Dan K. updates

This commit is contained in:
skybber 2021-09-14 17:32:21 +00:00
parent 9f0c10698b
commit 750315f908
23 changed files with 110 additions and 56 deletions

View File

@ -4,15 +4,15 @@ rating: 10
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:06.611904
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-01-29 12:56:42.704440
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2021-09-11 12:08:53.238653
---
![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg)
Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuchu si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomem Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleye vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku.
Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynová mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 byl v jejím středu zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let.
I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokulárem 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8,4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny přesněji na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé.
Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný charakter, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentem směřujícím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetekujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou.
![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg)
Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuchu si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomem Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleye vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku.
Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynová mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 byl v jejím středu zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let.
I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokulárem 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8,4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny přesněji na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé.
Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný charakter, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentem směřujícím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetekujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou.

View File

@ -4,8 +4,8 @@ rating: 10
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:06.660802
updated_by: sulcpetr72@gmail.com
updated_date: 2021-03-24 08:53:54.432056
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:23:54.904103
---
![<]($IMG_DIR/dso/M016.jpg)
Otevřená hvězdokupa na rozhraní se souhvězdím Štítu v emisním komplexu nacházejícím se od nás 5 700 světelných let, v sousedním spirálovém rameni Střelec-Kýl. Nejjasnější hvězdy M16 jsou velmi horké a velmi svítivé a hlavně ony ozařují část mlhoviny, která dostala populární název Orlí mlhovina (IC 4703). Tyto hvězdy jsou členy otevřené hvězdokupy, která má 6 magnitudu a 8100 hvězd, některé její hvězdy můžeme rozlišit menším dalekohledem. Stáří se odhaduje na 1-2 milionu let. Celá oblast je místem s intenzivní tvorbou hvězd, v komplexu najdeme ojedinělé tmavé kruhové skvrny - globule, zhuštěné mračna považovány za zárodek hvězdného systému. Objekt je také zdrojem rádiových vln.
Otevřená hvězdokupa na rozhraní se souhvězdím Štítu v emisním komplexu nacházejícím se od nás 5 700 světelných let, v sousedním spirálovém rameni Střelec-Kýl. Nejjasnější hvězdy M16 jsou velmi horké a velmi svítivé a hlavně ony ozařují část mlhoviny, která dostala populární název Orlí mlhovina (IC 4703). Tyto hvězdy jsou členy otevřené hvězdokupy, která má 6 magnitudu a 8100 hvězd, některé její hvězdy můžeme rozlišit menším dalekohledem. Stáří se odhaduje na 1-2 miliony let. Celá oblast je místem s intenzivní tvorbou hvězd, v komplexu najdeme ojedinělé tmavé kruhové skvrny - globule, zhuštěná mračna považována za zárodek hvězdného systému. Objekt je také zdrojem rádiových vln.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:17.719913
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-09-23 20:52:17.719934
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:23:54.904334
---
je M16 velkou, volnou spoustou 50 hvězd 8mag a slabších ponořených v Orlej mlhovině. O-III filtr efektivně zvýší jas mlhoviny. Ta nyní obklopuje celou hvězdokupu a táhne se jižně. Ze severu do ní zasahuje tmavý klín v podobě neprůhledného prachového mraku.
M16 je velkou, volnou spoustou 50 hvězd 8mag a slabších ponořených v Orlí mlhovině. O-III filtr efektivně zvýší jas mlhoviny. Ta obklopuje celou hvězdokupu a táhne se jižně. Ze severu do ní zasahuje tmavý klín v podobě neprůhledného prachového mraku.

9
cs/dso/M/M16_<100.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: <100
rating: 1
created_by: danielkurtin@seznam.cz
created_date: 2021-09-14 09:23:54.454335
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:23:54.904237
---
M16 je mlhovinou velmi bohatou na hvězdy. Obsahuje 10 hvězd 8mag a několik desítek dalších hvězd do 11mag. Její velikost je 30'. Má tvar písmene „C“ s „vykrojením“ směřujícím na JV.

View File

@ -4,8 +4,8 @@ rating: 10
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:06.605158
updated_by: sulcpetr72@gmail.com
updated_date: 2021-03-24 08:55:48.494700
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:32:18.913976
---
![<]($IMG_DIR/dso/M017.jpg)
Jasná emisní mlhovina s rodícími se hvězdami pozorovaná na severním okraji souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Štítu v bohaté oblasti Mléčné dráhy na sever od M18 a M24. První záznam o jejím pozorování provedl na jaře roku 1746 de Cheseaux, nezávisle ji však objevil i Charles Messier v červnu téhož roku. V jejím nitru leží otevřená hvězdokupa NGC 6618 tvořena 35 velmi mladými hvězdami, hvězdokupa je vidět i pouhým okem. V dalekohledu je jasná mlhovina protkaná tmavými místy, která může v kráse soutěžit i s Velkou mlhovinou v Orionu. Leží ve vzdálenosti 5 700 světelných let.
Jasná emisní mlhovina s rodícími se hvězdami pozorovaná na severním okraji souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Štítu v bohaté oblasti Mléčné dráhy na sever od M18 a M24. První záznam o jejím pozorování provedl na jaře roku 1746 de Cheseaux, nezávisle ji však objevil i Charles Messier v červnu téhož roku. V jejím nitru leží otevřená hvězdokupa NGC 6618 tvořená 35 velmi mladými hvězdami, hvězdokupa je vidět i pouhým okem. V dalekohledu je jasná mlhovina protkaná tmavými místy, a může tak v kráse soutěžit i s Velkou mlhovinou v Orionu. Leží ve vzdálenosti 5 700 světelných let.

9
cs/dso/M/M17_<100.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: <100
rating: 1
created_by: danielkurtin@seznam.cz
created_date: 2021-09-14 09:32:18.537871
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:32:18.914112
---
M17 se jeví jako 20' velký difuzní obláček mající tvar trojúhelníku. Jeho vrcholy směřují na JV, JZ a SZ, přičemž nejjasnější je mlhovina na severozápadě. V mlhovině rozeznáme jednu hvězdu 7mag, 15 hvězd 8-9mag a několik hvězd slabších.

View File

@ -4,8 +4,8 @@ rating: 7
references: [1] Photo WikiSky
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:06.324807
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.324827
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:11:47.995202
---
![<]($IMG_DIR/dso/M018.jpg)
Malá otevřená hvězdokupa pozorovaná stupeň jižně od mlhoviny Omega, objevena Charlesem Messierem 3. června 1764 a popsána jako "kupa malých hvězd, trochu níže od M17, obklopená nepatrnou mlhovinou". Obsahuje 12 hvězd mezi 9. a 10. magnitudě a dohromady asi 40 hvězd, z nichž některé jsou modré, žluté, ale i oranžové. Její vzdálenost se odhaduje na 4 100 světelných let a věk na 32 milionů let. S jasností 6,9mag hvězdokupu najdeme už v triedru.
![<]($IMG_DIR/dso/M018.jpg)
Malá otevřená hvězdokupa pozorovaná stupeň jižně od mlhoviny Omega, objevena Charlesem Messierem 3. června 1764 a popsána jako "kupa malých hvězd, trochu níže od M17, obklopená nepatrnou mlhovinou". Obsahuje 12 hvězd mezi 9. a 10. magnitudě a dohromady asi 40 hvězd, z nichž některé jsou modré, žluté, ale i oranžové. Její vzdálenost se odhaduje na 4 100 světelných let a věk na 32 milionů let. S jasností 6,9mag hvězdokupu najdeme už v triedru.

9
cs/dso/M/M18_<100.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: <100
rating: 1
created_by: danielkurtin@seznam.cz
created_date: 2021-09-14 09:11:47.630933
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:11:47.995340
---
M18 je pouze 6' velká otevřená hvězdokupa. Se zvětšením 40x v ní rozlišíme pouze asi 7 hvězd jasnosti 10mag.

View File

@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:06.114608
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.114639
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:01:22.182477
---
![<]($IMG_DIR/dso/M026.jpg)
Otevřená hvězdokupa, bohatá skvrna slabých hvězd nedaleko δ Scuti. Dosahuje 8mag, čítá 30 členů jasných 11mag a méně. Hvězdokupu překrývají tmavé mlhoviny, které zeslabují jasnost hvězd ležících za ní. Vzdálená je 5160 světelných let, její stáří se odhaduje na přibližně 90 milionů let.
![<]($IMG_DIR/dso/M026.jpg)
Otevřená hvězdokupa, bohatá skvrna slabých hvězd nedaleko δ Scuti. Dosahuje 8mag, čítá 30 členů jasných 11mag a méně. Hvězdokupu překrývají tmavé mlhoviny, které zeslabují jasnost hvězd ležících za ní. Vzdálená je 5160 světelných let, její stáří se odhaduje na přibližně 90 milionů let.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
rating: 5
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-09-23 20:52:15.949562
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:15.949582
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:01:22.182724
---
V dalekohledu je kompaktní, bohatou otevřenou hvězdokupou, výraznou v okolním poli slabých hvězd. Za dobré noci rozeznáme 40 hvězd jasnosti převážně mezi 11-14mag. Nejjasnější členové leží jižně od centra kupy, na jihu jsou hvězdy rovnoměrněji rozmístěny. Hvězdokupu na severním rozhraní protíná tmavý bezhvězdný zářez a řetězec slabých hvězd se točí ze severu kolem východního okraje k jižnímu rozhraní.
V dalekohledu je kompaktní, bohatou otevřenou hvězdokupou, výraznou v okolním poli slabých hvězd. Za dobré noci rozeznáme 40 hvězd jasnosti převážně mezi 11-14mag. Nejjasnější členové leží jižně od centra kupy, na jihu jsou hvězdy rovnoměrněji rozmístěny. Hvězdokupu na severním rozhraní protíná tmavý bezhvězdný zářez a řetězec slabých hvězd se točí ze severu kolem východního okraje k jižnímu rozhraní.

9
cs/dso/M/M26_<100.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: <100
rating: 1
created_by: danielkurtin@seznam.cz
created_date: 2021-09-14 09:01:21.823036
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 09:01:22.182626
---
M26 je malá a velmi slabá otevřená hvězdokupa o průměru 8. Se zvětšením 40x v ní rozlišíme pouze asi 7 hvězd (1x9mag, 6x10-11mag).

View File

@ -5,7 +5,7 @@ references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:04.498654
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2021-02-13 09:21:24.161893
updated_date: 2021-09-05 10:44:02.486898
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC2194.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/NGC2194.jpg)
Otevřená hvězdokupa v severovýchodní části souhvězdí, půl stupně severozápadně od hvězdy 73 Orionis (5,3mag), kterou tvoří asi 100 hvězd 10mag až 12mag.

View File

@ -4,6 +4,6 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2021-02-13 09:21:23.830836
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2021-02-13 09:21:24.162158
updated_date: 2021-09-05 10:44:02.487062
---
Zajímavou je v dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm: je sice slabá, ale bohatá a velmi koncentrovaná skupina osmi 12mag a 15 hvězd 13-14mag rozlišitelných oproti zrnitému pozadí. Jasnější hvězdy jsou blízko severovýchodního a jihozápadního rozhraní.
Zajímavou je v dalekohledu s průměrem objektivu 250mm: je sice slabá, ale bohatá a velmi koncentrovaná skupina osmi 12mag a 15 hvězd 13-14mag rozlišitelných oproti zrnitému pozadí. Jasnější hvězdy jsou blízko severovýchodního a jihozápadního rozhraní.

View File

@ -4,6 +4,6 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2021-02-13 09:21:24.001354
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2021-02-13 09:21:24.162337
updated_date: 2021-09-05 10:44:02.487139
---
V dalekohledu je atraktivní, bohatou, kompaktní kupou 50 hvězd koncentrovaných na nepravidelné 10' ploše a umístěné v nerozlišitelné mlze pozadí. Osm jasnějších hvězd tvoří obdélník, uvnitř kterého se nachází většina slabších členů. Ostatní leží podél několika hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější se táhne na jihozápad. Svazek 20 slabých hvězd leží 15' VSV. Tato hvězdokupa velmi připomíná NGC 2158 z Blíženců.
V dalekohledu je atraktivní, bohatou, kompaktní kupou 50 hvězd koncentrovaných na nepravidelné 10' ploše a umístěné v nerozlišitelné mlze pozadí. Osm jasnějších hvězd tvoří obdélník, uvnitř kterého se nachází většina slabších členů. Ostatní leží podél několika hvězdných řetězců, z nichž nejnápadnější se táhne na jihozápad. Svazek 20 slabých hvězd leží 15' VSV. Tato hvězdokupa velmi připomíná NGC 2158 z Blíženců.

View File

@ -4,8 +4,8 @@ rating: 4
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:04.010575
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:04.010599
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 08:50:21.376552
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6882.jpg)
NGC 6882 obsahuje asi 50 hvězd mezi 9-13mag. Rozmístěné jsou velmi nepravidelně, ale většina z nich se nachází podél jižní části kupy. Hvězda 20 Vul (5,9mag) leží blízko jihovýchodního rozhraní skupiny. NGC 6885 je centrovaná na hvězdu 20 Vul, ale v zorném poli není kolem ní vidět žádná koncentrace, která by naznačovala náznak otevřené hvězdokupy.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6882.jpg)
NGC 6882 obsahuje asi 50 hvězd mezi 9-13mag. Rozmístěné jsou velmi nepravidelně, ale většina z nich se nachází podél jižní části kupy. Hvězda 20 Vul (5,9mag) leží blízko jihovýchodního rozhraní skupiny. NGC 6885 je centrovaná na hvězdu 20 Vul, ale v zorném poli není kolem ní vidět žádná koncentrace, která by naznačovala náznak otevřené hvězdokupy.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-09-23 20:52:13.062176
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:13.062201
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 08:50:21.376795
---
Dvě otevřené hvězdokupy v Lištičce se nacházejí kolem jedné jasné hvězdy, na první pohled to vypadá jako jedna otevřená hvězdokupa, ale když se podíváme pozorněji, tak můžeme vidět, že napravo je skupina mírně jasnějších hvězd, které tvoří pravá (NGC 6885 ) hvězdokupa, a nalevo je podobně velký i když mírně menší útvar, přibližně v podobném tvaru, který vyplňují o něco slabší, více nahuštěné hvězdy.
Dvě otevřené hvězdokupy v Lištičce se nacházejí kolem jedné jasné hvězdy, na první pohled to vypadá jako jedna otevřená hvězdokupa, ale když se podíváme pozorněji, tak můžeme vidět, že napravo je skupina mírně jasnějších hvězd, které tvoří pravá (NGC 6885 ) hvězdokupa, a nalevo je podobně velký i když mírně menší útvar, přibližně v podobném tvaru, který vyplňují o něco slabší, více nahuštěné hvězdy.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: <100
rating: 1
created_by: danielkurtin@seznam.cz
created_date: 2021-09-14 08:50:20.975020
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 08:50:21.376697
---
NGC 6885 se nachází na velmi bohatém hvězdném poli v pásu Mléčné dráhy. Jde o shluk asi 20 hvězd jasnosti 6 - 11mag, přičemž právě 6mag má pouze jedna z členek nacházející se zhruba uprostřed objektu (jde o hvězdu 20 Vul, která se však do hvězdokupy jen zdánlivě promítá a nachází se 2,5x blíže než samotná hvězdokupa). Ostatní hvězdy mají jasnost 9,5mag a míň a jsou řídce rozesety na ploše o průměru asi 20'.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: <100
rating: 1
created_by: danielkurtin@seznam.cz
created_date: 2021-09-14 08:54:50.445159
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
updated_date: 2021-09-14 08:54:50.843051
---
Jedná se o velmi malou a slabou kulovou hvězdokupu o průměru 5', ve které nelze rozlišit žádné detaily. 1' na západ se nachází hvězda 9mag.

View File

@ -5,8 +5,8 @@ references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-09-23 20:52:01.894064
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:01.894091
updated_date: 2021-09-05 17:28:37.193460
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7009.jpg)
Malá jasná planetární mlhovina pozorovaná jeden stupeň západně od hvězdy ν AQR (4,5mag) a kousek jižně od ε AQR, nedaleko M72 a M73. Jako první ji na obloze pozoroval W. Herschel v roce 1782, ale výběžky vyčnívající z disku, které ji připodobňují k planetě Saturn postřehl až v roce 1850 Lord Rose svým mohutným dalekohledem. Zatímco v menším dalekohledu je vidět pouze jako nazelenalá skvrna jasnosti 7,2mag, za dobré noci můžeme ve středních dalekohledech postřehnout i její charakteristické výběžky. Centrální hvězdou je modrý trpaslík s povrchovou teplotou 55 000 K. Planetárka leží ve vzdálenosti přibližně 2 900 světelných let.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7009.jpg)
Malá jasná planetární mlhovina pozorovaná jeden stupeň západně od hvězdy ν AQR (4,5mag) a kousek jižně od ε Aqr, nedaleko M72 a M73. Jako první ji na obloze pozoroval W. Herschel v roce 1782, ale výběžky vyčnívající z disku, které ji připodobňují k planetě Saturn postřehl až v roce 1850 Lord Rose svým mohutným dalekohledem. Zatímco v menším dalekohledu je vidět pouze jako nazelenalá skvrna jasnosti 7,2mag, za dobré noci můžeme ve středních dalekohledech postřehnout i její charakteristické výběžky. Centrální hvězdou je modrý trpaslík s povrchovou teplotou 55 000 K. Planetárka leží ve vzdálenosti přibližně 2 900 světelných let.

View File

@ -4,6 +4,6 @@ rating: 5
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-09-23 20:52:10.063598
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:10.063636
updated_date: 2021-09-05 17:28:37.193677
---
Jasná, modrozelená oválná a mírně prodlouženou planetárkou, stejný jas všude na povrchu je zřejmý. 175x zvětšení odhalí velmi slabé, mlhavé výčnělky, asi 1'dlhé, směřující na východ a západ.
Jasná, modrozelená oválná a mírně prodlouženou planetárkou, stejný jas všude na povrchu je zřejmý. 175x zvětšení odhalí velmi slabé, mlhavé výčnělky, asi 1' dlouhé, směřující na východ a západ.

View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 5
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-09-23 20:52:09.997883
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.997920
updated_date: 2021-09-05 17:28:37.193786
---
675x, bez filtru, 6m3
Velmi jasná, tyrkysově modrá eliptická záře. Podrobnosti nejlépe při 675násobném zvětšení (pupila 0,6mm): Hlavním částí je eliptický prsten, jehož dlouhé strany jsou vzájemně odsazeny - vypadá téměř jako diamant! V kruhu je vidět několik světlých míst. Nejjasnější světlé skvrny se nacházejí přibližně na dlouhých koncích elipsy odsazené na sever a na jih od axiální roviny. Na východ a na západ bezprostředně sousedí dvě „uši“, které vypadají téměř stejně jasně jako hlavní část a jsou ostře ohraničené. Na severu a jihu je také pokračování mlhoviny, které je o něco slabší než dvě východo-západní uši. V severní skořápce je na vrcholu jasná kondenzace, jasně plochá, tj. neí to hvězda. To vše je obklopeno jasným halo s rozptýlenými okraji. Na východ a na západ, mimo halo, jsou dva výběžky, které pojmenovaly mlhovinu Saturn. Oba jsou nejjasnější na vnějších koncích, slabé prodloužení směřuje dovnitř, ale nedosahuje k halo. Když jsem pozoroval východní výběžek, vypadal trochu jasněji než jeho západní protějšek. Mlhové filtry způsobují, že vnitřní tmavá zóna vypadá kontrastněji, ale není to nutné. Centrální hvězdu nebylo možné rozpoznat.
675x, bez filtru, 6m3
Velmi jasná, tyrkysově modrá eliptická záře. Podrobnosti nejlépe při 675 násobném zvětšení (pupila 0,6mm): Hlavním částí je eliptický prsten, jehož dlouhé strany jsou vzájemně odsazeny - vypadá téměř jako diamant! V kruhu je vidět několik světlých míst. Nejjasnější světlé skvrny se nacházejí přibližně na dlouhých koncích elipsy odsazené na sever a na jih od axiální roviny. Na východ a na západ bezprostředně sousedí dvě „uši“, které vypadají téměř stejně jasně jako hlavní část a jsou ostře ohraničené. Na severu a jihu je také pokračování mlhoviny, které je o něco slabší než dvě východo-západní uši. V severní skořápce je na vrcholu jasná kondenzace, jasně plochá, tj. neí to hvězda. To vše je obklopeno jasným halo s rozptýlenými okraji. Na východ a na západ, mimo halo, jsou dva výběžky, které pojmenovaly mlhovinu Saturn. Oba jsou nejjasnější na vnějších koncích, slabé prodloužení směřuje dovnitř, ale nedosahuje k halo. Když jsem pozoroval východní výběžek, vypadal trochu jasněji než jeho západní protějšek. Mlhovinové filtry způsobují, že vnitřní tmavá zóna vypadá kontrastněji, ale není to nutné. Centrální hvězdu nebylo možné rozpoznat.

View File

@ -1,5 +1,5 @@
---
name:
name: Hořící lebka
rating: 1
references:
created_by: lada.dvorak7@gmail.com

View File

@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
created_date: 2020-09-23 20:52:15.816878
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
updated_date: 2020-09-23 20:52:15.816895
updated_date: 2021-09-08 19:22:42.605640
---
75x filtr [OIII], 7m+
75x filtr [OIII], 7m+
Překvapivě, i bez filtru. Za PN lze považovat slabé zjasnění (pupila 6 mm). S filtrem vypadá objekt naprosto nápadně, ale je ho stěží vidět přímo. PN lze pozorovat jako protáhlou plochu 3:1 s hlavní osou asi 7' dlouhou. PN má okraje, které se difúzně zužují. Žádné další struktury se neobjevují.