2.8 KiB
| name | created_by | created_date | updated_by | updated_date |
|---|---|---|---|---|
| Štít | 8mag | 2020-03-29 11:30:26.548492 | lada.dvorak7@gmail.com | 2020-03-30 19:01:53.982142 |
Malé souhvězdí hned jižně od nebeského rovníku, pod hranicí Orla s ocasem Hada, jehož nejjasnější hvězdy sice dosahují pouze 4. magnitudu, ale není těžké ho najít - aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohaté části Mléčné dráhy, na severozápadním rozhraní navíc popredkávanou tmavými mraky Velké trhliny a promítá se do něj velmi jasný hvězdný oblak - velké množství vzdálených hvězd, které oko nerozliší a vnímá jejich právě jako svítící oblak. Při pohledu ze Střední Evropy je to vůbec nejvýrazněji zjasnění v dostupné části Mléčné dráhy.
Oblak ve štítu oproti svému okolí vykazuje velký kontrast. Právě v této oblasti si můžete všimnout nápadnou kombinaci jasných hvězdných polí s mimořádně tmavými prachovými mraky Velké trhliny nacházejícími se v popředí, které vytvářejí přímo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Velmi nápadná je především jeden stupeň velká mlhovina Barnard 103, ležící mezi hvězdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu jsou navíc rozmístěny po celém souhvězdí a našly si své čísla v Barnardova katalogu tmavých mlhovin. Zřejmě nejnápadnější komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) se rozšiřuje z Velké trhliny do severních částí souhvězdí a jeho kontrast s okolním hvězdným polem je v triedru opravdu pronikavý. Další velkou tmavou mlhovinu dlouhou přes jeden a půl stupně hledejte během dobrých podmínek hned jihovýchodně od γ Sct, v poli přeplněném slabými hvězdami (B312).
Pokud se budete dívat pozorněji, určitě zjistíte, že Oblak ve štítu má nepravidelný tvar a není pouhým oválem. Na obloze ze severu kopíruje hvězdy λ a 12 AQL, η a β Sct, pak míří k hvězdám ε a δ Sct, od kterých stoupá zpět k λ AQL. Přímo v oblaku je pouhým okem vidět otevřená hvězdokupa M11 (5,8mag). Samotný oblak vypadá pod tmavou oblohou jako živá směs mlhoviny, ve které se třpytí několik právě rozlišitelných hvězdných jisker. Jedná se o velké množství vzdálených hvězd, které oko nedokáže jednotlivě rozlišit a vnímá je proto pouze jako svítící oblak. Ve skutečnosti jde o průřez mezi neprůhlednými mraky mezihvězdné hmoty, kterým vidíme do poměrně velké vzdálenosti směrem ke středu Galaxie. V tomto směru se totiž díváme ne kolmo, ale přímo podél jednoho spirálového ramene - ramena Střelce. To je nejvnitřnějším z hlavních ramen, je široké a rozsáhlé, obtáčí téměř celou Galaxii dříve, než se začne vytrácet.
