Updates - winter
This commit is contained in:
parent
d8f799ac56
commit
f765d03133
|
|
@ -3,8 +3,8 @@ name: Jednorožec
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.288812
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.288827
|
||||
updated_date: 2021-01-25 17:49:52.324278
|
||||
---
|
||||
Nevýrazné rovníkové souhvězdí složené z hvězd 4. magnitudy, které nad svým okolím příliš nevyniká. Leží totiž téměř uprostřed zimního trojúhelníku zářivých hvězd Sírius, Betelgeuse, Prokyon, mezi Velkým a Malým psem v Mléčné dráze. Souhvězdí tvoří pouze dost slabé hvězdy, které vyplňují prostor mezi mnohem jasnějšími souhvězdími Velkého psa, zádě, Hydry, Malého psa, Blíženců a Orion. V Jednorožcoci se nachází samotný okraj Mléčné dráhy, která je na obloze proto poměrně nenápadná. Může vám připadat dost jednotvárná a fádní. Mezihvězdné prostředí je zde však mnohem průhlednější než na opačné straně oblohy (Orel a okolí), proto můžeme vidět do mnohem větší vzdálenosti a pozorovat rozmanité mlhoviny a hvězdokupy. Nejznámějšími z nich jsou mlhovina Rozeta, Kónus nebo Hubblova proměnná mlhovina - možná nejúchvatnější ze všech pro vizuálního pozorovatele. Z otevřených hvězdokup vyniká M50, NGC 2301 nebo velmi bohatá NGC 2506. Téměř zapomenutou hvězdokupy Collinder 104 a 106 představují pěkný pohled v triedru.
|
||||
|
||||
|
||||
Nevýrazné rovníkové souhvězdí složené z hvězd 4. magnitudy, které nad svým okolím příliš nevyniká. Leží totiž téměř uprostřed zimního trojúhelníku zářivých hvězd Sírius, Betelgeuse, Prokyon, mezi Velkým a Malým psem v Mléčné dráze. Souhvězdí tvoří pouze slabé hvězdy, které vyplňují prostor mezi mnohem jasnějšími souhvězdími Velkého psa, Lodní zádě, Hydry, Malého psa, Blíženců a Orion. V Jednorožcoci se nachází samotný okraj Mléčné dráhy, která je na obloze proto poměrně nenápadná. Může vám připadat dost jednotvárná a fádní. Mezihvězdné prostředí je zde však mnohem průhlednější než na opačné straně oblohy (Orel a okolí), proto můžeme vidět do mnohem větší vzdálenosti a pozorovat rozmanité mlhoviny a hvězdokupy. Nejznámějšími z nich jsou mlhovina Rozeta, Kónus a nebo Hubblova proměnná mlhovina - možná nejúchvatnější ze všech pro vizuálního pozorovatele. Z otevřených hvězdokup vyniká M50, NGC 2301 nebo velmi bohatá NGC 2506. Téměř zapomenuté hvězdokupy Collinder 104 a 106 představují pěkný pohled v triedru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,12 +3,12 @@ name: Orion
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.243447
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.243465
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:43:57.484773
|
||||
---
|
||||
Orionu je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Lovcovu páskem je ve střední části souhvězdí nápadná linie tří hvězd 2mag dotýkající se nebeského rovníku, kulminující během pozdních zimních večerů chladného ledna. Nazývají se Mintaka, alnilam a alnitak. Mezi nimi se nachází bohatá hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuse, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuse-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít.
|
||||
|
||||
Orionu se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedru. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orion. Celá oblast je protkána mezihvězdné prostředí a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou-, tří- a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionova komplexu.
|
||||
|
||||
V severní části Orion se spojují dvě větve Mléčné dráhy z Blíženců a Býka a směrem dále se Mléčná dráha začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyon z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuse a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3mag), π1 a π2 Orionis (4mag). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem s průměrem asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny.
|
||||
|
||||
|
||||
Orion je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Nápadná linie tří hvězd 2mag dotýkající se nebeského rovníku je pás Orionu, leží ve střední části souhvězdí a kulminuje během pozdních zimních večerů a během chladného ledna. Hvězdy pásu se nazývají Mintaka, Alnilam a Alnitak. Mezi nimi se nachází hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Orionovo pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuze, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuze-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít.
|
||||
|
||||
Orion se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedry. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orionu. Celá oblast je protkána mezihvězdným prostředím a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou, tří a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionovu komplexu.
|
||||
|
||||
V severní části souhvězdí se spojují dvě větve Mléčné dráhy z Blíženců a Býka a směrem dále se Mléčná dráha začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyonu z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuze a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3mag), π1 a π2 Orionis (4mag). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem s průměrem asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,10 +3,10 @@ name: Lodní záď
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.309512
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.309528
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:16:36.622579
|
||||
---
|
||||
Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Korma leží jižně od Prokyon, pod jednorožce. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Záď ležící východně a jihovýchodně od Velkého psa prochází Mléčná dráha a protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Korma velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté, jako vyšité pro malý dalekohled a některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna na východ od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46.
|
||||
|
||||
|
||||
Od otevřené hvězdokupy M93 (nenápadná mlhavá skvrna) se směrem k rozhraní zádě, plachet a Kompasu táhne jasný světlý pás Mléčné dráhy. První zjasnění se v něm přitom nachází na severu v okolí M93, hvězd ξ a ο Pupp. Další, o něco větší a jasnější má v jižní části, kde je vidět množství slabých nakupených hvězd. Hvězdokupy Collinder 121 a 132 vypadají pouze jako bohaté zhuštění hvězdného pole. Západně od světlého pásu Mléčné dráhy se nachází celkem nápadné stemnenie, které pokračuje dále do souhvězdí plachet a tam se láme. Velmi mlhavě a skvrnitě vypadá okolí jasné hvězdy π Puppy (2.7mag). Je totiž nejjasnějším členem rozlehlé a málo zhuštěné otevřené hvězdokupy Collinder 135, která je tvořena 30 hvězdami širokého rozpětí magnitud na ploše jednoho stupně. Na severním rozhraní kupy leží trojice jasných modrých hvězd páté magnitudy. Ještě nápadnější zjasnění najdete nad spojnicí hvězd π a ζ Pupp. Vystupují z něho i jednotlivé hvězdy. Ta nejjasnější z nich, oranžová c Puppy (3.7mag), je součástí jasné a uvolněné hvězdokupy NGC 2451. V jejím okolí leží další pozoruhodná otevřená hvězdokupa NGC 2477 (5.7mag), velmi podobná M46 nebo NGC 7789 z Kasiopeja.
|
||||
|
||||
Rozsáhlé souhvězdí jižní oblohy, jehož podstatná část vystupuje v našich zeměpisných šířkách nad obzor v zimních a jarních měsících. Lodní záď leží jižně od Prokyony, pod Jednorožcem. Na západě je ohraničena Velkým psem, na východě souhvězdím Kompasu a celá se dá pozorovat až z oblastí Středomoří. Lodní záď ležící východně a jihovýchodně od Velkého psa a prochází jím Mléčná dráha. Protože v tomto směru přes rovinu naší Galaxie jsou prachové mraky poměrně rozptýlené, můžeme tak vidět na dlouhé vzdálenosti směrem ven ke galaktickému okraji. Díky tomu je Lodní záď velmi bohatá na rozmanité otevřené hvězdokupy, jejichž tvar je na první pohled velmi odlišný. Některé jsou velmi velké a uvolněné, vhodné spíše pro triedr, některé jsou relativně rozlehlé a velmi bohaté a vhodné pro malý dalekohled, některé jsou slabé a vzdálené, vyžadující větší dalekohled, aby mohly být vidět v lepším podání. Nejjasnější z nich je M47, snadno viditelná pouhým okem jako mlhavá skvrna východně od Síria, hned vedle další hvězdokupy - M46.
|
||||
|
||||
|
||||
Od otevřené hvězdokupy M93 (nenápadná mlhavá skvrna) se směrem k rozhraní zádě, Plachet a Kompasu táhne jasný světlý pás Mléčné dráhy. První zjasnění se v něm přitom nachází na severu v okolí M93, kolem hvězd ξ a ο Pupp. Další, o něco větší a jasnější má v jižní části, kde je vidět množství slabých nakupených hvězd. Hvězdokupy Collinder 121 a 132 vypadají pouze jako bohaté zhuštění hvězdného pole. Západně od světlého pásu Mléčné dráhy se nachází celkem nápadná tmavá oblast, která pokračuje dále do souhvězdí Plachet a tam se láme. Velmi mlhavě a skvrnitě vypadá okolí jasné hvězdy π Puppy (2.7mag). Je totiž nejjasnějším členem rozlehlé a málo zhuštěné otevřené hvězdokupy Collinder 135, která je tvořena 30 hvězdami širokého rozpětí magnitud na ploše jednoho stupně. Na severním rozhraní kupy leží trojice jasných modrých hvězd páté magnitudy. Ještě nápadnější zjasnění najdete nad spojnicí hvězd π a ζ Pupp. Vystupují z něho i jednotlivé hvězdy. Ta nejjasnější z nich, oranžová c Puppy (3.7mag), je součástí jasné a uvolněné hvězdokupy NGC 2451. V jejím okolí leží další pozoruhodná otevřená hvězdokupa NGC 2477 (5.7mag), velmi podobná M46 nebo NGC 7789 z Kasiopeja.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:18.515046
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:18.515068
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:56:18.761849
|
||||
---
|
||||
600x, UHC filtr, 6m4
|
||||
Slabě rozpoznatelná v 420x (pupila 1 mm) bez filtru. Filtr UHC pomáhá, na podrobnosti nejlepší zvětšení 600x (pupila 0,65mm): eliptická centrální část je obklopena velmi nenápadným halo na 3/4. Zdá se, že halo chybí na západě, hranice střední části je zde vidět nejlépe. Vnitřní elipsa se zdá být nejjasnější na západ - zde znovu a znovu bliká stelární zjasnění. Celkově jsou však kontrasty velmi nízké a podrobnosti velmi obtížné!
|
||||
600x, UHC filtr, 6m4
|
||||
Slabě rozpoznatelná v 420x (pupila 1 mm) bez filtru. Filtr UHC pomáhá, na podrobnosti je nejlepší zvětšení 600x (pupila 0,65mm): eliptická centrální část je obklopena velmi nenápadným halo na 3/4. Zdá se, že halo chybí na západě, hranice střední části je zde vidět nejlépe. Vnitřní elipsa se zdá být nejjasnější na západ - zde znovu a znovu bliká stelární zjasnění. Celkově jsou však kontrasty velmi nízké a podrobnosti velmi obtížné!
|
||||
|
|
@ -4,15 +4,15 @@ rating: 10
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.611904
|
||||
updated_by: vic@vic.cz
|
||||
updated_date: 2020-10-07 14:22:36.214700
|
||||
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
|
||||
updated_date: 2021-01-29 12:56:42.704440
|
||||
---
|
||||
|
||||
Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuch si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomům Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleyovy vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku.
|
||||
Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuchu si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomem Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleye vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku.
|
||||
|
||||
Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynové mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 v jejím středu byl zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let.
|
||||
Fotografie získané během jednotlivých desetiletí ukazují, že se Krabí mlhovina neustále rozšiřuje. Plynová mračna se stále rozpínají do prostoru rychlostí 1 000 km za sekundu. Je to skutečný důkaz toho, že Krabí mlhovina je opravdu pozůstatkem po supernově z roku 1054. V roce 1968 byl v jejím středu zjištěn jeden z prvních pulsarů (a později i první objevený vizuálně) - mimořádně hustá neutronová hvězda, která se kolem své osy otočí v periodě 0,033 sekundy (otočí se 33-krát za sekundu). Při každé otočce vyšle puls rádiového, X-ray a viditelného záření. Tato slabá hvězdička s označením NP0532, skutečného průměru pouze několik kilometrů, která vznikla při kolapsu jádra supernovy, nikdy nedosáhne větší než 16. hvězdnou velikost, a právě proto se pro amatérské astronomy stala skutečným Challange objektem. Vzdálenost Krabí mlhoviny se odhaduje na 6 300 světelných let.
|
||||
|
||||
I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokuláremí 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8.4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny preciznější na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé.
|
||||
I když její nesmírně složitou strukturu zahlédneme v dalekohledech s průmerem objektivu 60cm a více, stojí za to ji vyhledat, protože je to mimořádně pozoruhodný vesmírný objekt v celých dějinách astronomie a jako jediný pozůstatek po supernově v Messierovom katalogu si zaslouží speciální pozoronost. Astronomy již dlouhá léta podněcuje k výzkumu a zajímavým úvahám, navíc velmi přispěla k poznání vývoje vesmíru. Najít ji můžeme ve východní části souhvězdí, více než jeden stupeň severozápadně od ζ Tauri pod čistým, tmavým nebem i dobrým binokulárem 7 × 50 či 10 × 50 jako malý mlhavý obláček o průměru 6 × 4 obloukových minut. Dosahuje jasnost 8.4mag, takže je nepřehlédnutelná již v triedru: jeví se jako jasná oválná skvrna. Zvláštní však je, že mnoho katalogů nemá uvedenou přesnou vizuální magnitudu tohoto fascinujícího objektu. V Messier, Mallas a Kreimer určili jasnost na "8 nebo 9", Burnham uvádí "kolem 9". Jones ve své práci Messierovy mlhoviny a hvězdokupy odhadl vizuální magnitudu Krabí mlhoviny přesněji na 8,4. Nicméně všechny tyto odhady jsou pravděpodobně příliš slabé.
|
||||
|
||||
Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný charakter, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez, nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentů jedoucím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetegujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou.
|
||||
Mlhovina je však ještě zajímavější - tvoří ji tři části: pulsar s jasností 16mag, vnitřní bublina materiálu a vnější obal hustého materiálu vyvrženého explozí supernovy. Při vysokém zvětšení je mlhovina skvrnitá - rozděluje se na tři rozdílné části táhnoucí se jihovýchodně a severozápadně. V jižní a střední části je podobná jasnost, zatímco severní část je menší a slabší. Když se fotografuje v polarizovaném světle, mlhovina odhaluje podobný trojcípý nebo zoubkovaný charakter, který indikuje existenci velmi silných magnetických polí. Zkoušel někdo pozorovat M1 velkým dalekohledem přes polarizační filtr, jaký se používá v zemské fotografii? Východní okraj Krabí mlhoviny obsahuje nápadný zářez nebo výklenek, zesílený dlouhým filamentem směřujícím na jihovýchod. Tento filament se točí přes střední část mlhoviny na západní část, kde se rozšiřuje nad hlavní část. Sledujte pozorně a dívejte zda nezdetekujete šedý proud dotýkající se hedvábí, který separuje jižní a střední část M1. Rozšíření severního okraje jižní části zakončuje šedý proud. Vypadá to jako prodloužení mlhoviny (z východu na západ) s možnou dvojitou strukturou.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
|
|||
rating: 5
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:16.742231
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:16.742270
|
||||
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
|
||||
updated_date: 2021-01-29 12:56:42.704747
|
||||
---
|
||||
Potěšující pohled poskytuje dalekohleda až od průměru 150 mm a zvětšení kolem 125x. Mlhovinový filtr trošku pomůže, ale nerozvine objekt tak dobře jako nějakou planetárku či emisní mlhovinu. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm se ukáže jako mlhavá, šedobílá oválná plocha, která pěkně kontrastuje s na hvězdy bohatým okolím.
|
||||
Potěšující pohled poskytuje dalekohled až od průměru 150 mm a zvětšení kolem 125x. Mlhovinový filtr trošku pomůže, ale nerozvine objekt tak dobře jako nějakou planetárku či emisní mlhovinu. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm se ukáže jako mlhavá, šedobílá oválná plocha, která pěkně kontrastuje s na hvězdy bohatým okolím.
|
||||
|
|
@ -4,8 +4,8 @@ rating: 10
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.077556
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-24 12:11:20.163948
|
||||
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
|
||||
updated_date: 2021-01-26 15:39:00.745774
|
||||
---
|
||||
|
||||
Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3.4mag). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček.
|
||||
|
|
@ -16,6 +16,6 @@ Velká mlhovina v Andromedě leží na opačném konci Místní skupiny, oproti
|
|||
|
||||
Tak jako náš galaktický systém má své průvodců v podobě Velkého a Malého Magellanova mraku, má i M31 své satelitní galaxie. Mezi deseti známých jsou v běžných amatérských přístrojích v dosahu hned několikáté. V bezprostředním sousedství se nacházejí dvě trpasličí eliptické galaxie - M32 a M110. Další dvě ještě docela dobře pozorovatelné třeba hledat sedm stupňů směrem na sever v souhvězdí Kasiopeja. NGC 185 je mírně oválná a koncentrovaná, NGC 147 je o něco méně nápadná. Ostatní doprovodné galaxie Velké mlhoviny v Andromedě jsou o něco vzdálenější od hlavního systému a jsou tak slabé, že na jejich vyhledání potřebujeme větší dalekohled a velmi kvalitní pozorovací podmínky. Vyzývavým cílem je především dvojice And I a And II.
|
||||
|
||||
Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným kom pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem.
|
||||
Během průměrných pozorovacích podmínek vidíme volným okem pouze světlejší centrální části této velkolepé spirální galaxie. Zatímco tehdy se podobá pouze na mlhavou hvězdu, za vynikajících podmínek dosáhne délku přes čtyři obloukové stupně. V triedru uvidíte jasné oválné jádro o průměru asi 1/4 stupně, kolem kterého se rozkládá mlhavé prodloužené halo bočním pohledem sahající skoro od jednoho kraji zorného pole k druhému. Nápadnější se může zdát východní část, v níž leží i hvězda deváté magnitudy, patřící však do naší Galaxie. Svou pozornost zaměřte i na okraj jasného oválného jádra a všimněte si jak ostře končí světlo M31 směrem k severnímu rozhraní. Možná se vám totiž bleskne ten největší z tmavých Bondových kanálů této velkolepé galaxie! Tehdy už člověk opravdu pochopí, co je to triedr. V následujících řádcích se již zaměřme na popis při pohledu dalekohledem.
|
||||
|
||||
Myzer: Galaxii jsem samozřejmě pozoroval mnohokrát a detailně jsem se na ni zaměřil v létě 2007 se svým 250 mm Dobson: Dva tmavé Bondovy pásy byly jednu noc velmi výrazné a přiznám se, výrazněji jsem si je uvědomil snad pouze na La Palmě a nepamatuji si je v takovém podání z mých starších pozorování. To byl asi hlavní důvod, který mě vyprovokoval věnovat se známé galaxii dvě další noci podrobněji. Celkově jsem se na ni díval přes tři hodiny. Ze začátku bylo v centru pozornosti zejména jasné kruhové jádro obalené v eliptickém hale ve směru orientace celé galaxie. Hned od středu v blízkosti jádra svítí slabá hvězda. Hlavní a jasná část galaxie je zhruba oválná a velmi prodloužena ve směru severovýchod a jihozápad, její délka přesahuje asi jeden stupeň. Severovýchodní část je menší a napříč obsahuje velmi nenápadný tmavý zářez. Jihozápadní část je větší, ale směrem k M32 je více vybledlá. Dva tmavé Bondova pásy jsou nepřehlédnutelné, při pozornějším pohledu vidět, že nejsou rovnoběžné. Vnitřní výraznější pás není orientován rovnoběžně s prodlouženým tvarem galaxie, ale v jihozápadní části galaxie začíná zařezávat více dovnitř galaxie. Na druhé straně, severovýchodně od jádra, mizí do ztracena. Vnější pás je skoro rovnoběžný s okrajem galaxie, ale je neuvěřitelné těžké vystopovavať ho po celé její délce. Jeden velmi nezřetelný tmavý pás se také nachází na východní straně galaxie (mírně na severovýchod od jádra). Fyzikálně se s největší pravděpodobností jedná o část nitřního pásu, při pozornějším pohledu vidím dokonce jejich propojení! Otáčí se při jedné jasné hvězdě v severovýchodním rameni. Nakonec se dostávám k odlehlým částem galaxie, jejichž jasnost je už o poznání slabší. Velmi pomůže občas zahýbat tubusem. Detaily jsou na hranici viditelnosti a nedokážu skoro žádný potvrdit s jistotou, zdá se mi, že světlo není rovnoměrné (možná části tmavého prachu). Na jihozápadě je ještě nápadná asociace NGC 206, která vypadá jako malý oválný obláčky. S M32 a jádrem galaxie tvoří skoro rovnostranný trojúhelník.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,9 @@ rating: 5
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.040330
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.040361
|
||||
updated_by: danielkurtin@seznam.cz
|
||||
updated_date: 2021-01-26 18:50:37.778284
|
||||
---
|
||||
Tentokrát nejde o galaxii, mlhovinu ani o hvězdokupu, ale o slabou dvojhvězdu. Pozoroval ji v 17. století známý tvůrce souhvězdí Jan Hevelius, který se však chybně domníval, že kolem hvězd se nachází mlhovinový oblak. Jak nezřetelné dvojhvězdu ji indentifikovat Charles Messier, a přesto, že v její blízkosti žádnou mlhovinu neviděl, zařadil tuto dvojhvězdu navždy do svého katalogu. Jedná se pouze o optickou dvojhvězdu, podle měření družice GAIA je vzdálenost západní složky okolo 1000 světelných let, východní zhruba 500 sv. roků.
|
||||
|
||||
Je pozorována hned severovýchodně od hvězdy 70 UMA, jedná se o 50 "široký pár hvězd jasnosti 9mag, resp. 9.3mag. Západně od M40 leží galaxie NGC 4290, viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm jako slabý ovál se slabým stelární jádrem. Západně od NGC 4290 je další galaxie - NGC 4284 - velmi slabý kruhový obláček.
|
||||
Tentokrát nejde o galaxii, mlhovinu ani o hvězdokupu, ale o slabou dvojhvězdu. Pozoroval ji v 17. století známý tvůrce souhvězdí Jan Hevelius, který se však chybně domníval, že se kolem hvězd nachází mlhovinový oblak. Jako nezřetelnou dvojhvězdu ji indentifikoval v roce 1764 i Charles Messier, a přesto, že v její blízkosti žádnou mlhovinu neviděl, zařadil tuto dvojhvězdu navždy do svého katalogu. Jedná se však pouze o optickou dvojhvězdu, podle měření družice GAIA je vzdálenost západní složky okolo 1000 světelných let, východní zhruba 500 sv. roků.
|
||||
|
||||
Nachází se severovýchodně od hvězdy 70 UMA (6 mag) poblíž velmi jasné hvězdy Megrez (3,3 mag). Obě složky tvoří 50"od sebe vzdálený pár hvězd jasnosti 9mag, resp. 9.3mag. Západně od M40 leží galaxie NGC 4290, viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 250 mm jako slabý ovál se slabým stelárním jádrem. Západně od NGC 4290 se nachází další galaxie, která je pojmenovaná NGC 4284 a vypadá jako velmi slabý kruhový obláček.
|
||||
|
|
@ -5,14 +5,14 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:05.956715
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-17 17:12:02.019124
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:58:02.759665
|
||||
---
|
||||
|
||||
Tato nádherná mlhovina je pravděpodobně nejoblíbenějším cílem pozorovatelů vzdáleného vesmíru, ať už začátečníky nebo pokročilé astronomů-amatérů. Ve svém dalekohledu si ji sice nevšiml Galileo, ale v té době, někdy mezi lety 1610 až 1611 padla do pozornosti Nicholasi Peirescovi, jehož pozorovací záznam později následovaly pozorování Cysatusa z roku 1618. První podrobněji nákresy, které obsahovaly i oblast trapéz, vyhotovil v roce 1656 Christian Huygens. Charles Messier přiřadil mlhovině ve svém "kometárním katalogu" 4. března 1769 číslo 42. Oblast později pozoroval William i John Herschel. První úspěšná fotografie mlhoviny se podařila v roce 1880 Henrymu Draper, použitím 11-palcového refraktor.
|
||||
Tato nádherná mlhovina je pravděpodobně nejoblíbenějším cílem pozorovatelů vzdáleného vesmíru, ať už jde o začátečníky nebo o pokročilé astronomy-amatéry. Ve svém dalekohledu si ji sice Galileo nevšiml, ale v té době, někdy mezi lety 1610 až 1611 padla do pozornosti Nicholasi Peirescovi, jehož pozorovací záznam později následovaly pozorování Cysatusa z roku 1618. První podrobněji nákresy, které obsahovaly i oblast Trapéz, vyhotovil v roce 1656 Christian Huygens. Charles Messier přiřadil mlhovině ve svém "kometárním katalogu" 4. března 1769 číslo 42. Oblast později pozoroval William i John Herschel. První úspěšná fotografie mlhoviny se podařila v roce 1880 Henrymu Draper, použitím 11-palcového refraktoru.
|
||||
|
||||
Velká mlhovina v Orionu je pouze nejjasnější a přední částí rozsáhlého komplexu plynové prachové hmoty a neutrálního vodíku se stopami mnoha dalších molekul, který pokrývá většinu této oblasti. Celý tento útvar temných a jasných mlhovin, hvězd a neviditelných objektů začíná někde u Rigelu ve vzdálenosti asi 900 světelných let od Slunce a koncí až při samotné M42, vzdálené zhruba 1 340 světelných let. Nacházejí se v ní horké O hvězdy, proměnné hvězdy typu T Tauri, mnohé infračervené objekty jako chladný Becklinov-Neugebauer objekt (vznikající protohvězda) či Kleinmanova-Joachimu Löwovi mlhovina (kolabující mrak) a rodící se hvězdy. Do komplexem patří v podstatě všechno, co v této oblasti můžeme dalekohledem vidět: NGC 1973, 1975, 1977, 1980, 1982, M43, M78, IC 434, B33 apod.
|
||||
Velká mlhovina v Orionu je pouze nejjasnější a přední částí rozsáhlého komplexu plynové prachové hmoty a neutrálního vodíku se stopami mnoha dalších molekul, který pokrývá většinu této oblasti. Celý tento útvar temných a jasných mlhovin, hvězd a neviditelných objektů začíná někde u Rigelu ve vzdálenosti asi 900 světelných let od Slunce a koncí až při samotné M42, vzdálené zhruba 1 340 světelných let. Nacházejí se v ní horké O hvězdy, proměnné hvězdy typu T Tauri, mnohé infračervené objekty jako chladný Becklinov-Neugebauer objekt (vznikající protohvězda) či Kleinmanova-Joachimu Löwovi mlhovina (kolabující mrak) a rodící se hvězdy. Do komplexu patří v podstatě všechno, co v této oblasti můžeme dalekohledem vidět: NGC 1973, 1975, 1977, 1980, 1982, M43, M78, IC 434, B33 apod.
|
||||
|
||||
Mlhovina pochopitelně nevydává vlastní světlo, ale ji osvětlují horké hvězdy trapézu. Hlavně ta nejjasnější složka je tak horká, že její ultrafialové fotony ohřívají okolní vodík na teplotu několik tisíc stupňů, který pak sám svítí. A proč je na fotografiích červená? Vodík totiž svítí především v spektrální čáře H-alfa, která se nachází v červené oblasti spektra, na vlnové délce 656,3 nanometru. Podobně je tomu tak například v rozety, Laguně či Orlej mlhovině. Za samotnou M42 se nachází rozsáhlý temný molekulový oblak, ve kterém stále vznikají nové hvězdy. Ty nejmladší mají pouze 100 000 let, zrod dalších probíhá i v současnosti. Vždyť ne nadarmo se mlhovina označuje za kolébku hvězd.
|
||||
Mlhovina pochopitelně nevydává vlastní světlo, ale osvětlují ji horké hvězdy Trapézu. Hlavně ta nejjasnější složka je tak horká, že její ultrafialové fotony ohřívají okolní vodík na teplotu několik tisíc stupňů, který pak sám svítí. A proč je na fotografiích červená? Vodík totiž svítí především v spektrální čáře H-alfa, která se nachází v červené oblasti spektra, na vlnové délce 656.3 nanometru. Podobně je tomu tak například u Rozety, Laguny či Orlí mlhoviny. Za samotnou M42 se nachází rozsáhlý temný molekulový oblak, ve kterém stále vznikají nové hvězdy. Ty nejmladší mají pouze 100 000 let, zrod dalších probíhá i v současnosti. Vždyť ne nadarmo se mlhovina označuje za kolébku hvězd.
|
||||
|
||||
Velká mlhovina v Orionu zabírá na obloze asi jeden stupeň a je nejkrásnějším příkladem emisní mlhoviny viditelné z Evropy. V triedru 10 × 50 je její nejjasnější částí úsek, do kterého se ze severu zařezává nápadný tmavý záliv nazývaný Sinus Magnus, ale viditelné jsou i slabší okrajové partie. V mlhovině je zřetelné množství dalších detailů, včetně úzkého výběžku z východní strany, směrem k jižně položené ι Orionis. Celkový tvar mlhoviny může připomínat letícího netopýra. V malém dalekohledu jsou jeho hlava a zobák oddělené od zbytku těla tmavou linií, oko netopýra vyznačuje hvězda 10. magnitudy. Trapéz je pozorován v centrální části a θ2 Orionis je umístěna blízko hlavního, jihovýchodního křídla.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:17.531578
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:17.531596
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:58:02.759849
|
||||
---
|
||||
100x: Tento nádherný objekt je působivý při každém zvětšení! Nejjasnější část je ozdobena čtyřmi jasnými a dvěma slabšími hvězdami trapézu. Jeho severní hranice je označena velkou tmavou trhlinou - rozsáhlým zálivem temnoty - populární nazvaným "rybí ústa" nebo Sinus Magnus, který se připojuje do dalšího tmavého pásu hmoty oddělujícího M42 od M43. Dva široké jasné mlhovinový oblouky se točí ze zálivu směrem na jih. Západní z nich má purpurový nebo růžový odstín. Část mlhoviny jižně od trapézu je extrémně jasná a značně skvrnitá. Přes filtry UHC nebo O-III se východní a západní části M42 rozšíří a odhalí delikátní, mlhavé krajkový pásky míchané s tmavými místy. Jižní část M42, mezi dvěma oblouky, postupně bledne jižním směrem.
|
||||
100x: Tento nádherný objekt je působivý při každém zvětšení! Nejjasnější část je ozdobena čtyřmi jasnými a dvěma slabšími hvězdami Trapézu. Jeho severní hranice je označena velkou tmavou trhlinou - rozsáhlým zálivem temnoty - populární nazvaným "rybí ústa" nebo Sinus Magnus, který se připojuje do dalšího tmavého pásu hmoty oddělujícího M42 od M43. Dva široké jasné mlhovinový oblouky se točí ze zálivu směrem na jih. Západní z nich má purpurový nebo růžový odstín. Část mlhoviny jižně od Trapézu je extrémně jasná a značně skvrnitá. Přes filtry UHC nebo O-III se východní a západní části M42 rozšíří a odhalí delikátní, mlhavé krajkový pásky míchané s tmavými místy. Jižní část M42, mezi dvěma oblouky, postupně bledne jižním směrem.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:05.949558
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:05.949580
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:59:48.648009
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jasná emisní mlhovina severovýchodně od M42, obklopující proměnnou hvězdu NU Orionis (7.5mag). Je součástí Velké mlhoviny v Orionu, ale má vlastní katalogové číslo. Leží v přibližně stejné vzdálenosti jako M42, tedy 1600 světelných let, ale je slabší v důsledku rozsáhlých prachových mlhovin ležících před ní. V 200 mm dalekohledu její jasnější část je "konkávní" vydutá na východ, kterou na juhorovýchode ohraničuje tmavý pás. Slabé oblouky mlhoviny se šíří směrem na severozápad, východ a jih, kde je tmavá linie odděluje od M42.
|
||||
|
||||
|
||||
Jasná emisní mlhovina severovýchodně od M42, obklopující proměnnou hvězdu NU Orionis (7.5mag). Je součástí Velké mlhoviny v Orionu, ale má vlastní katalogové číslo. Leží v přibližně stejné vzdálenosti jako M42, tedy 1400 světelných let, ale je slabší v důsledku rozsáhlých prachových mlhovin ležících před ní.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-01-30 09:59:48.391227
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:59:48.648176
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu její jasnější část je "konkávní" vydutá na východ, kterou na JV ohraničuje tmavý pás. Slabé oblouky mlhoviny se šíří směrem na SZ východ a jih, kde je tmavá linie odděluje od M42.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:16.045659
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:16.045695
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 10:00:03.114763
|
||||
---
|
||||
100x: Větší zvětšení je nutné k tomu, abychom viděli všechny detaily M43. Mlhovina je na jihu ohraničena tmavou linií, která ji odděluje od M42. Její jasnější částí je 15'dlhý srp vydutý na východ, kolem hvězdy NU Orionis. Obklopuje ji bohatá sprška hvězd 9,5-11mag, zvlášť severně a severozápadně. Tmavý SV-JZ záliv ji skoro rozpůlit. Slabé mlhoviny mohou být vysledovatelná ještě západně a východně. Při 150x zvětšení je hlavní část komplexem struktury tmavých oblastí a skvrnitých pásů na severovýchod od středové hvězdy.
|
||||
100x: Větší zvětšení je nutné k tomu, abychom viděli všechny detaily M43. Mlhovina je na jihu ohraničena tmavou linií, která ji odděluje od M42. Její jasnější částí je 15' dlouhý srp vydutý na východ, kolem hvězdy NU Orionis. Obklopuje ji bohatá sprška hvězd 9.5-11mag, zvlášť severně a SZ. Tmavý SV-JZ záliv ji skoro rozpůlit. Slabé mlhoviny mohou být vysledovatelná ještě západně a východně. Při 150x zvětšení je hlavní část komplexem struktury tmavých oblastí a skvrnitých pásů na SV od středové hvězdy.
|
||||
|
|
@ -5,8 +5,8 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.331376
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.331397
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:27:02.153475
|
||||
---
|
||||
|
||||
Mimořádně velká a velmi jasná otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna 4.4mag v Mléčné dráze, která se již v triedru rozpadne na řídkou skupinku jasnějších hvězd. Její nejjasnějším členem je modrobílá hvězda 5.7mag. I další její jasnější hvězdy 6.2mag, 6.5mag, 7mag jsou modrobílé a svou barvou kontrastují s nádhernou oranžovou proměnnou hvězdou KQ PUPPY, ležící hned na západ od M47. Objevil ji velmi dávno, ještě v roce 1654 Hodierna, Charles Messier ji katalogizovat až v roce 1771, ale pravděpodobně uvedl její chybnou pozici. V roce 1934 ji proto opětovně ztotožnil O. Thomas. M47 je vzdálena 1 600 světelných let a je zhruba 78 milionů let stará.
|
||||
|
||||
|
||||
Mimořádně velká a velmi jasná otevřená hvězdokupa viditelná i pouhým okem jako mlhavá skvrna 4.4mag v Mléčné dráze, která se již v triedru rozpadne na řídkou skupinku jasnějších hvězd. Její nejjasnějším členem je modrobílá hvězda 5.7mag. I další její jasnější hvězdy 6.2mag, 6.5mag, 7mag jsou modrobílé a svou barvou kontrastují s nádhernou oranžovou proměnnou hvězdou KQ Puppis, ležící hned na západ od M47. Objevil ji velmi dávno, ještě v roce 1654 Hodierna, Charles Messier ji katalogizovat až v roce 1771, ale pravděpodobně uvedl její chybnou pozici. V roce 1934 ji proto opětovně ztotožnil O. Thomas. M47 je vzdálena 1 600 světelných let a je zhruba 78 milionů let stará.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:17.084363
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:17.084391
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:27:02.153701
|
||||
---
|
||||
60x: jasná, velká spousta hvězd, ale velmi nepravidelná. Obsahuje asi 75 stálic tvořících svazky a řetězce odděleny od sebe několika relativně bezhvězdné mezerami. Nejjasnější hvězda kupy je pozorována blízko západního rozhraní a je pěknou dvojhvězdou, označovanou jako Struve 1120. Sestává ze dvou složek jasných 5.7mag a 9.6mag vzdálených od sebe 19,6 ". Další velmi pěkná dvojhvězda Struve 1121 je pozorována v centru. Tvoří ji složky jasné 7mag a 7.5mag v odstupu 7,4 ".
|
||||
60x: jasná, velká spousta hvězd, ale velmi nepravidelná. Obsahuje asi 75 stálic tvořících svazky a řetězce odděleny od sebe několika relativně bezhvězdné mezerami. Nejjasnější hvězda kupy je pozorována blízko západního rozhraní a je pěknou dvojhvězdou, označovanou jako Struve 1120. Sestává ze dvou složek jasných 5.7mag a 9.6mag vzdálených od sebe 19,6 ". Další velmi pěkná dvojhvězda Struve 1121 je pozorována v centru. Tvoří ji složky jasné 7mag a 7.5mag v odstupu 7,4".
|
||||
|
|
@ -5,7 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.000405
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.000437
|
||||
updated_date: 2021-01-30 10:01:15.451609
|
||||
---
|
||||
|
||||
Malá reflexní mlhovina, která leží asi dva a půl obloukového stupně severovýchodně od hvězdy Alnitak, nedaleko fotogenické mlhoviny Koňské hlavy
|
||||
|
||||
Malá reflexní mlhovina, která leží asi 2.5° severovýchodně od hvězdy Alnitak, nedaleko fotogenické mlhoviny Koňské hlavy.
|
||||
|
|
@ -4,11 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.702129
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.702151
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:28:45.128187
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jasná a poměrně velká otevřená hvězdokupa se stovkou nepravidelně uspořádaných hvězd. V severní části souhvězdí ji v březnu 1781 objevil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná (6.2mag) jako M46, ale méně početná. Tvoří ji 80 hvězd mezi 8. a 13. magnitudě mírně zhuštěných do středu. Leží ve vzdálenosti 3 400 světelných let a odhaduje se, že její skutečný průměr by mohl být asi 20 ly, skutečná svítivost dosahuje hodnoty 4 000 Sluncí. Stará je asi 100 milionů let. M 93 uvidíme už v triedru jako kompaktní zrnitou skvrnu se dvěma jasnějšími hvězdami na jihozápadním okraji, včetně zlaté žluté hvězdy Xi Puppy (3.34mag).
|
||||
|
||||
V 200 mm dalekohledu napočítáme 50 hvězd 8mag a slabších, kteří jsou koncentrovaní zejména v jihozápadní části, někteří se zase rozptýleně nacházejí na západě a východě.
|
||||
|
||||
|
||||
Jasná a poměrně velká otevřená hvězdokupa se stovkou nepravidelně uspořádaných hvězd. V severní části souhvězdí ji v březnu 1781 objevil Charles Messier. M93 je zhruba tak jasná jako M46, ale méně početná. Tvoří ji 80 hvězd mezi 8. a 13mag mírně zhuštěných do středu. Leží ve vzdálenosti 3 400 světelných let a odhaduje se, že její skutečný průměr by mohl být asi 20 ly. Stará je asi 100 milionů let. M 93 uvidíme už v triedru jako kompaktní zrnitou skvrnu se dvěma jasnějšími hvězdami na jihozápadním okraji, včetně zlaté žluté hvězdy Xi Puppy (3.34mag).
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:28:44.898822
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:28:45.128378
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu napočítáme 50 hvězd 8mag a slabších, kteří jsou koncentrovaní zejména v jihozápadní části, někteří se zase rozptýleně nacházejí na západě a východě.
|
||||
|
|
@ -4,11 +4,8 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:06.809590
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:06.809618
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:35:13.109201
|
||||
---
|
||||
|
||||
Zajímavá otevřená hvězdokupa jasná 7.1mag a zabírající plochu 9'. Při malém zvětšení v 200 mm dalekohledu připomíná velmi uvolněnou kulovou hvězdokupu. Přinejmenším 50 hvězd 11mag a slabších rozlišíme oproti mlhavé pozadí. Ty jasnější leží podél východní a západní strany kupy, slabší členové se koncentrují v centru.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Zajímavá otevřená hvězdokupa jasná 7.1mag a zabírající plochu 9'.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:35:12.881843
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:35:13.109399
|
||||
---
|
||||
Při malém zvětšení připomíná velmi uvolněnou kulovou hvězdokupu. Přinejmenším 50 hvězd 11mag a slabších rozlišíme oproti mlhavé pozadí. Ty jasnější leží podél východní a západní strany kupy, slabší členové se koncentrují v centru.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:14.281965
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-11-15 17:04:55.876424
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:28:21.723192
|
||||
---
|
||||
100x: IC 2177 je velkým dlouhým pásem mlhoviny, který se rozšiřuje severně do Jednorožce, blízko otevřené hvězdokupy NGC 2335 a jižně k hvězdě 8mag centrování na Cederblad 90 (její nejzřejmější koncentrace). IC 2177 se může blýsknout pod tmavou průzračnou oblohou v triedru 10 × 50. V dalekohledu vyžaduje co nejmenší zvětšení a UHC, O-III nebo nejlépe H-beta filtr. Centrální část IC 2177 má samostatné označení NGC 2327 a je pozorována 35' západně od Struve 1026 (5.7mag, 9.1mag, 17,8 "). Je slabou, matnou, ale poměrně dost koncentrovanou reflexní mlhovinou, která nejlépe vynikne v H-beta filtru, obklopující hvězdu 10mag. Trochu lépe je vidět ve větších dalekohledech.
|
||||
100x: IC 2177 je velkým dlouhým pásem mlhoviny, který se rozšiřuje severně do Jednorožce, blízko otevřené hvězdokupy NGC 2335 a jižně k hvězdě 8mag centrováná na Cederblad 90 (její nejzřejmější koncentrace). IC 2177 se může blýsknout pod tmavou průzračnou oblohou v triedru 10 × 50. V dalekohledu vyžaduje co nejmenší zvětšení a UHC, O-III nebo nejlépe H-beta filtr. Centrální část IC 2177 má samostatné označení NGC 2327 a je pozorována 35' západně od Struve 1026 (5.7mag, 9.1mag, 17,8 "). Je slabou, matnou, ale poměrně dost koncentrovanou reflexní mlhovinou, která nejlépe vynikne v H-beta filtru, obklopující hvězdu 10mag. Trochu lépe je vidět ve větších dalekohledech.
|
||||
|
|
@ -5,6 +5,6 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:04.492697
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-28 11:47:26.203280
|
||||
updated_date: 2021-01-30 10:01:50.141206
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:14.246050
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:14.246081
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 10:01:50.141392
|
||||
---
|
||||
75x: Emisní mlhovina NGC 2174 je slabým 20'oblakom obklopujícím hvězdu 7.5mag, s nejjasnější částí severně od nich. Slabá mlha je také okolo svazku 20 hvězd známého jako NGC 2175, ležícího 17'VSV od hvězdy 7.5mag. V katalozích má obyčejně zakreslenou chybnou pozici.
|
||||
75x: Emisní mlhovina NGC 2174 je slabým 20'oblakem obklopujícím hvězdu 7.5mag, s nejjasnější částí severně od nich. Slabá mlha je také okolo svazku 20 hvězd známého jako NGC 2175, ležícího 17'VSV od hvězdy 7.5mag. V katalozích má obyčejně zakreslenou chybnou pozici.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,9 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.197995
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:03.198017
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:31:02.363080
|
||||
---
|
||||
|
||||
Rozptýlená otevřená hvězdokupa zdánlivé velikosti jako Měsíc v úplňku, viditelná pouhým okem. Její nejjasnější hvězdou je 10 Mon. Několik dalších jednotlivých členů se dá pozorovat triedru. Je vzdálena 1 300 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
Rozptýlená otevřená hvězdokupa zdánlivé velikosti jako Měsíc v úplňku, viditelná pouhým okem. Její nejjasnější hvězdou je 10 Mon. Několik dalších jednotlivých členů se dá pozorovat triedru. Je vzdálena 1 060 světelných let.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,15 +4,10 @@ rating: 10
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.234357
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:03.234389
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 17:59:05.423033
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jedna z najpozorovanejších emisních mlhovin na naší zimní obloze. Navzdory své slabé plošné jasnosti ji můžeme během čistých tmavých nocí spatřit snadno už v triedru 10 × 50 a v širokoúhlých okulárech větších dalekohledů postřehneme i bez filtrů její kruhový tvar. Rozetu objevil W. Herschel a jednotlivým jasnějším částem, které viděl pravděpodobně oddělené, přiřadil každé vlastní označení: NGC 2237, 2238, 2239 a 2246. Celý objekt se však obvykle označuje souhrnně jako NGC 2237. Skutečná velikost mlhoviny na obloze je překvapivá, zabírá totiž v průměru přes jeden stupeň. Vzdálená je od nás 4 900 světelných let. Rozeta je podobně jako Velká mlhovina v Orionu kolébkou nových hvězd. Po jejím ploše jsou roztroušeny tmavé globule, o nichž se předpokládá, že jsou to husté mraky plynů a prachu, z nichž by mohly v budoucnu vzniknout nové hvězdy nebo celé hvězdokupy. Leží na okraji rozsáhlého molekulového mraku, jehož převážná část se táhne několik stupňů směrem na jihozápad. Jeho součástí je i známá spektrální Plaskettova hvězda, na obloze stálice šesté hvězdné velikosti stupeň severovýchodně od Rozety.
|
||||
|
||||
V jejím nitru se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, jejíž mimořádně horké hvězdy spektrálního typu O osvětlují plyny mlhoviny. Protože obsahuje tyto horké hvězdy, nemůže být velmi stará, snad půl milionu let. Hvězdokupa je vidět už pouhým okem jako mlhavý bod, v jejím středu se totiž nachází jasná stálice 12 Monocerotis (5.8mag) a v její těsné blízkosti asi 40 obloukových minut je natištěných dalších 30 hvězd, z nichž ty nejjasnější dosahují 6. magnitudu. V triedru jsou uspořádány do obdélníkového tvaru v podobě miniaturního souhvězdí Blíženců a obalené zmíněnou mlhovinou Rozeta (NGC 2237-9), která vypadá jako nepochybný šedý kruh nebo prstenec s trochu temnějším středem v místech hvězdokupy NGC 2244, průměru přes jeden stupeň a svými vnějšími hranicemi pěkně kontrastující s okolní oblohou. Nejnápadnějším bývá místo severovýchodně od kupy, kde se nachází nejjasnější část mlhoviny.
|
||||
|
||||
V 250 mm dalekohledu ve hvězdokupě rozeznáte přes 50 hvězd jasnosti 6-12mag obklopených mlhovinový oblakem. Nejjasnější stálicí je na jihovýchodní straně 12 Monocerotis pěkné žluté barvy, která kontrastuje s ostatními hvězdami. Přidáním filtru se zlepší kontrast a zvýrazní se několik tmavých linií zařezávajících se do mlhoviny, která obklopuje otevřenou hvězdokupu. Množství detailů, jasnějších a světlých částí v mlhovině je pozoruhodné, podívejte se i na dvě nápadné tmavé globule, jedna se nachází v západní, druhá v severní části.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Jedna z najpozorovanejších emisních mlhovin na naší zimní obloze. Navzdory své slabé plošné jasnosti ji můžeme během čistých tmavých nocí spatřit snadno už v triedru 10 × 50 a v širokoúhlých okulárech větších dalekohledů postřehneme i bez filtrů její kruhový tvar. Rozetu objevil W. Herschel a jednotlivým jasnějším částem, které viděl pravděpodobně oddělené, přiřadil každé vlastní označení: NGC 2237, 2238, 2239 a 2246. Celý objekt se však obvykle označuje souhrnně jako NGC 2237. Skutečná velikost mlhoviny na obloze je překvapivá, zabírá totiž v průměru přes jeden stupeň. Vzdálená je od nás 5 200 světelných let. Rozeta je podobně jako Velká mlhovina v Orionu kolébkou nových hvězd. Po její ploše jsou roztroušeny tmavé globule, o nichž se předpokládá, že jsou to husté mraky plynů a prachu, z nichž by mohly v budoucnu vzniknout nové hvězdy nebo celé hvězdokupy. Leží na okraji rozsáhlého molekulového mraku, jehož převážná část se táhne několik stupňů směrem na jihozápad. Jeho součástí je i známá spektrální Plaskettova hvězda, na obloze stálice šesté hvězdné velikosti stupeň severovýchodně od Rozety.
|
||||
|
||||
V jejím nitru se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, jejíž mimořádně horké hvězdy spektrálního typu O osvětlují plyny mlhoviny. Tyto horké hvězdy prozrazují,že je velmi mladá, snad půl milionu let. Hvězdokupa je vidět už pouhým okem jako mlhavý bod, v jejím středu se totiž nachází jasná stálice 12 Monocerotis (5.8mag) a v její těsné blízkosti asi 40' je natištěných dalších 30 hvězd, z nichž ty nejjasnější dosahují 6mag. V triedru jsou uspořádány do obdélníkového tvaru v podobě miniaturního souhvězdí Blíženců a obalené zmíněnou mlhovinou Rozeta (NGC 2237-9), která vypadá jako nepochybný šedý kruh nebo prstenec s trochu temnějším středem v místech hvězdokupy NGC 2244, průměru přes jeden stupeň a svými vnějšími hranicemi pěkně kontrastující s okolní oblohou. Nejnápadnějším bývá místo severovýchodně od kupy, kde se nachází nejjasnější část mlhoviny.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-01-25 17:59:04.968565
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 17:59:05.423228
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu ve hvězdokupě rozeznáte přes 50 hvězd jasnosti 6-12mag obklopených mlhovinový oblakem. Nejjasnější stálicí je na jihovýchodní straně 12 Monocerotis pěkné žluté barvy, která kontrastuje s ostatními hvězdami. Přidáním filtru se zlepší kontrast a zvýrazní se několik tmavých linií zařezávajících se do mlhoviny, která obklopuje otevřenou hvězdokupu. Množství detailů, jasnějších a světlých částí v mlhovině je pozoruhodné, podívejte se i na dvě nápadné tmavé globule, jedna se nachází v západní, druhá v severní části.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-01-17 17:04:57.598613
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-17 17:04:57.839695
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:32:03.968262
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu se jedná o velkou a bohatou skupinu 60 hvězd mezi 9,5-11mag.
|
||||
V dalekohledu se jedná o velkou a bohatou skupinu 60 hvězd mezi 9.5-11mag.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -5,10 +5,10 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:01.633884
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-01 17:08:08.997227
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:34:35.928743
|
||||
---
|
||||
|
||||
Zajímavostí PN ležící kolem jasné centrální hvězdy je to, že v letech 1983-84 (méně výrazně iv 1996) klesla jasnost až na 15mag.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Zajímavostí PN ležící kolem jasné centrální hvězdy je to, že v letech 1983-84 (méně výrazně i v 1996) klesla jasnost až na 15mag.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.755182
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-10-01 17:08:08.997415
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:34:35.929056
|
||||
---
|
||||
450x, [OIII] filtr, 6m+
|
||||
450x, [OIII] filtr, 6m+
|
||||
PN již při středním zvětšení bez filtru jako slabé zjasnění kolem 11.6mag jasné centrální hvězdy V 651 Mon. Velmi malé detaily lze pozorovat pouze při velkém zvětšení, s filtrem [OIII]. Podlouhlý disk V-Z přibližně 2:3 ukazuje na V a Z dvě světlejší oblasti, které obklopují centrální hvězdu jako skořápky s prázdnou oblastí k samotné hvězdě. Východní část se jeví větší a zvenčí zaoblená. Západní část se jeví menší, asi 1: 2 S-J protáhlá a zdá se být trochu více oddělená od centrální hvězdy. Obě oblasti jsou spojeny na jihu, přičemž spojení se jeví jako jasnější na V a zdá se užší a slabší směrem k Z. Na S od centrální hvězdy není vizuálně vnímatelné žádné propojení. Slabá, nejistá rozšíření ubíhají z oblasti na V ve směru S a J.
|
||||
|
|
@ -4,11 +4,8 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.608229
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:03.608247
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:34:21.294870
|
||||
---
|
||||
|
||||
I když celková jasnost této hvězdokupy je 6.7mag, jedná se o rozlehlou a nekoncentrovanou skupinu, která vypadá spíš jako nakupení bohatého pole Mléčné dráhy, než samostatná otevřená hvězdokupa. Nejlepší ji proto ukáží malé zvětšení alespoň 200 mm dalekohledů, protože většina jejích asi 40 volně rozptýlených hvězd má jasnost pouze 11-12mag. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 300 mm napočítáme 60 hvězd, které jsou centrované na nejjasnější hvězdu 9.2mag. Při malém zvětšení vypadají hvězdy nestejně rozmístěny, až 100x zvětšení odhalí, že hvězdné proudy jsou oddělené tmavými kanály. Nejnápadnější koncentrace se nachází na jihovýchodě.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
I když celková jasnost této hvězdokupy je 6.7mag, jedná se o rozlehlou a nekoncentrovanou skupinu, která vypadá spíš jako nakupení bohatého pole Mléčné dráhy, než samostatná otevřená hvězdokupa.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:34:21.033090
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:34:21.295111
|
||||
---
|
||||
Nejlépe ji ukáže malé zvětšení, protože většina jejích asi 40 volně rozptýlených hvězd má jasnost pouze 11-12mag.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:34:21.089129
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:34:21.295248
|
||||
---
|
||||
V napočítáme 60 hvězd, které jsou centrované na nejjasnější hvězdu 9.2mag. Při malém zvětšení vypadají hvězdy nestejně rozmístěny, až 100x zvětšení odhalí, že hvězdné proudy jsou oddělené tmavými kanály. Nejnápadnější koncentrace se nachází na jihovýchodě.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,7 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.619185
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:03.619205
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:25:45.198364
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa, kterou 100 mm dalekohled ukáže jako jasnou, drsnou skupinu 30 nepravidelně rozmístěných hvězd jasnosti 6-11mag obklopujících oranžovou hvězdu c Puppy (3.7mag). Spolu s dvěma jasnými hvězdami blízko centra vytváří trojúhelník. NGC 2451 je se svou vzdáleností 710 světelných let jednou z těch bližších otevřených hvězdokup.
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:25:44.407989
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:25:45.198581
|
||||
---
|
||||
Otevřená hvězdokupa, kterou dalekohled ukáže jako jasnou, drsnou skupinu 30 nepravidelně rozmístěných hvězd jasnosti 6-11mag obklopujících oranžovou hvězdu c Puppy (3.7mag). Spolu s dvěma jasnými hvězdami blízko centra vytváří trojúhelník. NGC 2451 je se svou vzdáleností 600 světelných let jednou z těch bližších otevřených hvězdokup.
|
||||
|
|
@ -5,8 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.647431
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-11-17 20:16:51.361429
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:20:35.780470
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa, v malém dalekohledu malá, ale poměrně jasná skvrna umístěna v bohatém hvězdném poli, jejíž nejhustší část tvoří písmeno "Y". Ve hvězdokupě se nachází emisní mlhovina pozorovatelná již v 150 mm dalekohledu. Mnohem nápadnější je na své západní straně okolo hvězdy 8.1mag. Plošná jasnost její centrální části je dokonce tak velká, že ji jako malý obláček můžeme snadno spatřit i v triedru 10×50. V dalekohledu se bočním pohledem mlhovina zjevuje prodloužena podél ramene "Y".
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -5,10 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.636022
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-11-17 20:14:54.050469
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:23:56.357099
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jasná otevřená hvězdokupa (5.7mag) hned severně od hvězdy b Pupp. Tato bohatá agregace sestávající z 300 hvězd většinou 11. hvězdné velikosti a slabších je uprostřed taková kompaktní, že kdysi byla klasifikována jako kulová hvězdokupa. Tvarem však připomíná padající kapku. Kdyby ležela severněji, krásou by se přinejmenším vyrovnala M46, ale její jižní poloha způsobuje, že v Evropě se ani během čistých nocí nemůže ukázat v plné parádě. Jasnější hvězdy jsou umístěny v prodloužené severní části, bohatší hvězdné nakupení se však nachází v centru v jižní části. NGC 2477 je vzdálená asi 4 200 světelných let, průměr dosahuje 33 ly, svítivost odpovídá svítivosti 14 500 Sluncí. Je to poměrně rozvinutá otevřená hvězdokupa ve věku 1,3 bilionu let, což je 4-násobek věku M46.
|
||||
|
||||
V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 250 mm v této jasné kope napočítáme desítky hvězd 10mag a slabších. Jižní část, která obsahuje mnoho shluků a řetězců je na první pohled nejbohatší částí. Na severní straně leží zase 35 "široká dvojhvězda složek 9.5mag a 10.5mag.
|
||||
|
||||
Jasná otevřená hvězdokupa hned severně od hvězdy b Pupp. Tato bohatá agregace sestávající z 300 hvězd většinou 11.mag a slabších je uprostřed taková kompaktní, že kdysi byla klasifikována jako kulová hvězdokupa. Tvarem však připomíná padající kapku. Kdyby ležela severněji, krásou by se přinejmenším vyrovnala M46, ale její jižní poloha způsobuje, že v Evropě se ani během čistých nocí nemůže ukázat v plné kráse. Jasnější hvězdy jsou umístěny v prodloužené severní části, bohatší hvězdné nakupení se však nachází v centru v jižní části. NGC 2477 je vzdálená asi 3 600 světelných let, průměr dosahuje 33 ly. Je to poměrně rozvinutá otevřená hvězdokupa ve věku 700 milionu let, což je 3-násobek věku M46.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:23:56.051460
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:23:56.357278
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu v této jasné kope napočítáme desítky hvězd 10mag a slabších. Jižní část, která obsahuje mnoho shluků a řetězců je na první pohled nejbohatší částí. Na severní straně leží zase 35" široká dvojhvězda složek 9.5mag a 10.5mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:12.632781
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:12.632807
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:23:56.357370
|
||||
---
|
||||
75x: úžasné a bohaté shromáždění přinejmenším 250 hvězd. Většina je poměrně slabých, nejjasnější má pouze 9.8mag. Řada jasných hvězd opouští kopu na severovýchodní straně. Na hvězdy chudé pruhy formují kolem sebe hvězdné svazky a malé skupinky.
|
||||
75x: úžasný a bohatý shluk přinejmenším 250 hvězd. Většina je poměrně slabých, nejjasnější má pouze 9.8mag. Řada jasných hvězd opouští kopu na SV straně. Na hvězdy chudé pruhy formují kolem sebe hvězdné svazky a malé skupinky.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,8 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:03.641671
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:03.641690
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:37:12.197656
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa, v 100-150 mm dalekohledu skupinka 30 hvězd 10-12mag rozmístěných nepravidelně. Zhuštění na juhovýchonej a severozápadní straně jsou spojeny bohatým hvězdným proudem táhnoucím se napříč centrem kupy. Jižně od centra můžeme vidět bezhviezdnu prázdnotu.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:37:11.875371
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:37:12.197809
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu skupinka 30 hvězd 10-12mag rozmístěných nepravidelně. Zhuštění naJV a SZ straně jsou spojeny bohatým hvězdným proudem táhnoucím se napříč centrem kupy. Jižně od centra můžeme vidět bezhvězdnu prázdnotu.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:12.610144
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:12.610170
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:37:12.197923
|
||||
---
|
||||
100x: spousta bohatá na hvězdy od 10mag do 11.5mag, v okolí se slabšími členy všude bohatě pokropení. Všech 65 hvězd je nepravidelně rozmístěných, nejhustěji seskupení se nachází na východní straně kupy. Hustý hvězdný řetězec se táhne napříč centrem, druhý opouští kopu na západě. Na severovýchodě od kupy leží čtyři hvězdy jasnosti 8-9mag.
|
||||
100x: bohatá na hvězdy od 10mag do 11.5mag. V okolí se leží slabší členové, všude bohatě zrnitá. Všech 65 hvězd je nepravidelně rozmístěných, nejhustěji seskupení se nachází na východní straně kupy. Hustý hvězdný řetězec se táhne napříč centrem, druhý opouští kopu na západě. Na SV od kupy leží čtyři hvězdy jasnosti 8-9mag.
|
||||
|
|
@ -5,7 +5,7 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:01.106170
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:01.106189
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:32:58.983037
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.358724
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.358741
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:32:58.983221
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu celkem bohatá a zhuštěná kupa 75 hvězd jasnosti kolem 12mag. Asi půltucet jasnějších 11mag stálic oproti ním dobře vyniká. Celková jasnost této hvězdokupy je 7.6mag, ale zabírá malou plochu, pouze 6'.
|
||||
V dalekohledu celkem bohatá a zhuštěná kupa 75 hvězd jasnosti kolem 12mag. Asi půltucet jasnějších 11mag stálic oproti ním dobře vyniká. Celková jasnost této hvězdokupy je 7.6mag, ale zabírá malou plochu, pouze 6'.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.353385
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.353402
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:32:58.983296
|
||||
---
|
||||
125x: pěkná, ale slabá skupina 100 hvězd jasných převážně 12-14mag, ohraničená v trojúhelníku. Vyniká v ní asi 6 hvězd 11-11.5mag. Jasnější hvězdy tvoří široké páry na východním a západním rozhraní skupiny. Relativně na hvězdy prázdná oblast se nachází v jižní části. Četnost hvězd 9,5-11mag rozprášených v okolí dává pocit, že leží v popředí.
|
||||
125x: pěkná, ale slabá skupina 100 hvězd jasných převážně 12-14mag, ohraničená v trojúhelníku. Vyniká v ní asi 6 hvězd 11-11.5mag. Jasnější hvězdy tvoří široké páry na východním a západním rozhraní skupiny. Relativně na hvězdy prázdná oblast se nachází v jižní části. Četnost hvězd 9.5-11mag rozprášených v okolí dává pocit, že leží v popředí.
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.337978
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.337996
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:32:58.983362
|
||||
---
|
||||
54x-142x, 6m5+
|
||||
54x-142x, 6m5+
|
||||
Bohatá otevřená hvězdokupa. Objevuje se v přehlídkové zvětšení se spirálovitými hvězdnými řetězci. Centrum zůstává nerozlišeno. V popředí 2 centra s asi tuctem hvězd. Při větším zvětšení se objeví obrovské množství hvězd. V popředí je vidět 30 hvězd, pozadí zůstává mlhavé.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,9 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:01.142626
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:01.142651
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:30:57.426582
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 6.5mag viditelná triedru jako mlhavá skvrnka. V malém dalekohledu je jasnou a velkou hromádkou mírně zhuštěných 25 hvězd v bohatém poli Mléčné dráhy. V 200 mm dalekohledu je volnou, nezhuštěný spoustou tří tuctů hvězd 9-13mag, s jednou jasnosti 7.5mag na VSV rozhraní.
|
||||
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa celkové jasnosti 6.5mag viditelná triedru jako mlhavá skvrnka. V malém dalekohledu je jasnou a velkou hromádkou mírně zhuštěných 25 hvězd v bohatém poli Mléčné dráhy.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:30:57.220259
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:30:57.426738
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu je volnou, nezhuštěnou spoustou tří tuctů hvězd 9-13mag, s jednou jasnosti 7.5mag na VSV rozhraní.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.293627
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.293650
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:30:57.426828
|
||||
---
|
||||
75x: poměrně jasné, velké, uvolněné shromáždění 50 hvězd. V jejím centru se nachází tucet 9-10mag členy. Jižně od centra se táhne seskupení 16 hvězd ve tvaru háku. Kompaktní skupina tuctu hvězd 11-12mag zase leží podél východního rozhraní kupy. Okolní pole je poměrně bohaté s jasnými hvězdami Mléčné dráhy.
|
||||
75x: poměrně jasné, velké, uvolněné shromáždění 50 hvězd. V jejím centru se nachází tucet členů 9-10mag . Jižně od centra se táhne seskupení 16 hvězd ve tvaru háku. Kompaktní skupina tuctu hvězd 11-12mag zase leží podél východního rozhraní kupy. Okolní pole je poměrně bohaté s jasnými hvězdami Mléčné dráhy.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,7 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:01.135566
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:01.135590
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:32:46.399330
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jasná otevřená hvězdokupa 6.5mag, v dalekohledu s průměrem objektivu do 150 mm se ukazuje jako velká a bohatá a můžeme v ní rozlišit do 100 hvězd 9.2mag a slabších. Na severovýchodním rozhraní se nachází hvězda 19 PUPPY, ale není skutečným členem kupy. Je tvořena hlavní složkou 4.7mag a 70 "vzdáleným společníkem 9. magnitudy
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 1
|
||||
created_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
created_date: 2021-02-06 10:32:46.076740
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:32:46.399472
|
||||
---
|
||||
V dalekohledu se ukazuje jako velká a bohatá a můžeme v ní rozlišit do 100 hvězd 9.2mag a slabších. Na severovýchodním rozhraní se nachází hvězda 19 Puppis, ale není skutečným členem kupy. Je tvořena hlavní složkou 4.7mag a 70" vzdáleným společníkem 9mag
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.342934
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.342951
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:32:46.399590
|
||||
---
|
||||
75x: bohatá, nepravidelná expanze 125 hvězd relativně ve třech koncentracích. Většina jejích členů se nachází v obloucích okolo tří relativně na hvězdy prázdných mezer. Nejjasnější člen kupy je oranžovo-červeným obrem 9.2mag.
|
||||
75x: bohatá, nepravidelná uvolněná kupa 125 hvězd, rozpadající se do třech koncentrací. Většina jejích členů se nachází v obloucích okolo tří relativně na hvězdy prázdných mezer. Nejjasnější člen kupy je oranžovo-červeným obrem 9.2mag.
|
||||
|
|
@ -4,9 +4,9 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:01.173367
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:01.173396
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:30:03.862296
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jasná (6.3mag) a velká otevřená hvězdokupa, která obsahuje 50 členy 8mag a slabších a tedy jako mlhavá skvrna je dobře vidět už v triedru. V dalekohledu si jistě všimneme vnitřek tmavě hvězdu (6.2mag) na jižním rozhraní, která kontrastuje s tou modrobílou na SSZ. Mezi nimi jsou roztroušeni slabší členové.
|
||||
|
||||
|
||||
Jasná a velká otevřená hvězdokupa, která obsahuje 50 členů 8mag a slabších a tedy jako mlhavá skvrna je dobře vidět už v triedru. V dalekohledu si jistě všimneme hvězdy (6.2mag) na jižním rozhraní, která kontrastuje s modrobílou hvězdou na SSZ. Mezi nimi jsou roztroušeni slabší členové.
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 4
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:01.157807
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:01.157835
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:37:53.671581
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:09.363962
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:09.363979
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:37:53.671819
|
||||
---
|
||||
125x: Emisní mlhovina NGC 2579 umístěna 20' severně od hvězdy 4.5mag, je poměrně jasným 3'x 2'V-Z oválným obláčkem, který je jasnější podél své východní strany. Blízko centra mlhoviny leží hvězda 9.5mag. Hvězdy 10mag se nacházejí 2' západně a 6,5' severozápadně od středové hvězdy. Pol tucet slabších hvězd je rozptýlených kolem okraje mlhoviny. Související hvězdokupa není zvlášť zhuštěná, obsahuje pouze 20 hvězd 11-13mag na 10' ploše.
|
||||
125x: Emisní mlhovina NGC 2579 umístěna 20' severně od hvězdy 4.5mag, je poměrně jasným 3'x2' V-Z oválným obláčkem, který je jasnější podél své východní strany. Blízko centra mlhoviny leží hvězda 9.5mag. Hvězdy 10mag se nacházejí 2' západně a 6,5' SZ od středové hvězdy. Půl tucet slabších hvězd je rozptýlených kolem okraje mlhoviny. Související hvězdokupa není zvlášť zhuštěná, obsahuje pouze 20 hvězd 11-13mag na 10' ploše.
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
references:
|
||||
created_by: cassi@cassi.cz
|
||||
created_date: 2020-10-08 19:47:10.617255
|
||||
updated_by: cassi@cassi.cz
|
||||
updated_date: 2020-10-08 19:47:10.652536
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:13:15.733066
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,7 @@ rating: 1
|
|||
references:
|
||||
created_by: cassi@cassi.cz
|
||||
created_date: 2020-10-08 19:47:29.875722
|
||||
updated_by: cassi@cassi.cz
|
||||
updated_date: 2020-10-08 19:47:29.898376
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:13:03.326108
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
@ -4,7 +4,8 @@ rating: 1
|
|||
references:
|
||||
created_by: cassi@cassi.cz
|
||||
created_date: 2020-10-08 19:47:45.611366
|
||||
updated_by: cassi@cassi.cz
|
||||
updated_date: 2020-10-08 19:47:45.630012
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 18:12:50.765678
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: L2 Puppis
|
|||
constellation: Pup
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:23.674151
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:23.674189
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:19:32.493705
|
||||
---
|
||||
jasná dlouhoperiodické proměnná hvězda patřící do skupiny miríd, jedna z nejjasnějších červených proměnných hvězd, jejíž jasnost kolísá mezi 2.6mag a 6.2mag v periodě 141 dní. Ve svém maximu je tedy velmi dobře vidět i z oblastí osvětlených míst, v minimu však klesá na hranici viditelnosti pouhým okem.
|
||||
jasná dlouhoperiodické proměnná hvězda patřící do skupiny Miríd, jedna z nejjasnějších červených proměnných hvězd, jejíž jasnost kolísá mezi 2.6mag a 6.2mag v periodě 141 dní. Ve svém maximu je tedy velmi dobře vidět i z oblastí osvětlených míst, v minimu však klesá na hranici viditelnosti pouhým okem.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Struve 1104
|
|||
constellation: Pup
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.515972
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.515990
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:19:00.585013
|
||||
---
|
||||
nádherný, ale těsný pár zlato žlutých hvězd, který však vyžaduje dobrý seeing na zřetelné rozlišení. Složky jasnosti 6.4mag a 7.5mag od sebe dělí 2,1 ".
|
||||
nádherný, ale těsný pár zlato žlutých hvězd, který však vyžaduje dobrý seeing na zřetelné rozlišení. Složky jasnosti 6.4mag a 7.5mag od sebe dělí 2.1".
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Trapéz
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.573245
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.573263
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:51:50.009473
|
||||
---
|
||||
"Systém theta", leží v srdci samotné Velké mlhoviny v Orionu a je jednou z nejznámějších vícenásobných hvězd na celé obloze. Její čtyři hvězdy jasnosti od 5mag po 8mag tvoří čtyřúhelník nazývaný Trapéz. Několik hvězd 11mag uvnitř a okolo čtyřúhelníku jsou nepochybně fyzicky patřící do trapéz. A co víc, uvnitř 5'plochy trapéz se skrývá přes 400 velmi slabých hvězd, extrémně mladých objektů nedávno zrozených z obrovských mračen plynu a prachu. Samotný věk hvězd trapézu se odhaduje, že je mladší než 100 000 let.
|
||||
"Systém theta", leží v srdci samotné Velké mlhoviny v Orionu a je jednou z nejznámějších vícenásobných hvězd na celé obloze. Její čtyři hvězdy jasnosti od 5mag po 8mag tvoří čtyřúhelník nazývaný Trapéz. Několik hvězd 11mag uvnitř a okolo čtyřúhelníku patří nepochybně fyzicky do systému Trapéz. A co víc, uvnitř 5' plochy Trapézu se skrývá přes 400 velmi slabých hvězd, extrémně mladých objektů nedávno zrozených z obrovských mračen plynu a prachu. Hvězdy Trapézu jsou neobyčejně mladé, přibližně 30 000 let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Rigel (β Ori)
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.267605
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.267640
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-26 19:23:15.557474
|
||||
---
|
||||
je obyčejně nejjasnější hvězdou souhvězdí, pouze občas ji může překonat Betelgeuse během svého největšího maxima. Svou jasností 0.14mag je sedmou nejjasnější hvězdou na obloze. Je nadobro spektrálního typu B8, proto jeho modrobílou barvu zřetelně uvidíme i pouhým okem. Rigel je asi 50-krát větší a 58 000krát svítivější než naše Slunce a má absolutní magnitudu -7,1.
|
||||
je obyčejně nejjasnější hvězdou souhvězdí, pouze občas ji může překonat Betelgeuze během svého největšího maxima. Svou jasností 0.14mag je sedmou nejjasnější hvězdou na obloze. Je nadobr spektrálního typu B8, proto jeho modrobílou barvu zřetelně uvidíme i pouhým okem. Rigel je 78x větší a 12 000krát svítivější než naše Slunce a leží ve vzdálenosti 860 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Mintaka (δ Ori)
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.595829
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.595854
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-26 19:54:16.953226
|
||||
---
|
||||
pravá modrobílá hvězda opasku nedaleko nebeského rovníku. Jde o jeden z nejsnadněji rozlišitelných párů - bude nám stačit dalekohled s průměrem objektivu i 5 cm. Bleděmodrá průvodce 6.9mag uvidíme vedle hlavní složce v odstupu 52,6 ". Pravděpodobně jde o skutečný hvězdný pár, i když jsou složky od sebe vzdáleny půl světelného roku. Jejich vzájemná oběžná doba by tedy mohla trvat i milion let. Systém leží ve vzdálenosti 2 350 světelných let. Hlavní složka je navíc proměnnou hvězdou, ale s velmi malou změnou jasnosti (okolo 2.2mag).
|
||||
pravá modrobílá hvězda opasku nedaleko nebeského rovníku. Jde o jeden z nejsnadněji rozlišitelných párů - bude nám stačit dalekohled s průměrem objektivu i 5 cm. Bleděmodrá průvodce 6.9mag uvidíme vedle hlavní složce v odstupu 52.6". Pravděpodobně jde o skutečný hvězdný pár, i když jsou složky od sebe vzdáleny půl světelného roku. Jejich vzájemná oběžná doba by tedy mohla trvat i milion let. Systém leží ve vzdálenosti 2 350 světelných let. Hlavní složka je navíc proměnnou hvězdou, ale s velmi malou změnou jasnosti (okolo 2.2mag).
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: λ Ori
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:20.965983
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:20.966012
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:47:44.155671
|
||||
---
|
||||
bílý společníci mají jasnost 3.5mag a 5.6mag, jejich vzájemný odstup je 4,4 obloukové vteřiny. Dva další, namodralá společníci leží 28 ", resp. 78 "od tohoto páru. λ Ori označuje hlavu Orion a tvoří zajímavý trojúhelník s π-1 a π-2 Ori. Obě dosahují 4. hvězdnou velikost.
|
||||
bílý společníci mají jasnost 3.5mag a 5.6mag, jejich vzájemný odstup je 4.4". Dva další, namodralí společníci leží 28", resp. 78" od tohoto páru. λ Ori označuje hlavu Orion a tvoří zajímavý trojúhelník s π-1 a π-2 Ori. Obě dosahují 4. hvězdnou velikost.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ι Ori
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.161061
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.161094
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:46:57.616791
|
||||
---
|
||||
pěkná trojhvězdí vhodná i pro malé dalekohledy. Vedle hlavní bílé složky (2.8mag) leží v odstupu 11,3 "bleděmodrý průvodce (7.3mag). Další, načervenalý společník 11. magnitudy je pozorován ve vzdálenosti 50 "od tohoto páru. Triedr zobrazuje v blízkosti ještě širokou dvojhvězdu Struve 747, která je tvořena složkami jasnými 4,8 a 5,7 mag.
|
||||
pěkné trojhvězdí vhodné i pro malé dalekohledy. Vedle hlavní bílé složky (2.8mag) leží v odstupu 11.3" bleděmodrý průvodce 7.3mag. Další, načervenalý společník 11mag je pozorován ve vzdálenosti 50" od tohoto páru. Triedr zobrazuje v blízkosti ještě širokou dvojhvězdu Struve 747, která je tvořena složkami jasnými 4.8 a 5.7 mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: σ Ori
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.503671
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.503697
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:48:57.471295
|
||||
---
|
||||
už dalekohledem s průměrem objektivu 5 cm můžeme u hlavní bílé složce (3.81mag) odhalit dvou průvodců. První (6mag) leží v odstupu 41 ", druhého (7mag) dělí 13" vzdálenost. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 15 cm se v odstupu 11 "přidá společník 10. hvězdné velikosti. V těsné blízkosti (0,2 ") hlavní složky leží ještě další průvodce (6mag), ale jedině on s hlavní složkou fyzicky souvisí.
|
||||
už dalekohledem s průměrem objektivu 5 cm můžeme u hlavní bílé složky 3.81mag odhalit dva průvodce. První 6mag leží v odstupu 41", druhý 7mag dělí vzdálenost 13" . V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 15 cm se v odstupu 11" přidá společník 10mag. V těsné blízkosti 0.2" od hlavní složky leží ještě další průvodce 6mag, ale jedině on s hlavní složkou fyzicky souvisí.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Alnitak (ζ Ori)
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.598445
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.598466
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-26 19:53:19.582918
|
||||
---
|
||||
levá hvězda opasku Orion je ve skutečnosti trojhvězdí. Blízko hlavní složky 1.9mag se v odstupu 2.1mag nachází průvodce s jasností 4,2 mm a v úhlové vzdálenosti 57 "je další hvězdička 9mag. Všechny mají modrobílý odstín.
|
||||
levá hvězda opasku Orion je ve skutečnosti trojhvězdí. Blízko hlavní složky 1.9mag se v odstupu 2.7" nachází průvodce s jasností 4.2mag a v úhlové vzdálenosti 57" je další hvězdička 9mag, která se pravděpodobně do blízkosti Alnitaku pouze promítá. Všechny složky mají modrobílý odstín.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Betelgeuse (α Ori)
|
|||
constellation: Ori
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:23.181073
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:23.181108
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-30 09:45:04.864227
|
||||
---
|
||||
tento zářící červený veleobr je polopravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá mezi 0.4mag a 1.3mag v periodě přibližně 5,7 let. V binokulární zda dalekohledu má však spíše oranžovou barvu.
|
||||
tento zářící červený veleobr je polopravidelnou proměnnou hvězdou, jejíž jasnost kolísá mezi 0.4mag a 1.3mag v periodě přibližně 5.7 let. V triedru má však spíše oranžovou barvu. Betelgeuze je jednou z největších hvězd viditelných pouhým okem. Kdyby pokud by byla na pozici Slunce, tak by její okraj sahal až k pásu asteroidů. Leží ve vzdálenosti 500-600 světelných let.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ε Mon
|
|||
constellation: Mon
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.649902
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.649920
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 17:51:57.075375
|
||||
---
|
||||
u hlavní hvězdě s jasností 4.5mag se v odstupu 13,4 "nachází průvodce s jasností 6.5mag, jehož dokážeme vyhledat i menším dalekohledem. Obě složky mají žlutou barvu. Ve vzdálenosti 93,7 "od nich můžeme větším dalekohledem odhalit bleděmodrého společníka jasnosti 12.7mag.
|
||||
u hlavní hvězdy s jasností 4.5mag se v odstupu 13.4" nachází průvodce s jasností 6.5mag, jehož dokážeme vyhledat i menším dalekohledem. Obě složky mají žlutou barvu. Ve vzdálenosti 93.7" od nich můžeme větším dalekohledem odhalit bleděmodrého společníka jasnosti 12.7mag.
|
||||
|
|
@ -4,6 +4,6 @@ constellation: Mon
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:22.779802
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:22.779820
|
||||
updated_date: 2021-01-25 17:53:21.195104
|
||||
---
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí má zdánlivou jasnost 3.95mag. Patří mezi nádhernou trojhvězdí objevenou v roce 1781 W. Herschelem, jejíž všechny modrobílé složky se dají rozlišit i malými dalekohledy jako drobný trojúhelník. Dvě složky jasnosti 4.7mag a 5.2mag se nacházejí v odstupu 7,3 obloukových vteřin. Průvodce 6,1 metru leží ve vzdálenosti 2,8 "od první složky. Systém je vzdálen kolem 700 světelných let. Větším dalekohledem můžeme v odstupu 25,9 "objevit ještě hvězdičku s jasností 12mag. Celý tento systém se označuje jako 11 Mon.
|
||||
nejjasnější hvězda souhvězdí má zdánlivou jasnost 3.95mag. Patří mezi nádhernou trojhvězdí objevené v roce 1781 W. Herschelem, jejíž všechny modrobílé složky se dají rozlišit i malými dalekohledy jako drobný trojúhelník. Dvě složky jasnosti 4.7mag a 5.2mag se nacházejí v odstupu 7.3". Průvodce 6.1mag leží ve vzdálenosti 2,8" od první složky. Systém je vzdálen kolem 700 světelných let. Větším dalekohledem můžeme v odstupu 25.9" objevit ještě hvězdičku s jasností 12mag. Celý tento systém se označuje jako 11 Mon.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ν Pup
|
|||
constellation: Pup
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.191957
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.191990
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:18:22.322108
|
||||
---
|
||||
snadno rozlišitelná dvojhvězda pouze 26 obloukových minut severovýchodně od σ Pupp. Složky této dvojice mají jasnost 4.7mag a 5.1mag a vzájemný odstup 4 obloukových minut.
|
||||
snadno rozlišitelná dvojhvězda pouze 26' SV od σ Pupp. Složky této dvojice mají jasnost 4.7mag a 5.1mag a vzájemný odstup 4'.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: σ Pup
|
|||
constellation: Pup
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.740513
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.740550
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:18:41.499692
|
||||
---
|
||||
pěkná dvojhvězda rozlišitelná už 5 cm dalekohledem. Hlavní oranžová složka má jasnost 3.3mag a její žlutý průvodce v odstupu 22,3 úhlových vteřin dosahuje pouze 9.4mag.
|
||||
pěkná dvojhvězda rozlišitelná už 5 cm dalekohledem. Hlavní oranžová složka má jasnost 3.3mag a její žlutý průvodce v odstupu 22.3" dosahuje pouze 9.4mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: Naos (ζ Puppis)
|
|||
constellation: Pup
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:23.407771
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:23.407804
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-02-06 10:17:48.387852
|
||||
---
|
||||
protože se Loď Argo původně považovala za jedno souhvězdí, postup v označování hvězd řeckými písmeny je pro všechny její rozdělené části stejný. Proto v zádi nenajdeme žádnou alfu, betu, gamu či deltu PUPPY, nejjasnější hvězdou je až ζ Puppy, která dosahuje jasnost 2.3mag.
|
||||
protože se Loď Argo se původně považovala za jedno souhvězdí, postup v označování hvězd řeckými písmeny je pro všechny její rozdělené části stejný. Proto v Zádi nenajdeme žádnou alfu, betu, gamu či deltu Puppis, nejjasnější hvězdou je až ζ Puppis, která dosahuje jasnost 2.3mag.
|
||||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ name: ζ Mon
|
|||
constellation: Mon
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-09-23 20:52:21.820872
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-09-23 20:52:21.820893
|
||||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||||
updated_date: 2021-01-25 17:50:47.087509
|
||||
---
|
||||
optická dvojhvězda. Hlavní složka má jasnost 5mag, její průvodce 8.5mag. Leží v odstupu 66,4 ". Dalšího průvodce najdeme ve vzdálenosti 32 obloukových vteřin. Potřebujeme dalekohled s průměrem objektivu 7 cm.
|
||||
optická dvojhvězda. Hlavní složka má jasnost 5mag, její průvodce 8.5mag. Leží v odstupu 66.4". Dalšího průvodce najdeme ve vzdálenosti 32". Potřebujeme dalekohled s průměrem objektivu 7cm.
|
||||
Loading…
Reference in New Issue