PN updates

This commit is contained in:
skybber 2020-02-23 10:57:44 +00:00
parent 8002cbfaf6
commit 708479afc4
45 changed files with 255 additions and 137 deletions

9
cs/dso/Abell/Abell007.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/abell-7/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 09:59:43.017454
updated_by:
updated_date: 2020-02-22 23:26:53.644137
---

11
cs/dso/Abell/Abell034.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,11 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Jim Misti](https://www.universetoday.com/8089/astrophoto-abell-34-by-jim-misti/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 07:57:05.503843
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:05:41.769663
---
![<]($IMG_DIR/dso/Abell034.jpg)
Planetární mlhovina leží v asterismu, který má tvar nedotaženého písmene H s lehce pochroumanou nožičkou. Je ještě slabší než západně ležící Abell 33.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 400/450
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 08:05:41.767682
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:05:41.769841
---
Mlhovina se jeví jako slabý, bočním viděním snadný obláček uvnitř asterismu. S pomocí OIII filtru na dostatečně kvalitní obloze a při dobré průzračnosti ho není problém zahlédnout.

9
cs/dso/Abell/Abell035.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/abell-35/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-22 22:56:32.242331
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 10:35:59.425623
---

9
cs/dso/Abell/Abell039.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/abell-39-planetary-nebula/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 08:36:19.653666
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 10:35:43.707737
---

9
cs/dso/Abell/Abell043.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/abell-43-in-oph/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 08:44:57.674270
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 10:35:19.223164
---

9
cs/dso/Abell/Abell045.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/abell-45-in-scutum/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 10:02:30.121076
updated_by:
updated_date: 2020-02-22 23:26:53.644137
---

10
cs/dso/Abell/Abell061.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,10 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/abell-61-planetary-nebula-in-cygnus/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 08:27:23.812591
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:27:23.826563
---
![<]($IMG_DIR/dso/Abell061.jpg)

View File

@ -1,11 +1,11 @@
---
name: Krabí mlhovina
rating: 10
references:
references: [1] Photo HST
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:21.761072
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-06 19:36:37.070558
updated_date: 2020-02-22 19:55:49.603155
---
![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg)
Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuch si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomům Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleyovy vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku.

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name: Laguna
rating: 10
references:
references: [1] Photo HST
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:37.540498
updated_by: ladin

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name: Orlí hmlovina
rating: 10
references:
references: [1] Photo HST
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.967270
updated_by: ladin

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name: Omega (Mlhovina Labuť)
rating: 10
references:
references: [1] Photo HST
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:37.543198
updated_by: ladin

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo WikiSky
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:37.556202
updated_by: ladin

View File

@ -1,13 +1,13 @@
---
name:
rating: 10
references: [1] Photo Wikisky
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc2438/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.821880
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-14 19:17:37.476647
updated_date: 2020-02-23 08:48:37.400784
---
![<]($IMG_DIR/dso/M46-M47.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M046.jpg)
Tuto jasnou a bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v severní části souhvězdí, jeden a půl stupně východně od další otevřené hvězdokupy M47 Charles Messier v roce 1771. Stejně jako M47 i tato hvězdokupa je jasná a rozlehlá, ale přece jsou trochu rozdílné: M47 vyniká díky půl tuctu jasných modrobílých hvězd, M46 vyniká kvůli množství slabých hvězd. Už v triedru 10 × 50 můžeme tento pozoruhodný rozdíl snadno zjistit. Navíc ve větším dalekohledu v M46 rozeznáme přes 100 hvězd mezi 9-13m. V severovýchodní části pak malý disk planetárky NGC 2438, která se na hvězdokupu pouze náhodně promítá, ale k bohatému hvězdnému pozadí vykazuje pěkný kontrast. Leží totiž ve vzdálenosti 3 300 světelných let, tedy výrazně blíže než 4 200 světelných let vzdálená hvězdokupa M46. V důsledku toho musí mít M46 skutečný průměr 80 ly. Odhaduje se, že je 250milionů let stará. Celkový počet všech jejích skutečných členů je asi 500.
Průměr hvězdokupy je asi půl obloukového stupně a v důsledku jejího jasnosti 6,1m by mohla být na tmavé obloze vidět pouhým okem jako mlhavá skvrnka vedle výraznější M47.

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo Wikisky
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:26.259812
updated_by: ladin

View File

@ -1,11 +1,11 @@
---
name: Vírová galaxie
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Martin Myslivec](http://astrofotky.cz/~MMys)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.256998
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-14 21:21:46.222613
updated_date: 2020-02-22 19:51:10.468251
---
![<]($IMG_DIR/dso/M051.jpg)
Spiriálová galaxie nacházející se v blízkosti oje Velkého vozu, na spojnici hvězd Cor Caroli a Benatnash. Byla objevena pravděpodobně již Charlesem Messierem v roce 1773, ale její výjimečná "vírová" spirálová podoba byla odhalena až v roce 1845, kdy na ni namířil svůj šestistopový reflektor v irském Parsonstowne Lord Rosse. Stala se tak první galaxií spirálového typu, u které byla vizuálně zjištěna její podoba. Má se za to, že na zvýraznění struktury má velkou zásluhu gravitační interakce se sousední galaxií NGC 5195. Spolu s ní patří M51 do malé skupiny galaxií v Honících psech a je její dominantním členem. Leží ve vzdálenosti 23 milionů světelných let od nás a patří k jasnějším galaxiím na obloze (8,4m), jako nestelární objekt ji uvidíme už v obyčejném triedru.

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name:
rating: 10
references:
references: [1] Photo Wikisky
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:22.090790
updated_by: ladin

View File

@ -5,7 +5,7 @@ references: [1] Photo HST
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:39.306594
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-19 17:31:48.116329
updated_date: 2020-02-22 19:53:39.732520
---
![<]($IMG_DIR/dso/M053_hubble.jpg)
Pěkná kulová hvězdokupa nedaleko hvězdy Diadém, objevena v únoru 1775 Johannem Elertom Bodem a nezávisle o dva roky později i Charlesem Messierem. Od nás je vzdálená 58 000ly, nachází se ve vnitřní části naší Galaxie a od středu ji dělí podobná vzdálenost jako od nás, tedy přibližně 60 000 světelných let. Její průměr je asi 80 světelných let. Celkovou jasnost má poměrně nízkou 7,8m, takže při použití dobrého triedru spatříme pouze mlhavou skvrnu. Jeden stupeň na východ, v téměř stejné vzdálenosti od nás se nachází další kulová hvězdokupa, mimořádně řídká NGC 5053, která s M53 prokazatelně gravitačně interaguje.Ve větších dalekohledech patří M53 k půvabným objektem, protože má jasné jádro a na okrajích rozlišíme jednotlivé hvězdy, jádro zůstane stále zrnité.

View File

@ -5,8 +5,7 @@ references: [1] Photo HST
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:32.921042
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-21 21:22:25.421416
updated_date: 2020-02-22 19:45:14.644442
---
![<]($IMG_DIR/dso/M061.jpg)
Tuto galaxii objevil Barnabus Oriana 5. května 1779. Charles Messier si ji spletl s kometou, ale 11. května svou chybu napravil a přidal ji do svého katalogu. M61 je spirálovou galaxií s příčkou, která je jednou z největších galaxií galaktické kupy Coma-Virgo. Leží 52 miliónů světelných let daleko a její celková jasnost dosahuje 9,7m. Skutečný průměr M61 je srovnatelný s naší Galaxií a odhaduje se na 100 000 světelných let. Galaxie je mezi jasnými galaxiemi vyjímečná i počtem pozorovaných supernov. Od roku 1924 jich bylo zanamenáno již 7 (k roku 2020).
Tuto galaxii objevil Barnabus Oriani 5. května 1779. Charles Messier si ji spletl s kometou, ale 11. května svou chybu napravil a přidal ji do svého katalogu. M61 je spirálovou galaxií s příčkou, která je jednou z největších galaxií galaktické kupy Coma-Virgo. Leží 52 miliónů světelných let daleko a její celková jasnost dosahuje 9,7m. Skutečný průměr M61 je srovnatelný s naší Galaxií a odhaduje se na 100 000 světelných let. Galaxie je mezi jasnými galaxiemi vyjímečná i počtem pozorovaných supernov. Od roku 1924 jich bylo zanamenáno již 7 (k roku 2020).

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m76-extensions/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:34.352793
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:34.352798
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:31:29.120932
---
![<]($IMG_DIR/dso/M076.jpg)
Planetární mlhovina (10,1m) tvarem připomínající M27 - Činku z Lišky, v západní části souhvězdí, na rozhraní s Andromeda. Byla objevena v září roku 1780 P. Méchain, Charles Messier ji nezávisle na něm pozoroval o šest týdnů. William Herschel jí přiřadil dvoje označení také J.L.E. Dreyer přiřadil každé části zvlášť číslo v NGC: 650 a 651. Malá činka je vzdálená od Země přibližně 3 400 světelných let. Již v malém dalekohledu při pozorném pohledu může mlhavá eliptická skvrna nabýt tvar ského oříšku.
![<]($IMG_DIR/dso/M076.jpg)
Planetární mlhovina (10,1m) tvarem připomínající M27 - Činku z Lišky, v západní části souhvězdí, na rozhraní s Andromedou. Byla objevena v září roku 1780 P. Méchainem, Charles Messier ji nezávisle na něm pozoroval o šest týdnů později. William Herschel jí přiřadil dvojí označení také J.L.E. Dreyer přiřadil každé části zvlášť číslo v NGC: 650 a 651. Malá činka je vzdálená od Země přibližně 2 500 světelných let. Již v malém dalekohledu při pozorném pohledu může mlhavá eliptická skvrna nabýt tvar ského oříšku.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:34.352918
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:34.352920
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:31:29.121067
---
125x: M76 leží uvnitř malého pravoúhlého trojúhelníku tvořeného hvězdou jasnosti 9,5m na východě a dvěma hvězdami 10-10,5m na západ a severozápad od mlhoviny. Zjevuje se jako pár jasných, malých mlhavých disků v kontaktu. Jihozápadní je jasnější: nepatrně vyčnívá za jižní stranou trojúhelníku a obsahuje hvězdu 13. magnitudy blízko svého rozhraní. Slabší severovýchodní lalok má rozšířené, rozptýlené halo na prahu viditelnosti. V ještě větším dalekohledu je pozoruhodným objektem, ať už s nebo bez mlhovinový filtru. Většina planetárok má kruhový disk, ale M76 předvádí dva jasné disky s poměrně jasným spojovacím mostem, navíc vše je zahaleno v mnohem slabším, mlhavém, vnějším hale. Filtr O-III značně zlepší pohled: ukáže několik tmavých šmouh na východní a západní straně centrální části a už zmíněné slabé halo. Centrální hvězda dosahuje 16. magnitudu a je vyhrazena pouze pro větší dalekohledy.
125x: M76 leží uvnitř malého pravoúhlého trojúhelníku tvořeného hvězdou jasnosti 9,5m na východě a dvěma hvězdami 10-10,5m na západ a severozápad od mlhoviny. Zjevuje se jako pár jasných, malých mlhavých disků v kontaktu. Jihozápadní je jasnější: nepatrně vyčnívá za jižní stranou trojúhelníku a obsahuje hvězdu 13. magnitudy blízko svého rozhraní. Slabší severovýchodní lalok má rozšířené, rozptýlené halo na prahu viditelnosti.

9
cs/dso/M/M076_400u450.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 400/450
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 09:31:29.118962
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:31:29.121141
---
Je pozoruhodným objektem, ať už s nebo bez mlhovinový filtru. Většina planetárek má kruhový disk, ale M76 předvádí dva jasné disky s poměrně jasným spojovacím mostem, navíc vše je zahaleno v mnohem slabším, mlhavém, vnějším hale. Filtr O-III značně zlepší pohled: ukáže několik tmavých šmouh na východní a západní straně centrální části a už zmíněné slabé halo. Centrální hvězda dosahuje 16. magnitudu a je vyhrazena pouze pro větší dalekohledy.

View File

@ -1,14 +1,13 @@
---
name: Sova
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/the-owl-gets-a-halo/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:38.441541
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.441547
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 23:24:37.539679
---
![<]($IMG_DIR/dso/M097.jpg)
Oválná planetární mlhovina, blíže ke středu souhvězdí, mezi hvězdami Merak a Phacd. Svůj název dostala podle své podoby, zvláště té, kterou vidíme na fotografiích, protože dvě charakteristické vnitřní ovály připomínající oči, není jednoduché v dalekohledu spatřit. Patří mezi největší planetární mlhoviny, její disk má zhruba stejný průměr jako disk Jupiteru. Její jasnost je 9,9m, navíc pro svou rozlehlost slabě svítí. Centrální hvězda má jasnost pouze 16. magnitudy a zůstává vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. M97 objevil P. Méchain v roce 1781, ve kterém byla rovněž přidána Ch. Messierem do svého katalogu mlhavých objektů. Leží ve vzdálenosti 12 000 miliónů světelných let.
Planetárku bychom mohli na tmavé obloze vypátrat dalekohledem s průměrem objektivu kolem 100 mm. V 150 mm vypadá jako velký, slabý kruhový disk s mlhavým rozhraním. Subjektivní názory pozorovatelů říkají, že má modravý odstín.
![<]($IMG_DIR/dso/M097.jpg)
Oválná planetární mlhovina, blíže ke středu souhvězdí, mezi hvězdami Merak a Phacd. Svůj název dostala podle své podoby, zvláště té, kterou vidíme na fotografiích, protože dva charakteristické vnitřní ovály připomínají oči, ale ty není jednoduché v dalekohledu spatřit. Patří mezi větší planetární mlhoviny, její disk má zhruba stejný průměr jako disk Jupiteru. Její jasnost je 9,9m, navíc pro svou rozlehlost slabě svítí. Centrální hvězda má jasnost pouze 16m a zůstává vyhrazena pouze pro větší dalekohledy. M97 objevil P. Méchain v roce 1781, ve kterém byla rovněž přidána Ch. Messierem do svého katalogu mlhavých objektů. Leží ve vzdálenosti 2 030ly.

9
cs/dso/M/M097_100u150.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 100/150
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-22 23:24:37.532200
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 23:24:37.539797
---
Planetárku bychom mohli na tmavé obloze vypátrat dalekohledem s průměrem objektivu kolem 100 mm. V 150 mm vypadá jako velký, slabý kruhový disk s mlhavým rozhraním. Subjektivní názory pozorovatelů říkají, že má modravý odstín.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:38.441667
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.441670
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 23:24:37.539890
---
125x: během tmavých průzračných nocí mohou mihnout dvě nezřetelné tmavé oblouky, které znázorňují soví oči. Mlhovina je jasnější s filtrem O-III, ale oči můžeme snadněji spatřit větším zvětšením bez filtrů.
125x: během tmavých průzračných nocí se mohou mihnout dva nezřetelné tmavé oblouky, které znázorňují soví oči. Mlhovina je jasnější s filtrem O-III, ale oči můžeme snadněji spatřit větším zvětšením bez filtrů.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name: Mars nebula
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-40-the-bow-tie-nebula/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:22.505018
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:22.505032
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:57:01.750562
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0040.jpg)
Téměř zapomenutá, ale jedna z nejkrásnějších planetárních mlhovin, jejíž ojedinělý tvar je výjimečný a zdá se neopakovatelný. Těžko říci, zda vzhledem existuje na obloze ještě nějaká jiná podobná planetárka. Leží v trochu nepřehledné oblasti těžké na orientaci, avšak pro zkušeného pozorovatele ji nemůže být problém dostat do zorného pole dalekohledu.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0040.jpg)
Jedna z nejkrásnějších planetárních mlhovin, jejíž ojedinělý tvar je výjimečný a zdá se neopakovatelný. Leží v trochu nepřehledné oblasti těžké na orientaci, avšak pro zkušeného pozorovatele ji nemůže být problém dostat do zorného pole dalekohledu. Z polozapomenutého objektu se může stát objektem večera.

View File

@ -3,9 +3,9 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:22.505348
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:22.505351
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:55:39.643602
---
250x: NGC 40 je jasný modrozelený prodloužený 45 "-35" SSV-JJZ disk s nápadnou centrální hvězdou. Je trochu prstencový. Disk je mírně jasnější podél východního rozhraní a ještě více jasnější podél západního rozhraní. Hvězda 13m leží hned za jihozápadním okrajem.
250x: NGC 40 je jasný modrozelený prodloužený 45 "-35" SSV-JJZ disk s nápadnou centrální hvězdou. Je trochu prstencový. Disk je mírně jasnější podél východního rozhraní a ještě více jasnější podél západního rozhraní. Hvězda 13m leží hned za jihozápadním okrajem.
Dominik: 250mm: Je to poměrně dobře viditelná planetární mlhovina v Cefea. Kolem její centrální hvězdy s jasností 11.5m je vidět obláček se dvěma kruhovými okraji, které ale ústí podél do konce se slabšími okraji.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
name: Robinovo vejce
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc1360/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:33.758273
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:33.758283
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 23:13:43.035424
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1360.jpg)
Planetární mlhovina jasnosti 9,4m, v 200 mm dalekohledu viditelná jako velký, slabý kruhový disk s nápadnou centrální hvězdou 11. magnitudy. Jasnější je s mlhovinový filtrem.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1360.jpg)
Planetární mlhovina jasnosti 9,4m, v 200 mm dalekohledu viditelná jako velký, slabý kruhový disk s nápadnou centrální hvězdou 11. magnitudy. Jasnější je s mlhovinový filtrem.

View File

@ -1,14 +1,14 @@
---
name: Krištáľová guľa
name: Křišťálová koule
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-1514/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:21.763259
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:21.763264
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:50:34.637528
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg)
Jasná planetární mlhovina (10. magnituda) s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9,4m). V 300 mm dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. I v této planetárke můžeme zpozorovat blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého Seeing může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13m.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1514.jpg)
Jasná planetární mlhovina (10. magnituda) s neobvykle jasnou centrální hvězdou (9,4m). V 300 mm dalekohledu můžeme navíc v poměrně velkém disku spatřit, že je slabší na SV a JZ rozhraní, čímž může připomínat "činku", i když mnohem méně výraznou než M27. I v planetárce můžeme zpozorovat i blikající efekt: pokud zrakem zůstaneme na centrální hvězdě, disk zmizí a znovu se objeví až když se pohledem podíváme mimo něj. Během dobrého Seeing může těsně na vnějším severním rozhraní planetárky objevovat hvězda 13m.

View File

@ -1,14 +1,14 @@
---
name: Kleopatrine oko
name: Kleopatřino oko
rating: 8
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.576857
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.576873
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 23:25:03.767802
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1535.jpg)
Planetární mlhovina v severní části souhvězdí, nedaleko hvězdy γ Eridani. Svým tvarem připomíná mlhovinu Eskymák v souhvězdí Blíženců. Jelikož celková jasnost mlhoviny dosahuje 9. magnitudu, mohli bychom se ji pokusit najít i malým dalekohledem, ve kterém vypadá jako malý, kruhový, mlhavý bod. Jako orientační pomůcka by mohl posloužit rovnostranný trojúhelník hvězd na východě. Planetárka je od nás vzdálena 2 200 světelných let.
V dalekohledu s průměrem objektivu alespoň 100mm bychom už mohli spatřit jasný, ale malý kruhový disk, který se pak v 250 mm dalekohledu promění na opravdový exponát souhvězdí! Disk má tvar nepravidelného prstence, je jasný, subjektivní zbarvený do modra, má dobře koncentrovanou centrální část obklopenou nejasným vnějším prstencem. Centrální hvězda jasnosti 11,6m je snadno viditelná.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1535.jpg)
Planetární mlhovina v severní části souhvězdí, nedaleko hvězdy γ Eridani. Svým tvarem připomíná mlhovinu Eskymák v souhvězdí Blíženců. Jelikož celková jasnost mlhoviny dosahuje 9. magnitudu, mohli bychom se ji pokusit najít i malým dalekohledem, ve kterém vypadá jako malý, kruhový, mlhavý bod. Jako orientační pomůcka by mohl posloužit rovnostranný trojúhelník hvězd na východě. Planetárka je od nás vzdálena 2 200 světelných let.
V dalekohledu s průměrem objektivu alespoň 100mm bychom už mohli spatřit jasný, ale malý kruhový disk, který se pak v 250 mm dalekohledu promění na opravdový exponát souhvězdí! Disk má tvar nepravidelného prstence, je jasný, subjektivní zbarvený do modra, má dobře koncentrovanou centrální část obklopenou nejasným vnějším prstencem. Centrální hvězda jasnosti 11,6m je snadno viditelná.

View File

@ -1,10 +1,10 @@
---
name:
name: Severní Trifid
rating: 4
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-1579-northern-trifid/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:34.384178
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:34.384183
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:00:20.557814
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1579.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1579.jpg)

View File

@ -1,14 +1,14 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-246-planetary/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:38.936111
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.936120
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:41:00.215260
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0246.jpg)
Planetární mlhovina celkové jasnosti 10,9m. V 200 mm dalekohledu je vidět jako pěkná, poměrně jasná, velká a kruhová. Severní a západní rozhraní je lepší určitelné než jižní a východní, přičemž východní čtvrtina je slabší než ostatní. Tři hvězdy 12-13m jsou ponořeny v disku, včetně té centrální. Další hvězda 12m leží blízko SSZ rozhraní a jedna hvězda 13m hned na jihozápad od disku. Ve větším dalekohledu má jasný disk, ale zanechává průhlednosti, protože zahrnuje i hrstku hvězd. Disk je škvrtiný a zářez na jihovýchodním rozhraní připomíná planetárku k jakési "ukousnutí koblize".
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0246.jpg)
Planetární mlhovina celkové jasnosti 10,9m. V 200 mm dalekohledu je vidět jako pěkná, poměrně jasná, velká a kruhová. Severní a západní rozhraní je lepší určitelné než jižní a východní, přičemž východní čtvrtina je slabší než ostatní. Tři hvězdy 12-13m jsou ponořeny v disku, včetně té centrální. Další hvězda 12m leží blízko SSZ rozhraní a jedna hvězda 13m hned na jihozápad od disku. Ve větším dalekohledu má jasný disk, ale zanechává průhlednosti, protože zahrnuje i hrstku hvězd. Disk je škvrtiný a zářez na jihovýchodním rozhraní připomíná planetárku k jakési "ukousnutí koblize".

View File

@ -4,11 +4,11 @@ rating: 8
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:26.264229
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:26.264245
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 19:06:21.805608
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC2261.jpg)
Z části emisní i reflexní mlhovina okolo nepravidelné proměnné hvězdy R Monocerotis. Mlhovinu první objevil v roce 1783 W. Herschel a změny její jasnosti v důsledku změn jasnosti R Monocerotis objevil na sérii fotografií uskutečněných v určitých časových intervalech Edwin Hubble v roce 1916. Hubblova mlhovina byla prvním vyfotografována objektů 5-metrového Haleového dalekohledu na Mount Palomar v roce 1949. Změny jasnosti, tvaru a detailů této mlhoviny jsou pravděpodobně způsobeny stínem, který sem vrhají husté mraky osvětlovány blízkou nepravidelnou proměnnou hvězdou R Monocerotis, v důsledku čehož se v dalekohledu zcela nepředvídaně mění rysy v Hubbleova mlhovině.
V okuláry má NGC 2261 vzhled komety, s hvězdou v jejím jádru blízko jižního rozhraní, a směrem na sever bledne jako ocas komety. Ve velkých dalekohledech dokonce můžeme náznakově spatřit bílou barvu, světlo odražené od R Mon, které nebylo pohlceny plynem. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm má mlhovina zjev malé, mlhavé, kometární skvrny Blednoucí severním směrem a s hvězdou R Monocerotis na jižním konci.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC2261.jpg)
Z části emisní i reflexní mlhovina okolo nepravidelné proměnné hvězdy R Monocerotis. Mlhovinu první objevil v roce 1783 W. Herschel a změny její jasnosti v důsledku změn jasnosti R Monocerotis objevil na sérii fotografií uskutečněných v určitých časových intervalech Edwin Hubble v roce 1916. Hubblova mlhovina byla prvním vyfotografována objektů 5-metrového Haleového dalekohledu na Mount Palomar v roce 1949. Změny jasnosti, tvaru a detailů této mlhoviny jsou pravděpodobně způsobeny stínem, který sem vrhají husté mraky osvětlovány blízkou nepravidelnou proměnnou hvězdou R Monocerotis, v důsledku čehož se v dalekohledu zcela nepředvídaně mění rysy v Hubbleova mlhovině.
V okuláru má NGC 2261 vzhled komety, s hvězdou v jejím jádru blízko jižního rozhraní, a směrem na sever bledne jako ocas komety. Ve velkých dalekohledech dokonce můžeme náznakově spatřit bílou barvu, světlo odražené od R Mon, které nebylo pohlceny plynem. V dalekohledu s průměrem objektivu 200 mm má mlhovina zjev malé, mlhavé, kometární skvrny Blednoucí severním směrem a s hvězdou R Monocerotis na jižním konci.

View File

@ -1,7 +1,7 @@
---
name: Eskimák
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/eskimo-nebula/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:21.493913
updated_by: ladin

View File

@ -4,8 +4,8 @@ rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:21.494147
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-04 21:18:15.005958
updated_date: 2020-02-23 09:45:46.269225
---
250x: nádhera! Eskymák předvede pěkný jasný, modravý disk, který je rozdělen tmavým prstenem. Uprostřed se nachází centrální hvězda, vnější část obklopuje nejasný tmavý prstenec, který obklopuje vnitřní, jasnější část disku zhruba na půli cesty mezi středem a okrajem planetárky.
Myzer: Tato planetárka je pravděpodobně nejvhodnější pro pozorování při velkém zvětšení během excelentního Seeing Na Eskymákovi jsme na Kanárech testovali 1 000-násobné zvětšení. V jejím středu záři jasná centrální hvězda, do 500-násobného zvětšení se na půli cesty mezi ní a okrajem ukazuje tmavý prstenec, při ještě větším zvětšení začíná být rozeznatelný i samotný tvar, podle kterého se mlhovina nazývá!
Myzer: Tato planetárka je pravděpodobně nejvhodnější pro pozorování při velkém zvětšení během excelentního seeingu. Na Eskymákovi jsme na Kanárských ostrovech testovali 1 000-násobné zvětšení. V jejím středu záři jasná centrální hvězda, do 500-násobného zvětšení se na půli cesty mezi ní a okrajem ukazuje tmavý prstenec, při ještě větším zvětšení začíná být rozeznatelný i samotný tvar, podle kterého se mlhovina nazývá.

View File

@ -1,10 +1,11 @@
---
name:
name: Medúza
rating: 6
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ic-443-narrowband/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:21.505913
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:21.505919
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:14:23.936246
---
![<]($IMG_DIR/dso/IC0443.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/IC0443.jpg)
Též známá jako Sh2-248 je jedním ze tří nebeských trosek po výbuchu supernov, který je možné spatřit i vizuálně v dalekohledu. Je vzdálená kolem 5000ly. Na obloze má průměr 50', tj. skoro dva měsíční průměry, její skutečný průměr je 70ly. Její skutečný věk není přesně znám, odhaduje se na 3 000 až 30 000 let.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 300/350
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:21.506057
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:21.506061
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:24:46.893070
---
100x: Tento pozůstatek po supernově vyžaduje O-III filtr, aby mohl být vidět alespoň jako mimořádně matný nepravidelný, jemný oblouk prodloužený 30'x 15'SZ-JV. Jsou v něm umístěny čtyři slabé hvězdy. Mlhovina je jasnější na severovýchodním rozhraní a bledne směrem na jih.
100x: s O-III filtrem, je vidět jako mimořádně matný nepravidelný, jemný oblouk prodloužený 30'x 15'SZ-JV. Jsou v něm umístěny čtyři slabé hvězdy. Mlhovina je jasnější na severovýchodním rozhraní a bledne směrem na jih.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 400/450
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 09:24:46.891176
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:24:46.893185
---
51x: na dobré obloze s OIII filtrem může příjemně překvapit. Je nutné použít co nejmenší zvětšení, aby se do zorného pole vešla co největší část mlhoviny. Potom může připomínat Řasovou mlhovinu viděnou menším dalekohledem.

View File

@ -1,16 +1,14 @@
---
name: Spiral planetary
rating: 4
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-5189-the-spiral-planetary-nebula/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:31.217065
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:31.217073
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:36:05.357668
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC5189.jpg)
Zajímavá planetární mlhovina (9,5m) nepravidelného tvaru. Ne kruhová, ale spíše obdélníkového vzhledu se skvrnitou strukturou. Objevil ji Dunlop 1. července 1826.
V 300 mm dalekohledu je jasnou planetárkou s neobvyklou strukturou ve tvaru příčky. Při 140x zvětšení s UHC filtrem připomíná malou spirálovou galaxii s příčkou orientovanou JZ-SV se zúženými konci umístěnými v slabém nepatrně prodlouženém 2'x 1,5'hale. Při 185x zvětšení je "příčka" nepravidelná a skvrnitá. Hvězda 11m leží na jihovýchodním konci, slabá centrální hvězda 14m se nachází jižně od příčky. Tato planetárka umístěna v bohatém hvězdném poli 6'SSZ od hvězdy 7,2m je fantastickým objektem!
![<]($IMG_DIR/dso/NGC5189.jpg)
Zajímavá planetární mlhovina (9,5m) nepravidelného tvaru. Ne kruhová, ale spíše obdélníkového vzhledu se skvrnitou strukturou. Objevil ji Dunlop 1. července 1826.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 300/350
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 09:36:05.352511
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:36:05.357877
---
je jasnou planetárkou s neobvyklou strukturou ve tvaru příčky. Při 140x zvětšení s UHC filtrem připomíná malou spirálovou galaxii s příčkou orientovanou JZ-SV se zúženými konci umístěnými v slabém nepatrně prodlouženém 2'x 1,5'hale. Při 185x zvětšení je "příčka" nepravidelná a skvrnitá. Hvězda 11m leží na jihovýchodním konci, slabá centrální hvězda 14m se nachází jižně od příčky. Tato planetárka umístěna v bohatém hvězdném poli 6'SSZ od hvězdy 7,2m je fantastickým objektem!

View File

@ -1,10 +1,10 @@
---
name: Bug nebula
name: Motýlí mlhovina
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-6302-the-bug-nebula-in-scorpius/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:36.957919
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:36.957924
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:39:12.813681
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6302.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6302.jpg)

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name: Mačacie oko
name: Kočičí oko
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/cats-eye-nebula/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.310684
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.310696
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:17:02.507974
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6543.jpg)
Planetární mlhovina se složitou strukturou závojů, uzlů a plynných mraků vymrštěných asi před 1 000 lety od centrální hvězdy. Leží ve střední části souhvězdí, přibližně na spojnici mezi hvězdami ζ - δ Draconis. Její celková jasnost je 8,8m, takže ji můžeme najít i malým dalekohledem. V 150 mm přístroji rozlišíme i jasný, malý disk s nazelenalým kočičím okem v podobě centrální hvězdy, která dosahuje 11. magnitudu. V roce 1786 mlhovinu objevil W. Herschel. Leží ve vzdálenosti 3 600 světelných let. Zajímavé je, že poloha této planetární mlhoviny se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky - do tohoto místa míří kolmice k rovině ekliptiky a je to zároveň střed kružnice, po níž je precesní pohybů zemské osy unášen severní nebeský pól.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6543.jpg)
Planetární mlhovina se složitou strukturou závojů, uzlů a plynných mraků vymrštěných asi před 1 000 lety od centrální hvězdy. Leží ve střední části souhvězdí, přibližně na spojnici mezi hvězdami ζ - δ Draconis. Její celková jasnost je 8,8m, takže ji můžeme najít i malým dalekohledem. V 150 mm přístroji rozlišíme i jasný, malý disk s nazelenalým kočičím okem v podobě centrální hvězdy, která dosahuje 11. magnitudu. V roce 1786 mlhovinu objevil W. Herschel. Leží ve vzdálenosti 3 600 světelných let. Zajímavé je, že poloha této planetární mlhoviny se téměř přesně kryje s polohou severního pólu ekliptiky - do tohoto místa míří kolmice k rovině ekliptiky a je to zároveň střed kružnice, po níž je precesní pohybů zemské osy unášen severní nebeský pól.

View File

@ -1,16 +1,16 @@
---
name: hmlovina Saturn
name: Mlhovina Saturn
rating: 10
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:39.811760
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:39.811776
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 23:28:12.038170
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7009.jpg)
Malá jasná planetární mlhovina pozorovaná jeden stupeň západně od hvězdy ny AQR (4,5m) a kousek jižně od ε AQR, nedaleko M72 a M73. Jako první ji na obloze pozoroval W. Herschel v roce 1782, ale výběžky vyčnívající z disku, které ji připodobňují k planetě Saturn postřehl až v roce 1850 Lord Rose svým mohutným dalekohledem. Zatímco v menším dalekohledu je vidět pouze jako nazelenalá skvrna jasnosti 7,2 mag, za dobré noci můžeme ve středních dalekohledech postřehnout i její charakteristické výběžky. Centrální hvězdou je modrý trpaslík s povrchovou teplotou 55 000 K. Planetárka leží ve vzdálenosti přibližně 2 900 světelných let.
V 250 mm Dobsone je pěknou, jasnou, modrozelenou oválnou a mírně prodlouženou planetárkou, stejný jas všude na povrchu je zřejmý. 175x zvětšení odhalí velmi slabé, mlhavé výčnělky, asi 1'dlhé, směřující na východ a západ. V 350 mm Dobsone je modrozelený disk zřejmý, směrem na východ a západ se z konců hlavní osy rozšiřují i dvě slabé výčnělky. Navíc, při 200x zvětšení jsou viditelné i slabé "cibulky" na koncích obou tykadel. Nějaké centrální zjasnění jsou zřejmé, ale centrální hvězda není viditelná. Tu uvidíme až v dalekohledech s průměrem objektivu nad 400 mm s alespoň 250x zvětšení během prvotřídního Seeing. Vyčnívající tykadla s body viditelnými podél nich jsou již mnohem jasnější, můžeme postřehnout, že to západněji je o něco jasnější.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7009.jpg)
Malá jasná planetární mlhovina pozorovaná jeden stupeň západně od hvězdy ny AQR (4,5m) a kousek jižně od ε AQR, nedaleko M72 a M73. Jako první ji na obloze pozoroval W. Herschel v roce 1782, ale výběžky vyčnívající z disku, které ji připodobňují k planetě Saturn postřehl až v roce 1850 Lord Rose svým mohutným dalekohledem. Zatímco v menším dalekohledu je vidět pouze jako nazelenalá skvrna jasnosti 7,2 mag, za dobré noci můžeme ve středních dalekohledech postřehnout i její charakteristické výběžky. Centrální hvězdou je modrý trpaslík s povrchovou teplotou 55 000 K. Planetárka leží ve vzdálenosti přibližně 2 900 světelných let.
V 250 mm Dobsone je pěknou, jasnou, modrozelenou oválnou a mírně prodlouženou planetárkou, stejný jas všude na povrchu je zřejmý. 175x zvětšení odhalí velmi slabé, mlhavé výčnělky, asi 1'dlhé, směřující na východ a západ. V 350 mm Dobsone je modrozelený disk zřejmý, směrem na východ a západ se z konců hlavní osy rozšiřují i dvě slabé výčnělky. Navíc, při 200x zvětšení jsou viditelné i slabé "cibulky" na koncích obou tykadel. Nějaké centrální zjasnění jsou zřejmé, ale centrální hvězda není viditelná. Tu uvidíme až v dalekohledech s průměrem objektivu nad 400 mm s alespoň 250x zvětšení během prvotřídního Seeing. Vyčnívající tykadla s body viditelnými podél nich jsou již mnohem jasnější, můžeme postřehnout, že to západněji je o něco jasnější.

10
cs/dso/Sh2/Sh2-188.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,10 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/sharpless-2-188-planetary-nebula-in-cassiopeia/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 08:21:45.747151
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:24:52.394920
---
![<]($IMG_DIR/dso/Sh2-188.jpg)

View File

@ -3,7 +3,7 @@ name: β Mon
constellation: Mon
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:26.193053
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:26.193067
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 19:08:56.115310
---
nejjasnější hvězda souhvězdí má zdánlivou jasnost 3,95m. Patří mezi nádhernou trojhvězdí objevenou v roce 1781 W. Herschelem, jejíž všechny modrobílé složky se dají rozlišit i malými dalekohledy jako drobný trojúhelník. Dvě složky jasnosti 4,7m a 5,2m se nacházejí v odstupu 7,3 obloukových vteřin. Průvodce 6,1 metru leží ve vzdálenosti 2,8 "od první složky. Systém je vzdálen kolem 700 světelných let. Větším dalekohledem můžeme v odstupu 25,9 "objevit ještě hvězdičku s jasností 12m. Celý tento systém se označuje jako 11 Monocerotis.
nejjasnější hvězda souhvězdí má zdánlivou jasnost 3,95m. Patří mezi nádhernou trojhvězdí objevenou v roce 1781 W. Herschelem, jejíž všechny modrobílé složky se dají rozlišit i malými dalekohledy jako drobný trojúhelník. Dvě složky jasnosti 4,7m a 5,2m se nacházejí v odstupu 7,3 obloukových vteřin. Průvodce 6,1 metru leží ve vzdálenosti 2,8 "od první složky. Systém je vzdálen kolem 700 světelných let. Větším dalekohledem můžeme v odstupu 25,9 "objevit ještě hvězdičku s jasností 12m. Celý tento systém se označuje jako 11 Mon.