severovýchodně k hvězdám β a ζ Tauri. Býk je také známý tím, že v roce 1801 v něm G. Piazzi objevil první planetku Ceres.

2
cs/constellation/telescopium.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Dalekohled
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.281121
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.791219
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.234137
---
Nevýrazné a malé souhvězdí jižní oblohy, které se v našich zeměpisných šířkách ukrývá stále pod obzorem. Leží jižně od Štíra, Střelce a Jižní koruny, proto na obloze pochopitelně příliš nevyniká. V souhvězdí najdeme několik slabých galaxií, kulovou hvězdokupu a malou planetární mlhovinu. Kuriozitou je, že dnes v souhvězdí chybí γ Telescopii, ze které se stala G Scorpii v ostnaté Štíra, takže současná verze nebeského dalekohledu je oproti představě N. L. Lacaille podstatně kratší.

2
cs/constellation/triangulum australe.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Jižní trojúhelník
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.165526
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.798611
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.320271
---
Malé, ale výrazné souhvězdí jižní oblohy, v našich zeměpisných šířkách není viditelné. Nachází se v Mléčné dráze obklopené Pravítkem, kružítko, Oktantom a Dalekohledem, takže tuto část oblohy můžeme považovat za část vybavení navigátorů starých časů. Tři jasné hvězdy souhvězdí září na vrcholech rovnoramenného trojúhelníku, který se pro jeho pravidelný tvar a blízkost Toliman s Hadarom z Centaur dá na obloze snadno najít. Na jeho severním okraji je pouhým okem během dobré noci vidět rozptýlená otevřená hvězdokupa NGC 6025.

2
cs/constellation/triangulum.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Trojúhelník
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.121657
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.895218
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.313441
---
Velmi malé souhvězdí severní oblohy, jehož název odpovídá obrazu téměř rovnostranného ostroúhlého trojúhelníku, který utvářejí tři nejjasnější hvězdy 3. magnitudy. Souhvězdí se nachází v pěkném prostředí několika nápadných hvězdných uskupení. Na severovýchodě leží "hlava Medúzy" (β, π, ρ, ω Persea), jižně se rozprostírá seskupení hvězd souhvězdí Berana (α, β, γ Arietis) a na jihovýchodě zastaralé, dnes už neexistující souhvězdí Severní mouchy, které tvořily hvězdy 33, 35, 39 a 41 Arietis. Exponátem Trojúhelníku je spirální galaxie M33, po M31 a naší Galaxii třetí největší z Místní skupiny. Ne nejlépe se však pozoruje: je rozsáhlá a má nízkou plošnou jasnost. Pak už následuje jen hrstka barevných dvojhvězd a slušný počet slabých galaxií, z nichž však běžným Newtonem zachytíme pouze jejich velmi nepatrnou část.

2
cs/constellation/tucana.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Tukan
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.067763
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.908111
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.387578
---
Souhvězdí v blízkosti jižního pólu oblohy, jehož jasnější hvězdy utvářejí nepravidelný mnohoúhelník, zřetelně se rýsující téměř na bezhvězdné pozadí mezi Jeřábem a Vodním hadem, při jasné hvězdě Achernar z Eridania. V tukan se nachází Malý magellanovy oblaky - malá nepravidelná galaxie, průvodce té naší. Druhým významným objektem je kulová hvězdokupa 47 tucanae podle subjektivních pocitů pozorovatelů nejkrásnější na obloze.

2
cs/constellation/ursa major.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Velká medvědice
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.138747
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.855421
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.273713
---
Velká medvědice je jedním z nejstarších a dnes možná nejznámějších souhvězdí, jehož součástí je nápadný obrazec sedmi jasných hvězd nazývaný Velký vůz. Ve starším pojetí se za Velký vůz pokládala pouze část souhvězdí, kterou tvoří sedm hlavních hvězd α (1.79mag), β (2.37mag), γ (2.44mag), δ (3.31mag), ε (1.77mag ), ζ (2.09mag), η (1.86mag) URSA Maioris a souhvězdí se jako celek zvyklo téměř ve všech jazycích označovat jako Velká medvědice, podle latinského názvu Ursa Maior. Dnes se často setkáme s běžným pojmenováním Velký vůz, které se však vztahuje na celé souhvězdí. V dnešní "moderní" Americe je obrazec známý jako Velká naběračka - Great Dipper. Nápadné seskupení Velkého vozu není zcela čirou náhodou takovým uspořádáním jednotlivých stálic. Všechny hvězdy s výjimkou Dubhe a Benatnash jsou od nás téměř stejně vzdálené - 74 až 80 světelných let a jsou součástí, tedy vlastně jádrem tzv. "Medvědího proudu", rozptýleného seskupení hvězd, které se ve vesmírném prostoru spolu pohybuje stejným směrem. Do tohoto proudu patří vedle několika méně jasných hvězdách v téže části oblohy - 37, 38, 78, 80 Uma a 21 Leo minor - i některé další hvězdy, které se nacházejí na zcela jiných místech nebeské klenby a mají velmi podobný pohyb prostorem. Patří k nim například Sírius z Velkého psa, Gemma ze Severní koruny, δ a ζ Leonis, β Eridani, δ Aquarii, γ Ceti, α Ophiuchi, ι Cephei, β Aurigae. Jelikož je však v prostoru dělí od sebe i několik stovek světelných let, nemůžeme medvědí proud považovat za otevřenou hvězdokupu. Jeho střed leží od nás zhruba 75 světelných let, čímž je naším nejbližším fyzickým seskupením hvězd, tak blízkým, že ho na obloze vůbec nevnímáme pohromadě. Ve vesmíru jeho jádro zabírá oblast zhruba 32 x 12 světelných let. Slunce, které k němu ale nepatří, leží zhruba na jeho okraji. Medvědí proud se pohybuje vzhledem ke Slunci rychlostí asi 15 km/s směrem k bodu, který je přibližně na rozhraní souhvězdí Střelce a Kozoroha.

2
cs/constellation/ursa minor.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Malá medvědice
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.254331
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.736196
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.435211
---
![<]($IMG_DIR/cons/UMi.png)

2
cs/constellation/vela.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Plachty
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.050536
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.842641
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.472340
---
Souhvězdí jižní oblohy, jehož severní část se v nejlepším případě o půlnoci v polovině února v našich zeměpisných šířkách pouze dotýká zdola jižního obzoru, takže ho prakticky nikdy nemůžeme vidět. Jedinou možností je vycestovat daleko na jih, kde toto majestátní souhvězdí ležící v Mléčné dráze bohaté na hvězdokupy a mlhoviny vystupuje výš nad horizont. Plachty jsou spolu s zádě, kýlem a kompasy částí starého rozsáhlého souhvězdí Loď Argo. Po jeho rozdělení Plachty ztratily hvězdy α a β, které připadly kýlu, a jejich nejjasnější hvězdou se stala γ Velorum.

2
cs/constellation/virgo.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Panna
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.108284
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.918626
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.200197
---
Rozsáhlé rovníkové souhvězdí zvířetníku, ve kterém leží průsečík ekliptiky s rovníkem a kterým prochází Slunce od 16. září do 30. října, tedy v době podzimní rovnodennosti, v okamžiku, kdy končí léto a nastává podzim. Na ekliptice je umístěno mezi Lvem a Váhami. Pannu najdeme snadno pomocí prodloužené spojnice pravého horního a levého dolního kola Velkého vozu, i když pouze čtyři její hvězdy jsou jasnější než 3. magnituda. Souhvězdí má na obloze tvar písmene Y, se Spikou na jeho spodním okraji, hvězdou γ Virginis na dně jakési misky, kterou tvoří hvězdy Porrima, Vindemiatrix, β, δ, η Virginis a Denebola ze Lva. Na večerní obloze souhvězdí nejlépe uvidíme od března do srpna. O půlnoci vrcholí v první dekádě dubna asi 40 stupňů nad jižním obzorem. Obsahuje 95 hvězd zdánlivé jasnosti do 6mag. Je nejrozsáhlejším souhvězdím zvířetníku a po Hydře druhým největším, na obloze zabírá 0,393 sr.

2
cs/constellation/volans.md
View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: Létající ryba
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.260806
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:33.744297
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.316820
---
Malé a poměrně nejasné souhvězdí jižní oblohy, které v blízkosti bohaté části Mléčné dráhy příliš nevyniká. Nachází se hned nedaleko jižního nebeskúho pólu pod jasnou hvězdou Canopus, mezi hvězdou Miaplacidus z kýlu a Velkým Magellanovým mrakem. V souhvězdí nejsou zajímavé objekty, pozornost z deep-sky objektů poutá pouze jedna spirální galaxie s příčkou 11. magnitudy, kterou pozorujeme shora.

8
cs/constellation/vulpecula.md
View File

@ -3,8 +3,8 @@ name: Lištička
created_by: 8mag
created_date: 2020-05-01 15:51:27.064112
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-10 10:42:40.302053
updated_date: 2020-07-11 18:49:52.376253
---
Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy jižně od Labutě, těsně u Albirea, severně od Šípu a Delfína. Liška leží ve východním proudu letní Mléčné dráhy. Přestože ta v této oblasti není mimořádně jasná, obsahuje hojný přebytek hvězd 7. až 10. magnitudy. Hvězdná mračna jsou vhodná na zametání triedrem, navíc můžeme objevit i několik pěkných objektů. Souhvězdí obsahuje poměrně velký počet otevřených hvězdokup. Nejpůsobivější v zorném poli dalekohledu je NGC 6940, pro jakýkoliv binokular je naopak určena známá otevřená hvězdokupa Collinder 399, nazývaná jednoduše "Ramínko". Vyskytují se zde i poměrně jasné mlhoviny, dvojhvězdy, trojhvězdí a úplně na východním okraji souhvězdí i pár galaxií. Nejznámějším objektem je však planetární mlhovina M27, jedna z největších a nejjasnějších planetárních mlhovin, úžasná v každém dalekohledu, od triedru až po 500 mm Dobson. Už tím nejmenším dalekohledem lze postřehnout náznak jejího tvaru, podle kterého se také nazývá - Činka.
![<]($IMG_DIR/cons/Vul.png)
Malé a nevýrazné souhvězdí severní oblohy jižně od Labutě, těsně u Albirea, severně od Šípu a Delfína. Liška leží ve východním proudu letní Mléčné dráhy. Přestože ta v této oblasti není mimořádně jasná, obsahuje hojný přebytek hvězd 7. až 10. magnitudy. Hvězdná mračna jsou vhodná na zametání triedrem, navíc můžeme objevit i několik pěkných objektů. Souhvězdí obsahuje poměrně velký počet otevřených hvězdokup. Nejpůsobivější v zorném poli dalekohledu je NGC 6940, pro jakýkoliv binokular je naopak určena známá otevřená hvězdokupa Collinder 399, nazývaná jednoduše "Ramínko". Vyskytují se zde i poměrně jasné mlhoviny, dvojhvězdy, trojhvězdí a úplně na východním okraji souhvězdí i pár galaxií. Nejznámějším objektem je však planetární mlhovina M27, jedna z největších a nejjasnějších planetárních mlhovin, úžasná v každém dalekohledu, od triedru až po 500 mm Dobson. Už tím nejmenším dalekohledem lze postřehnout náznak jejího tvaru, podle kterého se také nazývá - Činka.
![<]($IMG_DIR/cons/Vul.png)

2
cs/dso/Abell/Abell10.md
View File

@ -5,6 +5,6 @@ references:
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:16:58.534056
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:23.616165
updated_date: 2020-07-11 18:49:43.728517
---
![<]($IMG_DIR/dso/Abell010.jpg)

2
cs/dso/Abell/Abell10_100u150.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:16:58.543620
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.683061
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.244798
---
63x, [OIII], 6m5+
Bez filtru neviditelná. S [OIII] a 44x malé zjasnění, obtížně nepřímo udržitelné. V 63x jasnější, těsně vedle (2 'JZ) slabá hvězda, kulatá bez struktury, těžká.

2
cs/dso/Abell/Abell10_200u250.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:16:58.545648
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.358225
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.388288
---
47x - 80x, [OIII], 6m5 +
V 47x bez filtru není nic vidět , s [OIII] lze vidět malé, plošné zjasnění. V 80x je ploška viditelná i bez filtru. S filtrem lze vidět jasné, přímo viditelné, kulaté zjasnění, které se nachází přibližně uprostřed mezi dvěma hvězdami 12mag.

2
cs/dso/Abell/Abell10_300u350.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:16:58.546983
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.445844
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.548357
---
360x, UHC, 7m2
Jasná již bez filtru v přehlídkovém oluláru jako malý kulatý bod. PN nereaguje zvlášť dobře na [OIII], lepší s velkým zvětšením a UHC, kulatý, mírně rozptýlený disk, nějaká struktura v disku, obtížně uchopitelná.

2
cs/dso/Abell/Abell10_400u500.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:16:58.548264
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.870899
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.337134
---
419x, 7m +
Nápadně jasná a mlhová čočkovitá struktura již v přehlídkovém okuláru. Špatně reaguje na filtry, přesně zaoblená s dobře definovanými vnějšími okraji. Plocha vypadá strukturovaně, přičemž struktura je obtížně uchopitelná. Na hranici vnímání se centrální hvězda, objevuje znovu a znovu a velmi slabě, což je potvrzeno vhodným filtrem. Západní část PN je jasnější.

2
cs/dso/Abell/Abell11.md
View File

@ -5,6 +5,6 @@ references:
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:20:32.466773
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:23.622552
updated_date: 2020-07-11 18:49:43.679203
---
![<]($IMG_DIR/dso/Abell011.jpg)

2
cs/dso/Abell/Abell11_400u500.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:20:32.488241
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.968979
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.036778
---
129x-225x, bez filtru, 6m5
Reflexní mlhovina není vidět.

2
cs/dso/Abell/Abell11_600u800.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 08:20:32.489996
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.906636
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.301689
---
419x, bez filtru, 7m+
Slabá reflexní mlhovina. Bezpečně bočně udržitelná u středních zvětšení. Jasná ploška, menší než na obrázcích, bez detailů

2
cs/dso/Abell/Abell12.md
View File

@ -5,6 +5,6 @@ references:
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 10:01:12.295467
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:23.679380
updated_date: 2020-07-11 18:49:43.738631
---
![<]($IMG_DIR/dso/Abell012.jpg)

2
cs/dso/Abell/Abell12_100u150.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 10:01:12.307775
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.184932
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.471019
---
154x, [OIII], 7m+
Při velkém zvětšení a [OIII] může být ploška okamžitě oddělena od jasné mu Ori, vypadá plochá, prstenecová struktura není rozpoznatelná.

2
cs/dso/Abell/Abell12_200u250.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 10:01:12.309848
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.772208
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.194696
---
160x, [OIII], Měsíc (54%)
Navzdory Měsíci, okamžitě viditelná jako kulatá oblast přímo obrácená k SZ na Mu Ori, prstencová struktura není rozpoznatelná.

2
cs/dso/Abell/Abell12_400u500.md
View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-05-10 10:01:12.312872
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-07-05 07:21:28.385844
updated_date: 2020-07-11 18:49:50.599627
---
230x, [OIII], 6m6
Bez filtru neviditelná, Mu Ori přezařuje PN, okamžitě znatelná s [OIII], tvar prstenu těžký a pouze náznakem, žádná centrální hvězda.

Some files were not shown because too many files have changed in this diff Show More