czsky/cs/constellation/scutum.md

16 lines
2.8 KiB
Markdown
Raw Blame History

This file contains ambiguous Unicode characters

This file contains Unicode characters that might be confused with other characters. If you think that this is intentional, you can safely ignore this warning. Use the Escape button to reveal them.

---
name: Štít
created_by: 8mag
created_date: 2020-02-01 09:25:37.239379
updated_ by: ladin
updated_date: 2020-02-12 19:40:46.962202
---
![<]($IMG_DIR/cons/Sct.png)
Malé souhvězdí hned jižně od nebeského rovníku, pod hranicí Orla s ocasem Hada, jehož nejjasnější hvězdy sice dosahují pouze 4. magnitudu, ale není těžké ho najít - aspoň pod trochu tmavou oblohou. Štít totiž leží v bohaté části Mléčné dráhy, na severozápadním rozhraní navíc popredkávanou tmavými mraky Velké trhliny a promítá se do něj velmi jasný hvězdný oblak - velké množství vzdálených hvězd, které oko nerozliší a vnímá jejich právě jako svítící oblak. Při pohledu ze Střední Evropy je to vůbec nejvýrazněji zjasnění v dostupné části Mléčné dráhy.
Oblak ve štítu oproti svému okolí vykazuje velký kontrast. Právě v této oblasti si můžete všimnout nápadnou kombinaci jasných hvězdných polí s mimořádně tmavými prachovými mraky Velké trhliny nacházejícími se v popředí, které vytvářejí přímo a v okolí oblaku pozoruhodné zálivy. Velmi nápadná je především jeden stupeň velká mlhovina Barnard 103, ležící mezi hvězdami α a β Scuti. Mnohé tmavé oblasti prachu jsou navíc rozmístěny po celém souhvězdí a našly si své čísla v Barnardova katalogu tmavých mlhovin. Zřejmě nejnápadnější komplex (B103, B104, B 110, B 111 a B 113) se rozšiřuje z Velké trhliny do severních částí souhvězdí a jeho kontrast s okolním hvězdným polem je v triedru opravdu pronikavý. Další velkou tmavou mlhovinu dlouhou přes jeden a půl stupně hledejte během dobrých podmínek hned jihovýchodně od γ Sct, v poli přeplněném slabými hvězdami (B312).
Pokud se budete dívat pozorněji, určitě zjistíte, že Oblak ve štítu má nepravidelný tvar a není pouhým oválem. Na obloze ze severu kopíruje hvězdy λ a 12 AQL, η a β Sct, pak míří k hvězdám ε a δ Sct, od kterých stoupá zpět k λ AQL. Přímo v oblaku je pouhým okem vidět otevřená hvězdokupa M11 (5,8m). Samotný oblak vypadá pod tmavou oblohou jako živá směs mlhoviny, ve které se třpytí několik právě rozlišitelných hvězdných jisker. Jedná se o velké množství vzdálených hvězd, které oko nedokáže jednotlivě rozlišit a vnímá je proto pouze jako svítící oblak. Ve skutečnosti jde o průřez mezi neprůhlednými mraky mezihvězdné hmoty, kterým vidíme do poměrně velké vzdálenosti směrem ke středu Galaxie. V tomto směru se totiž díváme ne kolmo, ale přímo podél jednoho spirálového ramene - ramena Střelce. To je nejvnitřnějším z hlavních ramen, je široké a rozsáhlé, obtáčí téměř celou Galaxii dříve, než se začne vytrácet.
![<]($IMG_DIR/cons/Sct_1.jpg)