Updates
This commit is contained in:
parent
7d39d6c29c
commit
13a5abc248
|
|
@ -3,9 +3,9 @@ name: Hydra
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.699786
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-22 17:30:55.770493
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:17:43.672541
|
||||
---
|
||||
Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascenci táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextantem, Pohárem, Havranem, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v Severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydra (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7 × 50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5m, končí u hvězdy 58 Hydra, jihozápadně od σ Librae z Vah.
|
||||
Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascenci táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextantem, Pohárem, Havranem, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydra (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole většiny triedru 7 × 50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5m, končí u hvězdy 58 Hydra, jihozápadně od σ Librae z Vah.
|
||||
|
||||
I když se souhvězdí rozprostírá mimo Mléčnou dráhu, díky jeho rozloze v něm najdeme množství různých pozoruhodných objektů. Většina z nich představuje samozřejmě galaxie, mnohé však jasnější než 10m. Hydra také obsahuje několik pěkných planetárních mlhovin, pár kulových hvězdokup a jednu pěknou otevřenou hvězdokupu. Tři objekty jsou i v Messierovom katalogu: M48, M68 a M83. V souhvězdí se nachází i galaktická kupa Hydra, jedna z nejhustších kup galaxií. Její nejjasnějším členem je galaxie NGC 3311 (10,9m).
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -5,10 +5,10 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.782162
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-25 19:48:11.955988
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:27:17.139472
|
||||
---
|
||||
|
||||
Poměrně velká a jasná, ale slabě koncentrovaná kulová hvězdokupa, jejíž celková jasnost dosahuje 8,2m. Dá se proto zachytit v triedru nebo malém dalekohledu jako mlhavá skvrna, ale na kvalitní obraz je potřebný větší dalekohled. Navíc v našich zeměpisných šířkách se nad obzorem nikdy nezdrží příliš dlouho, protože jí v tom brání jižní poloha. M68 objevil P. Méchain v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 31 000 světelných let.
|
||||
Poměrně velká a jasná, ale slabě koncentrovaná kulová hvězdokupa, jejíž celková jasnost dosahuje 8,2m. Dá se proto zachytit v triedru nebo malém dalekohledu jako mlhavá skvrna, ale na kvalitní obraz je potřebný větší dalekohled. Navíc v našich zeměpisných šířkách se nad obzorem nikdy nezdrží příliš dlouho, protože jí v tom brání jižní poloha. M68 objevil P. Méchain v roce 1780. Leží ve vzdálenosti 33 000 světelných let.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,9 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.571139
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:37.571144
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:33:44.534258
|
||||
---
|
||||
|
||||
Tuto kulovou hvězdokupu (7,6m) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysy dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 33 000 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti.
|
||||
|
||||
|
||||
Tuto kulovou hvězdokupu (7,6m) poprvé objevil N. L. de Lacaille na Mysy dobré naděje v roce 1752, přičemž ji zahrnul do svého katalogu jižních objektů pod označením Lacaille I.11 a popsal ji jako "malé jádro komety". Messier ji přidal do svého katalogu v srpnu roku 1780. Se svou vzdáleností okolo 28 700 světelných let od nás se nachází v blízkosti středu Galaxie. Nikdy u nás nepřesáhne výšku 10 stupňů nad jižním obzorem, proto abychom ji co nejlépe viděli, musíme počkat na její kulminace a dobré pozorovací podmínky. Hledání by mohla usnadnit nejjasnější hvězda souhvězdí Kaus Australis, která se nachází v její blízkosti.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/450
|
|||
rating:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.571357
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:37.571360
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:33:44.534407
|
||||
---
|
||||
175x: ve velkých dalekohledech má široce zhuštěné, zrnité jádro obalené v hale. V okolí jeho velmi nepravidelného okraje můžeme rozlišit několik velmi slabých hvězd. Východní rozhraní hala je mimořádně drsné a je přeťaté malým zářezem. Přední hvězda 13m leží v hale východně od jádra.
|
||||
175x: ve velkých dalekohledech má široce zhuštěné, zrnité jádro obalené v hale. V okolí jeho velmi nepravidelného okraje můžeme rozlišit několik velmi slabých hvězd. Východní rozhraní hala je mimořádně hrubé a je přeťaté malým zářezem. Přední hvězda 13m leží v hale východně od jádra.
|
||||
|
|
@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:37.574419
|
||||
updated_by: cassi
|
||||
updated_date: 2020-02-25 21:39:57.671176
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:35:53.576499
|
||||
---
|
||||
|
||||
Kulová hvězdokupa s celkovou jasností osmé magnitudy, nejmenší a nejslabší ze tří kulových hvězdokup ležících mezi ε a ζ sagittarii podél "podstavce čajové konvice". Charles Messier ji popsal jako "mlhovinou bez hvězd", když ji v srpnu 1780 objevil. Leží ve vzdálenosti 30 000 světelných let, v blízkosti středu Galaxie. Její absolutní jasnost je -7,3mag, což je o jednu magnitudu méně než celkový průměr všech kulových hvězdokup. Z našeho území ji nemáme během roku možnost často pozorovat, protože nám brání její jižní poloha. Proto si musíme počkat na čas kulminace, který nastává v letních měsících.
|
||||
Kulová hvězdokupa s celkovou jasností osmé magnitudy, nejmenší a nejslabší ze tří kulových hvězdokup ležících mezi ε a ζ Sagittarii podél "podstavce čajové konvice". Charles Messier ji popsal jako "mlhovinou bez hvězd", když ji v srpnu 1780 objevil. Leží ve vzdálenosti 30 000 světelných let, v blízkosti středu Galaxie. Její absolutní jasnost je -7,3mag, což je o jednu magnitudu méně než celkový průměr všech kulových hvězdokup. Z našeho území ji nemáme během roku možnost často pozorovat, protože nám brání její jižní poloha. Proto si musíme počkat na čas kulminace, který nastává v letních měsících.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,12 +4,11 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:36.438404
|
||||
updated_by: cassi
|
||||
updated_date: 2020-02-25 21:45:32.596030
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:43:01.844580
|
||||
---
|
||||
|
||||
Řídká kulová hvězdokupa jižně od spojnice hvězd δ a γ Sge, jejíž klasifikace do 70. let minulého století nebyla jednoznačně určena. Je velmi bohatá a kompaktní, ale bez většího centrálního zhuštění, jak by se na normální kulovou hvězdokupu patřilo. Postrádá rovněž proměnné hvězdy typu RR Lyrae, které jsou jinak hojně zastoupeny právě v kulových hvězdokupách. Otázku, zda je mimořádně bohatou otevřenou hvězdokupou nebo mimořádně chudou kulovou hvězdokupou, vyřešily až moderní metody na základě H-R diagramu. Tuto relativně mladou kulovou hvězdokupu, pouze 9-10 miliard let starou, 18 000 světelných let vzdálenou, s absolutní jasností -5,5 mag, objevil někdy před rokem 1746 P. L. de Cheseaux.
|
||||
|
||||
Díky svě jasnosti 8 mag je viditelná již triedru či malém dalekohledu, ale protože její nejjasnější členové dosahují jen 11. hvězdnou velikost, nikdy nebude ničím jiným než mlhavou skvrnou. Zajímavou začíná být v dalekohledech o průměru 200 mm: nepravidelné halo je tvořeno mnoha hvězdami rozlišitelnými oproti širokému, slabě koncentrovanému centru. Pole hvězd 11 mag je nápadné blízko rozhraní hala 2'J od centra kupy. 300 mm dalekohled zobrazí jasnou, bohatou, ale na první pohled uvolněnou kulovou hvězdokupu. Jádro je dobře rozlišitelné, nějaké shluky hvězd 12 mag se rozšiřují VSV a SSV z centra. Kolem jádra jasnější členové tvoří tvar "ostnu šípu". Západní část kupy neobsahuje jasnější okolní hvězdy, ty leží převážně SV od kopy. M71 se zobrazuje jako svítící pozadí hvězd kombinované s maličkými mezerami.
|
||||
Řídká kulová hvězdokupa jižně od spojnice hvězd δ a γ Sge, jejíž klasifikace do 70. let minulého století nebyla jednoznačně určena. Je velmi bohatá a kompaktní, ale bez většího centrálního zhuštění, jak by se na normální kulovou hvězdokupu patřilo. Postrádá rovněž proměnné hvězdy typu RR Lyrae, které jsou jinak hojně zastoupeny právě v kulových hvězdokupách. Otázku, zda je mimořádně bohatou otevřenou hvězdokupou nebo mimořádně chudou kulovou hvězdokupou, vyřešily až moderní metody na základě H-R diagramu. Tuto relativně mladou kulovou hvězdokupu, pouze 9-10 miliard let starou, 12 000 světelných let vzdálenou, objevil před rokem 1746 P. L. de Cheseaux.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-29 09:43:01.837405
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:43:01.844691
|
||||
---
|
||||
je viditelná již triedru či malém dalekohledu, ale nejjasnější členové dosahují jen 11. hvězdnou velikost, proto nikdy nebude ničím jiným než mlhavou skvrnou.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-29 09:43:01.839495
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:43:01.844775
|
||||
---
|
||||
nepravidelné halo je tvořeno mnoha hvězdami rozlišitelnými oproti širokému, slabě koncentrovanému centru. Pole hvězd 11 mag je nápadné blízko rozhraní hala 2'J od centra kupy.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-29 09:43:01.840889
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:43:01.844836
|
||||
---
|
||||
bohatá, ale na první pohled uvolněná kulová hvězdokupa. Jádro je dobře rozlišitelné, nějaké shluky hvězd 12 mag se rozšiřují VSV a SSV z centra. Kolem jádra jasnější členové tvoří tvar "ostnu šípu". Západní část kupy neobsahuje jasnější okolní hvězdy, ty leží převážně SV od kopy. M71 se zobrazuje jako svítící pozadí hvězd kombinované s maličkými mezerami.
|
||||
|
|
@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:39.816998
|
||||
updated_by: cassi
|
||||
updated_date: 2020-02-25 21:49:54.833422
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 09:46:28.089044
|
||||
---
|
||||
|
||||
Slabší kulová hvězdokupa (9,3 mmag) na jihozápadním okraji souhvězdí Vodnáře, kterou objevil v srpnu 1780 P. Méchain. Leží daleko za středem Galaxie, vzdálenost od nás se odhaduje přinejmenším na 55 000 ly. Je tak jednou z nejvzdálenějších kulových hvězdokup v Messierově katalogu. Přesto, že je volněji koncentrovaná, její hvězdy 15. magnitudy (nejjasnější má 14,2 mag) není snadné rozlišit ani ve větších amatérských dalekohledech. Na obloze se v její blízkosti nachází planetární mlhovina mlhovina Saturn (NGC 7009), M73 - seskupení čtyř hvězd a jeden nenápadný člen Místní skupiny galaxií: Aquarius Dwarf - Vodnářův trpaslík, který je pozorovatelný pouze velkými dalekohledy.
|
||||
Slabší kulová hvězdokupa na jihozápadním okraji souhvězdí Vodnáře, kterou objevil v srpnu 1780 P. Méchain. Leží daleko za středem Galaxie, vzdálenost od nás se odhaduje přinejmenším na 54 000 ly. Je tak jednou z nejvzdálenějších kulových hvězdokup v Messierově katalogu. Přesto, že je volněji koncentrovaná, její hvězdy 15. magnitudy (nejjasnější má 14,2 mag) není snadné rozlišit ani ve větších amatérských dalekohledech. Na obloze se v její blízkosti nachází planetární mlhovina mlhovina Saturn (NGC 7009), M73 - seskupení čtyř hvězd a jeden nenápadný člen Místní skupiny galaxií: Aquarius Dwarf - Vodnářův trpaslík, který je pozorovatelný pouze velkými dalekohledy.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,8 +4,8 @@ rating: 5
|
|||
references:
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-02-22 16:14:42.753883
|
||||
updated_by: cassi
|
||||
updated_date: 2020-02-25 21:59:58.574115
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-29 10:04:11.338132
|
||||
---
|
||||
|
||||
Velká spirální galaxie pozorovaná kolmo shora, rozkládající se asi 1,3 obloukového stupně nedaleko hvězdy η Psc. Spirální ramena jsou ve skutečnosti dobře rozvinutá, ale vizuálně není nejsnadnější je spatřit. Mají nízkou plošnou jasnost, takže nejjasnější částí galaxie se stává samotné jádro. Svou strukturou se velmi podobá M33 - galaxii v Trojúhelníku, ve srovnání s ní však leží 15krát dále, ve vzdálenosti 40 milionů světelných let. Byla objevena P. Méchainem v září roku 1780. V malých dalekohled může vzdáleně připomínat kulovou hvězdokupu, vždyť nakonec podobně ji ve svých záznamech uvádí i William Herschel a M74 byla rovněž nesprávně klasifikována i v Dreyerove NGC katalogu. Nakonec se však stala jednou z prvních galaxií, u nichž byly identifikovány spirální ramena. V galaxii byly v nedávně době zaznamenány tři supernovy SN 2002sp, SN 2003gd a 2013ej. Svou jasností 9,4 mag je nejjasnější galaxií souhvězdí Ryb, ale zároveň i jedním z nejslabších objektů fenomenálního Messierova katalogu.
|
||||
Velká spirální galaxie pozorovaná kolmo shora, rozkládající se asi 1,3 obloukového stupně nedaleko hvězdy η Psc. Spirální ramena jsou ve skutečnosti dobře rozvinutá, ale vizuálně není nejsnadnější je spatřit. Mají nízkou plošnou jasnost, takže nejjasnější částí galaxie se stává samotné jádro. Svou strukturou se velmi podobá M33 - galaxii v Trojúhelníku, ve srovnání s ní však leží 15krát dále, ve vzdálenosti 32 milionů světelných let. Byla objevena P. Méchainem v září roku 1780. V malých dalekohled může vzdáleně připomínat kulovou hvězdokupu, vždyť nakonec podobně ji ve svých záznamech uvádí i William Herschel a M74 byla rovněž nesprávně klasifikována i v Dreyerove NGC katalogu. Nakonec se však stala jednou z prvních galaxií, u nichž byly identifikovány spirální ramena. V galaxii byly v nedávně době zaznamenány tři supernovy SN 2002sp, SN 2003gd a 2013ej. Svou jasností 9,4 mag je nejjasnější galaxií souhvězdí Ryb, ale zároveň i jedním z nejslabších objektů fenomenálního Messierova katalogu.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,16 +1,11 @@
|
|||
---
|
||||
name: Polárna hviezdokopa
|
||||
name: Polární hvězdokupa
|
||||
rating: 8
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:22.513194
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:22.513201
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 20:03:49.248310
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa (8,1m) v blízkosti severního nebeského pólu nedaleko Polárky, v severní části souhvězdí objevena J. Herschelem. Nachází se velmi daleko od galaktické roviny (méně podléhá vlivu okolních hvězd) a patří k nejstarším známým otevřená hvězdokupa v naší Galaxii. Její stáří se odhaduje na 9 bilionů let, což je tak věk nejmladších kulových hvězdokup. Její nejjasnějšími hvězdami (12-13m) jsou žlutí obři spektrálních typů G8 a K4. Naopak zcela postrádá bílé hvězdy hlavní posloupnosti.
|
||||
|
||||
V 200 mm dalekohledu se ukáže jako poměrně slabá, ale bohatá zrnitá skvrna, v níž rozeznáme oproti mlhavé pozadí tucet hvězd 12-13m. Pole zvlášť na jihozápadě je poseté hvězdami 8-9m. V 30 cm dalekohledu rozlišíme naproti bohatě koncentrovanému mlhavé pozadí v poměrně slabé skupině tři tucty členů. Teprve ve větším dalekohledu se hvězdokupa promění na hezčí, ale slabou kopu 60 hvězd 12-15m, které jsou částečně rozlišitelné oproti zrnitému pozadí. Nápadných je i pár dvojhvězd. Několik tmavých mezer leží západně od centra kupy.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa (8,1m) v blízkosti severního nebeského pólu nedaleko Polárky, v severní části souhvězdí objevena J. Herschelem. Nachází se velmi daleko od galaktické roviny (méně podléhá vlivu okolních hvězd) a patří k nejstarším známým otevřená hvězdokupa v naší Galaxii. Její stáří se odhaduje na 9 bilionů let, což je tak věk nejmladších kulových hvězdokup. Její nejjasnějšími hvězdami (12-13m) jsou žlutí obři spektrálních typů G8 a K4. Naopak zcela postrádá bílé hvězdy hlavní posloupnosti.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-03-01 20:03:49.242814
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 20:03:49.248475
|
||||
---
|
||||
slabá, ale bohatá zrnitá skvrna, v níž rozeznáme oproti mlhavé pozadí tucet hvězd 12-13m. Pole zvlášť na jihozápadě je poseté hvězdami 8-9m.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 300/350
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-03-01 20:03:49.244635
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 20:03:49.248572
|
||||
---
|
||||
rozlišíme naproti bohatě koncentrovanému mlhavé pozadí v poměrně slabé skupině tři tucty členů.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/450
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-03-01 20:03:49.246282
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 20:03:49.248642
|
||||
---
|
||||
hvězdokupa se promění na hezčí, ale slabou kopu 60 hvězd 12-15m, které jsou částečně rozlišitelné oproti zrnitému pozadí. Nápadných je i pár dvojhvězd. Několik tmavých mezer leží západně od centra kupy.
|
||||
|
|
@ -4,10 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:41.450528
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:41.450544
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 17:31:32.585444
|
||||
---
|
||||
|
||||
Krajní člen galaktické skupiny M81-82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16. magnitudy. Se svou jasností 8,5m je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10 × 50.
|
||||
|
||||
V
|
||||
|
||||
Krajní člen galaktické skupiny M81-82 z Velké medvědice a nejjasnější galaxie severně od nebeského rovníku, která není v Messierovom katalogu. Objevil ji W. Herschel v roce 1788. Americký astronom Allan Sandage v ní později pozoroval cefeidy, čímž se NGC 2403 stala první galaxií za hranicemi Místní skupiny, ve které byly objeveny. V té době určil její vzdálenost od nás na 8 000 světelných let. Dodnes technika pokročila, vzdálenost se odhaduje na 8 milionů světelných let, čímž se řadí k nejbližším galaxiím od Místní skupiny. V roce 1954 v ní byla pozorována supernova 16. magnitudy. Se svou jasností 8,5m je galaxie viditelná ve většině hledáčků a je snadným cílem pro triedr 10 × 50.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,13 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:29.088395
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:29.088400
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 18:36:13.185571
|
||||
---
|
||||
|
||||
Jedna z nápadnejších a jasnějších galaxií (9m), které kdysi unikly Charles Messier. Je jednou z mála našich blízkých galaxií, které nepatří do žádné skupiny nebo podskupiny galaxií, což je poměrně neobvyklé. Její absolutní magnituda je určena na -20,9 a skutečný průměr přes 110 000 světelných let. Leží v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Raka.
|
||||
|
||||
V 150 mm dalekohledu se při asi 80x zvětšení ukáže jako zjevně prodloužená, s dobře koncentrovaným oválným jádrem, které je umístěno v nepravidelném půlkruhu hvězd, z nichž nejjasnější dvě dosahují 10. magnitudu. V 200-250 mm ďalekohľae je jasné prodloužené Stelara jádro obklopené skvrnitým halem s rozptýleným okrajem. Dalekohledy s průměrem objektivu nad 350 mm poskytnou už radostnější pohled. Jádro je velmi jasné, halo je všude pokryto jasnými a tmavými skvrnami. Nejzřejmější jsou dvě jasné šmouhy, jedna 1,25'severne a druhá 1,25'južne od středu galaxie. Rozptýlený okraj hala je více rozšířen směrem na východ jako na západ. Nápadná je také hvězda 13m ležící blízko rozhraní hala, 2'VJV od centra galaxie.
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
|
||||
Jedna z nápadnejších a jasnějších galaxií (9m), které kdysi unikly Charlesi Messierovi. Je jednou z mála našich blízkých galaxií, které nepatří do žádné skupiny nebo podskupiny galaxií, což je poměrně neobvyklé. Její skutečný průměr je přes 110 000 světelných let. Leží v západní části souhvězdí, téměř na rozhraní se souhvězdím Raka.
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 100/150
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-03-01 18:35:55.483537
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 18:35:55.490985
|
||||
---
|
||||
80x : zjevně prodloužená, s dobře koncentrovaným oválným jádrem, které je umístěno v nepravidelném půlkruhu hvězd, z nichž nejjasnější dvě dosahují 10. magnitudu.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 200/250
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-03-01 18:35:55.485720
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 18:35:55.491072
|
||||
---
|
||||
100x : jasné prodloužené stelární jádro obklopené skvrnitým halem s rozptýleným okrajem.
|
||||
|
|
@ -0,0 +1,9 @@
|
|||
---
|
||||
aperture: 400/450
|
||||
rating: 5
|
||||
created_by: ladin
|
||||
created_date: 2020-03-01 18:35:55.489035
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 18:35:55.491145
|
||||
---
|
||||
Jádro je velmi jasné, halo je všude pokryto jasnými a tmavými skvrnami. Nejzřejmější jsou dvě jasné šmouhy, jedna 1,25'severne a druhá 1,25'južne od středu galaxie. Rozptýlený okraj hala je více rozšířen směrem na východ jako na západ. Nápadná je také hvězda 13m ležící blízko rozhraní hala, 2'VJV od centra galaxie.
|
||||
|
|
@ -1,10 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name: + NGC 4156
|
||||
name: NGC 4156
|
||||
rating: 4
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.312935
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.312948
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 18:53:33.552111
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -1,10 +1,10 @@
|
|||
---
|
||||
name:
|
||||
name: Velryba
|
||||
rating: 4
|
||||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:25.339243
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.339258
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 17:34:50.847012
|
||||
---
|
||||
|
||||
|
||||
|
|
|
|||
|
|
@ -4,8 +4,8 @@ rating: 8
|
|||
references:
|
||||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:26.845139
|
||||
updated_by: 8mag
|
||||
updated_date: 2020-02-01 09:25:26.845151
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-03-01 18:02:37.970313
|
||||
---
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa svou jasností 6,4m pozorována triedru, obsahuje asi 40 hvězd. Je vzdálena 2 600 světelných let. V
|
||||
|
||||
Otevřená hvězdokupa svou jasností 6,4m pozorována triedru, obsahuje asi 40 hvězd. Je vzdálena 2 600 světelných let.
|
||||
|
|
@ -5,9 +5,9 @@ references:
|
|||
created_by: 8mag
|
||||
created_date: 2020-02-01 09:25:34.036090
|
||||
updated_by: ladin
|
||||
updated_date: 2020-02-23 16:30:15.366525
|
||||
updated_date: 2020-03-01 17:44:55.889398
|
||||
---
|
||||
|
||||
Odrazový bod ke Stephanovu kvintetu je nejjasnější galaxií souhvězdí a nejjasnějším členem skupiny galaxiíí NGC 7331. Její jasnost dosahuje hodnoty 9,5m. Leží ve vzdálenosti 40Mly a s průměrem 120 000ly je srovnatelná s Mléčnou dráhou.
|
||||
|
||||
Myzer: *Pokud vás pozorování jasnějších objektů po nějakém čase už přestane bavit, doprovodné galaxie NGC 7331 jsou ideálním začátkem pro vaši další pozorovací kapitolu: Použil jsem 7 mm Nagler, který poskytuje 171x zvětšení v mém 250 mm Dobsonu. Už při vykartáčováním blízkého neznámého okolí mi přitom náhodně do oka padla jedna z doprovodných galaxií - NGC 7335 (13,4m), nejjasnější a nejrozsáhlejší z nich. Nevím jak to mám přesně napsat, ale tato galaxie byla v zorném poli sice slabá, ale evidentní a rozeznatelná od hvězd. Na rozpoznání dalších jsem už přece musel otevřít knihu The Night Sky Observers Guide a nalistovat si fotku okolí NGC 7331 od Martina Germana. Pomocí prodloužené spojnice přímky třech slabých hvězd, které se nacházejí v řadě, se dostávám na pozici galaxie NGC 7337. Něco slabé tam vidím, nad ničím ale nerozmýšlel a jdu dál. V knihách údaje o jasnostech těchto doprovodných galaxií nejsou vůbec zachyceny a v noci jsem na to vlastně ani nepomyslel, proto následující horký večer si v programu Sky Charts vše ověřuji. Velké překvapení nastává až po zjištění, že tato galaxie má jasnost 14,4 mag! Nemůžu tomu uvěřit, pokud je to skutečně tak, byl by to nejslabší objekt, který se mi podařil v mé dvěstěpadesátce dosud zachytit. Původně mě napadlo, že galaxie může působit více stelární a nemá tak slabou plošnou jasnost, v důsledku čehož by mohla být vidět. Vše je ale nakonec zřejmě jinak. NGC 7337 se téměř kryje s pozicí jedné velmi slabé hvězdy, která byla na jejím místě pozorována, co si přesně ověřuji následující noc. Prodloužením spojnice dvou hvězd desáté a jedenácté magnitudy procházím ke galaxii NGC 7340 (13,7m). Je velmi slabá a není vidět stabilně. Využívám zejména boční pohled a pozoruji ji pro jistotu delší dobu. Přirovnal bych to k pozorování hvězdy 6,9 mag pouhým okem. Galaxie NGC 7336 (15,0m) není vidět ani náhodou.*
|
||||
Myzer: *Pokud vás pozorování jasnějších objektů po nějakém čase už přestane bavit, doprovodné galaxie NGC 7331 jsou ideálním začátkem pro vaši další pozorovací kapitolu: Použil jsem 7 mm Nagler, který poskytuje 171x zvětšení v mém 250 mm Dobsonu. Už při zametání blízkého neznámého okolí mi přitom náhodně do oka padla jedna z doprovodných galaxií - NGC 7335 (13,4m), nejjasnější a nejrozsáhlejší z nich. Nevím jak to mám přesně napsat, ale tato galaxie byla v zorném poli sice slabá, ale evidentní a rozeznatelná od hvězd. Na rozpoznání dalších jsem už přece musel otevřít knihu The Night Sky Observers Guide a nalistovat si fotku okolí NGC 7331 od Martina Germana. Pomocí prodloužené spojnice přímky třech slabých hvězd, které se nacházejí v řadě, se dostávám na pozici galaxie NGC 7337. Něco slabé tam vidím, nad ničím ale nerozmýšlel a jdu dál. V knihách údaje o jasnostech těchto doprovodných galaxií nejsou vůbec zachyceny a v noci jsem na to vlastně ani nepomyslel, proto následující horký večer si v programu Sky Charts vše ověřuji. Velké překvapení nastává až po zjištění, že tato galaxie má jasnost 14,4 mag! Nemůžu tomu uvěřit, pokud je to skutečně tak, byl by to nejslabší objekt, který se mi podařil v mé dvěstěpadesátce dosud zachytit. Původně mě napadlo, že galaxie může působit více stelární a nemá tak slabou plošnou jasnost, v důsledku čehož by mohla být vidět. Vše je ale nakonec zřejmě jinak. NGC 7337 se téměř kryje s pozicí jedné velmi slabé hvězdy, která byla na jejím místě pozorována, co si přesně ověřuji následující noc. Prodloužením spojnice dvou hvězd desáté a jedenácté magnitudy procházím ke galaxii NGC 7340 (13,7m). Je velmi slabá a není vidět stabilně. Využívám zejména boční pohled a pozoruji ji pro jistotu delší dobu. Přirovnal bych to k pozorování hvězdy 6,9 mag pouhým okem. Galaxie NGC 7336 (15,0m) není vidět ani náhodou.*
|
||||
Loading…
Reference in New Issue