20 lines
3.5 KiB
Markdown
20 lines
3.5 KiB
Markdown
---
|
||
name: Omega Centauri
|
||
rating: 10
|
||
create by: 8mag
|
||
create date: 2020-02-01 09:25:27.651122
|
||
update by: 8mag
|
||
create date: 2020-02-01 09:25:27.651134
|
||
---
|
||
|
||
Ze stovek kulových hvězdokup, které krouží kolem středu naší Galaxie, je tato nejjasnější a největší na celé obloze. Jak mlhavá rozmazaná hvězda 3,5m byla známa již ve starověku, řecký astronom Klaudius Ptolemaios ji uvádí ve svém katalogu. Když počátkem 17. století přiřazeno Johann Bayer řecké písmene jasnějším hvězdám, spletl si tuto kulovou hvězdokupu s obyčejnou hvězdou a dal její označení Omega Centauri, název který platí dodnes. První zaznamenané pozorování, které odhalilo její podstatu vykonal během svého pobytu na ostrově Svaté Heleny v jižním Atlantiku v roce 1677 tehdy dvacetiletý Edmund Halley, který se sem dostal na zásobovací lodi Východoindické společnosti. Ostrov Svaté Heleny byl tehdy nejjižnějším místem britského impéria, 16 stupňů pod rovníkem. Právě 14. dubna 1677 prošla Halleyovy komety pouze 4 stupně od Omegy Centauri.
|
||
|
||
Omega Centauri je vzdálena 15 600 světelných let a je jednou z těch bližších kulových hvězdokup. Je také nejjasnější známou guľovkou v naší Galaxii, její magnituda dosahuje -10,3, což odpovídá skutečné svítivosti 1,1 milionu Sluncí. Její hvězdná populace převyšuje číslo jeden milion, přičemž hustota hvězd se rapidně zvyšuje směrem do jejího nitra. Předpokládá se, že průměrná vzdálenost mezi hvězdami v jejím středu je pouze 0,1 světelného roku! Je taková mohutná, že se často klasifikuje jako obří kulová hvězdokupa nebo až trpasličí eliptická galaxie. Podle jedné teorie se jedná právě o jádro trpasličí galaxie, kterou před několika miliardami let zachytila naše Galaxie. Její celkový věk by mohl být 15 miliard let.
|
||
|
||
Hvězdokupa je snadno viditelná pouhým okem jako rozostřená hvězda a obvykle není problém ji vidět zapadat pod horizont. Její krásu oceníme již v binární, ve kterém se může zdát zrnitá a během lepších podmínek můžeme dokonce spatřit na okraji i pár slabých hvězd. Ve větším dalekohledu se zorné pole zaplní miriádami hvězd. Ty nejjasnější dosahují 11,5m a některé z nich snadno rozlišíme v 100 mm dalekohledu. V dalekohledu s průměrem objektivu 150 mm vypadá jako masa velkého množství blikajících bodů, stlačených do velkého zhuštěného jádra. V dalekohledu s průměrem objektivu kolem 250 mm je něčím nevídaným. Tato mohutná sféra hvězd zabírá asi 36', přičemž okolních členy můžeme najít ještě o 22'ďalej. Stovky rozlišitelných hvězd se třpytí na zrnitém podkladě. Je evidentní, že hvězdná hustota rapidně roste směrem dovnitř, k masivnímu planoucím jádru nesčetných hvězdných jisker. Šest předních hvězd 10. magnitudy z Mléčné dráhy se promítají na hvězdokupu, ale pochopitelně nejsou jejími členy.
|
||
|
||
Mirek: Je to nepochybně jedna z nejhezčích Kulové hvězdokup. Možná dokonce ta úplně ní. Už pohled 100mm refraktorem je úžasný. Z hustého jádra vystupuje nezpočet hvězd. Newton o průměr 600mm prodeji v pohled překonávající i ty nejlepší fotografie kulové hvězdokupy, které si Můžete představujeme. Obrovské množství hvězd, vzájemné se překrývajících a přesto dokonale rozlišených. POKUD považujete M13ku v Herkulem nebe M22 ve střelce za Překrásný z Omegy se vám zastaví srdce.
|
||
|
||
|
||
|