Updates, up to M11, Cancer, Canis Major
This commit is contained in:
parent
e694bf7374
commit
c6e68ef0c6
|
|
@ -2,9 +2,9 @@
|
|||
name: Rak (Cancer)
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.162149
|
||||
updated_ by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:35.162154
|
||||
updated_ by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:57:51.151091
|
||||
---
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy mezi Blíženci a Lvem. Obrácené "Y" leží ve středu rovnostranného trojúhelníku, který utvářejí hvězdy Pollux, Regulus a Prokyon. Tvoří ho hvězdy Altarf, acubens, Asellus Australus, ι a χ Cancri. Před 2000 lety Slunce procházelo Rakem v době letního slunovratu, bylo tedy nejsevernějším souhvězdím zvířetníku, v současnosti jím prochází od 20. července do 9. srpna. Znakem Raka se ale stále označuje letní slunovrat a obratník severní polokoule se nazývá obratníkem Raka. V současnosti vystupuje Slunce nejvyšší na severní polokouli na rozhraní souhvězdí Blíženců a Býka. Rak je nejméně výrazným souhvězdím zvířetníku, jen jedna jeho hvězda přesahuje 4. magnitudu. Bezměsíčné noc tedy bude podmínkou, abychom souhvězdí na obloze co nejlépe viděli. Rak se pyšní dvěma otevřená hvězdokupa, jedněmi z nejkrásnějších na celé obloze. Tou jasnější je M44, ležící téměř ve středu souhvězdí. V dávných dobách, v roce 270 před n. l. ji nazval "Praesepe" (Jesličky) řecký básník Aratus. Od té doby uplynulo již několik století, kdy je v roce 1610 poprvé dalekohledem rozlišil na jednotlivé hvězdy Galileo Galilei. V současnosti nám na tom bude stačit i obyčejný triedr. V souhvězdí je také několik dvojhvězd a protože se nachází dále od Mléčné dráhy, najdeme v něm i větší počet slabších galaxií.
|
||||
|
||||
|
||||
Nevýrazné souhvězdí severní oblohy mezi Blíženci a Lvem. Obrácené "Y" leží ve středu rovnostranného trojúhelníku, který utvářejí hvězdy Pollux, Regulus a Prokyon. Tvoří ho hvězdy Altarf, acubens, Asellus Australus, ι a χ Cancri. Před 2000 lety Slunce procházelo Rakem v době letního slunovratu, bylo tedy nejsevernějším souhvězdím zvířetníku. V současnosti jím prochází od 20. července do 9. srpna. Znakem Raka se ale stále označuje letní slunovrat a obratník severní polokoule se nazývá obratníkem Raka. V současnosti vystupuje Slunce nejvýše na severní polokouli na rozhraní souhvězdí Blíženců a Býka. Rak je nejméně výrazným souhvězdím zvířetníku, jen jedna jeho hvězda přesahuje 4. magnitudu. Bezměsíčná noc je proto podmínkou, abychom souhvězdí na obloze co nejlépe viděli. Rak se pyšní dvěmi otevřenými hvězdokupami, jedněmi z nejkrásnějších na celé obloze. Tou jasnější je M44, ležící téměř ve středu souhvězdí. V dávných dobách, v roce 270 před n. l. ji nazval "Praesepe" (Jesličky) řecký básník Aratus. Od té doby uplynulo již několik století, kdy je v roce 1610 poprvé dalekohledem rozlišil na jednotlivé hvězdy Galileo Galilei. V současnosti nám na tom bude stačit i obyčejný triedr. V souhvězdí je také několik dvojhvězd a protože se nachází dále od Mléčné dráhy, najdeme v něm i větší počet slabších galaxií.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -2,9 +2,9 @@
|
|||
name: Veľký pes (Canis Major)
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.622234
|
||||
updated_ by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:38.622236
|
||||
updated_ by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:59:05.352582
|
||||
---
|
||||
|
||||
Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji prozáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyon z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orion, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné cestě je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné cesty. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodnou. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí.
|
||||
|
||||
|
||||
Nápadné souhvězdí jižní oblohy, které tvoří jasné a jednoduše uspořádány hvězdy. Součástí souhvězdí je Sírius - nejjasnější hvězda na noční obloze. Kromě Slunce a Měsíce ji prozáří pouze planety Jupiter, Saturn a Mars. Sírius je také spolu s Prokyonem z Malého psa a s hvězdou Betelgeuse v pravém rameni Orionu, jedním z vrcholů Zimního trojúhelníku. Souhvězdí není nejrozsáhlejší, ale ani nějak chudé na zajímavé objekty, které se stávají cílem mnoha astronomů-amatérů. Díky poloze v zimní Mléčné cestě je Velký pes bohatý na různé otevřené hvězdokupy, z nichž jednoznačně vede M41. Obsahuje i několik mlhovinový komplexů, planetární mlhovinu a pár galaxií, jejichž světlo se prodralo přes plynové a prachové mračna Mléčné cesty. Pro nadšence dvojhvězd je tato bohatá oblast určitě velmi vhodnou. Kulové hvězdokupy se v souhvězdí nenacházejí.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,10 +4,10 @@ rating: 8
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.949941
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-03 21:23:22.149005
|
||||
created_date: 2020-02-04 18:48:47.505340
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa (6,4m) jeden obloukový stupeň od hvězdy Antares. Její objev se připisuje de Cheseaux z roku 1746, ale našel ji i Charles Messier, jako vůbec první objevenou kulovou hvězdokupu a jako na jediné mohl tehdy s dostupným vybavením pozorovat i některé hvězdy. I dnes je pro menší dalekohledy jednou z nejvděčnějších kulových hvězdokup. Hvězdokupa je od nás vzdálena pouze 7200 světelných leta je spolu s NGC 6397 nejbližší kulovou hvězdokupou. Ve svítivosti nedosahuje standardní průměr většiny kulových hvězdokup, vždyť obsahuje jen něco přes 10 000 hvězd. Je však bohatá na krátkoperiodické proměnné hvězdy a bílé trpaslíky. Její absolutní magnituda -6,8 odpovídá skromné svítivosti 44 000 Sluncí.
|
||||
Kulová hvězdokupa (6,4m) jeden obloukový stupeň od hvězdy Antares. Její objev se připisuje de Cheseaux z roku 1746, ale našel ji i Charles Messier, jako vůbec první objevenou kulovou hvězdokupu a jako na jediné mohl tehdy s dostupným vybavením pozorovat i některé hvězdy. I dnes je pro menší dalekohledy jednou z nejvděčnějších kulových hvězdokup. Hvězdokupa je od nás vzdálena pouze 7200 světelných let a je spolu s NGC 6397 nejbližší kulovou hvězdokupou. Ve svítivosti nedosahuje standardní průměr většiny kulových hvězdokup, vždyť obsahuje jen něco přes 10 000 hvězd. Je však bohatá na krátkoperiodické proměnné hvězdy a bílé trpaslíky. Její absolutní magnituda -6,8 odpovídá skromné svítivosti 44 000 Sluncí.
|
||||
|
||||
Její jasnost je těsně na hranici viditelnosti pouhým okem, dá se však snadno objevit triedru jako mlhavá skvrna o průměru 26 obloukových minut.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.950073
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.950075
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 18:51:53.242145
|
||||
---
|
||||
150x: M4 je jasná masa třpytivých hvězd. Mnoho vroubkovaných hvězdných řetězců se rozšiřuje do průměru 16'. Jádro je jasné, přesto méně zhuštěné než ostatní kulové hvězdokupy, a dobře rozlišitelné. Nápadná linie jasnějších hvězd se táhne napříč kupou. Několik dalších řetězců a shluků vyčnívá oproti zaplněnému pozadí slabých bodů, až to vše vytváří trojrozměrný efekt. Pole severně a jižně za okrajem kopy obsahuje jasné hvězdy.
|
||||
150x: M4 je jasná masa třpytivých hvězd. Mnoho vroubkovaných hvězdných řetězců se rozšiřuje do průměru 16'. Jádro je jasné, přesto méně zhuštěné než ostatní kulové hvězdokupy, a dobře rozlišitelné. Nápadná linie jasnějších hvězd se táhne napříč kupou. Několik dalších řetězců a shluků vyčnívá oproti zaplněnému pozadí slabých bodů, až to vše vytváří trojrozměrný efekt. Pole severně a jižně za okrajem kupy obsahuje jasné hvězdy.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,9 @@ rating: 10
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:23.963500
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-03 21:26:45.089128
|
||||
created_date: 2020-02-04 18:56:04.561042
|
||||
---
|
||||
|
||||
Nádherná kulová hvězdokupa jihozápadně od oranžového Arktur, při hvězdě 5 Serpente. Nejsnáze ji najdeme, když prodloužíme spojnici hvězd λ a α směrem na jih. Se svou 6. magnitudou by mohla být z tmavších oblastí vidět i pouhým okem, triedr ji ukáže jako mlhavý obláček o průměru zhruba 17 obloukových minut. Na obloze si ji poprvé všiml v roce 1702 G. Kirche při pozorování neznámé komety. M5 leží ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, průměr se odhaduje na 130 ly a věk na 13 miliard let.
|
||||
Nádherná kulová hvězdokupa jihozápadně od oranžového Arktur, při hvězdě 5 Serpente. Nejsnáze ji najdeme, když prodloužíme spojnici hvězd λ a α směrem na jih. Se svou 6. magnitudou by mohla být z tmavších oblastí vidět i pouhým okem, triedr ji ukáže jako mlhavý obláček o průměru zhruba 17 obloukových minut. Na obloze si ji poprvé všiml v roce 1702 G. Kirche při pozorování neznámé komety. M5 leží ve vzdálenosti asi 24 500 světelných let, průměr se odhaduje na 80 ly a věk na 13 miliard let.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating: 5
|
|||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-03 21:26:45.082415
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-03 21:26:45.089249
|
||||
created_date: 2020-02-04 18:56:04.561157
|
||||
---
|
||||
Při menším zvětšení ukáže dobře zhuštěné jádro a náznak rozlišení kolem okrajů. Při 100-násobném zvětšení jsou již její vnější části na hvězdy dobře rozložené.
|
||||
Při menším zvětšení ukáže dobře zhuštěné jádro a náznak rozlišení kolem okrajů. Při 100-násobném zvětšení jsou již její vnější části dobře rozložené na hvězdy.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:23.963697
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:23.963701
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 18:56:04.561241
|
||||
---
|
||||
150x: jedna z nejkrásnějších kulových hvězdokup severní oblohy. Stovky bílých a žlutých hvězd jsou rozlišitelné od samotného okraje až po drsné halo. Pohled i když je klamavý, vytváří představu 3D obrazu: rozlišitelné hvězdy jsou jakoby v popředí svítivého pozadí popredkávaného tmavými místy. Při velkém zvětšení rozeznáme množství hvězdných řetězců přímo ve hvězdokupě, ale i šířících se ve všech směrech směrem ven. Pouze východně je okolních hvězd méně. Na jihozápadním rozhraní je nápadná přední hvězda 10m a na jihovýchodě se zase nachází dvojhvězda 5 Ser, tvořena žlutou složkou 5,1m a načervenalým průvodcem 10m vzdáleným od ní 11 ".
|
||||
150x: jedna z nejkrásnějších kulových hvězdokup severní oblohy. Stovky bílých a žlutých hvězd jsou rozlišitelné od samotného okraje až po drsné halo. Pohled i když je klamavý, vytváří představu 3D obrazu: rozlišitelné hvězdy jsou jakoby v popředí svítivého pozadí protkaného tmavými místy. Při velkém zvětšení rozeznáme množství hvězdných řetězců přímo ve hvězdokupě, ale i šířících se ve všech směrech směrem ven. Pouze východně je okolních hvězd méně. Na jihozápadním rozhraní je nápadná přední hvězda 10m a na jihovýchodě se zase nachází dvojhvězda 5 Ser, tvořena žlutou složkou 5,1m a načervenalým průvodcem 10m vzdáleným od ní 11 ".
|
||||
|
|
@ -3,9 +3,8 @@ name: Motýľ
|
|||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.952705
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.952711
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:04:27.890636
|
||||
---
|
||||
|
||||
Rozsáhlá otevřená hvězdokupa ve východní části souhvězdí. Nejjasnější hvězda dosahuje 5,8m a nejjasnější hvězdy mají 6. a 7. hvězdnou velikost. Celková jasnost hvězdokupy je příznivá 5,3m, takže je viditelná i pouhým okem, o to lépe v triedru a v malém dalekohledu je již velmi působivá. Ve větším dalekohledu připomíná svým tvarem letícího motýla. Tvoří ji asi 80 hvězd. Pravda, nachází se dost daleko na jihu, tedy i v nejpříznivějším období na pozorování z našich zeměpisných šířek nám bude trochu znepříjemňovat její pozorování nízká výška nad horizontem. O hvězdokupě se zmiňuje už Ptolemaios někdy v druhém století před n. l. později také P. de Cheseaux a Hodierna.
|
||||
|
||||
|
||||
Rozsáhlá otevřená hvězdokupa ve východní části souhvězdí Štír, kterou jako prví zaznamenal roku 1654 Giovanni Battista Hodierna, nicméně objev je přisuzován J.L. de Chéseaux v roce 1746. Nejjasnější hvězda hvězdokupy dosahuje 5,8m a nejjasnější hvězdy mají 6. a 7. hvězdnou velikost. Celková jasnost hvězdokupy je příznivých 5,3m, takže je viditelná i pouhým okem, o to lépe v triedru a v malém dalekohledu je již velmi působivá. Ve větším dalekohledu připomíná svým tvarem letícího motýla. Tvoří ji asi 120 hvězd. Pravda, nachází se dost daleko na jihu, tedy i v nejpříznivějším období na pozorování z našich zeměpisných šířek nám bude trochu znepříjemňovat její pozorování nízká výška nad horizontem. O hvězdokupě se zmiňuje už Ptolemaios někdy v druhém století před n. l. později také P. de Cheseaux a Hodierna.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.952925
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.952930
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:04:27.890762
|
||||
---
|
||||
75x: Kopa obsahuje sto hvězd na 45'ploche, jasnější členové jsou koncentrovaní na 30'x 15'trojuholníku. Nepravidelné rovnoběžné linie hvězd, které tvoří delší stranu trojúhelníku, jsou křídly motýla a jeho tykadly je malé, ale nápadné "V" 10-11m hvězd JJV od centra kupy.
|
||||
75x: Kopa obsahuje 100 hvězd na 45'ploche, jasnější členové jsou koncentrovaní na 30'x 15'trojuholníku. Nepravidelné rovnoběžné linie hvězd, které tvoří delší stranu trojúhelníku, jsou křídly motýla a jeho tykadly je malé, ale nápadné "V" 10-11m hvězd JJV od centra kupy.
|
||||
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ name: Ptolemaiova hviezdokopa
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.942482
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.942498
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:12:37.457676
|
||||
---
|
||||
|
||||
Rozlehlá otevřená hvězdokupa jihovýchodně od M6. Nachází se ale blíže než ona, asi 800 světelných let daleko. Snadno ji najdete už pouhým okem v blízkosti ostnu Štíra, její nejjasnější hvězdy dosahují šestou hvězdnou velikost. Pro plné vychutnání jejího vzhledu je vhodný výkonnější triedr. Asi 80 hvězd z této hvězdokupy dosahuje 10. hvězdnou velikost. Patří k nejpozoruhodnějším otevřená hvězdokupa, jaké můžeme na obloze pozorovat, průměr hvězdokupy je až 80 obloukových minut. Pravda, u nás vystupuje nízko nad obzor, ale pokud nám ve výhledu na jih nestojí žádné překážky a není příliš osvětlen, podaří se nám ji najít poměrně snadno. M7 je nejjižnějším Messierovým objektem. M7 spolu s M6 vzpomíná Ptolemaios ve 2. století před n. l.
|
||||
|
||||
|
||||
Rozlehlá otevřená hvězdokupa jihovýchodně od M6. Nachází se ale blíže než ona, 980 světelných let daleko. Snadno ji najdete už pouhým okem v blízkosti ostnu Štíra, její nejjasnější hvězdy dosahují šestou hvězdnou velikost. Pro plné vychutnání jejího vzhledu je vhodný výkonnější triedr. Asi 80 hvězd z této hvězdokupy dosahuje 10. hvězdnou velikost. Patří k nejpozoruhodnějším otevřeném hvězdokupám, jaké můžeme na obloze pozorovat. Průměr hvězdokupy je až 80 obloukových minut. Jelikož je M7 vůbec nejjižněším objektem celého Messierova katalogu, vystupuje u nás nízko nad obzor. Pokud však ve výhledu na jih nestojí žádné překážky a není příliš osvětlen, podaří se nám ji najít poměrně snadno. M7 spolu s M6 vzpomíná Ptolemaios ve 2. století před n. l.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.942758
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.942760
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:12:37.457862
|
||||
---
|
||||
60x: M7 je velmi velkou spoustou jasných hvězd oproti bohatému pozadí slabých hvězd. V centru kopy je velký, nápadný květináč, který nemá uprostřed skoro žádné hvězdy. Skoro všechny další hvězdy kopy jsou soustředěny v řetězcích, pět z řetězců se připojuje na rohy květináče. Blízko severního rozhraní kopy leží poměrně stočený V-Z řetězec slabších hvězd, oddělený od hlavní skupiny bezhvězdné prázdnotou. Mnozí členové skupiny jsou seskupení v párech nebo trojhvězdí a mnohé jsou namodralé, ostře kontrastující s nejjasnější oranžovou hvězdou kopy blízko jejího jihozápadního rozhraní. Celkově kupa obsahuje přinejmenším sto hvězd na 90'ploche, dva tucty z nich mají 5,6-9m. Okrajové hvězdy se vytrácejí do okolního hvězdného pole, což dělá skutečné hranice kopy těžko rozeznatelné.
|
||||
60x: M7 je velmi velkou spoustou jasných hvězd oproti bohatému pozadí slabých hvězd. V centru kupy je velký, nápadný květináč, který nemá uprostřed skoro žádné hvězdy. Skoro všechny další hvězdy kopy jsou soustředěny v řetězcích, pět z řetězců se připojuje na rohy květináče. Blízko severního rozhraní kopy leží poměrně stočený V-Z řetězec slabších hvězd, oddělený od hlavní skupiny bezhvězdné prázdnotou. Mnozí členové skupiny jsou seskupení v párech nebo trojhvězdí a mnohé jsou namodralé, ostře kontrastující s nejjasnější oranžovou hvězdou kopy blízko jejího jihozápadního rozhraní. Celkově kupa obsahuje přinejmenším sto hvězd na 90'ploše, dva tucty z nich mají 5,6-9m. Okrajové hvězdy se vytrácejí do okolního hvězdného pole, což dělá skutečné hranice kopy těžko rozeznatelné.
|
||||
|
|
@ -3,13 +3,8 @@ name: Lagúna
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.540498
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.540509
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:24:24.961973
|
||||
---
|
||||
|
||||
Nejstarší záznam o pozorování této jasné emisní mlhoviny provedl v roce 1680 Flamsteed, ale zmiňuje se o ní i Cheseaux v roce 1746 a L. Gentil v roce 1747. V její východní části se nachází velká, jasná a bohatá otevřená hvězdokupa NGC 6530, jejíž nejjasnější , horké hvězdy spektrálního typu O jsou hlavní důvodem, proč tato část mlhoviny svítí. Její západní část zase osvětluje hvězda 9 sagittario, sice na obloze jen stálice šesté magnitudy, ve skutečnosti však mimořádně horká hvězda, která vyzařuje 44-krát více ultrafialového záření než vizuálního světla. Přesto je i tak 23 000krát svítivější než naše Slunce. Mlhovina Laguna je zdánlivě rozdělena na dvě části širokou linií, což má na svědomí prachový mrak ležící před ní. Mlhovina leží od nás ve vzdálenosti 5 200 světelných let v samotném srdci spirálového ramene Střelec-Kýl. Na detailních fotografiích se na ni promítá několik temných čárek. Bart Bok jejich identifikoval jako globule, tedy zárodky budoucích hvězd.
|
||||
|
||||
V triedru mlhovina nabude tvar jasného bílého podlouhlého oválu, který pěkně kontrastuje s okolní oblohou a jiskřivými hvězdami. V malém dalekohledu do 150 mm se mlhovina ukáže jako velký ovál rozdělen do dvou téměř stejných částí nepravidelnou tmavou linií. Tato nejjasnější část mlhoviny se nazývá Hourglass nebula (Přesýpací hodiny). Otevřená hvězdokupa NGC 6530 se nachází severněji ve východní části mlhoviny a odhalí asi 30 (nejjasnější dosahují sedmou magnitudu) ze svých 113 členů. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je mlhovina velká, jasná a s některými detaily, které můžeme vidět i bez filtru. Na pomoc si však rozhodně třeba vzít O-III filtr, který ztrojnásobí jas mlhoviny, zatímco zmodrá záře hvězdy 9 SGR a členy NGC 6530. Nejjasnější částí Laguny je ta na západ od tmavé linie a jihozápadně od 9 SGR. Široká a trochu stočená tmavá linie se zařezává jako potok přes střed mlhoviny z jihozápadu na severovýchod, kde "ústí" do zálivu v podobě široké tmavé oblasti. Několik tmavých pásků se nachází i východně od NGC 6530. Její zářící hvězdné body ostře kontrastují s mlhovinou, ve které se nacházejí. Kopa obsahuje přes 50 členů volně roztroušených na ploše asi půl stupně. S vnějšími slabšími částmi mlhovina v šířce přesahuje jeden stupeň.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Tato jasná mlhovina v souhvězdí Sřelce byla objevena Giovannim Hodiernou před rokem 1654. V její východní části se nachází velká, jasná a bohatá otevřená hvězdokupa NGC 6530, jejíž nejjasnější , horké hvězdy spektrálního typu O jsou hlavní důvodem, proč tato část mlhoviny svítí. Její západní část zase osvětluje hvězda 9 sagittario, sice na obloze jen stálice šesté magnitudy, ve skutečnosti však mimořádně horká hvězda, která vyzařuje 44-krát více ultrafialového záření než vizuálního světla. Přesto je i tak 23 000krát svítivější než naše Slunce. Mlhovina Laguna je zdánlivě rozdělena na dvě části širokou linií, což má na svědomí prachový mrak ležící před ní. Mlhovina leží od nás ve vzdálenosti 5 200 světelných let v samotném srdci spirálového ramene Střelec-Kýl. Na detailních fotografiích se na ni promítá několik temných čárek. Bart Bok jejich identifikoval jako globule, tedy zárodky budoucích hvězd.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:15:20.449336
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:15:20.456217
|
||||
---
|
||||
V triedru mlhovina nabude tvar jasného bílého podlouhlého oválu, který pěkně kontrastuje s okolní oblohou a jiskřivými hvězdami. V malém dalekohledu do 150 mm se mlhovina ukáže jako velký ovál rozdělen do dvou téměř stejných částí nepravidelnou tmavou linií. Tato nejjasnější část mlhoviny se nazývá Hourglass nebula (Přesýpací hodiny). Otevřená hvězdokupa NGC 6530 se nachází severněji ve východní části mlhoviny a odhalí asi 30 (nejjasnější dosahují sedmou magnitudu) ze svých 113 členů.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:15:20.452972
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:24:24.962090
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm je mlhovina velká, jasná a s některými detaily, které můžeme vidět i bez filtru. Na pomoc si však rozhodně třeba vzít O-III filtr, který ztrojnásobí jas mlhoviny, zatímco ztemní záři hvězdy 9 SGR a členy NGC 6530. Nejjasnější částí Laguny je ta na západ od tmavé linie a jihozápadně od 9 SGR. Široká a trochu stočená tmavá linie se zařezává jako potok přes střed mlhoviny z jihozápadu na severovýchod, kde "ústí" do zálivu v podobě široké tmavé oblasti. Několik tmavých pásků se nachází i východně od NGC 6530. Její zářící hvězdné body ostře kontrastují s mlhovinou, ve které se nacházejí. Kopa obsahuje přes 50 členů volně roztroušených na ploše asi půl stupně. S vnějšími slabšími částmi mlhovina v šířce přesahuje jeden stupeň.
|
||||
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ name:
|
|||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.233991
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.233999
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:28:40.792150
|
||||
---
|
||||
|
||||
Bohatá kulová hvězdokupa, jedna z nejbližších ke středu Galaxie, od nás ji dělí 29 700 světelných let. Byla první z pěti kulových hvězdokup objevených Charlesem Messierem mezi 28.5 a 5.6 1764 v tomto souhvězdí. Dosahuje jasnost 7,8m a má oválný tvar, což naznačuje, že hvězdy jsou koncentrované k jejímu středu. Leží na okraji tmavé mlhoviny Barnard 64, její jasnost je proto v severní a východní části značně oslabena. V její těsné blízkosti se nacházejí další kulové hvězdokupy NGC 6356 (8,2m) a NGC 6342 (9,7m).
|
||||
|
||||
|
||||
Bohatá kulová hvězdokupa, jedna z nejbližších ke středu Galaxie, od nás ji dělí 25 800 světelných let. Byla první z pěti kulových hvězdokup objevených Charlesem Messierem mezi 28.5 a 5.6 1764 v tomto souhvězdí. Dosahuje jasnost 7,8m a má oválný tvar, což naznačuje, že hvězdy jsou koncentrované k jejímu středu. Leží na okraji tmavé mlhoviny Barnard 64, její jasnost je proto v severní a východní části značně oslabena. V její těsné blízkosti se nacházejí další kulové hvězdokupy NGC 6356 (8,2m) a NGC 6342 (9,7m).
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.234253
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.234256
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:28:40.792344
|
||||
---
|
||||
150x: M9 je atraktivní, zhuštěná, dobře rozlišitelná guľovka. Má zvláštní trojúhelníkový tvar, jeden roh míří na sever. Dva široké páry jasných hvězd pola leží jižně a jihozápadně od kopy.
|
||||
150x: M9 je atraktivní, zhuštěná, dobře rozlišitelná kulovka. Má zvláštní trojúhelníkový tvar, jeden roh míří na sever. Dva široké páry jasných hvězd pole leží jižně a jihozápadně od kupy.
|
||||
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ name:
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.225750
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.225762
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:35:55.304767
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa nedaleko červenavé hvězdy 30 Ophiuchi. Objevil ji Charles Messier a na hvězdy ji první rozložil W. Herschel. Je uvolněnější a otevřenější oproti M9. Její jasnost je 7m a má spíše eliptický tvar. Je jednou z nejbližších a nejmladších kulových hvězdokup ke středu Galaxie, od Země je vzdálena 26 400 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa nedaleko červenavé hvězdy 30 Ophiuchi. Objevil ji Charles Messier v roce 1764 a na hvězdy ji první rozložil W. Herschel. Je uvolněnější a otevřenější oproti M9. Její jasnost je 7m a má spíše eliptický tvar. Je jednou z nejbližších a nejmladších kulových hvězdokup ke středu Galaxie, od Země je vzdálena 14,300 světelných let.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,13 +3,8 @@ name: Divá kačica
|
|||
rating: 10
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.270811
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.270824
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:45:42.327400
|
||||
---
|
||||
|
||||
Velkolepá otevřená hvězdokupa nedaleko proměnné hvězdy R Scuti přímo v jasném oblaku v štítu. Byla objevena německým astronomům G. Kirch z berlínského observatoře v roce 1681. Je tak bohatá a kompaktní, že připomíná uvolněnější kulovou hvězdokupu, která se dá rozlišit na jednotlivé hvězdy. Zdání klame, je to 250 milionů let stará otevřená hvězdokupa na půli cesty svého vývoje. Předpokládá se, že obsahuje přibližně 2 900 hvězd. Ty nejjasnější dosahují osmou magnitudu a zhruba dalších 500 je jasnějších než 14m. Vzdálená je 6 200 světelných let. Díky své jasnosti 5,8m může být viditelná i pouhým okem a už obyčejný triedr zprostředkuje rozmazanou kouli. Ta rozkvete už v menších dalekohledech, kde se zobrazí jako skvrna poměrně slabých hvězd.
|
||||
|
||||
200 mm dalekohled zprostředkuje úchvatný pohled: při 100x zvětšení může být viditelných 150 hvězd 11-14m na 15'ploche. Hvězda 8m v centru zanechává dojem, že se nachází v popředí a není skutečným členem. Při 150x zvětšení se členové kopy rozdělí do svazků a shluků, které jsou popredkávané klikatými tmavými liniemi. Dvě nejnápadnější se klikatí z centra kopy k jejímu severnímu a západnímu rozhraní. I když to není vůbec zřejmé, mezi nadbytkem hvězd můžeme pozorným zkoumavým pohledem odhalit seskupení jasnějších členy ve tvaru "V", které připomíná hejno letících ptáků na obloze.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Velkolepá otevřená hvězdokupa nedaleko proměnné hvězdy R Scuti přímo v jasném oblaku v Štítu. Byla objevena německým astronomem G. Kirchem z berlínského observatoře v roce 1681. Je tak bohatá a kompaktní, že připomíná uvolněnější kulovou hvězdokupu, která se dá rozlišit na jednotlivé hvězdy. Zdání klame, je to 316 milionů let stará otevřená hvězdokupa na půli cesty svého vývoje. Předpokládá se, že obsahuje přibližně 2 900 hvězd. Ty nejjasnější dosahují osmou magnitudu a zhruba dalších 500 je jasnějších než 14m. Vzdálená je 6 200 světelných let. Díky své jasnosti 5,8m může být viditelná i pouhým okem a už obyčejný triedr zprostředkuje rozmazanou kouli. Ta rozkvete už v menších dalekohledech, kde se zobrazí jako skvrna poměrně slabých hvězd.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:44:50.316124
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:45:06.118004
|
||||
---
|
||||
dalekohled zprostředkuje úchvatný pohled: při 100x zvětšení může být viditelných 150 hvězd 11-14m na 15'ploše. Hvězda 8m v centru zanechává dojem, že se nachází v popředí a není skutečným členem. Při 150x zvětšení se členové kupy rozdělí do svazků a shluků, které jsou protkané klikatými tmavými liniemi. Dvě nejnápadnější se klikatí z centra kopy k jejímu severnímu a západnímu rozhraní. I když to není vůbec zřejmé, mezi nadbytkem hvězd můžeme pozorným zkoumavým pohledem odhalit seskupení jasnějších členy ve tvaru "V", které připomíná hejno letících ptáků na obloze.
|
||||
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ name:
|
|||
rating: 8
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.237364
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:24.237371
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:50:04.116447
|
||||
---
|
||||
|
||||
Poměrně uvolněná kulová hvězdokupa s jasností 8m objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Je od nás vzdálena 16 000 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
Poměrně uvolněná kulová hvězdokupa s jasností 8m objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Je od nás vzdálena 15 700 světelných let. S hvězdokupou M10, která je na obloze vdálená 3° tvoří často vyhledávanou dvojici kulových hvězdokup v souhvězdí Hadonoše.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,17 +3,13 @@ name: Konská hlava
|
|||
rating: 6
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:32.466203
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:32.466209
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:52:01.493745
|
||||
---
|
||||
|
||||
Asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovská mezihvězdné prostředí B33 vzdálena přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín, podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi. Její tvar však zpravidla vynikne až na fotografiích. Pozorovat ji však možná i vizuálně, velmi efektivní je použít filtr H-Beta.
|
||||
|
||||
300/350 - 75x: B33 - Koňská hlava je malá temná mlhovina črtajúce se na pozadí velmi slabé "záře" emisní mlhoviny IC 434, úzký "záliv" velmi nejasné mlhoviny rozprostírající se stupeň jižně od hvězdy ζ Orionis. Tyto dva objekty je nesmírně obtížné objevit a vyžadují vynikající pozorovací podmínky. Filtry O-III a UHC pomohou zvýraznit kontrast mezi B33 a pozadím (IC 434), ale B33 je jedním z pár objektů, které se dají pozorovat viditelně lépe pomocí filtru H-Beta.
|
||||
|
||||
400/450 - 125x: B33 (bez filtrů) je tak obtížné pozorovaný objekt, že dokonce ani pomocí takových dalekohledů ji nemusíte vidět ani tehdy, když se díváte přímo na její polohu. Přesto, bočním pohledem a během vynikajících pozorovacích podmínek ji můžeme objevit. Mlhovina IC 434 v pozadí je zjevnější na východním rozhraní a dále na jih se stává tenčí a slabší.
|
||||
|
||||
Dominik: Přes 350mm Dobson a H-beta je to krásný pohled, tmavý zářez v mlhovině IC 434, tedy známá Koňská hlava má přesné charakteristické obrysy, takové jako jsou známé na fotografiích! Je poměrně výrazná a velká. V okolí se také dají pozorovat mlhoviny jako NGC 2023, IC 435 nebo známá mlhovina s tmavým předělem NGC 2024. Mlhovinu jsem se pokoušel pozorovat i se svým 250mm Dobson s OIII a UHC filtrem, ale zatím pozorování nebyly pozitivní.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Asi nejznámější temná mlhovina celé oblohy. Obrovská mezihvězdné prostředí B33 vzdálena přibližně stejně jako Velká mlhovina v Orionu vytváří na pozadí jasnější emisní mlhoviny IC 434 tajuplný stín, podobný hlavě koně na šachovnici nebo mořskému koníkovi. Její tvar však zpravidla vynikne až na fotografiích. Pozorovat ji však možná i vizuálně, velmi efektivní je použít filtr H-Beta.
|
||||
|
||||
Dominik: Přes 350mm Dobson a H-beta je to krásný pohled, tmavý zářez v mlhovině IC 434, tedy známá Koňská hlava má přesné charakteristické obrysy, takové jako jsou známé na fotografiích! Je poměrně výrazná a velká. V okolí se také dají pozorovat mlhoviny jako NGC 2023, IC 435 nebo známá mlhovina s tmavým předělem NGC 2024. Mlhovinu jsem se pokoušel pozorovat i se svým 250mm Dobson s OIII a UHC filtrem, ale zatím pozorování nebyly pozitivní.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:52:01.490110
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:52:01.493873
|
||||
---
|
||||
75x: B33 - Koňská hlava je malá temná mlhovina črtajúce se na pozadí velmi slabé "záře" emisní mlhoviny IC 434, úzký "záliv" velmi nejasné mlhoviny rozprostírající se stupeň jižně od hvězdy ζ Orionis. Tyto dva objekty je nesmírně obtížné objevit a vyžadují vynikající pozorovací podmínky. Filtry O-III a UHC pomohou zvýraznit kontrast mezi B33 a pozadím (IC 434), ale B33 je jedním z pár objektů, které se dají pozorovat viditelně lépe pomocí filtru H-Beta.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/450
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:52:01.491916
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-04 19:52:01.493957
|
||||
---
|
||||
125x: B33 (bez filtrů) je tak obtížné pozorovaný objekt, že dokonce ani pomocí takových dalekohledů ji nemusíte vidět ani tehdy, když se díváte přímo na její polohu. Přesto, bočním pohledem a během vynikajících pozorovacích podmínek ji můžeme objevit. Mlhovina IC 434 v pozadí je zjevnější na východním rozhraní a dále na jih se stává tenčí a slabší.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue