---
name: Severná Amerika
rating: 10
create by: 8mag
create date: 2020-02-01 09:25:28.569478
update by: 8mag
create date: 2020-02-01 09:25:28.569483
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7000.jpg)
Pozoruhodná emisní mlhovina osvětlována Deneb, na fotografiích do červena zabarvena a tvarem velmi připomínající Severoamerický kontinent. Na obloze zabírá 3 stupně S-J a 2,3 stupně V-Z, takže její plošný jas je poměrně slabý. Ptáte se, zda může být vidět vizuálně bez jakékoliv optické pomoci (i bez UHC filtru) nebo se jedná pouze o oblak z velkého množství hvězd na jejím místě? Zkušení pozorovatelé se přiklánějí spíše k druhé z možností. Nějaké světlo pravděpodobně patří i mlhovině, ale nahuštěné hvězdy mají stále významný příspěvek. S počtem nerozlišitelných hvězd v této oblasti je rozlišovací schopnost oka taková, že vidí většinou pouze trojúhelníkovou skvrnu blízko Deneb, jejíž okraje jsou dost intenzivně ohraničené tmavými mlhovinami. Mnoho lidí vidí zřejmě pouze hvězdný oblak na místě NGC 7000 a je přesvědčeno, že vidělo samotnou mlhovinu.

Její plná rozloha je velmi dobře vidět v triedru, ve kterých mlhovina pěkně vyniká a dá se rozeznat její celkový tvar. Severní Amerika však zdaleka není na všech místech stejně nápadná. V první řadě si všimněte temného pásu (LDN 935), který ji odděluje od Pelikána (IC 5067-70), i té prý bývá vidět (je méně nápadný než Severní Amerika, ale může se blýsknout pod průzračnou oblohou ve vyšší nadmořské výšce). Temný pás je nejnápadnější v okolí Mexického zálivu a atlantického pobřeží (na Zemi na východě, na obloze na západě), právě proto na těchto místech mlhovina nejvíce vyniká. O něco méně výrazné je již území Střední Ameriky včetně Mexika, potom následuje vnitrozemí. Na jiných místech (tichomořské pobřeží) je již kontrast menší a je těžké mlhovinu oddělit od světlého pozadí Mléčné cesty bohaté na hvězdy, zejména v horní části (sever Kanady). Tam dokonce s Mléčnou cestou splývá, protože jas Mléčné cesty je skoro stejný a vizuálně stejný jako jas Severní Ameriky.

Pokud máte smůlu na světelné znečištění (ale i když nemáte), vyzkoušejte si alespoň před jeden objektiv triedru 7 × 50 nebo 10 × 50 provizorně zabudovat nějaký 2 "mlhovinový filtr (UHC, O-III). Jedno oko se tím pádem bude dívat přes objektiv s filtrem, druhé přes objektiv bez filtru. Mozek si na překvapení dokáže složit obraz tak, že výsledkem této kombinace je ztmavnutí oblohy, čímž se trochu zvýší i kontrast mlhovin, přičemž přirozené barvy hvězd zůstávají zachovány. Na pozadí Severní Ameriky se v severní části nacházejí dvě nezřetelné tmavé skvrnky s neostrými okraji. Ta bez označení může někomu připomínat podkovu, Barnard 352 představuje maličký temný zářez trojúhelníkového tvaru, jehož severní rozhraní lemuje oblouk čtyř hvězd 9m. V centrální oblasti jsou zase zřejmé některé lokální zjasnění. Množství detailů je opravdu ohromující. A to jsme ještě nezmínili téměř zapomenutou otevřenou hvězdokupu NGC 6966, která označuje jezero Superior. Triedr 10 × 50 ji však nedokáže vytáhnout z příliš jasného pozadí, vhodnější by byl minimálně 20 × 60, ve kterém se hvězdokupa představí jako světla kruhová a zrnitá skvrna, s tušením několika drobných hvězd.

S UHC filtrem může být mlhovina vidět už v malém dalekohledu. Nejjasnější je v úzké části "Mexika", tmavý zářez, který formuje "Mexický záliv" je zřejmý. Ve větších dalekohledech a hlavně při větším zvětšení (už 25 × je dost) je neuvěřitelně velkou a extrémně slabou, až filtr vytáhne nějaké detaily. Temnost Mexického zálivu je nápadná, označují ho hvězdy 7m, jedna na konci "Floridy" a druhá v "Brownsville". Severní část NGC 7000 je velmi slabá. Jezero Superior je označeno otevřenou hvězdokupou NGC 6966, skupinou (15') 50 slabých hvězd. Méně nápadná kupa, Cr 428 sestávající z 25 hvězd se nachází blízko pobřeží "Tichého oceánu" nedaleko "Britské Kolumbie".