Updates december2021
This commit is contained in:
parent
7c9ece9686
commit
90fdb6c16e
|
|
@ -3,12 +3,12 @@ name: Orion
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.243447
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:43:57.484773
|
||||
updated_date: 2021-12-13 12:13:58.973380
|
||||
---
|
||||
Orion je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Nápadná linie tří hvězd 2mag dotýkající se nebeského rovníku je pás Orionu, leží ve střední části souhvězdí a kulminuje během pozdních zimních večerů a během chladného ledna. Hvězdy pásu se nazývají Mintaka, Alnilam a Alnitak. Mezi nimi se nachází hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Orionovo pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuze, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuze-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít.
|
||||
|
||||
Orion se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedry. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orionu. Celá oblast je protkána mezihvězdným prostředím a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou, tří a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionovu komplexu.
|
||||
|
||||
V severní části souhvězdí se spojují dvě větve Mléčné dráhy z Blíženců a Býka a směrem dále se Mléčná dráha začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyonu z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuze a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3mag), π1 a π2 Orionis (4mag). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem s průměrem asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny.
|
||||
|
||||
|
||||
Orion je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Nápadná linie tří hvězd 2 magnitudy dotýkající se nebeského rovníku je pás Orionu, leží ve střední části souhvězdí a kulminuje během pozdních zimních večerů a během chladného ledna. Hvězdy pásu se nazývají Mintaka, Alnilam a Alnitak. Mezi nimi se nachází hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Orionovo pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuze, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuze-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít.
|
||||
|
||||
Orion se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedry. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orionu. Celá oblast je protkána mezihvězdným prostředím a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou, tří a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionovu komplexu.
|
||||
|
||||
V severní části souhvězdí se spojují dvě větve Mléčné dráhy z Blíženců a z Býka a směrem dále se Mléčná dráha začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyonu z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuze a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3mag), π1 a π2 Orionis (4mag). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem o průměru asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,10 +3,10 @@ name: Lodní záď
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.309512
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:16:36.622579
|
||||
updated_date: 2021-12-09 12:36:17.018090
|
||||
---
|
||||
Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Lodní záď leží jižně od Prokyony, pod Jednorožcem. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě souhvězdím Kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Lodní záď ležící východně a jihovýchodně od Velkého psa a prochází jím Mléčná dráha. Protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Lodní záď velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté a vhodné pro malý dalekohled, některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna východně od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46.
|
||||
|
||||
|
||||
Od otevřené hvězdokupy M93 (nenápadná mlhavá skvrna) se směrem k rozhraní zádě, Plachet a Kompasu táhne jasný světlý pás Mléčné dráhy. První zjasnění se v něm přitom nachází na severu v okolí M93, kolem hvězd ξ a ο Pupp. Další, o něco větší a jasnější má v jižní části, kde je vidět množství slabých nakupených hvězd. Hvězdokupy Collinder 121 a 132 vypadají pouze jako bohaté zhuštění hvězdného pole. Západně od světlého pásu Mléčné dráhy se nachází celkem nápadná tmavá oblast, která pokračuje dále do souhvězdí Plachet a tam se láme. Velmi mlhavě a skvrnitě vypadá okolí jasné hvězdy π Puppy (2,7mag). Je totiž nejjasnějším členem rozlehlé a málo zhuštěné otevřené hvězdokupy Collinder 135, která je tvořena 30 hvězdami širokého rozpětí magnitud na ploše jednoho stupně. Na severním rozhraní kupy leží trojice jasných modrých hvězd páté magnitudy. Ještě nápadnější zjasnění najdete nad spojnicí hvězd π a ζ Pupp. Vystupují z něho i jednotlivé hvězdy. Ta nejjasnější z nich, oranžová c Puppy (3,7mag), je součástí jasné a uvolněné hvězdokupy NGC 2451. V jejím okolí leží další pozoruhodná otevřená hvězdokupa NGC 2477 (5,7mag), velmi podobná M46 nebo NGC 7789 z Kasiopeja.
|
||||
|
||||
Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Lodní záď leží jižně od Prokyonu, pod Jednorožcem. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě souhvězdím Kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Lodní záď leží východně a jihovýchodně od Velkého psa a prochází jí Mléčná dráha. Protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Lodní záď velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté a vhodné pro malý dalekohled, některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna východně od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46.
|
||||
|
||||
|
||||
Od otevřené hvězdokupy M93 (nenápadná mlhavá skvrna) se směrem k rozhraní zádě, Plachet a Kompasu táhne jasný světlý pás Mléčné dráhy. První zjasnění se v něm přitom nachází na severu v okolí M93, kolem hvězd ξ a ο Pupp. Další, o něco větší a jasnější je v jižní části, kde je vidět množství slabých nakupených hvězd. Hvězdokupy Collinder 121 a 132 vypadají pouze jako bohaté zhuštění hvězdného pole. Západně od světlého pásu Mléčné dráhy se nachází celkem nápadná tmavá oblast, která pokračuje dále do souhvězdí Plachet a tam se láme. Velmi mlhavě a skvrnitě vypadá okolí jasné hvězdy π Puppis (2,7mag). Je totiž nejjasnějším členem rozlehlé a málo zhuštěné otevřené hvězdokupy Collinder 135, která je tvořena 30 hvězdami širokého rozpětí magnitud na ploše jednoho stupně. Na severním rozhraní kupy leží trojice jasných modrých hvězd páté magnitudy. Ještě nápadnější zjasnění najdete nad spojnicí hvězd π a ζ Pupp. Vystupují z něho i jednotlivé hvězdy. Ta nejjasnější z nich, oranžová c Puppis (3,7mag), je součástí jasné a uvolněné hvězdokupy NGC 2451. V jejím okolí leží další pozoruhodná otevřená hvězdokupa NGC 2477 (5,7mag), velmi podobná M46 nebo NGC 7789 z Kasiopeji.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -2,9 +2,9 @@
|
|||
name: Sextant
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.205145
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-03-03 11:37:16.101045
|
||||
updated_by: admin
|
||||
updated_date: 2021-12-08 19:10:37.151251
|
||||
---
|
||||
Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a Hydrou. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií a i přes svou poměrně malé rozloze jejich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužena NGC 3115.
|
||||
|
||||
|
||||
Malé nevýrazné rovníkové souhvězdí mezi Lvem a Hydrou. Sextant je velmi nezřetelný, pouze dvě jeho hvězdy jsou jasnější než 5 mag. Ještě že se v blízkosti nacházejí jasnější stálice. Sextant leží totiž zhruba v trojúhelníku, jehož vrcholy vytvářejí jasné hvězdy Alfard, Denebola a Regulus. Souhvězdí se nachází v bohaté oblasti galaxií, a i přes svou poměrně malou rozlohu jich obsahuje větší počet. Nejkrásnější z nich je pozoruhodně prodloužená NGC 3115.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-24 19:13:22.502503
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-24 19:13:22.506054
|
||||
updated_date: 2021-12-09 15:31:04.171579
|
||||
---
|
||||
420x, [OIII] filtr, 6m4
|
||||
Tvarem a velikostí je velmi podobná NGC 2610, ale její slabou prstencovou strukturu je daleko obtížnější zahlédnout. Hvězda 4–5mag, která je přibližně 4“ na východ, velmi ruší a je ji nutné umístit mimo zorné pole, aby byla PN vůbec viditelná! Pak je vidět difuzní matný povrch, který je směrem ke středu tmavší. Centrální hvězda ani jiné struktury nejsou viditelné.
|
||||
420x, [OIII] filtr, 6m4
|
||||
Tvarem a velikostí je velmi podobná NGC 2610, ale její slabou prstencovou strukturu je daleko obtížnější zahlédnout. Hvězda 4–5mag, která je přibližně 4' na východ, velmi ruší a je ji nutné umístit mimo zorné pole, aby byla PN vůbec viditelná! Pak je vidět difuzní matný povrch, který je směrem ke středu tmavší. Centrální hvězda ani jiné struktury nejsou viditelné.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ constellation: Ori
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.595829
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-26 19:54:16.953226
|
||||
updated_date: 2021-12-13 12:16:30.759986
|
||||
---
|
||||
pravá modrobílá hvězda opasku nedaleko nebeského rovníku. Jde o jeden z nejsnadněji rozlišitelných párů - bude nám stačit dalekohled s průměrem objektivu i 5 cm. Bleděmodrá průvodce 6,9mag uvidíme vedle hlavní složce v odstupu 52,6". Pravděpodobně jde o skutečný hvězdný pár, i když jsou složky od sebe vzdáleny půl světelného roku. Jejich vzájemná oběžná doba by tedy mohla trvat i milion let. Systém leží ve vzdálenosti 2 350 světelných let. Hlavní složka je navíc proměnnou hvězdou, ale s velmi malou změnou jasnosti (okolo 2,2mag).
|
||||
pravá modrobílá hvězda opasku nedaleko nebeského rovníku. Jde o jeden z nejsnadněji rozlišitelných párů - bude nám stačit dalekohled s průměrem objektivu i 5 cm. Bleděmodrého průvodce 6,9mag uvidíme vedle hlavní složky v odstupu 52,6". Pravděpodobně jde o skutečný hvězdný pár, i když jsou složky od sebe vzdáleny půl světelného roku. Jejich vzájemná oběžná doba by tedy mohla trvat i milion let. Systém leží ve vzdálenosti 2 350 světelných let. Hlavní složka je navíc proměnnou hvězdou, ale s velmi malou změnou jasnosti (okolo 2,2mag).
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ constellation: Pup
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.191957
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:18:22.322108
|
||||
updated_date: 2021-12-09 12:36:58.077287
|
||||
---
|
||||
snadno rozlišitelná dvojhvězda pouze 26' SV od σ Pupp. Složky této dvojice mají jasnost 4,7mag a 5,1mag a vzájemný odstup 4'.
|
||||
snadno rozlišitelná dvojhvězda pouze 26' SV od σ Puppis. Složky této dvojice mají jasnost 4,7mag a 5,1mag a vzájemný odstup 4'.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue