15 lines
3.3 KiB
Markdown
15 lines
3.3 KiB
Markdown
---
|
|
name: Orion
|
|
created_by: 8mag
|
|
created_date: 2020-09-23 20:52:20.243447
|
|
updated_by: skybber
|
|
updated_date: 2021-12-13 12:13:58.973380
|
|
---
|
|
Orion je klenotem naší zimní oblohy a ze všech souhvězdí je tím nejvýraznějším, není možné ho přehlédnout. Základní obrys souhvězdí tvoří sedm hvězd. Nápadná linie tří hvězd 2 magnitudy dotýkající se nebeského rovníku je pás Orionu, leží ve střední části souhvězdí a kulminuje během pozdních zimních večerů a během chladného ledna. Hvězdy pásu se nazývají Mintaka, Alnilam a Alnitak. Mezi nimi se nachází hrstka hvězd 5-8mag, které se společně označují jako Collinder 70. Orionovo pravé rameno vyznačuje hvězda Betelgeuze, levé Bellatrix. V pravém koleně je umístěn Rigel, v levém Saiph. Pod páskem visí meč tvořen linií tří hvězd. Okolo hvězdy θ Orionis, která je širokou dvojhvězdou rozeznatelnou v triedru a jejíž západní společník θ1 Orionis je známou vícenásobnou hvězdou systému Trapéz, je pouhým okem vidět Velká mlhovina v Orionu (M42). Nad spojnicí Betelgeuze-Rigel leží trojúhelník tří hvězd, který představuje lovcovu hlavu. Na levé straně oblouk slabších hvězd připomíná kyj, na pravé lovců štít.
|
|
|
|
Orion se rozprostírá na obou stranách rovníku, je tedy celý viditelný kromě oblastí blízkých pólům z většiny pozorovacích míst na Zemi. Souhvězdí nabízí širokou a bohatou sbírku vesmírných atrakcí, ať už pro dalekohledy nebo malé triedry. Hlavním exponátem je Velká mlhovina v Orionu, považována mnohými za nejkrásnější difuzní mlhovinu na obloze a za jeden z nejkrásnějších objektů viditelných v dalekohledu. Mnohé další mlhoviny mohou být pozorovány v nekonečně velkém komplexu plynu a prachu, který pokrývá větší část Orionu. Celá oblast je protkána mezihvězdným prostředím a pokládá se za rodiště hvězd. Mnohé dvou, tří a vícenásobné systémy mají většinou modrobílou barvu, protože jsou mladými hvězdami, které byly teprve nedávno zrozené v Orionovu komplexu.
|
|
|
|
V severní části souhvězdí se spojují dvě větve Mléčné dráhy z Blíženců a z Býka a směrem dále se Mléčná dráha začíná postupně rozšiřovat. Na východní straně sahá bočním pohledem téměř k Prokyonu z Malého psa, západní okraj prochází kolem hvězdy Betelgeuze a je o něco kontrastnější. Mírně na severozápad je pouhým okem vidět řídká otevřená hvězdokupa Collinder 69, která působí mlhavým dojmem. Vyniká v ní nápadný trojúhelník jasnějších hvězd λ (3mag), π1 a π2 Orionis (4mag). Podle některých pozorovatelů je na velmi tmavé obloze kolem nich vidět pouhým okem rozsáhlá emisní mlhovina Sharpless 2-264. Ta je obklopena prstencem o průměru asi sedmi stupňů skládajícím se ze soustavy tmavých mlhovin. Ne náhodou se proto hlavně na fotografiích přezdívá jako Prsten kolem λ Orionis. Pravda ale leží někde uprostřed. Sama mlhovina je totiž pokryta nakupením velkého množství nerozlišitelných hvězd daleko za hranicí viditelnosti a okolní tmavé mlhoviny ohraničující tento hvězdný oblak tak vytvářejí pouze představu umělého kruhového vzhledu skutečné mlhoviny.
|
|
|
|
|