czsky/cs/constellation/hydra.md

1.8 KiB
Raw Blame History

name created_by created_date updated_by updated_date
Hydra editor.cs 2020-09-23 20:52:20.194932 skybber 2021-12-19 09:57:47.476415

Poté, co byl hvězdný obrazec lodi Argo rozdělen, Hydra se stala nejrozsáhlejším souhvězdím na obloze. Jedná se o mimořádně dlouhé souhvězdí, které se v rektascenci táhne více než šest hodin, přes 1/4 nebeské sféry, zhruba pod ekliptikou. Hlava Hydry svým západním okrajem hraničí s Malým psem, takže se dá pozorovat i během zimních večerů. Ocas se vine pod Sextantem, Pohárem, Havranem, Pannou a končí až pod souhvězdím Vah, které je přechodným souhvězdím mezi jarem a létem. Dá se téměř říci, že když hlava Hydry zapadá, ocas právě vychází. Je tomu tak zejména v severní Evropě. Hlava Hydry je atraktivním a nápadným hvězdným seskupením stálic δ, ε, ζ, η, ρ a σ Hydra (které kromě toho nemá spolu nic společného) ležícím na sever od nebeského rovníku, které se vejde do zorného pole triedru 7×50. Její srdce je tvořeno červeno-oranžovou hvězdou Alfard. Vinoucí se ocas, nejlépe viditelný během čistých tmavých nocí, protože obsahuje většinou pouze hvězdy 4-5mag, končí u hvězdy 58 Hydra, jihozápadně od σ Librae z Vah.

I když se souhvězdí rozprostírá mimo Mléčnou dráhu, díky jeho rozloze v něm najdeme množství různých pozoruhodných objektů. Většina z nich představuje samozřejmě galaxie, mnohé však jasnější než 10mag. Hydra také obsahuje několik pěkných planetárních mlhovin, pár kulových hvězdokup a jednu pěknou otevřenou hvězdokupu. Tři objekty jsou i v Messierovom katalogu: M48, M68 a M83. V souhvězdí se nachází i galaktická kupa Hydra, jedna z nejhustších kup galaxií. Její nejjasnějším členem je galaxie NGC 3311 (10,9mag).

<