Updates
This commit is contained in:
parent
b5d5c1a753
commit
8c19e4dc3a
|
|
@ -1,10 +0,0 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:08.608584
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:08.608617
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
|
@ -1,10 +0,0 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:19.360677
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:19.360695
|
||||
---
|
||||
129x-225x, bez filtru, 6m5
|
||||
Reflexní mlhovina není vidět.
|
||||
|
|
@ -1,10 +0,0 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 600/800
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:19.499303
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:19.499321
|
||||
---
|
||||
419x, bez filtru, 7m+
|
||||
Slabá reflexní mlhovina. Bezpečně bočně udržitelná u středních zvětšení. Jasná ploška, menší než na obrázcích, bez detailů
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.912521
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:46:02.165553
|
||||
---
|
||||
47x-80x, [OIII], 6m5 +
|
||||
47x-80x, [OIII], 6m5 +
|
||||
Při 47x + [OIII] se nepřímo objeví velmi slabý povrch, který leží mezi lichoběžníkem z 14 mag hvězd. Při 80x je povrch lépe vidět a lze jej držet pouze nepřímo. Plocha zhruba kulatá bez dalších struktur.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.389772
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:46:02.165681
|
||||
---
|
||||
200x, [OIII] Filtr, 6m3
|
||||
Slabě rozeznatelná jiiž bez filtru ve zvětšení 100x. Opravdu obtížná ve 200x bez filtru, ale jistá v bočním vidění - v mlhovině a kolem ní je několik slabých hvězd. Dobře reaguje na filtry. S filtry 200x se střed jeví tmavý. Obtížný jasnější prstenec je viditelný jen asi ze 3/4, jižní čtvrť se zdá být otevřená nebo je pod hranicí vnímání. Konce prstence 3/4 vypadají o něco jasnější než ostatní - malé uzly nebo hvězdy v mlhovině.
|
||||
200x, [OIII] Filtr, 6m3
|
||||
Slabě rozeznatelná jiiž bez filtru ve zvětšení 100x. Opravdu obtížná ve 200x bez filtru, ale jistá v bočním vidění - v mlhovině a kolem ní je několik slabých hvězd. Dobře reaguje na filtry. S filtry 200x se střed jeví tmavý. Obtížný jasnější prstenec je viditelný jen asi ze 3/4, jižní čtvrť se zdá být otevřená nebo je pod hranicí vnímání. Konce prstence 3/4 vypadají o něco jasnější než ostatní - malé uzly nebo hvězdy v mlhovině.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:19.470530
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:46:02.165772
|
||||
---
|
||||
172x-293x, [OIII] / UHC, 6m5 +
|
||||
172x-293x, [OIII] / UHC, 6m5 +
|
||||
PN viditelná již bez filtru, jako výrazné zjasnění na okraji slabé hvězdné skupiny. Tušitelná centrální hvězda při 172x, nepřímo pak při 293x. Pozitivní odpověď UHC a [OIII]. Při 4 mm pupile (172x) lze PN považovat za kulatou, dobře definovanou oblast, která se ve středu jeví trochu tmavší. S filtrem viditelná přímo.
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:19.436510
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:19.436538
|
||||
updated_date: 2020-09-27 13:13:22.182682
|
||||
---
|
||||
225x, [OIII], 6m7
|
||||
225x, [OIII], 6m7
|
||||
Velmi slabá PN, ruší pouze 6m5 hvězda 3'SV, s [OIII] PN bliká neustále na správném místě, může být držena po dobu asi 2-3 sekund najednou, hvězda by měla být mimo zorné pole, ale to není pro úspěšné pozorování absolutně nutné. PN se v [OIII] objevuje jinak než na POSS deskách, jako kulaté zjasnění, které je mírně koncentrováno směrem ke středu
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:19.409094
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:19.409111
|
||||
updated_date: 2020-09-27 13:13:22.182813
|
||||
---
|
||||
113x-172x, [OIII], 7m +
|
||||
Za vynika jících podmínek, v přehlídkovém zvětšení je nepřímo viditelná slabá oblast s ohniskem nejjasnějšího oblouku. Při 4 mm pupile (172x) je zjasnění o něco zřetelnější, ale je udržitelná pouze nepřímo. Jeví se jako kulaté zjasnění, které je lépe definováno na severní straně, kde je jasnější. Zjasnění lze také vidět přes filtry NPB, i když hůře než prostřednictvím [OIII].
|
||||
113x-172x, [OIII], 7m +
|
||||
Za vynikajících podmínek, v přehlídkovém zvětšení je nepřímo viditelná slabá oblast s ohniskem nejjasnějšího oblouku. Při 4 mm pupile (172x) je zjasnění o něco zřetelnější, ale je udržitelná pouze nepřímo. Jeví se jako kulaté zjasnění, které je lépe definováno na severní straně, kde je jasnější. Zjasnění lze také vidět přes filtry NPB, i když hůře než prostřednictvím [OIII].
|
||||
|
|
@ -1,11 +0,0 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 5
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:08.677062
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:08.677095
|
||||
---
|
||||
|
||||
Známá i jako NGC 7076.
|
||||
|
|
@ -1,10 +0,0 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:19.442681
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:19.442699
|
||||
---
|
||||
330x, [OIII], 7m0
|
||||
PN lze při max. pupile a s [OIII] filtrem považovat za lehkou. Zjevuje se jako V-Z elipsa, při vyšším zvětšení se objevuje slabá struktura. Na západní straně se elipsa zdá být odříznutá. Elipsa sama o sobě je trochu jasnější na S a SV straně, jsou zde také dvě slabé hvězdy v PN, od Z se objevuje slabá tmavá mlhovina směrem k V, takže střed oválu je poněkud tmavší než okolní část.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 13:25:55.837833
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 13:25:55.856954
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:19.452976
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:19.452994
|
||||
updated_date: 2020-09-27 13:25:55.857109
|
||||
---
|
||||
110x, [OIII], 7m +
|
||||
110x, [OIII], 7m +
|
||||
SNR nelze vidět, hvězdné řetězce v poli ruší pozorování.
|
||||
|
|
@ -4,8 +4,8 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:19.420700
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:19.420718
|
||||
updated_date: 2020-09-27 13:25:55.857180
|
||||
---
|
||||
613/5000
|
||||
113x-172x, [OIII], 7m +
|
||||
613/5000
|
||||
113x-172x, [OIII], 7m +
|
||||
S [OIII] východně od 9.5mag jasné „startovací hvězdy“ GSC 42853095. Extrémně obtížné hvězdné pole kvůli vysoké hustotě hvězd a mnoha hvězdným řetězcům, nejlépe při 172x. Mlhovinu lze identifikovat velmi slabě a nepřímo podle úrovně jasu - GSC tvoří s tuctem hvězd J konec 5'x3 ' SJ oválu, který má jasnou hranu jasu uprostřed. V jasnější než Z. celá mlhovina, ale není vidět. Podobná, ale ještě obtížnější hrana je 7,5' J od GSC hvězdy, zbývající části v [OIII] nejsou viditelné.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 11:08:23.700214
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 11:08:23.703357
|
||||
---
|
||||
257x, [OIII] filtr, 6m+
|
||||
257x, [OIII] filtr, 6m+
|
||||
PN lze považovat za velmi slabou hvězdičku přibližně 2' Z od hvězdy 15mag a zdá se slabší než tato bez filtru. PN však velmi dobře bliká v [OIII] a lze ji tak snadno identifikovat. I při velkém zvětšení zůstává PN stelární.
|
||||
|
|
@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.563445
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 12:52:44.139424
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.626394
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 12:52:44.139715
|
||||
---
|
||||
200x, [OIII] filtr, 6m4
|
||||
200x, [OIII] filtr, 6m4
|
||||
Při zvětšení 200x (pupila 2mm) a [OIII] je Baade 1 překvapivě jasná. Většina Abell-PN je určitě obtížnější! Slabý povrch bez struktur lze držet nepřímo, ale jeho velikost je obtížné posoudit.
|
||||
|
|
@ -1,13 +1,13 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 8
|
||||
rating: 6
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.078892
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.078915
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:12:26.440264
|
||||
---
|
||||
Jedná se buď jen o bohaté pole hvězd, které je jako rozsáhlá mlhavá plocha vidět i pouhým okem nebo o extrémně velkou, uvolněnou a nepravidelnou otevřenou hvězdokupu. V triedru na ploše velikosti dvou stupňů napočítáte pět hvězd 6mag, osm 7mag a dvacet 8mag a slabších. Stálice 11 a 12 Cam představují široký pár (108,5"), jehož první složka dosahuje jasnost 5.4mag a druhá 6.5mag.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Jedná se buď jen o bohaté pole hvězd, které je jako rozsáhlá mlhavá plocha vidět i pouhým okem nebo o extrémně velkou, uvolněnou a nepravidelnou otevřenou hvězdokupu. V triedru na ploše velikosti dvou stupňů napočítáte pět hvězd 6mag, osm 7mag a dvacet 8mag a slabších. Stálice 11 a 12 Cam představují široký pár (108,5"), jehož první složka dosahuje jasnost 5.4mag a druhá 6.5mag.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 18:54:13.380817
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:55:33.170039
|
||||
---
|
||||
|
||||
Dengel-Hartl 3
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 18:54:13.407121
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:54:13.410472
|
||||
---
|
||||
180x, [OIII] filtr, 7m+
|
||||
PN reaguje na [OIII] jen mírně, lze ji také vidět slabě bez filtru, ale nejlepší dojem je v pupile 2 mm a [OIII]. PN se jeví jako úplně kulatá, její disk je rovnoměrně osvětlený bez další struktury.
|
||||
|
|
@ -5,5 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.793387
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.793413
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:38:20.691918
|
||||
---
|
||||
|
||||
Dolidze-Dzhimshelejshvili 1
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 18:36:36.183541
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:36:36.185463
|
||||
---
|
||||
600x, bez / UHC filtr, 6m4
|
||||
PN v galaktickém halo! Již při zvětšení 100x lze ji rozpoznat jako hvězdu 13mag, ale při každém zvětšení zůstává stelární. Dobře reaguje na mlhové filtry a lze jej jasně identifikovat pomocí přikládání filtru!
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.716187
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 13:01:09.088912
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.802767
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 13:01:09.089076
|
||||
---
|
||||
420x, bez filtru, 6m3
|
||||
420x, bez filtru, 6m3
|
||||
PN vypadá jako difuzní hvězda i při malém zvětšení bez filtru. Nejlepší pohled ve zvětšení 420x (pupila 1 mm): přibližně 11mag homogenní disk, mírně světlejší do středu, s velmi rozptýlenými okraji. Filtry mírně pomáhají, ale díky vysokému jasu povrchu jsou zbytečné.
|
||||
|
|
@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.295207
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-25 20:41:28.429257
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
Známa jako Haro 4-1.
|
||||
|
|
@ -6,11 +6,11 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.771972
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-25 20:41:28.429487
|
||||
---
|
||||
200x, bez / UHC filtr, 6m4
|
||||
Zůstává stelární při každém zvětšení, ale lze jej jasně identifikovat v hvězdném poli blikáním filtru a není nijak zvlášť slabá (přibližně 13 mag).
|
||||
|
||||
Skutečně zajímavou věcí na Haro 4-1 je jeho okolí. PN je jen asi 20' jižně od centra kupy galaxií Coma! I když ji hledáte, narazíte na některé galaxie a v nakresleném zorném poli bylo bezpochyby rozpoznáno nejméně 6 galaxií:
|
||||
|
||||
- vřeteno PGC 44667, přibližně 6' SV
|
||||
- slabá skupina tří IC 3957/3959/3963, přibližně 9' SZ
|
||||
200x, bez / UHC filtr, 6m4
|
||||
Zůstává stelární při každém zvětšení, ale lze jej jasně identifikovat v hvězdném poli blikáním filtru a není nijak zvlášť slabá (přibližně 13 mag).
|
||||
|
||||
Skutečně zajímavou věcí na Haro 4-1 je jeho okolí. PN je jen asi 20' jižně od centra kupy galaxií Coma! I když ji hledáte, narazíte na některé galaxie a v nakresleném zorném poli bylo bezpochyby rozpoznáno nejméně 6 galaxií:
|
||||
|
||||
- vřeteno PGC 44667, přibližně 6' SV
|
||||
- slabá skupina tří IC 3957/3959/3963, přibližně 9' SZ
|
||||
- NGC 4854 přibližně 9' západní délky a PGC 44541 přibližně 5' západní délky
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 14:28:23.325064
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 14:28:23.327687
|
||||
---
|
||||
100x, [OIII] filtr, 6m5 +
|
||||
100x, [OIII] filtr, 6m5 +
|
||||
S [OIII] a 100x (pupila 4mm) je vidět velmi slabé, kulaté zjasnění o průměru 1,5'. Obtížné bočně udržitelná, ale opakovaně se objevuje na správném místě. Hranice rozpýlené a těžko definovatelné.
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.259213
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:31:38.483534
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.206098
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:31:38.483781
|
||||
---
|
||||
180x, [OIII] filtr, 6m+
|
||||
180x, [OIII] filtr, 6m+
|
||||
Velmi zajímavá PN u prominentní proměnné FG Sge. V době pozorování byla FG Sge vidět pouze při velkém zvětšení jako velmi slabá hvězda s odhadovanou jasností 16mag asi 8" západně od hvězdy 12,3m a byla tedy také slabší než další hvězda 15,4m asi 16“ na západ. Samotná PN je s [OIII] filtrem vidět jako extrémně slabé, kulaté zjasnění, jehož střed je západně od hvězdy 12,4 mag , asi 20" od hvězdy. Díky tomu jsou polohy spolehlivé. Vlastní mlhoivina je slabá, ale s nepřímým viděním se dá udržovat 100% času. Pro srovnání lze pozorovat sousední hvězdy uspořádané do mírného oblouku podobného jasu - zde nelze pozorovat žádné mlhoviny.
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.529563
|
|||
updated_by: admin
|
||||
updated_date: 2020-09-24 20:43:33.068125
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.498246
|
|||
updated_by: admin
|
||||
updated_date: 2020-09-24 20:43:33.068283
|
||||
---
|
||||
420x, [OIII] filtr, 6m5
|
||||
420x, [OIII] filtr, 6m5
|
||||
Se zvětšením 420x (pupila 1 mm) je i bez filtru velmi slabě rozpoznatelná. S filtrem se mlhovina trochu zvýrazní, ale stále je slabá. Nejprve se malý disk jeví jako neurčitě nepravidelně jasný. Po delším pozorování je jasné, že na severním a jižním okraji mlhoviny jsou dvě jasné skvrny, které jsou odděleny tmavším středem. Díky tomu nabývá PN téměř tvaru činky. Jižní rozjasnění je zjevně o něco rozsáhlejší a jasnější než jeho severní protějšek. Žádná centrální hvězda není viditelná.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-26 19:34:22.442448
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 19:36:51.839554
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-26 19:34:22.465267
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 19:34:22.468315
|
||||
---
|
||||
225x, [OIII] filtr, 6m8
|
||||
PN objevená v roce 2006. Slabá, ale lze udržet nepřímo s [OIII]. Disk je dobře vymezený, přibližně 1' velký a rovnoměrně osvětlený disk. Leží 1' východně od tří slabých (14-15 mag) hvězd tvořících špičatý trojúhelník.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.407852
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-25 21:00:45.999513
|
||||
---
|
||||
600x, bez filtru, 6m0
|
||||
600x, bez filtru, 6m0
|
||||
I při zvětšení 600x (pupila 0,65 mm) je PN na první pohled stelární. Po detailním zkoumání vyjde najevo, že se jedná o extrémně malý a velmi jasný disk, kolem kterého se zdá být velmi slabá halo. Střed disku se stále jeví jako stelární - jde buď o iluzi, nebo o centrální hvězdu. PN velmi dobře reaguje na filtry. S filtrem [OIII] je Hu 2-1 velmi jasný a stelární. Slabé a těsné halo lze jen předpokládat.
|
||||
|
|
@ -1,11 +0,0 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-26 10:43:01.188481
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 10:43:12.489441
|
||||
---
|
||||
|
||||
Známá jako Preite-Martinez 1-333
|
||||
|
|
@ -1,10 +0,0 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-26 10:43:01.211883
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 10:43:01.215356
|
||||
---
|
||||
257x, [OIII] filtr, 6m5+
|
||||
Nedávno potvrzená PN, lze vidět jako slabé zesvětlení i bez filtru při středním zvětšení. S [OIII] se objevuje zhruba trojúhelníková struktura, na jejíž špičaté jižní straně je nápadné stelární zjasnění, od kterého vede světlý proužek na SV a dobře ohraničuje PN na této straně. Na západní straně je trochu oddělena slabá oblast, která se zdá být jen slabě spojená s PN. Severní hranice PN končí difuzně.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 12:42:47.472615
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 12:42:47.475078
|
||||
---
|
||||
51x, [OIII] filtr, 6m5+
|
||||
51x, [OIII] filtr, 6m5+
|
||||
Při max. pupile je vidět jako 20'x10' velká, SV-JZ protažená oblast, což je zvláště dobře vidět při pohybu dalekohledu. Dlouhá SZ strana je lépe omezená a mírně zakřivená. JV strana se difuzně zužuje na JV a její velikost je obtížné odhadnout.
|
||||
|
|
@ -5,7 +5,6 @@ references:
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:07.845457
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:07.845479
|
||||
updated_date: 2020-09-27 19:08:43.410611
|
||||
---
|
||||
|
||||
Známá spíše jako Jones1.
|
||||
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:18.299946
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:18.299964
|
||||
updated_date: 2020-09-27 19:08:43.410826
|
||||
---
|
||||
129x, [OIII] filtr, 7m3
|
||||
129x, [OIII] filtr, 7m3
|
||||
Slabá a rozsáhlá PN. Nejlépe se středními pupilami (3 mm) a [OIII]. Na první pohled oblouk otevřený na východ jako půlkruh. Jižní a severní části jasnější než spojovací část na západě. Severní část nejjasnější s mírně zakřivenou strukturou, jižní část poněkud slabší, protáhlá 1:5 SV. PN není uvnitř úplně tmavá.
|
||||
|
|
@ -5,7 +5,6 @@ references:
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:07.226889
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 12:56:41.745598
|
||||
updated_date: 2020-09-26 20:10:52.075905
|
||||
---
|
||||
|
||||
Známá jako Jonckheere 320
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:18.838756
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 12:56:41.745793
|
||||
updated_date: 2020-09-26 20:10:52.076124
|
||||
---
|
||||
600x, bez filtru, 6m3
|
||||
Ve zvětšení 66x (pupila 6mm) je velmi snadné rozpoznat jako hvězdu 9-10mag. Nejlepší pohled při 600x (pupila 0,65mm). Kolem dvou těžko rozlišitelných stelárních jader (jihovýchodní mírně jasnější) nebo uzlů, je vidět malé, ale jasné, eliptické halo, následované dalším, slabším a kulatějším vnějším halo. Filtr [OIII] má malý účinek, ale nechá více vyniknout obě jádra. Všechny hranice mlhoviny jsou velmi rozptýlené, detaily PN velmi obtížné, přestože tato neobvyklá PN je poměrně jasná.
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.592238
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:07:23.416695
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.306432
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:08:05.074861
|
||||
---
|
||||
225x, [OIII] filtr, 7m0
|
||||
225x, [OIII] filtr, 7m0
|
||||
PN je extrémně těžká. Za velmi dobrých podmínek je vidět velmi slabé, přibližně 1,5' velké, kulaté zjasnění kolem zřetelné centrální hvězdy. Nejisté pozorování, hranice PN velmi obtížně uchopitelné. Zvláštností je kvasar KUV 18217 + 6419 (Q 1821 + 643) ležící pouze 1,5 'JV, který je také vidět přes [OIII].
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.811139
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:29:03.111231
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.218497
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:29:03.111394
|
||||
---
|
||||
200x, [OIII] filtr, 6m5
|
||||
200x, [OIII] filtr, 6m5
|
||||
Velmi slabé, ale s filtrem jasně kulaté, rozptýlené zjasnění, které se jeví jako relativně rozsáhlé. Centrální hvězda není viditelná.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.397039
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-25 20:51:26.215750
|
||||
---
|
||||
257x, bez filtru, 7m+
|
||||
257x, bez filtru, 7m+
|
||||
Slabá PN. Bez filtru je velmi obtížné ji detekovat. Jeví se kulatá s rozptylenými, zužujícími se okraji. Žádné další struktury nejsou vidět. [OIII] přináší mírné zlepšení, ale žádné další podrobnosti.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 13:07:07.080565
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 13:07:07.083308
|
||||
---
|
||||
420x, UHC filtr, 6m5
|
||||
420x, UHC filtr, 6m5
|
||||
Již bez filtru se zvětšením 300x (pupila 1.3mm) jej lze jasně rozpoznat podle slabé hvězdy v poli. S 420x (pupila 1 mm) a s UHC filtrem (mírně pomáhá) se PN stále jeví jako poměrně matný disk bez jakékoli další struktury. Centrální hvězda není vidět.
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-26 13:13:42.873654
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 13:13:42.901214
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 13:13:42.898789
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 13:13:42.901416
|
||||
---
|
||||
600x, UHC filtr, 6m8
|
||||
600x, UHC filtr, 6m8
|
||||
Extrémně slabá a velmi malá PN! Pouze s 600x (pupila 0,65mm) a filtrem je vidět bočně 50% času. Tvar nelze určit s jistotou.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 09:08:19.214543
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 09:08:19.216586
|
||||
---
|
||||
300x, UHC filtr, 6m4
|
||||
300x, UHC filtr, 6m4
|
||||
Od 300x, dokonce i bez filtru, může být viděna jako slabé, malé rozjasnění se slabou hvězdou. Filtr UHC mírně zlepšuje obraz. Centrální hvězda není viditelná.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 11:50:24.888850
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 11:50:24.891416
|
||||
---
|
||||
600x, UHC filtr, 6m5
|
||||
600x, UHC filtr, 6m5
|
||||
Hvězda 6mag v těsné blízkosti významně narušuje pozorování při středním zvětšení a je bezpečně mimo zorné pole pouze při 600násobném zvětšení. Teprve nyní, bez filtru, je slabá hvězda v poli okamžitě viditelná ve správné poloze, od níž nelze jednoznačně oddělit slabý a malý disk PN. S UHC filtrem hvězda zmizí a zbývá viditelné jasně ploché, ale velmi slabé rozjasnění.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 18:11:47.393547
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:11:47.423649
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 17:57:28.158028
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 17:57:28.160141
|
||||
---
|
||||
420x, UHC, 6m2
|
||||
Bez filtru ne správné poloze je velmi slabá oblast viditelná pouze bočním viděním 420x (pupila 1 mm). UHC filtr přináší mírné zvýšení kontrastu.
|
||||
|
|
@ -5,6 +5,6 @@ references:
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:07.482168
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:07.482186
|
||||
updated_date: 2020-09-27 20:20:46.134922
|
||||
---
|
||||
Známá i jako Kohoutek 4-10.
|
||||
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:18.739608
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:18.739623
|
||||
updated_date: 2020-09-27 20:20:46.135069
|
||||
---
|
||||
600x, bez / [OIII] filtr, 6m4
|
||||
600x, bez / [OIII] filtr, 6m4
|
||||
PN by měla mít průměr 30", ale z toho není nic vidět. Hvězdný objekt na dané poloze prokazuje mlhovinový charakter pomocí přikládání filtru.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-26 08:52:25.139547
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:56:23.670521
|
||||
---
|
||||
360x, bez filtru, 6m0+
|
||||
PN leží 1,5' SV od slabé a malé otevřené hvězdokupy NGC 6846, v bohatém poli Mléčné dráhy. Samotná PN leží severně od trojúhelníku skládajícího se z hvězd 15mag. Při 360x lze vidět jako asi 15.5-16mag hvězdičky i bez filtru. Dobře reaguje na [OIII] a s filtrem je stejně jasný jako hvězdy v trojúhelníku. PN zůstává při zvětšení 360x stelární.
|
||||
360x, bez filtru, 6m0+
|
||||
PN leží 1,5' SV od slabé a malé otevřené hvězdokupy NGC 6846, v bohatém poli Mléčné dráhy. Samotná PN leží severně od trojúhelníku skládajícího se z hvězd 15mag. Při 360x lze vidět jako asi 15.5-16mag hvězdičky i bez filtru. Dobře reaguje na [OIII] a s filtrem je stejně jasný jako hvězdy v trojúhelníku. PN zůstává při zvětšení 360x stelární.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-24 19:21:13.039734
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:21:24.812028
|
||||
---
|
||||
225x, [OIII] filtr, první 6m8
|
||||
225x, [OIII] filtr, první 6m8
|
||||
PN se jeví jako 0,5' velký, kulatý a bezstrukturní disk s difuzními okraji. PN lze držet nepřímo, i bez filtru je na místě PN vidět slabé zjasnění. Přímo na JZ okraji PN je slabá hvězda s přibližně 14 mag viditelná i s filtrem.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 19:15:56.386390
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 19:15:56.413639
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 19:15:56.411168
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 19:15:56.413817
|
||||
---
|
||||
420x, UHC filtr, 6m5
|
||||
Lze ji považovat za extrémně slabé rozjasnění bez filtru se zvětšením 420x (pupila 1 mm). Díky filtru UHC malý disk vynikne trochu lépe - kromě mírného zvýšení jasu směrem ke středu nejsou vidět žádné další podrobnosti.
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.138797
|
|||
updated_by: admin
|
||||
updated_date: 2020-09-24 20:43:42.348095
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.565694
|
|||
updated_by: admin
|
||||
updated_date: 2020-09-24 20:43:42.348338
|
||||
---
|
||||
420x, bez filtru, 6m1
|
||||
420x, bez filtru, 6m1
|
||||
I při malém zvětšení viditelná jako slabý objekt ve tvaru hvězdy. Nejlepší pohled v 420x (pupila 1 mm). Strašidelný disk, stále přímo viditelný, bez struktury, na kterém sedí hvězda na severním okraji. Skoro nereaguje na filtry.
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.313274
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:53:50.703834
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.671856
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:53:50.704010
|
||||
---
|
||||
600x, bez filtru, 6m3
|
||||
600x, bez filtru, 6m3
|
||||
Ve zvětšení 100x viditelná jako slabá hvězda. Při zvětšení 600x (pupila 0,65mm) po detailním zkoumání eliptický tvar díky slabým „uším“ na severu a jihu. Přechod do „uší“ je poměrně plynulý, ostatní hranice mlhoviny kulatého centrálního disku jsou relativně ostře definované. Trochu tmavší střed naznačuje prstencovou strukturu!
|
||||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.659854
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:34:52.552108
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.575980
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 08:34:52.552306
|
||||
---
|
||||
420x, UHC filtr, 6m5,
|
||||
420x, UHC filtr, 6m5,
|
||||
Filtry s PN moc nepomáhají, nicméně slabý kotouč mlhoviny lze vidět i bez filtru. V mlhovině je velmi slabá hvězda. Ne však ve středu, takže to nebude centrální hvězda.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name:
|
|||
rating: 1
|
||||
references:
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.517662
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:07.271218
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.517684
|
||||
---
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -2,7 +2,7 @@
|
|||
aperture: 400/500
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:17.580922
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:18.614972
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:17.580947
|
||||
---
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -7,4 +7,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:07.681883
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-25 21:35:46.329350
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:18.537850
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-25 21:35:46.329575
|
||||
---
|
||||
360x, [OIII] filtr, 7m5
|
||||
360x, [OIII] filtr, 7m5
|
||||
PN je dobře viditelná bez filtru. Reaguje na [OIII] - dobře bliká. Bez filtru i díky nízké deklinaci -20 DEC vypadá PN stelárně, s [OIII] se zdá být trochu plošná. Nejisté pozorování.
|
||||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-24 19:49:41.284364
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:49:41.285919
|
||||
---
|
||||
600x, UHC filtr, 6m5
|
||||
600x, UHC filtr, 6m5
|
||||
Ve zvětšení 420x (pupila 1 mm) je slabě vidět i bez filtru. PN však zůstává slabým objektem s difuzními hranicemi, a to i při větším zvětšení a s filtrem, se kterým lze rozeznat mírně světlejší oblast na severním okraji PN, která je naopak poměrně slabá, ale evidentní - možný náznak prstence? Centrální hvězda není viditelná.
|
||||
|
|
@ -5,17 +5,17 @@ references: [1] Photo [Karel Bůna](http://astrofoto.buna.cz/?cat=galerie&filena
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.077556
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.077590
|
||||
updated_date: 2020-09-27 13:46:00.475352
|
||||
---
|
||||
|
||||
Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3.4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček.
|
||||
|
||||
Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly).
|
||||
|
||||
Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis.
|
||||
|
||||
Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II.
|
||||
|
||||
Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem.
|
||||
|
||||
|
||||
Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3.4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček.
|
||||
|
||||
Nejstarší záznam o pozorování Velké mlhoviny v Andromedě pochází od perského astronoma Abdurralunana Al-Sufi z roku přibližně 905 n.l. Mlhovinu později popsal 15. prosince 1612 Simon Marius, zřejmě první člověk, který na ni namířil dalekohled. V 18. století se ocitla jako 31. položka v Messierovom katalogu mlhavých objektů. Jak samotný název napovídá, galaxie byla stejně jako všechny ostatní tehdy známé mlhavé objekty považována jednoduše za mlhovinu. První domněnku bez jakýchkoliv důkazů, že se jedná o velmi vzdálený systém hvězd vyslovil až skvělý pozorovatel W. Herschel. Až do začátku astrofotografii byly totiž astronomové odkázáni pouze na vizuální pozorování. V roce 1847 zachytil svým 150 mm reflektorem George P. Bond dva temné pásy na severozápadní straně galaxie. Později nazvané Bondovy kanály byly první předzvěstí spirálové struktury a objevu skutečné podstaty mlhoviny. 20. srpna 1885 našel estonský astronom Ernst Hartwig 16 úhlových vteřin od jádra galaxie novou hvězdu, označenou S Andromedae. Dosáhla 6. magnitudu a byla vidět i pouhým okem, čímž se tak stala první zaznamenanou extragalaktické supernovou v dějinách astronomie. Astronomové se však tehdy domnívali, že jde o obyčejnou novu, které již byly pozorovány v naší Galaxii. Z dosahu dalekohledů zmizela až v únoru 1886. Koncem 19. století anglický astronom Isaac Roberts konečně na fotografii zachytil spirální ramena i samotné hvězdy galaxie. Domněnky zda se jedná o menší objekt v naší Galaxii nebo samostatný hvězdný ostrov vyřešil nakonec počátkem třicátých let Edwin Hubble, když mohutným dalekohledem na Mt. Wilson rozlišil okrajové hvězdy M31 i vizuálně a pomocí cefeidy určil vzdálenost M31 na 1 000 000 světelných let (později bylo zpřesněno na 2.5Mly).
|
||||
|
||||
Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti naší Galaxii. Je od nás vzdálena 2 540 000 světelných let, čímž se stává jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem. Někdy se označuje za sestru naší Galaxie - i když ji v rozměrech o něco převyšuje, je s ní srovnatelná ve velikosti, složení a tvaru. Obsahuje 200 miliard hvězd, v spirálních ramenech se soustřeďují hvězdy populace I, především modří obři a nadobro, ale také proměnné hvězdy různých typů, zejména δ cefeidy, plynové a prachové mraky. Vzhledem na velkou vzdálenost v ní však lze jen těžko vizuálně rozeznat otevřené hvězdokupy a hvězdné asociace. Dobře se v ní však pozoroujú svítící a tmavé mraky mezihvězdné hmoty, soustředěné do spirálových ramen. Už W. Baade v ní také identifikoval asi 700 oblastí H II mezihvězdného ionizovaného vodíku. Z halové populace II se v M31 velkým dalekohledem pozororujú zejména kulové hvězdokupy a proměnné hvězdy typu W Virginis.
|
||||
|
||||
Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II.
|
||||
|
||||
Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem.
|
||||
|
||||
Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palmě a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikálně se s největší pravděpodobností jedná o část nitřního pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:17.544012
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:17.544041
|
||||
updated_date: 2020-09-27 08:55:05.746313
|
||||
---
|
||||
75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78).
|
||||
75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78).
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -7,10 +7,10 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.172092
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 17:08:08.974894
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Cefea, ležící na prodloužené spojnici hvězd α - β Cas, kterou v roce 1774 náhodně objevil Charles Messier při pozorování komety. Je poměrně rozsáhlá, bohatá a zhuštěná, patří k těm bohatším na severní obloze. Celkovou jasnost dosahuje 6.9mag a pod tmavou oblohou je viditelná jako malá mlhavá nenápadná skvrnka i pouhým okem. Obsahuje okolo 120 hvězd mezi 9. a 13. magnitudou a asi 200 hvězd ve vzdálenosti asi 3 900 světelných let. Nejjasnější je žlutý obr 8.2mag. Přesto ve hvězdokupě najdeme také bleděmodré hvězdy hlavní posloupnosti, které naznačují, že celkový věk hvězdokupy je okolo 50 milionů let, tedy o něco méně než věk Plejád. V triedru hvězdokupa působí kompaktním dojmem a i v záplavě ostatních stálic opravdu bije do očí.
|
||||
|
||||
Dominik: Tato krásná hvězdokupa mi v mém 250mm dobsonu připomíná hodně útvarů. Z velkého množství hvězd moje fantazie vytváří pyramidu, z níž vrcholu však vychází přesně naopak velmi malá další pyramida. Od malé pyramidy přes vrchol jsou hvězdy nejjasnější a nejhustěji až postupně slábnou a ztrácejí se v tmavé obloze. Kousek od tohoto útvaru je však další nepravidelný oblak výraznějších hvězd. Také by mi mohla M52 připomínat přesýpací hodiny nebo kužel světla, který postupně slábne.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Cefea, ležící na prodloužené spojnici hvězd α - β Cas, kterou v roce 1774 náhodně objevil Charles Messier při pozorování komety. Je poměrně rozsáhlá, bohatá a zhuštěná, patří k těm bohatším na severní obloze. Celkovou jasnost dosahuje 6.9mag a pod tmavou oblohou je viditelná jako malá mlhavá nenápadná skvrnka i pouhým okem. Obsahuje okolo 120 hvězd mezi 9. a 13. magnitudou a asi 200 hvězd ve vzdálenosti asi 3 900 světelných let. Nejjasnější je žlutý obr 8.2mag. Přesto ve hvězdokupě najdeme také bleděmodré hvězdy hlavní posloupnosti, které naznačují, že celkový věk hvězdokupy je okolo 50 milionů let, tedy o něco méně než věk Plejád. V triedru hvězdokupa působí kompaktním dojmem a i v záplavě ostatních stálic opravdu bije do očí.
|
||||
|
||||
Dominik: Tato krásná hvězdokupa mi v mém 250mm dobsonu připomíná hodně útvarů. Z velkého množství hvězd moje fantazie vytváří pyramidu, z níž vrcholu však vychází přesně naopak velmi malá další pyramida. Od malé pyramidy přes vrchol jsou hvězdy nejjasnější a nejhustěji až postupně slábnou a ztrácejí se v tmavé obloze. Kousek od tohoto útvaru je však další nepravidelný oblak výraznějších hvězd. Také by mi mohla M52 připomínat přesýpací hodiny nebo kužel světla, který postupně slábne.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.943998
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 17:08:08.975097
|
||||
---
|
||||
Nádherná hvězdokupa, jasná, rozsáhlá s nepravidelným, mírně centrálním zhuštěním. 150 hvězd od 9. do 12. mag je zřetelně rozlišitelných. Několik hvězdných zhuštění se nachází severovýchodně od centra kupy, blízko jihozápadního rozhraní. Mnoho slabých hvězd je rozprášených severovýchodně a jihovýchodně od kupy.
|
||||
Nádherná hvězdokupa, jasná, rozsáhlá s nepravidelným, mírně centrálním zhuštěním. 150 hvězd od 9. do 12. mag je zřetelně rozlišitelných. Několik hvězdných zhuštění se nachází severovýchodně od centra kupy, blízko jihozápadního rozhraní. Mnoho slabých hvězd je rozprášených severovýchodně a jihovýchodně od kupy.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -5,7 +5,7 @@ references: [1] Photo HST
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.181297
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.181330
|
||||
updated_date: 2020-09-27 13:57:09.950233
|
||||
---
|
||||
|
||||
Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 58 000ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 80 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7.8mag, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Jeden stupeň na východ, v téměř stejné vzdálenosti od nás, se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně řídká NGC 5053, která s M53 prokazatelně gravitačně interaguje.Ve větších dalekohledech patří M53 k půvabným objektem, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité.
|
||||
|
||||
Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 58 000ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 80 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7.8mag, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Jeden stupeň na východ, v téměř stejné vzdálenosti od nás, se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně řídká NGC 5053, která s M53 prokazatelně gravitačně interaguje.Ve větších dalekohledech patří M53 k půvabným objektem, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -5,7 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.232056
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.232085
|
||||
updated_date: 2020-09-27 14:36:39.898885
|
||||
---
|
||||
|
||||
Tuto kulovou hvězdokupu (7.6mag) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysu dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 28 700 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti.
|
||||
|
||||
Tuto kulovou hvězdokupu (7.6mag) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysu dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 28 700 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:06.565233
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 17:25:24.048137
|
||||
---
|
||||
|
||||
Velká spirální galaxie pozorovaná shora, rozkládající se asi 1,3 obloukového stupně nedaleko hvězdy η Psc. Spirální ramena jsou ve skutečnosti dobře rozvinutá, ale vizuálně je není snadné spatřit. Mají nízkou plošnou jasnost, takže nejjasnější částí galaxie se stává samotné jádro. Svou strukturou se velmi podobá M33 - galaxii v Trojúhelníku, ve srovnání s ní však leží 15krát dále, ve vzdálenosti 32 milionů světelných let. Byla objevena P. Méchainem v září roku 1780. V malých dalekohled může vzdáleně připomínat kulovou hvězdokupu, vždyť nakonec podobně ji ve svých záznamech uvádí i William Herschel a M74 byla rovněž nesprávně klasifikována i v Dreyerove NGC katalogu. Nakonec se však stala jednou z prvních galaxií, u nichž byly identifikovány spirální ramena. V galaxii byly v nedávně době zaznamenány tři supernovy SN 2002sp, SN 2003gd a 2013ej. Svou jasností 9,4 mag je nejjasnější galaxií souhvězdí Ryb, ale zároveň i jedním z nejslabších objektů fenomenálního Messierova katalogu.
|
||||
|
||||
Velká spirální galaxie pozorovaná shora, rozkládající se asi 1,3 obloukového stupně nedaleko hvězdy η Psc. Spirální ramena jsou ve skutečnosti dobře rozvinutá, ale vizuálně je není snadné spatřit. Mají nízkou plošnou jasnost, takže nejjasnější částí galaxie se stává samotné jádro. Svou strukturou se velmi podobá M33 - galaxii v Trojúhelníku, ve srovnání s ní však leží 15krát dále, ve vzdálenosti 32 milionů světelných let. Byla objevena P. Méchainem v září roku 1780. V malých dalekohled může vzdáleně připomínat kulovou hvězdokupu, vždyť nakonec podobně ji ve svých záznamech uvádí i William Herschel a M74 byla rovněž nesprávně klasifikována i v Dreyerove NGC katalogu. Nakonec se však stala jednou z prvních galaxií, u nichž byly identifikovány spirální ramena. V galaxii byly v nedávně době zaznamenány tři supernovy SN 2002sp, SN 2003gd a 2013ej. Svou jasností 9,4 mag je nejjasnější galaxií souhvězdí Ryb, ale zároveň i jedním z nejslabších objektů fenomenálního Messierova katalogu.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -6,5 +6,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:16.694369
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 17:25:24.048330
|
||||
---
|
||||
293x, 7m
|
||||
293x, 7m
|
||||
3 spirálová ramena přímo viditelná. V masivním rameni roztočeném směrem k J leží na konci oblast HII. Je oddělena nápadným tmavým pásem od těsně přiléhajícího ramene k S, nápadná oblast HII na konci ramene. Na SV je vidět další rameno, 13" J od jádra leží slabá hvězda 14mag.
|
||||
|
|
@ -1,14 +1,14 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
rating: 10
|
||||
rating: 9
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:05.459656
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:05.459683
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 12:46:18.286204
|
||||
---
|
||||
|
||||
Spirální galaxie ležící na jižním okraji souhvězdí na rozhraní s Fénixem. Je druhým nejjasnějším členem kupy galaxií v sochařů, která zabírá na obloze skoro 20 stupňů a zahrnuje galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, jakož i NGC 45 a NGC 247 ve velryb. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnituda -18,9 odpovídá svítivosti 3 bilionů Sluncí. Její jasnost dosahuje hodnotu 8.1mag, takže nám na její pozorování postačí i malý dalekohled. Ale ani to není úplně pravda. V našich zeměpisných šířkách vystupuje během podzimních měsíců jen velmi nízko nad horizont a tudíž zůstává pro nás prakticky nepozorovatelná. Abychom ji lépe viděli, musíme vycestovat alespoň k severním břehům Afriky nebo ještě lépe do oblastí kolem rovníku. Galaxii objevil J. Dunlop v roce 1826.
|
||||
|
||||
Zážitek poskytne v dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm. Nejdříve zřejmě postřehneme, že galaxie má tvar velmi prodlouženého pruhu velkého půl stupně a má rozdílný jas na jednotlivých koncích. Jasnější část představuje jádro na západní straně, které v délce představuje asi 1/3 hala a polovinu jeho šířky. V neposlední řadě si všimneme i nějaké skvrnité, nestejně jasné plochy.
|
||||
|
||||
|
||||
Spirální galaxie ležící na jižním okraji souhvězdí na rozhraní s Fénixem. Je druhým nejjasnějším členem kupy galaxií v sochařů, která zabírá na obloze skoro 20 stupňů a zahrnuje galaxie NGC 253, NGC 300 a NGC 7793, jakož i NGC 45 a NGC 247 ve velryb. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnituda -18,9 odpovídá svítivosti 3 bilionů Sluncí. Její jasnost dosahuje hodnotu 8.1mag, takže nám na její pozorování postačí i malý dalekohled. Ale ani to není úplně pravda. V našich zeměpisných šířkách vystupuje během podzimních měsíců jen velmi nízko nad horizont a tudíž zůstává pro nás prakticky nepozorovatelná. Abychom ji lépe viděli, musíme vycestovat alespoň k severním břehům Afriky nebo ještě lépe do oblastí kolem rovníku. Galaxii objevil J. Dunlop v roce 1826.
|
||||
|
||||
Zážitek poskytne v dalekohledech s průměrem objektivu kolem 300 mm. Nejdříve zřejmě postřehneme, že galaxie má tvar velmi prodlouženého pruhu velkého půl stupně a má rozdílný jas na jednotlivých koncích. Jasnější část představuje jádro na západní straně, které v délce představuje asi 1/3 hala a polovinu jeho šířky. V neposlední řadě si všimneme i nějaké skvrnité, nestejně jasné plochy.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.305712
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 18:11:20.849088
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
Galaxie v jižní části souhvězdí jasnosti 9.5mag, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě (M31). Na tmavé obloze je možné tento objekt pozorovat už v binaru 25 × 100.
|
||||
|
|
@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.234728
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 18:11:20.849220
|
||||
---
|
||||
Ani 30 cm dalekohled mnoho krásy nepřinese, její centrální část je viditelná jako slabá elipsa s postupným zjasněním ke středu. Oproti nedaleké NGC 185 asi stupeň na východ je mnohem obtížnější pozorovatelná. Je evidentně více prodloužena, ale připomíná spíše fantoma s velmi slabou plošnou jasností.
|
||||
Ani 30 cm dalekohled mnoho krásy nepřinese, její centrální část je viditelná jako slabá elipsa s postupným zjasněním ke středu. Oproti nedaleké NGC 185 asi stupeň na východ je mnohem obtížnější pozorovatelná. Je evidentně více prodloužena, ale připomíná spíše fantoma s velmi slabou plošnou jasností.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -7,5 +7,5 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.357094
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 18:11:32.797645
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
Průvodce Velké mlhoviny v Andromedě (M31).
|
||||
|
|
@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.163270
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-26 18:11:32.797791
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu má oválný tvar s postupným zjasněním ke středu. Stupeň západně si můžeme všimnout ještě slabší galaxii NGC 147, rovněž průvodce M31.
|
||||
V dalekohledu má oválný tvar s postupným zjasněním ke středu. Stupeň západně si můžeme všimnout ještě slabší galaxii NGC 147, rovněž průvodce M31.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -7,9 +7,9 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:05.536558
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 20:09:28.697237
|
||||
---
|
||||
|
||||
Silný mimogalaktický rádiový zdroj Perseus A = 3C84. Je buď jednou galaxií vyvrhávajúcou hmotu nebo dvěma galaxiemi v kontaktu. NGC 1275 je nejjasnějším členem galaktické kupy Perseus I (Abell 426), která je zhruba 300 milionů světelných let vzdálená a skoro 10 milionů ly v průměru. Abell 426 v blízkosti Algol zahrnuje celkově asi 500 galaxií.
|
||||
|
||||
Dominik: Poměrně známá kupa galaxii je spousta s označením Abell 426, též přezdívaná kupa Perseus. Steve Gottlieb, amatérský astronom, rozeznal svým 45cm dalekohledem 58 galaxii této kupy. Píše se, že vytvářejí hejno připomínající ptáků. Astronomové se studiem dynamiky kupy dozvěděli o velkém množství materiálu, který vytváří přitažlivost, ale nevyzařuje světlo, tedy takzvaná tmavá hmota.
|
||||
|
||||
|
||||
Silný mimogalaktický rádiový zdroj Perseus A = 3C84. Je buď jednou galaxií vyvrhávajúcou hmotu nebo dvěma galaxiemi v kontaktu. NGC 1275 je nejjasnějším členem galaktické kupy Perseus I (Abell 426), která je zhruba 300 milionů světelných let vzdálená a skoro 10 milionů ly v průměru. Abell 426 v blízkosti Algol zahrnuje celkově asi 500 galaxií.
|
||||
|
||||
Dominik: Poměrně známá kupa galaxii je spousta s označením Abell 426, též přezdívaná kupa Perseus. Steve Gottlieb, amatérský astronom, rozeznal svým 45cm dalekohledem 58 galaxii této kupy. Píše se, že vytvářejí hejno připomínající ptáků. Astronomové se studiem dynamiky kupy dozvěděli o velkém množství materiálu, který vytváří přitažlivost, ale nevyzařuje světlo, tedy takzvaná tmavá hmota.
|
||||
|
||||
V našem dosahu jsou zřejmě galaxie: centrální galaxie NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281, NGC 1265, NGC 1294 a NGC 1260. Podle mě se při nejlepších našich podmínkách dají vidět i mírně slabší galaxie. Mně se podařilo pozorovat během dvou nocí galaxie NGC 1275, NGC 1278, NGC 1277, NGC 1272, NGC 1273, NGC 1281 a NGC 1265. V noci z 9.1 na 10.1.2007 jsem se konečně pokusil tento objekt pozorovat. Zatím jsem se chtěl s touto spoustou jen "seznámit" a pozorovat galaxie hlavně v centru. Připravil jsem si podrobné mapy z CDC, jinak by to bylo těžší najít. Nejprve jsem namířil na přibližnou polohu oproti jasnějším hvězdám jako například Algol a 32 Persea. Pak jsem v hledáčku identifikoval shluk hvězd 8. magnitudy ve tvaru písmene Y. Potom následovala v zorném poli okuláru směrem doprava hvězda 8. magnitudy a ještě tím směrem dvě hvězdy 10. magnitudy při, kterých se již měly nacházet jasné galaxie kupy Abell 426. Při zvětšení 52x mi hned do oka padl poměrně nápadný, difúzní obláček. Byla to centrální galaxie NGC 1275. Jak jsem se díval do okuláru shodil jsem si ze židle baterku, která přestala fungovat. Možná bych si lépe podíval i okolitejšie galaxie a lépe si podíval jaký rovnoběžník mají jasnější galaxie tvořit. Jelikož jsem měl v zorném poli trochu jinak otočený obraz, rovnoběžník jsem hledal trochu na nesprávném místě. Dále se mi odkryla galaxie NGC 1278 s jasností 12.6 magnitud. Za Panoptic jsem si dal ještě barlow 2x a tak vzniklo zvětšení 104x. Možná by se hodilo ještě větší zvětšení, ale pozorování tohoto objektu s 9mm GSO není zrovna ideální ... Galaxie NGC 1275 byla zcela zřetelná, dost difúzní a s velkým halem. Ještě v hale této galaxie byla hvězda, která ale velmi splývala. Snažil jsem se najít galaxie, které jsou nad NGC 1275 a NGC 1278 a tvoří přibližně rovnoběžník. Trocha výše nad galaxií NGC 1275 se objevila poměrně zřetelná galaxie NGC 1272. Tato galaxie má přibližně 12 magnitud, ale její halo bylo menší než má NGC 1275. Jak jsem se díval docela extrémním periferním viděním, ukazovali se mi nad NGC 1275 vždy různé položené malé skvrnky. Jedna ta více napravo byla jasnější a byla to NGC 1272 a jak jsem se později podíval na CDC, ta druhá skvrnka, která byla přímější nahoře nad NGC 1275, byla dost slabá galaxie NGC 1273 s jasností 13.2 magnitud. Ale v tomto pozorování šlo io jeden krátký moment, kdy se oko přizpůsobilo tmě, ale ještě neunavilo. Dále jsem už při pozorování předchozích galaxii viděl těsně nad NGC 1278 "problikávat" skvrnku. Myslel jsem, že se nad galaxií NGC 1278 nachází galaxie, ale jasnější. Takže jsem se ji snažil spatřit. Osobně jsem tehdy nevěděl proč tam jen tak nic nevidím. Avšak zase při extrémním bočním pohledu a správném okamžiku jsem tam viděl skvrnku. Byla o dost blíž než galaxie NGC 1272 a 1273 i to se mi nezdálo, ale byla tam. Dnes jsem si ověřoval polohy a vážně mě překvapilo, že jsem viděl galaxii NGC 1277 s jasností 13.5 magnitud! Možná bylo dobré, že jsem se o to pokoušel myslíc si, že tam mají být jasnější galaxie a pravidelněji ve tvaru rovnoběžníku. Alespoň vím, že jsem to viděl i když v případě NGC 1277 slabě a jen v krátkých momentech. Pět galaxii je na začátek dobré číslo. Mimochodem jsem si nakonec dal za barlow 2x ještě 9mm GSO a sice byl pohled nepříjemně úzký, galaxie NGC 1275 se ukázala v plné kráse a s mohutným halem a galaxie NGC 1278 také zcela zřetelně. V ten večer byly opravdu dobré podmínky již od začátku astronomického soumraku. Když jsou vynikající podmínky má tato kupa galaxii opravdu půvab! Je to zároveň součást superkupy Perseus-Pisces což mě také fascinuje. Radím se nejprve zaměřit na rovnoběžník NGC 1275, NGC 1272, NGC 1273 a NGC 1278.
|
||||
|
|
@ -6,4 +6,4 @@ created_date: 2020-09-23 20:52:15.416142
|
|||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 20:09:28.697392
|
||||
---
|
||||
150x: NGC 1275 ukáže nepravidelně jasné jádro umístěné v 2'x 1,5'V-Z oválném hale. Slabá hvězda leží 1' severovýchodně od centra.
|
||||
150x: NGC 1275 ukáže nepravidelně jasné jádro umístěné v 2'x 1,5'V-Z oválném hale. Slabá hvězda leží 1' severovýchodně od centra.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,11 +4,11 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:01.378895
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:01.378928
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:30:59.019185
|
||||
---
|
||||
|
||||
Emisní mlhovina hned západně od jedné hvězdy 11mag. V 200 mm dalekohledu je mlhavá, poměrně jasná a má tvar jakéhosi vějíře. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm se změní na trojúhelník. Je jasnější a koncentrovanější na JJZ vrcholu a stává se kouřovou a hmlistejšou na severovýchodě. Mlhovina dobře reaguje na filtry O-III a UHC. Čtyři široké páry hvězd 13-14mag leží kolem severního rozhraní mlhoviny, pátý se nachází na jihozápadě.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Emisní mlhovina hned západně od hvězdy 11mag.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 18:30:59.009745
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:30:59.019383
|
||||
---
|
||||
Mlhavá, poměrně jasná a má tvar jakéhosi vějíře.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-27 18:30:59.012711
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-27 18:30:59.019567
|
||||
---
|
||||
Tvaru trojúhelníka, je jasnější a koncentrovanější na JJZ vrcholu a stává se difuzní na severovýchodě. Mlhovina dobře reaguje na filtry O-III a UHC. Čtyři široké páry hvězd 13-14mag leží kolem severního rozhraní mlhoviny, pátý se nachází na jihozápadě.
|
||||
Some files were not shown because too many files have changed in this diff Show More
Loading…
Reference in New Issue