Updates

cs/dso/M/M007.md

@@ -1,5 +1,5 @@
 ---
-name: Ptolemaiova hviezdokopa
+name: Ptolemaiova hvězdokupa
 rating: 10
 created_by: 8mag
 created_date: 2020-02-01 09:25:36.942482

cs/dso/M/M011.md

@@ -1,5 +1,5 @@
 ---
-name: Divá kačica
+name: Hejno hus
 rating: 10
 created_by: 8mag
 created_date: 2020-02-01 09:25:37.270811

cs/dso/M/M016.md

@@ -1,5 +1,5 @@
 ---
-name: Orlia hmlovina
+name: Orlí hmlovina
 rating: 10
 created_by: 8mag
 created_date: 2020-02-01 09:25:23.967270

cs/dso/M/M024.md

@@ -1,5 +1,5 @@
 ---
-name: Malý oblak v Strelcovi
+name: Malý oblak ve Střelci
 rating: 10
 created_by: 8mag
 created_date: 2020-02-01 09:25:37.554142

cs/dso/M/M037_100u150.md

@@ -4,9 +4,9 @@ rating: 5
 created_by: ladin
 created_date: 2020-02-13 17:23:13.402778
 updated_by: ladin
-created_date: 2020-02-13 17:23:13.415122
+created_date: 2020-02-13 19:55:32.164813
 ---
-V dalekohledu s průměrem objektivu 150 mm je nádhernou spoustou hvězd, podobnou ve vzhledu jako M11 ze Štítu. Je jasná, velká a velmi bohatá s přinejmenším 75 viditelnými hvězdami. Stelární hustota je značně větší ve vnitřních regionech. Jasné hvězdy jsou nápadné hlavně v jižní části kopy. Na rozdíl od M36 a M38 je značně bohatá a zhustenejšia. 
+V dalekohledu je nádhernou spoustou hvězd, podobnou ve vzhledu jako M11 ze Štítu. Je jasná, velká a velmi bohatá s přinejmenším 75 viditelnými hvězdami. Stelární hustota je značně větší ve vnitřních regionech. Jasné hvězdy jsou nápadné hlavně v jižní části kopy. Na rozdíl od M36 a M38 je značně bohatá a zhustenejšia. 
 
 
 

cs/dso/M/M037_200u250.md

@@ -4,6 +4,6 @@ rating: 5
 created_by: ladin
 created_date: 2020-02-13 17:23:13.406031
 updated_by: ladin
-created_date: 2020-02-13 17:23:13.415211
+created_date: 2020-02-13 19:55:32.164914
 ---
-V 250 mm dalekohledu rozlišíme stovku hvězd mezi 9-13m. V kupě vyniká hlavně nápadný řetězec hvězd 9-10m seřazených S-J. Okolní pole je bohaté a obsahuje nápadnou červenooranžovou hvězdu jižně od kopy. 
+V dalekohledu rozlišíme stovku hvězd mezi 9-13m. V kupě vyniká hlavně nápadný řetězec hvězd 9-10m seřazených S-J. Okolní pole je bohaté a obsahuje nápadnou červenooranžovou hvězdu jižně od kopy. 

cs/dso/M/M042.md

@@ -4,7 +4,7 @@ rating: 10
 created_by: 8mag
 created_date: 2020-02-01 09:25:32.451768
 updated_by: ladin
-created_date: 2020-02-13 18:15:30.814865
+created_date: 2020-02-13 19:48:18.703099
 ---
 Tato nádherná mlhovina je pravděpodobně nejoblíbenějším cílem pozorovatelů vzdáleného vesmíru, ať už začátečníky nebo pokročilé astronomů-amatérů. Ve svém dalekohledu si ji sice nevšiml Galileo, ale v té době, někdy mezi lety 1610 až 1611 padla do pozornosti Nicholasi Peirescovi, jehož pozorovací záznam později následovaly pozorování Cysatusa z roku 1618. První podrobněji nákresy, které obsahovaly i oblast trapéz, vyhotovil v roce 1656 Christian Huygens. Charles Messier přiřadil mlhovině ve svém "kometárním katalogu" 4. března 1769 číslo 42. Oblast později pozoroval William i John Herschel. První úspěšná fotografie mlhoviny se podařila v roce 1880 Henrymu Draper, použitím 11-palcového refraktor.
 
@@ -14,6 +14,6 @@ Velká mlhovina v Orionu je pouze nejjasnější a přední částí rozsáhléh
 
 Mlhovina pochopitelně nevydává vlastní světlo, ale ji osvětlují horké hvězdy trapézu. Hlavně ta nejjasnější složka je tak horká, že její ultrafialové fotony ohřívají okolní vodík na teplotu několik tisíc stupňů, který pak sám svítí. A proč je na fotografiích červená? Vodík totiž svítí především v spektrální čáře H-alfa, která se nachází v červené oblasti spektra, na vlnové délce 656,3 nanometru. Podobně je tomu tak například v rozety, Laguně či Orlej mlhovině. Za samotnou M42 se nachází rozsáhlý temný molekulový oblak, ve kterém stále vznikají nové hvězdy. Ty nejmladší mají pouze 100 000 let, zrod dalších probíhá i v současnosti. Vždyť ne nadarmo se mlhovina označuje za kolébku hvězd.
 
-Velká mlhovina v Orionu zabírá na obloze asi jeden stupeň a je nejkrásnějším příkladem emisní mlhoviny viditelné v Evropě. V triedru 10 × 50 je její nejjasnější částí úsek, do kterého se ze severu zařezává nápadný tmavý záliv nazývaný Sinus Magnus, ale viditelné jsou i slabší okrajové partie. V mlhovině je zřetelné množství dalších detailů, včetně úzkého výběžku z východní strany, směrem k jižně položené ι Orionis. Celkový tvar mlhoviny může připomínat letícího netopýra. V malém dalekohledu jsou jeho hlava a zobák oddělené od zbytku těla tmavou linií, oko netopýra vyznačuje hvězda 10. magnitudy. Trapéz je pozorován v centrální části a θ2 Orionis je umístěna blízko hlavního, jihovýchodního křídla.
+Velká mlhovina v Orionu zabírá na obloze asi jeden stupeň a je nejkrásnějším příkladem emisní mlhoviny viditelné z Evropy. V triedru 10 × 50 je její nejjasnější částí úsek, do kterého se ze severu zařezává nápadný tmavý záliv nazývaný Sinus Magnus, ale viditelné jsou i slabší okrajové partie. V mlhovině je zřetelné množství dalších detailů, včetně úzkého výběžku z východní strany, směrem k jižně položené ι Orionis. Celkový tvar mlhoviny může připomínat letícího netopýra. V malém dalekohledu jsou jeho hlava a zobák oddělené od zbytku těla tmavou linií, oko netopýra vyznačuje hvězda 10. magnitudy. Trapéz je pozorován v centrální části a θ2 Orionis je umístěna blízko hlavního, jihovýchodního křídla.
 
-Fotografie nahoře je upravena zhruba do podoby, jak je vidět M42 ve větším dalekohledu (400mm) na excelentní obloze, kde jsou okem vidět i nepatrný červený nádech některých partií  mlhoviny.
+Fotografie nahoře je upravena zhruba do podoby, jak je vidět M42 ve větším dalekohledu (400mm) na excelentní obloze, kde jsou okem vidět i nepatrný červený nádech některých partií  mlhoviny. Celý komplex mlhovin se pochopitelně u velkého dalekohledu celý nevejde do zorného pole.

cs/dso/M/M044.md

@@ -4,10 +4,10 @@ rating: 10
 created_by: 8mag
 created_date: 2020-02-01 09:25:35.189221
 updated_by: ladin
-created_date: 2020-02-13 18:41:07.703934
+created_date: 2020-02-13 18:50:58.130994
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M044.jpg)
-Známá otevřená hvězdokupa ve střední části souhvězdí, na přímce, kterou vytvářejí hvězdy Pollux z Blíženců a Regulus se souhvězdí Lva. Starověcí astronomové ji stotožňovali se senem v jesličkách. Jasné hvězdy po okrajích δ a γ Cnc byly nazvány "oslíci". Jižní oslík - hvězda Asellus Australis leží na ekliptice, takže ji Slunce vždy jednou ročně zakryje. Hvězdy v M44 jsou přes 350 milionů let staré. Hvězdokupa patří do našeho vesmírného okolí, je vzdálena pouze 5277světelných let, proto je její průměr na obloze úctyhodný, 1,5 stupně. Jesličky jsou na otevřenou hvězdokupu velmi staré, předpokládá se, že vznikly spolu s Hyádami, s nimiž mají společné stáří, rychlost a pohyb. Jako jakýsi hvězdný proud spolu směřují k bodu na rozhraní Orion a Jednorožce.
+Známá otevřená hvězdokupa ve střední části souhvězdí, na přímce, kterou vytvářejí hvězdy Pollux z Blíženců a Regulus se souhvězdí Lva. Starověcí astronomové ji stotožňovali se senem v jesličkách. Jasné hvězdy po okrajích δ a γ Cnc byly nazvány "oslíci". Jižní oslík - hvězda Asellus Australis leží na ekliptice, takže ji Slunce vždy jednou ročně zakryje. Hvězdy v M44 jsou přes 600 milionů let staré. Hvězdokupa patří do našeho vesmírného okolí, je vzdálena pouze 610 světelných let, proto je její průměr na obloze úctyhodný, 1,5 stupně. Jesličky jsou na otevřenou hvězdokupu velmi staré, předpokládá se, že vznikly spolu s Hyádami, s nimiž mají společné stáří, rychlost a pohyb. Jako jakýsi hvězdný proud spolu směřují k bodu na rozhraní Orion a Jednorožce.
 
 Jesličky obsahují asi 80 hvězd do 10. hvězdné velikosti a až 350 hvězd do 17. magnitudy. Nejjasnější je η Cnc, pak následuje 11 hvězd do 7. magnitudy. Při příznivých pozorovacích podmínkách hvězdokupu uvidíme pouhým okem i z větších měst jako mlhavou skvrnu. Několik hvězd (asi 20) nám zobrazí již obyčejný malý hledáček. Protože zabírají na obloze plochu jeden a půl stupně, vhodným přístrojem na jejich pozorování je triedr, ve kterém rozlišíme i jednotlivé hvězdy.