17 lines
1.8 KiB
Markdown
17 lines
1.8 KiB
Markdown
---
|
||
name: Helix
|
||
rating: 10
|
||
references:
|
||
created_by: 8mag
|
||
created_date: 2020-03-29 11:30:18.037158
|
||
updated_by: 8mag
|
||
updated_date: 2020-03-30 19:01:47.820718
|
||
---
|
||
|
||
Jedna z nejbližších planetárních mlhovin objevena v roce 1824 K. L. Hardingem, její vzdálenost je pravděpodobně menší než 300 světelných let, proto je i na obloze velmi rozsáhlá - její průměr dosahuje jeden a půl stupně. Celková jasnost je sice poměrně vysoká - 7,3mag - ale díky své rozloze má nízkou povrchovou jasnost. Odkdy však Maurice Clark informoval, že Helix je na tmavé obloze vidět přes mlhovinový filtr i pouhým okem, stala se z něj přitažlivá pozorovací atrakce. V triedru vypadá jako velký disk, matně kruhový (je lehčí viditelným objektem jako například Řasy). Pohotově ho ale uvidíte pouze tehdy, pokud bude vyšší nad obzorem, což u nás nebývá příliš často.
|
||
|
||
V malých dalekohledech Helix vypadá jako slabý, ale velký mlhavý prstýnek. Střed je tmavý, centrální hvězda může být snad viditelná jen bočním pohledem. Efektivní je použití co nejmenšího zvětšení a O-III filtru. V 250 mm Dobsone je mlhovina velmi velká a slabá s nestejně osvětlenou plochou prstencového tvaru. UHC filtr a boční pohled odhalí dvě nepatrně jasné plochy v prstenu. Tři hvězdy 10. magnitudy jsou umístěny uprostřed a přinejmenším pět slabých hvězd je zabalených v disku. V 400 mm Dobsone je slabá při pohledu bez filtru, ale O-III ukáže ohromné kolo s tmavým středem. Kolo je poměrně slabé kolem vnějšího rozhraní. Přinejmenším 10 hvězd je ponořených v mlhovině, zahrnující uprostřed i centrální hvězdu. 100x zvětšení odhalí dvě jasné plochy na SSV a JJZ straně disku planetárky.
|
||
|
||
|
||
|