Add create/update by info

cs/dso/ABELL/ABELL1367.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 6
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.095789
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.095795
 ---
 Jedna z bohatších kup galaxií s tímto označením. Je vzdálena 400 milionů světelných let a zahrnuje zhruba 60 členů, které leží na obloze v oblasti o něco větší než jeden stupeň. Několik z nich můžeme spatřit dalekohledem s průměrem objektivu alespoň 350 mm. Nejjasnější je NGC 3842 (11,8m), umístěná v srdci kopy, kousek jihozápadně od hvězdy 11. magnitudy. Většina ostatních členů je výrazně slabších.
 

cs/dso/ABELL/ABELL2065.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 6
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.031211
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.031232
 ---
 Bilion světelných let vzdálená kupa galaxií sestávající z členů jasnosti 16m a slabších, náročná i pro velké dalekohledy. Pod tmavou, průzračnou oblohou se v 450 mm dalekohledu ukáže bočním pohledem deset extrémně slabých skvrn. Osm galaxií je koncentrovaných na 3'ploche. Dvě další galaxie jsou viditelné na jihovýchod odtud.
 

cs/dso/ABELL/ABELL2151.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 6
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.726300
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.726306
 ---
 Jedna ze čtyř skupin, které spolu vytvářejí obrovskou nadkupa galaxií označovanou jednoduše jako Herkules. Tato ohromná agregace je velmi vzdálená - 700 milionů světelných let, v důsledku čehož její členové, přesto, že většina z nich je skutečně velmi svítivých, zřídka jsou jasnější než 13,5m. Nejjasnějším členem kupy Abell 2151 je galaxie NGC 6042, která je spolu s pár dalšími galaxiemi vidět ve velkém dalekohledu jako maličký mlhavý obláček.
 

cs/dso/ABELL/ABELL2197.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 6
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.728631
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.728637
 ---
 Jedna ze skupin galaxií tvořících nadkupa galaxií Herkules, 25 stupňů severně od Abell 2151. Z jejích 30 členů je nejjasnější galaxie NGC 6160 (13,2m). Pokud je spousta Abell 2197 vzdálena 500 miliónů světelných let, NGC 6160 musí mít absolutní magnitudu skoro -23 a skutečný průměr 260 000 světelných let. Ve velkém dalekohledu vypadá jako mlhavý ovál se slabým jádrem.
 

cs/dso/ABELL/ABELL2199.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 6
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.730758
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.730763
 ---
 Třetí skupina galaxií tvořící rozsáhlou nadkupa galaxií. Leží 1,5 stupně jižně od Abell 2197 a má kolem 40 členů, z nichž nejjasnějším je NGC 6166. Jedná se o superobriu eliptickou galaxii, větší a jasnější než NGC 6160 v Abell 2197. Její absolutní magnituda musí přesahovat -24, což odpovídá svítivosti 330 bilionů Sluncí a její skutečný průměr je přinejmenším 310 000 světelných let. Ve větším dalekohledu se jedná o mlhavý obláček uprostřed se slabým jádrem.
 

cs/dso/Abell/Abell002.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 name: 
 rating: 5
+create by: ladin
+create date: 2020-02-01 12:01:35.224197
+update by: ladin
+create date: 2020-02-01 12:08:19.136651
 ---
 Slabší planetarní mlhovina v souhvězdí Cassiopea o jasnosti 14.5mag. Mlhovina se dobře hledá, jelikož se nachází poblíž hvězdy η Cas

cs/dso/Abell/Abell002_100u150.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 100/150
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell002_200u250.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 200/250
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell002_300u350.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 300/350
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell002_400u450.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 400/450
 rating: 5
+create by: ladin
+create date: 2020-02-01 12:01:35.238869
+update by: ladin
+create date: 2020-02-01 12:08:19.137178
 ---
 S použitím OIII filtru se mlhovina jeví jako slabý kotouček, bez viditelných struktur, zřetelný bočním viděním

cs/dso/Abell/Abell002_500u550.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 500/550
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell021.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Medusa
 rating: 5
+create by: ladin
+create date: 2020-02-01 11:39:36.751337
+update by: ladin
+create date: 2020-02-01 11:56:26.332420
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/Abell021.jpg)
 Velká mlhovina o velikosti  více než třetiny Měsíce v úplňku (13'), leží v souhvězdí Blíženců na hranici Canis Minor. Je známa také pod označením #Abell21 nebo  #Sh2-274. Byla objevena v roce 1955 astronomem UCLA George O. Abellem, který jej klasifikoval jako starou planetární mlhovinu.  Na fotografiích je mlhovina propletena hadovitými filamenty, které připomínají vlasy Medusy z řecké mytologie.

cs/dso/Abell/Abell021_100u150.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 100/150
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell021_200u250.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 200/250
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell021_300u350.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 300/350
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell021_400u450.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 400/450
 rating: 5
+create by: ladin
+create date: 2020-02-01 11:39:36.759231
+update by: ladin
+create date: 2020-02-01 11:56:26.333058
 ---
 Jelikož se jedná o rozsáhlou mlhovinu, je třeba použít co nejmenší zvětšení. Mlhovina  má výrazný srpkovitý tvar a  použití  OIII filtru mlhovinu ještě zvýrazní.

cs/dso/Abell/Abell021_500u550.md

@@ -1,4 +0,0 @@
----
-aperture: 500/550
-rating: 5
----

cs/dso/Abell/Abell031.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Sharpless 2-290
 rating: 6
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:35.194710
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:35.194717
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/Abell031.jpg)
 Tato planetární mlhovina je jedna z těch jasnějších z Abell katalogu (to znamená, že je velmi slabá). Předpokládá se, že je to velmi stará mlhovina, která interaguje z okolním mezihvězdným prostředím. Snímky ukazují modré a červené části planetárky. Modrý materiál je blízko její centrální hvězdy a silně září v OIII. Jižní vnější část je ohraničena širokým obloukem, kde zřejmě interaguje materiál mlhoviny z mezihvězdným prostředím.

cs/dso/B/B072.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 name: Had
 rating: 6
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.257047
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.257056
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/B072.jpg)

cs/dso/B/B072_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.257209
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.257212
 ---
 100x: Barnard 72 je malá, ale nápadná prachová linie ve tvaru S, klikatící se až mimo hvězdných mraků Mléčné cesty SSZ od rozhraní hlavičky Dýmky. Její tloušťka průměrně dosahuje od 2'po 3'a rozšiřuje se asi 6'SZ-JV. Jako všechny tmavé mlhoviny, čisté tmavé noci jsou naprosto nezbytné pro dobrý pohled.

cs/dso/Cr/Cr021.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 name: 
 rating: 4
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.980206
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.980211
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/Cr021.png)

cs/dso/Cr/Cr021_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.980329
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.980332
 ---
 125x: Při malém zvětšení je tato hvězdokupa zřejmým 6'širokým "C" jasných hvězd. 125x odhalí tucet 8-10m hvězd, devět z nich v pěkném štvrťmesiaci s terminátorem obráceným na východ a dvěma jasnějšími hvězdami na severním a jižním rozhraní. 18 "široký pár 10,5m složek leží na ZSZ rozhraní půlkruhu. Galaxie IC 1731, ležící 4'severne a hned západně od hvězdy 13,5m, je slabým matným 1,5'obláčikom obklopujícím slabé, drobné jádro.

cs/dso/Cr/Cr121.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 4
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:38.716043
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:38.716048
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/Cr121.png)
 Otevřená hvězdokupa vhodná spíše pro triedr jako dalekohled. V 200 mm Newtone je extrémně velkou skupinou 20 hvězd, ne dobře rozlišitelných od hvězdného pole. Její 5 nejjasnějších hvězd tvoří zkřivený řetězec s hvězdou ο1 CMa (3,79m) na severním konci. Wolf-Rayetových proměnná hvězda EZ Canis Majoris, hned severně od ο1 CMa, je pravděpodobně skutečným členem kopy.

cs/dso/Cr/Cr132.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 4
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:38.718178
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:38.718183
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/Cr132.png)
 Otevřená hvězdokupa viditelná v dalekohledu s průměrem objektivu 8 cm jako rozsáhlé zhuštění bohatého hvězdného pola jižní části Mléčné dráhy Velkého psa. Skládá se z několika tuctů hvězd různých jasností v rozloze jeden a půl stupně. Čtyři nejjasnější hvězdy, jedna 5. magnitudy a tři 6. magnitudy vytvářejí rohy čtverce. Jak to u většiny otevřených hvězdokup s označením Collinder bývá, jsou nejlepší viditelné v triedru a v malých zvětšeních dalekohledů.

cs/dso/Cr/Cr140.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 4
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:38.720341
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:38.720349
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/Cr140.png)
 Velmi rozsáhlá otevřená hvězdokupa viditelná pouhým okem jako matná skvrnka v Mléčné dráze. Označuje "chlup" na konci ocasu Velkého psa. V dalekohledu se jedná o kostru velkého seskupení "Y" sestávajícího ze čtyř 5-6m hvězd, které jsou mírně vysunuté z kopy na SEVEROVÝCHODNÍM

cs/dso/Cr/Cr399.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Brocchiho hviezdokopa
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.306137
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.306143
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/Cr399.jpg)
 Otevřená hvězdokupa známá pod názvy "Ramínko" nebo "Věšák na šaty", které vystihují její tvar. Je viditelná snadno i pouhým okem (3,6m). Už v triedru si všimneme nápadný útvar, který je tvořen skupinou 10 hvězd šesté a sedmé magnitudy, zabírajících na obloze jeden a půl stupně. V 

cs/dso/Cr/Cr399_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.306271
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.306273
 ---
 dalekohledu se promění na rozsáhlou kopu tří tuctů hvězd. Jedna z těch jasnějších má oranžový odstín, který pěkně kontrastuje s modravým okolními hvězdami. 4 Vul - nejjižnější hvězda "háku" - je nenáročnou trojhvězdí, tvoří ji složky jasnosti 5,2m, 9,9m a 11,6m. Od ní na severovýchod leží čtyřhvězda Struve 2521, kterou tvoří složky jasnosti 5,9m, 10,7m a dvě 9,9m.

cs/dso/Cr/Cr464.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:41.468225
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:41.468238
 ---
 Jedná se buď jen o bohaté pole hvězd, které je jako rozsáhlá mlhavá plocha vidět i pouhým okem nebo o extrémně velkou, uvolněnou a nepravidelnou otevřenou hvězdokupu. V triedru na ploše velikosti dvou stupňů napočítáte pět hvězd 6m, osm 7m a dvacet 8m a slabších. Stálice 11 a 12 Cam představují široký pár (108,5 "), jehož první složka dosahuje jasnost 5,4m a druhá 6,5m.
 

cs/dso/M/M001.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Krabia hmlovina
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.761072
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.761078
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M001.jpg)
 Proslulý pozůstatek po supernově, jejíž vzplanutí pozorovali 4. července roku 1054 čínští astronomové. Supernovu popsali jako červeno-bílou hvězdu s ostrými paprsky směřujícími do 4 stran. Výbuch si všimli i američtí indiáni ze severní Arizony a díky nim se tato událost v podobě několika kreseb zachovala až do dnešních dnů. Jasností 6krát překonala Venuši a následujících 23 dní byla vidět i přes den pouhým okem. Potom postupně slábla a z oblohy se definitivně ztratila až za dalších 653 dní. Pozůstatek po supernově byl znovu nalezen až v časech objevů dalekohledů, v roce 1731 britským amatérským astronomům Johnem Bevison, který ji uvedl do svého hvězdného katalogu Uranographia Britannica. Podle záznamů ji nezávisle na něm objevil i Charles Messier v roce 1758 v době, kdy se k nám po 76 letech poprvé od předpovědi návratu E. Halleyovy vracela Halleyova kometa, pojmenována na jeho počest. Messier jistě nevěděl, že objevil jeden z nejpoutavějších a nejzvláštnějších objektů na obloze. Známý název dostala Krabí mlhovina až podle obrázku, který nakreslil v roce 1844 při pohledu na ni svým mohutným 36 palcovým teleskopem Lord Rose v Irsku.

cs/dso/M/M002.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:39.806178
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:39.806196
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M002.jpg)
 Bohatá a kompaktní kulová hvězdokupa s nepatrným eliptickým tvarem (6,4m), objevená v roce 1746 Jeanem-Dominiquem Maraldim a nezávisle na něm o 14 let i Ch. Messierem, který ji přidal do svého katalogu. Jednotlivé hvězdy rozlišil až W. Herschel. Spolu s hvězdami α a β Aquarii tvoří na obloze pravoúhlý trojúhelník a jako drobná rozmazaná skvrna může být někdy pozorovatelná bez dalekohledu. V triedru je již nápadná a je snadné ji přesně identifikovat. Rozlišit jednotlivé hvězdy se nám podaří výkonnějším amatérským dalekohledem, neboť ty nejjasnější dosahují jen 13. hvězdnou velikost. M2 je vzdálena asi 36 800 světelných let a nachází se až za středem Galaxie.

cs/dso/M/M003.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.264978
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.264994
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M003.jpg)
 Působivá kulová hvězdokupa v jihovýchodní části souhvězdí, směrem k Pastýři, objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Leží blízko okraje souhvězdí nedaleko hvězdy β Coma Berenices, v polovině vzdálenosti mezi hvězdami Cor Caroli - Arktur. Spolu s M13 a M5 se řadí k trojici nejjasnějších kulových hvězdokup na severní obloze. Vzdálená je přibližně 27 000 světelných let. Nejvhodnějším pozorovacím obdobím je jaro, kdy prochází kolem zenitu. Její celková jasnost je těsně pod 6. magnitudě, tedy za dobrých pozorovacích podmínek je viditelná ještě i pouhým okem. V triedru uvidíme zřetelnou mlhavou jasnou skvrnu a v malém dalekohledu postřehneme i centrální zjasnění.

cs/dso/M/M003_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.265283
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.265287
 ---
 100x: Tato guľovka je pěkným cílem pro malý dalekohled. Je jasná, velká a kruhová, s bohatým zrnitým halo rovnoměrně se zjasňujícím k malému oslňujícímu jádru.

cs/dso/M/M003_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.265499
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.265504
 ---
 100x: M3 je nádherná kulová hvězdokupa, která soupeří s M13 z Herkula. Má velmi jasné, velké jádro zabírající polovinu 10' hala, které se postupně zeslabuje k volnému okraji okolních hvězd. Halo je dobře rozlišitelné skoro až po centrum guľovky.

cs/dso/M/M003_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.265649
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:25.265653
 ---
 125x: M3 je blištiacou se koulí hvězd s mimořádně jasným, bohatým, oválným jádrem prodlouženým 5'x 4'SZ-JV a obklopené 16' halem drobných hvězd. Hvězdy jsou dobře i v jádru a rozšiřují se směrem ven v stočených řetězcích.

cs/dso/M/M004.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.949941
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.949947
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M004.jpg)
 Kulová hvězdokupa (6,4m) jeden obloukový stupeň od hvězdy Antares. Její objev se připisuje de Cheseaux z roku 1746, ale našel ji i Charles Messier, jako vůbec první objevenou kulovou hvězdokupu a jako na jediné mohl tehdy s dostupným vybavením pozorovat i některé hvězdy. I dnes je pro menší dalekohledy jednou z nejvděčnějších kulových hvězdokup. Odhaduje se, že je od nás vzdálena pouze 6 500 světelných let a tak by mohla být nejbližší kulovou hvězdokupou k Zemi. Pouze NGC 6397 z Oltáře a NGC 6366, vzdálené sruby 7 800 světelných let, jsou možnými uchazeči o tuto čest. Ve svítivosti nedosahuje standardní průměr většiny kulových hvězdokup, vždyť obsahuje jen něco přes 10 000 hvězd. Je však bohatá na krátkoperiodické proměnné hvězdy a bílé trpaslíci. Její absolutní magnituda -6,8 odpovídá skromné ​​svítivosti 44 000 Sluncí.

cs/dso/M/M004_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.950073
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.950075
 ---
 150x: M4 je jasná masa třpytivých hvězd. Mnoho vroubkovaných hvězdných řetězců se rozšiřuje do průměru 16'. Jádro je jasné, přesto méně zhuštěné než ostatní kulové hvězdokupy, a dobře rozlišitelné. Nápadná linie jasnějších hvězd se táhne napříč kupou. Několik dalších řetězců a shluků vyčnívá oproti zaplněnému pozadí slabých bodů, až to vše vytváří trojrozměrný efekt. Pole severně a jižně za okrajem kopy obsahuje jasné hvězdy.

cs/dso/M/M005.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.963500
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.963514
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M005.jpg)
 Nádherná kulová hvězdokupa jihozápadně od oranžového Arktur, při hvězdě 5 Serpente. Nejsnáze ji najdeme, když prodloužíme spojnici hvězd λ a α směrem na jih. Svou 6. magnitudě by mohla být z tmavších oblastí vidět i pouhým okem, triedr ji ukáže jako mlhavý obláček o průměru zhruba 17 obloukových minut. Na obloze si ji poprvé všiml v roce 1702 G. Kirche při pozorování neznámé komety. M5 leží ve vzdálenosti asi 27 000 světelných let, průměr se odhaduje na 130 ly a věk na 13 miliard let.

cs/dso/M/M005_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.963697
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.963701
 ---
 150x: jedna z nejkrásnějších kulových hvězdokup severní oblohy. Stovky bílých a žlutých hvězd jsou rozlišitelné od samotného okraje až po drsné halo. Pohled i když je klamavý, vytváří představu 3D obrazu: rozlišitelné hvězdy jsou jakoby v popředí svítivého pozadí popredkávaného tmavými místy. Při velkém zvětšení rozeznáme množství hvězdných řetězců přímo ve hvězdokupě, ale i šířících se ve všech směrech směrem ven. Pouze východně je okolních hvězd méně. Na jihozápadním rozhraní je nápadná přední hvězda 10m a na jihovýchodě se zase nachází dvojhvězda 5 Ser, tvořena žlutou složkou 5,1m a načervenalým průvodcem 10m vzdáleným od ní 11 ".

cs/dso/M/M006.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Motýľ
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.952705
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.952711
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M006.jpg)
 Rozsáhlá otevřená hvězdokupa ve východní části souhvězdí. Nejjasnější hvězda dosahuje 5,8m a nejjasnější hvězdy mají 6. a 7. hvězdnou velikost. Celková jasnost hvězdokupy je příznivá 5,3m, takže je viditelná i pouhým okem, o to lépe v triedru a v malém dalekohledu je již velmi působivá. Ve větším dalekohledu připomíná svým tvarem letícího motýla. Tvoří ji asi 80 hvězd. Pravda, nachází se dost daleko na jihu, tedy i v nejpříznivějším období na pozorování z našich zeměpisných šířek nám bude trochu znepříjemňovat její pozorování nízká výška nad horizontem. O hvězdokupě se zmiňuje už Ptolemaios někdy v druhém století před n. l. později také P. de Cheseaux a Hodierna.

cs/dso/M/M006_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.952832
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.952835
 ---
 50x: M6 viditelná pouhým okem, je atraktivní spoustou 6-10m rozptýlených hvězd na ploše půl stupně, zhruba v trojúhelníkové oblasti poněkud stlačené uprostřed. Hvězdy jsou umístěny v malých svazcích a pruzích a geometrických obrazcích. Nejjasnější hvězda kopy, dlouhoperiodické proměnná hvězda BM Scorpii, je nápadnou oranžovou hvězdou na VSV rozhraní kopy. Kopa je nejlépe vidět při malém zvětšení, kdy vynikne kontrast mezi jasnějšími a slabšími členy kopy.

cs/dso/M/M006_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.952925
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.952930
 ---
 75x: Kopa obsahuje sto hvězd na 45'ploche, jasnější členové jsou koncentrovaní na 30'x 15'trojuholníku. Nepravidelné rovnoběžné linie hvězd, které tvoří delší stranu trojúhelníku, jsou křídly motýla a jeho tykadly je malé, ale nápadné "V" 10-11m hvězd JJV od centra kupy.

cs/dso/M/M007.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Ptolemaiova hviezdokopa
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.942482
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.942498
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M007.jpg)
 Rozlehlá otevřená hvězdokupa jihovýchodně od M6. Nachází se ale blíže než ona, asi 800 světelných let daleko. Snadno ji najdete už pouhým okem v blízkosti ostnu Štíra, její nejjasnější hvězdy dosahují šestou hvězdnou velikost. Pro plné vychutnání jejího vzhledu je vhodný výkonnější triedr. Asi 80 hvězd z této hvězdokupy dosahuje 10. hvězdnou velikost. Patří k nejpozoruhodnějším otevřená hvězdokupa, jaké můžeme na obloze pozorovat, průměr hvězdokupy je až 80 obloukových minut. Pravda, u nás vystupuje nízko nad obzor, ale pokud nám ve výhledu na jih nestojí žádné překážky a není příliš osvětlen, podaří se nám ji najít poměrně snadno. M7 je nejjižnějším Messierovým objektem. M7 spolu s M6 vzpomíná Ptolemaios ve 2. století před n. l.

cs/dso/M/M007_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.942659
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.942662
 ---
 50x: M7, pozorovaná na půli cesty mezi ostnem Štíra a čajníkem Střelce, je mohutná otevřená hvězdokupa bez problémů viditelná pouhým okem jako koncentrovaná skvrna v Mléčné dráze. Její 70 hvězd je volně rozptýlených na 80'ploche. Jasnější hvězdy kopy jsou ohraničené v centru, s třpytivý hvězdným řetězcem táhnoucím se převážně V-Z.

cs/dso/M/M007_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.942758
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:36.942760
 ---
 60x: M7 je velmi velkou spoustou jasných hvězd oproti bohatému pozadí slabých hvězd. V centru kopy je velký, nápadný květináč, který nemá uprostřed skoro žádné hvězdy. Skoro všechny další hvězdy kopy jsou soustředěny v řetězcích, pět z řetězců se připojuje na rohy květináče. Blízko severního rozhraní kopy leží poměrně stočený V-Z řetězec slabších hvězd, oddělený od hlavní skupiny bezhvězdné prázdnotou. Mnozí členové skupiny jsou seskupení v párech nebo trojhvězdí a mnohé jsou namodralé, ostře kontrastující s nejjasnější oranžovou hvězdou kopy blízko jejího jihozápadního rozhraní. Celkově kupa obsahuje přinejmenším sto hvězd na 90'ploche, dva tucty z nich mají 5,6-9m. Okrajové hvězdy se vytrácejí do okolního hvězdného pole, což dělá skutečné hranice kopy těžko rozeznatelné.

cs/dso/M/M008.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Lagúna
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.540498
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.540509
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M008.jpg)
 Nejstarší záznam o pozorování této jasné emisní mlhoviny provedl v roce 1680 Flamsteed, ale zmiňuje se o ní i Cheseaux v roce 1746 a L. Gentil v roce 1747. V její východní části se nachází velká, jasná a bohatá otevřená hvězdokupa NGC 6530, jejíž nejjasnější , horké hvězdy spektrálního typu O jsou hlavní důvodem, proč tato část mlhoviny svítí. Její západní část zase osvětluje hvězda 9 sagittario, sice na obloze jen stálice šesté magnitudy, ve skutečnosti však mimořádně horká hvězda, která vyzařuje 44-krát více ultrafialového záření než vizuálního světla. Přesto je i tak 23 000krát svítivější než naše Slunce. Mlhovina Laguna je zdánlivě rozdělena na dvě části širokou linií, což má na svědomí prachový mrak ležící před ní. Mlhovina leží od nás ve vzdálenosti 5 200 světelných let v samotném srdci spirálového ramene Střelec-Kýl. Na detailních fotografiích se na ni promítá několik temných čárek. Bart Bok jejich identifikoval jako globule, tedy zárodky budoucích hvězd.

cs/dso/M/M009.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.233991
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.233999
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M009.jpg)
 Bohatá kulová hvězdokupa, jedna z nejbližších ke středu Galaxie, od nás ji dělí 29 700 světelných let. Byla první z pěti kulových hvězdokup objevených Charlesem Messierem mezi 28.5 a 5.6 1764 v tomto souhvězdí. Dosahuje jasnost 7,8m a má oválný tvar, což naznačuje, že hvězdy jsou koncentrované k jejímu středu. Leží na okraji tmavé mlhoviny Barnard 64, její jasnost je proto v severní a východní části značně oslabena. V její těsné blízkosti se nacházejí další kulové hvězdokupy NGC 6356 (8,2m) a NGC 6342 (9,7m).

cs/dso/M/M009_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.234154
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.234157
 ---
 125x: M9 je jasná kulová hvězdokupa s velkým jasným jádrem a 4'halom. Okraj je zhuštěný, ale pár proudů okolních hvězd můžeme rozlišit. 25'západne od M9 je tmavé centrum prachového mraku B64, temné mlhoviny ve tvaru komety s nejasným koncem ztrácejícím se v bohatém hvězdném poli.

cs/dso/M/M009_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.234253
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.234256
 ---
 150x: M9 je atraktivní, zhuštěná, dobře rozlišitelná guľovka. Má zvláštní trojúhelníkový tvar, jeden roh míří na sever. Dva široké páry jasných hvězd pola leží jižně a jihozápadně od kopy.

cs/dso/M/M010.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.225750
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.225762
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M010.jpg)
 Kulová hvězdokupa nedaleko červenavé hvězdy 30 Ophiuchi. Objevil ji Charles Messier a na hvězdy ji první rozložil W. Herschel. Je uvolněnější a otevřenější oproti M9. Její jasnost je 7m a má spíše eliptický tvar. Je jednou z nejbližších a nejmladších kulových hvězdokup ke středu Galaxie, od Země je vzdálena 26 400 světelných let.

cs/dso/M/M010_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.225938
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.225940
 ---
 100x: M10 je vzhledem podobná ke M12, pozorované tři stupně na severozápad, ale je o něco méně zhuštěná a nepatrně jasnější. Jasné jádro má zrnitou strukturu a je umístěno v poměrně dobře rozlišitelný hale, jehož 3-4 tucty hvězd vyčnívají oproti mlhavé pozadí.

cs/dso/M/M010_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.226041
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.226043
 ---
 125x: Tato jasná kulová hvězdokupa je diskem jiskřících bodů, které jsou dobře rozlišitelné k centru jádra. Okolní členové rozšiřují kopu na 12'a jsou více rovnoměrněji rozmístěni jako ti v M12.

cs/dso/M/M010_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.226117
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.226119
 ---
 150x: Nádhera! Jasné 5'centrálne jádro M10 je rozšířené množstvím zářivých bodů. Okolní hvězdy rozšiřují průměr kulové hvězdokupy na 15'. Dva nápadné hvězdné proudy se rozšiřují severně a jižně od jádra. Při 175x zvětšení rovnoměrné rozmístění jasných hvězd je poseto pozadím blikajících bodů. Jasná přední hvězda 8m leží severovýchodně od kopy a čtyři další jasné hvězdy na západní straně.

cs/dso/M/M011.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Divá kačica
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.270811
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.270824
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M011.jpg)
 Velkolepá otevřená hvězdokupa nedaleko proměnné hvězdy R Scuti přímo v jasném oblaku v štítu. Byla objevena německým astronomům G. Kirch z berlínského observatoře v roce 1681. Je tak bohatá a kompaktní, že připomíná uvolněnější kulovou hvězdokupu, která se dá rozlišit na jednotlivé hvězdy. Zdání klame, je to 250 milionů let stará otevřená hvězdokupa na půli cesty svého vývoje. Předpokládá se, že obsahuje přibližně 2 900 hvězd. Ty nejjasnější dosahují osmou magnitudu a zhruba dalších 500 je jasnějších než 14m. Vzdálená je 6 200 světelných let. Díky své jasnosti 5,8m může být viditelná i pouhým okem a už obyčejný triedr zprostředkuje rozmazanou kouli. Ta rozkvete už v menších dalekohledech, kde se zobrazí jako skvrna poměrně slabých hvězd.

cs/dso/M/M012.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237364
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237371
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M012.jpg)
 Poměrně uvolněná kulová hvězdokupa s jasností 8m objevena Charlesem Messierem v roce 1764. Je od nás vzdálena 16 000 světelných let.

cs/dso/M/M012_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237528
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237532
 ---
 100x: M12 je skoro dvojčetem M10 ležící tři stupně na jihovýchod, ale je méně zhuštěná a má menší jádro. 10'halo je dobře rozlišitelné po rozhraní jádra. Hvězda 10,5m leží 15'ZJZ a hvězda 11m 14'JJV od centra kulové hvězdokupy.

cs/dso/M/M012_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237630
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237632
 ---
 125x: M12 je nádherný objekt se stovkou hvězd rozlišitelných oproti mlhavé pozadí. Jádro má napříč 3', ale okolní hvězdy rozšiřují kopu na 11'. Dva tucty jasných hvězd dobře vynikají oproti ostatním členům kopy. Hvězda 12m leží na jižní straně jádra.

cs/dso/M/M012_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237706
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.237708
 ---
 150x: Nádhera! Tato dobře rozlišitelná kulová hvězdokupa má jasné 3'jadro, které rovnoměrně řídne směrem ven. Vnější části mají nepravidelné rozmístění hvězdných řetězců a ramen oddělených tmavými místy. Okolní členové zvyšují průměr kopy na 12'.

cs/dso/M/M013.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.719737
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.719750
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M013.jpg)
 Kulová hvězdokupa jasnosti 5,7m, kterou první objevil Edmund Halley v roce 1714. Když 1. června 1764 pozoroval Messier tuto hvězdokupu, zapsal si, že je to mlhovina bez hvězd, kruhovitá, jasná, má jádro jasnější než okraje a je viditelná v jednostopém dalekohledu. Obecně je považována za nejkrásnější kulovou hvězdokupu severní oblohy, jasnější jsou pouze Omega Centauri a 47 tucanae daleko na jihu. Hlavním důvodem, proč je M13 tak jasná, velká a dobře rozlišitelná i v menším dalekohledu, je, že leží relativně blízko nás, asi 21 000 světelných let a její absolutní magnituda dosahuje -8,7. Stephen James O'Meara určil její vizuální jasnost na 5.3m, což je trochu jasnější, jak se udává v mnoha knihách. Její skutečný průměr je 140 ly a obsahuje několik set tisíc, možná až milion hvězd. Věk hvězdokupy se odhaduje na 20 milionů let. V roce 1974 k ní byla vyslána (jako k prvnímu vesmírnému objektu) rádiová zpráva z observatoře v Arecibo.

cs/dso/M/M014.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242224
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242233
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M014.jpg)
 Na hvězdy poměrně bohatá kulová hvězdokupa eliptického tvaru ležící blízko nebeského rovníku, kterou objevil Charles Messier 1. června 1764. Její jasnost dosahuje 7,6m a leží 33 000 světelných let daleko. V minulosti tu vybuchla nova, která byla první vyfotografována v kulové hvězdokupě.

cs/dso/M/M014_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242408
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242411
 ---
 75x: M14, přesto, že je poměrně jasná a velká, nelze rozlišit v malých dalekohledech. Centrum její mlhavého disku je dost zhuštěné a obalené tenkým okrajem.

cs/dso/M/M014_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242511
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242513
 ---
 125x: M14 má velké, nestejně jasné, 3'jadro umístěny v 6'hale. Jádro má zrnitou strukturu s částečným rozlišením jeho nejjasnějších hvězd.

cs/dso/M/M014_400u450.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 400/450
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242588
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.242591
 ---
 150x: M14 má slabě zhuštěné 8'halo obklopující široké jádro. Jádro zůstává zrnité při tomto průměru, ale halo se promění na bohatství třpytivých delikátních hvězdných jisker.

cs/dso/M/M015.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:34.033149
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:34.033161
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M015.jpg)
 Zajímavá kulová hvězdokupa čtyři stupně severozápadně od Enif objevena v září roku 1746 Maraldim náhodně při hledání komety. Neunikla ani Charles Messier, který ji nezávisle objevil v roce 1764. Její jasné jádro obsahující jednu z nejhustších koncentrací hvězd bylo vyfotografované HST a odborníci se domnívají, že by mohlo obsahovat uvnitř černou díru. Silně totiž září v rentgenové oblasti spektra. Známá je rovněž planetární mlhovina označovaná jako Kuestner 648, která je vidět většími amatérskými dalekohledy použitím mlhovinový filtru. Na fotografických snímcích se jeví jako kruhový oblak kolem umírající hvězdy. M15 je od nás vzdálena 31 000 světelných let.

cs/dso/M/M016.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Orlia hmlovina
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.967270
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.967279
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M016.jpg)
 Otevřená hvězdokupa na rozhraní se souhvězdím Štítu v emisním komplexu nacházejícím se od nás 6 500 světelných let daleko v sousedním spirálovém rameni Střelec-Kýl. Nejjasnější hvězdy M16 jsou velmi horké a velmi svítivé, hlavně oni ozařují část mlhoviny, která dostala populární název Orlí mlhovina (IC 4703). Otevřená hvězdokupa by se svou šestou magnitudě mohla být vidět i pouhým okem, některé její hvězdy můžeme rozlišit menším dalekohledem. Její stáří se odhaduje na 5,5 milionu let. Celá oblast je místem s intenzivní tvorbou hvězd, v komplexu najdeme ojedinělé tmavé kruhové skvrny - globule, zhuštěné mračna považovány za zárodek hvězdného systému. Objekt je také zdrojem rádiových vln.

cs/dso/M/M016_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.967442
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.967449
 ---
 je M16 velkou, volnou spoustou 50 hvězd 8m a slabších ponořených v Orlej mlhovině. O-III filtr efektivně zvýší jas mlhoviny. Ta nyní obklopuje celou hvězdokupu a táhne se jižně. Ze severu do ní zasahuje tmavý klín v podobě neprůhledného prachového mraku.

cs/dso/M/M016_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.967549
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:23.967551
 ---
 125x: mlhovinu ve tvaru vějíře ze severu překrývá v ostrém kontrastu přední tmavé prachové mračno, které proniká až k otevřené hvězdokupě tvořené 60 členy. Na severovýchodní straně je tenká, ostře ohraničená V-Z tmavá linie nazvaná "Tmavý sloup". Mnoho tmavých kuželů se tlačí do nitra mlhoviny.

cs/dso/M/M017.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Omega
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.543198
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.543204
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M017.jpg)
 Jasná emisní mlhovina s rodícími se hvězdami pozorovaná na severním okraji souhvězdí, na rozhraní se souhvězdím Štítu v bohaté oblasti Mléčné cesty na sever od M18 a M24. První záznam o jejím pozorování provedl na jaře roku 1746 de Cheseaux, nezávisle ji však objevil i Charles Messier v červnu téhož roku. V jejím nitru leží otevřená hvězdokupa NGC 6618 tvořena 35 velmi mladými hvězdami. Hvězdokupa je svou jasností na nepresvetlenej obloze vidět i pouhým okem, o to lépe triedru. V dalekohledu je vidět i jasná mlhovina popredkávaná tmavými místy, která může v nádheře soutěžit s Velkou mlhovinou v Orionu. Leží ve vzdálenosti 5 700 světelných let.

cs/dso/M/M017_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.543330
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.543334
 ---
 100x: s O-III filtrem mlhovina dosahuje mnohem větší kontrast mezi tmavými a jasnějšími plochami jako Velká mlhovina v Orionu. Hlavní část je vyzdobena nepravidelnými rozšířeními na jihu. Západní část je mimořádně zajímavá, s mnoha chomáči a oblouky míchanými s tmavou masou ozdobenou zářícími hvězdami. O-III filtr také ukáže jinak neviditelné slabší části mlhoviny rozšířené na východ a jihozápad. Mlhovina může být také vypátrána severně od jejího příčky, kde se nachází i většina jasnějších členy otevřené hvězdokupy. Celkově v ní napočítáme přinejmenším 75 hvězd.

cs/dso/M/M018.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.556202
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.556207
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M018.jpg)
 Malá otevřená hvězdokupa pozorovaná stupeň jižně od mlhoviny Omega, objevena Charlesem Messierem 3. června 1764 a popsána jako "kupa malých hvězd, trochu níže od M17, obklopená nepatrnou mlhovinou". Obsahuje 12 hvězd mezi 9. a 10. magnitudě a dohromady asi 40 hvězd, z nichž některé jsou modré, žluté, ale i oranžové. Její vzdálenost se odhaduje na 4 100 světelných let, věk na 32 milionů let, absolutní magnituda -5 odpovídá svítivosti 8 300 Sluncí. S celkovou jasností 6,9m hvězdokupu najdeme už v triedru.

cs/dso/M/M018_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.556325
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.556327
 ---
 125x: M18 je vidět ve stejném poli jako Omega a napočítáme v ní 40 hvězd 8,6m a slabších na ploše 10'. Většina z jejích jasnějších členy leží v nepravidelném oválu, tak i nejjasnější hvězda kupy 8,6m nacházející se na jeho severozápadním rozhraní. Pět z hvězd v tomto oválu má slabých společníků. Slabé okolní hvězdy se rozptylují 8'VJV k širokému páru 9m složek.

cs/dso/M/M019.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.230368
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.230378
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M019.jpg)
 Kulová hvězdokupa poměrně eliptického tvaru v jižní části souhvězdí, jejíž jasnost nepřevyšuje sedmou magnitudu. První ji objevil Ch. Messier 5. června 1764 jako pátou kulovou hvězdokupu nalezenou v průběhu jednoho týdne v tomto souhvězdí. Leží blízko středu Galaxie, od Země je vzdálena 27 000 světelných let Na obloze se v její těsné blízkosti nacházejí další kulové hvězdokupy NGC 6293 (8,4m) a NGC 6284 (9,5m).

cs/dso/M/M019_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.230554
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.230557
 ---
 100x: M19 je jasná, ale malá kulová hvězdokupa s S-J prodlouženým oválným halem. Jádro leží mimo centra na sever od něj. Pár rozptýlených hvězd je rozlišitelných kolem okraje kulové hvězdokupy, zvláště na jeho jižním rozhraní.

cs/dso/M/M019_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.230655
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:24.230658
 ---
 150x: M19, snad nejatraktivnější objekt v souhvězdí, má dobře rozlišitelné 8'x 6'SSV-JJZ halo ve tvaru vejce, obsahující 4'x 3'oválne jádro, které je velmi nestejně zhuštěné. Větší zvětšení odhalí mix jasných shluků a tmavých skvrn. Stovky nepravidelně rozmístěných částečně rozlišitelných hvězd jsou umístěny ve svítivě mlhavém pozadí. Hvězdný řetězec se točí kolem jižní strany jádra. Přední hvězdy 12m a 12,5m leží v hale na severovýchod a severozápad od jádra. 40'dlhý řetězec 11-12m hvězd se táhne mezi okolními hvězdami kopy na severním konci hala. Krátký VJV-ZSZ řetězec v poli předních hvězd leží na jižním okraji kulové hvězdokupy.

cs/dso/M/M020.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Trifid
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.546091
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.546096
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M020.jpg)
 Kombinace emisní a reflexní mlhoviny objevena ještě před rokem 1750 Le Gentile, v katalogu Ch. Messiera se objevila 5. června 1764. Název Trifid, jasné mlhoviny viditelné pouhým okem dva obloukového stupně severozápadně od mlhoviny Laguna, pochází od J. Herschela. Už v triedru se přemění na mlhavou elipsu uvnitř s pár hvězdami. Předpokládá se, že leží ve vzdálenosti asi 6 700 světelných let.

cs/dso/M/M021.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.558739
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.558744
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M021.jpg)
 Otevřená hvězdokupa objevena v červnu 1764 Charlesem Messierem, zřejmě tutéž noc jako pozoroval i mlhovinu Trifid, která se nachází v její těsné blízkosti. Odhady posouvají M21 do vzdálenosti 5 200 světelných let, tedy přesně takové, v jaké se nachází i mlhovina Laguna. Její skutečný průměr by mohl být 20 ly a absolutní magnituda -5,9, svítivost 20 000 Sluncí. Nejjasnější hvězdou M21 je horký modrobílý svítivý (7,3m) obor typu BO, v důsledku čehož musí být M21 velmi mladou otevřenou hvězdokupou, snad jen 4,6 milionů let starou. Celková jasnost této otevřené hvězdokupy je 5,9m a ve svém středu má relativně velkou koncentraci nejméně 70 hvězd.

cs/dso/M/M022.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.548243
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.548248
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M022.jpg)
 Prvenství v objevení této nádherné kulové hvězdokupy není známo. První záznam o ní se obvykle připisuje méně známému německému astronomovi Abrahamovi jehle, který tak učinil v roce 1665, ale mohl ji předtím vidět už Jan Hevelius. V každém případě však byla první kulovou hvězdokupou, kterou si na obloze lidstvo všimlo. Tak jak se objevila Omega Centauri v roce 1603 v Uranometrii J. Bayera, i M22 však byla v Ptolemaiova Almageste vyznačena pouze jako hvězda. Vzdálená je 10 000 světelných let, čímž je jednou z našich nejbližších kulových hvězdokup. Její absolutní magnituda je -8,5, svítivost 210 000 Sluncí a skutečný rozměr 70 světelných let, což jsou průměrné hodnoty kulových hvězdokup. Po planetární mlhovině objevené v M15, byla jako druhá v pořadí objevena jedna i v M22 a dostala označení GJJC 1. V roce 1989 se o tento objev zasloužil F. Gillett pomocí infračerveného satelitu IRAS.

cs/dso/M/M022_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.548369
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.548372
 ---
 100x: Relativně méně zhuštěné jádro je masou slabých, ale dobře rozlišitelných hvězd. I když jsou hvězdy hala na první pohled nestejně uspořádány, leží podél mnoha vizuálně atraktivních oblouků, pruhů a shluků. M22 je umístěna na severním okraji Velkého oblaku ve Střelci, což zvyšuje její atraktivitu.

cs/dso/M/M023.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.550834
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.550839
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M023.jpg)
 Tuto nádhernou bohatou otevřenou hvězdokupu objevil v červnu 1764 Charles Messier. Její zhruba 150 hvězd, z nichž nejjasnější je jen o něco slabší než 9m, se rozkládá na ploše asi tak velké jako průměr Měsíce v úplňku a svou celkovou jasností 5,5m je jako mlhavá skvrna na sever od hvězdy μ SGR vidět i pouhým okem. Nachází se ve vzdálenosti 2 100 světelných let, její absolutní magnituda -4,7 odpovídá svítivosti 3 600 Sluncí a je 300 milionů let stará.

cs/dso/M/M023_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.550958
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.550961
 ---
 75x: spousta zářících drahokamů oproti tmavé sametové obloze, která obsahuje 150 hvězd. Kopa je užší v její severní části než v jižní, kde její plná šířka přesahuje jeden stupeň.

cs/dso/M/M024.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Malý oblak v Strelcovi
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.554142
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.554147
 ---
 Nápadná oblast viditelná pouhým okem na severovýchod od hvězdy μ sagittario, kterou v roce 1764 katalogizovat Charles Messier. Toto zjasnění v podobě hvězdného mračna je jednou z nejzajímavějších oblastí celé Mléčné cesty: je částí vzdáleného vnitřního spirálového ramene naší Galaxie, označovaného jako rameno Pravítka, které nám při pohledu ze Země kromě této oblasti zakrývají prachové mračna bližšího spirálového ramene Střelec-Kýl. Tyto mračna v nichž se nacházejí i jasné mlhoviny Laguna, Trifid zda Omega jsou od nás vzdáleny od 5 000 do 7 000 světelných let, naopak hvězdy, které vidíme v M24, leží dále, ve vzdálenosti od 12 000 do 16 000 světelných let. Na bližším rozhraní tohoto hvězdného mračna se nachází malá otevřená hvězdokupa NGC 6603.
 

cs/dso/M/M025.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: IC 4725
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.560831
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.560836
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M025.jpg)
 Otevřená hvězdokupa viditelná pod tmavou oblohou pouhým okem jako rozmazaná skvrna celkové jasnosti 4,6m. Její 30 hvězd se tiskne v bohatém poli Mléčné cesty na ploše zhruba půl stupně a jsou vidět v triedru nebo malých dalekohledech. Objevil ji de Cheseaux v roce 1746, jakož i Charles Messier v roce 1764. Z neznámých důvodů nebyla později zařazena do NGC katalogu a dostala pouze IC označení (IC 4725). V M25 se nachází proměnná Cefeida U SGR, jejíž jasnost se mění od maxima 6,3m po minimum 7,1m v periodě 6,745 dne. Díky ní se vzdálenost této otevřené hvězdokupy stanovila na 3 000 světelných let. Její absolutní magnituda musí být -6,5, svítivost 33 000 Sluncí.

cs/dso/M/M026.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.273860
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.273866
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M026.jpg)
 Otevřená hvězdokupa, bohatá skvrna slabých hvězd nedaleko δ Scuti. Sice dosahuje 8. magnitudu, její převažujících 30 členy je o 4 magnitudy slabších. Hvězdokupu překrývají tmavé mlhoviny, které zeslabují jasnost těchto hvězd ležících za ní. Vzdálená je 5 000 světelných let, její stáří se odhaduje na přibližně 90 milionů let.

cs/dso/M/M027.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.299394
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.299406
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M027.jpg)
 První objevená planetární mlhovina, při hledání komety ji v roce 1764 náhodou zahlédl Charles Messier. Celkovou jasností 7,4m se řadí na druhé místo mezi planetárními mlhovinami, hned za Helix. Na rozdíl od něj se však dá překvapivě snadno rozpoznat mezi okolními hvězdami, nemá totiž tak nízkou povrchovou jasnost. V triedru ji můžeme spatřit ve stejném zorném poli jako hvězdu γ Sagittae nebo 14 Vul (5,7m). Menšími dalekohledy zahlédneme bočním pohledem náznakově tvar dvou slepených disků, podle kterých nese název. Její vzdálenost zatím není přesně určena, ale odhaduje se na 1 100 světelných let. Centrální hvězda má jasnost pouze 13,4m. Podle současných tvrzení by to mohla být dokonce dvojhvězda (složka 17. mag), ale tu astronom amatér běžně nerozliší. Plyn této mlhoviny se stále rozpíná do svého okolí rychlostí asi 30 km za sekundu.

cs/dso/M/M027_400u450.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 400/450
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.299572
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:29.299575
 ---
 dalekohledu asi nenajdete hezčí planetárky. Objekt ve tvaru přesýpacích hodin je ve své jasnější části plný jasných a tmavých skvrn. Dva nejnápadnější pásy leží blízko JJZ rozhraní. Najjužšia část je ponořena v slabším, ale docela nápadném hale. O-III a UHC filtry přidají velmi dobrý kontrast a ukáží mnohem lépe i slabší části. 200x zvětšení odhalí kromě centrální hvězdy tucet dalších hvězd ponořených v disku. Lepší jsou viditelné bez filtrů.

cs/dso/M/M028.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.562904
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.562910
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M028.jpg)
 Tuto kulovou hvězdokupu zaznamenal Charles Messier 27. července 1764 jako "mlhovinu neobsahující žádnou hvězdu ... kruhovou, viditelnou s problémy 3,5" dalekohledem ". Ani dnes v ní malým dalekohledem Nerozlišíme jednotlivé hvězdy, potřebujeme větší než kdysi W. Herschel, který tuto guľovku jako první rozlišil. Není problém ji najít, nachází se v blízkosti další, ale velmi jasné kulové hvězdokupy M22. Oproti ní má však nižší jasnost - 6,8m, je menší a o něco hustší s mírným eliptickým tvarem. Od Země je vzdálena 19 000 světelných let, skutečný průměr dosahuje 75 ly.

cs/dso/M/M028_400u450.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 400/450
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.563029
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.563032
 ---
 175x: tato pěkná guľovka má uprostřed mohutné jádro uvnitř rozsáhlého hala hvězd, které vybíhají směrem ven v podobě hvězdných řetězců. Přestože okraj je nepravidelný, je bohatě zhuštěný a má několik bezhvězdné mezer. Dvě nápadné na hvězdy chudé oblouky se točí na sever ze severovýchodního a SSZ rozhraní hala. Halo i jádro jsou dobře rozlišitelné.

cs/dso/M/M029.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:28.576039
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:28.576045
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M029.jpg)
 Malá otevřená hvězdokupa jasnosti 6,6m, jen nedaleko od jasné hvězdy γ Cygni, v bohaté hvězdné oblasti Mléčné dráhy, objevena Charlesem Messierem 29.července 1764. Během dobrých pozorovacích podmínek působí v kvalitním triedru na zkušených pozorovatelů jako sevřená skupinka sedmi nebo osmi drobných hvězd , které jsou rozmístěny velmi podobně jako známé Plejády ze souhvězdí Býka. V této kope se ve skutečnosti nachází přes 50 hvězd, většina je však už mimo dosah malých dalekohledů. Pouze pro nás škoda, že je překrývána mezihvězdné prostředí, v této oblasti velmi intenzivní, předpokládá se, že jinak by byla o 3. magnitudy jasnější a mohla by konkurovat skutečným plejádu! Hvězdokupa leží ve vzdálenosti 6 000 světelných let.

cs/dso/M/M030.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:28.131252
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:28.131264
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M030.jpg)
 Kulová hvězdokupa (7,3m) v jihovýchodní části souhvězdí, až na rozhraní se souhvězdím Jižní ryby, v blízkosti hvězdy ζ Cap, objevená v srpnu roku 1764 Charlesem Messierem. Je viditelná již v triedru jako nezřetelná mlhavá skvrna. Její střed je hustě posetý hvězdami a směrem k okrajovým částem hvězdokupy se hustota snižuje. Vzdálená je 24 700 světelných let a její skutečný průměr se odhaduje na 70 ly. Mimochodem, u nás je to jeden z nejtěžších cílů známého Messierovho maratónu, protože na jaře vychází ráno na obloze jen těsně před východem Slunce.

cs/dso/M/M031.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: Veľká hmlovina v Androméde
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.044700
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.044720
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M031.jpg)
 Dominující objekt souhvězdí, nejjasnější spirální galaxie na severní obloze (3,4m). Najdeme ji snadno, když vyjdeme od hvězdy Sirrah, postupujeme přes δ And až po Mirach na severovýchodě a odtud přejdeme přes dvě trochu slabší hvězdy μ a ν And na severozápad, kde zpozorujeme snadno i pouhým okem podlouhlý mlhavý obláček.

cs/dso/M/M031_100u150.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 100/150
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.044945
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.044954
 ---
 25x: Při malém zvětšení M31 zabírá dva stupně zorného pole, zatímco M32 a M110 poutají pozornost na opačných stranách. Při 40x zvětšení a použitím deep-sky filtru galaxie odhalí mnohé světlé nebo skvrnité plochy podél délky svých ramen. Při 100x zvětšení je velkým oválem šedého světla. Je velmi prodloužena a náhle jasnější k centru, s kruhovým jádrem průměru 8'. Spirální ramena se rozšiřují z jádra na severovýchod a jihozápad, jihozápadní rameno je jasnější. Tmavá linie odděluje jihozápadní rozšíření začínající v jádru a sahající do půl cesty odtud. Ramena v severovýchodní části nejsou tak nápadné, ale nachází se tam malé zjasnění ve vnějším rozhraní na východě.

cs/dso/M/M031_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.045079
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.045083
 ---
 50x: Tato jasná, mimořádně velká galaxie se rozšiřuje na 120'x 40'až mimo zorné pole. To obsahuje rovněž dvou jasných průvodců - M32 a M110. Dva tmavé pásy jsou zřejmé a celá část galaxie se objevuje skvrnitá. Při větším zvětšení, jasnější centrální jádro připomíná kulovou hvězdokupu. Při 125x zvětšení je snadno viditelná stelární asociace NGC 206 v jihovýchodním rameni. Je prodloužená 2: 1 a ke svému okraji postupně bledne. Při 140x je asociace pozorována jako mlhavá skvrnka zjasňujícím se do středu, se slabou hvězdou na její západním okraji. Není stelární a je odlišitelná od hvězd.

cs/dso/M/M031_300u350.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.045165
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.045168
 ---
 75x: M31 je mimořádně velkou, velmi jasnou galaxií, prodlouženou 125'x 50'v směru SV-JZ, s velkým širokým zhuštění jádrem. Venkovní část hala je matná, s nedefinovatelným rozhraním, jehož viditelnost závisí na průzračnosti oblohy. Při 100x zvětšení je na severozápad od centra vidět tmavý pás. Několikáté další tmavé linie jsou pozorovatelné v západní a jihozápadní části hala. Mnohé další objekty se ukazují při 150x zvětšení - většinou Stelara objekty 14. a 15. magnitudy, převážně kulové hvězdokupy. Nejjasnější z nich je G76 ve východní polovině jihozápadního ramene. Tam se nachází i nejjasnější stelární asociace NGC 206 (A 78).
 

cs/dso/M/M032.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052068
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052078
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M032.jpg)
 Malá a hustá eliptická galaxie objevená Le Gentile v roce 1749, průvodce Velké mlhoviny v Andromedě. Patří tedy rovněž do Místní skupiny galaxií a je jednou z našich nejbližších eliptických galaxií. Její průměr je pouhých 6 000 světelných let. Sestává ze starých slabých červených a žlutých hvězd, je prakticky bez plynu a prachu, což je typické pro eliptické systémy. Zajímavé je, že neobsahuje žádnou kulovou hvězdokupu. Je výrazně kulová a dosahuje jasnost 8,1m. Je vidět už v triedru 7 × 50 jako mlhavá hvězda, snadno viditelnou se stává již dalekohledem s průměrem objektivu přibližně 100 mm. Ve větších dalekohledech neukáže už příliš mnoho detailů.

cs/dso/M/M032_200u250.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 200/250
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052226
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052230
 ---
 125x: Tato eliptická galaxie je velkou kruhovou mlhovinou s postupným zjasněním směrem k centru, ve kterém se nachází jasné Stelara jádro.

cs/dso/M/M032_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052327
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052331
 ---
 125x: Pozorovaná na jihovýchodním rozhraní hala M31, je docela nápadnou, ale menší galaxií v porovnání s M31. M32 je jasnější, ale menší než M110, která se nachází na opačné straně M31. Je oválného tvaru 3'x 2'S-J, mířící na jádro M31. Její jasnost se zvyšuje postupně k stelární jádru.

cs/dso/M/M032_400u450.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 400/450
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052452
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:21.052455
 ---
 100x: M32 se objevuje jasnější než je její přiřazena magnituda, s planoucím jádrem obklopeným 5'x 3'halom prodlouženým SSZ-JJV. Světlo M31 proniká ke jihovýchodnímu rohu zorného pole než blížící se východ Slunce. Galaxie je velmi odolná vůči velkým zvětšením, ale už neodhalí další detaily.

cs/dso/M/M033.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 10
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.959699
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.959711
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M033.jpg)
 Galaxie v Trojúhelníku je po Velké mlhovině v Andromedě naší nejbližší spirálovou galaxií, dělí ji od nás 2 400 000 světelných let. Spolu s M31 a její průvodci tvoří jednu část Místní skupiny galaxií, naše Galaxie spolu s magellanovy oblaky tvoří druhou část nacházející se naproti. M33 objevil v srpnu roku 1764 Charles Messier, který ji popsal jako "bílé světlo téměř stejného jasu". Měl však předchůdce v osobě G. B. Hodiernu, který podle ztracených záznamů pozoroval galaxii v roce 1694, v tutéž noc jako otevřenou hvězdokupu NGC 752 v Andromedě. Spirálová struktura galaxie byla odhalena mnohem později, až v polovině 19. století v irském Parsontowne, když na ni namířil svůj reflektor Lord Rosse.

cs/dso/M/M033_300u350.md

@@ -1,5 +1,9 @@
 ---
 aperture: 300/350
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.959859
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.959863
 ---
 50x: i přesto, že galaxie je docela slabá, 60'x 30' SSV-JJZ halo je zřetelně nestejně jasné a skvrnité směrem k centru. Přinejmenším šest hvězd 13m a slabších je viditelných oproti mlhavé halu. Boční pohled odhalí náznak spirální podoby a tmavé linie.

cs/dso/M/M033_400u450.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 aperture: 400/450
 rating: 
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.959959
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:37.959963
 ---
 75x: z dobrého pozorovacího místa, M33 je poměrně jasný, mimořádně velký mlhavý objekt s mnohem jasnějším centrem. Nádherná spirálová struktura ve tvaru obráceného písmene "S" překrývá mlhavé pozadí hala. Celá galaxie se Jaga skvrnitou strukturou. Některé HII oblasti jsou viditelné včetně NGC 604 na SSZ rozhraní, tak nádherné na fotce HST. První pohled do velkého dalekohledu, řekněme s průměrem objektivu 500 mm a výše je pro běžného pozorovatele doslova šok! Nádherná spirálová struktura ramen se rýsuje přes 65'x 35'halo i přímým pohledem a je viditelných asi dva tucty HII oblastí. Halo je skvrnité a velmi nestejně jasné, spirálová struktura je jasnější a širší jižně od jádra. Mnohé slabé hvězdy jsou ponořeny v hale.
 

cs/dso/M/M034.md

@@ -1,6 +1,10 @@
 ---
 name: 
 rating: 8
+create by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:34.350657
+update by: 8mag
+create date: 2020-02-01 09:25:34.350663
 ---
 ![<]($IMG_DIR/dso/M034.jpg)
 Pěkná otevřená hvězdokupa východně od Algol na rozhraní s Andromeda, uprostřed Mléčné dráhy. Byla objevena v srpnu roku 1764 Charlesem Messierem. M34 je za lepších podmínek pozorována i bez dalekohledu jako mlhavá skvrna o jasnosti 5,4m. V triedru se představí jako sevřená skupina desítky hvězd osmé velikosti a několika dalších slabších. Zajímavé je i jejich rozložení. Zdá se, jakoby měla zřetelně odděleny dvě části - malou vnitřní kompaktní přibližně kruhovou oblast tvořenou převážně z jasných hvězd a vnější řidší prstenec, který je již dost nepravidelný, ale zřetelně oddělený od jádra. Patří do skupiny hvězdokup označovaných jako Místní asociace, protože její pohyb souvisí s pohybem dalších hvězdokup: Plejád, Melotte 20, NGC 2516 a IC 2602. Od Země ji dělí 1 500 světelných let.