19 lines
3.0 KiB
Markdown
19 lines
3.0 KiB
Markdown
---
|
||
name: Rozeta
|
||
rating: 10
|
||
references:
|
||
created_by: 8mag
|
||
created_date: 2020-03-29 11:30:17.702435
|
||
updated_by: 8mag
|
||
updated_date: 2020-03-29 11:30:17.702500
|
||
---
|
||
|
||
Jedna z najpozorovanejších emisních mlhovin na naší zimní obloze. Navzdory své slabé plošné jasnosti ji můžeme během čistých tmavých nocí spatřit snadno už v triedru 10 × 50 a v širokoúhlých okulárech větších dalekohledů postřehneme i bez filtrů její kruhový tvar. Rozetu objevil W. Herschel a jednotlivým jasnějším částem, které viděl pravděpodobně oddělené, přiřadil každé vlastní označení: NGC 2237, 2238, 2239 a 2246. Celý objekt se však obvykle označuje souhrnně jako NGC 2237. Skutečná velikost mlhoviny na obloze je překvapivá, zabírá totiž v průměru přes jeden stupeň. Vzdálená je od nás 4 900 světelných let. Rozeta je podobně jako Velká mlhovina v Orionu kolébkou nových hvězd. Po jejím ploše jsou roztroušeny tmavé globule, o nichž se předpokládá, že jsou to husté mraky plynů a prachu, z nichž by mohly v budoucnu vzniknout nové hvězdy nebo celé hvězdokupy. Leží na okraji rozsáhlého molekulového mraku, jehož převážná část se táhne několik stupňů směrem na jihozápad. Jeho součástí je i známá spektrální Plaskettova hvězda, na obloze stálice šesté hvězdné velikosti stupeň severovýchodně od Rozety.
|
||
|
||
V jejím nitru se nachází otevřená hvězdokupa NGC 2244, jejíž mimořádně horké hvězdy spektrálního typu O osvětlují plyny mlhoviny. Protože obsahuje tyto horké hvězdy, nemůže být velmi stará, snad půl milionu let. Hvězdokupa je vidět už pouhým okem jako mlhavý bod, v jejím středu se totiž nachází jasná stálice 12 Monocerotis (5,8mag) a v její těsné blízkosti asi 40 obloukových minut je natištěných dalších 30 hvězd, z nichž ty nejjasnější dosahují 6. magnitudu. V triedru jsou uspořádány do obdélníkového tvaru v podobě miniaturního souhvězdí Blíženců a obalené zmíněnou mlhovinou Rozeta (NGC 2237-9), která vypadá jako nepochybný šedý kruh nebo prstenec s trochu temnějším středem v místech hvězdokupy NGC 2244, průměru přes jeden stupeň a svými vnějšími hranicemi pěkně kontrastující s okolní oblohou. Nejnápadnějším bývá místo severovýchodně od kopy, kde se nachází nejjasnější část mlhoviny.
|
||
|
||
V 250 mm dalekohledu ve hvězdokupě rozeznáte přes 50 hvězd jasnosti 6-12m obklopených mlhovinový oblakem. Nejjasnější stálicí je na jihovýchodní straně 12 Monocerotis pěkné žluté barvy, která kontrastuje s ostatními hvězdami. Přidáním filtru se zlepší kontrast a zvýrazní se několik tmavých linií zařezávajících se do mlhoviny, která obklopuje otevřenou hvězdokupu. Množství detailů, jasnějších a světlých částí v mlhovině je pozoruhodné, podívejte se i na dvě nápadné tmavé globule, jedna se nachází v západní, druhá v severní části.
|
||
|
||
|
||
|