czsky/cs/dso/Sh2/Sh2-157.md

name	rating	create by	create date	update by	create date
Fingers nebula	6	8mag	2020-02-01 09:25:22.113573	8mag	2020-02-01 09:25:22.113578

Rozsáhlá emisní mlhovina v západní části Kasiopeja, na hranicích s Cefea.

Myzer Na tento objekt jsem dostal tip este někdy v roce 2006 na Cloudynights a od té doby ho považuji za jeden z nejsnáze pozorovatelných z katalogu Sharpless: Jak to již obyčejně bývá, u nás jsem na internetu nenašel žádnou informaci o tom, že by ji někdo někdy vizuálně pozoroval. V Sky Atlase je sice zřetelně zakreslena, ale na identifikaci podobných objektů bývá takový údaj často nedostatečný. Je třeba znát co nejpřesnější polohu takového objektu. Proto jsem si přes google vyhledal fotku zmiňované mlhoviny, upravil ji na verzi černé na bílém a vytlačil na papír jako mapu, s cílem identifikovat její polohu a tvar podle hvězd v zorném poli. Orientačním bodem v oblasti se stala malá kompaktní otevřená hvězdokupa Melotte 50, která se nachází v její těsné blízkosti. Po několika minutách jsem už přesně věděl kam se dívám, ale mlhovina stále nikde. Už jsem si začínal myslet, že to přece jen nepůjde, nakonec jsem se ale velmi mýlil! Přes hlavu a okulárový výtah jsem přehodil černé tričko, s cílem odstranit periferní světlo a zvýšit tak citlivost očí. Asi po minutě se ukázal horní oblouk - žádný náznak, úzký a kontrastní, se zjasněním a mírným rozšířením uprostřed. Postupně jsem registroval i další části. Centrální oválná oblast měla charakter rozsáhlého zjasnění v zorném poli, které se dalo zřetelně postřehnout, zejména posouváním tubusu a porovnáním jasu mlhoviny s jasem pozadí oblohy. Dolní z oblouků byl jakoby mírně rozdělen a slabší z jeho dvou částí směřovala k otevřené hvězdokupě Melotte 50. Vedle horního oblouku byla poměrně snadno pozorována ještě jedna samostatná izolovaná oblast. Oba oblouky byly rozevřené jako krabí klepeta a mezi nimi se nacházela tmavší oblast. Používal jsem k dalekohledu Sky-Watcher 254/1200 zvětšení 63x a 109x (63x bylo vhodnější, protože objekt vypadal více než jeden celek), filtry O-III a UHC oba znamenitě pomohli. Od tohoto momentu mlhovinu Sharpless 2-157 dokážu najít i obyčejným zametáním.

Dominik: Po dlouhém čase jsem se opět dostal k pozorování. Obloha mi poskytla vynikající podmínky pofrontálneho vyjasnění jako začátek babího léta. Rozhodl jsem se zaměřit na Kasiopeju, která se nacházela právě při zenitu. Po listování v Pocket sky atlasu jsem usoudil, že se pokusím o pozorování mlhoviny Sharpless 2-157. Jak to už bývá pamatoval jsem si, že ji pozoroval Myzer a také jsem si vzpomněl velmi přibližně na fotku, tedy na její tvar krabích klepet, no přesné Myzerove poznámky jsem si vůbec nepamatoval.

Takto nepřipravený jsem se přes pěknou hvězdokupu M52 a mlhovinu Bublina (NGC 7635) dostal k trojúhelníku jasných hvězd, pod kterými měla být Sharpless 2-157. Za Panoptic24 jsem nasadil OIII filtr a čekal až něco uvidím. Nevěděl jsem jak velká má být ani kde mám co spatřit, jen jsem čekal jestli něco všimnu. Asi po 20 minutách zoufalého hledání jsem konečně začal něco vidět. Kolem oka a okuláru jsem měl čepici, neboť světlo z okolí mě velmi rušilo. Pod nejspodnější hvězdou trojúhelníku hvězd v zorném poli jsem uviděl oblak. Byl nejjasnější pod tou jasnou hvězdou a postupně jsem začal vidět, že je to celý oblouk, který se táhne asi přes celé zorné pole, ale pod hvězdou je nejjasnější. Na pravém konci oblouk zahýbá a nastává tmavé místo, ze kterého však vybíhá další tmavší spodní oblouk. Tento oblouk má ve svém středu tmavá místa až od něj docházím k mohutné jasné části, zcela vlevo v zorném poli. Tato část má neurčitý tvar, ale je pěkně rozsáhlá. V místě kde se spojuje horní oblouk s touto částí je pozorovatelný výběžek do hora od mohutného oblaku. Během pozorování jsem viděl mlhovinu iu hvězdách trojúhelníku, no nevěděl jsem, že je to stále Sharpless 2-157. Po pozorování jsem si sedl za počítač a s úžasem podíval, že jsem viděl přesně to co je na fotce a přesně stejně jako to popsal Myzer. Bez větší přípravy to byl rozhodně dobrý trénink oka.