Updates up to M67

This commit is contained in:
skybber 2020-02-28 22:08:35 +00:00
parent e564ff9bfb
commit 7d39d6c29c
17 changed files with 60 additions and 45 deletions

View File

@ -3,8 +3,8 @@ name: Andromeda
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:20.976001
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-12 19:54:21.281546
updated_date: 2020-02-28 21:19:45.798710
---
Andromeda je velké souhvězdí severní oblohy, jehož nejjasnější hvězdy doplňují čtyřúhelník Pegasa. Na obloze ji lze snadno najít, protože její nejjasnější hvězdy leží zhruba na přímce, kterou tvoří hvězdy alpheratz, Mirach a alamak. Součástí této přímky by mohla být i hvězda algenib, ta však patří do souhvězdí Persea. Při jejím hledání si také můžeme pomoci tím, že leží pod Kasiopeja a hraničí těsně s Pegasem - přímka hvězd 2. magnitudy vybíhá ze severovýchodního rohu Pegasovho čtverce. Souhvězdí leží těsně na okraji Mléčné dráhy, obsahuje řadu zajímavých dvojhvězd různých jasností, odstupů a barev, několik hvězdokup a mlhovin. Neztrácejí se ani galaxie všech typů. Ta nejznámější - Velká mlhovina v Andromedě, která se během časných podzimních večerů pohybuje téměř kolmo nad našimi hlavami, je viditelná jako jasný, mlhavý podlouhlý obláček jen kousek od hvězdy ν Andromedae.
Andromeda je velké souhvězdí severní oblohy, jehož nejjasnější hvězdy doplňují čtyřúhelník Pegasa. Na obloze ji lze snadno najít, protože její nejjasnější hvězdy leží zhruba na přímce, kterou tvoří hvězdy Alpheratz, Mirach a Alamak. Součástí této přímky by mohla být i hvězda Algenib, ta však patří do souhvězdí Persea. Při jejím hledání si také můžeme pomoci tím, že leží pod Kasiopeja a hraničí těsně s Pegasem - přímka hvězd 2. magnitudy vybíhá ze severovýchodního rohu Pegasovho čtverce. Souhvězdí leží těsně na okraji Mléčné dráhy, obsahuje řadu zajímavých dvojhvězd různých jasností, odstupů a barev, několik hvězdokup a mlhovin. Neztrácejí se ani galaxie všech typů. Ta nejznámější - Velká mlhovina v Andromedě, která se během časných podzimních večerů pohybuje téměř kolmo nad našimi hlavami, je viditelná jako jasný, mlhavý podlouhlý obláček jen kousek od hvězdy ν Andromedae.
![<]($IMG_DIR/cons/And.png)

View File

@ -3,8 +3,8 @@ name: Velký pes
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:38.622234
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-12 19:56:52.248098
updated_date: 2020-02-28 21:26:21.321611
---
Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji prozáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyonem z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orionu, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné cestě je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné cesty. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodnou. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí.
Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji přezáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyonem z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orionu, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné dráze je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné cesty. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodnou. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí.
![<]($IMG_DIR/cons/CMa.png)

View File

@ -3,8 +3,8 @@ name: Sextant
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:36.268013
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-12 20:01:46.175318
updated_date: 2020-02-28 21:28:32.403390
---
Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a hydrátu. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5,0 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií a i přes svou poměrně malé rozloze jejich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužena NGC 3115.
Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a Hydrou. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5,0 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií a i přes svou poměrně malé rozloze jejich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužena NGC 3115.
![<]($IMG_DIR/cons/Sex.png)

View File

@ -4,6 +4,6 @@ rating: 5
references:
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 10:02:30.121076
updated_by:
updated_date: 2020-02-22 23:26:53.644137
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-26 21:15:24.071141
---

View File

@ -5,8 +5,8 @@ references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.279345
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 16:23:40.065163
updated_date: 2020-02-28 18:40:08.180463
---
![<]($IMG_DIR/dso/M063.jpg)
Spirální galaxie s příčkou jasnosti 8,6m, ležící na přímce hvězd Cor Caroli - Benatnash. Má oválný tvar s jasným, velkým jádrem a s méně rozvinutými rameny. Byla objevena v roce 1779 Pierrem Méchain a později se stala jednou z prvních galaxií u kterých se rozpoznala spirálová struktura. V roce 1973 v ní byla pozorována supernova 1971, která dosáhla 12. magnitudu. Vzdálená je 35 000 světelných let.
Spirální galaxie s příčkou jasnosti 8,6m, ležící na přímce hvězd Cor Caroli - Benatnash. Má oválný tvar s jasným, velkým jádrem a s méně rozvinutými rameny. Byla objevena v roce 1779 Pierrem Méchain a později se stala jednou z prvních galaxií u kterých se rozpoznala spirálová struktura. V roce 1973 v ní byla pozorována supernova 1971, která dosáhla 12. magnitudu. Vzdálená je 29Mly a patří do skupiny galaxií M51.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.279855
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.279858
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 18:38:07.496909
---
125x: M63 obsahuje Stelara jádro v širokém, lesklém oválném jádru se zrnitou strukturou. 5'x 3'VJV-ZSZ halo je skvrnité v centrální oblasti, ale náhle bledne směrem ven. Je vidět výrazný rozdíl mezi vnitřním a vnějším halem.
125x: M63 obsahuje stelární jádro v širokém, lesklém oválném jádru se zrnitou strukturou. 5'x 3'VJV-ZSZ halo je skvrnité v centrální oblasti, ale náhle bledne směrem ven. Je vidět výrazný rozdíl mezi vnitřním a vnějším halem.

View File

@ -1,12 +1,11 @@
---
name:
name: Černé oko
rating: 10
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:39.300051
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 16:23:15.787770
updated_date: 2020-02-28 18:53:24.294972
---
![<]($IMG_DIR/dso/M064.jpg)
Spirální galaxie (8,5m), jedna z nejneobvyklejších galaxií celé oblohy. V jejím nitru, severně od středu se totiž nachází tmavý prachový pás, podle kterého se také nazývá. Vnitřní část galaxie rotuje v opačném směru než vnější. Jedná se o velmi mohutný systém (absolutní magnituda = -21) s průměrem přinejmenším 65 000 ly, který je součástí 24 milionů světelných let vzdálené kupy galaxií v loveckého psech. M64 byla objevena E. Pigottom a J. E. Bodem v roce 1779, přesto, že byla zaznamenána pouze jako malá mlhavá hvězda. Leží na spojnici hvězd Diadém - γ Com. Uvidíte ji už v malém dalekohledu jako ovál s jasným jádrem.
Spirální galaxie (8,5m), jedna z nejneobvyklejších galaxií celé oblohy. V jejím nitru, severně od středu, se totiž nachází tmavý prachový pás, podle kterého se také nazývá. Vnitřní část galaxie rotuje v opačném směru než vnější. Jedná se o velmi mohutný systéms průměrem 54 000 ly, který je součástí 117Mly vzdálené kupy galaxií v Hinících psech. M64 byla objevena E. Pigottom a J. E. Bodem v roce 1779, přesto, že byla zaznamenána pouze jako malá mlhavá hvězda. Leží na spojnici hvězd γ α Com (Diadém) - γ Com. Uvidíte ji už v malém dalekohledu jako ovál s jasným jádrem.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:39.300210
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:39.300213
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 18:53:24.295093
---
125x: Jasná nádherná galaxie prodloužená 7'x 4'VJV-ZSZ obsahující jasné jádro, které se nachází nápadně mimo centra na JJZ. Tmavý pás točící se podél severovýchodního okraji jádro vyžaduje boční pohled při menším zvětšení, při větším zvětšení je viditelný přímo.
125x: Jasná nádherná galaxie prodloužená 7'x 4'VJV-ZSZ obsahující jasné jádro, které se nachází nápadně mimo centra na JJZ. Tmavý pás točící se podél severovýchodního okraji jádra vyžaduje boční pohled při menším zvětšení, při větším zvětšení je viditelný přímo.

View File

@ -5,8 +5,7 @@ references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.068146
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 16:23:03.247462
updated_date: 2020-02-28 19:10:11.669707
---
![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg)
Spirální galaxie (9,3m) nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21 obloukových minut vzdálená M66 byla objevena P. Méchain v roce 1780. Jejich velikost je pravděpodobně jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31 milionů vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I.
Spirální galaxie (9,3m) nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21 obloukových minut vzdálená M66 byla objevena P. Méchainem v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 31Mly a její velikost je jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31 milionů vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.068753
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:29.068756
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 19:03:33.742816
---
150x: M65 má jasné, skvrnité 3'x 2'jadro obklopené matným 8'x 2'halom. Jižní konec hala je více rozšířený než severní. Východní strana hala je lépe definovatelné než západní, která je více matnější, protože podél ní se táhne drobná tmavá prachová linie. Velmi slabá přední hvězda je umístěna v této linii východně od jádra galaxie. Další slabá hvězda aleo malý jasný svazek, leží na jihozápadním rozhraní hala galaxie. 1,5'za touto hvězdou ještě leží hvězda 12. magnitudy.
150x: M65 má jasné, skvrnité 3'x 2' jádro obklopené matným 8'x 2' halem. Jižní konec hala je více rozšířený než severní. Východní strana hala je lépe definovatelná než západní, která je více matnější, protože podél ní se táhne drobná tmavá prachová linie. Velmi slabá přední hvězda je umístěna v této linii východně od jádra galaxie. Další slabá hvězda jako malý jasný svazek, leží na jihozápadním rozhraní hala galaxie. 1,5'za touto hvězdou ještě leží hvězda 12. magnitudy.

View File

@ -5,8 +5,7 @@ references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.074665
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 16:22:50.360082
updated_date: 2020-02-28 19:09:50.677707
---
![<]($IMG_DIR/dso/M066.jpg)
Spirální galaxie jasnosti 8,9m, ale trochu méně nápadná než sousední galaxie M65. První ji objevil P. Méchain v březnu roku 1780. Nevšiml si ji zřejmě ani samotný Charles Messier v roce 1773, kdy nejjasnější kometa toho roku procházela touto oblastí kolem 2. listopadu. Patří do Tria galaxií ve Lvu, které je východní součástí skupiny galaxií Leo I. Absolutní magnituda dosahuje -21, skutečný průměr přinejmenším 75 000 ly. Zdánlivému odstupu 21' mezi ní a sousední M65 odpovídá v prostoru předpokládaná vzdálenost 190 000 světelných let. M 66 vzplanuly už tři supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs.
Spirální galaxie jasnosti 8,9m, ale trochu méně nápadná než sousední galaxie M65. První ji objevil P. Méchain v březnu roku 1780. Nevšiml si ji zřejmě ani samotný Charles Messier v roce 1773, kdy nejjasnější kometa toho roku procházela touto oblastí kolem 2. listopadu. Patří do Tria galaxií ve Lvu, které je východní součástí skupiny galaxií Leo I. Skutečný průměr galaxie ve vzdálenosti 31MLy je 95 000 ly. Zdánlivému odstupu 21' mezi ní a sousední M65 odpovídá v prostoru předpokládaná vzdálenost 190 000 světelných let. M 66 vzplanuly už tři supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.074908
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:29.074911
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 19:06:33.340648
---
100x: Tato galaxie má jasné 2'x 0,75'jadro obklopené nepravidelným skvrnitým halem prodlouženým 5'x 2,5'S-J. Hvězda 14. magnitudy leží 3,5'juhozápadne od centra galaxie.
100x: Tato galaxie má jasné 2'x 0,75'dro obklopené nepravidelným skvrnitým halem prodlouženým 5'x 2,5'S-J. Hvězda 14. magnitudy leží 3,5' jihozápadně od centra galaxie.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.074988
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:29.074990
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 19:06:33.340725
---
150x: Nádhera! M66 má jasné, velmi rozšířené 7'x 3'S-J halo obsahující dobře zhuštěné jádro. Boční pohled odhalí tmavé oblasti hned severovýchodně a jihozápadně od jádra. Jižní část hala je velmi nestejná v plošné jasnosti s náznakem spirálové struktury. Severní část hala má více kulatý tvar a je skvrnitá podél severovýchodního rozhraní.
150x: Nádhera! M66 má jasné, velmi rozšířené 7'x 3'S-J halo obsahující dobře zhuštěné jádro. Boční pohled odhalí tmavé oblasti hned severovýchodně a jihozápadně od jádra. Jižní část hala je velmi různorodá v plošné jasnosti s náznakem spirálové struktury. Severní část hala má více kulatý tvar a je skvrnitá podél severovýchodního rozhraní.

View File

@ -4,13 +4,13 @@ rating: 8
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:35.191830
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:35.191838
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 21:19:00.175477
---
![<]($IMG_DIR/dso/M067.jpg)
Bohatá otevřená hvězdokupa zabírající na obloze plochu půl stupně, kterou objevil J. G. Koehler, někdy před rokem 1779. Nachází se v jižní části souhvězdí, nedaleko hvězdy acubens. V prostoru však leží dost daleko od galaktické roviny (1 500 ly) a je jednou z nejstarších známých otevřených hvězdokup (5 miliard let, po NGC 188 a NGC 6791 - 7. miliard r. Pravděpodobně třetí nejstarší v celé Galaxii). Otevřené hvězdokupy přitom nezvyknou přesahovat věk 1 miliardy let. Od Země ji dělí 2 500 světelných let. Nachází se v ní více než 1000 hvězd, polovina z nich dosahuje 10. až 16. magnitudu.
Na tmavé obloze je na hranici viditelnosti pouhým okem (6,3m), dá se dobře rozpoznat v triedru, ale pěkný pohled na ni dosáhneme až pomocí 60 mm dalekohledu s malým zvětšením, ve kterém můžeme rozeznat pár hvězd. Ve větším dalekohledu, s průměrem objektivu 10 cm se přidá dalších 40 hvězd, s jasností mezi 9. a 12. mag. V 200 mm dalekohledu rozeznáme pěknou jasnou kopu, kterou tvoří skoro 100 hvězd do 14. magnitudy, seskupených v několika hvězdných řetězcích dělených tmavými liniemi.
![<]($IMG_DIR/dso/M067.jpg)
Bohatá otevřená hvězdokupa zabírající na obloze plochu půl stupně, kterou objevil J. G. Koehler, před rokem 1779. Nachází se v jižní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Acubens. V prostoru však leží dost daleko od galaktické roviny (1 500 ly) a je jednou z nejstarších známých otevřených hvězdokup (5 miliard let, po NGC 188 a NGC 6791 starých 7. miliard let, pravděpodobně třetí nejstarší v celé Galaxii). Není obvyklé, aby byly otevřené hvězdokupy starší než 1 miliardy let. Od Země ji dělí 2 800 světelných let. Nachází se v ní více než 1000 hvězd, polovina z nich dosahuje 10. až 16. magnitudu.
Na tmavé obloze je na hranici viditelnosti pouhým okem (6,3m), dá se dobře rozpoznat v triedru, ale pěkný pohled na ni dosáhneme až pomocí 60 mm dalekohledu s malým zvětšením, ve kterém můžeme rozeznat pár hvězd.

9
cs/dso/M/M067_100u150.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 100/150
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-28 21:19:00.168806
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 21:19:00.175603
---
oproti 60mm dalekohledu se v poli objeví dalších 40 hvězd, s jasností mezi 9. a 12. mag.

9
cs/dso/M/M067_200u250.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 200/250
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-28 21:19:00.170734
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-28 21:19:00.175692
---
rozeznáme pěknou jasnou kopu, kterou tvoří skoro 100 hvězd do 14. magnitudy, seskupených v několika hvězdných řetězcích dělených tmavými liniemi.

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name: Sova
rating: 10
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/the-owl-gets-a-halo/)
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:38.441541
updated_by: ladin