This commit is contained in:
skybber 2020-02-23 15:41:36 +00:00
parent 708479afc4
commit f0c8fef43c
44 changed files with 238 additions and 158 deletions

View File

@ -1,5 +1,5 @@
---
name: Medusa
name: Medúsa
rating: 5
references:
created_by: ladin

9
cs/dso/Abell/Abell036.md Normal file
View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
name:
rating: 5
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/abell-36-planetary-nebula-in-virgo/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 11:03:33.921238
updated_by:
updated_date: 2020-02-23 10:53:58.364818
---

View File

@ -5,9 +5,9 @@ references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ng
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.821880
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 08:48:37.400784
updated_date: 2020-02-23 11:52:03.294517
---
![<]($IMG_DIR/dso/M046.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M046_astrodron.jpg)
Tuto jasnou a bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v severní části souhvězdí, jeden a půl stupně východně od další otevřené hvězdokupy M47 Charles Messier v roce 1771. Stejně jako M47 i tato hvězdokupa je jasná a rozlehlá, ale přece jsou trochu rozdílné: M47 vyniká díky půl tuctu jasných modrobílých hvězd, M46 vyniká kvůli množství slabých hvězd. Už v triedru 10 × 50 můžeme tento pozoruhodný rozdíl snadno zjistit. Navíc ve větším dalekohledu v M46 rozeznáme přes 100 hvězd mezi 9-13m. V severovýchodní části pak malý disk planetárky NGC 2438, která se na hvězdokupu pouze náhodně promítá, ale k bohatému hvězdnému pozadí vykazuje pěkný kontrast. Leží totiž ve vzdálenosti 3 300 světelných let, tedy výrazně blíže než 4 200 světelných let vzdálená hvězdokupa M46. V důsledku toho musí mít M46 skutečný průměr 80 ly. Odhaduje se, že je 250milionů let stará. Celkový počet všech jejích skutečných členů je asi 500.
Průměr hvězdokupy je asi půl obloukového stupně a v důsledku jejího jasnosti 6,1m by mohla být na tmavé obloze vidět pouhým okem jako mlhavá skvrnka vedle výraznější M47.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name: Vírová galaxie
rating: 10
references: [1] Photo [Martin Myslivec](http://astrofotky.cz/~MMys)
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m51-sro/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.256998
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 19:51:10.468251
updated_date: 2020-02-23 11:51:22.547788
---
![<]($IMG_DIR/dso/M051.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M051_astrodron.jpg)
Spiriálová galaxie nacházející se v blízkosti oje Velkého vozu, na spojnici hvězd Cor Caroli a Benatnash. Byla objevena pravděpodobně již Charlesem Messierem v roce 1773, ale její výjimečná "vírová" spirálová podoba byla odhalena až v roce 1845, kdy na ni namířil svůj šestistopový reflektor v irském Parsonstowne Lord Rosse. Stala se tak první galaxií spirálového typu, u které byla vizuálně zjištěna její podoba. Má se za to, že na zvýraznění struktury má velkou zásluhu gravitační interakce se sousední galaxií NGC 5195. Spolu s ní patří M51 do malé skupiny galaxií v Honících psech a je její dominantním členem. Leží ve vzdálenosti 23 milionů světelných let od nás a patří k jasnějším galaxiím na obloze (8,4m), jako nestelární objekt ji uvidíme už v obyčejném triedru.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/loops-in-m63/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.279345
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.279362
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 11:50:02.981631
---
![<]($IMG_DIR/dso/M063.jpg)
Spirální galaxie s příčkou jasnosti 8,6m, ležící na přímce hvězd Cor Caroli - Benatnash. Má oválný tvar s jasným, velkým jádrem a s méně rozvinutými rameny. Byla objevena v roce 1779 Pierrem Méchain a později se stala jednou z prvních galaxií u kterých se rozpoznala spirálová struktura. V roce 1973 v ní byla pozorována supernova 1971, která dosáhla 12. magnitudu. Vzdálená je 35 000 světelných let.
![<]($IMG_DIR/dso/M063_astrodron.jpg)
Spirální galaxie s příčkou jasnosti 8,6m, ležící na přímce hvězd Cor Caroli - Benatnash. Má oválný tvar s jasným, velkým jádrem a s méně rozvinutými rameny. Byla objevena v roce 1779 Pierrem Méchain a později se stala jednou z prvních galaxií u kterých se rozpoznala spirálová struktura. V roce 1973 v ní byla pozorována supernova 1971, která dosáhla 12. magnitudu. Vzdálená je 35 000 světelných let.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m64-blackeye-galaxy/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:39.300051
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:39.300064
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:17:18.193753
---
![<]($IMG_DIR/dso/M064.jpg)
Spirální galaxie (8,5m), jedna z nejneobvyklejších galaxií celé oblohy. V jejím nitru, severně od středu se totiž nachází tmavý prachový pás, podle kterého se také nazývá. Vnitřní část galaxie rotuje v opačném směru než vnější. Jedná se o velmi mohutný systém (absolutní magnituda = -21) s průměrem přinejmenším 65 000 ly, který je součástí 24 milionů světelných let vzdálené kupy galaxií v loveckého psech. M64 byla objevena E. Pigottom a J. E. Bodem v roce 1779, přesto, že byla zaznamenána pouze jako malá mlhavá hvězda. Leží na spojnici hvězd Diadém - γ Com. Uvidíte ji už v malém dalekohledu jako ovál s jasným jádrem.
![<]($IMG_DIR/dso/M064_astrodron.jpg)
Spirální galaxie (8,5m), jedna z nejneobvyklejších galaxií celé oblohy. V jejím nitru, severně od středu se totiž nachází tmavý prachový pás, podle kterého se také nazývá. Vnitřní část galaxie rotuje v opačném směru než vnější. Jedná se o velmi mohutný systém (absolutní magnituda = -21) s průměrem přinejmenším 65 000 ly, který je součástí 24 milionů světelných let vzdálené kupy galaxií v loveckého psech. M64 byla objevena E. Pigottom a J. E. Bodem v roce 1779, přesto, že byla zaznamenána pouze jako malá mlhavá hvězda. Leží na spojnici hvězd Diadém - γ Com. Uvidíte ji už v malém dalekohledu jako ovál s jasným jádrem.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m65-m66/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.068146
updated_by: admin
updated_date: 2020-02-08 22:14:20.076875
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:24:59.758702
---
![<]($IMG_DIR/dso/M065.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M065_astrodron.jpg)
Spirální galaxie (9,3m) nedaleko hvězdy θ Leonis, pod tmavou oblohou pozorovaná náznakově už triedru, případně hledáčkem dalekohledu. Stejně jako 21 obloukových minut vzdálená M66 byla objevena P. Méchain v roce 1780. Jejich velikost je pravděpodobně jen poloviční oproti naší Galaxii. Spolu s další spirálovou galaxií NGC 3628 tvoří známý Leo triplet. Spolu s dalšími galaxiemi: NGC 3489, NGC 3593, NGC 3596 a NGC 3666 je zase zařazujeme do jakési "Podskupiny M65". Ta je navíc součástí 31 milionů vzdálené skupiny galaxií označované jako Leo I.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m65-m66/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.074665
updated_by: admin
updated_date: 2020-02-08 22:14:08.281235
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:24:00.447198
---
![<]($IMG_DIR/dso/M066.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M066_astrodron.jpg)
Spirální galaxie jasnosti 8,9m, ale trochu méně nápadná než sousední galaxie M65. První ji objevil P. Méchain v březnu roku 1780. Nevšiml si ji zřejmě ani samotný Charles Messier v roce 1773, kdy nejjasnější kometa toho roku procházela touto oblastí kolem 2. listopadu. Patří do Tria galaxií ve Lvu, které je východní součástí skupiny galaxií Leo I. Absolutní magnituda dosahuje -21, skutečný průměr přinejmenším 75 000 ly. Zdánlivému odstupu 21' mezi ní a sousední M65 odpovídá v prostoru předpokládaná vzdálenost 190 000 světelných let. M 66 vzplanuly už tři supernovy: 1973R, 1989B a 1997bs.

View File

@ -1,11 +1,11 @@
---
name:
rating: 5
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m74/)
created_by: ladin
created_date: 2020-02-22 16:14:42.753883
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-22 16:15:55.849268
updated_date: 2020-02-23 12:27:11.797032
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0628.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M074_astrodron.jpg)
Velká spirální galaxie pozorovaná kolmo shora, rozkládající se asi půl obloukového stupně nedaleko hvězdy η Psc. Spirální ramena jsou ve skutečnosti dobře rozvinuté, ale vizuálně není nejsnadnější je objevit. Mají nízkou plošnou jasnost, takže nejjasnější částí galaxie se stává samotné jádro. Svou strukturou se velmi podobá M33 - Galaxii v Trojúhelníku, ve srovnání s ní však leží 15krát dále, ve vzdálenosti 40 milionů světelných let. Byla objevena P. Méchain v září roku 1780. V malých dalekohled může vzdáleně připomínat kulovou hvězdokupu, vždyť nakonec podobně ji ve svých záznamech uvádí i William Herschel a M74 byla rovněž nesprávně klasifikována i v DREYEROVA katalogu. Nakonec se však stala jednou z prvních galaxií, u nichž byly identifikovány spirální ramena. V galaxii byly jen nedávno zaznamenány dvě supernovy SN 2002sp v roce 2002 a SN 2003gd v roce 2003. Svou jasností 9,4m je nejjasnější galaxií souhvězdí, ale zároveň i jedním z nejslabších objektů fenomenálního Messierovho katalogu

View File

@ -5,8 +5,8 @@ references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m7
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:34.352793
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 09:31:29.120932
updated_date: 2020-02-23 12:28:38.428229
---
![<]($IMG_DIR/dso/M076.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M076_astrodron.jpg)
Planetární mlhovina (10,1m) tvarem připomínající M27 - Činku z Lišky, v západní části souhvězdí, na rozhraní s Andromedou. Byla objevena v září roku 1780 P. Méchainem, Charles Messier ji nezávisle na něm pozoroval o šest týdnů později. William Herschel jí přiřadil dvojí označení také J.L.E. Dreyer přiřadil každé části zvlášť číslo v NGC: 650 a 651. Malá činka je vzdálená od Země přibližně 2 500 světelných let. Již v malém dalekohledu při pozorném pohledu může mlhavá eliptická skvrna nabýt tvar ského oříšku.

View File

@ -1,18 +1,18 @@
---
name:
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m77/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:38.931661
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.931676
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:30:56.407142
---
![<]($IMG_DIR/dso/M077.jpg)
Nejjasnější galaxie (8,9m) souhvězdí a hlavní představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu pravděpodobně skrývá černou díru. V spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vykolení atd hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik deset až sto hmotností Slunce.
Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi obyčejnými galaxiemi ve vesmíru je 1-2%. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,07m). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako nějakou mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierovho katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 65 milionů světelných let.
150 mm dalekohled naznačí první detaily: je celkem jasným oválem s relativně velkým jádrem a několika plochami ozdobujúcimi vnější část. Dalekohled s průměrem objektivu 250 mm ukáže jasné halo obklopující velké svítivé jádro. Jádro kryje skoro půlku disku a je přibližně tak jasné jako hvězda deváté magnitudy hned na VJV od galaxie. Ještě o něco větší dalekohled zobrazí M77 jako jasné, trošku prodloužené halo obsahující jasné, výjimečně velké jádro. Halo je skvrnité s tmavými liniemi a svítivými zlomky spirálních ramen.
![<]($IMG_DIR/dso/M077_astrodron.jpg)
Nejjasnější galaxie (8,9m) souhvězdí a hlavní představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu pravděpodobně skrývá černou díru. V spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vykolení atd hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik deset až sto hmotností Slunce.
Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi obyčejnými galaxiemi ve vesmíru je 1-2%. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,07m). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako nějakou mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierovho katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 65 milionů světelných let.
150 mm dalekohled naznačí první detaily: je celkem jasným oválem s relativně velkým jádrem a několika plochami ozdobujúcimi vnější část. Dalekohled s průměrem objektivu 250 mm ukáže jasné halo obklopující velké svítivé jádro. Jádro kryje skoro půlku disku a je přibližně tak jasné jako hvězda deváté magnitudy hned na VJV od galaxie. Ještě o něco větší dalekohled zobrazí M77 jako jasné, trošku prodloužené halo obsahující jasné, výjimečně velké jádro. Halo je skvrnité s tmavými liniemi a svítivými zlomky spirálních ramen.

View File

@ -1,16 +1,16 @@
---
name: Bodeho galaxia
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m81-sro/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:38.434997
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:38.435009
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:35:27.583714
---
![<]($IMG_DIR/dso/M081.jpg)
Známá spirální galaxie v severní části souhvězdí, která byla s nedalekou gravitačně vázanou M82 objevena v roce 1772 J. E. Bodem. Charles Messier je přidal do svého katalogu v únoru 1781. Obě jsou nejjasnějšími představiteli v malé skupině galaxií ve Velké medvědici, která zahrnuje zhruba 12 galaxií, nazvané Skupina galaxií M81. Vzdálenost do centra této kupy je asi 10 milionů světelných let, čímž je po kope galaxií v Sochaři vzdálené 8 milionů světelných let, nejbližší skupinou galaxií k Místní skupině. Kromě M82 zahrnuje například NGC 2976 a NGC 3077 - také z Velké medvědice, NGC 2366 s NGC 2403 ze Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Absolutní magnituda M81 je odhadnuta na -20,8, svítivost na asi 17 bilionů Sluncí. Její skutečný průměr dosahuje 70 000 světelných let. V roce 1993 v ní byla pozorována jedna supernova.
Odlišný tvar M81 a M82 je evidentní již v triedru 10 × 50: M81 je oválná, M82 je více protáhlá. Obě patří k nejjasnějším galaxiím na obloze. M81 je také jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem, tedy jen tak bez dalekohledu. Před tímto náročným pozorováním má cenu si poznamenat, že galaxie má celkovou jasnost 6,9m, její plošná jasnost ale bude ještě o něco slabší. V důsledku toho, identifikování podobně slabých hvězd bude nezbytné pro její správné rozpoznání. Při svém prvním pokusu se ale předem připravte k nezdaru. M81 je totiž součástí řetězce slabých hvězd, který začíná stálicí 24 Ursa Majoris. Abychom tedy nabyly pevné přesvědčení, že M81 skutečně vidíme a abychom si byli jisti, že se vyznáme v zmatku slabých hvězd, musíme nejdříve některé tyto hvězdy po pořádku přesně identifikovat. Postupovat systémem podívat se nahoru a jednoduše říci: "Ano, já ji vidím", není správné.
Začneme hvězdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a půl stupně západně od galaxie a budeme pokračovat hvězdou HD 89343 (V = 6,0) na východním konci řetězce. Mezi nimi by měly být vidět (blýsknout se je lepší slovo) přinejmenším tři na hvězdy podobné objekty. První, hned západně od HD 89343, je stálice HD 87703 (V = 7,1). Pokud není bez váhání viditelná zhruba 25% z celkového pozorovacího času, pravděpodobně je M81 mimo dosah. Mnohem těžší (10% z celkového času) je rozpoznatelná skupinka hvězd tvořena HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), která vypadá jako jeden objekt. Díky zmíněným třem hvězdám bude jeho celková jasnost V = 6,8, ale jeho rozloha způsobuje, že plošná jasnost bude menší než jedna hvězda téže magnitudy, což dělá skupinku těžší identifikovatelnou. Třetí objekt, viditelný na správném místě pouze 5-10% z celkového času bočním pohledem, je galaxie M81! I když se to snadno říká, neměla by vypadat jako obyčejná hvězda, ale připomínat spíše sotva viditelného nestelárneho člena vzdálené galaktické kupy ve velkém dalekohledu. Její polohu je vhodné si ověřit ještě i určením další hvězdy HD 85828 (V = 7,7), nacházející se 40' jižně od ní.
![<]($IMG_DIR/dso/M081_astrodron.jpg)
Známá spirální galaxie v severní části souhvězdí, která byla s nedalekou gravitačně vázanou M82 objevena v roce 1772 J. E. Bodem. Charles Messier je přidal do svého katalogu v únoru 1781. Obě jsou nejjasnějšími představiteli v malé skupině galaxií ve Velké medvědici, která zahrnuje zhruba 12 galaxií, nazvané Skupina galaxií M81. Vzdálenost do centra této kupy je asi 10 milionů světelných let, čímž je po kope galaxií v Sochaři vzdálené 8 milionů světelných let, nejbližší skupinou galaxií k Místní skupině. Kromě M82 zahrnuje například NGC 2976 a NGC 3077 - také z Velké medvědice, NGC 2366 s NGC 2403 ze Žirafy, či NGC 4236 z Draka. Absolutní magnituda M81 je odhadnuta na -20,8, svítivost na asi 17 bilionů Sluncí. Její skutečný průměr dosahuje 70 000 světelných let. V roce 1993 v ní byla pozorována jedna supernova.
Odlišný tvar M81 a M82 je evidentní již v triedru 10 × 50: M81 je oválná, M82 je více protáhlá. Obě patří k nejjasnějším galaxiím na obloze. M81 je také jedním z nejvzdálenějších vesmírných objektů viditelných ještě i pouhým okem, tedy jen tak bez dalekohledu. Před tímto náročným pozorováním má cenu si poznamenat, že galaxie má celkovou jasnost 6,9m, její plošná jasnost ale bude ještě o něco slabší. V důsledku toho, identifikování podobně slabých hvězd bude nezbytné pro její správné rozpoznání. Při svém prvním pokusu se ale předem připravte k nezdaru. M81 je totiž součástí řetězce slabých hvězd, který začíná stálicí 24 Ursa Majoris. Abychom tedy nabyly pevné přesvědčení, že M81 skutečně vidíme a abychom si byli jisti, že se vyznáme v zmatku slabých hvězd, musíme nejdříve některé tyto hvězdy po pořádku přesně identifikovat. Postupovat systémem podívat se nahoru a jednoduše říci: "Ano, já ji vidím", není správné.
Začneme hvězdou HD 83489 (V = 5,7), jeden a půl stupně západně od galaxie a budeme pokračovat hvězdou HD 89343 (V = 6,0) na východním konci řetězce. Mezi nimi by měly být vidět (blýsknout se je lepší slovo) přinejmenším tři na hvězdy podobné objekty. První, hned západně od HD 89343, je stálice HD 87703 (V = 7,1). Pokud není bez váhání viditelná zhruba 25% z celkového pozorovacího času, pravděpodobně je M81 mimo dosah. Mnohem těžší (10% z celkového času) je rozpoznatelná skupinka hvězd tvořena HD 86458 (V = 8,0), HD 86574 (V = 8,2) a HD 86677 (V = 7,9), která vypadá jako jeden objekt. Díky zmíněným třem hvězdám bude jeho celková jasnost V = 6,8, ale jeho rozloha způsobuje, že plošná jasnost bude menší než jedna hvězda téže magnitudy, což dělá skupinku těžší identifikovatelnou. Třetí objekt, viditelný na správném místě pouze 5-10% z celkového času bočním pohledem, je galaxie M81! I když se to snadno říká, neměla by vypadat jako obyčejná hvězda, ale připomínat spíše sotva viditelného nestelárneho člena vzdálené galaktické kupy ve velkém dalekohledu. Její polohu je vhodné si ověřit ještě i určením další hvězdy HD 85828 (V = 7,7), nacházející se 40' jižně od ní.

View File

@ -1,13 +1,13 @@
---
name:
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m83_galaxy/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.761551
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-05 07:38:15.517711
updated_date: 2020-02-23 12:34:20.438838
---
![<]($IMG_DIR/dso/M083.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M083_astrodron.jpg)
Nádherná galaxie jižní oblohy, která v přiměřeně velkém dalekohledu ukáže jasné jádro s příčkou, kolem níž se točí i spirální ramena. Díky své jasnosti 7,6m patří sice k nejjasnějším galaxiím, ale je dost rozlehlá a nachází se značně na jihu, téměř na rozhraní s rozlehlým souhvězdím Kentaur. Z oblastí, kde vystupuje vysoko nad obzor, je při dobrých pozorovacích podmínkách viditelná i triedru, při excelentních podmínkách i pouhým okem.
M83 objevil NL de Lacaille v roce 1752 objevil na Mysy Dobré naděje, Messier ji přidal do katalogu až v březnu 1781. Svou vzdáleností 22 milionů světelných let patří k našim bližším galaxiím a je součástí galaktické kupy Centaurus, spolu s NGC 4945, NGC 5102 a NGC 5253, které se nacházejí právě v tomto jižním souhvězdí, as NGC 5068, která se nachází v Panně o něco severněji. Její absolutní magnituda -21,6 odpovídá svítivosti 36 bilionům Sluncí. Skutečný průměr dosahuje přes 100 000 světelných let. Za posledních 60 let v M83 vzplanuly čtyři supernovy.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
rating: 8
references: [1] Photo [Martin Myslivec](http://astrofotky.cz/~MMys)
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/m106/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.272051
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-09 11:18:53.093027
updated_date: 2020-02-23 12:14:58.624435
---
![<]($IMG_DIR/dso/M106.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/M106_astrodron.jpg)
Poměrně výrazná a rozsáhlá spirální galaxie (8,4m), v severní části souhvězdí. Leží přibližně uprostřed přímky, kterou vytvářejí hvězdy β Canum Venaticorum a Phacd z Velké medvědice. Na pozorování její spirálové struktury však potřebujeme větší dalekohled. Patří do malé skupiny galaxií spolu s některými dalšími ve Velké Medvídci. Je vzdálena přibližně 35 milionů světelných let. Objevil ji P. Méchain v roce 1779.

View File

@ -1,12 +1,12 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-1097/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:33.765231
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:33.765236
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:14:49.790066
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1097.jpg)
Pěkná galaxie, jejíž spirálovou strukturu však ve středních dalekohledech neuvidíme. Ukáže se pouze jasná příčka, v jejímž středu se nachází malé oválné jádro.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1097_astrodron.jpg)
Pěkná galaxie, jejíž spirálovou strukturu však ve středních dalekohledech neuvidíme. Ukáže se pouze jasná příčka, v jejímž středu se nachází malé oválné jádro.

View File

@ -1,13 +1,11 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-1300/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.582309
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.582321
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:23:53.378537
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1300.jpg)
Možná méně známá, ale o to zajímavější spirální galaxie, která má uprostřed slabou příčku. Její jádro se trámovito rozšiřuje a na konce tohoto trámu pod pravým úhlem připojují spirální ramena. Leží asi 3 stupně severně od hvězdy τ4 Eri a jelikož její jasnost je 10,4m, máme šanci ji zachytit i v menších dalekohledech.
Pokud použijeme dalekohled s průměrem objektivu 150 mm, uvidíme jen velmi slabý, ale poměrně velký mlhavý prodloužený disk. I v
![<]($IMG_DIR/dso/NGC1300_astrodron.jpg)
Možná méně známá, ale o to zajímavější spirální galaxie, která má uprostřed slabou příčku. Její jádro se trámovitě rozšiřuje a na konce tohoto trámu se pod pravým úhlem připojují spirální ramena. Leží asi 3 stupně severně od hvězdy τ4 Eri a jelikož její jasnost je 10,4m, máme šanci ji zachytit i v menších dalekohledech.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 100/150
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 14:23:53.370855
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:23:53.378652
---
uvidíme jen velmi slabý, ale poměrně velký mlhavý prodloužený disk. I v

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.582532
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.582535
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:23:53.378743
---
dalekohledu je galaxie velmi slabá, ale směrem k centru se postupně zjasňuje. Všimněte si hvězdu 10m 6'ZSZ od galaxie a řetězec pěti hvězd 12-13m, který se táhne 18'VSV od ní. s 300 mm a větším dalekohledem si zřejmě všimneme slabou příčku, která se rozšiřuje o celých 6'dĺžky hlavní osy galaxie. V jejím středu leží oválné jádro. 400 mm dalekohled zobrazí ne nejjasnější galaxii, jejíž halo sestává ze spirály obráceného "S", příčka se rozšiřuje ve směru V-Z. Jádro příčky je zhuštěné, ale mlhavé.
je velmi slabá, ale směrem k centru se postupně zjasňuje. Všimněte si hvězdu 10m 6'ZSZ od galaxie a řetězec pěti hvězd 12-13m, který se táhne 18'VSV od ní.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 300/350
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 14:23:53.374678
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:23:53.378805
---
galaxie má slabou příčku, která se rozšiřuje o celých 6'délky od hlavní osy galaxie. V jejím středu leží oválné jádro.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 400/450
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 14:23:53.376332
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:23:53.378877
---
galaxie má halo sestávající ze spirály ve tvasru obráceného "S". Příčka se rozšiřuje ve směru V-Z. Jádro příčky je zhuštěné, ale mlhavé.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 500/550
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.582644
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.582646
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:23:53.378953
---
175x: NGC 1300 má velkou 6,5'dl příčku se slabými, ale viditelnými spirálovými rameny, které se připojují na konci příčky. Rameno připojené na západním konci se točí severně od příčky na východ a rameno připojené na východním konci se točí jižně od příčky na západ. Hned na severovýchod od jádra příčky leží slabý svazek hvězd.
175x: NGC 1300 má velkou 6,5'dlouhou příčku se slabými, ale viditelnými spirálovými rameny, které se připojují na konci příčky. Rameno připojené na západním konci se točí severně od příčky na východ a rameno připojené na východním konci se točí jižně od příčky na západ. Hned na severovýchod od jádra příčky leží slabý svazek hvězd.

View File

@ -1,14 +1,13 @@
---
name: The Sculptor Galaxy
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc253-sculptor-galaxy/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:36.607000
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:36.607016
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:09:02.781683
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253.jpg)
Jasná podlouhlá spirální galaxie ležící na severním okraji souhvězdí nedaleko α SCULPTOR, na rozhraní s velryby, objevená v roce 1783 C. Herschelovou při hledání nových komet. Je jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií (7,6m) a největším a nejjasnějším členem kupy galaxií v sochařem. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let a absolutní magnitudu -19,4 odpovídá svítivostí 4,8 bilionu Sluncí. Je k nám natočena zboku, už v triedru ji můžeme vidět jako tenký podlouhlý rozmazaný pás velikosti půl stupně. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychází, takže pro lepší pohled třeba za ní vyrazit do jižnějších šířek. V minulosti v ní byla zaznamenána supernova SN1940E jasnosti 14m.
Dalekohled s průměrem objektivu kolem 300 mm ukáže nádhernou galaxii. Dlouhé halo má skvrnitou strukturu, jádro je dobře zhuštěné a prodloužené, ale jen o něco jasnější. JJZ od centra jsou pozorovány dvě hvězdy 9. magnitudy a podél východní strany leží zase přímka 4 slabých hvězd.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0253_astrodron.jpg)
Jasná podlouhlá spirální galaxie ležící na severním okraji souhvězdí nedaleko α Scl, na rozhraní s velryby, objevená v roce 1783 C. Herschelovou při hledání nových komet. Je jednou z nejsnáze pozorovatelných galaxií (7,6m) a největším a nejjasnějším členem kupy galaxií v Sochaři. Její skutečná velikost je přinejmenším 70 000 světelných let. Je k nám natočena zboku, už v triedru ji můžeme vidět jako tenký podlouhlý rozmazaný pás velikosti půl stupně. U nás však nad obzor nikdy vysoko nevychází, takže pro lepší pohled třeba za ní vyrazit do jižnějších šířek. V minulosti v ní byla zaznamenána supernova SN1940E jasnosti 14m.
Ladin: před první návštěvou Edelweissspitze jsem NGC 253 dobře znal z pozorování z Krkonoš za podzimních inverzí. Nicméně těch pár stupňú na jih a daleko tmavší obloha pro mě připravily naprostý šok: *... trochu zklamaný sjíždím k jihu nad horizont, kde narážím na zlatý hřeb večera, galaxii v Sochaři NGC253. Jdu do kolen, otírám slzy a několik minut z okuláru žeru, chlemstám a olizuju každý foton, každý detail téhle krasavice. Naprosto opojen vesmírnou nádherou, ztrácím veškeré společenské zábrany, padám na matraci a hlasitě chrochtám blahem…*

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 200/250
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 13:06:39.268875
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:06:39.274060
---
Tato galaxie v Sochaři je překvapivě jasná, vzhledem ke své poloze zabírá asi třetinu zorného pole 24mm Panoptica - sv. 52x, je krásně protáhlá, zdá se, že začíná z prava širší a výraznější, zjasňuje a dostává se do nejjasnější části, dá se pozorovat jakýsi nekonkrétní povrch, ztmavení a zjasnění jak můžeme vidět na fotografiích, postupně se zase zužuje a táhne se poměrně daleko.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 300/350
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 13:06:39.270893
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:06:39.274146
---
nádherná galaxie. Dlouhé halo má skvrnitou strukturu, jádro je dobře zhuštěné a prodloužené, ale jen o něco jasnější. JJZ od centra jsou pozorovány dvě hvězdy 9. magnitudy a podél východní strany leží zase přímka 4 slabých hvězd.

View File

@ -3,9 +3,8 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:36.607231
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:36.607236
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:06:39.274213
---
150x: úžasná galaxie ve velkých dalekohledech! Její ohromný obal je prodloužený a postupně houstne k velmi rozšířenému jádru. Tmavý prachový pás je viditelný severozápadně od jádra a přinejmenším tucet hvězd je ponořených v hale.
Dominik: 250mm: Tato galaxie v sochař je překvapivě jasná, vzhledem ke své poloze zabírá asi třetinu zorného pole 24mm Panoptica - sv. 52x, je krásně protáhlá, zdá se, že začíná z prava širší a výraznější, zjasňuje a dostává se do nejjasnější části, dá se pozorovat jakýsi nekonkrétní povrch, ztmavení a zjasnění jak můžeme vidět na fotografiích, postupně se zase zužuje a táhne se poměrně daleko.
150x: úžasná galaxie ve velkých dalekohledech! Její ohromný obal je prodloužený a postupně houstne k velmi rozšířenému jádru. Tmavý prachový pás je viditelný severozápadně od jádra a přinejmenším tucet hvězd je ponořených v hale.

View File

@ -1,10 +1,10 @@
---
name:
rating: 4
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-3109-dwarf-galaxy/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.787586
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.787602
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:13:04.699575
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC3109.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/NGC3109_astrodron.jpg)

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:25.788097
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:25.788101
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:14:07.568397
---
150x: Ve velkých dalekohledech halo NGC 3109 je poměrně jasné, matné, nepravidelně ohraničené a prodloužené 14'x 3'V-Z. Nepravidelnost prodlouženého jádra je skvrnitá a ozdobena slabými svazky. Halo za rozšiřuje za západní rozhraní 7'x 3,5'zoskupenia ve tvaru "L" tvořeného hvězdami 11,5-13m hvězd.
150x: Ve velkých dalekohledech halo NGC 3109 je poměrně jasná, matná, nepravidelně ohraničená a prodloužená 14'x 3'V-Z. Nepravidelnost prodlouženého jádra, je skvrnitá a ozdobena slabými svazky. Halo za rozšiřuje za západní rozhraní 7'x 3,5'zoskupenia ve tvaru "L" tvořeného hvězdami 11,5-13m hvězd.

View File

@ -1,11 +1,11 @@
---
name: Hamburger Galaxy
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc3628-in-leo/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:29.090891
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-12 17:44:14.703684
updated_date: 2020-02-23 12:57:25.209447
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC3628.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/NGC3628_astrodron.jpg)
Galaxie NGC 3628, vzdálená je 30Mly je sice největší, ale také nejslabšího z tria galaxií ve Lvu, které tvoří spolu s M65 a M66.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 200/250
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 12:55:03.788481
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:55:03.793238
---
v dalekohledu s průměrem objektivu alespoň 200 mm se zjevuje jako jeden poměrně jasný, zhruba kruhový oblak s tmavým zářezem na jihozápadním boku.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 300/350
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 12:55:03.789915
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:55:03.793327
---
dalekohled zobrazí Tykadla jako jasný, zvláštní objekt tvarem podobný "uvozovkám". Hlubší zkoumání zjistí, že jasnější a větší severní část má skvrnitou strukturu a nějaké tmavé skvrnky v její severozápadní části.

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 400/450
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 12:55:03.791159
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:55:03.793397
---
Ve větších dalekohledech je tato dvojice obzvlášť zajímavá. Dva společníky můžeme individuálně oddělit. Severní galaxie NGC 4038 je větší a jasnější, tvarem připomíná půlměsíc vyhloubený směrem na jih. Na její severozápadní straně je širší, nestejně osvětlená a s jednou tmavou skvrnou. Několik jasných svazků může být viditelných blízko jejího severozápadního a jižního rozhraní. Jihovýchodní rozhraní NGC 4038 se připojuje k severovýchodnímu rozhraní jižní galaxie interagující páru, k NGC 4039. Hvězda 14m leží hned severozápadně od centra NGC 4038 a hvězda 11,5m JJV od NGC 4039.

View File

@ -1,12 +1,11 @@
---
name:
name: Jehla
rating: 10
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc4565-in-coma-berenices/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:39.303175
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:39.303181
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:22:36.789577
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC4565.jpg)
Jedna z jasnějších členů (9,6 mag) 31 miliónů světelných let vzdálené kupy galaxií Coma I a absolutním magnitudě -20,3. Se skutečným průměrem 125 000 ly je velká asi jako naše Galaxie. V 250 mm dalekohledu je tato "edge-on" galaxie fenomenální a v kráse překonává NGC 891 z Andromedy. Halo je sice poměrně slabé, ale extrémně velké a velmi prodloužené 12'x 1,5'SZ-JV, uprostřed s planoucím jádrem. Slabá prachová linie je viditelná i bez bočního pohledu táhnoucí se mimo středu na severovýchodní straně jádra. Hvězda 13,5 m leží 1,5'severovýchodne od centra.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC4565_astrodron.jpg)
Jedna z jasnějších členů (9,6 mag) 42 miliónů světelných let vzdálené kupy galaxií Coma I. Se skutečným průměrem 125 000 ly je velká asi jako naše Galaxie. V 250 mm dalekohledu je tato "edge-on" galaxie fenomenální a v kráse překonává NGC 891 z Andromedy. Halo je sice poměrně slabé, ale extrémně velké a velmi prodloužené 12'x 1,5'SZ-JV, uprostřed s planoucím jádrem. Slabá prachová linie je viditelná i bez bočního pohledu táhnoucí se mimo středu na severovýchodní straně jádra. Hvězda 13,5 m leží 1,5'severovýchodne od centra.

View File

@ -1,10 +1,10 @@
---
name:
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-5907-the-splinter-galaxy/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.321630
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.321639
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:33:34.168751
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC5907.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/NGC5907_astrodron.jpg)

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.321881
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.321884
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:34:50.434381
---
100x: NGC 5907 se objevuje poměrně slabá, prodloužená 9'x 0,75' SSZ-JJV a má mimořádně 2'dlouhé jádro. Východní rozhraní je lepší definovatelné než západní.
100x: NGC 5907 se objevuje poměrně slabá, prodloužená 9'x 0,75' SSZ-JJV a má mimořádně 2'dlouhé jádro. Východní rozhraní je lépe definované než západní.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:23.321961
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:23.321963
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:34:50.434537
---
150x: Toto je nádherná edge-on galaxie s poměrně jasným 10' x 0,75' SSZ-JJV halem. Jádro je velmi prodloužené 2,5' x 0,25'. Slabá tmavá prachová linie se rozšiřuje podél západní straně hala galaxie, zvláště kde překrývá jádro. Západní bok galaxie je matnější, ale širší než východní rozhraní. Hvězda 14m leží na západním rozhraní hala 1'ZJZ od centra galaxie. Další hvězda 14m se nachází hned východně od severního konce hala 3,5' od centra galaxie.
150x: Toto je nádherná edge-on galaxie s poměrně jasným 10' x 0,75' SSZ-JJV halem. Jádro je velmi prodloužené 2,5' x 0,25'. Slabá tmavá prachová linie se rozšiřuje podél západní straně hala galaxie, zvláště v místě, kde překrývá jádro. Západní bok galaxie je matnější, ale širší než východní rozhraní. Hvězda 14m leží na západním rozhraní hala 1'ZJZ od centra galaxie. Další hvězda 14m se nachází hned východně od severního konce hala 3,5' od centra galaxie.

View File

@ -1,13 +1,11 @@
---
name:
name: Sklad pyrotechniky
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc-6946-fireworks-galaxy/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:22.518901
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:22.518908
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:03:16.684164
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6946.jpg)
Spirální galaxie zdánlivé jasnosti 8,8m patřící k nejbližším za hranicemi Místní skupiny.
V
![<]($IMG_DIR/dso/NGC6946_astrodron.jpg)
Spirální galaxie je podobně vzdálená, ale menší kopie galaxie M101. S třetinovým průměrem ve srovnání s naší Galaxií, tedy 40 000ly, leží NGC6946 ve vzdálenosti 25Mly. Galaxie je pravděpodobně nejvýkonější továrnou na hvězdy mezi známými galaxiemi, což potvrzuje i bezprecedentní počet supernov, kterých zde od roku 1917 vzplanulo již 10. V bezprostředním sousedství galaxie na obloze, 40' na severozápad, leží rozlehlá a jasná hvězdokupa NGC 6939, která v dostatečně širokém zorném poli spolu s NGC6946 tvoří krásný pár plný kontrastů.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 100/150
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:22.519058
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:22.519061
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:05:53.449142
---
dalekohledu vypadá jako matná, bezcharakterní mlha, která pěkně kontrastuje se zrnitou otevřenou hvězdokupou, vzdálenou 39'juhovýchodne. Trojúhelník sestávající ze dvou hvězd 7m a jedné 8m leží na západ od galaxie. V
matná, nestrukturovaná mlha, která pěkně kontrastuje se zrnitou otevřenou hvězdokupou, vzdálenou 39'jihovýchodně. Trojúhelník sestávající ze dvou hvězd 7m a jedné 8m leží na západ od galaxie.

View File

@ -3,7 +3,7 @@ aperture: 200/250
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:22.519174
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:22.519178
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:05:53.449255
---
dalekohledu je NGC 6946 slabá, ale zřejmá. Její mlhavé oválné halo se značně zjasňuje směrem do centra. Je to mlhavý objekt v početním hvězdném poli a tvoří pěkný pár s na hvězdy bohatou otevřenou hvězdokupou NGC 6939. Dojímavá je až v
NGC 6946 je slabá, ale zřejmá. Její mlhavé oválné halo se značně zjasňuje směrem do centra. Je to mlhavý objekt v početném hvězdném poli a tvoří pěkný pár s na hvězdy bohatou otevřenou hvězdokupou NGC 6939.

View File

@ -3,9 +3,7 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:22.519256
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:22.519259
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 13:54:47.695262
---
dalekohledu. Uvnitř hala kolem velmi jasného jádra je vícenásobná spirálová struktura! Při 225x zvětšení se mohou objevit čtyři spirální ramena: jedno se točí východně z centrální části, druhé se točí jihovýchodně, třetí (široké a slabé) sahá jižně a nakonec čtvrté sahá z centrální části západně až severozápadně. Několik mlhavých svazků může být viditelných východně a severovýchodně od jádra. Mnoho předních hvězd Mléčné dráhy je umístěno podél hala.
Dominik: Hvězdy v této galaxii doslova vybuchovaly jedna za druhou, vědci to přirovnali k petardy. Je od nás vzdálena přibližně 10 milionů světelných let a pozorovatelům nabízí pěkný pohled. Kromě toho, že se dá na fotkách pěkně zachytit její krásná barva a ramena plné množství hvězd, je to zajímavý objekt i pro vizuálních pozorovatelů. Pamatuji si, že při mírně lepších podmínkách jsem ji pozoroval přes 10 palcový Dobson jako poměrně rozlehlý obláček, který po chvíli ukáže i své rozlehlé ramena. Přirovnal bych tuto galaxie svými rameny k M33. A pokud by ještě nepostačil pohled na galaxii, v jednom zorném poli můžeme pozorovat i rozlehlou a jasnou hvězdokupu NGC 6939.
uvnitř hala kolem velmi jasného jádra je vícenásobná spirálová struktura! Při 225x zvětšení se mohou objevit čtyři spirální ramena: jedno se točí východně z centrální části, druhé se točí jihovýchodně, třetí (široké a slabé) sahá jižně a nakonec čtvrté sahá z centrální části západně až severozápadně. Několik mlhavých svazků může být viditelných východně a severovýchodně od jádra. Mnoho předních hvězd Mléčné dráhy je umístěno podél hala.

View File

@ -1,13 +1,13 @@
---
name: Malá Androméda
rating: 8
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc7331/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:34.036090
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:34.036097
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:47:11.359963
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7331.jpg)
Nejjasnější galaxie souhvězdí, její jasnost dosahuje hodnotu pouze 9,5m. V 250 mm dalekohledu je pěknou jasnou galaxií, prodlouženou 6'x 1,5'S-J. Má velké, rozšířené, dobře koncentrované jádro. Na její SSZ rozhraní leží pár hvězd 13m. Přidat se také mohou některé velmi slabé doprovodné galaxie ležící východně od NGC 7331. Mohou se blýsknout bočním pohledem během dobré pozorovací noci.
Dalekohledy s průměrem objektivu
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7331_astrodron.jpg)
Odrazový bod ke Stephanovu kvintetu je nejjasnější galaxií souhvězdí a nejjasnějším členem skupiny galaxiíí NGC 7331. Její jasnost dosahuje hodnoty 9,5m. Leží ve vzdálenosti 40Mly a s průměrem 120 000ly je srovnatelná s Mléčnou dráhou.
Myzer: *Pokud vás pozorování jasnějších objektů po nějakém čase už přestane bavit, doprovodné galaxie NGC 7331 jsou ideálním začátkem pro vaši další pozorovací kapitolu: Použil jsem 7 mm Nagler, který poskytuje 171x zvětšení v mém 250 mm Dobsonu. Už při vykartáčováním blízkého neznámého okolí mi přitom náhodně do oka padla jedna z doprovodných galaxií - NGC 7335 (13,4m), nejjasnější a nejrozsáhlejší z nich. Nevím jak to mám přesně napsat, ale tato galaxie byla v zorném poli sice slabá, ale evidentní a rozeznatelná od hvězd. Na rozpoznání dalších jsem už přece musel otevřít knihu The Night Sky Observers Guide a nalistovat si fotku okolí NGC 7331 od Martina Germana. Pomocí prodloužené spojnice přímky třech slabých hvězd, které se nacházejí v řadě, se dostávám na pozici galaxie NGC 7337. Něco slabé tam vidím, nad ničím ale nerozmýšlel a jdu dál. V knihách údaje o jasnostech těchto doprovodných galaxií nejsou vůbec zachyceny a v noci jsem na to vlastně ani nepomyslel, proto následující horký večer si v programu Sky Charts vše ověřuji. Velké překvapení nastává až po zjištění, že tato galaxie má jasnost 14,4 mag! Nemůžu tomu uvěřit, pokud je to skutečně tak, byl by to nejslabší objekt, který se mi podařil v mé dvěstěpadesátce dosud zachytit. Původně mě napadlo, že galaxie může působit více stelární a nemá tak slabou plošnou jasnost, v důsledku čehož by mohla být vidět. Vše je ale nakonec zřejmě jinak. NGC 7337 se téměř kryje s pozicí jedné velmi slabé hvězdy, která byla na jejím místě pozorována, co si přesně ověřuji následující noc. Prodloužením spojnice dvou hvězd desáté a jedenácté magnitudy procházím ke galaxii NGC 7340 (13,7m). Je velmi slabá a není vidět stabilně. Využívám zejména boční pohled a pozoruji ji pro jistotu delší dobu. Přirovnal bych to k pozorování hvězdy 6,9 mag pouhým okem. Galaxie NGC 7336 (15,0m) není vidět ani náhodou.*

View File

@ -0,0 +1,9 @@
---
aperture: 200/250
rating: 5
created_by: ladin
created_date: 2020-02-23 12:46:32.298207
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:46:32.302628
---
jasná galaxie, prodlouženou 6'x 1,5'S-J. Má velké, rozšířené, dobře koncentrované jádro. Na její SSZ rozhraní leží pár hvězd 13m. Přidat se také mohou některé velmi slabé doprovodné galaxie ležící východně od NGC 7331. Mohou se blýsknout bočním pohledem během dobré pozorovací noci.

View File

@ -3,9 +3,8 @@ aperture: 400/450
rating:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:34.036227
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:34.036234
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 12:46:32.302711
---
zobrazí jasnou, velkou a zajímavou spirálu. Halo je prodloužené a obsahuje nápadné oválné jádro. Halo je blízko jádra skvrnité, přičemž na jeho východní straně můžeme bočním pohledem spatřit drobnou tmavou linii. Ze doprovodných galaxií na východní straně je nejsnáze pozorovatelnou NGC 7335, zjevuje se však jen jako bezdetailný obláček. NGC 7336 je menší a slabší kruhová skvrna viditelná jen bočním pohledem. NGC 7337 je tak tenká, že se zjevuje jako hvězdný průvodce jedné slabé stálice pozorované 10 "na JV. Nejvýchodnější, NGC 7340 je pouze velmi slabým, drobným bodem.
Myzer: Pokud vás pozorování jasnějších objektů po nějakém čase už přestane bavit, doprovodné galaxie NGC 7331 jsou ideálním začátkem pro vaši další pozorovací kapitolu: Použil jsem 7 mm Nagler, který poskytuje 171x zvětšení na mém 250 mm Dobsone. Už při vykartáčováním blízkého neznámého okolí mi přitom náhodně do oka padla jedna ze doprovodných galaxií - NGC 7335 (13,4m), nejjasnější a nejrozsáhlejší z nich. Nevím jak to mám přesně napsat, ale tato galaxie byla v zorném poli sice slabá, ale evidentní a rozeznatelná od hvězd. Na rozpoznání dalších jsem už přece musel otevřít knihu The Night Sky Observers Guide a nalistovat si fotku okolí NGC 7331 od Martina Germana. Pomocí prodloužené spojnice přímky třech slabých hvězd, které se nacházejí v řadě, se dostávám na pozici galaxie NGC 7337. Něco slabé tam vidím, nad ničím ale nerozmýšlel a jdu dál. V knihách údaje o jasnostech těchto doprovodných galaxií nejsou vůbec zachyceny a v noci jsem na to vlastně ani nepomyslel, proto následující horký večer si v programu Sky Charts vše ověřuji. Velké překvapení nastává až po zjištění, že tato galaxie má jasnost 14,4 mag! Nemůžu tomu uvěřit, pokud je to skutečně tak, byl by to nejslabší objekt, který se mi podařil v mé dvěstěpadesátce dosud zachytit. Původně mě napadlo, že galaxie může působit více stelární a nemá tak slabou plošnou jasnost, v důsledku čehož by mohla být vidět. Vše je ale nakonec zřejmě jinak. NGC 7337 se téměř kryje s pozicí jedné velmi slabé hvězdy, která byla na jejím místě pozorována, co si přesně ověřuji následující noc. Prodloužením spojnice dvou hvězd desáté a jedenácté magnitudy procházím ke galaxii NGC 7340 (13,7m). Je velmi slabá a není vidět stabilně. Využívám zejména boční pohled a pozoruji ji pro jistotu delší dobu. Přirovnal bych to k pozorování hvězdy 6,9 mag pouhým okem. Galaxie NGC 7336 (15,0m) není vidět ani náhodou.
zobrazí jasnou, velkou a zajímavou spirálu. Halo je prodloužené a obsahuje nápadné oválné jádro. Halo je blízko jádra skvrnité, přičemž na jeho východní straně můžeme bočním pohledem spatřit drobnou tmavou linii. Z doprovodných galaxií na východní straně je nejsnáze pozorovatelnou NGC 7335, zjevuje se však jen jako bezdetailný obláček. NGC 7336 je menší a slabší kruhová skvrna viditelná jen bočním pohledem. NGC 7337 je tak tenká, že se zjevuje jako hvězdný průvodce jedné slabé stálice pozorované 10 "na JV. Nejvýchodnější, NGC 7340 je pouze velmi slabým, drobným bodem.

View File

@ -1,10 +1,10 @@
---
name:
name: Superman
rating: 4
references:
references: [1] Photo [Astrodron Imaging](https://astrodonimaging.com/gallery/ngc7479-in-peg/)
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:34.066166
updated_by: 8mag
updated_date: 2020-02-01 09:25:34.066172
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-23 14:41:28.778879
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7479.jpg)
![<]($IMG_DIR/dso/NGC7479_astrodron.jpg)

View File

@ -1,11 +1,11 @@
---
name: Ihla
name: Jehla
rating: 8
references:
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:21.060238
updated_by: ladin
updated_date: 2020-02-01 20:14:06.245685
updated_date: 2020-02-23 11:57:22.709995
---
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0891.jpg)
Spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko hvězdy alamak. Dosahuje 10. magnitudu a zabírá 13,5 '. Za ideálních podmínek je slabě viditelná již v menších dalekohledech. Zjevuje se však slabší než je její vizuální magnituda, hlavně kvůli slabé plošné jasnosti. Je příkladem spirální galaxie, kterou pozorujeme zboku s dobře viditelným pásem tmavého prachu. NGC 891 patří do malé skupiny galaxií spolu s NGC 925, NGC 949, NGC 959, NGC 1003, NGC 1023, NGC 1058 a mnoha dalšími slabšími. V minulosti tu vzplanula supernova 1986J a dosáhla 14. magnitudu. Galaxii objevila v roce 1783 C. Herschelová.
![<]($IMG_DIR/dso/NGC0891_astrodron.jpg)
Spirální galaxie ve východní části souhvězdí, nedaleko hvězdy Alamak. Dosahuje 10. magnitudu a zabírá 13,5 '. Za ideálních podmínek je slabě viditelná již v menších dalekohledech. Zjevuje se však slabší než je její vizuální magnituda, hlavně kvůli slabé plošné jasnosti. Je příkladem spirální galaxie, kterou pozorujeme z boku s dobře viditelným pásem tmavého prachu. NGC 891 patří do malé skupiny galaxií spolu s NGC 925, NGC 949, NGC 959, NGC 1003, NGC 1023, NGC 1058 a mnoha dalšími slabšími. V minulosti tu vzplanula supernova 1986J a dosáhla 14. magnitudu. Galaxii objevila v roce 1783 C. Herschelová.