22 lines
5.0 KiB
Markdown
22 lines
5.0 KiB
Markdown
---
|
||
name: Střelec
|
||
created_by: 8mag
|
||
created_date: 2020-03-26 19:27:51.096639
|
||
updated_by: lada.dvorak7@gmail.com
|
||
updated_date: 2020-03-26 19:27:51.096657
|
||
---
|
||
Rozsáhlé a na jasné objekty velmi bohaté zvířetníkové souhvězdí jižní oblohy mezi Štírem a Kozorohem. Hlavně v Severní Americe dostal nápadný obrazec jasných hvězd, z nichž však ani jedna nepřesahuje 1. magnitudu, podle svého tvaru název "Čajník". Tvoří ho skupina osmi hvězd γ, δ, ε, ζ, τ, ρ, π a λ sagittario. Slunce prochází Střelcem od 18. prosince do 19. ledna, v době zimního slunovratu. Nejlepší období pro pozorování objektů tohoto souhvězdí proto nastává u nás právě v létě. Leží však už dost daleko na jihu a proto jeho nejjižnější části u nás nevycházejí a samotný střed Galaxie se ocitá jen několik stupňů nad horizontem, takže jsme zkráceni o některé fantastické pohledy.
|
||
|
||
|
||
Nejdůležitějším faktem souhvězdí Střelec je, že tímto směrem leží ve vzdálenosti 27 000 světelných let jádro naší Galaxie a před ním jedno z jejích spirálních ramen (rameno Střelce). Přesná poloha středu se ztotožňuje s polohou rádiového zdroje Sagittarius A a udává se hodnotou rektascencie 17 h 42,5 min a deklinací -28˚ 59 '. Na obloze je to bod vzdálen asi 4 stupně ZSZ od hvězdy γ sagittario. Do vzdálenosti galaktického centra však nikdy neuvidíme, protože nám ho zakrývají obrovské mraky mezihvězdného prachu, ležících podél spirálové roviny naší Galaxie. Astronomové odhadli, že v oblasti u galaktickém centru jsou hvězdy zeslabené až o 27 magnitud! Nejjasnější vizuálně viditelné hvězdné oblaka proto nacházejí o něco severněji a východněji a představují jakýsi průřez tmavými prachovými mraky.
|
||
|
||
Příkladem toho může být rozsáhlý a vůbec nejjasnější oblak Mléčné cesty - Velký oblak ve Střelci, viditelný částečně během čistých a jasných nocí snad i z našich zeměpisných šířek. Je součástí centrální výdutě a prakticky se jedná o nejvzdálenější strukturu naší Galaxie, která se dá vidět bez dalekohledu. Nejslabší hvězdy oblaku leží ve vzdálenosti okolo 20 000 světelných let daleko. Oblak má na obloze podlouhlý tvar šířky průměrně asi tři a půl stupně a délky jako spojnice hvězd μ sagittario a λ Scorpii. I když je vždy poněkud přehnané hovořit o zřetelných barvách, všimněte si, že má nažloutlý odstín. Na západ od Velkého oblaku se nachází tmavý pás s komplikovanými okraji tak jeden a půl stupně široký, který se táhne od hranic se souhvězdím Hada až po ocas Štíra. Na některých místech je jeho rozhraní ostře ohraničené, na jiných místech naopak plynule přechází do svého okolí a přesné hranice lze jen těžko určit.
|
||
|
||
|
||
V těsném sousedství Velkého oblaku jsou pouhým okem vidět dvě nápadné oválné mlhavé zjasnění - mlhoviny Laguna a Trifid. Jedno z nejzajímavějších míst v celé Mléčné dráze se skrývá za velmi výrazným zjasněním v podobě Malého oblaku ve Střelci (M24). Leží v mléčné oblasti šířky asi pět stupňů vybíhající na sever od Velkého oblaku směrem k Štítu, která na západní straně plynule přechází do svého okolí a na východě obsahuje několik malých tmavých zálivů. M24 představuje jen velmi malou část struktury spirálového ramene Pravítka, které spolu s ramenem Střelce tvoří dvě hlavní spirály naší Galaxie. Začíná nedaleko galaktického středu asi 10 000 světelných let od Slunce, otáčí se kolem, mizí za ním a objevuje se až za ramenem Persea.
|
||
|
||
M24 naleznete na obloze více než snadno asi dva stupně na sever od hvězdy μ sagittario, protože je to velmi nápadný objekt. V triedru je vidět jako mlhavá bílá oblast rovnoměrného jasu a velikosti 1 x 2 stupně, ze které vystupuje několik slabých hvězd. Nejnápadnější a nejkontrastnějším je ve své východní části, nejlépe ohraničená podél jihovýchodní, severovýchodní a severozápadní strany. V těsném sousedství se navíc nachází dvojice učebnicových tmavých mlhovin Barnard 92 a 93. Jižně od M24 leží malá, ale nápadná tmavá šmouha a seskupení hvězd 15, 16 a 17 SGR, které nelze jednotlivě rozlišit. Prostředí nakonec dotváří ještě jedna rozmazaná kruhová skvrna o průměru půl stupně, otevřená hvězdokupa M25 (4,6mag).
|
||
|
||
Rameno Střelce pokračuje přes souhvězdí Střelce a Štíra dále na jih až do souhvězdí kýlu. Většina známých a nádherných mlhovin a hvězdokup, které můžeme v této části oblohy vidět, proto nachází právě v tomto rameni. Jeho součástí je rozsáhlý molekulární oblak, na jehož okrajích pozorujeme známé emisní mlhoviny M8, M16, M17 nebo M20, otevřené hvězdokupy M18, M21 nebo asociaci kolem NGC 6231. Patří k němu například i hvězdokupa NGC 6193 z Oltáře, mlhovina Eta Carinae ze souhvězdí kýlu nebo Šperkovnice v Jižním Kříži.
|
||
|