2.0 KiB
| name | rating | references | created_by | created_date | updated_by | updated_date |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 10 | 8mag | 2020-09-23 20:52:06.469929 | sulcpetr72@gmail.com | 2021-03-24 11:40:24.510453 |
Nejjasnější galaxie (8,9mag) souhvězdí Velryby a výrazný představitel tzv. Seyfertových galaxií. Tato obří spirální galaxie má malé, velmi jasné, husté a aktivní jádro, které ve středu skrývá černou díru. Ve spektru jádra je mnoho emisních čar, svědčících o vysoké excitaci. Emisní čáry jsou velmi široké, což je projev bouřlivých chaotických pohybů plynových mas v jádru. Vykazuje netepelné záření, a to často v širokém rozsahu spektra od rádiové oblasti po gama záření, s maximem v daleké infračervené oblasti. V jádru je velmi kompaktní zdroj rádiového záření. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že v jádru probíhají bouřlivé procesy, při kterých nastává vyvržení hustých, kompaktních mraků plynu s hmotností několik desítek až stovek hmotností Slunce. Rychlost těchto proudů je několik stovek kilometrů za sekundu.
Celkové zastoupení Seyfertových galaxií mezi galaxiemi ve vesmíru je 1-2 %. První takovou galaxii objevil v roce 1908 E. Fatt (NGC 1068), ale poprvé se jimi důkladně zabýval až v roce 1943 C. Seyfert, podle kterého se i pojmenovávají. K nejznámějším patří NGC 1275 - totožná s rádiovým zdrojem Perseus A (3C 84), NGC 4151 či interagující galaxie VV 144. M77 představuje nejjasnější příklad z této skupiny. Na její vyhledání je třeba přesunout jeden obloukový stupeň jihovýchodně od δ Ceti (4,1mag). Objevil ji P. Méchain již v roce 1780 jako mlhovinu, nakonec se však zařadila k prvním galaxiím, u kterých byla vizuálně zjištěna spirálová struktura. Dnes patří k největším galaxiím Messierova katalogu - dosahuje průměru 170 000 ly a je dominantním objektem malé skupiny galaxií do které patří například i NGC 1055, NGC 1073 nebo Markarian 600. Vzdálená je 47 milionů světelných let.