2.0 KiB
| name | rating | create by | create date | update by | create date |
|---|---|---|---|---|---|
| 10 | 8mag | 2020-02-01 09:25:37.548243 | 8mag | 2020-02-01 09:25:37.548248 |
Prvenství v objevení této nádherné kulové hvězdokupy není známo. První záznam o ní se obvykle připisuje méně známému německému astronomovi Abrahamovi jehle, který tak učinil v roce 1665, ale mohl ji předtím vidět už Jan Hevelius. V každém případě však byla první kulovou hvězdokupou, kterou si na obloze lidstvo všimlo. Tak jak se objevila Omega Centauri v roce 1603 v Uranometrii J. Bayera, i M22 však byla v Ptolemaiova Almageste vyznačena pouze jako hvězda. Vzdálená je 10 000 světelných let, čímž je jednou z našich nejbližších kulových hvězdokup. Její absolutní magnituda je -8,5, svítivost 210 000 Sluncí a skutečný rozměr 70 světelných let, což jsou průměrné hodnoty kulových hvězdokup. Po planetární mlhovině objevené v M15, byla jako druhá v pořadí objevena jedna i v M22 a dostala označení GJJC 1. V roce 1989 se o tento objev zasloužil F. Gillett pomocí infračerveného satelitu IRAS.
M22 je se svou jasností 5,1m jednou z těch nejjasnějších kulových hvězdokup. Z jižnějších oblastí ji není problém vidět i pouhým okem jako malou mlhavou skvrnku severovýchodně od λ SGR. Nejjasnější hvězdy se pohybují mezi 10. a 11. hvězdnou velikostí a začínají se rozlišovat velkými binární a kvalitními 100 mm dalekohledy. V 150 mm dalekohledu při středním zvětšení M22 vypadá jako třpytící se kruh drobných jiskřivých hvězd skoro stejně nahromaděných v mohutné 20'oblasti. V 250 mm dalekohledu je M22 během kulminace z našeho území vidět ještě hezčí než známá M13 z Herkula. Snad krásnějšími kulová hvězdokupa jsou již pouze Omega Centauri a 47 tucanae, které však od nás není vidět. Halo je zhruba prodloužené a obsahuje velké množství dobře rozlišitelných hvězd. Okolní členové zvyšují průměr hvězdokupy na 24'.