Updates of winter constellations
This commit is contained in:
parent
0b37a5683f
commit
8002cbfaf6
|
|
@ -3,10 +3,10 @@ name: Hydra
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.699786
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-12 19:58:40.123548
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:30:55.770493
|
||||
---
|
||||
Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascencii táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextanty, Sklenkou, havrana, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v Severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydraul (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7 × 50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5m, končí u hvězdy 58 Hydraul, jihozápadně od σ Librae z Vah.
|
||||
Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascenci táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextantem, Pohárem, Havranem, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v Severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydra (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7 × 50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5m, končí u hvězdy 58 Hydra, jihozápadně od σ Librae z Vah.
|
||||
|
||||
I když se souhvězdí rozprostírá mimo Mléčné cesty, díky jeho rozloze v něm najdeme množství různých pozoruhodných objektů. Většina z nich představuje samozřejmě galaxie, mnohé však pod 10. magnitudě. Hydra také obsahuje několik pěkných planetárních mlhovin, pár kulových hvězdokup a jednu pěknou otevřenou hvězdokupu. Tři objekty jsou i v Messierovom katalogu: M48, M68 a M83. V souhvězdí se nachází i galaktická kupa Hydra, jedna z nejhustších kup galaxií. Její nejjasnějším členem je galaxie NGC 3311 (10,9m).
|
||||
I když se souhvězdí rozprostírá mimo Mléčnou dráhu, díky jeho rozloze v něm najdeme množství různých pozoruhodných objektů. Většina z nich představuje samozřejmě galaxie, mnohé však jasnější než 10m. Hydra také obsahuje několik pěkných planetárních mlhovin, pár kulových hvězdokup a jednu pěknou otevřenou hvězdokupu. Tři objekty jsou i v Messierovom katalogu: M48, M68 a M83. V souhvězdí se nachází i galaktická kupa Hydra, jedna z nejhustších kup galaxií. Její nejjasnějším členem je galaxie NGC 3311 (10,9m).
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Lev
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.022895
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-12 19:59:08.122106
|
||||
updated_date: 2020-02-22 18:11:01.780324
|
||||
---
|
||||
Výrazné zvířetníkové souhvězdí ležící převážně na severní obloze. Spolu se souhvězdími Pastýř a Panna patří mezi nejznámější souhvězdí jarní oblohy. Hlavní skupinou hvězd je snadno rozpoznatelná šestice - Ras Elazed Australis, Ras Elazed Borealis, Adhafera, Algieba, η Leonis a Regulus - tvořící tzv. srp, převrácený otazník nebo půlměsíc představující lví hlavu a hruď. Hlavní kostru souhvězdí pak tvoří další tři jasné hvězdy - Zosma a Chertan, ocas zakončuje jasná Denebola. Ve starém Řecku se za konec tohoto ocasu považovali i slabé hvězdy souhvězdí Vlasů Bereniky, které se definitivně osamostatnili až v 16. století. Lev je typické souhvězdí mimo Mléčné dráhu přeplněné galaxiemi. Slušný počet z nich představuje poměrně výrazné objekty, v jedné relativně blízké skupině galaxií. Pět z nich je i ve známém Messierovom katalogu: M65, M66, M95, M96 a M105. Především první čtyři z nich jsou za příznivých pozorovacích podmínek docela dobře viditelné i v malých dalekohledech, případně ve světelných triedrech a binokulárech. Nesmíme však zapomínat ani na další z "anonymního" katalogu NGC, některé z nich by se totiž mohly bez problémů zařadit i do mnohem známějšího katalogu Charlese Messiera.
|
||||
Výrazné zvířetníkové souhvězdí ležící převážně na severní obloze. Spolu se souhvězdími Pastýřem a Pannou patří mezi nejznámější souhvězdí jarní oblohy. Hlavní skupinou hvězd je snadno rozpoznatelná šestice - Ras Elazed Australis, Ras Elazed Borealis, Adhafera, Algieba, η Leonis a Regulus - tvořící tzv. srp, převrácený otazník nebo půlměsíc představující lví hlavu a hruď. Hlavní kostru souhvězdí pak tvoří další tři jasné hvězdy - Zosma a Chertan, ocas zakončuje jasná Denebola. Ve starém Řecku se za konec tohoto ocasu považovali i slabé hvězdy souhvězdí Vlasů Bereniky, které se definitivně osamostatnili až v 16. století. Lev je typické souhvězdí mimo Mléčné dráhu přeplněné galaxiemi. Slušný počet z nich představuje poměrně výrazné objekty, v jedné relativně blízké skupině galaxií. Pět z nich je i ve známém Messierovom katalogu: M65, M66, M95, M96 a M105. Především první čtyři z nich jsou za příznivých pozorovacích podmínek docela dobře viditelné i v malých dalekohledech, případně ve světelných triedrech a binokulárech. Nesmíme však zapomínat ani na další z "anonymního" katalogu NGC, některé z nich by se totiž mohly bez problémů zařadit i do mnohem známějšího katalogu Charlese Messiera.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Rys
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.733634
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-12 19:59:41.990419
|
||||
updated_date: 2020-02-22 18:20:05.640984
|
||||
---
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se nad Rakem a Blíženci. V našich zeměpisných šířkách je z větší části cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lync, která dosahuje 3. magnitudu. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lync a dalších 12 jasnějších než 5m. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - tzv. mezigalaktický tulák.
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy bez jasnějších hvězd. Nachází se nad Rakem a Blíženci. V našich zeměpisných šířkách je z větší části cirkumpolární, pouze jižní části zapadají pod obzor. Nejjasnější hvězdou je α Lynx, která dosahuje 3. magnitudu. Najdeme ji snadno, s hvězdami Pollux a Regulus vytváří poměrně velký, téměř rovnostranný trojúhelník. Potom následuje hvězda 38 Lynx a dalších 12 jasnějších než 5m. Z astronomického hlediska souhvězdí patří k těm méně zajímavým. Neobsahuje otevřené hvězdokupy a mlhoviny. Za zmínku stojí jen několik dvojhvězd, slabých galaxií a jedna zajímavá vzdálená kulová hvězdokupa - tzv. mezigalaktický tulák.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,12 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 8
|
||||
references:
|
||||
references: [1] Photo HST
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.246290
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-21 21:31:44.669545
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:03:58.165989
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa v jižní části souhvězdí, na rozhradí se souhvězdím Štír. Pro její nízkou deklinaci nám její hledání z našeho území mohou stěžovat atmosférické podmínky a světelné znečištění. Jinak je poměrně nápadná, dosahuje jasnost 6,6m. Její vzhled je poměrně nepravidelný, co si už dávno všiml i W. Herschel. Objevil ji Charles Messier 7. června 1771, tedy až sedm let poté co objevil další kulové hvězdokupy v souhvězdí - M9, M10, M12, M14 a M19. Leží ve vzdálenosti 22 200 světelných let.
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa v jižní části souhvězdí, na rozhradí se souhvězdím Štír. Pro její nízkou deklinaci nám její hledání z našeho území mohou stěžovat atmosférické podmínky a světelné znečištění. Jinak je nápadná, dosahuje jasnost 6,6m. Hvězdokupa leží ve vzdálenosti 22 200 světelných let, má průměr 100ly a patří mezi nejhmotnější hvězdokupy v naší Galaxii vůbec. Její vzhled je poměrně nepravidelný, co si už dávno všiml i W. Herschel. Objevil ji Charles Messier 7. června 1771, tedy až sedm let poté co objevil další kulové hvězdokupy v souhvězdí - M9, M10, M12, M14 a M19.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.246470
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:24.246473
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:01:59.863881
|
||||
---
|
||||
125x: M62 má jasné jádro značně umístěny od středu kulové hvězdokupy na jihovýchod. Při malém zvětšení nesouměrnost jádra dává guľovke kometární vzhled. Slabší halo se rozšiřuje do průměru asi 7'.
|
||||
125x: má jasné jádro umístěné excentricky na jihovýchod. Při malém zvětšení díky nesouměrnost jádra má kometární vzhled. Slabší halo se rozšiřuje do průměru asi 7'.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.246571
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:24.246573
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:01:59.863983
|
||||
---
|
||||
150x: Tato zajímavá kulová hvězdokupa má jasné jádro obklopené nepravidelným 12'halom značně zploštělým na jihovýchodní straně. Jádro leží jihovýchodně od centra s množstvím hvězdných řetězců rozšiřujících se směrem na severozápad od něj. Jasná hvězda leží hned na jihovýchodním rozhraní hala.
|
||||
150x: hvězdokupa má jasné jádro obklopené nepravidelným 12'halem, značně zploštělým na jihovýchodní straně. Jádro leží jihovýchodně od centra s množstvím hvězdných řetězců rozšiřujících se směrem na severozápad. Jasná hvězda leží hned na jihovýchodním rozhraní hala.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 5
|
||||
references:
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-22 16:14:42.753883
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 16:15:55.849268
|
||||
---
|
||||
|
||||
Velká spirální galaxie pozorovaná kolmo shora, rozkládající se asi půl obloukového stupně nedaleko hvězdy η Psc. Spirální ramena jsou ve skutečnosti dobře rozvinuté, ale vizuálně není nejsnadnější je objevit. Mají nízkou plošnou jasnost, takže nejjasnější částí galaxie se stává samotné jádro. Svou strukturou se velmi podobá M33 - Galaxii v Trojúhelníku, ve srovnání s ní však leží 15krát dále, ve vzdálenosti 40 milionů světelných let. Byla objevena P. Méchain v září roku 1780. V malých dalekohled může vzdáleně připomínat kulovou hvězdokupu, vždyť nakonec podobně ji ve svých záznamech uvádí i William Herschel a M74 byla rovněž nesprávně klasifikována i v DREYEROVA katalogu. Nakonec se však stala jednou z prvních galaxií, u nichž byly identifikovány spirální ramena. V galaxii byly jen nedávno zaznamenány dvě supernovy SN 2002sp v roce 2002 a SN 2003gd v roce 2003. Svou jasností 9,4m je nejjasnější galaxií souhvězdí, ale zároveň i jedním z nejslabších objektů fenomenálního Messierovho katalogu
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-22 16:18:03.024233
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 16:18:03.031439
|
||||
---
|
||||
75x: Poměrně slabý, velký kruhový objekt. Široké, dobře zhuštěné jádro je obklopeno skvrnitým halem.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-22 16:18:03.026261
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 16:18:03.031614
|
||||
---
|
||||
115x: Tato jasná galaxie je velká, nepravidelně kruhová a má velké jasné zrnité jádro. Slabé spirální ramena mohou být vysledovatelná jak se vinou z jádra v protisměru hodinových ručiček.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/450
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-22 16:18:03.028260
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 16:18:03.031717
|
||||
---
|
||||
145x: halo je nepravidelné s mnoha jasnými svazky a tmavými mezerami viditelnými mezi dvěma spirálovými rameny. Jižní se točí do větší vzdálenosti z jádra jako severní, které se napíná východně ze severozápadního rozhraní jádra. To je jasné a obsahuje několik jasných svazků a hvězd v něm ponořených. Hned východně a západně od galaxie leží dva řetězce hvězd 12-13m.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: R Hydrae
|
|||
constellation: Hya
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.697938
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.697944
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:32:31.723816
|
||||
---
|
||||
červený obr, proměnná hvězda typu Mira Ceti, jedna z nejznámějších. Mění zdánlivou jasnost od 3,5m do 10,9m v periodě 389,6 dní, co si astronomové poprvé všimli již v 17. století. Perioda se však od té doby pravděpodobně zkrátila o zhruba 100 dní. Vzdálená je přibližně 325 světelných let a ve svém největším maximu překonává svítivost 500 Sluncí.
|
||||
červený obr, jedna z nejznámějších proměnných hvězd typu Mira Ceti. Mění zdánlivou jasnost od 3,5m do 10,9m v periodě 389,6 dní, čehož si astronomové poprvé všimli již v 17. století. Perioda se však od té doby pravděpodobně zkrátila o zhruba 100 dní. Vzdálená je přibližně 325 světelných let a ve svém největším maximu překonává svítivost 500 Sluncí.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: R Leonis
|
|||
constellation: Leo
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.022557
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:29.022560
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 18:16:16.612564
|
||||
---
|
||||
proměnná hvězda typu Mira Ceti v západní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Regulus, vzdálená okolo 520 světelných let. Tento červený obr mění jasnost od 4,4m do 11,3m s dlouhou periodou - 312,43 dní. Je tedy jednou z nejjasnějších dlouhoperiodické proměnných hvězd. V době maxima si můžeme všimnout její výrazný, tmavočervený odstín, který pěkně kontrastuje s bílou hvězdou 19 Leonis, vzdálenou 8'jižně.
|
||||
proměnná hvězda typu Mira Ceti v západní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Regulus, vzdálená okolo 520 světelných let. Tento červený obr mění jasnost od 4,4m do 11,3m s dlouhou periodou - 312,43 dní. Je tedy jednou z nejjasnějších dlouhoperiodických proměnných hvězd. V době maxima si můžeme všimnout její výrazný, tmavočervený odstín, který pěkně kontrastuje s bílou hvězdou 19 Leonis, vzdálenou 8'jižně.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 1149
|
|||
constellation: CMi
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:30.695239
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:30.695245
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:41:25.149960
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda pozorovaná 3 stupně jihovýchodně od Procyon, na západním konci V-Z pasu jasných hvězd. V malých dalekohledech se ukáže pěkná žlutá (7,6m) a modrá složka (9,6m), slabší kopie hvězdy Eta z Kasiopeja. Ve větších zväžšeniach může průvodce nabýt purpurový odstín. Odstup = 21,7 ".
|
||||
dvojhvězda pozorovaná 3 stupně jihovýchodně od Procyon, na západním konci V-Z pasu jasných hvězd. V malých dalekohledech se ukáže pěkná žlutá (7,6m) a modrá složka (9,6m), slabší kopie hvězdy Eta z Kasiopeja. Ve větších zvětšeních může průvodce nabýt purpurový odstín. Odstup = 21,7 ".
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Sírius B
|
|||
constellation: CMa
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.621061
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.621065
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:46:55.763686
|
||||
---
|
||||
v roce 1834 Friedrich Bessel zjistil, že Sírius se periodicky vychyluje ze své pozice, což mohlo znamenat jediné: hvězda je doprovázena neviditelným společníkem. Dalekohledy té doby se však nedal objevit. Velká událost nastala až o tři desetiletí později, v roce 1862 objevil americký optik Alvan G. Clark, vynikající konstruktér dalekohledů, při testování svého nového 460 mm refraktor v těsné blízkosti Síria slabou hvězdičku, později označovanou Sírius B - v anglosaských oblastech nazývanou i "štěně ". Teprve v roce 1915 se však zjistilo, že se stal vůbec prvním objeveným bílým trpaslíkem.
|
||||
v roce 1834 Friedrich Bessel zjistil, že Sírius se periodicky vychyluje ze své pozice, což mohlo znamenat jediné: hvězda je doprovázena neviditelným společníkem. Dalekohledy té doby se však nedal objevit. Velká událost nastala až o tři desetiletí později, v roce 1862 objevil americký optik Alvan G. Clark, vynikající konstruktér dalekohledů, při testování svého nového 460 mm refraktor v těsné blízkosti Síria slabou hvězdičku, později označovanou Sírius B - v anglosaských oblastech nazývanou i "štěně ". Teprve v roce 1915 se však zjistila jeho pravá fyzikální podstata, čímž se stal vůbec prvním objeveným bílým trpaslíkem.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: U Hya
|
|||
constellation: Hya
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.699190
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.699196
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:33:45.913108
|
||||
---
|
||||
jedna z nejjasnějších a neobvyklých uhlíkových hvězd, jejíž červenou barvu uvidíme i v tom nejmenším triedru. Je to důsledkem bohatsví uhlíkových molekul v jejím atmofére, které důstojně absorvujú modré světlo. U Hya je pozorována 4 stupně severozápadně od hvězdy ν Hydraul a řadí se k nepravidelným proměnným hvězdám, jejíž magnituda s jistou pravidelností kolísá od 4,7 do 6,2 v periodě asi 450 dní. Vzdálená je asi 530 světelných let.
|
||||
jedna z nejjasnějších a neobvyklých uhlíkových hvězd, jejíž červenou barvu uvidíme i v tom nejmenším triedru. Je to důsledkem bohatsví uhlíkových molekul v její atmofére, které důstojně absorvujú modré světlo. U Hya je pozorována 4 stupně severozápadně od hvězdy ν Hydra a řadí se k nepravidelným proměnným hvězdám, jejíž magnituda s jistou pravidelností kolísá od 4,7 do 6,2 v periodě asi 450 dní. Vzdálená je asi 530 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: h3945
|
|||
constellation: CMa
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.622141
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.622144
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:50:18.765306
|
||||
---
|
||||
rival pro Albireo nebo alamak. Nádherná dvojhvězda skládající se z oranžové (4,8m) a modré složky (6,8m). V odstupu 26,6 "ji navíc rozlišíme i malým dalekohledem.
|
||||
zimní Albireo nebo Alamak. Nádherná dvojhvězda skládající se z oranžové (4,8m) a modré složky (6,8m). V odstupu 26,6 "ji navíc rozlišíme i malým dalekohledem.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Sírius (α CMa)
|
|||
constellation: CMa
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.620742
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.620754
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:45:36.340635
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda oblohy, kterou znali snad všechny starověké národy. K šířit směřuje Orion pás prodloužený směrem dolů. Tam, nedaleko horizontu uvidíme zvlášť za mrazivých zimních nocí, jasnou modrobílou hvězdu blikající působením neklidného vzduchu v atmosféře. Vždyť už řecký výraz "seirios" znamená blikající, jiskřící. Sírius má jasnost -1,5m, ale v porovnání s ostatními hvězdami není nějak mimořádně zářivý. Za vše totiž vděčí relativně blízké vzdálenosti od nás - 8,7 světelných let, čímž se řadí na páté místo našich nejbližších hvězd, pokud nepočítáme průvodců. Svítivost má 23krát větší, průměr 1,8krát a hmotnost 2,35-násobně větší než naše Slunce. Povrchová teplota 10 000 K způsobuje jeho modrobílé zbarvení.
|
||||
nejjasnější hvězda oblohy, kterou znali snad všechny starověké národy. K Síriu směřuje Orionův pás prodloužený směrem dolů. Tam, nedaleko horizontu uvidíme, zvlášť za mrazivých zimních nocí, jasnou modrobílou hvězdu blikající působením neklidného vzduchu v atmosféře. Vždyť už řecký výraz "sirios" znamená blikající, jiskřící. Sírius má jasnost -1,5m, ale v porovnání s ostatními hvězdami není nějak mimořádně zářivý. Za vše totiž vděčí relativně blízké vzdálenosti od nás - 8,7 světelných let, čímž se řadí na páté místo v žebříčku našich nejbližších hvězd (pokud nepočítáme průvodce). Svítivost má 23krát větší, průměr 1,8krát a hmotnost 2,35-násobně větší než naše Slunce. Povrchová teplota 10 000 K způsobuje jeho modrobílé zbarvení.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 17 CMa
|
|||
constellation: CMa
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.621947
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.621951
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:49:19.560371
|
||||
---
|
||||
velmi pěkná vícenásobná hvězda i pro malý dalekohled! Malé zvětšení ukážou nádhernou širokou trojhvězdí s bílém hlavní složkou (5,8m) a dvěma oranžovými společníky tvořícími pravoúhlý trojúhelník. Ve stejném zorném poli je pozorován společník 9,5m a dvojhvězda π Canis Majoris.
|
||||
velmi pěkná vícenásobná hvězda i pro malý dalekohled! Malé zvětšení ukážou nádherné široké trojhvězdí s bílou hlavní složkou (5,8m) a dvěma oranžovými společníky tvořícími pravoúhlý trojúhelník. Ve stejném zorném poli je pozorován společník 9,5m a dvojhvězda π Canis Majoris.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Adara (ε CMa)
|
|||
constellation: CMa
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.621324
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.621328
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:47:35.009928
|
||||
---
|
||||
jedná se o dvojhvězdu. Sprievoca s magnitudě 8,1 leží ve vzdálenosti 7,5 "od hlavní složky, která má jasnost 1,5m. Kvůli velkému rozdílu jejich jasností na rozlišení budeme potřebovat dalekohled s průměrem objektivu asi 15 cm.
|
||||
jedná se o dvojhvězdu. Průvodce s magnitudou 8,1 leží ve vzdálenosti 7,5 "od hlavní složky, která má jasnost 1,5m. Kvůli velkému rozdílu jejich jasností na rozlišení budeme potřebovat dalekohled s průměrem objektivu asi 15 cm.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Kastor (α Gem)
|
|||
constellation: Gem
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:21.446104
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:21.446117
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:35:21.615819
|
||||
---
|
||||
ačkoli je Pollux o něco jasnější, je řeckým písmenem alfa označený Kastor (23. nejjasnější hvězda oblohy). Má jasnost 1,5m a je od Země vzdálen 45 světelných let. Kromě toho je známým vícenásobným systémem. Hlavní složka má jasnost 1,9m a je celkově 22-krát svítivější než Slunce, průvodce dosahuje 2,9m. Navzájem se oběhnou kolem společného těžiště za 350 až 400 let. Vzájemná úhlová vzdálenost této dvojice byla v uplynulých letech poměrně malá a v roce 1970 dosáhla své minimum 1,9 ". Od té doby se postupně zase zvětšuje, takže se tyto modré složky dají rozlišit i malým dalekohledem. Roku 1985 byla jejich vzdálenost 2,6 "a do roku 2000 vzrostla na 3,8 obloukové vteřiny.
|
||||
ačkoli je Pollux o něco jasnější, je řeckým písmenem alfa označený Kastor (23. nejjasnější hvězda oblohy). Má jasnost 1,5m a je od Země vzdálen 45 světelných let. Kromě toho je známým vícenásobným systémem. Hlavní složka má jasnost 1,9m a je celkově 22-krát svítivější než Slunce, průvodce dosahuje 2,9m. Navzájem se oběhnou kolem společného těžiště za 350 až 400 let. Úhlová vzdálenost dvojice byla v uplynulých letech poměrně malá a v roce 1970 dosáhla své minimum 1,9 ". Od té doby se postupně zase zvětšuje, takže se tyto modré složky dají rozlišit i malým dalekohledem. Roku 1985 byla jejich vzdálenost 2,6 "a do roku 2000 vzrostla na 3,8 obloukové vteřiny.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Alfard (α Hya)
|
|||
constellation: Hya
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.696150
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.696166
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:30:35.093271
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí, leží na spojnici hvězd Kastor - Pollux z Blíženců. Její pozoruhodné oranžové zbarvení si jistě všimneme i pouhým okem, patří do spektrální třídy K3. Tento obor dosahuje 2. magnitudu a nachází se v poměrně chudé oblasti bez jasnějších hvězd. I proto jeho přeložen název z arabštiny znamená "Osamocená hvězda". Tycho Brahe ho však nazýval Cor Hydraul - "Srdce hydry". Nachází se ve vzdálenosti 95 světelných let a je 115-krát svítivějšího než Slunce.
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí, leží na spojnici hvězd Kastor - Pollux z Blíženců. Její pozoruhodné oranžové zbarvení si jistě všimneme i pouhým okem, patří do spektrální třídy K3. Tento obr dosahuje 2. magnitudu a nachází se v poměrně chudé oblasti bez jasnějších hvězd. I proto jeho přeložený název z arabštiny znamená "Osamocená hvězda". Tycho de Brahe ho však nazýval Cor Hydraul - "Srdce hydry". Nachází se ve vzdálenosti 95 světelných let a je 115-krát svítivějšího než Slunce.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Regulus (α Leonis)
|
|||
constellation: Leo
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.020877
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:29.020889
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 18:12:26.068321
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí. Přivede nás k ní 9-násobně prodloužena spojnice předních kol Velkého vozu jižním směrem. Spolu s hvězdami Arktur z Pastýře a Spike z Panny tvoří jakýsi jarní trojúhelník. Název pochází z latiny a znamená "malý král", ve starém Babylonu dokonce vždy představovala hvězdu panovníka. Někdy se můžeme setkat také s názvem Cor Leonis - "srdce lva". Regulus je také jedním ze čtyř strážců oblohy, nebo i královských hvězd - byli to hvězdy, které v Perské říši označovali bod letního slunovratu (Regulus), jarní bod (Aldebaran), zimní slunovrat (Fomalhaut) a podzimní bod (Antares). Ty rozdělovaly dráhu Slunce - ekliptiku, tedy i rok na čtyři roční období. Jako jedna z mála jasných hvězd leží nedaleko ekliptiky, přesně 1,5 stupně. Proto často dochází k jejímu zákrytu Měsícem a někdy i nějakou planetou.
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí. Přivede nás k ní 9-násobně prodloužená spojnice předních kol Velkého vozu jižním směrem. Spolu s hvězdami Arktur z Pastýře a Spika z Panny tvoří jakýsi jarní trojúhelník. Název pochází z latiny a znamená "malý král", ve starém Babylonu dokonce vždy představovala hvězdu panovníka. Někdy se můžeme setkat také s názvem Cor Leonis - "srdce lva". Regulus je také jedním ze čtyř strážců oblohy, nebo i královských hvězd - byli to hvězdy, které v Perské říši označovali bod letního slunovratu (Regulus), jarní bod (Aldebaran), zimní slunovrat (Fomalhaut) a podzimní bod (Antares). Ty rozdělovaly dráhu Slunce - ekliptiku, tedy i rok na čtyři roční období. Jako jedna z mála jasných hvězd leží nedaleko ekliptiky, přesně 1,5 stupně. Proto často dochází k jejímu zákrytu Měsícem a někdy i nějakou planetou.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ constellation: Leo
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.021453
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-11 20:20:41.170177
|
||||
updated_date: 2020-02-22 18:14:00.674710
|
||||
---
|
||||
"Čelo lva", zkomolený název arabského slova Al Jabha. Ve skutečnosti nádherná dvojhvězda ležící 8 stupňů SSV od hvězdy Regulus, s žlutooranžovými složkami 2,2m (sv. 90 Sluncí) a 3,5m (sv. 30 Sluncí) v odstupu 4,4 ", ve vzájemném kontrastu mohou být vnímány až do zelena. Jejich vzájemná oběžná doba je odhadnuta na asi 619 let. Ještě v roce 1782, kdy tuto atraktivní dvojhvězdu poprvé objevil William Herschel, byla oblouková vzdálenost jejích složek menší než 2 ". Od té doby se odstup výrazně zvětšil a koncem 20. století dosáhl téměř 4,4 ".
|
||||
"Čelo lva", zkomolený název arabského slova Al Jabha. Ve skutečnosti nádherná dvojhvězda ležící 8 stupňů SSV od hvězdy Regulus, s žlutooranžovými složkami 2,2m (sv. 90 Sluncí) a 3,5m (sv. 30 Sluncí) v odstupu 4,4 ", ve vzájemném kontrastu mohou být vnímány až do zelena. Jejich vzájemná oběžná doba se odhaduje na 619 let. Ještě v roce 1782, kdy tuto atraktivní dvojhvězdu poprvé objevil William Herschel, byla oblouková vzdálenost jejích složek menší než 2 ". Od té doby se odstup výrazně zvětšil a koncem 20. století dosáhl téměř 4,4 ".
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: β LMi
|
|||
constellation: LMi
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:30.390102
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:30.390117
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 18:18:23.110429
|
||||
---
|
||||
jediná hvězda souhvězdí, které se přiděleno řecké písmeno. Tato těsná dvojhvězda, která při pozorování pouhým okem vypadá jako bod jasný 4,2 mag, ukáže svého průvodce 6,1 metru jen ve velkém dalekohledu a během dobrých pozorovacích podmínek. Nachází se v úhlové vzdálenosti pouhých několika desetin sekund. Oběžná doba složek je 37 let a vzdálenost 145 světelných let.
|
||||
jediná hvězda souhvězdí, které je přiděleno řecké písmeno. Tato těsná dvojhvězda, která při pozorování pouhým okem vypadá jako bod jasný 4,2 mag, ukáže svého průvodce 6,1m jen ve velkém dalekohledu a během dobrých pozorovacích podmínek. Nachází se v úhlové vzdálenosti pouhých několika desetin sekund. Oběžná doba složek je 37 let a vzdálenost 145 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: τ Leonis
|
|||
constellation: Leo
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.022108
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:29.022112
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 18:15:00.168968
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda, snadno rozlišitelná i obyčejným triedru. Hlava hvězda má jasnost 5,4m a její průvodce 7,0m. Úhlová vzdálenost obou partnerů je 90 obloukových vteřin.
|
||||
dvojhvězda, snadno rozlišitelná i obyčejným triedrem. Hlava hvězda má jasnost 5,4m a její průvodce 7,0m. Úhlová vzdálenost obou partnerů je 90 obloukových vteřin.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: 54 Hya
|
|||
constellation: Hya
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.697553
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.697560
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:31:30.941854
|
||||
---
|
||||
dvojhvězda tvořena složkami 5,1m a 7,1m, které v odstupu 8,6 "snadno rozliší i malé dalekohledy. Všimněte si barvu obou hvězd, jedna je světlo, druhá zase tmavě žlutá.
|
||||
dvojhvězda tvořena složkami 5,1m a 7,1m, které v odstupu 8,6 "snadno rozliší i malé dalekohledy. Všimněte si barvu obou hvězd, jedna je světlá, druhá zase tmavě žlutá.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue